#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k čislu 37. ze
#3
alto_textblock
#3
dne 6. února 190l.
#4
alto_textblock
#4
Různé zprávy.
= Svízele s podzemními dráhami v Lon-
dýně. Mezi četnými podzemními dráhami londýn
skými, jak se zdá, těší se nejmenším sympatiím obe-
censtva trať, spojující City s Westendem. Obecenstvo
stěžuje si na hluk, jenž proniká zejmena v časných
hodinách ranních a v pozdních hodinách večerních
zdola na povrch ulice, ba někteří dokonce tvrdí, že
cítí takové otřesy, jakoby každé chvíle měl vy-
buchnout podzemní vulkán. Tvoří se již komitét,
jenž se chce ujmouti této záležitosti a hodlá ener-
gicky zakročiti proti železniční správě. Jakás dáma,
jež podniká v ranních hodinách vyjížďky, stěžuje si,
že se koně podzemním rachotem plaší a že jest nu-
cena dojížděti do jiné části Hydeparku, jíž se pod-
zemní dráha nedotýká. Jakýs lékárník blíže Nottig-
hill Gate tvrdí, že jeho láhve a nádoby padají mu
s pultů a s regálů a že jest nucen připevňovati jea
ustanoviti schválně hocha, aby na ně dával pozor.
Jakýs materialista pravil: »Cítíme otřesy po celý
den; zdá se nám, jako kdybychom cítili malé země-
třesení, jež se opakuje každých pět minut. Majitel
jednoho soukromého domu žádá náhradu za trhliny,
způsobené na kamnech prý působením podzemní
dráhy. Také kočovní prodavači si trpce stěžují. Ja-
blka, hrušky a pomeranče koulí se jím z vozíků na
blátivou ulici, takže nejsou ku prodeji. Jakýs lékař,
jenž onehdy žaloval společnost na náhradu škody
způsobené na jeho domě otřásáním, vyhrál také při
a soud mu přiřknul náhradu 140 l. st.
= Ze starého Říma. Kopání na Foru, pod-
niknuté na podnět ministra Baccellia, pohnulo též
badatele doby starokřesťanské k nové horlivosti a tak
opět oddali se bádání v katakombách, jež po smrti
slavného professora Rossia poněkud bylo utuchlo.
Již na kongresu křesťanských archaeologů minulého
roku mohly býti žasnoucím hostům ukázány dávno
zapomenuté katakomby před Porta Salaria. Nyní po-
vzbuzeni Sienkiewiczovým románem »Quo vadis?«
učinili přístupny obecenstvu též katakomby, známé
pod jmenem »Cimetero ostriano«, kdež sv. Petr shro-
maždoval věřící. Staré podzemní pohřebiště křesťan-
ské nalezá se na Via nomentana« za basilikou Sant
Agnese. Těchto dnů konána v těchto katakombách
církevní slavnost. Ráno sloužil kardiná! Mathieu
v kryptě sv. Mirentiany mši, načež měl professor
Morocchi přednášku, k níž se pojila prohlídka těchto
zajímavých katakomb. Společnost »Cultores marty-
rum« zamýšlí uspíšiti práce vyklizení katakomb tou
měrou, aby záhy celé »cimetero ostriano« bylo obe-
censtvu úplně přístupno. Také jiná společnost »Asso-
ciazione artistica fra i cultori di architettura« vyvíjí
horlivou činnost a teprve před několika měsíci do-
končila restauraci chrámu Santa Maria in Cosmedin,
skvostné starokřesťanské památky. Nyní započala re-
stauraci kláštera Santa Saba na malém Aventinu. Již
po několik let zhotovují se tu fotografické snímkya
vyměřují rozměry jednotlivých částí. Zdivo se uvol-
ňuje od pozdějších přístavků, aby bylo možno klášter
i chrám obnoviti v bývalé podobě. Při tom nalezeny
četné středověké fresky a antické poklady, sarkofagy.
zlomky, soch atd., jež budou uloženy v museu pro
křesťanské umění.
