ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e2dbace0-71e1-11dc-841e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISrY
#3 alto_textblock #3
11. září 1904.
#4 alto_textblock #4
Číslo 251
#5 alto_textblock #5
By agitačním ohniskem? Co konečně zdánlivě seriosní, fakticky však lehkomyslný, paušální soud, že činí se přílišné požadavky? Jsou věci, které nesmí mluviti žádný byrokrat, ještě méně pak ministr, nejméně však chef vlády. Žádný místodržitel nedostal by ab- soluci za hovory, které měl v posledních dnech p. dr. Körber. Jenom dvě možnosti jsou: bud neví, co mluví, nebo ví. V jeho interesse domní- váme se, že ví, že vědomě chláchol a navnazuje Němce, jejichž názvoslov si již osvojil, a že vědomě popuzuje a dráždí Čechy. Či mohou v národnostní agitaci býti jen ústavy německé? A jsou agitačními ohnisky je- nom české a polské? A je český požadavek, aby mu vrácena byla vnitřní češlina, nadsázkou, jest jeho požadavek, aby měl dvě university, ani Poláci, v Rakousku dvakráte menší, mají také dvě, Němci pět, nějakou přílišnosti? V čem, ve kterém postulátu našem je nezřízenost? který je nesplnitelným? který je nezákonným anebo protiůstavním? který dotýká se práva Němců? Sic non itur ad astra. Takováto methoda, nás vykřikovati za kazimíry, hrabivce, ohrožo- vatele konstituce atd., nevede z bludiště k žád- nému východu. Kdo takhle mluví, nechce vy- jasnění, alebrž tmu, nechce rozmotání, ale — zmatek a zápletky, nechce polepšení, ale pro- dloužení zbědovanosti nynější, nechce mírua smíru českého národa se státem a jeho správou a jeho faktory, nýbrž další válce a stupňova- nému odboji. Proto je naše rozpoznání: cesta do Haliče nebyla žádným aktem k upokojení, ke ztišení, ke zmírnění a její následky mohou býti jen ta- kové, jaký byl její ráz. Chtějí-li ve Vídni, aby konflikt s českým národem potrval, tento neleká se zápasů dalších. Pět let je v boji a bude v něm nových pět let a třeba-li, ještě déle. Vý- sledek každého boje je nejistým, ale jsou boje, které musí býti provedeny. A přijde čas, kdy nám povděčni budou také ti, kdož nám dnes klnou, že jsme ani se nepřikrčili, ani nepod- lezli, nýbrž vzepřeli se, když byla zahájena recidiva do minulosti, a že svými obětmi jsme připravili lepší budoucnost pro všechny, kdož nyní jsou ponižováni a tlačeni.
#6 alto_textblock #6
Politické zprávy domácí. Ze Lvova, 9. září. (Blahopřání vše- polské omladiny Japoneům.) Telegra- fieky bylo již ohlášeno, že svaz všech pol- ských akademiekých spolků v Haliči zaslal ja- ponskému vyslanci ve Vídni blahopřání k vítéz ství japonské armády u Ljaojanu. Tento do kument nesmrtelné ostudy zní do- slovně: »Jmenem veškeré polské akademické omladiny, jež přináleží k národu, který prvý po- cítil nebezpečí, Ruskem hrozící celému světu. a který následkem nenasytnosti Ruska po t století zbraněmi s ním bojoval, prve, než byl pod jeho jho povalen, prohlašujeme: Neustále roste ruský nátisk a vyžaduje s železnou důsled- ností mnohé oběti, které v žalářích strádají ; v okamžiku, kdy chrabrá japonská armáda gu- skému vojsku připravila porážku ljaojanskou, nutká nás to dáti výraz svému obdivu nad udatnosti japonské armády a blahopřáním k ví- tězným úspěchům. Nemůžeme v tomto oka- mžiku také nevysloviti hluboké politování nad tím, že nynější politické poměry nám nedovolují míti účastí v tomto boji naproti tak nebezpeč nému nepříteli, abychom se mu pomstili za sta- letý útisk polského lidu a utiskovaným národům dopomohli ke svobodě a k dosažení lidských Ze Lvova, 9. září. (Schůze poslanců. Dnes konala se tu na radnici k žádosti starosty města dra. Malachovského schůze poslanců. Účelem schůze bylo dohodnouti se před počát kem zasedání sněmovního o rozličných otázkách, o kterých bude na sněmu rokováno, mezi tím také o zemském rozpočtu na r. 1905 Pan Jakl, náhradník člena zemského výboru, vyložil, že bude třeba zvýšíti zemské přirážky o 5 proc. a uzavříti no- vou půjčku šest a čtvrt millionu, aby Halič měla prostředky na regulaci řek, n účely hygienické atd. Z Terstu, 9. září. (Krůček k ja zy- kové rovnoprávnosti.) Policejní úřad
#7 alto_textblock #7
práv.
