#1
alto_textblock
#1
se venst,
#2
alto_textblock
#2
msdtěit
#4
alto_textblock
#4
190l.
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h.
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARU
#6
alto_textblock
#6
V Praze, ve středu une 6. unora.
#9
alto_textblock
#9
K číslu 37.
číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
#10
alto_textblock
#10
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Proti adrese.
Z Vídně, 4. února. Ve sněmovně po-
slanecké všechny strany bývalého německého
spoluručenství společně s p. Jaworským
působí k tomu, aby nedošlo na
žádnou adresní debatu a na žád-
nou adresu. Takové nalehání se strany ně-
mecké levice je pochopitelno. Již proto, že
přese všecko ujišťování o společných stycích
mezi kluby německými neshodli by se kře-
sťanští sociálové s německými pokrokovci,a
tito zase s německými radikály o nějakém
společném programu.
Nepochopitelným je stejně jednání na
straně Poláků, a jejich ochota, vyhověti
Němcům na levici a jim takto pomoci z
tísně. Ještě méně je však pochopitelným
takový postup při tlaku, kterým se pracuje,
aby v panské sněmovně došlo
k adrese a k adresnímu rokování, a to co
nejdřívě.
»Neue Freie Presse« se stejným
zápalem, s jakým horuje, proti adrese
ve sněmovně poslanecké, přimlonvá se za
adresu sněmovny panské, takovou, která
by obsahovala program německých stran
vůbec, a zvláště postulát státní němčiny.
Z té příčiny žádá, aby se ústavácká
strana spojila se stranou střední
ke společné adrese, připomínajíc, že
čelný člen této (hr. Meran) ve známém
rokování o programu Körbrově se vy-
slovil pro zákonně stanovení německého ja-
zyka jako jazyka státního.
Kdyby k takové součinnosti obou jme-
novaných stran došlo, potom prý by se na-
šla také půda, která by se zřetelem na obsah
trůnní řeči byla základem pro sjednocenío
návrhu adresním.
Také křesťanští sociálovév
communiquée včera vydaném souhlasís
německými nacionály, by s adre sy
sešlo.
Pan Jaworski posl. Kaiserovi.
který přišel k němu s podnětem, aby návrh
#12
alto_textblock
#12
na volbu adresního výboru podán nebyl, od-
větil prý, že doporučuje se přece vý b o
ten zvoliti a teprve tam pona-
vrhnouti, aby poslanecká sně-
movna přestala na pouhém
osvědčení loyality a na pouhém
odhodlání přistoupiti neprodleně k hospo-
dářské práci. Naposledy prý však pan
Jaworski dal ujištění p. Kaiserovi,
že jeho návrh zastupovati bude u stran
pravice.
U jaké pravice? Žádné pravice není
Pan Jaworski naprosto neloyalním způ-
sebem, propůjčuje se za pochopa ně-
mecké obstrukce, ji rozbil.
Pan Jaworski nemá práva cokol
slibovati za strany pravice a ještě méně má
práva jmenem jejich jednati. Zejmena nemá
práva takového, pokud se týká Čechů.
Delegace na obzoru?
Z Vídně, 6. února. Uherský minister-
ský předseda Koloman Széll bude míti
dnes poradu s ministrem zahraničních zále-
žitostí hr. Goluchowským a s cislaj-
tánským svým kollegou ve příčině stanovení
termínu pro delegace, které, jak
povědomo, budou tentokráte zasedati ve
Vídni. Je úmysl, jak jsme již jednou
oznámili, svolati delegace časně z jara.
České adresy na německých po-
zvánkách.
Z Vídně, 6. února. Strašný zločin byl
včera objeven v poslanecké sněmovně. Pa-
trony »Ostdeutsche Rundschau«. Nalezeny
totiž na lavicích českých poslanců po-
zvánky města Vídně na ples,
který město pořádá, s adresl a mi
českými! Tento nález rozpěnil krev vše-
německého svazu, a jeho hlavní orgán se
táže, jak souhlasí takové jednání s přísahou,
kterou skládají členové obecního zastupitel-
stva vídeňského na zachování německého
rázu města Vídně? »Německé« obecní pan-
stvo vídeňské nechať prý se dá také pozvati
na ples města Prahy a pozná, zdali dostane
pozvánky s adresami německými.
