ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 e2f109a0-71e1-11dc-818e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 63
#1 alto_textblock #1
11. září 1904
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národnich Listů
#3 alto_textblock #3
k čislu 251.
#4 alto_textblock #4
Strana 13.
#5 alto_textblock #5
Výtvarné umění.
#6 alto_textblock #6
Marianská výstava. = Čístě archaeologické, historicko uměle eké nebo ryze estetické eíle tato výstava nemá. Sebrali ji a uspořádali k oslavě theologického jubilea a má illustrovati v první řadě šířkua hloubku marianského kultu v Čechách. Nejen výlvarné a skutečné umění, také jiné projevya útvary ve spojení s uctíváním bohorodice jsou tu uloženy: modlitby a kázání, statistiky škol a bratrstev, devocionalie a primitivní práce li- dové nebo pro lid, pestré, neohrabané, naivně nebo zůmyslně hrubé. Tuto archaičnost zacho- vávají kultové, hlavní votivní a pouťové pa- mátky lidové od pradávna. U chrámu Zeva Olympii byly nalezeny podobné drobnosti jak se prodávají v italské Loretě nebo na Svat Hoře u Přibrami. Jen předmět, obsah se změ nil; poměr k vyspělému, kulturnímu umění zů stal v celku týž, právě tak, jako se lidový způ sob uetívání bohů a svatých v celku nemění ani v časech, ani v národech, ani v nábožen- stvích a pouti Hindů nebo Žaponeů k posvátným a uelívaným místům jsou v základě svých pro- jevů a forem stejné, jako naše marianské. Tyto mají svoji zvláštní liferaturu, delailní a úhrnnou, a na výstavě ještě lépe nežli v ambitech bělo- horského kostela seznáte s malým úžasem, co marianských míst poutnických máme v Čechách. Každé z nich má svoji P. Marii, obraz nebo sochu, ověšenou vyšívanými tuhými pláštíky, šňůrami koralů a perel, vyšňořenou baňatými korunkami a připevněnými šperky. Sejmete-li odstranite-li je, objevíte nejednou v zdánlivě ne- foremné panence pozoruhodné dílo umělecké. někdy originální, jindy článek filiace od někte- rého prototypu se rozbíhající. Výstava sama musila se ovšem spokojiti pouze s reprodukce- mi těchto obrazů a soch, které nesmí opuslit svá místa. Jenom s hybnějšími objekty bylo možno počítat, které kláštery, depositáře kostelů. velké knihovny, musea a jednollivci sem zapůj- čili. Právě ty, jež mají vedle marianského vý znamu také hodnotu uměleckou, nejsou ve vědě archaeologické a historti umění dnes už zcela neznámy, třeba že o jednotlivých vždy ještě po- slední slovo nebylo řečeno. Ale ani novinky tu nescházejí. Tak k oněm poprsním Madonnám. o nichž jsem minule mluvil, přidružuje se ně- kolik v celé postavě, z dómu pražského a hlavně velká deska, dosud nezařaděná, z galeriev Rudolfinu, jež jsou příbuzné P. Marii sepekov- ské, emauské, chuděnické a j. Rudolfinská ukazuje nejlépe, že tento typ apokalyptický — Maria stojí na půlměsíci a hadu — souvisís poprsním, který jest o sto let a více starším, že jej rozvádí v celou postavu, obklopenou velkou svalozáři a v růžovém orámování nebo loubí podle starých mystiků. Po stránce formové umělecké můžete sledovati na těchto deskách. kterak měkké, oblé, přirozeně plastické draperie staročeské přecházejí v kornaté a lomené ně- mecké. V roudnické replice Madonny vyšebrod- ské na drobných scénách na rámu, jež už velmi živě připomínají jihoněmecké předlohy. naznačuje datum 1513, že vliv ten započal velmi záhy. Podobný poměr je mezi Smrtí P. Marie z Roudnice a bývalého oltáře týnského, nyní na Strahově. První velký obraz, krásně malovaný ve vší čistotě a skvělosti barev, je pravé chef d'oeuvre staročeskéko umění. Velký umělecje vytvořil a nerozchází se s oběma připojeným křídly tak, jak se tvrdí; podoba krále pod plá štěm Bohorodice náleží Václavu IV. a tím je toto mistrovské dílo datováno. Scéna na týnské desce je dojista dramatičtěji ličená, ne však tklivěji. Ale hebkost a vláčnost kresby a mode- lace ustoupily ostrosti a drsnosti; přikré a kři- volaké linie a hojnější sic, avšak také sušší barvy se tu vyskytují. I zde stojíme beze vší po- chyby před domácím dílem z počálku 16. věku pod vlivem realismu norimberského. S nim v souvislosti je i tehdejší řezba. Trojkřídlá archa z galerie strahovské, výborné práce a uchovalosti, už podle