#8 alto_textblock #8
nápis na ulici, také v našem hostinci už se do- stane český lístek, máme dokonce »svoji« samo- správu, máme »svoje« školství, svůj obchod svoje podniky národohospodářské, »svoji« lite- raturu, vědu, své umění a novím ještě jakou »avoji« pýchu! Ale odkud to všecko máme? U nás podmínky probuzení byly příznivější, to je vše. Jsme silnější, ale kdo je silnější, měl by také — více dokázati. Kde však zůstávají naše důkazy? Každodenní nářek naši veřejnosti svědčí, jak smutná je role, jakou hrajeme. Jak to vy padá v našich hotelech, na našich nádražích, ve vnitřní službě úřadů a velkých závodů, ve vyšších sférách společnosti, všude, kde má být představena, vyjádřena, symbolisována síl a důstojnost národa? Zde všude hrajeme úlohu ubohých, odstrčených parobů, druhořad- ného živlu, neschopného zjednati sobě váhu platnost. Co děláme, abychom se zbavili nehodné role? Žalujeme na svůj osud, svádíme vinu na vše kolem sebe, na své sousedy, na stát, na ostatní Slovany, na Maďary, na Slováky, na šlechtu, jeden na druhého, muž na muže, stav na stav, třída na třídu, strana na stranu, vždycky každý na někoho druhého, jenom sami nepodnikáme, co bychom měli. Tak to stojí s naším protektorátem nad »chudými bratry«. Myslíme bůh ví co, pošleme-li na Slo- vensko nějakou bednu knih a kalendářů, které sami nemůžeme potřebovat, ale zapomináme, že nám ze Slovenska přišli Kollárové a Šafaříkové, jichž odkazu jsme dosud nedospěli anise zmocniti. Nedovedeme si vytknout eil, rozděli práci, ustrojit síly, zrovna jako bratři Slováci, neschopni úkolu, který ukládá chvíle. Taková je naše »pokročilost«, na kterou jsme tak pyšni, tak vypadá z blízka náš právní titul na úkoh »protektorátu nad ubohým bratrem«, tak si ve- deme jako národ »šestimillionový«, čelící sku pině — dvaceti millionů! Neveselé úvahy turistických procházek ve stínu Lomnického štítu! Aspoň krůpěj sebepo znání kdyby vynesly! Výlet byl by konečně přece vděčný!
#9 alto_textblock #9
v Terstu vydával dosud jen italské obsílky Nyní, po pádu místodržitele Goěsza, objovily se také slovinské. Novým místodržitelem stane se prine Konrád Hohenlohe, nar. r. 1863 ve Vídni, kde absolvoval práva. Do státní služby vstoupil r. 1888 nejprve jako praktikant u mi stodržitelství solnohradského, potom (1889) jako koncipista u místodržitelství král. českého, při dělený k okresnímu hejímanství na Smíchově Roku 1892 byl povolán k službě v minister stvu vnitra, r. 1894 stal se okresním hejtma- nem v Teplicích, r. 1899 byl jmenován místo držitelským radou, r. 1903 stal se zemským hejtmanem bukovinským, jímž byl do té doby Ze Lvova, 9. září. (Rusové a Poláe přihaličských soudech.) Není tomu ještě tuze dávno, co Rusové v Haliči nebyli vy tlačování ze soudních úřadův ani ústřední vlá- dou, ani vládou zemskou, jež je v rukou Po láků. Ale v posledních letech, od soudní r formy v Rakousku, východní ruská Halič je za- plavena polskými soudními úřadníky ze západn Haliče, neznající minebo nechtějícími znáti rusk řeči. Dvacet tomu let Rusové byli v soudním úřadnictvu východní Haliče zastoupeni 40 proc., nyní pouze 20 proc. Při tom se pozoruje týž poměr jako v Čechách mezi úřadníky Čechya Němci: čím vyšší úřad, tím méně je přístupen
#10 alto_textblock #10
Rusovi.
#11 alto_textblock #11
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 10. zářl.
#12 alto_textblock #12
Nový ministr vníbra v Rusku.