= Básníkem z hladu. Před policejní soudv
Bow-streetu v Londýně pohnání těchto dnů jakýs
muž, jenž se při líčení slavnostně zapřísahal, že se
#5
alto_textblock
#5
navždy vzdá básnění. Muž tento provozuje živnost
podomního obchodníka s kapkami proti kašli. Tyto
kapky proti kašli jsou zejmena v anglickém podnebí
a v nynější roční době dobrodiním pro trpící lid-
stvo. Avšak z nějaké příčiny, snad pro nedostatek
poptávky, musil se tento výtečník vzdáti obchodu
s kapkami a hledal útěchu v poesii. Tak aspoň udal
policista, jenž proti němu svědčil. Poněvadž však
milý básník neuměl psát, což se v Anglii přiházívá
častěji, bohužel nejen u básníků, stavěl se na náro-
žích ulic londýnských a deklamoval jako bardové
starých, dobrých časů nábožně poslouchajícímu
obecenstvu plody své Musy. Bohužel však policista,
jenž jej udal soudu, neměl náležitého porozumění
pro takovéto šíření poesie v lidu a udal jej pro
zcela prosaický přečin žebroty. Tak byl »básník«
pohnán před policejní soud v Bowstreetu. Na štěstí
soudcové zde působící a vězenští duchovní mají po-
rozumění pro potřeby svých bližních. Vězenský du-
chovní prohlásil, že hodlá obžalovanému poskytnouti
finanční podpory, aby se opět dostal na lepší cestu
a mohl opět zahájiti obchod s kapkami proti kašli.
Soudce také nebyl ukrutník a propustil obviněného
s náležitým napomenutíni. Milý básník pak poroz-
uměl významu situace a před shromážděným sou-
dem dobrovolně a na věky zřekl se poesie. Někter
časopisy přinášejíce zprávu o tomto uspokojivém
výsledku líčení, vyslovují přání, aby nejeden básník
ocítil se záhy před soudem v Bow-streetu, lze-li
tímto způsobem docíliti výhodné výměny básnické
lyry za kapky proti kašli.
= Bouře a nepohody. Z Brusselu se ozna-
muje: Ze všech částí Belgie docházejí zprávyo
bouři, jež tam zuřila v posledních dnech ledna. Četné
osoby byly raněny sřítivšími se troskami atd., tele-
grafní a telefonní vedení na mnohých místech zni-
čeno, nesčíslné stromy vyvráceny a množství budov
poškozeno. Část nových přístavních staveb v Brugeru
byla zníčena, čímž způsobena podnikatelům škoda
více než půl druhého millionu franků. V Dender-
monde sřítilo se městské skladiště. Řeka Dender se
rozvodnila a zaplavila náměstí a několik ulic, takže
obyvatelé postižených domů musili uprchnouti. Mezi
Louvainem a Jodoigne narazil vlak na kmen, pova-
lený přes koleje, při čemž sedm cestujících utrpělo
dosti povážlivé pohmožděniny. V Seraingu bylo po-
škozeno elektrické vedení a elektrické osvětlení úplně
zaraženo, čímž v četných krámech a restauracích
nastala úplná temnota. Mezi Lige a Hérisaux usmrcen
byl obchodník Warland dotykem přetrženého telefon-
ního drátu, jenž byl spadl na vodící kabel elektrické
dráhy. — Také v Hollandsku bouře zuřila s neoby-
čejnou prudkostí. V Hock van Holland ztroskotala se
loď »Holland«, tři osoby zachránily se na stožáry,
kdežto ostatních 16 osob utonulo. Svědkem tohoto
příšerného divadla bylo množství obecenstva, při-
byvšího z blízkých měst vlaky, jež s úzkostlivým
napjetím sledovalo pokusy, konané k zachránění ne-
šťastníků. Byl příšerný pohled na nešťastníky, držící
se křečovitě stožáru a volající o pomoc. Od 7. ho-
diny ranní viseli ve smrtelných úzkostech na stožá-
rech, očekávajíce každé chvíle, že se vrak pod nimi
rozpadne. Několikráte pokusilo se záchranné mužstvo
přiblížiti se na člunech k místu neštěstí, ale teprve
k večeru se to podařilo s nebezpečím vlastního ži-
vota a nebožáci, zápasící se smrtí, byli zachráněni.
