#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LITY
#3
alto_textblock
#3
30. května 1901
#4
alto_textblock
#4
Číslo 147.
#5
alto_textblock
#5
rieké právo, abý tam obnovena byla universita,
kterou dříve mělo. (Výborně! Hlučný potlesk
souhlas.)
Uvážíme-li pak, že na universitě naší stu
duje více než 500 Moravanů a že více nez
300 Moravanů studuje na universitě vídeňské
máme zajišténý takový počet po-
sluchačů university moravské
který jest čtyřnásobně tak velký
jako počet posluchačů němelcke
university v Černoviclch. (Výborně
Hlučný, dlouho trvající pollesk.)
Hledě k těmto okolnostem předkládám
jménem odhoru organisačního tento návrh:
1. Budiž manifestováno, že nen
jedinou universitou českou nále-
žitě postaráno o potřeby náro d
českého, a že zřízení druhé česike
university na Moravě jest ne-
zbytné a nalehavé.
2. Budiž uloženo předsednictvu
organisačního výboru sjezdu, by
požádalo Jeho Magnificenci pana
rektora staroslavné c. k. česke
university Karlo-Ferdinandovy
professora dra. Hlavu, by přednesli
Jeho Veličenstvu králi českému
císaři rakouskému prosbu, by tento
nalehavý požadavek českého ná-
roda byl vyplněn. (Výborně! Hlučný, ne-
uluchající potlesk a pochvala.)
Prof. dr. Hlava: Tento demonstrafivn
potlesk jest zajisté důkazem, že slavný sjez
českých lékařův a přírodozpytců souhlasí s tím
co bylo právě navrženo. Přovezmu tudiž n
sebe úkol ten, abych požadavek druhé univer
sity české Jeho Veličenstvu přednesl.
Doc. dr. Veselý potom po stručném odů-
vodnění doporučuje schválení dvou následujícíeh
resolucí, v dotyčných sekcích přijatých :
#6
alto_textblock
#6
Resoluce:
Přihlédaje k vývodům předneseným v první
plenární schůzi rektorem vysokého učení techni-
ckého v Praze a k jednání v sekci agronomick
prohlašuje tretí sjezd českých mathematiků,
přírodozpytců a lékařů nutnost zřízení o dbor
zemědělského při c. k. české vy
soké škole technřcké v Pra ze.
Sjezd českých přírodozpytců a lékařů uzná
vaje všestranhý rozvoj a pokrok věd zvěro
lékařských, jakož i jejich důležitý význam so
ciálně-politický žádá zřízení vy so k
školy zvěrolékařské s vyučovae
řečí českou se sídlem v Praze.
Obě resoluce schváleny.
Přikročeno pak k zakončení schůze. Slo
vyžádal si čestný, předseda prof. dr. Kazim
Kostaniecki, poukazuje k jednání sjezdu
kteréž poskytlo příležitost seznati českou vě
deckou práci, jež naplnila obdivem cizí účast-
níky. Vzpomíná upřímnosti a přátelství, s jakým
byli tito v Praze přijati; ubezpečuje Čechy jme-
nem svých soudruhů vděčností, a žádá všechny
kollegy české, zvláště pak presidium s prof
drem. Hlavou a doc. drem. Veselým, abý při jal
za vše srdečný dík. Zve zároveň české lékaře
aby zachovali v paměti lékařské sjezdy v Kra
kově a ve Lvově, a ubezpečuje je přijetím, ja-
kého jen dostati se může nejlepším přátelům
K závěrku projevuje přání, aby došlo splněn
zejmena oprávněné české přání po zřízení druhe
university na prospěch lidstva, země a vědy.
(Bouřlivý potlesk.)
