Str. 146.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXIX.

chtýři sumy až do 1000 liber šterl., které pak splácejí se dle určitých norem. Aby však noví majitelé brzy zas neupadli do dluhů, musí se podrobiti výhradě, že kou- pené pozemky až do úplného vyplacení nezadluží hypothekami bez svolení zemské komise; a dostanou-li povolení, pak za- dlužení nesmí přesahovati obnos desa- teronásobné roční splátky. Nárok na přednost při koupi jistého statku mají ti, kdož právě drží jej v nájmu. nebo jejich synové; dále také pachtýři resp. vlastníci, kteří na blízku prodáva- ného velikého statku mají malé vlastni- ctví. V zákoně vzpomenuto dále i těch nešťastných, kteří v posledních 25 letech v nájmu špatně pochodili a byli z něho vypuzeni; poskytují se jim některé výhody po případě jejich synům neb nástupcům. Z prodeje vyloučeno je — na eventuelní přání prodávajícího — právo honební, lov ryb. právo horní, pomníky a různé umělecké pa- mátky, které zůstanou majetkem národním. Velmi důležité je ustanovení, že zemská komise můze k snadnějšímu prodeji veliké statky i parcelovati, nevyjímaje ani fidei- komisů. Za to však nesmí nikdy parce- lovati koupený statek sám vlastník. Každé drobení je bezvýminečně zakázáno, ať již by se mohlo státi při smrti majitele, te- stamentem, bankrotem a p. Účel tohoto zákazu jest velmi rozumný: zachovati statky aspoň v té velikosti, aby vyživiti mohly rodinu. Naopak zase možno přikoupiti a k většímu statku přivtěliti statek menší, jehož roční zdanění nepřesahuje 5 lib. št. Konečně vzpomenuto je v zákoně i ze- mědělského dělnictva. Dovoluje se mu v případě zkrácení mzdy nebo v jiných sporech dovolávati se ochrany soudu, aniž by se muselo obávati propuštění ze služby či práce v době celého jednoho roku od termínu žaloby. Kdyby však přece v té době byli propuštěni — jen proto, že hospo- dáře žalovali — mohou soudně vymáhati od- škodné, které však nesmí býti větší, nežli jejich bývalá mzda za tři měsíce. Také na dělnické byty zákon poukazuje, a tam, kde nejsou, zavazuje komisi, aby před pro- vedením prodeje se o ně napřed postarala. Zákonem letošním uplatňují se dále snahy spravedlivého Gladstona, jenž za své politické blahodárné činnosti naléhal na řešení otázky pozemkové v Irsku tímto způsobem. První pokusy také byly bez toho jen jeho dílem. Irskému lidu, který přes všechny staleté hrůzy ukázal tolik duševní energie a který ještě dnes při své chudobě ze 57.4% obyvatelstva živí se zemědělstvím — arci dosud na půdě cizí — svítá bohdá lepší budoucnost. Pro českého sedláka však tento urputný zápas o vlastní hroudu budiž nejzářivěj- ším příkladem a zároveň předním příka- zem:» Chraňžárlivě svou otcovskoupůdu, za- chovej ji svým potomkům a celému národu!- Jetel. ot

Naše škrobařství. Napsal Karel Adámek. ýroba bramborového škrobu a hro- znového cukru nabyla pro naše rol- nictvo velkého významu, zvláště proto, že zabezpečuje trvalý odbyt brambor a že malí rolníci, vyrobujíce také