Příšerný pohled byl na mladého kapitána as 25letého,
#6
alto_textblock
#6
jenž s kusem dřeva zmítán byl na vlnách. Dostal se
konečně těžce raněn na břeh. O jeho uzdravení se
pochybuje. — Z Brestu se oznamuje: Zde trvala
bouře několik dnů a čluny, jež zásobují ostrůvek
Melěne, čítající as 50 obyvatelů, pravidelně potravi-
nami, nemohli vyplouti na moře. Na telecrafickou
zprávu starosty v Molne, že na ostrově panuje hlad,
zaslal přístavní velitel brestský parník s potravinami
ze zásob správy námořní na ostrůvek.
#7
alto_textblock
#7
Zemřelí v Praze
Dne 30. ledna 1901: Sklenář Jaroslav, syn
obchodníka s uhlím, 11 dní, 1140—II. Frčena Václav
číšník, 211/2 roku, 152—II. Zámečník Antonín, syn
poštovního zřízence, čtvrt roku, 667—VII. Neudeková
Františka, vdova po c. a k. setníku, 89 r., 520—III.
Schück Oskar, syn agenta s vínem, 4 roky, 1116—1.
Taussigová Marie, soukromnice, 80 roků, Velké Be-
nátky. Žemlička František, syn rukavičkářského po-
mocníka, 15 roků, 32—VI. Kokta Josef, hostinský,
59 roků, 1259—II. Lindová Anna, manželka továr-
ního mistra, 56 roků, 637—VII. Nedvědova Gabriela,
dcera hostinského, 1 rok, 806—VII. — Ve vše-
obecné nemocnici: Taflová Julie, manželka
krejčovského pomocníka, 31 rok. Fiala Václav, řezník,
44 roky. Dvořák Václav, řezník, 75 roků. Macner
Karel, 31 rok. — U Alžbětinek: Adamcová
Anna, soukromnice, 78 roků. — U milosrdný ch
sester: Fraňková Kateřina, vdova po nádenníku,
76 roků.
#8
alto_textblock
#8
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
Odpoledne o 3. hod.
Ve středu dne 6. února.
Představení pro lid.
Cyprienna.
Ve středu 6. února.
125. hra v předpl.
1. čtvrtka.
#9
alto_textblock
#9
Caratesa ř.
Začátek o 7. hod.
Konec před 1/210. hod.
#10
alto_textblock
#10
Svandovo divadlo. na Smichově.
Začátek o 7. hod.
Ve středu dne 6. února.
Cyklus ve prospěch Českoslovanské jednoty.
Večer VIII. Poprvé: Moderní mládež.
#11
alto_textblock
#11
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Ve středu dne 6. února.
Začátek o 1/27. hod
Padesáté šesté lidové představení za poloviční ceny.
Po druhé: Famosa,
aneb: Pán a sluha jako duha.
#12
alto_textblock
#12
Houně na koně
kočárové přikrývky
#13
alto_textblock
#13
doporučuje nejlevněj
#14
alto_textblock
#14
—
JO
v Praze, 228
Vodičkova ulice, „U Štajgrů“.
#15
alto_textblock
#15
— 100
#17
alto_textblock
#17
— 97
#18
alto_textblock
#18
govské gubernii pěkný statek, osm set duší, a upsal to
na její jméno. Můj starý ho často k vůli tomu huboval:
Ty, pravil mu, ty svého syna zkracuješ! A on odpovídá:
nechci aby po mé smrti Ljubočka na někom závisela, a
synovi ona neublíží, znám ji ..
Nový tlukot hodin na krbu přehlušil hlas Anny
Vasiljevny, a v jídelně odstrkovaly židle.
