Ročník XXIX.

HOSPODÁŘSKÝ LIST. (Příloha k čís. 10.)

Str. 149.

V těchto kursech bylo přednášeno vše. čeho jest ku náležitému ošetřování ovoc. stromů potřeba. Ani pěstování ovoc. stromů ve školce nevynecháno, poněvadž jest dů- ležito, aby každý pěstitel ovoc. stromů zvěděl, jak má býti ovocný strom ze školky vypraven, aby vyhovoval všem požadavkům a aby nebyly kupovány stromky zakrnělé. Žádný návštěvník kursu neobjedná sobě již stromy nevyvinuté, poněvadž jest pře- svědčen, že jen od zdravého, silného stromku možno očekávati náležitý úspěch. Přednášky ovocnářské vyžadují náleži- tého prohloubení, má-li posluchačstvo býti seznámeno s nejdůležitějšími výkony při racionelním ovocnářství. Proto pouhé po- lodenní přednášky mohou pouze budit zá- jem pro věc, kdežto kursy skutečně cvičí účastníky ve výkonech. Nicméně i před- nášky polodenní mají velký význam tím, že posluchačstvo povzbudí ku přemýšlení o mo- derních vymoženostech v ovocnářství a na základě jich že se zdokonalí v pěstování. Zemský inspektor přednáší také ve fe- riálních kursech pomologických, na kon- ferencích instruktorů školních zahrad a j. V r. 1902 pořádal inspektor také 2 ze- linářské kursy 6denní. Zem. inspektor dále spolupůsobí při po- řádání výstav ovocnářských (v r. 1902 byly na Moravě 4 výstavy), při zakládání a spravování ovocných školek, pečuje o ra- cionálné upravení tržby ovocem, jest po- radcem rolníků při spravování zahrad aj. V r. 1902 podnikl zemský inspektor — podporou vlády a čes. odboru zeměd. rady — cestu do Bosny a Hercegoviny, aby tam poznal různé způsoby racionálného zužitko: vání švestek, jež jest pro moravské ovocnář- ství velice důležitým. O výsledcích cesty uveřejněna zpráva v „Mor. Hospodáři“ Zemský výbor uložil inspektorovi ovoc- nářství také přehlížení subvencionovaných neb odměněných zahrad školních při če- ských školách obecných. V r. 1902 vydal inspektor Suchý „Ná- vod ku pěstování vysokokmenných stromků ovocných ve školkách krajských, obecních a školních“ nákladem čes. odboru zeměd. rady. Spisek doporučen zemskou školní radou správám školních zahrad. Kromě toho týž inspektor — postřehuje potřebu zavedení přiměřené pomůcky pro vyučování ovocnářství na školách země- dělských, měšťanských a obecných — sesta- vil serii diagramů ovocnických, znázorňu- jící postupně zakládání školek, rozmnožo- vání, šlechtění a pěstování stromů vysoko- kmenných ve školce, sázení stromů, řez ko- runy a ošetřování stromů starších. Serie obsahuje 12 velkých obrazů a vydána jest českým odborem zemědělské rady a přenechá se školám za výrobní cenu. Země podporuje německou vyšší zahrad. školu v Lednici subvencí 6000 K a zřidila při ústavu tom 2 česká a 2 něm. stipendia. Zástupcové čes. rolnictva naléhají, aby byla tato škola převzata do státní správy. Na pořádání ovocnářských kursů a na pořádání ovocnických přednášek na Va- lašsku povolil sněm zimní hospodář. škole v Rožnově na 1. 1902, 1903 a 1904 roční subvenci 400 K Této škole byl povolen také mimořádný příspěvek na pomůcky ovocnářské a j. na r. 1902 u výši 1000k

Ministerstvo orby povolilo na stavbu a zařízení českého pomologického ústavu Bohonicích subvenci 20.000 K. Žádost zem. ovocn. spolku v Brně za převzetí učitelských sil na česk. pomolog. ústavu v Bohonicích do zemské správy, kte- rou český odbor příznivě doprovodil, nebyla zem. výborem sněmu předložena, proto, že prý řečený ústav teprve krátce trvá. P

K zimnímu krmení tažného dobytka. Napsal F. Suchý, hosp. příručí v Medlešicích. adchází doba odpočinku pro tažný dobytek, a tu jistě mnohý řídí se příslovím „Kdo nepracuje, ať nejí“. Mnohý rolník bude obsah příslov toho vztahovati i na dobytek tažný sotva že nepotřebuje jeho práce, zapomíná na něj; nevénuje mu té péče, jako za doby pilné práce, a začíná mu i utrhovati v píci. Ovšem, nachází-li se dobytče ve stavu tučném, což však obyčejně nebývá, snad- něji vydrží onen zimní půst, ač i to do