sv. Václava a Víta, má domácí list křestný, ale ornamentální ozdoby kolem, dost těžkopádné vinutiny, jsou odvozeny z italské renesance, německým prostředím. Z maleb mladšího původu domácího dva obrázky Brandlovy, poprsí P. Marie a anděla Gabriela, rozdělené pendanty »Zvěstování«,z nevystaveného dosud majetku galerie v Rudol- finu, patří k nejlepším kusům tohoto tempera- mentního místra, kusy vzácné síly a sestředě- nosti barevné a světové. Na cizích by měla obrazová kritika ještě dost práce. Tak na př. velký obraz Kristus P. Marii se zjevující obra zárny strahovské stojí jistě blíže Mabusov nežli G. Davidovi, Madonna pokladu loretan ského nese jméno Avriana z Utrechtu dost libo volně; Svatá rodina na první chodbě pocházt z blízkosti J. Bassana; Klanění se tří králův XXX. oddělení nenáleží škole benátské, nýbrž je pozdní pasticcio z holandských a vlašských prvků složené atd. České miniatury, od kodexu vyšehradského počínaje až do jich vyhynutí, vždycky obsahují na některém listu, v některé inieiale P. Mari, tu jako trůnící královnu a ve vyšehradském ne- opouští tuto posu, ani když přijímá poselstv Gabrielovo, tu v některé scéně z jejího života. Zase je to 14. a počátek 15. stoleti, které ji nejtklivěji a nejněžnějí zobrazují i tam, kde umění nedosahuje výše ministur na přiklad v »Liber viatieus« Českého Musea, jako misálu Václava z Radče, Jana ze Středy a Beneše z Louky, v žaltáři soudnickém nebo kouřimském. Annutiatio a Epifanie jsou tu themata nejoblí- benější a zejmena Zvěstování líči staročešt mistři s vroucí něžností, i když jim ruka poně- kud tuhne a štětec se stává drsnějším. Plastik je na výstavě dost, domácích a cizích, od 13. století až po naše dny. Arci tu právě ze starších nejlepší a nejzávažnější schá- zejí. Měla zde býti aspoň Madonna plzeňská. nejkrásnější dílo sochařské 14. věku, jemuž po bok se smí postaviti jen sedící socha P. Marie v kostele týnském. Pak by zase bylo zřejmo kterak vřelostí, něhou a uměleckou prací před stihují, co v 16. věku následovalo. Jak je na příklad oproti nim Madonna opatství strahovské- ho těžká a nápadně stařeckého vzezření ! Zruč- nosti ovšem neubývá, naopak 18. století dosa- huje značné virtuosity. Veliká Maria Imaculata arcib. semináře, moderní polychromii jako tak smvhé znešvařená, je toho právě tak dokladem
#7 alto_textblock #7
jako přečetné sloupy marianské po našem ven- kově, zastoupeně pěkným malým modelem pro sousoší kladenské. Malou sošku ze sloně řeza- nou z pokladu svatovílského mnohokráte publi- kovanou dlužno definitivně přisouditi umění francouzskému a je velmi snadno možno, žesi ji Karel IV. z Paříže kdysi přivezl. Několik drobných virtuosit zaslouží zvláštní pozornosti Tak Madonna ze mramoru kláštera strahovské- ho, ze slonové kosti Umělecko průmyslového Musea nebo míšenského porcelánu Městského musea. Pocházejí ze 17. a 18. stoleli, jsou gra- ciosní ano koketní a jejich živost pohybu draperie je plna úmyslné vypočítavosti. Daleko za nimi leží prostota a upřímná srdečnost 14 věku jak se v Madonně staroměstské radnice. i v odlitku patrná, vyjadřuje. Veliké je množství prací drobných, uměle eko průmyslových na výstavě, ale také mezi nimi zase mnoho, jejichž hodnota je vie devo- cionální, nežli umělecká. Zlatnietví a co s ním souvisí, aspoň zde v Klementinu, v dobách pozdní renesance a baroka, prozrazuje v celku žalostný úpadek u porovnání s gotikou 14. 15. věku. A moderní zlatnictví neméně. Není tu snad jediného kusu, který by se Fortnerově pedu opatů strahovských vyrovnal, jako zase objekty pokladu svatovítského, kříže, relikviaře, destičky, vysoko stojí nad ostatními. Bohaté monile s perleťovou řezbou Smrti P. Marie je právem proslulé pro krásu koncepce a techní- ekého provedení a pořadatelé výstavy objevil na Vyšehradě dílo, ne sice té bohatosti, ale jemu slohem, dobou i jakostí příbuzné, terčový re- likviář s perlefovým reliefkem Zvěstováníp Marie. Pátráme-li po archeologiekých kuriositách, objevíme vzácnou starožitnost v domkovém re- likviáři městského musea ze dřeva, omalovaném symboly evangelistů a postavami světců pri- mitivnosti 13. století. Výstava, bohužel, jest urovnána nazvíce podle majitelů, ne