Na špičkách, taje v sobě dech odcházel jsemz
hostinského pokoje. Pan Kereti dosud nespal. Leželv
posteli drže v rukách svou zamilovanou knihu: Chrám
matky boží v Paříži. Sdělil jsem mu, že pojedeme zítra
do Bogdanovska.
— To jest skutečně to nejlepší, co mohlo býti
učiněno! odpověděl k nemalému mému podivení. Domní-
val jsem se, že samolibý Francouz bude zajisté uražen,
že se matinka nezeptala dříve na jeho mínění.
— Nebudu se zlobiti, zasměju-li se někdy s tím
čertovým muzikantem, pravil s úsměvem. Tímto čertovým
muzikantem byl míněn Bulkenfress, kterému byl můj
učitel velice nakloněn.
Přál jsem mu dobré noci a ulehl do postele. Ale
nemohl jsem usnouti. Rozmluva, kterou jsem slyšel, mně
nešla z hlavy a hluboce mne znepokojovala. Připomínal
jsem si vše, co jsem viděl a cítil v Bogdanovsku, az
mé obraznosti se vynořovaly opětně pohoršlivé obrazy,
chvěly se nové otázky. Nadarmo mně zvučela matinčina
slova: »Je ještě příliš brzy, aby Borys myslel na ženské,«
nadarmo jsem usiloval zapomenouti opakuje sobě ne-
pokojně: nechci, nechci na to mysliti. Slova Anny Vasil-
jevny mne neustále pronásledovala nedopřávajíce mně
klidu, slova dotknuvší se mne nejvíce z celé rozmluvy:
»Úlekal ji svou zárlivostí a svým laskáním zrovna utrápil.«
#19
alto_textblock
#19
na plesu, kde vše jen září, hudba zavznívá a dovedný
kavalír, k tomu do tebe zamilovaný, sálem tě unáší, my-
slela jsem si často: dnes v noci mne snad ze žárlivosti
zabije — ať se tedy vytančím ještě naposledy! A věřte
mi, »ubezpečuje mne,« nikdy jsem nebyla tak veselá jako
v takový večer«. — »No«, pravím jí, »ty's chrabrá, Eju-
bočko! Já bych samým strachem do té hodiny zemřela,
a ty pravíš, že ti bylo veselo!...« Naposledy jsem se
ji zeptala: »přiznej se Ljubočko, nemilovala jsi nikoho
do svého sňatku?« — »Nikoho, byla jsem ještě děckem«,
odpovídá a dívá se mi přímo do očí. »Ale,« směju se,
»a toho hudebníka, který se na mne díval dalekohledem ?e
— Jak bude asi nyní zapírati! — »Ach, ano!« praví,
»do toho jsem byla opravdu zamilována, dokud jsem ho
neviděla zblízka; jednou stál v kostele vedle mne. Měl
na tváři velkou bradavici, porostlou vlasy. Ještě hned v
kostele bylo konec mé lásce« . ..
— Poslyšte, Anno Vasiljevno, pravila matinka —
možná, že jest náš synovec vinen, v každém způsobu
jest vinen v tom, že se zamiloval vášnívě do bytosti,
která ho nemiluje a milovati nemohla. Jest dosti potrestán
za svou vinu: člověk čtyřicetiletý nemoha ani choditi ani
mluviti! Ale ji, k vůli které je zničen jeho celý život,
považujete za docela nevinnou?
— Můj ty Bože ! odpověděla na to Anna Vasiljevna
s chvějícím se hlasem, jakoby ji tato poznámka byla
velice rozčilila. Myslím, že i nepřítel musí Erazíma Ivano-
viče politovati... Konečně, pravila zajíkavě a vzdychajíc
— snad neni Ljubočka docela bez hříchu. Za to ji
může bůh potrestati tímto . . . německým baronem.
— Ale řekněte mně, ptala se matinka, proč nás ten
baron tak leká?
Zapomenutá otázka