Ročník XXIx.

V Chrudimi, dne 3. prosince 1903.

Číslo 10.

Hospodářsk

list.

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průnyslu, národnímu hospodářství a sanosprávě

Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující, nejméně o l archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v administraci v Chrudimi. — Účet pošt. spoř. č. 850.036. — Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí.

Majitel a redaktor Adolf Eckert, řiditel střední hospodářské školy v Chrudimi v.v Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol. — K. Adámak, přísedící výboru zem. v Hlinsku. B. Beniš, místopředseda hosp. spolku v Němčicích. — G. Burghauser, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — H V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — A. Dokoupil, professor střed. hosp. škol v Chrudimi. — Dr. J. Dvořák, poslanec v Opočně. — Hess F., řiditel hosp. školy v Lounech. F. Hessler, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. — L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě. — MDr. T. Kašpárek, c. k. univ. professor v Praze. — . Kříž, řiditel úřadu okr. zastup. v Chrudimi. — A. Leníčková, koč. učitelka zeměd. rady v Luži. — Lukáš F., učitel z. hosp. školy v N. Bydžově. — A. Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku. — J. Munzar, řiditel z. hosp. školy v Slaném. — J. Nolč. statkář v Hor. Počernicích. — Pavec A., řiditel lučeb továren v Kolíně. — J. A. Prokůpek, statkář v Kutlířích. —J. Staroštík, předseda Selské jednoty. statkář v Hunčovicích na Moravě. — Dr. J. Stoklasa professor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. J. Svozil, zemský a říš. poslanec v Litovli. — K. Šafránek, řiditel zim. hosp. školy ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově. — Štěpánek A., řiditel velkostatku v Medlešicích. — T. Švehla, řiditel zim. hosp. školy v Litomyšli. — J. Trojan, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. Vaňha, řiditel zem. hosp. výzkumné stanice pro pěstění rostlin v Brně. — V. Vaško, učitel hosp. školy v Strakonicích.

Obsah: Boj o půdu. (Nová doba pozemkového vlastnictví v Irsku.) (Jetel.) — Naše škrobařství. (K. Adámek.) — Sušení cukrovky. — Nová krou- hačka bratří Hradských. — Stravovny v království Českém. — Má-li se sláma bu krmení řezati? — Skot povezerský. — Ovocnářství na Moravě. — K zimnímu krmení tažného dobytka. (F. Suchý.) — Vzor mecenáše. — Zařízení stájí. (J. Stříteský.) — Fosfáty k setbě ozimé. — Noviny národohospo- dářské. — Drobné zprávy. — Rozmanitosti. — Zvědy a odpovědi. — Záležitosti spolkové. Literatura. — Zprávy tržní. — Uprázněná hospo- dářská místa. — Reklama. — Inserty.

Boj o půdu. (Nová doba pozemkového vlastnietví v Irsku. ákon velikého dosahu pro ostrov Irský vešel v platnost dnem 1./11. t. r. Po dlouhé době staletého Azápasu Irčanů zdá se konečně, že vzchází jitřenka aspoň částečně lepší budoucnosti, pokud máme na mysli veliký význam vlastní půdy pro každý národ. Vešel totiž v platnost zákon, který umož- ňuje irským nájemcům koupiti pozemky od anglických velkostatkářů za podpory vlády anglické, která je ochotna poskyto- vati Irčanům půjčky v plném obnosu kupní ceny statků a na druhé straně zase od- stupujícímu velkostatkáři zaručuje 129 prémii z kupní ceny, jakmile svolí k pro- deji svého vlastnictví. Žákonem tímto změní se po letech podstatně poměry Irska ve prospěch domácího obyvatelstva, které tvrdý osud připravil o všechnu půdu. O se- dlácích irských čteme často jako o vý- stražném případu každému národu, v němž upadá stav selský. Dnes tedy vzchází těmto bezzemcům hvězdička lepší budoucnosti. Dosti podobné osudy irského národa s naším — byť i šťastnějším ve svém sel- ském jádru — činí českému sedláku velmi zajímavým pozorování těchto poměrů, o nichž a specielně o letošním irském zákoně chceme podati stručnou zprávu. K osvětlení vý- znamu zmíněného zákona jest třeba ma- lého pohledu do dějin irského národa. V Irsku v středověku — zrovna tak jako u nás a ostatních Slovanů — vládl systém agrárního komunismu (zádruha, mir, artěl), systém stařešinství, který neznal jedno- tlivcovo vlastnictví půdy a statku. Když

