ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 df717e30-660c-11dc-aef4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 14
#1 alto_textblock #1
30 května 1901. Číslo 147.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 3.
#4 alto_textblock #4
dává, že pařížský vyslanec Munir bey v téže záležitosti se obrátil na francouzskou vládu, ale že nepochodil.
#5 alto_textblock #5
V obecním důchodě karlínském zjištěn schodek 92.976 K 33h. Přes tři měsíce uplynulo od té doby, kdy v tomto listě stručnou zprávou bylo sdělčno, že v obecním důchodě karlínském objeveny nepořádky a že přednosta důchodu p. V. Farkač byl úřadu svého zbaven. Zpráva tehdy vyvolala v Karlíně po- chopitelnou sensaci. Bylť důchodní V. Farkac hlavním sloupem agitace staročeské v Karlíně a jeho jméno při každých volbách do karlínského zastupitelstv dostalo se značně do popředí. V kruzích těch zprávě o nepořádcích v pokladně nebylo důvěřováno, ano i ve zlé byla vykládána. A nyní po třech měsících vychází na jevo, že zpráva naše byla úplně pravdivá. Skorečnost přesvědčuje o tom, že Farkač již před 13 lety ve svémüřadě dopustil se ne- správností a že dovedl podvodno manipulaci zakrýti po dlouhou řadulettak, že ani při revisích ma- chinacejeho nebyly objeveny. Účty obecní každoročně byly zkoumány zvláštní komisí. zpráva o revisi nekonstatovala žádnou nesprávnost a byla proto schválena. Při tom důchodní V. Farka intervenoval, byl přítomen podávání referátu a schva- lování jeho a v duchu tajně radoval se, že předčí celou komisi revisní. Ve veřejné schůzi obecního zastupitalstva kar- Ifnského byla o tom včera odpo edne podána zpráva. která jest zdrcujícím ortelem pro důchodního V Far kače. Nesprávnosti jeho byly už od tří měsíců v Kar líně předmětem úvah a rozprav a je pochopitelno že nastal nejživější zájem na zjištění materiální škody právě v těchto dnech, kdy úřadní revisor práce své skončil. Ke včerejší schůzi zastupitelstva nastal ne- vídaný nával. Galerie byla obecenstvem velmi hustě obsazena. Schůzi v nepřítomnosti churavého starosty pana Lokaye a rovněž chorého náměstka starostova řídi nejstarší člen rady městské pan V. Svitá k. Zpráva o výsledku revise důchodu obecního nalezala se v programu na místě posledním, odkudž k návrhu p. Dmiška byla přeložena na místo první. Reditel městských kanceláří pan Svalek poda pak obšírnou zprávu o odhaleních v obecním du- chodě města Karlína. Ze zpravy té uvádímne nasledu- jící poürobnosti. V řádné schůzí své dne 1. března 1901 obeen výbor vyslechnuv zprávu městské rady o vyskyt nuvších se stížnostech na nesprávnosti v úřadování v městském důchodě, schválil dodatečně opalření městskou radou v příčině té učiněná a v tom po- zůstávající, že přednosta důchodu p. V. Far k a byl suspendován ze svého úřadu a že za- kročeno bylo o zavedení řádné podrobné revise účet- ních knih důchodenských autorisovaným znalcem úřadním. Zároveň usnesl se obecní výbor v též zchůzi uložiti starostovi p. Lokayovi, aby do tří dnů suspendoval likvidálora p. Tom. Maděru a aby do disciplinárního řízení pojaty byly všechny osoby v této nemilé záležitosti zúčastněné. Starosta p. Ad. Lokay vykonávaje toto usnesení suspendoval dne 4. března 1901 likvidátora p. Tom Maděru z jeho úřadu a zakročil bezprodleně osobní sntervencí u zemského výboru o vyslání úřadalho znalce účetnictví k provedení revise účelních knih důchodenských. Telo žadosti vyhověl zemský výbor král. českého dne 8. března, vyslav k účelu naznačenému oficiála zemské pokladny p. Karla Dvořáka, jenž dnem 15. března 1901 úkolu svého se podjal a k podrobné revisi účetních knih důchodenských přikročil s uznání- hodnou svědomitostí, tak že již dne 13. dubna 190 městské radě podrobnou zprávu podal o provedené revisi za čas od 2. září 1899 do 31. pro since 1900 podle kteréž za tento čas zjistil