#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
9. září 1904.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 24.
#5
alto_textblock
#5
Spuller.
V Cote-d'Or byl odhalen pomník publicisty
a politika Spullera, jednoho z hlavních spolu
pracovníků Gambettových.
Byl to vážný representant umírněné repu
bliky demokratické, která nyní přestala již hráti
první roli. Přišli k veslu mužové »nového
ducha«. Spuller poprvé pronesl okřídlené slov
»Pesprit nouveau« ve své slavné řeči, v níž
manifestoval své republikánské a svobodomyslné
zásady a v níž hlásal boj všem fanatismůma
sektám. Byl nepřítelem reakce i revoluce a vy-
jadřoval zásady měšťácké republiky. Při tom
byl odpůrcem klerikalismu velmi rázným. Slova
Gambettova »Klerikalismus toť nepřítel« byla
i jemu heslem.
Odhalení pomníku od sochaře Gasgna ko-
nalo se 29. srpna v Sombernonu, rodišti Spul-
lerově, za přítomnosti ministra vojenství Andréa
a různých hodnostův a politických osobností.
Předseda slavnostního výboru senátor Hryoe
velebil vlasteneckou a vychovatelskou činnost
Spullerovu, o němž pravil, že byl velkým roz-
sévačem myšlenek. Dále mluvil Deluns-Montaud,
zastupující ministra zahraničních záležitostí, jenž
líčil politickou dráhu Spullerovu a jeho sou-
činnost při díle Gambettově. Řečník zařaďuje
Spullera mezi »politiky filosofy«. Spuller byl
přívržencem Comtova positivismu a v každém
ohledu jeho řeči i spisy vynikají duchem fran-
couzským. Spullera velmi zaměstnával problem
náboženský. Jeho kniha »Ignác Loyola a jezoviti“,
líčíci boj republiky proti klerikálnímu spiknutí
24. května 1874 a 16. května 1877, jeho
zprávy o školství ve sněmovně, jeho činnost
při reformě školství, jeho studie o Lamennaisovi
a theokratovi Josefu de Maistrovi dokazují, že
se stále zabýval vážnými otázkami. Chtěl je
rozluštiti mírem a svobodou.
Další řeči pronesli Adrien Hébrard, ředitel
»Tempsu« a žurnalista Hector Depasse, který
nadšeně oceňoval republikánskou a kulturn
činnost Spullerovu.
Významné je, že při této oslavě muže
slavného, který byl jedním ze zakladatelů repu-
bliky, hlavním představitelem politiky Gambettovy,
nejvážnějším činitelem ve velké době, ani jediný
člen nynější vlády se neuchopil slova.
#6
alto_textblock
#6
plnila polská škola. Řečníci polští velmi bojovně
vystoupili proti Čechům, ano i proti Rusům,
krvácejícím v Mandžurií.
#7
alto_textblock
#7
Politické zprávy zahraničně.
#8
alto_textblock
#8
V Praze, 8. zářl.
#9
alto_textblock
#9
Nová srbská hymna.
Nový král, nová hymna. Den korunovace
krále Petra se blíží, přípravy se konají, všeho
za peníze bude, ale co se nedaří ani za peníze
pořídit, je nová královská hymna. Ministerstvo
osvěty — praví „Dnevni List“ — vyzvalo srbské
básníky, uby konkurovali o cenu na královskou
hymnu, a areopag, jemuž ministerstvo dalo za-
slané práce k posouzení, už po třetí všecky —
počtem 74 — odmítl. Pouze 4 ze známých srb-
ských básníků nekonkurovali. Laza Kostič na
zvláštní vyzvání ministrovo odpověděl, že ne-
píše na zakázku. „Ale kdyby ho byli vyzval
buď uherský ministr anebo patriarch Brankovič,“
seká ho za to „Dn. L.“ — „starý vlk Laza Ko-
stič nebyl by se rozpakoval konkurovati na za-
kázku s risikem, že bude odmítnut.
#10
alto_textblock
#10
Rodina charakterův.
#11
alto_textblock
#11
Prušti Poláci vedou, jak známo, boj s ger
manisací na život a na smrt. Jedním z nejraffi
novanějších prostředků pruského utiskovatele
jest, jak známo, odkupování polské půdy a pře-
vedení jí do rukou německých, manipulace to
kterou provádí zvláště pomocí tak zvané osad
nické komise pruské, jež disponuje millionovým
fondy. Jeden člen hraběcí rodiny Bninské koupil
nedávno pro komisi tu statek polský, který ko
mise nemohla dostati přímo. Nyní uveřejňuje
hraběcí rodina Bninských proti tomuto zprone-
věřiteli na povinnostech národních toto pro
hlášení:
»Shromáždění členové rodiny Bninských
prohlašují, když byli se přesvědčili na základě
autentického materiálu, že bývalý poručík Jan
Bninský, rozený v roce 1873, koupil jakožto
nastrčená osoba rytířský statek Modisevo pro
osadnickou komisi a že tím spáchal ha-
nebný čin, rovný zradě na vlasti,
že zavrhuji zminěného Jana Bninskéhoa
že ho neuznávají již za člena rodiny svojí.