#13 alto_textblock #13
Nástupcem zavražděného ministra Plev (jenž se nikdy nepsal von Plehwe, jak jej tvrdo- šijně v českých listech píší, a nebyl ani z da- leka původu německého, nýbrž litevského) jme- nován kníže Petr Dmitrijevič Svjatopolk Mirský. dosavadní gubernátor vilenský. Narodil se roku 1857, věnoval se dráze vojenské, dosáhl hod- nost generála poručíka. Když car Mikuláš II vlády se ujal, kníže Svjatopolk Mirský byl vza do administrativy a jmenován nejprve guberná- torem penzenským, potom jekaterinoslavským. R. 1900 stal se pomocníkem ministra vnitraa velitelem žandarmerie, r. 1902 gubernátorem vilenským, v kterémžto úřadě dobyl si důvěry tamního polského obyvalelstva.
#14 alto_textblock #14
Němečtí státnici.
#15 alto_textblock #15
Pruský ministr vnitra dr. Hammer- stein prohlásil k redaktoru »Localanzeigrue na nedávné pověsti, že nemíní odstoupiti aže nevidí k tomu žádných příčin. Choroba knížete Herberta Bismar ka jest těžkého rázu a velmi bolestna. Nepochybně žaludeční rak. Pacient, pro nějž povolán z Hom- burku do Fridrichsruhe stálý lékař, stěží se může pro bolesti a slabost i jen po pokoji po- hybovati. Kníže Herbert jest nejstarším synem bývalého kancléře a jest 55 let stár. Ženat jest 13 let s uherskou hraběnkou Markétou Hoyosovou. Má dvě dcery a tři syny; nejstarš z těchto není ještě ani 7 let stár.
#16 alto_textblock #16
K atientátu bernskému.
#17 alto_textblock #17
Předběžné vyšetřování proti Ilnickému, který 10. června provedl attentát na ruského vyslance ve Švýcarsku Žadovského, jest ukončeno. Akta budou dodána co nevidět švýearskému spolko- vému státnímu zástupci.
#18 alto_textblock #18
Anglická výprava v Tibetu. Nynější »vladař« tibetský, o jehož po- chybně právomoci včera jsme se již zmínili — přijal podmínky anglické nyní v plném obsahu a smlouva bude podepsána v paláci dalajlamově. (Viz o věci té i telegram na jiné straně listu. Pozn. red.) Angličané se oddávají naději, že uprchlý dalajlama nenabude nikdy již v Tibetu moci. Jest ale velice pochybno, není-li tato na- děje klamnou a zdaž tibelské obyvatelstvo mimo Lhassu smlouvu postrádající podpisu dalajlamova vůbec uzná a prováděti bude.
#19 alto_textblock #19
Sbor svobodných myslitelů v Římě. Sjezd tento položen jest na 20. září, tedy na den, kdy panství papežské v Římě bylo zlo- meno. Jest to ovšem demonstrace proti světo- vému panství papežskému. Vatikán proto ozna- čuje jak volbu města tak i volbu dne pro sjezd za beztaktnost a vydal provolání ke všem orga nisacím katolickým, v němž je vyzývá k »roz hodnému protestu proti tomuto zapírání všeho náboženství, vší spravedlivosti a lásky, jež chystá se slaviti svůj vstup do Říma.«
#20 alto_textblock #20
Veřejná schůze lidu v Budyni n.O Dne 8. t. m. svolána byla sdruženými živno- stenskými společenstvy v Budyni n. O. společně se zastupitelstvy okolních obcí veřejná schůze lidu do prostranných místnosti panského ho- stince v Budyni, jež při důležitosti jednání, kte- rak čeliti hrozící bídě, následků te letošního sucha, byla neobyčejně četně navštívena. Schůzi navštívili pp. poslanci: Frant Šrámek, v zastoupení klubu poslanců svo- bodomyslných, a Ant. Zázvorka, v zastou pení strany agrární. Zemědělská rada zastoupena byla delegá- tem svým, p. A. Komedou z Břežan. Mimo to zúčastnili se schůze zástupcové okresního výboru libochovického s okresním starostou p. Žákem, pak páni starostové čet ných okolních obcí. Po vykonané volbě funkcionářů promluvi nejprvé pan Lad. Špringler, lékárník v Budyni Vylíčil poměry, jež následkem soustavného za- nedbávání druhdy bohatého Podřipska v ny- nější kritické době nastaly. Katastrofa letošní shledala krajiny podřipské ve stavu zcela za- nedbaném a proto pohroma suchem dvojnásob těžkou se jevi. Nedostatek průmyslu následkem špatné ko- munikace dráhou, takřka zůmyslně zaviněné neupravení toku řeky Ohře, která každoročně spousty úrodné půdy odnáší, jsou příčinou, proč nynější bída dvakrát tak těžkou se jeví. Pan řečník poukázal dále k veliké poplatnosti zemí koruny české, jež soustavně jsou vyssávány. Na- proti tomu na zvelebení zemi těch, zvláště kra- jiny podřipské, nevěnuje stát ničeho, Nejtrpčeji pociťuje kraj budyňský nedostatek dráhy, po níž
