ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ea3e0af0-66c4-11dc-b9a8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 8
#1 alto_textblock #1
»Arbeiterzeitung« ve stati věno- vané německé straně lidové polévá všechny německé strany žíravým louhem posměchu. Připomíná, jak němečtí mluvčí i německé noviny při každé příležitosti hlásají, že Němcům v tomto státě náleží vedení. Když však jde o to, aby Němci převzali hodnost presidenta poslanecké sněmovny, počínají si zbaběle a nastrkují jiné. Za včerejší schůze poslanecké sněmovny bylo naleháno na německou stranu lidovou, aby sama posl. Prada prohlásila za kan- didáta k volbě předsedy poslanecké sně movny. Německá strana lidová však odpo věděla rozhodně zamítavě a setrvala na svém dosavadním stanovisku. Ti židé! Z Vídně, 6. února. Nemůže překva- piti, že »Neue Freie Presse«, tento prototyp židovsko-liberálního listu, tleská po- chvalu oběma rukama a dupe oběma no- hama k pochvale K. H. Wolfovi a sou druhům za to, že zosnovali včera skandál proti četbě českého textu státoprávních pro- hlášení. To je prý neplecha, která by se neměla trpěti, stejně jakoby se neměly trpěti české a chorvatské obstrukční řeči. Bravo, bravissimo, židovsko-liberální moni- tore! Však on tě za to p. K. H. Wolí kopne co nejdůkladněji a prohlásí co nejur- čitěji, že se židy v německém souručenství nesedí!
#2 alto_textblock #2
Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 6. února. (C.-B.) »Wiener Zeitungs oznamuje: Ministr obchodu po- tvrdil opětnou volbu Jiř. Jägra za předsedu a Jana Siegla za místopředsedu obchodn a živnostenské komory v Chebu. Z Lausannu, 5. února. V záležitosti vydání anarchisty Jaffeie usnesl se spolkový soud, aby akta doplněna byla v tom smyslu, že by italská vláda přesně udala činy, kteréž by uznány býti mohly za skutečné účastenství v Bresciově attentátu. Z Portsmouthu, 5. února. (C. -B. ) Německé lodi, jimž velí princ Jindřich Pru ský, odpluly dnes večer domů. Z Viktorie, 5. února. (C.-B.) Želez- niční vlak s císařem Vilémem přibyl sem o 5. hod. odpolední. Císař odebral se ihned na palubu lodi »Hohenzollern«, kteráž pak o 5l hod. odplula.
#3 alto_textblock #3
Válka jihoafrická. Z Londýna, 5. února. (C.-B.) Časopis oznamují, že došla do Londýna dnes odpoledne neúřadní zpráva, dle níž Burové, vedení plukovníkem Blakem, k nimž také irská a americká brigáda náležejí, nyní Lau- renco-Marquez ohrožují a že po- tugalská vláda požádala za pod- poru anglickým vojskem. Praví se dále, že anglické lodi v jižní Afri ce obdržely telegrafický rozkaz, aby ihned k Laurenco-Marquezu od- pluly a že anglické vojsko rych- lým pochodem k portugalské hra- nici postupuje. Z Malty, 5. února. (C.-B.) Křižák »Py ramuse vypraven byl do Kapska.
#4 alto_textblock #4
Trünní řeč.
#5 alto_textblock #5
Ve Vídni, 4. února. Konečně tedy poznal politický svět, co chováno po celé týdny v tajnosti, jako chy- stané zjevení, konečně pronesla vláda veliké slovo, o němž obecně a právem se očekávalo, že do nynějšího temna vrhne ozářující paprslek světla. Ubohá vláda! Ubohé kollegium několika úřadníků, kteří převzali úkol říditi tento stát a ina jejichž bedra vložena tíha, pod kterou již tolik a mnohem svalnatějších a ramenatějších obrů kleslo. Byli nuceni něco říci, poněvadž pan Körber dopustil se chyby a v první ráži v noci 8. června sněmovnu rozpustil, byli nuceni říci to ale tak, aby jednu stranu přes příliš nerozrušili, druhé aby zalichotili, byli nuceni provésti tanec na jedné straně mezi českými povidlovými koláči a na druhé mezi německými, jak známo, mnohem většími. A jak to v po- dobném případě z pravidla bývá, těch, jimž chtěli říci líbeznost, neuspokojili, za to ale urazili ty, jichž nechtěli se příliš citelně dotknouti. Je pravda, o uzákonění němčiny jako stát- ního jazyka se v trůnní řeči nemluví. Kdyby byla se stala o této věci v trůnní řeči zmínka
#6 alto_textblock #6