Z příkazu a jménem shromážděné rodiny: Karel
Bninský.«
Kolik máme v smetánce naší rodin tak
krajně důsledných, mužných a pevných?
#12
alto_textblock
#12
Přípravy k politickým zápasům v Anglii.
Jak oznamují anglické žurnály, konají se
horlivé přípravy k velké kampani politické, jež
na podzim rozvíři veřejný život anglický. Dle
»Daily Telegraphu« pronese 15. října Cham-
berlain velkou řeč o otázce fiskální v Lutonu,
načež odebere se na šest neděl do Italic. Po
jeho návratu bude se konati první meeting
monstre v North Worcestershire, kde Chamber-
lain bude mluviti o svém programu. Další po-
dobný meeting uspořádá neunavný politik v East
Londonu a 11. ledna v Prestonu. Dne 28. li-
stopadu bude Balfour oslaven banketem v Glas-
gowě, uspořádaným konservativními spolky skot-
skými a spolky liberálně unionistickými. Banket
tento, jemuž bude přítomno více jak 2000
osob, bude velkou manifestací politickou. Rov-
něž v Glasgowě pronese Balfour řeč, v níž vy-
loží své plány pro nové období parlamentu.
#13
alto_textblock
#13
Fedorace latinská.
Zmínili jsme se již několikráte o tendeneíeh
panlatinských ve Francii, v Italii a jižní Ame
rice. V Brusselu byl konán ke konci srpna sjezd
representantů různých zemí latinských evrop
ských a amerických. Předmětem kongressu bylo
utvoření nesmírného mezinárodního sdružení
latinského pod názvem »Federace latinská«.
jejíž ústřední komitét bude sídleti v Paříži.
Schůze byla vyplněna prudkou diskussí
panlatinistů a internacionalistů. Tito energicky
se obraceli proti doktrině panlatinské, jež prý
staví racu proti race, civilisaci proti civilisaci.
Internacionalisté latinští prohlásili, že jejich
eílem je utvoření nikoliv unie latinské, ale unie
evropské.
Hlavním účelem »Federace latinské« je
seskupiti latinské národy evropské a americké
za společným ideálem míru, pokroku a civilisace
a spolupůsobiti k utvoření mezinárodní spravedl-
nosti. Zvláště bude federace účinkovati ve směru
hospodářském, chce reagovati aktivní propa-
gandou proti protekcionismu ve prospěch volné
výměny. Ústřední komitét bude v brzku konati
schůzi v Paříži. Program nové federace je
ohromný a neurčitý, jedná se o velkou ideu,
k jejíž uskutečnění nebude náležitě velkých pro-
středků a dosti sil. Podobné idey patří do oboru
čirého politického idealismu, ale nelze jim upříti
jistého významu a snad se v nich tají zárodek
mezinárodních akcí budoucnosti.
#14
alto_textblock
#14
Druhá konference míru.
Delegá ům interparlamentní unie v Londýně
sdělil americký delegát Bartholdt, že sjezd v
St. Louis vybídne Roosevelta, a by
svolal druhou koníerenci míru.
Tato má podobati se konferenci haagské, ale
s rozdílem, že nová koníerence má
býti splnomocněna, aby uzavírala
smlouvy o smírčích soudech mez
všemi zastoupenými státy. To n-
znamená ještě všeobecné odzbrojení, doloži
Bartholdt, ale mocný pokrok ve prospěch světo-
vého míru. Roosevelt ujistil Bar-
tholdta, že koníerenci takovou
svolá do roka. Anglický a německý jeden
poslanec prohlásili, že pozvání bude pokládáno
zákonodárnými sbory za dostatečně autoritativnía
podobně se vyjádřil člen říšské rady rakouské
#15
alto_textblock
#15
Gnievosz.
#16
alto_textblock
#16
Jméno stromu, na němž Jidáš se oběsil.
různě se udává. U nás setkáváme se se jménem
Jidášův strom — jest to Cercis síliquastrum
žmarlika, z rodu sapanovitých (Caesalpi-
niaceae); tu a tam u nás též se pěstuje.