Prof. dr. Hlava: Maje zakončiti třei
sjezd lékařů a přírodozpytců českých nemohu
opomenouti, abych poděkoval všem, již jakýmkol
způsobem získali sobě zásluh o zdařilý průběh
sjezdu našeho. Dík můj patří vládě, která na
sjezd náš pamatovala příspěvkem, dále králov-
skému hlavnímu měštu Praze, bez jejihož při-
spění bylo by sotva možno, aby sjezd náš by
tak zdařilým a s těmi výsledky, se setkal, jak
skulečně se stalo. Také ostatním ct. zástupeům
měst, zejmena obci a záložně vinohradské
spolku českých lékařů děkuji za jich podporu.
Rovněž děkovati musím p. dvornímu radovi
Kusěmu, který po celou dobu sjezdu našeho
sledoval s láskou a píli naše práce. Děkovati
musím zároveň všem, kteří sem přišli buď jako
pracovníci, buď jako hosté, neb hosté naši slo-
vanští jak z Polsky tak z Chorvatska a Slavonie,
ze Srbska, Slovenska, Slovácka, z Ruska
Haliče dodali svou přítomností i prací velikého
lesku našemu sjezdu. I ostatním clěným hoslům
děkuji za laskavou účasť a obzvláště těší mne
přítomnost slovutného pana dra, bar. Riegra,
který vždy se živým zájmem slodoval naee
snahy.
Veleetění pánově! Děkuji vám všem za
hojné účastenství, uzavírám třotí sjezd a volám:
»Nechť žije čtvrtý sjezd přírodozpytcův a lékařů
českých«. (Hlučný, dlouho trvající souhlas a
potlesk.)
#7
alto_textblock
#7
Z c. k. policejního ředitelství zaslán byl
předsedovi org. výboru sjezdu, prof. dru. Jos
Hlavovi následující připis:
»Z nejvyššího rozkazu přípisem kabinetní
kanceláře Jeho cís. a král. Veličenstva ze dne
26. května 1901 sem došlého a u plnění vý-
nosu c. k. místodržitelského praesidia ze dne
29. května 1901 čís. 8164 kladu si za čest
Vašemu Vysokoblahorodí sděliti, že Jeho c. ak.
Apoštolské Veličenstvo ráčilo vysloviti nejvyššt
dík za holdovací telegram, který III. sjezd če
ských přírodozpyteň a lékařů při prvním zase-
dání c. a k. Apoštolskému Veličenstvu odeslal
Za c. k. dv. radu a polic, ředitele
Marschan v. r.«
#10
alto_textblock
#10
Práce v sekeích.
Sekce biologická vykazuje veliký poče
přednášek a naskrze cenných. Přednášeli
doc. dr. Velich: Příspěvek k se-
znání pramenů práce svalové.
Dr. Otakar V. Srdínko: Stavban
vývin nadledviny a její pomě
k cévstvu.
Doe. dr. Frt. Čáda: Příspěvek k
klamům zrakovlý m.
Stanemeli na pokraji pláně letenské před
Hanavským pavillonem, pobliže místa, kde
telegrafní drály prudkým sklonem parallelně se
svahem stráně dolů se táhnou, a zadíváme-l
se na protější budovy na pravém břehu Vltavy.
především na Rudolfinum, maliřskou akademii
domy v Křižovnické ulici i nad ně vyčnívajie
#11
alto_textblock
#11
vížku astronomické observatoře, můžeme z ji
stého bodu míti zajímavý optický klam. Jestliže
toliž zadíváme se šikmo síti telegrafních drátů
(jaksi tělesnou úhlopříčnou tohofo svazu dráto
telegrafních) na stěny protějších budov (nefixu-
jice nijak jednotlivý bod), zdá se nám, jakoby
hořejší partie (na př. hořejší poschodí) oněch
budov nakláněly se zpět, jakoby jaksi nahoře
do zadu ustupovaly. Klam ten nápadněji jest
patrný zvláště na nárožním čtyřpatrovém domu
v Křižovnické ulici a pak na poloze věže ob-
servatoře v Klementinu. Arci nutno k docílení
tohoto klamu 1. najíti si ono určité stanoviště,
onen jistý bod (neboť stoupneme-li od bodu
toho nějaký krok v levo nebo v pravo, illuse
optická buď jest slabá anebo i zmizí); a 2.
divati se oním zvláštním šikmým směrem skrze
dráty telegrafní. Stanoviště ono nalézá se po-
bliže malé břízky, zasazené nedaleko telegrafn
tyče, ale možno najíti i jiné souhlasné body
na př. na vyvýšenině, na které se zdvihá pa
villon zmíněný; pro oko některých pozorovatel
nejlépe se hodí místo v trávě poblíže vzpome
nuté břízky.