Aug. Losert, mecenáš lipnický. jara zhubení; ale hůře je když bylo dobytče po celý podzim zapřaženo do těžké práce, jež mu masa nepřidala: to by potřebovalo nikoliv újmu v píci, nýbrž přilepšení. Dar zimního spánku nestal se tažnému dobytku údělem, tak že nezbývá nic ji- ného než dobytek ten i za doby zimní řádně krmiti: jednak proto, kdybychom byli nuceni dobytče prodati, aby se řezník při spatření dobytčete netázal, chceme-li prodati kůži neb kosti, především však proto, aby nebyl dobytek z jara sesláblý a nepotil se hned při práci, ale aby byl při síle. Seznal zajisté mnohý, jak bývá dělnictvo, které bylo v zimě bez práce, z jara sesláblé a vysíleno, a teprve když se po- silnilo, dostavuje se síla i vytrvalost v práci. Nemáme li na zimu pro tažný dobytek dosti píce, lépe uděláme, když některý kus co nejrychleji vykrmíme a prodáme. Nemá se počíti s vykrmováním teprve. když už ve stodole a v kůlnách ze všech koutů zeje prázdnota a dle toho i doby- tek ve stáji vypadá; vždyť tu jsme až do této chvíle nejen píci onomu kusu zdarma krmili — poněvadž na něm nepřibylo, spíše

ubylo — ale musíme jej pak do dřívějšího vytučnění vydatnějším krmením přivésti a tak znovu píci vyhoditi; lehce z do- bytka maso sejde a pak těžce narůstá. Nemusíme pro tažný dobytek v zimě kupovati drahou píci, to by se nevyplatilo; stačí řízky, sláma, seno jetelové, řepa, něco šrotu atd., jen když máme píce do- statečné množství. Máme-li na výběr slámu ovesnou a ječnou, tu ječnou raději skrmíme dojnicím a ovesnou dáme volům, an větší množství ovesné slámy by mohlo míti vliv na příchuť mléka. Píce musí míti všechny živiny v dostatečném množství a v jistém poměru; tím se zvýšuje její stravitelnost. Máme-li nedostatek jadrné píce, nevy- hazujme peníze za drahá obchodní krmiva, když nám je mohou nahraditi plodiny do- mácí, pro trh méně vhodné, n. p. zadina, kterou možno šrotovati, a pod. U obchod- níků obilím bývá někdy zadina levně na prodej; i naše obilí můžeme doma řádně roztřídit a za přední obilí pak dostaneme nejméně tolik jako za celou nevyčistěnou hromadu, a zadina zůstane za práci doma. Abychom nemuseli denně dávku píce vážiti, naplníme touto koše po okraj rovně, zvážíme a pak určíme, kolik košů které píce přijde na dávku ráno, v poledne a večer. V zimě dobytek častěji važme, bychom úbytek neb přibývání tělesné váhy pozo- rovali; váží se před posledním krmením. Kdyby některý kusztloustnul, může se prodat. Poněvadž máme v zimě k ošetřování do- bytka více času, pečujme, aby byla vždy čistá stáj. V nečinnosti ve stáji stojícímu dobytku, zvlášť nebývá-li důkladně čistěn, snadno v místech dobytčeti nepřístupných — na př. na krku, na kříži, nad kořenem ocasu a j. — usazuje se vyrážka, vši a ne- čistota, proto se občas ona místa ostříhají. Jelikož je tažnému dobytku i za doby zimní třeba pohybu, nutno i v zimě po- tahy zaměstnávati vozením dříví, hnoje. kompostu, hlíny k úpravě luk, cest a j. Kupujeme-li z jara nový tažný dobytek. kupme jej o něco dříve, než v době pilné práce, kdy může najednou stoupnout v ceně. Před jarní prací podávejme taž. dobytku píci chovající více bílkovin, které vytvo- řují silné svalstvo. Je-li pilná práce, ne- dávejme tahounům v poledne píci objemnou, by se žvýkáním nemeškali; tu ponechejme na večer. V době práce jest také lépe krmiti taž. dobytek pící suchou než zelenou. Pra- cuje-li dobytek těžce, má dostati v píci i hojnost škrobovitých látek dechotvorných.

Vzor mecenáše. ujařmeném městě Lipníku na Moravě zemřel dne 18/10 1903 vzor nežist- ného vlastence a mecenáše z lidu, Au- gustin Losert, měšťan tamnější, správce lipnického lihovaru a pivovaru. — Upřímný vlastenec tento, ač navštěvoval utrakvistické školy piaristické, přilnul k lidu svému vroucně; maje po rodičích dílnu barvířskou, dospěl svou pilností ku značnému jmění a vzdav se před lety řemesla svého, věnoval se řízení tamnějších důležitých závodů, pivovaru a li- hovaru, jichž také hlavním spolumajitelem byl. Rozmnoživ takto znamenitě svoje jmění, žil střídmě, věnovav život svůj práci a boji národnímu. Účastnil se hojně veřejného vy-