Jména Jidášova zmocnil se i lid, a v upo-
mínku na něho peče lid o Velký pátek pečivo
z mouky ve formě dvojité podkovy, de sebe vlo-
žené, jež medem se maže a „Jidáše“ sluje.
Zajímavé vypravování o Jidášovi má také
t. zv. arabské Evangelium o Ježíšově mládí
(Evangelium infantiae J. arabicum), těšící se
podnes velké vážnosti u monofysitů koptických
a chaldejských Nestoriánů. Zde se vypráví, že
Jidáš jako dítě dáblem byl posedlý a každého,
kdo mu do cesty přišel, napadl a pokousal. Aby
mohl býti vyléčen, přinesli jej ke Kristu, ale
i na toho se Jidáš svalil, a kousl jej do boku.
V témž však okamžiku prý Jidáše zlý duch
opustil v podobě vzteklého psa. A tam, kde Ji-
dáš Krista kousl, byl prý Kristus bodnut kopím
žoldnéře.
Jidáše pokoušeli se přece někteří z církev-
ních otců a exegetů očistiti ze zrady na Kristu
spáchané z lakoty i ziskuchtivostí. Tvrdiliť na př.
racionalisté, že Jidáše dlužno nazvati tragickým
hrdinou — on Krista zradil, přijal od velerady
peníze zrady, mzdu krve, avšak jen aby zakry
svůj pravý úmysl. A za ten úmysl pravý, totiž
zradou Krista urychliti spásu tohoto světa: ně
kteří gnostikové dokonce chválami jej zahrnují
Ba u blouznivé sekty gnóstické, zvané Kai-
novci, vzniklé as v II. století po Kr., proslule
svou bezbožností a nemravností, dosáhl Jidáš
vedle Kaina svrchované pocty — bylť jim takřk
světcem — a kult ten držel se ještě do středo-
věku.
Marné jsou takové pokusy, očistiti Jidáše
jako je marný pokus vykládati zradu jako hněv
za pohanu, kterou Kristus učinil Jidáši v Betanii
a jež prý se Jidáše těžce dotkla.
Motivem zrady Jidášovy byly vedle lakoty
ziskuchtivost, sobectví, hlavně pak snaha moe-
ným z Israele se zalíbiti a bezpeč-
nou budoucnost si zajistiti.
A tuším, těžko říci, že jen litost to byla, jež
Jidášovi zoufalému vložila provaz v ruce, aby
se oběsíl.
#17
alto_textblock
#17
v Jerusalemě narodí se syn. Poněvadž matka
před narozením dítěte měla neblahý sen, hned
po narození Jidáš vsazen do koše a puštěn na
moře. Šťastnou náhodou koš bez pohromy při-
plul k ostrovu Škariotis; zde Jidáš dostane se
do rukou královně, jež nemajíc potomka, vydá
jej za vlastního. Jidáši dostane se vychování při
dvoře králově. Po čase narodí se králové sy
vlastní — ten vychováván spolu s Jidášem.
Avšak Jidáš neučinil mu nic dobrého, týral jej,
bil jej, což popudilo jednou královnu tak, že v
hněvu Jidášovi vyčtla, že je nalezenec. Rozlícený
Jidáš zatoužil po pomstě — utopil mladého
synka králové a prchl do Palestiny. Zde dal se
do služeb Piláta a dosáhl slušného postavení
Kdysi vyjel si Pilát s Jidášem na procházku;
náhodou dostanou se k zahradě Rubenově, kdež
shlédne Pilát krásná jablka. I zachce se mu
jich. Oddaný Jidáš odchází pro ně, dostane se
ve spor s majetníkem zahrady, Rubenem, a ve
sporu nevědomky usmrtí svého otce a Ciborea
dostane se mu za choť. Tak vyplnil se sen Ci-
borein. Když Jidáš zví pravdu, odchází ke
Kristu, jehož zradí.
Také konec života Jidášova obestřen je po-
věstí. Již u starých křesťanů kolovaly tři verse
Dle Mat. 27., 5. osidlem se oběsil a dle Sk
ap. 1., 18. oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vy-
kydla všechna střeva jeho. Odjinud dovídáme
se, že byl svržen se skály.
Tyto zprávy o smrti Jidášově, neurčité už
v starověku, otevřely pole fantasie středověké
dramatice, jež ráda se kochala v hrůzných si-
tuacích a jež nebyla vybíravá, volíc prostředky
za účelem vzbuzení odporu ke zlému. S pou-
bým pověšením nebyla spokojena, nýbrž prova
musil se přetrhnouti, Jidáš musil spadnouti a
na těle si ublížiti. Obsáhlou partií v středo-
věkých hrách byl soud Jidáše před soudnou sto-
licí dábla. Otvor uprostřed jeviště představova
peklo, od otvoru šel žebřík na strom, postavený
na jeviště. Dábel po provaze vytáhl Jidáše na
strom, na nejvyšším kolíku musil vyznati Jidáš
svůj hrozný čin, prokliti jej i sebe, a pak do-
stal provaz kol krku. S podtrženého pak žebříku
zaškrcený Jidáš otvorem propadl se v peklo.