sami škrob, mohou používati s výhodou odpadků ku krmení dobytka v zimě.*) Na velkou újmu zdárnějšího vývoje na- šeho škrobařství byly špatné sklizně bram- bor v l. 1886—87 až 1890—91. Když pak v posledních letech brambory se dobře dařily, přibývalo škrobáren tou měrou, že nastala přílišná výroba škrobu. pociťovaná zvláště když při úpadku pa- pírnictví a tkalcovství klesala spotřeba škrobu v těchto odvětvích našeho průmyslu. Neprodané zásoby škrobu se hromadily. ceny škrobu klesaly — škrobárny se přestaly vypláceti a toliko nejracionálněji založené a spravované závody se udržely. V r. 1901 byl prodáván bramborový škrob nejlepší jakosti po 15—16 K a neměl kupců. Naše mezinárodní tržba škrobem klesá. Škrobu a škrobové mouky bylo do ra- kousko-uherské říše: vývoz činil roku přivezeno 1889 5521 q za 242.924 K 23.427 q za 937.080K 206.280 „ 32.734 „ „ 1,243.892 1900 5157 1901 5935 „ „ 237.400 „ 29.874„ „ 896.220, Naše škrobárny musí podnikati těžkou konkurenci se škrobárnami německými, jež se stále zvelebují a zdokonalují. Zavedením osvědčených zařízení továr- ních lze sice také v Čechách zavésti ra- cionální technickou výrobu, ale to samo nestačí. Abychom mehli s Německem sou- těžiti, musili bychom míti také surovinu — brambory — stejné hodnoty, čehož ale není. Také prodej škrobu jest u nás mnohem obtížnější než v Německu, protože se do- sud nevede bursovně. Náš výrobce škrobu jest odkázán po výtce na své, dlouholetým spojením pracně získané zákaznictvo; i musí mu, chce-li obchodní své spojení s ním si zachovati, činiti koncese, vymykající se z rámce zna- menaných skutečných cen tržních. Vídeň- ská obchodní komora bursovní usnesla se ve valné schůzi dne 28./11. t. r. — k dotazu ministerstva orby — na podání dobrozdání, aby na plodinové burse vídeňské obchod bramborovým škrobem zaveden nebyl. V čís. 47. m. r. dovodili jsme obšírně, jakých nesprávností dopouštěla se pražská plodinová bursa se záznamem cen škrobu bramborového, tak že poslanec dr. Plaček v říšské radě nucen byl za příčinou ne- správně zaznamenávaných cen škrobu na burse té v radě říšské interpelaci na mi- nistra financí podati. — Následkem inter- pelace té od 1./12. 1902 pražská bursa přestala vůbec ceny škrobu zaznamenávati. Podobně uvedli jsme vývody průmyslníka J. Bauera o nedostatcích trhu bramborového škrobu. Vytýkáť odborník ten, že velké závody svou výrobu stále zvětšují, aby při poměrně menší režii mohli levněji vyrá- běti. — Neschvaluje stálé rozmnožování malých škrobáren a doporučuje spolčení se všech škrobáren v ústřední prodejnu, která by byla prostředníkem mezi škrobárníkem a konsumentem. „Toto sjednocení nemá míti za účel hnáti ceny do výše, nýbrž upraviti poměry výroby i odbytu, což dnes jednotlivci úplně schází. Připojením se na větší peněžní ústav byla by poskytnuta příležitost nemajetnějším škrobárníkům vý- hodného zaopatření záloh na hotové zboží: *) Karel Adámek: Krise hospodářského prů- myslu. II. vyd. str. 83. atd.

tím by byl odstraněn z trhu onen tlak, který bývá vyvolán při nuceném prodeji zboží.“ — Z pohnutek těch spojili se uherští škrobárníci a je přímo naléhavo, aby totéž stalo se skutkem i u nás. K takovému sjednocení musí se však připojiti veškeří škrobárníci této poloviny říše, Nemnohé továrny na bramborový škrob v Čechách, které své závody značným ná- kladem zařídily a provozují, mají mnohem dražší zařizovací a provozovací jistinu než v Německu a při tom ještě vysoké sazby pro dopravu své suroviny a svých výrobků. V tomto ohledu nemohou škrobárny v Če- chách čeliti ani soutěži uherské. Uherské závody zaplavují následkem při svých ní- zkých dopravních sazbách rakouské trhy škrobem a tím valně přispívají ku kle- sání cen našeho domácího škrobu. Největší překážkou vývoje našeho škro- bařství jest zajisté nadvýroba škrobu, jež jest po výtce následkem poměrně malé jeho spotřeby v našem průmyslu. Asi 28—33% veškerého, v hosp. škro- bárnách v naší polovici říše vyrobeného škrobu spotřebovaly továrny na lisované droždí. Nyní však se používání škrobu k výrobě lisovaného droždí také stále více a více obmezuje, ano konají se přípravy, aby bylo zákonně úplně zakázáno. Takovým zákazem by velice utrpělo ne- toliko naše škrobařství, ale také naše rol- nictvo v méně úrodných horských kraji- nách, které na ten čas bez sázení bram- bor obstáti nemůže.

Sušení eukrovky.

šechny okolnosti směřují k tomu, že výroba cukru ze třtiny cukrové bude se čím dále tím více zdoko- nalovati a že Anglie v několika letech celou svou spotřebu cukru opatří sobě ve svých koloniích; vždyť známo všeobecně, že nedávno usnesl se parlament anglický věnovati 5 milionů K na zvelebení cukrovarnictví v Indii, a chlubně hlásá se, že bude možno z cukrové třtiny vyrobiti 1 q cukru za 12—14 K. Za okolností takových — předpokládajíce, že domácí konsum zvýšen nebude — objeví se nutnost toho obmeziti výrobu cukru, a tím i pěstování cukrovky, a je vážná otázka, zdaž by bylo možno v případu tom cukrovku k jiným účelům pěstovati? Vzhledem k té okolnosti, že se melasa osvědčuje výborně jako krmivo hosp. zví- řectva a že i řízky dobrým krmivem jsou; a vzhledem k tomu, že oba odpadky po- chází z cukrovky: počalo se uvažovati, zdaž by nebylo možno řepu celou přímo ku krmení používati? Pokusy v tom směru se zdařily; vždyť dokázalo se, že i surovým denaturovaným cukrem možno jest s vý- hodou hosp. zvířectvo krmit. Poněvadž však nemožno všechnu řepu skrmiti čerstvou, prováděly se pokusy se sušením řepy, ji- miž zjištěno, „že sušená řepa hodila by se výborně ku krmení hosp. zvířectva — že mohla by se státi novým obchodním krmi- vem a že mohla by nahraditi různá ob- chodní krmiva — n. p. různé druhy cizozem- ských pokrutin — za kteréž ročně miliony do ciziny posíláme“. — Pokusy se sušením cukrovky v četných cukrovarech německých