#13
alto_textblock
#13
Nuže, my se žádného srovnání mezi
Prahou a Vídní nebojíme. Naši soukmenovci
tady byli by šťastni, kdyby požívali i jen
desáté části práv, která mají Němci v me-
tropoli království českého. Vymůže-li posl.
Wolf a soudruzi, by pro vídeňské
Čechy uplatnila se stejná práva
jaká mají Němci v Praze, potom se
p. Wolfovi a jeho přátelům zaručíme, že
dostanou pozvánky na ples města Prahy
s adresami německými, předpokládajíce ovšem,
že město Praha kdy nějaký ples svůj bude
pořádati.
Poláci pro svolání haličského
sněmu.
Z Vídně, 6. února. Polský klub uložil
svému členu posl. Romanoviczovi, by
společně se zemským maršálkem haličským
hr. Stanislavem Badenim, tady meškají-
cím, vymohl u vlády jarní zasedání halič-
ského sněmu.
Posl. Jabloúskému bylo uloženo,
by ve smyslu resoluce haličského sněmu
působil k tomu, aby při veškerých
zeměpanských úřadech v Haliči
zavedl se polský vnitřní jazy k,
také v těch sférách, ve kterých je dosud ně-
mecký.
Boj o presidium.
Z Vídně, 6. února. Posl. dr. Funke
svolal na dnešek poradu německých stran
k dohodnutí ve příčině volby presidia,
jakož i k dohodnutí ve příčině klíče pro
volby výborů. Na tuto konferenci po-
zval také předsedu klubu centra bývalé ka-
tolické strany lidové dra. K athreina. Ten
však prohlásil, že se nedostaví.
Za svou osobu dal ujištění, kdyby zvo-
len byl za předsedu poslanecké sněmovny,
že by se neprodleně vzdal man-
dátu, protože je přesvědčen, že tou dobou
nepřísluší se žádnému členu klubu centra,
přijati hodnost v presidiu.
Toto vyjádření nečiní tak pan dr. Ka-
threin v zájmu vlastním, jako spíše proti
dru. Fuchsovi, aby se mu znemožnilo
přijati kandidaturu nebo volbu.
#14
alto_textblock
#14
FEUILLETON.
#15
alto_textblock
#15
Osud pana lesního.
Napsala Maruška Metujská.
#16
alto_textblock
#16
o
V malebně se rozprostírající krajině, na po-
kraji hustého lesa Šumavy, stojí fořtovna v
švýcarském slohu vystavěná, útulná to klíckak
štěstí rodinnému. Každý chodec, vedený v tato
místa, stane a pomyslí: »Zde žijí asi lidé jako
v nebi, nerušeni a nikým nepronásledováni !«
A což, když zajde sem milující se párek?
Ten chtěl by tu zůstati na vždy, aby mohl za-
kusiti všech slastí tohoto světa. A jak by ne,
vždyť připadá na mysl, že tam bydlící jsou
přešťastni, neboť již ta vznešená příroda sama
jím život oslazuje,
Jak mnohý, ba každý se v tomto případě
mýli! Domeček tento obývají novomanželé, kteři
před 10 měsíci byli spolu na vždy spojeni.
Jest to pan lesní K. se svojí chotí, kterous
přivezl jako mladou, velebenou dámu z Prahy.
Začátek jejich spolužití plynul šťastně. Když
ale za několik dní nabažila se domácího štěstí.
zatoužila mladá choť po radovánkách pražských
a nebyla s to pochopiti, že to při povolání les-
ního jest zhola nemožné. Mladý manžel vyklá-
dal své choti vším způsobem obtíže svého po-
volání, avšak marně. Paní lesní trvala stále na
svém, chtějíc se baviti a to denně, což zcela při-
rozeně způsobilo spor a vyplývající z něho, již
již se ukazující nespokojenost.