Dle jiné verse středověké tělo Jidášovo na-
bobtnalo tak, že už ani projíti nemohl, kudy vůz
projede, a tak nalezl konec života v soutěsce
kdež selkal se s vozem, jenž jej rozmačkal.
#18
alto_textblock
#18
Proti všeobecné povinností branné.
Usnešení toho směru nestalo se ovšem
nás, kdež ještě do pozdních let i čelní demo
kraté blažívají a chlubívají se vzpomínkami n
někdejší své vojáčkování, a kdož si všeliké me-
daille a zlaté třapce uschovávají jako drahocen-
nou relikvií vojenské slávy. V Anglii však usne-
šení takové učinil právě sjezd tamních obchod-
ních družstev dělnických »Trade-Unions«. Přijal
včera jednohlasně resoluci, v níž odsuzuje ve-
škeré návrhy na zavedení všeobecné povinnosti
branné. Resoluci doporučoval zvláště člen
sjezdu Word, poukazuje při tom na pokrok,
kterýž princip smírčích soudů učinil od vstupu
Eduarda VII. na trůn. Ovšem neměl ale řečník
ten opomenouti poznámky, že Anglie uzavřela
až dosud smírčí smlouvy takové jen v tom směru
kde se nedotýkají velikých sobeckých jejích inter
essův. Tam, kde by byla mohla ztratiti, ce
záludně neb neprávně uchvátila, v otázce bur
ské, v otázce egyptské ve svých sporech s Ru-
skem atd. nikdy posud smírčích soudův nepři
pustila. Mírumilovnost její byla tudíž až dosud
velmi — laciného druhu.
#19
alto_textblock
#19
Povstání v Uraguayi.
Podle zprávy »New York Heraldu« bylo
v třídenní bitvě mezi povstalci uraguayskýmia
vládním vojskem této republiky jihoamerické
dva tisíce mužův usmrceno a 400
raněno. Výsledek bitvy zpráva tato n
#20
alto_textblock
#20
sděluje.
#21
alto_textblock
#21
Středolabský lid o následcích
letošního sucha.
V Kostelci n. Lab., 8. září.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Za přehojné účasti — odhadovali ji cifrou
neméně než tří tisic .— konána dnes o 10. hod.
dopolední na prostranném náměstí v Labském
Kostelci veřejná schůze lidu, svolaná městskou
radou labsko-kosteleckou, za tím účelem, aby
propůjčeno bylo náležitého výrazu vážným oba-
vám, jež letošní katastrofou těžce postižený lid
středního Polabí bez rozdílu politického přesvěd-
čení i stavu chová pro dobu příští a aby vlád-
ním kruhům důrazně byly připomenuty povin-
nosti jejich vůči ohroženému a čím dále, tím kru-
těji zkoušenému kraji tomuto. Nejen účasť na
tomto meetingu, nýbrž i průběh rokování, do
něhož zasáhli zástupcové čelných politických
stran, byl důstojným, ale také pádným dokla-
dem, jak hluboce dotkla se katastrofa letošní
životních zájmův obyvatelstva středolabské ob-
lasti a bude zajisté jednomyslnost, se kterou
přijat tentokráte konečný projev shromážděnými
davy lidu, výstražným mementem pro
povolané činitele, aby zavčas postar ali
se o odvrácení hrozícího nebez-
pečí, nechtějíli, aby došlo k dů-
sledkům, jež napraviti potom,
bude pozdě...
Z poslanců přítomni byli pp.: dr. For
a dr. Herold za národní stranu svobodomysl-
nou a K. Prášek za stranu agrární, okresn
výbor brandýsský zastupovali pp. Kosto-
mlatský, Liehmann a Plesinger, mě-
sto Brandýs starosta Kohout, Starou Bole-
slav pp. Kleinert a Marek, Čelakovice sta-
resta p. Čurda, strana národně-sociální vyslala
jako delegáta svého taj. Seidla, strana so-
ciálně-demokratická red. Němee. Omluvilis
pp. posl. Anýž, dr. Heller, Šrámek
Ullrich a dr. Baxa.