Mám za to, že lento optický klam v ne-
jedné příčině jest zajímavým a že na něm by
bylo lze zkoušeti, pokud oprávněny jsou dosa-
vadní výklady optických klamů přibuzných, od
hadu polohy, směru atp. se týkající.
1. Zajímavým se mi zdá již proto,že
geometrických klamů v pozorování prostorovém
dosavad velice málo jest stanoveno; většína
bohaté literatury o optických klamech »geome-
trickýche týká se klamů v útvarech rovinných
resp. čarami v téže rovině se nalézajícím
vznikajících.
2. Klam pozorovaný jest, tušim, úplné
analogon k známěmu optickému klamu Zoellne-
rovu (Poggendorff's Annalen 109, 500 nn. Ueber
die Natur der Cometen. Lipsko 1872, 380 nn.
a jest to další, prostorový případ pseudoskopi
ckého odehylení so rovnoběžek, jak je Wund-
na př. (Grundzůge der physiolog. Psychologie
4. vyd. II., 142 n.) seřadil do skupiny klamů.
které prý zakládají se na »vyplnění zorného
pole«. V jistém smyslu jest illuse tato přibuzná
(resp. opačná) s klamem perspektivním, který
stanovil von Bezold (Wiedemann!s Annalen 23.
1884, 351 n. srv. i E. Sanford, A course oi
exp. Psychology § 188, franc. překl. str.
230 n.).
3. Klam ten ukazuje též, klerak při vnímá
(a odbadování směru, polohy atd.) si počínáme
relacionujeme jednotlivé předměty (body, čáry
plochy), při čemž výsledné relace subjektivn
nemusí se pokaždé shodovati s relacemi objektiv-
ními, nýbrž dle toho, od kterého z členů relac
vycházíme, může dojíli k subjektivní pozměně
modifikaci relace vnímané, t. j. může dojíli k
»klamu zrakovému«.
Konečná fysiologická příčina tohoto (a po-
dobných) klamu tkví zajisté v relacích podnětů
fysiologických na sitnici; arci blíže vystihnouti
ono »kterak« dnes aspoň ještě nedovedeme.
Dr. Em. Sekera: O pohlavních
pomérech Steno stomi d.
Dr. K. Černý: O vyskytování se
arsenu v organísmu. Na sklonku r. 1899
vystoupil franeotzský badatel Gautier s tvrzením
že je arsen konstantní součástí organismu živo-
čišného a sice, že se nalezá v nepatrném, avšal
přece vážitelném množství ve štitné žláze maso
žraveů, býložravců a i u člověka, vedle toho
v nepatrných slodech i v několika jiných orgánech.
Doktor Černý opakoval pokusy Gautierovy. Pro-
vedl doposud celkem 15 pokusů, při nichž
zpracováno celkem 27 žláz štítných osob do-
spěfých, 12 žláz štítných dělských, 18 thymů
a 9 zkoušek jater. Při pokusech těchto po
skytlo: 1. 89 g. žlázy stítné slabé sledy arsenu.
2. 129 g. žlázy stltné sledy arsenu, 3. 124 g
žlázy štitné zřejmé sledy arsenu, 4. 98.50g
žlázy štílné minimální sledy arsenu, 5. 175
žlázy štítné velice zřejmé sledy arsenu, 6. 91g.
štítných žláz dětských minimální sledy arsenu.
7. 126.50 g. thymu minimální sledy arsenu
8. 94 g. thymu minimální sledy arsenu, 9. 135e
thymu minimální sledy arsenu.