podle jakého uměleckého nebo historického systemu, který ovšem nebyl v pro- gramu. Stoji-li Strahov na čelném místě, stalc se tak po právu už pro hojnost, s jakou vý- stavu obeslal. Dosud není obecně známo, které a jaké všechny poklady umělecké chová kanonie sionská; teprve poslední leta dostalo se jim pečlivého a vědeckého opatrovníka a horlivých popisovatelů. Tito, A. Podlaha a E. Šiuiler, vy- dali také už popisy pokladu v Loretě, z něhož mnohé je vystaveno a obsáhlou monografli po- kladu svatovitského, tak že každý objekt z něho na výstavě byl jimi prozkoumán a popsán. Čivrtý vystavovatel na řadě je Městské museum pražské, jehož hojné a stále se množící sbírky dosud nejsou náležitě ani oceněny, ani vědecky využity. Z knihovny knížat Lobkovických poklady miniatur, domácích, francouzských a nizozem- ských, zdají se tajiti přemnohé překvapení, co i na výstavě znovu je naznačeno. Tak tato Marianská výstava i těm, jichž pobožnosti jest umění, nabízí požitek, poučení a perspektiv v hojnosti. Karel B. Mádl.
#8 alto_textblock #8
=Nové publikace redakci této rubriky zaslané Podlaha Antonín: Obrazy marianské v Čechách ze sloletí XIV.—XVI. V Praze. V. Kotrba 190 4. — in 4° (K 2.59). Podlaha Antonín: Sochy a skulptury mariansk v Čechách od nejstarších až do stol. XVI. V Praze. V. Kotrba 1904. — in 4° (K 2.50). Obě obdobné kniby jsou jaksi doplňkem přítomné výslavy marianské. Velmi vlivným, který i potom svoji cenu podrží. Obsahují snůšku reprodukcí, ne sice všech a ne ani zcela systematickou, přece však aspoň čelnějších maleb a plastik Pannu Marii před- stavujících, vesměs skoro domácího původu. Vyda- vatel je doprovází stručným, pozorně a uvážlivě psaným výkladem archneologickým, jejž jednak opřel o výsledky dosavadního bádání svých předchůdců, jednak vyvážil z vlastního. Typologie českých Madonn malovaných a jejich filiace je v celku už dobře v odborné literatuře ustálená; sochami Madonn počali se podrobněji teprve v Sou- pisu zaměstnávati. Arci že jen deskriptivně.. A tu se jich už vynořila řada ku podivu, z nichž mnohé převzal Podlaha do své monografie, která s může sláti dobrou a vítanou pomůckou srovnávací a byla by ještě cennější, kdyby všechny reprodukc byly provedeny dle folografických snímků. S údaji autorovými stěží bude třeba mnoho polemisovat. Tak je na př. dobře, že vytkl italský původ Madonny karlštejnské, ale Pietu bechyňskou dlužno asi klásti. už podle typu a výrazu hlav, hlouběji než do druhé polovice 14. věku. Zajímá mne, že při Madonně dou- dlebské měl stejné myšlenky, jaké jsem minule zde už naznačil, ale Madonnu z archy roudnické nepo važují za karolinskou malbu a strahovská není jistě odvozena od zbraslavské, nýbrž je samorostlým vyni- kajícím dílem. V celku platí, co úvodem řečeno: jake všechny práce A. Podlahy i tyto příležitostné publi- kace jsou dobrým příspěvkem látkovým k dějinám českého umění a nad to schopny uvésti málo vší mavé staré památky v obecnou známost. = Výslava F. Jenewoina. Klub přátel umění v Brně za málo let svého trvání může se vykázati činností hojnou, pěknou a blahodárnou. Jeho správa zajisté sestává z horiivých mužů a pravých přáte umění, kterým jde o praktické rozluštění, rozšíření a upevnění zájmů o umění v životě a společnosti Českého umění v české společnosti v městě, kd nejen politický, ale také kulturní boj musí býti pod- slupován s druhou národností. Řada výstav, kterou pořádal, po většině souborných — »Manesa«, Uprky Kalvody a j. — přivodila brněnským Čechům řadu vybraných sensací a také po padesáti letech nově se rozvíjí, oč kdysi Bedřich br. Silva Taroucca usiloval Nová výslava byla otevřena v neděli 3. t. m. a po- trvá po dva měsíce. Nový občan brněnský. F. Jene- wein, v ní ukazuje svoje velké umění, jimající svým velkorysým patosem a uchvacující svojí grandiosn tragikou. Počíná časově Daní krvavou, cyklem ne- právně zapomenutým a rozvinuje přehled dosavad- ního díla Jeneweinova přes Jidáše, Jeremiáše, Velký Pátek, Mor až k návrhům pro vídeňské kostely práce nejnovějšího data. V tomto souboru objevuje se muž, kterému umění není pouhým zaměstnáním nýbrž vznešeným kultem, kultem hluboké duše velkého srdce.