ve smyslu německém, byla by se dnes již říš- ská rada poroučela. Česká obstrukce byla by ji po druhé vyhodila do povětří. Však způso- bem, který vyložiti si může každý jak chce, mluví se tam o zachování jazyko- vých poměrů v určitých sférách veřejné správy, jakých prý nutno v zájmu státní jednoty. To vám, Němci! — měl říci pan Körben jako pastor v Schillerových »Loupežnících«a passus, kde se mluví o jazykových právech ná- rodů, »zase vám Čechové !« — měl dodati. Zeptejte se, jaké to »sféry« měl p. Körber na mysli. Kdo chce, může míti za to, že jsou to »sféry« uvnitř úřadů, že tedy mluvil o ne- zbytném zachování vnitřní němčiny a komu by se líbil jiný výklad, nechť má za to, že jsou to vyšší instance: ministerstva, armáda a nej- vyšší soudy. My Čechové ale žádných »význačných sfér«, z nichž by měl kdo právo jazyk náš vylučo- vati, neznáme. Známe jen zákon, známe právo- platné smlouvy a na základě těch dovoláváme se rovného práva všude. Pan Körber bude míti ostatně příležitost vyslechnouti autoritativné výklady naše o rovnoprávnosti v adresní debatě. Jest-li je Vídni a privilegovaným pachtýřům vy- sokých úřadů a velikých příjmů z důvodů po- hodlí státní němčina potřebnou, není potřebou nám. Nám rovněž Hekubou je »jednotný stát«, my chceme stát zdravý, stát zdatný a přede- vším stát svůj. Na to ale dostává se nám od- povědi v dalším postupu trůnní řeči. Nejistota, s jakou trůnní řeč zabývá se otázkou ná- rodní, nahražena, pokud se týká stanoviska vlády naproti snahám po změně a odstranění nynější ústavy, velikou určitosti. A ten hymnus na ústavu a na její blahodárné působení v ži- votě národů rakouských, je v páně Körbrově elaborátu místem nejzábavnějším. Kdyby byl chtěl autor trůnní řečí psát satyru, lépe se ne- mohl zbýt svého úkolu. Člověk chytá se za hlavu při čtení všeho toho, co ústava národům ve své svrchované milosti uštědřila, jak je povznesla a co z nich udělala. Nikdy nebyla nepravda pro- nesena způsobem tak slavnostním jako tentokráte. Ohlédněmež se kamkoli, všude samá poušť, všude choroba a smrť. A to všechno je dílem ústavy. Vnucena národům ra- kouským za pomoci preparovaných volebních řádů, zbudovaných na násilí, národům těm cizí, odporná, nedokázala nic jiného, než že rozrušila do té míry tento stát, že ocitl se v posici tak kritické, že otázka jeho existence je předmětem úvah lidí domácích i ciziny. Každý to vidí a cítí, každý to slyší a hmatá, i do nosu čpí mu zápach hniloby, již všude ústava tato šíří a pan Körber na tuto ústavu pěje hymnus. Proč? Poněvadž centralism je implicite germanisací a poněvadž Víden dnes pokořena krčí se před ví- tězným germánským geniem, který jí garantuje život — ale jen ži vo německý. Pan Körber se mýlí, domnívá-li se, že takou u nás něco pořídí a že omráčí snad ně- koho Leporellovým albem svůdných předloh, které vypočetl, aby ukázal, jak vláda ochotna je pečovati o dobro a interes obyvatelstva. Známe tuto nekonečnou melodii budouenosti a velikými činy na papíře nedáme se zmýliti, Na trůnní řeč zaburácí odpověď vším národem če- ským: »Rovné právo všude, dole i nahoře!« a4»Pryč s prosincovkou!«
#7 alto_textblock #7
Denní zprávy. — Nejasnosti v trůnní řeči. Té doby přetřásá se v politických kruzích se zvláštní horlivostí otázka, co třeba mysliti si těmi »urči- tými sférami«, o nichž zmiňuje se trůnní řeč. v nichž má býti němčina, jež se v nich byla osvědčila, zachována. Optimisté na naší straně mají za to, že tím myšlena byla armáda, mini- sterstva a jejich vzájemný styk. Tam že má to při němčině zůstati. Ti ale, kteří nepohlížejí na situaci skly tak růžovými, jinak soudí. Těm zdá se, že to vůbec zeměpanský úřad a v něm že má zůstati při »osvědčené« němčině i na dále. Nejjednodušší bylo by, pana Körbra na to se zeptati. Ostatně se tážeme, jakým právem ny- nější vláda dovolává se v této příčině tradice, jež se byla osvědčila atd. Kde jasný, jakou koli pochybnost vylučující zákon, tam ústní podání musí ustoupiti, vláda páně Körbrova však zá- konodárné ustanovení v ohledu jazykovém prostě ignoruje a dovolává se zvyku. Do- nutiti nás však ale, abychom sklonili šíji ještě po padesátiletích před páně Krausovým
#8 alto_textblock #8