Nálezy tyto nebyly však tak úplně přesvěd
čivé, aby obstály před výtkou, že detyčná indi
vidua snad přece arsenu uživala. Aby námitka
tato vyloučena býti mohla, konány pokusy kon
trolní, při nichž zpracováno vedle žlaz štítných
vždy asi stejné množství jater z týchž připadů
ježto v jatrech dle údajů p. G. žádný arsen
obsažen býti nemá.
Při tom poskytlo:
10. 115.50 g. žlaz štítných zřejmé sledy arsenu
11. 110.50 g. jater
ani sledy arsenu.
12. 139.50 g. žlaz štitných sledy arsenu
13. 144.— g. jater téměř stejné sledy arsenu.
14. 137.— g. žlaz štítných zřejmé sledy arsenu
15. 144.— g. jater
ani sledy arsenu.
Z pokusů uvedených lze tedy souditi, že
nalezá se arsen konstantně ve žláze štítně; zdá
se však, že čísla u p. G. uvedená (0.75 mg. As.
na 100 g. žlázy) jsou příliš vysoká. Pokusy
kontrolními zjištěno bylo, že v případech, kde
jednalo se o »zřejmé sledy« arsenu, množství
jeho obnáší jen několik setin mg. Množství
arsenu nalezené v thymu jest ještě mnohem
nepatrnější.
K. Absolon: O jeskynní zvířen
moravské se zvláštním zřetelem
ke zjevům assimilačním. Prof. dr.
Horbaczewski: O dokazování krev
ního barviva. K. Thon: Bionomie
embryologie rosničky (Hyla arborca)
MUDr. O. V. Srdínko: Histologie toči
tých kanálků v ledvině. Dr. Babák
Význam respirometrických a ka-
lorimetrických pokusů pro fysio
logii výměny látek a sil. Dr. E. Se-
kerka: O životě utajeném. K. Thon
O morfologii exerečního orgánu
u vodulí. Dále přednášeli: Doc. dr. L. Čela-
kovský, prof. dr. Frant. Čáda, prof. dr
E. Rádl, dr. J. F. Babor. Polský učenee
prof. Kostanecki lituje v doslovu, že ne-
mohl se zúčastniti v neděli a v pondělí schůze
sekce, ježto mu zabralo mnoho času jednánía
účast ve schůzi slovanského komitétu.
Než i tak odnáší prý si velmi příznivý
dojem o činnosti sekce, kde se, jak z velkého
počtu přednášek zjevno je, pilně pracovalo
o činnosti vědecké biologické vůbec a zve pány
k přátelskému a hojnému účastenství na budoucích
sjezdech v Krakově a Lvově, čímž schůzi končl
#12
alto_textblock
#12
Odpoledne 28. května podnikla I. sekce
biologická vycházku do zoologického ústavu
české university p. prof. dra. A. Friče. Assi
stent K. Thon provedl účastníky ústavem
demonstroval praeparáty k přednášce své o morfo-
logii exkrečního orgánu u voduli, pak řadu prae-
parátů k biologii našich batrachií, zvláště cose
týče potěrů, vývoje a vlivu zevních okolnost
(teploty, potravy, lokality, vody atd.) na vývo
larev u jednotlivých druhů. Dále vyložil řadu
mikrofotografií a kreseb hydrachnid, pak mapy
fologralie a záznamy k výzkumu zvířeny jedno
tlivých českých vod, pak cizí materiál arachnoideí
jejž ke zpracování obdržel (z Chunovy výpravy
»Valdivie«, ze Seychell, Ceylonu atd.). Firm
V. Frič vystavila v ústavu nové anatomické
modely.
Potom vykonána návštěva botanické zahrady
české universily, kdež podal výklad p. doc. dr.
B. Němec, ukázav rozdělení a uspořádání za
hrady a provedl účastníky sklenníky, kdež upo-
zornil zvláště na význačnější a důležitější rostliny
zde pěstované. V novém ústavu botanickém
provedl účastníky místnostmi vyučovacími, sbír
kami a knihovnou a poukázal při tom obzvlášt
na rozdil a výhody nového toboto umístění sto-
lice pro bolaniku ve vlastní budově oproti drí
vějšímu v místnostech najalých.