#9 alto_textblock #9
Školská hlídka.
#10 alto_textblock #10
Autonomní členové školních úřadů mají vykonávati vliv na osnovu učebnou obecných a měšťanských škol.
#11 alto_textblock #11
Stále slýcháme stesky, že školy naše ne- hoví dostatečnou měrou potřebám lidovým; jed- nak nevhodným výběrem látky učebné, s druhé strany pak, že podává se učivo způsobem všude jednostejným, ne pro každé místo a pro všechnu mládež se hodícím. Naříkáme, ale nepřičiníváme vždy ruky k dílu, kde bychom skutečně tak učinit mohl a měli. Čekáme spásy odněkud, neuvědomujíee si ani, odkud, a čekáme klidně dále. Co takové vyčkávání spásy od našich byro- kratů vynese, to poznali jsme výnosem zemské školní rady o němčině na čtvrtých ročnicích školy měšťanské. Úřady ty k některým věcem
#12 alto_textblock #12
škol.
#13 alto_textblock #13
zamhouří oči a spí, že je ani hlas zákona ne- vyruší, na jiné straně chvátají s horlivostí, že je ani překročení ochranného zákona nezarazí. Kdyby všichni činitelé autonomní v úřa- dech školních, v místních, okresních a zemské školní radě jen práva svého, zákony jim po skytovaného, užili, jistě by mohli mnohé napra viti a mnohému zlu předejíti. Jsou však úřady, jejichž jest to povin nost přímo do praxe školní za- sahovati. Jsou to okresní školní rady, kde členové autonomní mají z pravidla většinu a tudíž roz- hodování ve své ruce. Bohužel, v tomto nejdůležitějším úřadě školním vyvinul se zvláštní duch a zvláštní praxe. Schůze okresních školních rad konávají se místo každého měsíce sotva třikrát, čtyři- krát za rok a členové sotva stačí vyslechnout referát okresního inspektora o spoustě úřadních řízení, často do tisíců jdoucích, aniž by měli kdy přemýšleti o obsahu. Ano, kdyby nebylo někdy nějaké to obsazování, snad by se členové okresní rady ani nesešli nebo snad by se schůze školních rad ani nesvolávaly. V zákonech vedle četných ustanovení, proti kterým jsme bojovali, aby tam se nedoslala. jsou však přece aspoň mnohé věci, jichž možno ku prospěchu využiti. Zmíníme se dnes o jedné, k níž nutí nás právě vynesení zemské školní rady, jež zálud- ným způsobem hledí vpašovati povinnou něm- činu prozatím do čtvrtých ročníků měšťanskýeh Úprava z r. 1883 přinesla vedle četných ztrát v ohledu svobodomyslném přece některé výhody v ohledu samosprávném. Jedna z nieh je, že ze škol měšťanských, do tehdejší doby neurčitých, vytvořila škalu lidovo u. Aby pak zřejměji vyznačen tento směr, že to nejsou žádné střední a tudíž neurčité školy, nýbrž že mají školy měšťanské poskytovati vyš- šího vzdělání občanstvu, netoužícímu po službách kancelářských, ustanoveno jest v pří- čině osnov učebných: Minist. naříz. 8. června 1883 č. 10.618 k zák. ř. 2. května 1883 ve IV. odst. ad 3. Osnova učebná budiž tak zřízena, aby ... pro praktický občanský žiyot vždy dle zvláštních poměrů školního místa v okresu vzdělání po- skytovala. „Pro každou školu měšťanskou usta- novena budiž zvláštní osnova učební, i není na překážku, by v místech, kdeje více škol měšťanských, v učebných osnovách jednotlivých škol při- hlíželo se k rozličným poměrů m. „Okresní úřadové školní mají ku předběžné poradě o osnově učebné každé jednotlive školy měšťanské povolati konferenci. K těmto konferencím, které říditi má okresní dozorce školní, pozváni buďtež mimo sbor učitelský školy měšťanské ředitelév okresu se nalezajících učilišť, pro která školy mají připravovati, jakož i zástupcov živnostenských a hospodářských zájmů školního místa a okresu.