v důchodech obec- ních schodek obnosem 20.104 K 99 h. Zprávu tuto vyslechnuvši městská rada ve schůz dne 13. dubna 1901, usnesla se jednomyslně, aby výtky he zprávě télo přiložené, v opisu byly dány přednostovi důchodu p. V. Farka ovi na vědomí, aby své vysvětlivky k jednotlivým vytknutým pokleskům do týdne podal. Usnesla se zároveň, aby v revisi knih důch denských bylo dále pokračováno. Tomuto usnesení vyhověv, přístoupil revison zemského výboru pan Karel Dvořák ku prozkoumání knih důchodenských za r. 1899 a za dobu od 1. ledn 1901 do doby suspendování p. Farkače, to jest až do 22. února 1901. O tom podal podrobnou zprávu ve schůzi městské rady dne 14. května 1901 toho ob sahu, že zjistil schodek a sice: 1. za čas oo 1. ledna do 2. září 1899 obnosem 8915 zl. 21 kr čili 17.830 K 42 h, 2. za čas od 1. ledna do 22. února 1901 částkou 84 K 80 h, při čemž podal zároveř vyjádření o tom, jakým způsobem přednosta důchodu pan Farkač schodek za čas od 1. ledna do 2. září 1899 v účlech obecních ukryl. Tuto druhou zprávu vzavší na vědomí, zvolila městská rada usnesením ze dne 14. května zvláštní čtyřčlennou komisi, již uloženo bylo vyšetříti, zda vinu na schodku vykázaném u obou naduvedených zprávách zemského rovisora pličitati lze jedině pouze přeďnostovi důchodu p. Farkačovi a zdali sna v příčině té nelze vínití i ostalní dva úřadníky dů chodenské, to jest likvidátora a kontrolora z hrubéh porušení jich povinnostl. Tato čtyřčlenná komise příbravši do středu svého i revisora zem. výboru pana Karla Dvořáka došla podrobným pro koumáním věci a výslechém pana Farkače tak i obou druhých úřadníků důchodenskýc pp. likvidálora Tom. Maděry a kontrolora Vaňk k jednomyslnému náhledu, že vykázaný scho dek zaviněn jest jedíně přednostou důchodu p. Václ. Farkačem, jenž ve- škerě manipulace účetní a knihov n zám prováděl bez vědomí druhý c úřadníků důchodenských, jímž dle způ- sobu vedení knih účetních v městském důchodě ne bylo lze kontrolu přesně prováděti, takže ji m příčině té žádného hruběho proviněn neb přestoapení povinnosti jich vyčí vati nelze. Mlěstská rada na základě tohoto dobrozdán usnesla se ve schůzi dne 21. května kenané: 1. aby zrušena byla ihned suspense likvídálor p. Tom. Maděry; 2. aby úřadníkům důchodenským pp. Tom. Ma děrovi a Janu Vaňkovi vytknuto bylo, že remunerac za revisi dávky nápojové za rok 1899 nesprávně beze všeho povolení si vybrali; 3. aby pp. V. Farkač a Jan Vaněk vyzváni byl k vráceni neprávem přijaté remunerace za plvní revisí za rok 1899. Další zprávu o revisi knih důchodenských poda rovisor zemského výboru p. Karel Dvořák městské
#6 alto_textblock #6
radě podáním ze dne 28. května 1901, ve kteréž od- volávaje se na předešlé dvě své zprávy, jimiž ozná- mil zjištění schodku za čas od 1. ledna 1899 do 23. února 1901 uvedl, že prozkoumav veškeré knihy důchodenské za čas od r. 1889 do 23. února 1901. to jest od nastoupení p. Farkače v úřad pokladník až do dne jeho suspendování shledal, že cely schodek za dobu úřadování p. Farkače jako městského pokladníka činí úhr- nem 92.976 korun 33 hal. Při tom uvedl revisor, že číslice tato vzhledem k tomu, že účty za rok 1889—1898 podrobně ve všech směrech nebyly revidovány, snad na halé přesnou není, že však tolik přece se vší pravdě- podobností lze tvrditi na základě celkového vedení účtů, že správná číslice schodku velice jest blízká, takže by zevrubnou revisí pouze nepatrnější změny mohla doznati. To jest v celku průběh a výsledek dosavadn revise knih důchodenských, jak provedena byla revi sorem zemského výboru. V. dalším líčení věci dlužno poukázati k tomu že zavedeny byly městskou radou v čas příslušné kroky, aby škoda, jež by obci karlínské zjištěním eventuálního schodku v úřadování p. Farkače vzešla. byla nabražena, po případě náležitě zajištěna. Tyto preventivní kroky k