Po vřelých úvodních slovech člena svola-
vacího výboru, pana Martince z L. Kostelce
zvoleni do předsednictvá akklamací pp. Čurda
z Čelakovie, Štěrba z L. Kostelce, Ladislav
Drimmel a Václav Krátký z Ovčár, za-
hájeno bylo rokování, jehož jádro tvořilo hlavn
projektované provádění regulační ch
a kanalisačních prací na středním Po-
labí jako nezbytný prostředek, kterým by strá-
dajícím massám opatřil se pramen výživy a tak
zmírněna byla nezaměstnanost lidu, doléhajíe
teď už na žírné druhdy nivy polabské.
Předsedající p. Čurda, dotknuv se truchlivé
perspektivy, jež naskytá se pro budoucí dobu
postiženému rolnietvu a tím také vrstvám, jež
úzce spjaty jsou s jeho existencí, dovodil ne-
zbytnou nutnost neprodlené pomoci se strany
státu, ježto prostředky obcí, okresův i země
beztak plně zadlužené, jsou tu naprosto bez
mocny. Stát povinen je na prvém místě přispěti
stát, který 60 millionů korun těží ročně
z polabského poplatnictva na daních. Projovív
naději, že schůze, jejíž ráz je čistě nouzový
nikoli politický, mine věcně a důstojně, uděli
předseda slovo především delegátu „Středolab
ského komitétu“, řediteli cukrovaru v L. Ko-
stelci, panu Jermářo vi.
Pan Jermář jako zkušený odborník a ne-
únavný pracovník v oboru želané úpravy střed-
ního toku labského, podal shromážděným pře-
hledný a přesnými daty provázený obraz čin-
nosti Středolabského komitétu až po dnešní
dobu a vyložil příčiny, proč úsilovné snahy
komitétu toho nedoznaly dosud žádoucího
úspěchu. Se stavhou vodních dráh na Polabí.
schválených zákonem z roku 1901, mělo se již
letos započíti a byl také rozpočtovou komisí
schválen též zemský příspěvek na hotový již
projekt pro období prvé, leč projednání věci
sněmem obstrukcí německou bylo zmařeno
vláda má nyní na vůli, dle § 1. zákona z 11.
června 1901 podnik ten v Čechách uskutečniti
již letos, k čemuž, jak řečník doufá, podaří se
ji úsilím zástupců parlamentních snad přece
konečně přiměti. Středolabský komitét neza-
pomněl na práce nouzové a podá vládě obšírné
a podrobné memorandum, v němž klade silný
důraz na vysoce vyvinutý průmysl polabský
jeho zalidněnost, zakládající se na vrstvách děl-
nických a malorolnických a drastickým způso-
bem se poukazuje na neúrodu letošní, která
následkem nezaměstnanosti lidu hlad přivoditi
hrozí. Také v tomto memorandu, jež řečník ci-
tuje, vzhledem na katastrofální důsledky letoš-
ního sucha žádá se na vládě, by s kanalisačními
a regulačními pracemi se všemožným urychle-
ním bylo započato. Expositura pražská také
s pílí opravdu mravenčí sestavila a zadala de-
tailní projekty pro kanalisaci Labe od Mělník
k Neratovicům, od Král. Hradce do Živánic,
ale, jak zvěděl jsem soukromě, ve Vídni pro-
jekty ani nerozbalili. O příčinách tohoto jednání
vlády kolují dvě verse: jední tvrdí, že jsou to
motivy politické, jiní zase odůvodňují tyto prů-
tahy schováváním peněz pro eventuální potřeby
válečné. Ale jedno zůstane jisto. že pro úpravu
#22
alto_textblock
#22
v severních Čecháchi u Petzu a u Spindelmühle
má peněz vláda dost, protože jsou Němci tak
houževnatí, že se deputace z kancelářů minister-
ských ani nehnou, dokud neprosadí svoje. (Růz
né projevy nevole.) Může-li vláda věnovati pe-
níze na regulace v krajích německých, mus
býti také starostí její, aby postarala se také če-
skému lidu o práci. (Tak jest!) Řečník žádá pří-
tomné poslance, by hleděli prosaditi to, čeho
vyžadují zemědělské, industriální a obchodní
zájmy a 20 je hlavní podmínkou existence polab-
ského dělného lidu. (Výborně! Potlesk.)