#13
alto_textblock
#13
Sekce lékařská s ranlékařskou
vykázala nejvíce přednášek V první sekci před
nášeli mimo již uvedené pp. dři.: Kody m
Obrzut, prof. Reinaberg, doc. Ra-
czyúski, Radovan Savié Klizi
doe. Švehla, doc. Honl, stábní lékar Plod-
hajský, doe. Heveroch, doc. Sl av tk,
prof. Scherer, doc. Velich, Kučera,
Markl, Riege), Hála, Vohry ze k, prot
Pešina, prof. Thomaycr, prof. Cko-
dounský, Wobr, Skalička, Hüttel,
Šorejs, Šebor, doc. Haškovec, prof.
Kufiner, Naxera, Návrat, Jiráslek,
Čumpelik, Janke, Šimerka, doc. Syl-
laba, Semerád, Samohrd, Mixa, Kra-
hulík, Elgart, Vítek, Kose, Polák,
Votruba, doc. Mladějovský, Prok op,
Jedlička, Ostrčíl, professor Kimla.
Hezká to řada jmén. Předseda sekce lékařské
professor Maixner uyedl ve své zakonču
jící řeči, že možno problásiti, že přednášky
sekční byly všechny držány na vysokém
niveau vědeckém z že mnohý mezinárodní lé-
kařský sjezd, jehož se p. professor zúčastníl,
zůstal daleko za výkony české lékařské sekce
III. sjezdu českých př rodozpyteň a lékařů.
V sekci ranlékařské přednášeli dále
pp. dři: Čačkovič (Záhřeb), Orze! (Var-
šava), Dobrucki (Lublin), Talko (Lublin).
prof. Deyl, doc. Kukula, Piťha, Elgart
Dobrowolski (Varšava), Cízler, doe.
Chalupecký,Hála, prof. Rube ška
Franta, doc. Bukovský, Chv o j ka
Nový, Výmola, Černý (Kolín), Jaklín
doe. Jedlička, Kopístein, Zahrad
nický, Hausmann, prof. Maydl, prof
Janovský, doc. Frankenberger, Hon-
zák, Niederle, Jerie, Ostrčil, Šam-
berger, Hejda, Trůneček, Roháč.
S chwarz, Friedman, Brabec, Mes-
sany, Komárek, Maxa, Polák, Landr
Weidenhofer, Bailony a Hálek
Ve středu ráno byly demonstrace na klinikách
českých a v ústavech zajímavých případů
praeparátů. Professor Schöbl demonstroval po
všechny dny sjezdové na své klinice bohaté své
praeparáty, zvláště injekční, sbírka páně pro
fessorova budila zvláště u cizinců. veliký obdis
a uznání.
V nové budově král. zemského nalezince
prováděli denně účastníky sjezdové pání dri.
Vorlický a Pulkrábek; v nové české
dětské nemocnici p. dr. H.a a s z.
V sekci zdravotnieko- dem ogra
fické přednášeli mimo již oznámené pánové-
dr. Erazim Vlasák (Král. Vinohrady): Zdra-
votní poměry dělníků a dělinie ru-
kavičkářiských v Praze a o ko lí.
Řečník probral své thema v krátkých rysech
a poukázal zvláště na škodlivost domácí práce
při rukavičkářství z ohledů zdravotních.
Jan Vl. Hráský, rektor české techniky
v Praze: O organisaci vý zkumných
prací pro ú čele vodovodní. Před
nášející navrhuje po účinné znamenité řeči
zvláštní technickou kancelář zemskou pro vý-
zkum vodovodní. Tato kancelář budiž samo-
statným odborem zemského stavebního úřad
aneb přičleněna jako sekce k zemské kanceláři
kulturnětechnické, již odborně je nejbliže.