náhradě resp. zaji štění event. své škody zjištěním schodku povstalé podnikajíc, přijala městská rada nabídku pí. Barbory Farkačové, manželky býv. přednosty důchodu p. Václ. Farkače, kterouž tato k uhražení škody této nabídla obci karlínské v zástavu mlýnskou usedlost svoji č. p. 15 v Hloubětíně a bylo také již právo zá stavní na řečený závazek k rukoum obce karlínské knihovně zjištěno. K další úhradě škody, v úřadování p. V. Fa kače event. povstalé, nabídl bratr téhož pan Rudol Farkač na Rusi, aby soudnímu stíhání svého bratra předešel, narovnání v tom směru, že ve dvou lhů- tách po 25.000 K zaplatí celkem 50.000 K na uhra- žení škody obecnímu důchodu způsobené, když obee nepodnikne proti V. Farkačovi trestní stíbání. Tento návrh spolupodepsal také Václav Farkač podav současně žádost, aby služeb svých u obce karlínské beze všeho nároku na výslužné byl zproštěn. Městská rada, majíc na mysli, že v první řad jednati se musí o to, aby obci karlínské především škoda nesprávnostmí úřadování p. Farkače vzniklá. byla celá nahražena, přijala s podmínko dodatečného schváleni obecního vý boru nabídku plnomocníka p. Rud. Farkače, klerouž značná část zjištěného spolku holově bude ukryta. Z těchto opatření městské rady vidno, že pečovala o to, aby škoda obci karlínské z úřadování p. Far kače vzniklá, byla efektivně nahražena, resp. patřičně zajištěna. Vykázaný schodek v celkovém obnosu 92 976 K 33 h hražen jest: 1. na hotovosti obnosem . . . . K 53.600.— a sice nabídkou p. R. Farkače K 50.000.— a kaucí p. Farkače . . . K 3.600.— 2. hypotekou mlýna v ceně . . . K 39.976.33 Z vylíčeného vychází, že městská rada v celé tétc záležitosti postupovala cestou přesně zákonnou a sic jak co do zjištění schodku provedením řádné revise delegovaným úřadním znalcem zemského výboru, tak i co do způsobu uhražení resp. zejištění škody vy- kázaným schodkem z úřadování p. V. Farkače po- vstalé a že nelze jí vytýkati, že by v příčinět byla nějakých nesprávných kroků na úkor obce učinila. O dosavadním průběhu této záležitosti, tak jak vyvinul se od doby minulého zasedání obecního zastupitelstva zprávu podávajíc, žádá rada městská Slavný obecní výbore račiž zprávu tuto na vě- domí vzíti a veškerá opatření a usnesení městske rady v záležitosti vyskytnuvších se nesprávností úřadování p. V. Farkače učiněná a ve zprávě télo obsažená v celém obsahu schváliti, zejmena poku se týče propuštění V. Farkače ze služeb obce ben náhrady jakéhokoli výslužného. Veškeré návrhy, ve zprávě rad městské obsažené, byly schváleny sice 18 hlasy. Přílomno bylo 28 členů měst- ského zaslupilelstva. Pán Hejtmáne k žádal revisora p. Dvořáka jenž byl schůzi pěítomen, aby vysvěllil tuto okol- nost. Před 14 dny byla nám podána zpráva, že schodek obnáší okrouhie 39.100 K a za týden na to již sděleno, že sehodek je ok rouhle 89.100 K. Jak se stalo, že tento plus byl za tak krátkou dobu zjištěn a v kterých letech se to stalo? Účetní znalec p. Dvořá k odvětil, že v první zprávě podal dobrozdání o revisi, vykonané od 2. září 1899 až do konce roku 1900 a již tehdy byl na stopě nového schodku, který vzník! do 2. zář 1899 a sice v obnosu 9000 K. Pátral jsem, pravi znalec dále, jakým způsobem byl tento schodek hražen v knihách. On byl připsán k účtům, jinak úplně správně vedeným. Po töchto stopách šel jsem dále až do roku 1838, kdy se stal Farkač poklad- níkem důchodu a tím způsobem zjistil jsem v dob velmi krátké příbližnou číslici schodku. Pan inž. Vrzák vzhledem k prohlášení znalee a k očistění revisorů vůčí veřejnosti táže se, zdaje možné, že revisoři obecních účtů při zběžné revisi mohli nesprávnosti odbaliti? Znalec p. Dvořák pravil, že již městská rada oběma revisorům dala zadostučinění tím, že je pro- hlásila nevinnými. Aby se manipulace důchodního Farkače odhalila, k tomu bylo by zapotřebí