Posl. dr. Fořt, uvítán byv potleskem, pravil
as toto: Dovolte, abych k jednání dnešnímu
pronesl též několik stručných slov. Především
tlumočím přesvědčení, že dobře jste učinili,
svolavše dnešní schůzi a obeslavše ji v počtu
tak hojném. Dokázali jste, že máte nejen více
prozíravosti hospodářsko-politické, nýbrž že
máte ! více lásky k zubožené zemi, více soucitu
se strádajícím lidem, než celý ten obrovský
apparát státní exekutivy, jenž vůči zjevné kata-
strofě, vlast naši stihnuvší, až dosud v tupé ne-
činnosti skládá ruce do klína. Není pochyby, le-
tošní pohroma, kterouž celá země byla za-
sáhnuta, bude v účincích svých mnohem děs-
nější, než loňské krupobití. Sumy, o něž vlast
naše živelní pohromou letos byla ochuzena, do
obrovských jdou millionů. První na ráně jsou
ovšem rolník a dělný lid vesnický. Nouze o píci
podrývá kořeny dobytkářství, na vypráhlých lá-
nech, osázených cukrovkou, nesklidí se na
mnoze ani třetina normálního výnosu a zemča-
tům, této nejpřednější a nejméně postradatelně
potravině chudiny, hrozí letos neúroda, jakéž
není hrubě pamětníka. Však ranami těmito ne-
jsou zasaženy jen venkov a vrstvy zemědělské.
Stará pravda: nemá-li sedlák, nemá pán ani
žebrák, osvědčí se pohříchu i tentokrát. Jet
celé těleso hospodářské co nejúže spjato řetě-
zem zájmové souvislosti, následkem čehož tí-
seň, lomeující v širokých vrstvách zeměděl-
ských, klesnutím jejich konsumu a platební je-
jich způsobilosti obratem ruky sdělí a posune
se do všech ostatních vrstev výrobních, do
kruhů živnostenských, průmyslových i obchod
ních. Ze železného řetězu tohoto není pro žád
nou vrstvu vymknutí. A tak, přátelé drazí, hroz
našemu lidu bída, ano, citelná bída všeobecná,
kteráž, nebude-li zavčas o vydatnou pomoc pe
čováno, zvlášť pro případ kruté zimy, nabyt
může rozměrů nad jiné povážlivých.
Kde však medle odpomoc tu hledati? Nikde
jinde než u veškerenstva, representovaného stá-
tem! My, ač si tak někdy říkáme, pohříchu stá-
tem nejsme, v Rakousku jest státem centralisti-
cká Vídeň. V nouzi kdo postaven, pozná nejlíp,
kdo jest mu pravým, skutečným přítelem a kdo
licoměrným záškodníkem. Kdyby národ náš v
otčině své byl vlastním, svéprávným hospodá-
řem, kdybychom jakožto celek nad přebytky své
mozolné práce sami mohli disponovati, bylo by
lze účinek pohromy, jakou jest letošmí, poměrně
snadno, ne-li vyhladiti, aspoň podstatně zmír-
niti. V tom právě leží hospodářský kořen poli-
tieko-národních zápasů našich. Jsmeť politicky
na rukou i nohou spjati, Vídeň sama rozhoduje
o obrovských těch sumách, které co rok z ho-
spodářského tělesa našeho vyčerpáve a proto
nám nezbývá, než abychom jí v okamžikr tísně
a hrozící bídy slovy co nejdůr a z něj-
šími přivedli na paměť, že stát
není tu jen proto, aby assentoval
rekruty a vymáhal vysoké daně,
nýbrž že jeden z nejpřednějších
úkolů moderního státu v tom spo-
čívá, aby v dobách těžkých pohrom
hospodářské základy svého po-
platnictva chránil před rozvra-
tem! Nedoprošujeme se almužen, neže-
bráme o žádnou milostivou blaho-
vůli, za to však s důrazem co největším vo-
láme ke státu, aby konal to, co jest přední, ne
pomínutelnou jeho povinností! (Hlučný sou
hlas.)
V popředí kroků, k nimž v té příčině sá-
hnouti nutno, stojí péče, aby piováděním
veřejných prací poskytnut by
lidu, pokud možno, vydatný, mimo-
řádný zdroj výdělku a tím hrozicí
chudokrevnost hospodářského tělesa aspoň čá-
stečně byla zažehnána. Stavební program, týka-
jící se úpravy a splavnění řek, přichází tu jako
na zavolání. Čehože však v ohledu tom jsme
svědky? Otázka provádění regulačních a uplav-
ňevacích prací na českých vodotocích octla se
v stadiu přímo do nebe volajíc ím.