“ O jednání těchto porad v odst. e) se zvlášte připomíná: „Počet učebných hodin, jakož i učiva před mětů: přírodopisu, přírodozpytu, počtářství, geometrie a rýsování, kreslení od ruky, kraso- pisu a ženských ručních prací pro dívky ří- diti se bude zvláštními potřebami praktickými, tak že na příklad v místech neb okresích, kde zvláštní poměry živnostenské toho vyžadují, by větší zřetel obrácen byl ke kreslení neb aby se lučbě vyučovalo obšírněji a pod., těmto potřebám v osnově učebné jest vyhověti, kdežto v jiných místech, kde hospo- dářské živnosti převládají, přihlížeti k těmto poměrům přiměřeným vyučováním v mezích pří rodopisu a přírodozpytu, které se vhodnými po- můckami učebnými (školní zahrada, štěpná školka atd.) podporuje. Schválně citovali jsme některé stati zákoni tých předpisů do slova, aby tím více vyniklo jak liší se ve skutečnosti praktické prováděn jejich. Místo aby činitelé, jimž tuto zaručeno jest znamenité právo, vykonávali náležitý vliv n osnovy, pozůstavují vše okresním školním in- spektorům a protože při sdělávání osnov pro jednotlivé měšťanské školy nastává dosti značná práce a to nejen okresní školní radě, ale i zem- ské školní radě, tu hledí se práce zjednoduši tím, že co možno přizpůsobují se osnovám nor málným — bezbarvým — a aby to nahoře ne- křičelo, obmezí se „úprava“ na nějaké zamě- nění odstavců, neb že se z jedné věty udělají dvě, neb že někde středník nahradí se tečkou. tak že „úprav“, vyznačených červeným inkou- stem, je na pohled několik, změna v podstatě ale žádná. Bez práce a studií vyhověno nahoře — a dole ti, jichž se nejvíce týče, jsou spokojeni se vším. Ani se o to vícekráte nestarají — snad ani nevědí, že k tomu práva mají. Kdyby členové autonomní, kteří mají v okresních školních radách většinu a bez jejichž souhlasu osnovy k vyššímu schválení ani před- loženy býti nemohou, trvali na svém právu, jak jinak by se byly osnovy měšťanských škol vypě- stovaly a byli bychom byli došli, kde to vhodné, ko zřízení čtvrtých ročníků se samostatnou osno- vou a nebyli bychom dožili se toho nadělení, jímž nás ministerské vynesení, před rokem. vy- dané, obšťastnilo. Ale nemusí býti ještě ztra- ceno, co bylo zameškáno. Vědomi sobě jsouce svých práv, že škola měšťanská jest školou lí- devou, že patři nám, užijme svého práva na nil Jest to věcí živnostenských společenstev. hospodářských spolků, obchodních sdruženía vůbec všech, kdo sobě přejí, aby zájmy jejich přiměřeným prohloubením vzdělání školního podporovány byly, aby hleděly, by se tak stalo. Nechť ve svých schůzích učiní předmětem jednání trvající osnovy učebné měšťanských škol ve svých okresech, nechť projeví své náhledy a tužby. Projevy ty nezůstanou bez účinků, a kdyby přece, nechť obrátí se na zástupce auto- nomní v okresních školních radách, ať konují tam svou povinnost. Místní školní rady rovněž by neměly pouště se zřetele tyto věci a projevy jejich jistě by ne- povšimnuty nezůstaly. A to netýče se jen míst- ních školních rad, kde právě se měšťanská škola nalezá, ale všech místních školních rad v okresu, vždyť měšťanské školy jsou pro celé okresy.
#14 alto_textblock #14
Sportovní věstník.
#15 alto_textblock #15
A
#16 alto_textblock #16
NoV
#17 alto_textblock #17
Šerm.