nejen nejdůkladnější revise, ale i náležité sběhlosti účetní. Při revisi zběžné naprosto nedalo se nic odhalit. Pan Engelmann podotýká, že záležitost měl být svěřena k vyšetření zvláštní komisi disciplinární a nikoli ze středu městské rady zvolené. Komise nebyla šťastně volena a proto, třeba byly návrby rady měslské schváleny, přece každý může mít ješte jiný úsudek. Pan Rudle odpovidá jako člen komíse, že po- čínali si úplně nestranně a uvádí, že Farkač dovedi manipulovati tak, aby úřadníci v jeho kanceláři ne- mohli nic odhaliti. On vedl knihy sám a že nebyly vedeny řádně, teprve nyní vyšlo na jsvo. Stal se zásluhou úřadníka p. Maděry, že vše bylo od- haleno. Pan cís. r. Nekvasil lituje podezření, které p. Engelmann vyslovil a tvrdí, že rada městská po- činala si úplně nestranně. Stala-li se někomu křivda, je povinností naší, abychom ji odčinili. To se stalo p. Maděrovi, který má zásluhu, že na manipulace nesprávné přišel a proto musíme mu dáti zadost- učinění. To se stane tím, když jej dosadíme do úřadu jeho zpět. Ve příčině uhražení schodku mů- žeme býti rádi, že máme uvedené záruky. (Veselost na galerii.) Pro obec je to jako peníz nalezený. Pan Pánek táže se, zda pro příště je učiněno náležité opatření, aby knihy důchodu obecního byly náležitě a správně vedeny, tak aby se neopakovala podobná překvapení.
#7 alto_textblock #7
Předsedající p. Svitá k odpověděl, že opatřen ta jsou učiněna a že k návrhu revisora opatřeny jsou takové knihy, z kterých i laik pravý stav věci rozpozná. Tím rozprava byla skončena a četné obecenstv opouštělo galerii.
#8 alto_textblock #8
Říšská rada.
#9 alto_textblock #9
Poslanecká sněmovna. Schůze padesátá druhá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 29. května. Přesně v určený den a ve smluvenou ho dinu začala sněmovna, po prázdni letnic, ro- kovat o zákoně zajišťujícím stavbu průplavův a regulaci řek. Sněmovna byla z poloviny prázdnou — přemnozi její čle- nové dlí ještě u krbu rodinného — ale nával k zápisu řečníků byl ohromný. Přišlo jich přes 120. Někteří však, vidouce, že jim nepřála Štěstěna při losování, raděj odešli. Z českýeh vytáhl pouze posl. Kulp malé číslo — dvojku v řadě mluvělch pro předlohu. Prince Bedřicha Schwarzenberka v loterii parlamentní nemiluje Fortuna: vrhla mu sedmačtyřicítku Také Polákům jen jedno místo přední připadlos jedníčka mezi přivrženci osnovy. Totéž numero, ale mezi její odpůrci, dostal poslanec Wolf. Jako vždy, výsledky »tahu« neuspokojily. Jeden však z oněch, kdo má zajištěno slovo, pravi tonem, ve kterém mísila se škodolibost se zlo- myslností: »Kdyby měli všichni mluvit, co se tady hlásili, trvalo by to pět rokův a nikoliv tři dny. Osnova, jak je podkladem rokování plenár- ního, je dílem české delegace. Její přičinéním akce kanálová, vládou navržená, byla roz- šířena, doplněna, rozhojněna velmi podstatne akcí regulační a zároveň akcí me- liorační. Její přičiněním úprava přirozených toků posunuta do popředí všech vodních pod- niků. Zabezpečeno pro ni a výlučně pro n praecipuum 75 mill, korun. Zemský příspěvek snížen na 121 procent z 25, erárem žádaných. Praha sproštěna každého příplatku. Zemský výbor bude míti při tracování předchozí votum. Rozmnoženy záruky, že regulace řek nebude zdržována, nýbrž prováděna, že dávná tužba celého království a markrabství dojde splnění Meliorace pozemků bude pokračoväti nyní hbi- tějším tempem. Zjednány příznivé finanční pod mínky její. Zemským sněmům zůstaveno roz- hodnutí meritorní o tom, na které stavby chtějí věnovati peníze podle toho, které pokládají pil- nějšími. Beze vší závisti a řevnivosti podrobily se všechny strany účelnému, rozmyslnému a roz hodnému vedení českému v této věci. I Námei ze zemí koruny české. Zamiláme theorii o su perioritě neb inferioritě národa nad národem, protože trváme na stanovisku rovnosti o rovno- cennosti obou. Ale kdybychom osvojili si učení to a položili otázku: kde byla v přičině vodních cest větší znalost, kde vůbec přednost, odpověd — tušime — mohla by býti jen jedna. S povděkem a vděkem uznali a uznávají, zejmena Poláci, že Čechové pracovali také pro ně a sami vůdcové haličské delegace řekli našim důvěrníkům: »Od r. 1884 domáháme se regu- lace svých řek. Roku 1885 nám ji zmařil hr. Fr. Coronini, přídav se ve sněmovně k protiv- nikům její. Nebýti vás, neměli bychom ji ještě.