církulářem, k tomu nás pan Körber nedonutí. Ani hrozbou absolutismem, která je v trůnní řeči, také jen sub rosa obsažena. — Ostatně je zajímavo, že docela mínění se rozcházejí v příčině oněch míst v trůnní řeči, jež věnována jsou chvále ústavy. V trůnní řeči výslovně se totiž mluví o konstituci, kterouž císař dobro- volně národům udělil. Tedy o ústavě oktroyo- vané, kterou byla nepopíratelně novinka Schmer- lingova. Však platnost ústavy té vypršela tím dnem, kdy nastoupilo ministerstvo Belerediho. Všecky ty »blahodárné« účinky ústavy, o nichž se trůnní řeč zmiňuje, spadají v dobu, kdy již prosincovka nesla v této říši své »sladké ovoce«, ta ale nebyla oktroyována, jinými slovy císařem dobrotivě udělena, nýbrž ona měla vznik formou parlamentní, třeba že protizá- konný a dle našeho přesvědčení nezávazný. Které většiny se tedy trůnní řeč dovolávala ? Je mínění, že ústavy vůbec žádné není, nýbrž pouze ústavnosti a že p. Körber neměl jiného účelu zmíněným odstavcem, než naproti eventuál- nímu absolutismu do zářícího světla postaviti konstitucionalismus vůbec. Také mínění. Mimo to se rozcházejí mínění interpretu pokud se týče první věty již, kde mluví se o ostřejším formu- lování zákonných ustanovení v případech, kdy vláda byla by nucena bez parlamentního spolupůsobení vydávati zákony. Jedni domnívají se, to že znamená sešněrování kaučukového paragrafu čtrnáctého v zájmu par- lamentu, druzí ale, sešněrování téhož parlamentu v zájmu moci výkonné. Jinými slovy, že vláda chce v takových případech vydávati zákony, aniž by byla povinna je dodatečně předkládati parlamentu k sankci. A nám zdá se, že tento druhý výklad je mnohem správnější. Jest tedy vidět, že trůnní řeč jest stylisována velmi — jasně. — Ke sčítání lidu. Ze mnoha stran do- chází zprava, že okresní hejtmani buď stížnosti na nepořádky, podvody a na násilí při sčítání lidu nepřijímají, neb se namáhají, aby stížnosli ty byly vyřízeny jaksi »po domácku« neb vůbee odvolány. Děje se tak zejmena v průmyslných krajich německých, kde žaloby se týkají bud samých chefů závodů neb jejich úřadníků. I staly prý se případy, že české strany, jimž stala se křivda a jimiž rozmnožen měl býti ve- liký národ německý, daly se přemluviti. Toť se ví, způsobem tím chovají se političti úřadníci jen v těch případech, kdy křivda stala se Něm- cům, však tam, kde Čechové německému ná- silí se bránili, vyslána byla ihned na jejich utj- šení z politického úřadu pomoc. O to postaráno bylo s něžnou péčí, aby ani jediný Němec se ne- ztratil, za to parallysován český odpor politi- ckými úřady i v nejkřiklavějších případech. Býlo by dobře, aby o všech těchto případech stala se sdělení na příslušná místa, tak aby ne pouze doma, nýbrž i v parlamentě zahájena mohla býti energická akce proti těmto zlořádům. V parlamentě musí býti odhalen hnusný obraz všech těch mizerností, které děly se při statistickém aktu, jehož účelem je zjistiti číselnou pravdu ve právním státě a za platnosti ústavy, který vláda Körbrova ve trůnní řeči do nebe vychválil a. — »Národní rada.« Ve veřejných listech proneseny byly stížnosti, že prý »Národní rada« nevyvinuje žádnou činnost a že zklamala oče- kávání do ní vkládané, zejmena prý nepečovala o sčítání lidu. Na tyto výtky oznamuje se nám z pramene autoritativního, že zvláštní od- bor zřízen byl pro sčítání lidu; odbor ten vy- konal všechny přípravy, v záležitosti této po- třebné a každému, jenž se na něho obrátil, po- skytl potřebné pomoci; ovšem z příčin na snadě jsoucích nevyhlašoval průběh a výsledek svého jednání na véřejnost. Co se plena »Národní rady« týče, nemohlo býti svoláno, ježto posud odbor organisační neskončil úkoly, jemu plenem »N. r.« uložené. Podotýkáme ještě, že plenární schůze »Národní rady« svolává předseda klubu zem- ských poslanců dr. Engel a že v čele odboru pro sěítání lidu stojí prof. dr. Kur z. a sle — Osobní. MUDr. Frant. Horáček za- hájil po delším působení na pražských klinikách, po- liklinice, v porodnici a dětské nemocnici lékařskou praxi v Hořicích, v domě pana adj. Forejta na náměstí. — Rodinné zprávy. Slečna Evženíe Pru- narova a pan MUDr. Jan Vogeltanz, prakti- cký lékař v Čachrově, slaviti budou sňatek svoj v sobotu dne 9. února 1901 o 4. hodině odpoledne v chrámu sv. Václava v Čachrově. — Nový advokát český do Slezska. Kon cem února t. r. otevře advokátní kancelář ve Fryštátě v Dolním Slezsku (Těšínsku) pan JUDr. Jan Ša- ab Bvsle o ane malík z Olomouce.