#18 alto_textblock #18
*e Pan Fériaud, professor šermu v Č. Š. K. vrátil se z Paříže, kde poslední měsíce pilně pracova s mistry Kirchhoffrem a Janvoisem, známými v Praze jakož i s Masselinem, Guérinem. Ramusem a j., ktet jsou rovněž znamenitými šermíři. Nové období šermířské začne 1. října. Ti, kd chtějí se zúčastniti zvláštních lekcí neb státi se členy Č. Š. K., nechť zašlou přihlášky do sídla klubovního v Jilské ulici č. 16 s udáním, kolik hodin chtějí míti týdně a doby, kdy chtějí býti vyučováni. Připomínáme též, že prof. Fériaud přibralsi italského professora p. Bertího za spolupracovník Pan Berti vyučuje šermu šavli a bude třikrát týdni v místnostech klubovních k disposici přátelům sečné zbraně. Je záhodno, by přihlášky byly učiněny co nej- dříve, aby mohlo býti sestaveno rozdělení cerclů Jiné informace podá pokladník klubu pan Rutte banka »Praha«. ** Český šermířský klub „Riegel“ jenž přesídlil v srpnu t. r. do nových místností v Miku landské ulici do domu „Na Studenci“ zahajuje dnem 1. října správní rok 1904—05. V místnostech opa- třených veškerým pohodlím zavládne opět čilý ruch pilné cvičení zápasu šavii i spadou za osobního ve- dení známého mistra šermu p. Orazia Santellia. jehož žáci čestně representovali vlašskou školu šermu na mezinárodním turnaji v březnu t. r. pořádaném Mistr osvědčil se býti nejen znamenitým učitelem, ale i nebezpečným soupeřem, uplalniv se co nejlépe jak v assauts mistrů na zmíněném turnaji tak na onom, pořádaném v měsíci červnu t. r. v Londýně, kde pře konal skvěle tuhou konkurenci mistrů zahraničních V klubu, jenž ustavil se svého času z českých člen bývalého internacionálního klubu, bude se cvičiti vždy třikrát v týdnu a to v úterý ve čivrtek a v sobolu od 7 do 9 hodin večer. Přihlášky nových členů i ve- škeré dolazy zodpovi výbor klubu v Praze, II., v Mi- kulandské ulici v domě „Na Studenci“ I. posch Athletika a sportovní hry. ** A. C. »Sparta« zahájí dnes na svém nov upraveném hřišti v Holešovicích proti měšťanskému pivovaru období v kopané zápasem s německým klubem D. B. C. »Sturm«, který při posledním utkání poražen v poměru 8:1. Mužstvo »Sparty« je skoro toléž, jako loni a je již v dobré kondici. Taktéž mužstvo »Sturmu« jest sesíleno novými hráči a možno tudíž očekávati zajímavý zápas. Začátek zápasu jest o půl 5. hodině odpolední. Před tím o 3. hodině zá pasy II. mužstev. ** Letní mužstvo S. K. »Slavie« odjede dnes od poledním vlakem do Kladna k footballovému zápasu Schůzka o půl 2. hodině odpoledne v klieovně n Letné. s* Český Athlelic a Foolbali Club na Král Vinohradech sehraje dnes o 4. hod. odpol. svůj prvn zápas v podzimním období se S K. »Čechie« na hřišti na Kr. Vinohradech u pivovaru. ** Footballový zápas ve prospěch na šich obranných jednot. Odbor Národní jednoty po šumavské pro Staré město, Malou stranu a Hradčany žádá dopisem (který jest také otištěn v posl. čísle »Sportovního Světa«) A. C. Sparta a S. K. Slavii. aby footbalový zápas, o kterýž se tak velký zájem jeví, sehráli oba kluby ve prospěch »Nár. jednoty pošumavské«. Jakožto cenu věnuje vítězi diplom N. J. P. Jak se nám oznamuje, jest ochoten A. Sparta matsch tento ve prospěch N. J. P. sebráti čeká pouze na souhlas S. K. Slavia, který zajiste též k účelu výše uvedenému zápas ten sehraje.
#19 alto_textblock #19
PRÍLEŽITOS
#20 alto_textblock #20
k nkopení obenné kanov 100 svazků =as 15.000 stran ZA POLOVIC
#21 alto_textblock #21
t. J. místo za 30 K pouze
#22 alto_textblock #22
„15 K.