pak koncem století 12. přešel ostrov Irský v moc Angličanů, změnily se poměry rá- zem. Vláda stařešinství ustoupiti musela systému feudálnímu. Anglie přisvojila si irskou půdu a ohromnou část hned tehdy rozdala jako dar a odměnu anglickým lor- dům za zásluhy v bojích proti Irsku. Vrchol tohoto šantročení irskou půdou byl za Cromvella po krvavé jeho invasi Irska r. 1649, kdy jako žold své soldatesce roz- dával celé dvory a panství. Tak domácí obyvatelstvo bylo z vlast- nictví půdy jednoduše násilím „vyvlast- něno“. Ale nechtělo tomu rozuměti. U Ir- čanů po celá staletí útrap a útisků od An- gličanů udržel se houževnatý tradiční ná- rok na vlastnictví odňaté půdy. Oni při- pouštěli, že jsou přemoženi, byli ochotni odváděti dávky podmanitelům, ale vždy dokazovali, že jejich nárok na bývalé vlast- nictví nedá se utlumiti, ani překonati, oni že náleží sice pánům, ale země patří jim. A toto tradiční přesvědčení Irčanů, tento systém dvojího nároku na týž kus země, nedovedli skutečně Angličané přemoci, ba mlčky je mnohdy uznali a pachtýřům ir- ským i některé ústupky učinili. Ale an- gličtí majitelé pozemků nebyli srozuměni s takovým pojímáním právního stanoviska, dokazujíce, že půda — ať už jim byla da- rována či jinak jí nabyli — patří jim bez- podmínečně, zrovna tak jako by jim z stejných podmínek patřila v Angiii. A tak z tohoto zásadního, naprosto různého hle- diska vlastníků a nájemců půdy vyvinul se brzy onen hrozný boj mezi oběma tě- mito třídami, který je nejpodstatnějším kusem staletého zápasu Irčanů s angli- ckými dobyvately. Je to boj o půdu, bez které národ přestává býti národem .. Vláda anglická — vidouc ten hrozný zápas. provázený mečem a krví — musela již ve svém vlastním zájmu přikročiti k řešen irského sporu. Od polovice min. stoleti učinila v tom směru několik pokusů, stří- davě ve prospěch vlastníků a nájemců po- zemků. Nájemcům (zákonem z r. 1860) po- skytovala půjčky na 2/2 kupní ceny po- zemků, r. 1885 již na celou cenu kupní. které 4 úrokováním za 49 let měly se umořiti, a nájemci po vypršení této lhůty

měli se státi plnými vlastníky pozemků. Ale ani tento pokus, na oko liberální, ne- měl úspěchu, zejména proto, že vláda při poskytování půjček žádala veliké záruky. A tak — po mnohých zkušenostech a bo- jích v Irsku i v Anglii — schválil konečně londýnský parlament nový, ještě liberál- nější zákon k řešení sporu o irskou půdu. který vešel v platnost 1. t. m. Přijat byl sympaticky oběma stranami, a lze očekávati, že bude mezníkem nové doby v utváření se pozemkového vlastnictví v Irsku. Tendence zákona jest, aby irským ná- jemcům dána byla jco největší možnost, kupovati pozemky od anglických velko- statkářů. Aby ochota ku prodeji na straně vlastníků byla co největší, vyhražuje jim zákon 12% prémii kupní ceny statku. Převod vlastnictví má se však jinak státi čistě na základě dobrovolné smlouvy; o ně- jakém nuceném snad vykupování není v zá- koně řeči. Prémie vyplatí se hned po uza- vření smlouvy. Úhrnný obnos jich však ne- smí přesahovat 12 milionů liber šterlinků.*) Kdyby se do 5 let od vydání zákona ukázalo, že četné převody pozemkového vlastnictví v Irsku vyžadovaly by na vy- placení prémií větší obnos než 12 mil. liber šterl.: pak zákonem se prémie při- měřeně sníží. Kdyby však nynější maji- telé prodali sice své statky Irčanům, ale s úmyslem, že později za výhodnějších podmínek opět je koupí, pak prémie ztratí. Také pro kupující stranu má nynější zákon větší výhody, než všecky pokusy před- cházející. O ceně dohodnou se obě strany po vzájemné úmluvě. Celou kupní cenu půjčí kupujícímu anglická vláda, aby pro- davatel mohl hotově zaplatiti. Tímto ho- tvým placením, vedle 12 prémie, pů- sobí se nejúčinněji na majitele pozemků, aby byli ochotni k prodeji. V dřívějších pokusech poskytoval stát nájemcům jen státních papírů, a to již tak nelákalo, po- něvadž papíry přirozeně byly vždy jistým risikem co do hodnoty jejich. Na poskytování těchto půjček pachtý- řům založila Anglie zvláštní fond, povo- livši naň novou 23/2% výpůjčku. Z tohoto fondu mohou se půjčiti jednotlivému pa- 1 libra šterlinků = 24. 02 k.