Zákon říšský, kterým stavba vodních cest byla
zabezpečena, vydán byl již v r. 1901. Během
loňského roku sdělán a schválen stavební pro-
gram, dle něhož pro první stavební periodu při-
padnouti má na úpravu Vltavy v Praze a na
střodní Labe obnos, přesahující 37 mill. K. Dle
zákona z r. 1901 mělo být se stavbou během
r. 1904 započato. Mám po ruce protokol o schůzi
poradního sboru pro vodní cesty ze dne 9. února
t. r., v kteréžto schůzi, když sdělen nám byl
stav prací přípravných, usilovali jsme co nej-
důtklivěji, aby byly detailní projekty se vše-
možným urychlením dodělány, schváleny a poli-
tické obchůzky jich během jara provedeny, t ak
aby počátkem léta se stavbam
mohlo býti započato. Se strany techni
ckých orgánů bylo skutečně všechno připraveno
v čas. Již koncem března t. r. dohotoveny po
drobné projekty na úpravu a splavnění Labe o
Mělníka až do Ncratovic, pak na pre-
vádění parciálních úprav Labe u Král.
Hradce, Rosic, Hrobic, Pardubic
Živanic. Dne 1. dubna šlo vše to do Vídně.
kde si dali sic hezky na čas, leč na konec, jak
určitě vím, schváleni dotyčným pro-
jektům už vesměs bylo uděleno.
Všechno jest tedy již po několik nedě
a mohlo již být před měsíci při-
praveno, aby politická obchů zka
mohlabýt provedena a se stavbam
aby se pak bez odkladu započalo.
Práce, pro něž projekty, co se Labe týče, jsou
už hotovy a schváleny, vyžadovati budou ná-
kladu okrouhle 15 mill. K, z čehož letos mohly
a měly být prostavěny 4 míll. K. Však dosud
nikde nehnuto ani prstem! O politických ob-
chůzkách, neřku-li o zadání staveb ještě ani
památky a tak hrozí nebezpečí, že celý le-
tošní rok uplyne v nečinnosti
ztráta to vzhledem k prospěchům
jež by uplavnění Labo mohlo ský-
tati, naprosto už nenahraditelná.
A to vše ze záminky pranicotné! Český sněm
předlohu o 121/4 zemském příspěvku k vod-
ním stavbám loni formálně nedodělal. Věc byla
sic v rozpočtové komisi úplně vyřízena, o jedno-
#23
alto_textblock
#23
myslném schválení jejím v plenu sněmu n
bylo pochybnosti, však k hlasování pro výbue
německé obstrukce nedošlo. A proto, jak v
jádřil se rozhodující tou dobou činitel v Ra
kousku, nesmi prý být v Čecháel
r. 1904 rýpnuto ani rýčem! Běží tu, ja
patrno, o pouhou kaprici, o čirou politick
rankýnu. Nicotnost její staví se ve světlo t
ostřejší, uvážíme-li, že finanční effekt, o něj
při naznačené formální překážce běží, jest e
kem nepatrný. Letos prostavěny býti ně
4 mill. K, roční úrok ze sumy té činí 160.00
K, z čehož na zem připadne 121/4 %%, tel
20.000 K. Že sněm náklad ten schváli, o ton
nelze naprosto pochybovat, pont
vadž však formální usnesení sněmu dosud sene
stalo, tož k vůli 20.000 K zůstaly by plr
4 mill. K letos nepoužity a celá stavba odlm-
čena. Ejhle konstituční citlivost vlády, těk
vlády, která sama sobě už řadu let povoluje ee
milliardy prostým paragrafem 14.l
Vláda mohla hravě se stavbou započíti
výlohy stavební hraditi zatím ze státního kredi
po ruce jsoucího, pevně na to počítajíc, žeč
ský sněm dříve nebo později nedodělanou em
předlohu najisto vyřídí. Však dobré vůl
k tomu nebylo! Dnes však, pánové, když krom
povšechných zřetelů hospodářských, které o
ročením staveb na váhu padají, dostavujes
i diktát hrozící pouze a bídy, dnes
když běži o to, aby chystaných staveb použit
bylo jakožto záchranného prostřed
ku před účinky katastrofy živelnl
dnes má zajisté český lid plné právo volaí
vládu ke splnění její povinnosti a stigmate
sovati jakožto bohopustou ne
mravnost každou snahu, jež by
snad k tomu směřovala, aby s bi
dou lidu prováděn byl pelitický
šachrl
Učiňme tak, pánové, slovy mužnýmt
učiňme tak v plném vědomí, že nežadoníme
nějakou nezaslouženou milost, nýbrž že činime
nárok, jehož zanedbáváním by stát ne nejvlast-
nějších svých úkolech prohřešil se způsoben
neodpustitelným! (Bouřlivý, dlouhotrvající po
tlesk a souhlas.)
Posl. di. Herold podotýká, že jako př
sedící zemského výboru podá zprávu o krocich
jež zemský výbor ve prospěch úlevy nouze h
spodářské byl podnikl.