#21 alto_textblock #21
půl stoleti stále marně volá. A hlavním vinní kem jest tu neochota vlády. Veškeré přípravné práce projektu dráhy Libochovice-Jenšovice, již od r. 1901 jsou ukon- čeny, detailní plány hotovy, zemská subvenee zajištěna, projekt zemským výborem již v roce 1901 k nejrychlejšímu provedení doporučen avšak vláda z pouhých formalit subvenci státn nepatrných 400.000 K odpírá, ačkoliv pro jino kraje má ihned pohotově milliony. Akci pomocnou zahájiti nutno předem, tak jako my již předem o stát se staráme daněmi Nemožno čekati, až bída v plné hrůze se do- staví a bude již pozdě. Může vláda otáleti ještě déle a nechati lid svou nepovolnosti hynouti? V zájmu celého kraje přeje si řečník, by snahy přítomných korunovány byly plným zda rem. (Hlučný potlesk.) Pan Fridrich ze Mšeného líčil smutné po měry dělnictva i živnostnictva, zaviněné letoš ními pohromami katastrofálními, poukázal na všeobecné stoupání cen potravin a životních po třeb, uvedl, že z pravidla v létech všeobecné hospodářské bídy stoupá značně proc. zločinů, krádeží a loupeží — přirozený následek to so ciálního postavení dělnictva a táže se, kde má dělník v dobách nouze bráti chleba pro svou rodinu potřebného?.— „Něce vláda již udě- lala“, praví řečník, zakázala vývoz píce. Nyní jest nejsvětější povinnosti vlády, postarati se o to, aby dělníku poskytnuta byla práce a mož- nost výdělku a to může nyní stát provésti tím lehčeji, jelikož veškeré práce přípravné a de- tailní plány pro stavbu dráhy Libochovice-Jen- šovice, a detailní plány pro regulaci řeky Ohře u zemského výboru jsou vypracovány. Zálež jen na vládě, aby poskytnutím přiměřených při- spěvků s oběma těmito stavbami z nouze ihned započato bylo. Jest také nutno, aby při těchte prováděných stavbách z nouze zaměstnán byl výhradně lid, v jehož okresu nouzevá akce se provádí a nikoliv snad lid a živnostnictvo úplně cizí, dále pak, by provádění staveb zadáváno bylo, ne, jak zvláště něktorá města česká se vy znamenala, podnikatelům německým. — nýbrž vůbec podnikatelstvu českému. V příčině zdražování potravin pak navrhuje vydání zákona, kterým by jakékoliv zdražování potravin a potřeb životních, zakládajících se na dřívější smlouvě producentů, stiháno bylov cestě trestní — jako lichva. Poslanec p. Fr. Šrámek děkuje jménem svým a jměnem klubu poslanců svobodomysl- ných za pozvání ke schůzi a jest zejmena po- vděčen, že intence k této schůzi lidu vyšla ze společenstov živnostenských. Jest velice pře- kvapen tak četným a nebývalým účastenstvín lidu a uvádí zároveň, že společenstva živnosten ská ve svých sdruženích mohou i sama v pří- čině nynějšího stavu kritického vykonati národo- hospodářské poslání své v míře nebývalé. Tento krok společenstev budyňských, prv- ních mezi společenstvy českými, najde náleži- tého ohlasu v eelém království. Na to hájil pan řečník přesvědčivými slovy nynější postavení klubů poslaneckých, uváděje že povšechná hospodářská mízerie jest jedině činem ministerského předsedy dra. Körbra, který obojetným, neupřímným a strannickým jedná- ním zavinil nynější hospodářské poměry. Tvrzejli své doložil četnými příklady. K všemu tomu troufá si ještě dr. Körber, praví řečník, ze své cesty po Haliči posilati vzkazy na adresu lidu českého. Šám přislíbil již mnoho, nesplnil však dosud ničeho, a každý ústupel národohospodářský chce vždy míti vyvážený po- Vtickým ústupkem českého lidu. Řeč pana poslance přijata byla s hlučným souhlasem. Poslanec p. Zázvorka nastinil kroky, kter možno podniknouti k částečnému zabránění na stávající bídě a nouzi, a uvedl, že poplatníei přispivati musí na vydání neproduktivní, které vláda činí, do millionů, avšak na záchranu lidu. na udržení poplatní síly svého poplatnictva táž vláda nečiní ničeho. Jednohlasným usnesením schválen telegram zaslaný místodržíteli a přijata