« Podle toho tudiž oceňují dosah vodních staveb regulačních velmi dobře — v Haliči. Tentýž zjev, který jsme mohli konstatovati u předlohy o půjčce investiční, ukázal se také tentokrát u předlohy o vodních stavbách. Únava jest totiž všeobecná a zá- jem dlouhým vyjednáváním ve vý- boru vyčerpán tak, že pro sněmovnu samu tak řka nezbyl žádný. Zračilo se to též ve scenerii. Gen, zprav. posl. dr. Menge poslouchán byl dvaceti lidmi, posl. Wo lf sotva třiceti. Ovšem logická salta mortalia, která pro- váděl skutečný vůdce Všenémeů, záhy rozplýlila skrovný kruh poslanců jej obstupujících a ne- vědoucích, je-li pro předlohu či proti ní. Zá- stupce trutnovské skupiny městské podobal se totiž dnes pocestnému ze známé báchiorky, který faunovi jej hosticímu dýchal jedněmi ústy teplo a chladno. Patrně nevěděl pohlavár Němců ve »Východní Marce«, jak se má vy- sloviti, aby nikde nenarazil. Proto prováděl tanec mezi vejci. Naposledy, nemoha se vyznati kudy kam, po 1'ghodinné ekvilibrislice navrhl, aby se zastavilo veškeré projednání předlohy a vy- čkalo se s ní, až budou vyslechnuty snémy. To jest návrh konservativního velkostatku a nepřekvapilo dokonce, že posl. Prášek prohlásil se pro návrh ten, který, sprosti-li se pláštíku, kryjícího jeho strannicko politiekou na- hotu, není, než pokusem uskutečnění regulace řek českých na dlouhý čas oddáliti, to jest na dobu dozírnou zmařiti. K takovému průtahu spolčila se koalice Všeněmců, konservativního velkostatku a frakce českých agrárniků. Repre- sentant této v dnešní debatě byl také jediným poslancem, kterému se zamlouvala řeč Wolfova. Osvědčil s ní naprostý souhlas. Myslime, žep. dr. Meltal, který zastupoval ve výboru pro vodní stavby návrh odkladní, prolestovati bude co nej- rozhodněji proti jakékoliv pospolitosti s panem Wolfem. Posl. Prášek česky a německy vystupoval zvláště a výhradně proti stavbám průplavním. Zajisté, že o tom, jsou-li a budou-li prospěšné. čili nic, může býli spor a mínění různá, ale kdo, jako posl. Prášek s celou emfasi křičí do sněmovny: »Vy jste nám ani v parlamentě. ani v novinách, ani slovem, ani ciframi nedo- kázali, že průplavy přinesou užitek«, ten má sám onus probandi, ten má povinnost provésti přesný a ciferní důkaz, že průplavy jsoua budou škodlivé a jen podaří-li se mu takový důkaz — o čem vážně pochybujeme — m právo činiti z něho závěr proti předloze a proti jejím zástupcům. Argumenty, kterými bojoval tento poslanec, byly dílem naivní, dilem ne- pravdivé. Naivním jest stanovisko, že netřeba vyvážeti z království českého žádného hnědého uhlí, protože prý uhlobaroni jsou bez toho bohati dosti. Nepravdou pak jest, že pů- vodní projekt předlohy o vodních stavbách ob- sahoval regulace řek a že průplaty teprve při- věseny. Tolik mohlo by přece býti povědomo každému poslanci, že stal se pravý opak :ž
#10 alto_textblock #10