Zemského výboru nebylo tajno, jakýje
dosah katastrofy, následkem politických pomě-
rův a neplodností sněmu království českého pre
něm. obstrukci nemůže ovšem vyříditi ani nou-
zovou akci z loňského roku, tím méně letošní
Aby ji vyřídil, musil ovšem v prvních počáteieh
svých rozpočtů žádati důrazně vládu, by zjed
nala v této příčině nápravu tam, kde to možno
a kde to leží v její kompetenci. Na základě pro
memoria strany agrárni a petic, podaných okre-
ními zastupitelstvy, bylo doporučeno vládě, by
v těchto krajinách nejen poskytly se žádoue
subvence, nezúročitelné půjčky a hlavně slevy
na daních, ale aby se krajům těm také umožnilo
docílení zvláštních záloh bankami a společen-
stvům aby se dopomohlo k levným a nezúroči-
telným půjčkám. A na základě včerejšího svého
usnesení bude žádati zemský výbor vládu, by
vůbec přihlížela ku poměrům, nikoli jako k ži-
velní katastrofě, nýbrž jako k úka z u, který
může míti v zápětí následky nejhorší a
nejen pro lid, nýbrž i pro čobre
jméno tohote státu. Kromě toh uloženo bylo
dotyčným referentům, aby zvýšili nejen sub-
vence meliorační, na zakoupení dobytka
stavby nouzové, nýbrž aby se také podnikly
již nyní nové stavby na účet subvence pro rok
příští, čímž země neutrpt nejmenší újmy
přece lidu v nouzi se vypomůže.
Pokud běží o položku regulací a kanalisaí
středního Labe, podotýkám toto: V rozpočtu
státním, resp. v rozpočtu vodních staveb pro
první období připadlo na království české 4a
pak ještě 3 milliony K, tedy celkem 7 millionů.
K disposici měla by vláda půjčku investiční, jii
povolenou a může ji každé chvíle do nejvyšší
míry stabilisovati, tak že je ji možno na základě
ústavního povolení, oněch 7 millionů ve pro-
spěch krajin polabských použiti. Možnost t
dána je jí tím, že projekt Mělník-Neratovice je
nejen vypracován, nýbrž ministerstvem i schvá-
len. K tomu netřeba, než formální obchozí ko-
mise a s pracemi může pak neprodleně býti za-
počato. Kdyby tato částka nyní již přišla mezi
náš lid na venkově, byla by to nejvydatnější po-
moc, která by nesla ovoce, poněvadž ony penize
by vykonaly počátek toho, k čemu je vůči nám
povinna i země, i stát. Zemský výbor usnesl se
dále požádati vládu, by se stavbami na základě
schválených projektů chystaných ihned se za
čalo. Pokud se týče projektu z Neratovic přes
Kostelec do Brandýsa, je již také hotov, co ne-
vidět předložen bude ke schválení a požádás
též za schválení co nejrychlejší. Kdyby byl
snad formálně namítáno, že země má k tomu
přispěti každoročními 27%, zemský výbor
je ochoten, bez zvláštního sněmovniho
usnesení, kdyby státu na tom záleželo
vyplatiti peníze ty z prostfeďku
zemských, tak že by nebylo žádne
překážky ku provedení projektů
(Hlučný souhlas.)
Co se týče regulačních projektů u Pardubi
Rosic a Živanie — kteréžto projekty nejso
vlastně kanalisací, nýbrž regulací v mezích tét
kanalisace — na to je povolena zemská dolat
a zemský výbor je ochoten věc vypracovati. Pr-
memoria Středolabského komitétu již došlo
nalezají se právě projekty v technické kanee-
láři. Jakmile je vláda schválí, bude s pra
cemi započato, poněvadž k tomu nepotřebu
jeme vládní pomoci. (Souhlas.)
Při dobré vůli tedy lze provésti věc, ari
by vláda třeba dala na ni krejcaru. Proto neln
svolání dnešní schůze než vítati, poněvadž pr
jev takověto mohutné schůze může dodati hlas
zemského výboru náležité váhy i podpory. My
slím, že výsledky této snahy nebudou planým
a aby se tak stalo, přeji vám ke všemu zdaru
(Výborně! Bouřlivý potlesk.)
Také vývody mluvčího strany sociálně
demokratické, red. Němce, byly ostrou kriliko
jednání Körbrova v otázce této i jiných a be
ohledným odsouzením taktiky ministerského
předsedy, který nemá patrně jiné starosti, než
udržovati všemi prostředky zdání, že Rakousk
je státem německým a věří ještě, že nelze je
udržeti jiným způsobem, než odklizením za-
staralých řádů, svědčících jedině velkokapitálu
na úkor širokých vrstev lidu, které státem jsou
odstrkovány, ač se od nich vyžadují jinak nej-
větší povinnosti r hmotné oběti. Řečník varuje