#23 alto_textblock #23
Na 7 měsíčních splátek! — Jako roku loňského jsme snížili krámskou cenu serle na skladě soucích ročnlků MATICE LIDU“, snižujeme letos cenu serie 15 slarších ročník
#24 alto_textblock #24
LIBUŠE
#25 alto_textblock #25
obsahujíeích vybrané romány, povíay a novefiy nejpře dnějších spísovatelů a spisovatelek českých V. Bene E. Frárwralerzka K P. Rae ar. Bran . Krsněane Fodžnl R. HJella FX seled Kunavřick F. Flerůte ahs eká R. Srvoě edlien A. Firdllinai Nervišer M. A. Sienáiřeě 3. D. Nenrá 5. Poddhipsk V. FTěck a j. Zásylka knih vyřídí se po dojítí pevné objednávky s udáním plné adressy, provázené první splátkou 3 K a 1K 20 h na pošl. zásylku (celkem tedy 4 K 200 6l. jakož i pisemným závazkem na dodržení ostatních 6 spláteh po 2 PřI hotovém zaplacení najednou všech 15 ročníků pouze z 14 K s zásyika franko Račte žádatl podrobný prospekt. jejž na požádání zašle každé řádné knihkupoctví, nebo přím Nakladatelství F. ŠIMAČKA v Praze. Jeruzalémská ulíce č. 11.
#26 alto_textblock #26
Nákladem knihkupectví Dra, Frant. Bačkov ského v Praze vyšly a jsou na skladě v každém řádném knihkupectví tyto
#27 alto_textblock #27
učebnice řečí.
#28 alto_textblock #28
Anylicky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 72 h. Arabsky čísti a psáti ve 4 hodinách. Pro samouky napsal dr. F. Karban. Za 50 h. Bulharsky snadno a rychle. Sepsal Jan Wagner. Za 60h Cikánsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 60 h. Dánsky snadno a rychle, Sepsal Fr. Vymazal. Z 72 h. Francouzsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vy- mazal. Za 72 h. (Doplákem k tomu vyšlo „Čech Franeouzem rozmlouvající“ za 1 K, váz. Dohro- mady s předešlým spisem za 2 K. Hebrejuky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 72h Hollandsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 60 h Chorvatsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 1 K Lntinsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 1 K. Litevsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 72h Madarsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 40 h. Malorunky (rusínsky) snadno a rychle. Sepsal Fr Vymazal. Za 40 h. Německy snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 1 K 20 h, váz. 1 K 50 h. (Kdo chce ještě dů- kladněji německy se naučiti, kup si také „vech Němcem rozmlouvající“ od Fr. Vymazala za 1 K 20 h, váz. 1 K 50 h, váz. dohromady s pře- dešlým spisem za 3 K.) Nizonémecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vy mazal. Za 60 h. Novořecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 60 h. Polsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Cena 72 h. (K důkladnějšímu výcviku v řeči té jest Učebnice jazyka polského se zvláštním zřetelem k výslovnosti, obsahující mlavnici, rozmluvy a čí- tanku. Napsal J. Paulík. Za 1 K 40 h.) Portugalsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 72 h. Rumunsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 60 h. Rusky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 72 h. (Doplňkem pro ty, kdo důkladněji rusky na- učiti se chtějí, vyšlo: „Čech s Rusem rozmlouva- jící“. Za 80 hi, vázaná dohromady s předešlým spi- sem za 1 K 80 h.) — Také vyšlo: Snadný návod naučiti se za několik hodin rusky čísti a psáti Napsal Fr. Vymazal. Za 30 hal Slovensky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 40 hal Slovineky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 50 hal. Srbsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 50 hal Staroslovansky (starobulharsky) snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 60 hal Starořecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 90 hal. Syrsky čísti a psáti. Pro samouky sestavil Dr. Fr. Karban. Za 50 hal Španětaky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 60 hal. Švédsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 60 hal. Tureoky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 50 hal. Vlasky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 72 hal. (Doplňkem k tomu vyšlo : „Čech s Vlachem rozmlouvající“ za 72 hal., váz. dohromady s pre- dešlým spisem za 1 K 70 hal. Také vyšlo: Migebře snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 50 hal. Trigonometrii snadno a rychle. Sepsal Fr. Vy- mazal. Za 30 hal. Obratem pošty dostane, kdo pošle obnos (třeba 19367 poštovních známkách) s adressou Dr. Fr. Bačkovský, knihkupec v Praze, žitná ulice čís. 55 n.
#29 alto_textblock #29
Z cyklistského ruch u.
#30 alto_textblock #30
** Klub cyklistů „Čechie“ na Krá Vinohradech vypisuje ku přání členů silniční zá- vod na vzdálenost 80 km na trati Králové Hradec— Praha. Závod vykoná se v neděli dne 18. září t. r. za každé pohody. Start o 6. hod. ranní u 89. km u Kuklen, cíl u 9. km. u Chval
#31 alto_textblock #31
len přímo černě, biléa barevné, od eo kr. do zl. 11.3 za metr, n zy K rob, Vyplacon J vcleno dodá se do domu Bohatý výběr vzerků obratem 18t2 Hennebergova továrna na hedvábí v Curychu.