k nalehání a tlaku poslanců českých ke stav- bám průplavním přibyly jednak regulace řek jednak obsáhlé meliorace pozemků. Proti všemu na světě lze snad se stanoviska agitačního po lemisovati, ale proti pravdě a proti skutečnost žádná deklamace nic nesvede. Co se týká regulací řek, dlužno povědě pánům z agrární skupiny konečně upřimné. rozhodné a jasné slovo. Všechno jejich dušo- vání se, že jsou pro regulace řek a že jsou pro meliorace pozemků, jest planým, protože dobře vidí, že bez průplavních staveb nebylo by žádných regulaci a žádných meliorací a že kdo chce tyto, musí — abychom užili známého slova císaře Viléma II. — »spolknout« také ony. Pánové z agrární frakce vědi dále dobře že zmar staveb průplavních by byl eo ipso zároveř také zmarem meliorací a regulaci. To jest nutno povědět tak, jak to fakticky jest, aby bylo jasno u přátel i nepřátel. Přijímajíce návrh konservativního velko statku v jeho nynější formě, aby totiž napřed provadla se regulace všech řek v království če- ském a potom teprve, až tato bude skoncována, přistoupilo se ke stavbám průplavním, neposti- hují patrně sgrární separatisté dosah odporu svého proti těmto. Ve stavbách průplavních jest obsaženo totiž také splavnění Vltav a Labe, pro které projekty jsou vypracovány a hotovy. Přijetí návrhu dra. Mettala na odročení staveb průplavních až po dobu, kdy uskuteč- něna bude regulace řek v naší užší vlasti, jest tudíž odročením splavnění Vltavy a Labe, n které čeká příslušné obyvatelstvo již celá desíti letí, do nedozírna. Co by řeklo celé Polabí, co by řeklo jeho agrární obyvatelstvo, kdyby zase bylo zklamáno v tužbě svě a kdyby zase odsouzeno bylo trpět a strádati škodami neupraveného Labe 20 snad 30 let, kterých bylo by třeba k regulaci veškerých řek českých? Věru, naši agrární dissidenti nevědí co činí, nevědí, jak ohrožují nejživotnější zájmy zemědělského lidu, přidáva- jice se k oněm, kdož do českého Polabí volají; »Lasciate ogni speranza! Nedoufejte v nicl Zkoušejte dále !« Pomoc pro Polabí jest blízka. Jest nejen možna, jest jista. Chtéjí tak zvaní agrárnicí, chtějí pánové z konservativního velkostatku ob- tižiti své svědomí vinou, že ji zničili? Čestí poslanci klubovní hříchu takového nechtějí býu účastni. Třihodinná přestávka byla mezi denní noční schůzí. V této sešli se poslanci počten neobyčejně hojným. Mp. dr. Körber ve stručně řeči vy vrátil obavy agrárníků konstatovav, že první podnět k stavbám kanálovým vyšel právě kruhů agrárních. Právě s agrárního stanovisk hájil předlohu v řeči 113 hodiny trvající posl. Kulp. Polemisoval proti posl. Práškov a Peschkovi a pravil, že nesdílí názor min. předsedy, že vodními stavbami budou f- nance státní příliš zatíženy; naopak očekává, že budou poslleny zvelebením průmyslu a ob- chodu. O půl 11. hodině noční ujal se slova proti osnově princ Bedřich Schwarzenberg- Odpor jeho byl spíše kryt, ale patrným by dosti. Příkře zamitavě zachoval se ke stav- bám kanálů. Uvedl je v parallelu s lokálním dráhami, míně, že zůstaly mnohé z nich pas sivními. My jsme dávno v těchto listech zastával stanovisko, že výhodnost železnic nemůže být posuzována jedině podle peněžního jejich výnosu. Chce-li poslanec za Budějovice býti důsledným musí býti také proti stavbě dráh vůbec. A to zkusi! Prine Bedřich Schwarzenberg upo- zorňoval, že jest zástupcem lidu, ale později činil deklarace a návrhy za klub velkostatkářský Tu jest rozpor, a tu vidíme prince státi na straně velkostatku a nikoli na straně skutečných potřeb lidu, pro které prine dnes neukázal an porozumění. Argumenty, kterými bojoval, byly liché a některý dosvědčoval, jakoby byl předlohu ani řádně nečetl. To zaraziti musí u kavalíra. který chce hráti velkou roli vedoucí. Opětovně byl upozorňován poslanci českými, že jest na omylu. Řeč prince Schwarzenberga prot předloze o vodních ceslách způsobila pravý podiv v celé sněmovně. Největší však byl úžas u poslanců českých, když prine Sch war zen- berg vyslovil se pro výdej na prospěch prů- plavu dunajsko-oderského, pravě, že tento jeso vnitřním. Podle mínění prince Schwarzenberga jest tudíž průplav dunajsko-vltavský mezinárod- ním. Jenže skulečnost jest právě opačná. Každy ví, že právě průplav dunajsko - oderský jes mezinárodní a že průplav ten sloužiti má zá- jmům německým