Inž. V. Vanel (Praha): O novodo-
bých směrech ve vodárenství. Pro-
jednává různé způsoby čistění vod. Vrchní inž.
Heinemann vykládal plány projektu praž-
ské kanalisace. Dr. Formánek, okresní
lékař (Slané) mluvil O čistění odpad ko-
vých vod cukrovarnických. D
Vladislav Růžička, assjstont hyg. ústavu
prof. dra. Gustava Kabrhela probral thema
O hygienickém významu ústních
vodiček. Doc. dr. St. Růžička: 1.O
některých dosud v praxi nedost
povšimnutých pramenech otr av
kysličníkem uhelnatým. 2. Žá-
doucí opravy po stránce hygieni-
cké v našem školství. Učitel tělocviku
Josef Klenka: O významu tělo cvli ku.
Přednášející zvláště si všímal školského tělo-
cviku a uvedl mnoho zajímavých detailů, jak
zařízeny jsou tělocvičny při školách v cizo-
zemsku. Učitel tělocviku Jaroslav K a rá s e k
Škola a výchova tělesná.
Školská lato themata všech uvedených řeč-
níků přivodila čilou debatu, které se zúčastnilo
mnoho sekčních účastníků. Bylo usneseno vy-
zvati vládu, aby svolala zvláštní anketu, kde
by zastoupeni byli odborníci všech odborů s
školou souvisících a anketa talo, aby probrala
školu po stránce hygienické v každém ohledu,
dále co se týče učiva, staveb škol atd. Dr.A.
Merhaut: Význam a účinek mléč-
ných tuků v dětském věku a pro
měnlivost jejich ve mléku žen-
ském a kraviském.
Assistent ústavu pro vyšetřování potravin
O. Laxa: Konservace mléka. MUC
Filip David Marušié: O pučkom líe-
karstvu v Dalmaciji. Sekční jednání
uzavřeli zvláštními doslovy oba její předsedové
prof. dr. Kabrhel a fysik dr. Záhoř. Professor
#14
alto_textblock
#14
Kabrhel vyslovil potěšení nad pracemi v sekc
přednesenými a přál si, aby se na započaté
dráze pokračovalo k rozšíření a zdokonalen
české zdravovědy. Dr. Záhoř doporučoval, aby
čeští theoretikové a praktikové hygieničtí šli spo-
lečnou cestou a ruku v ruce. V úterý odpoledne
navšlivila sekce některé zdravotnické objekty
města Prahy, jako jsou: letenský tunel kanali
sační, shybka kanalisační, jatky atd.
Z kroniky ajezdové. V úterý bylo pořá
dáno v Národním divadle na oslavu sjezdu slavnostn
představení Dvořákovy »Rusalky«. Účast kongressiste
byla velice hojná, zvláště dostavili se všickni slo-
vanští hosté a byli předmětem všeobecné pozornosti.
Ko sjezdu vydán byl spis: Hygienický prů-
vodce po Praze, sestavený drem. Vlastimilem
Klimou, městským okresním lékařem, a Frant.
Velichem, městským inženýrem v Praze. Pan dr
Josef Rychna věnoval účastníkům sjezdu svou
brožuruÚspéchy školního dozoru léka
ského. Bankel, projektovaný na středu 29. t. m.
se nekonal. Ke sjezdu vydáván byl zvláštní »Věst-
ník III. sjezdu českých přírodozpyte
a lékařů v Praze« redakcí pp. professorů J. T ho
mayera a O. Schrutze. Dosud vydáno 6 tř
archových čísel. Tisk i ve dnech svatodušních ob
starala knihtiskárna dra. Edvarda Grégra. N
presenční listině sjezdové je zapsáno 1058 účast
#15
alto_textblock
#15
níků.