#32 alto_textblock #32
Hennebergovo hedvábí
#33 alto_textblock #33
NEJúPLNĚjŠí- výživa-
#34 alto_textblock #34
n
#35 alto_textblock #35
PROKOJENCE
#36 alto_textblock #36
H PORUSNÝM ÚČELůN, PDLOVIČNÍ KRARICD PO I KOP BT. PORODNÍ ADIČHY OEDRŽÍ VZORKOVÉ KRA8IČ YA BROZURNY ZDRRMA V HLAVNÍM SKEAD JANDĚLR DROCERII V PROZE J-HUsOvA TŘÍbnt
#37 alto_textblock #37
9642
#38 alto_textblock #38
(Zasláno.j
#39 alto_textblock #39
Úřadníci (s nár. na pensi) se služným od 180 korun, obdrží půjčky na malé splátky a mírný úrok Pražská záložna, Praha, Ferdinandova třída, 22n 18817
#40 alto_textblock #40
První světová známka
#41 alto_textblock #41
Psací stroje Remington Model 1904. Demonstrace všude zdarma GLOGOWSKI a SPOL., PRAHA, Příkop, lz 18379
#42 alto_textblock #42
o
#43 alto_textblock #43
(Zasláno. )
#44 alto_textblock #44
Čeští obchodníci! Upozorněte svoji paní, že mýdlo a jiné prací pro středky se známkou „Jelen ve skoku“é jsou výrobkem německým a že jest národní povin- ností českých žen říditi se heslem „Svůj k svému“, pod porovati průmysl český kupováním zaručeně čistýc nepadělaných jádrových mýdel z továren českýchl Spolek českých mydlářů v Praze
#45 alto_textblock #45
19351
#46 alto_textblock #46
(Zasláno.
#47 alto_textblock #47
Z Roudnice n. L. do Prahyh Milému kollegovi, pánu a panu
#48 alto_textblock #48
Janu Polidarovi
#49 alto_textblock #49
uzenáři
#50 alto_textblock #50
v Praze, Jindřišská ulice. Nemohouce se s Tebou, drahý příteli, při Tvém odchodu z Roudnice všichni osobně rozloučiti, přejeme Tobě v novém působišti, by láska a přízeň obecenstv v Praze tak Tobě byla věnována jako na celém „Pod řipsku“ si požíval. 1926e
#51 alto_textblock #51
Kanalisace mtěst z betonu, Čistící nádrže pro odpadlkové vody z betonnu, Těsnění sklepů proti spodní vod z betonu, Holendry, kádě z betonu, Naduvníky a dlažby humen z betonu, s betonu. Řepní splavy Podnikatelatví staveb betonových a továrny stavebníeh výrobků Hrůza Rosenberg, raha — Víleň — Olomou.
#52 alto_textblock #52
Za spoločenstvo řezníků, nzenáří atd. v Roudnici n. I Václav Bendl, Karel Zelenka, jednatel. předseda.
#53 alto_textblock #53
Přátelé zvířat
#54 alto_textblock #54
—
#55 alto_textblock #55
=
#56 alto_textblock #56
Žádejtena ukázku zdarma velký obrázkový časopia ju v Praze, na „Svět zvířat „Klamovkou“
#57 alto_textblock #57
Komu svěří starostliví rodiče
#58 alto_textblock #58
18274
#59 alto_textblock #59
své studenty v Praze?
#60 alto_textblock #60
C. k. ministeriem osvěty a vyučování schválena
#61 alto_textblock #61
„Theor.-prakt. škola houslová od Al. Kapouna (konc. mistra) jest úplná v 8 seš. Škola ta se tak znamenitě osvěd čila, že četná doporučení od pp. majitelů hudebníeh škol se na požádání zašlou V hudebním ústavě Al. Kapouna (absolv. konserv. a státně zkouš. uč. hudby) na Vino- hradech, Korunní tř., 6, se vyučuje hře na housle, cello a klavir. 19344
#62 alto_textblock #62
Studijní ústav sv. Prokopa, Praha II., Štěpánská ulica, 40. Dvorní pivovar.
#63 alto_textblock #63
Výpomoc ve studlu. Pečllvý dozor. Mravní výchova. Plat na celé zaopatřeni 50 korun. 19220