Lesní, velký 30letý muž s jiskrným okem
a hlavou vždy přímo vztýčenou, na níž bujně
pohozený havranní vlas dodával mu rázu roz-
hodnosti, počínal o stavu svém přemýšleti, a
#17
alto_textblock
#17
jelikož mu toho doma možno nebylo, činil tak
se zaroseným zrakem po lese. Domů nevábilo
ho už nic. Žil sice po boku hezké ženy, již si
byl vyvolil a s kterou se oženil nikoli z lásky,
nýbrž k vůli penězům. Našel je . .. K vůli nim
opustil děvče, nemajetné, jež mu při své spani-
losti více dáti nemohlo, než svoji čirou a úplnou
lásku. Měli se tak rádi! Jak byl by šťasten po
boku této nuzné dívky i při skrovných prostřed-
cích. Teď teprve poznává, kam zabředl a jaké
břímě na se uvalil. Jako lesní má již větší plat,
s tím mohl dobře vycházeti. Na mysli tane mu
obraz bývalé své milenky Hermíny, kterouž pro
mamon zrádně opustil.
Vybral si ženu vyhýčkanou, jež mu nyní
metá do tváře urážlivé výčitky. Co by zato
dal, kdyby se mu vrátil aspoň 1 rok zpět
Hermínka byla by živa, nezemřela by, stala by
se jistě jeho ženou, tichou ženou a hodnou ho-
spodyní. »Vinníkem jsem velkým, jejž nyní bůh
spravedlivě tresce; já zahrabal jsem tuto duši,
zradil a zmařil ten mladý květ, kdežto ona
klidně nesla svůj kříž až dotrpěla!« S tako-
vými a podobnými myšlénkami a výčitkate svě-
domí bloudil denně po lese a usedavě často
štkel. Srdce se svíralo pocity bolesti, nenalezajíe
nikde klidu. A tak po celodenních obchůzkách
lesních vrávorá domů, jakoby pomaten. Kéž by
tam nemusil! Sotva vkročil na prah, již slyší
káravá slova své ženy, jimiž jej nemilostivě
vítá: »To je dost, že jdeš! Celý den chodíš po
lesích, jakobys něco hledal. O domácnost ne-
dbáš. Mám toho již nad míru, za své peníze
chci světa užíti a ne býti stále doma jako za-
vřená. Slyšíš? Pamatuj si to, ať se již konečně
změníš !«
Neměl ani slova odpovědi. zůstal tichým.
#18
alto_textblock
#18
Tak míjel čas v týdnech i měsících, kdežto ona
jenom radovánky na dále vyhledávajíc stávala
se marnotratnicí a ještě něčím horším.
Na takovýto rozmarný život její ovšem ne-
mohlo stačiti jeho služné a tu nezbývalo, než
sáhati na její uložený kapitál a když pak zvolna
ani ten již nestačil, odhodlala se potají na jméno
svého muže dělati dluhy. Jednání takové při-
vádělo mladého lesního na kraj záhuby a nebylo
divu, když vše rozneslo se k sluchu lidu celého
okolí; prostý ten šumavský lid má dobré srdce
a cítil tedy s mladým mužem. Litovali ho
všichni, bylo však pozdě.
Každý očekával smutný, konec, a ten se
dostavil, neboť bleskurychle roznesla se jednoho
dne po celé obci zpráva, že nadějný lesní pan
K. se zastřelil.
»Vždyť jsme to všichni říkali, že to tak
dopadne« — byl jeden hovor. — »Ona byla
jeho neštěstím. Ubohý člověk zdravím jen kypěl,
krev a mléko, a nyní ve svém trápení, jako
když vše s něho shodí. Nikdo by ho byl ani
nepoznal. Tak se děje, když dostal člověk ne-
hodnou ženu! Není divu, když si pak zoufá.«
Tak rozmlouvali lidé ještě delší čas.
Mladá vdova teď teprve chápala, jak těžko
jest se oháněti ve světě bez muže, bez peněz.
Rodiče vyslechnuvše po pohřbu celou historiio
své dceři, rozloučili se s nezdárnicí a odjeli,
aby se k ní dále nemusili hlásit.
Tak opuštěna zmizela pak i ona beze
stopy, aniž by se komu svěřila o svém úmyslu.
Od té doby neslyšel o jejím osudu nikdo. Snad
odjela přece jen ke svým rodičům žádati o mi-
lost? Či obrátila se v jiný směr? To jest do
dnes tajemstvím . ..