#22 alto_textblock #22
resoluce:
#23 alto_textblock #23
„Shromáždění občané Podřipska na veřejn schůzi lidu v Budyni nad Ohří dne 8. zář 1904, v místnostech hostince „U zlaté růže“ po vyslechnutí řečníků a po vyličení následků trvalého sucha a jiných pohrom živelních, stihnuvších v nebývalé míře jak rolnictvoa živnostnictvo, tak i dělnictvo, hledice pak zvláště ke špatným výsledkům letošní sklizně, dále k naprosté neúrodě bramborů, jakož i travin a krmivá pro dobytek a vzhledem ke stále většímu zdražování potravin a potřeb životních, při naprostém nedostatku práce pro lid, vidí se nuceni žádati vládu za nejnutnější odpomoc a sice způsobem následovním: 1. Veškeré daně pozemkové i živnostenské pro letošní rok předepsané buďtež úplně ode- psány; každým způsobem však exekuční vy- mahání daní budiž zastaveno. Jelikož po celý rok následující, tedy po rok 1905, dle letešních neblahých výsledků sklizně bude rolnictvo a živnostnictvo pocito- vati smutné následky roku letošního měrou ještě větší, nebuďtež pro rok 1905 daň po- zemková i živnostenská předepisovány. 2. Nesplatítelné státní podpory buďlež po- skytnuty veškerým zemědělcům, kteří utrpěli škody následkem letošních pohrom živelních a jimž nelze opatřiti si dostatečné setby. 3. V posouzení, že jedině poskytnutím práce lze zameziti bídě a hladu, hrozícím děl- nému lidu, nutno neodkladným povolením státní subvence ke stavbě dráhy Libochovice- Jenšovice, jejíž plány detailní již před dlou- hým časem schváleny, avšak provedení stavby jen pro samé formálnosti se odkládá — umož- niti — aby trať tato jako stavba z nouze ihned prováděna byla. 4. Konečně budiž stavbami regulačními n řece Ohři jako stavbami z nouze chudému, po práci volajícímu lidu výdělek zajištěn. Shromáždění upozorňují důtklivě vládu, že tento způsob pomoci jest k zamezení hrozné bídy a k dalšímu zhoršení dnešních smutných poměrů naprosto nutný, i žádají v zájmu ce- lého okoli i veřejnosti, v zájmu všech výrob- ních i dělných tříd: Slavná vládo, račiž ihned uvedeným způ- sobem panující bídu zmírniti a tak aspoň z části k odvrácení hrozných následků této smutné hospodářské situace přispěti.
#24 alto_textblock #24
Českému lidu na Moravě!
#25 alto_textblock #25
Pro nesmířitelné záští našich německých sou sedů a nepřátelství vídeňských vlád po léta jsou nám odpírány naše školské požadavky, které jsou jednou ze životních podmínek našeho národa na Moravě a ve Slezsku, aby uvědoměním a vzdělá- ním lidu na jazykových rozhraních postavena byla nerozborná hráz proti přívalu germanisačního úsilí. Lid náš již dlouho marně se domáhá na vládě splnění svých požadavků, jež jsou jeho dobrým a přirozeným právem; žádá samostatné učitelské ústavy ve Slezsku, postátnění gymnasi a reálek v Zábřeze, Moravské Ostravě, Olomouci. Místku, úpravu a doplnění brněnské techniky založení české university v Brně a nesmí děle s klidnou myslí snášeti bezpráví na něm páchané Odpor proti křivdám jest povinností každého, po vinností vůči jemu samému i celému národu, jenž jen tehdy korunován může býti úspěchem, stane-l se všeobecným. Tyto důvody staly se hlavní po- hnutkou, aby svolána byla dne 18. září dopole dne o 10. hodině všemoravská manifestační schůze za kulturní požadavky Moravy a Slezska