a maďarským. Dojem, který zůstavil tento debu prince Schwarzenberga, byl nejnepřízni vějsím, a myslíme, že tuto řeč nejlépe kriti soval dr. Lueger, když pravil, že prin Schwarzenberg se dnes ocitl ve spo lečnosti p. K. H. Wolfa. Tato charakteristika dostačí také nán Čechům. Po řeči Schwarzenbergově ocitla se sně movna v lomozu a ve skandálu, z kterých ne vyšla do konce schůze. Sotva se totiž uja slova generální řečník pro předlohu, dr Lueger, aby polemisoval proti generálnímu řečníku, jenž předlohu potíral, zosnovali Vše němci proti němu prazvláštní demonstraci. Začali lomoziti, hlasitě se baviti, číst hlučně noviny, pokřikovati na sebe »Heil«a »Wacker«, aby byl dr. Lueger umlčen. Několikrát dovolával se tento infervene předsedovy, ale marně. Hrabě Vetter byl malo mocným. Scéna ta připomínala řeč, kterou měl dr Lueger v noční schůzi o vyrovnacím pro- visoriu za hraběte Badena. Tytéž výkřiky tytéž nadávky. Antisemité volali na Všeněmce »Ochlastaná chásko !« Dr. Lueger (k předsedoví): Pane hrab Vettře, což pak nemáte žádných prostředků na zkrocení těch pánů? Prokázal jste jim la skavostí dost. Dr. Brzorád (k předsedoví) : Táhněte sirky, jste-li neschopen Procházka (k Všeněmcům): Počkejl jen, my tomu uděláme přítrž. Žádný z vašich řečníků nesmí mluvit.
#11 alto_textblock #11
Strobach (k předsedovi): Zavolejtesi Prada, ten zakročl. V tu chvili obrácena byla pozornost k ložím. Z těch volalo několik mladíků: Fuj Wolf Sluhové vyklidili výtržníky. Hr. Vetter několikráte pak volal Vše- němce ke klidu, ale bez výsledku. Křesťanšt sociálové žádali, aby předseda zjednal dru. Luegrovi poslechu. Předseda musil však pouze pokrčiti rameny. Konečně o 10. hod. 45 min. přerušil schůzi a křeslo opustil. Po desetiminutové přestávce se vrátil. Vše- němci pokračovali ve své taktice. Četli, hulákali, lomozili. Dr. Lueger neslyšen od gallerie, mluvil dále. Bylo jen viděti, jak rozkládá ru- kama a jak poslanci kol něho shromáždění tleskají. Rokovaly vlastně parlamenty dva. V jednom mluvil dr. Lueger, v druhém Wolf. Sou- časně ozýval se oběma řečníkům applaus. Wolí posléze jal se volati na Luegr a: Konec, konee. Dr. Berger buší do pultu. Procházka: Pošleme pro záchrannou společnost, ti tam sešíleli. O čivrt na 12. skončil dr. Lueger z dlouhotrvající vřavy. Hned pak povstal předseda a učinil toto prohlášení: »Mohu toliko vysloviti svoje politování, že jednací řád neposkytuje mi žádných prostředko proti seénám, jež se zde odehrály. Lituji, že pánové . .. (Bouřlivé hlasy: Kluci, pa- douši, ničemové, všiváci. Poslanec Schneider na Schönerera: Ty vy vr hsli bordelů.) Hr. Vetter . . . že pánové neosvědčili dnes více respektu a vážnosti ke sněmovné. (Dlouho trvající pochvala.) Posl. Kratochvíl prohlašuje, že posl. Prášek nebyl oprávněn mluviti jmenem živnost- nictva. Posl. Prášek za velkého hluku pro- lestuje. Posl. dr. Berger prohlašuje, že scény Všeněmci uspořádané nebyly mířeny proti sně- movně, ani proti presidentovi, nýbrž proti dru. Luegrovi, poněvadž tento prý nedovoluje učitelům a úřadníkům, aby německy cítili. (Bouřlivé hlasy u antisemitů: Lháři, ty lžeš.) To jest příčinou, že Všeněmci projevují dru. Luegrovi své opovržení. Hr. Vetter přerušuje řečníka, že nemůže takových urážek trpěti. Posl. Gessmann (k Bergerovi): T, lumpel Předseda udílí posl. Bergrovi důtku. Dr. Lueger činí za všeobecného tichaa za nepřítomnosti Všeněmců tento dotaz: Pane předsedo! Především opravuji tvrzení před- řečníkovo, že nedosazuji žádného Všeněmce. Pokládám Schönerera a Všeněmce za ničemné velezrádce a takové nebudu fedrovati. Táži se pana presidenta, zda souhlasí se mnou. Když byl president o půl 12. hodině pro- hlásil, že příští schůze koná se zejtra, volal dr. Lueger na Schönerera: »Ty ko- řalo! Jdi se ochlastatl« Wolf (ke Všeněmcům): Ani mukl
#12 alto_textblock #12