v Kroměřiži, na níž promluví universitní professor pan dr František Drtina: »O reformě školství« (se zřetelem na poměry moravské); k thematu mani- festačnímu promluví dr. Ad. Stránský, říšský a zemský poslanec, Vojtěch Kulp, říšský a zem- ský poslanec a dr. R. Fisch er, advokát v Olo- mouci. Dostatek ústavů obecních, středních, odbor- ných a vysokých, které nám vzhledem k našt zdatnosti početní a kulturní náležejí, podmiňuje dokonalé vzdělání všech vrstev lidu, které jes základem pevně zakotveného byti našeho ná- roda. Kdo pro národ opravdu cítí, bolestně snáší křivdy ve tvář mu metané a zajisté do- káže účasti na schůzi svou národní uvědomě- lost, pevnou odhodlanost domáhati se našich práv a nezdolnou sílu svého národního pře- svědčení. Jen tisíeihlavé zástupy, proniknuté horou- cím nadšením pro svatost a nezadatelnost svých práv, kráčející ve svorné jednolitosti za jediným eílem, vedené jedinou vůděí myšlenkou, odhod- lané domoci se na vládě splnění svých poža- davků úsilnou národní a politickou prací — jen tisícihlavá účast na manifestaci dovede vynutit úctu našich národních odpůrců a vídeňským vládám přesvědčení o politické zdatnosli našeho lidu, jehož nesmí uspokojiti ždibec práva, po- hrdilivě mu vhozený (slezská parallelkav Opavě). Proto každý uvědomělý Mora- van, jemuž jest možno, vytkni si za po- vinnost přispěti účastí svou i agitací mezi krajany k důstojnému a opravdu manifestačnímu rázu schůze.
#26 alto_textblock #26
V Kroměříži, dne 8. záři 1904. Fr. Beneš, zemský poslanec, dr. Bulín, K. Bubela, zemsk. posl., J. N. Heimrich, zemsk. a říšský poslanec, Fr. Hruban, zemský poslanec, dr. M. Hruban, říšský poslanec, Ant. Hůlka zemsk. postanec, B. Kanenýř, zemsk. postanec. dr. Fr. Koželuha, dr. Jos. Koudela, zemský říšský poslanec, Vojtéch Kulp, zemský a říšský poslanec, dr. J. Kofránek, zemský poslanec, dr. Fischer. J. Cienciala, zemský poslanec, v Hrubý, zemský a říšský poslanec, Fr. Němee. zemský poslanec, dr. E. Parma, zemský poslanec. Jos. Pavlica, zemský poslanec, J. Posplšll říšský poslanec, J. Novák, zemský poslanec, dr. Olakar baron Pražák, zemský a říšský poslanee, P. Foltys, zemský poslanec, J. Přikryl, zemský poslanec, J. Rozkošný, zemský a říšský poslanec, Fr. V. Relchstädter, říšský poslanec, L. Sa- mohýl, zemský poslanec, dr. Stránský, zemský poslanec, J. Sýkora, zemský poslanec, J. Svo z il zemský a říšský poslanec, dr. J. Ztratil, zemský poslanec, dr. Šílený, zemský a říšský poslanee Jos. Vychodil, zemský a říšský poslanec, dr.J Žáček, zemský a říšský poslanec.
#27 alto_textblock #27
Denni zprävy. — Matiční subvenne c. k. rakouskému státu. Také opavská »Silesia« potvrdila včera zprávy z jiných pramenů popírané o subvencích slovanských Matic, poskytovaných c. k. mini- sterstvu vyučování na slovanské paralelky uči- telské. Uveřejňuje znova z oficiálního statutu paralelek odstavce: »Vydržování kursů děje s státem a subvencemi slovanských Matie« a další ustanovení, kteréž zní: »České a polské národní soukromé školské spolky: »Matice školská«a »Macierez szkolna« zavazují se platiti subvenei na vydržování běhů.« Z toho vysvítá, že se nejedná o žádné doplatky a zbylky aneb dočasné platy, nýbrž o stálé, běžné subvenc do té doby, dokud nebudou zřízeny samostalné ústavy slovanské anebo dokud nepozná stát své nedůstojné postavení přijemce dobrodinío soukromých dobročinných spolků. — Fara v Sulislavi. Po komissionálním ohledání, konaném v Sulislavi za příčinou zří zení fary, za vedení okresního komisaře ve Střibře p. Vilíka a jehož účastnili se za obec plzeňskou starosta dr. V. Peták a posl. prof J. Čipera, za obec sulislavskou starosta Králenec s českými členy výboru, nejnedůstojněji vedls veledůstojný prý děkan ze Stříbra P. Kriegel steiner, který stavěl se proti zřízení fary nejen ze své německy nenávistné, ale také klerikálně vydřidušské duše, poněvadž nechce přijít o dů- chody své z kostela sulislavského. Pěkný to stoupenec učení Kristova a všeobjímajíeí lásky římské! Rozumi se, že zástupci obce stříbrské v komisi, purkmistr Streeruwitz a dr. Wolfram, kteří německo nacionálním rozhorlením zrovna sypěli proti zřízení fary co nejrozhodněji se vyslovili při čemž purkmistr Streeruwitz dovolil si ná- jezdy na obec plzeňskou za to, že přijímá patronát budoucí fary, za kteréž dostalo se mu ovšem všemožně důrazné odvety od dra. Petáka a prof. Čipery. Velice truchlivé figury předsta- vovali při jednání »němečtí« starostové »něme ckých« obcí Sádlo ze Silné, Král z Vranova Pilvousek z Butova, kteří podepsali protest obee stříbrské proti zřízení fary. Zástupcové obce su- lislavské setrvali na své žádosti za zřízení fary v Sulislavi z důvodů, uvedených již v žádostech z let 1882, 1883 a 1885, k nimž z poslední doby přibyly ovšem oprávněné obavy, že české bohoslužby, jednou za 14 dní v Sulislavi ko- nané a nahražující české bohoslužby ve Stříbře zrušené, závisí na milosti dobrodinců. Zástupei města Plzně ohradili se především proti ná jezdům stříbrského starosty a děkana i uvedli
#28 alto_textblock #28
že na faru sulislavskou sbírá lid český z p pudu Nár. jednoty pošumavské již 20 let že obec plzeňská usnesla se již r. 1899 př jmouti patronát budoucí sulislavské fary, vešken práva i povinnosti s tím spojené s tou podmln kou, že českým farníkům bez ohledu na jic počet a stav na věčné časy zaručena bud v kostele rovnoprávnost a rovnocen nost. C. k. vrchní inženýr Tyl zjistil ohledi ním kostela, že požadavkům vyhovuje ak předložené plány farní budovy úplně dostačej Kde se naberou nové dlouhé lokte průtahn s farou sulislavskou, na to jsou sulislavští velk dychtivi. Také svérázná, na celém svělě jind nemožná kapitola z utrpení českého lidu. — Rozkol v německém Turnerschaii skončí nepochybně přece jenom vystoupenin »15. okruhu« to jest rakouských turnéřůn svazu veškerého německého turnéřstva. Ja známo, povolil všeobecný turnéřský sjezd v Be- lině německo-židovským turnéřům v Rakousk zřizení zvláštního samostatného okruhu » 15 b přes všechny protesty arijského turněřstva n- kouského, kteréž židy ze svých spolků a žn, vylučuje. Na schůzi delegátů rakouských turné ských spolků, konané po velkém vření v župách v květnu t. r., hlasovalo sice 75 zástupeů (7 žup) pro okamžité vystoupení z německého Tur- nerschaftu a jen 58 (2 župy) pro další setrván ve svazu a tato většina prozatímně podvolila s menšině jenom proto, že usneseno jednohlasni na resoluci, kterouž se usnesení všeobecného turnéřského sjezdu v Berlíně prohlašuje za po- rušení práva a správě rakouského okruhu ukládí se, aby podal ve výboru německého turnéřslv a na přištím všeobecném sjezdu Turnerschafiu příslušné návrhy za účelem zrušení přijatéh usnesení o novém semitském okruhu »15 bs. Rakouský »Kreisturnrath« vykonávaje tento úkol obrátil se na výbor všeho německého Turner- sehaflu se žádostí za svolání mimořádné sehůze k jednání o sporném usnesení a zaslal všem členům tohoto výboru agitační oběžník. Na t došlo rakouského »Kreisturnrathu« vyřízení, ja- kého se nenadál. Ústřední výbor svazu něme- ckého Turnerschaftu usnesl se totiž 23 hlasy proti 1 hlasu, že zvláštní schůze výboru s ve- lávána býti nemá, a to za žádných pod- mínek, poněvadž výbor v právoplatném usnesenl turnéřského sjezdu žádného porušení práva základního zákona shledati nemůže a to vzdor výslovné pohrůžce rakouského »turnratu«, že »okruh 15« ze všeobecného svazku turněřského jinak vystoupí. Mimo to nazval předseda svazo- vého výboru v oficiálním oběžníku »žádost R kušanů drzou urážkou sjezdu turnéřstva«, ža- datele