Předseda zahájil schůzi v 11.10 hod. dop. Vláda podala dnes předlohy o promičení ne- vyzdvižených obnosů ze slosování cehných papírá na prospěch státu a o poplatkových výhodách pro 6mili. půjčku, kterou má během letoška králov ství české uzavřiti. Posl. Kliemann a sp. podali pilný návrh na povolení podpor několika obcím v pedbořanském okrese. Posl. Rozkošný a sp. rovněž pilný návrh na pomoc obci Rusavě (v holešovském okrese, Morava . Posl. Pacher a sp. podali návrh, dle něhož má býti k zákonitým požadavkům při zřizování sou- kromých středních škol po případě při jejich pře- vzetí do státní nebo zemské správy připojen také soublas obce. Posl. dr. Ellenbogen a sp. podali dotaz, ve kterém se uvádí, že pěšák Schmied 84. pěšího pluku při svém dostavení se k setnině měl na hlavě šupiny. Šikovatel odstraňoval mu je tím, že mu dával hlavu čistit ledovou vodou při 15° mrazu na dvoře kasáren. Následkem těto surovosti voják těžce onemocněl a na levé ruce a na noze jest ochromen. Při tom špatně slyší a při chůzi potřebuje podpory dvou osob. Posl. Malik v dolaze k předsedovi chce, by byl do slenografického zápisníku minulé schůze, kde schází, pojal výkřik posl. Lemische za jeho řečí: »Takové třesky plesky nelze klidně poslouchati le Předseda odpovídá, že dle dosavadní zvyklosti přijímají se do protokolu jen výkřiky, na něž řečníci reagovali. Posl. Stein (v dotazu k předsedovi) vrátil se k poznámce posl. Schreinera naproti jeho vývodům v afléře západočeského akc. spolku pro dolování uhlí. Dr. Schreiner užil slova podezřívání. Kdo jeho řeč slyšel, přizná, že mu nenapadlo podezřívat osobně dra. Schreinera, což také výslovně podotkl. O pode- zřívání nebylo ani zmínky a proto vyprošuje si onen výrok posl. Schreinera. Již v minulé schůzi hlásil se k přiměřené opravě, ale řeklo se mu, že debata není možná, když hlásil se k dotazu na předsedu, nebyl mu dovolen ani ten. Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na Skénův dotaz po Klimtově obraze »Lékařství«. Obraz byl objednán roku 1898 k ozdobení stropu v aule vídeňské university a příslušná komise neshle- dala na něm nic závadného. Obraz sám jest již ma- jetkem státu. Koupí obrazu nevytýká se ještě směr »úřadního rakouského umění«; není lo vůbec v moci vyučovací správy, nýbrž výsledkem stálého pokroku a vývoje. Podmínkou přirozeného vývoje je svoboda uměleckého tvoření a v něm zároveň záruka, že sku- tečně krásné obstojí a dojde všeobecného uznání. Dobrý vkus umění milovného obecenstva je spravedli- vějším soudcem než úřad, jehož nařízení by vzkvé- tající umění domácí spíše umořovalo než odvracelo případné zvláštnosti některých u mělců. — na Nitschův po vypsání nových voleb do české místní školní rady krumlovské, že okr. školní rada učinila tak v oboru své působnosti a protest není dosud vyřízen, avšak ministr ubezpečuje, že věc bude záhy řádně vyřízena. — na Hauckův po zákaze vyučování hře na housle učiteli na národních školách, že příslušný výn s netýká se vy učování domácího. — na Schreinerův po nedostatečném umí- stění nynějším německé státní průmyslové školy plzeňské, že příčinou jsou finanční poměry, avšak nedostatky budou vyšetřeny a odstraněny. — na Hanichův po třídách české národní školy hrobské v budově německé školy, že školský úřad konal jen svou povinnost, opatřiv zatím dvě míst- nosti v německé škole pro české třídy. Také v jiných školních obcích, jako v Trutnově a Liberci, jsou ně- mecké a české školy v jedněch budovách. Po doplňovací volbě do železničního vý- boru rokovalo se o výborové zprávě stran
#13 alto_textblock #13
vodních dráh
#14 alto_textblock #14
a provedení úpravy řek. Referent posl. dr. Menger podával zevrubnou zprávu; ličil předlohu jak vyšla změněna z výbord- vých porad, a konstatoval, že tak rozsáhlý program říčních úprav nebyl lpostaven v žádné zemi. Rozší