pak »chytrácké chlapíčky jihorakouských žup«, jichž nestydaté žádosti nikdy vy- hověno býti nesmí, poněvadž řišsko-němečt turnéři nejsou dětmi jako turnéři rakouští. N sledkem toho zmocnilo prý se podle zpráv ně- meckonacionálního tisku turnéřstva rakouského ohromné rozčilení, kteréž po »takovém rozhodu- jícím a urážlivém odmítnutí«, provázeném vý- směšnými poznámkami, rozhodně naléhá na vy- stoupení ze svazu s řišsko-německým Tur- nerschaflem. K tomuto vystoupení dojde dle všeho na sjezdu rakouských turnéřů, který ješte do zimy bude svolán. Pro bezpodmínečné oka- mžité vystoupení je ze 16 žup 15. okruhu již devět. A tak se může dožíti svět překvapující podívané, že skutečně němečtí turnéři v Rakousku, podle vši formy a elegance ze všeobecného svazu vy- hození, budou si zřizovati vlastní od řišsko- německého svazu neodvislou organisaci, kdežto ve všeobecném svazu všeho německého Turner- schaftu zůstanou v Rakousku pouze — židovsko- německé Turnvereiny! — Na prospěch rolnictva a dělnicir v okrezu berounském. Z Berouna se s námi sděluje, že tamější okresní zastupitelstvo ve své schůzi dne 7. září učinilo vřelý projev ve prospěch rolnictva, velice poškozeného násled- kem letošního sucha. Zastupitelstvo usneslo s učinit veškeré potřebné kroky, aby se těžce zkoušenému rolnictvu dostalo úlevy zvláště sle- vením daní, kromě ťoho však také pomocí státni 1 zemské, zvláště vzhledem k tomu, že rol v okresu berounském z valné části nalezají s na půdě břidlicovité a vápenité, která trvajíelmi suchy byla neobyčejně vypráhlá. Zároveň usilo- vati se bude na příslušných místech o to, aby pro nezaměstnané dělnictvo již nyní bylo pečo- váno o opatření práce tím, že se má přikročit k úpravě řeky, ke stavbě druhé koleje na trati západní dráhy a provedení různých projektů melioračních i zřizování silnic v okresu. — MUDr. Josef Zelenka mrtev. Tělocvičná jednota »Sokol« v Žižkově utrpěla těžkou a bo- lestnou ztrátu úmrlím bratra Josefa Zelenky, městského lěkaře v Žižkově, který přes dvě desítiletí byl starostou jednoty a vždy s nadšením a neoblomností pracoval k jejímu rozkvětu. Bo- lestná ztráta vynikajícího tohoto muže kromš kruhů sokolských dotkla se však také celé řady národních spolků a korporací místních, v nich dr. Zelenka výdatně působil. Když včerap jedné hodině po poledni roznesla se Žižkovem zpráva o jeho smrti, způsobila ve všech kruzích obyvatelstva žižkovského hluboké pohnutí. Bylt dr. Zelenka osobnosti velice sympatickou, mul vzácných zkušeností a širokého rozhledu, jehol názory byly respektovány. Před několika měsíci byl důvěrou členstva povolán k vedení spolku pro postavení Žižkova pomníku na vrchu ži- kové. S mladistvým žárem podjal se obrozujíe práce a dal podnět ku pořádání velkolepé ná- rodní slavnosti, jíž se však již nezúčastnil. Pr epidemii tyfové, vypuknuvší v okolí »Bezovky« v Žižkově, neúmorně staral se o nemocné a př obětavé práci své stal se obětí svého lékařského povolání. Sám byl stížen tyfem, pozdravil s však a nastoupil cestu do Valašského Mezitíě, kdež syn jeho jest panským lékařem. Setrval tam dva týdny a vrátil se s předtuchou, že více nepovstane. Přátelům svým, kteří jej navšlívili, pravil: »Vím, že to už dlouho trvati nebude, proto jsem přijel do Žižkova, abych zemřel zde.« Lékaři jej ošetřující, pp. dr. Červenka dr. Lůftner rozpoznali, že nastala recidiva tyfu, snažili se všemožně, aby prchajícího duch v těle zadrželi, leč veškeré umění lékařské nespomohlo. Před několika dny dr. Zelenk pozbyl vědomí, už jej ani osobní přátelé ne- mohli navštěvovat a včera před 1 hodinouv poledne dr. Zelenka zemřel. — Josef Zelenk narodil se dne 28. prosince 1840 v Praze, jako syn obchodníka. Školní vzdělání nabyl ve škole budečské v Panské ulici a u Malýpelr