#16
alto_textblock
#16
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29, května. (Praco vn
program pro zbytek sněmovníh
zasedání.) Před letnicemi stala se mez
sněmovními stranami dohoda o programu n
prvý týden po sválcích. Stanovení pracovníh
programu pro poslední týden parlamentní pone-
cháno na pozdější dobu. Dnošní »N. Fr. Pr.«
sdéluje však, že stranám bude navrženo násle-
dující kalendarium. (Kým ? Vládou ? Zd
se, neboť do tohoto kalendaria vpašováno již
také projednání vládní předlohy o přirážce k že-
lezničním jízdním lístkům):
Středa, čtvrtek a pátek od 29.
do 31. května: dopoledne v plenu vodn
předloha, odpoledne rozpočtový výbor delegační
večer v plenu zatímný rozpočet. Sobota
1. června: v železničním výboru místní dráhy.
v berním výboru přirážka k jízdním lístkům.
Pondělí 3. června: odpoledne v plenu
třetí čtení investiční předlohy a vodní předlohy
a opětná porada o kořaleční předloze, vrácené
z panské sněmovny. Úterý a středa 4. a
5. června: dopoledne železniční a berní
výbor a současně plenární schůze delegační
večer ve sněmovním plenu změna 88 59.
60. živnostenského řádu. Čtvrtek svátek
Pátek a sobota 7. a 8. června poslední
plenární schůze delegační a schůze železničního
a berního výboru.
Pondělí 10. června: Ve sněmovním
plenu druhé a třetí čtení přirásž ky
k jfzdním listkům. Úterý 11. června
poslední schůze sněmovny, jež má v druhém
třetlm čtení vyříditi předlohu o místních drá
hách. Do tohofo programu mají se dle mož-
nosti vsunouti ještě některé poměrně menší
předlohy, jako sčitání živností, statistika práce atd.
Z Krakova, 28. května. (Pojišt -
vání soukromých úřadníků.) Te
krakovský »Czase má vážné námitky— prol
vládní předloze o pojišťovně pro soukromé úřad-
níky. Tím, že správa celé pojišťovny má se na-
cházeti ve Vídni, činí se členům pojišťovny
přebývajícím v korunních zemích, nemožným
účastniti se správy tak důležitého pro ně ústavu.
A to tím více, že funkce výborové jsou čestné
a tedy bezplatné. Centrální správa nové poji
sťovny byla by tedy výhradně německá.
Mimo to bije do oči odpor proti všem jiným
institucím v Rakousku: okresní svazy nemaí
totiž býti spojeny v jeden velký svaz zemský
nýbrž každý z nich má bezprostřed n
býti podřízen správě centrálni.
V té příčině musí býti vládní předloha dů-
kladně změněna a sice ve smyslu autonomním
a jazykově rovnoprávném, sice by se z ní mohl
vyklubati nový germanisační nástroj na způso
poštovní spořitelny.
Z Krakova, 29. května. (V sto upen
opposičních polských poslane
do polského kola.) Dle zprávy »Czasue
sešli se přívrženci P. Stojalovského o letnicíeh
v Krakové, aby posoudili návrh svého vůdce
stran vstoupení do svazku kola polského.
Všichni čtyři poslanci této strany, Bomba, Fijak,
Šajer a Vilk vyslovili se po delší debatě pro
sloučení s kolem, učinísdli totéž i poslanci l
doví. Také tito se shromáždili se svými přá-
tely o letnicíeh v Krakově a jednali o sloučení
s kolem. Zde však se mínění rozešla ; část li-
dovců, zejmena Bojko a Krempa jsou pro slou
čení, kdežto Olševský je pro další opposii
Proto ustanoveno svolati v nejbližších dnech
výkonný výbor strany a vyčkati jeho rozhodnutí.
Vzhledem k oběma těmto poradám možno brzké
vstoupení opposičních poslanců (až snad na ne-
patrné výjimky) pokládatí za velice pravděpo-
dobné. Byl by to pěkný příklad pro česk
agrárníky a národní socialisty
#17
alto_textblock
#17
Politické zprávy zahraničné.
#18
alto_textblock
#18
V Praze, 29. května.
Dvojspolek.
Vojenské slavnosti německé v Metách ne
příjemně zarazily nejen ve Francii, nýbrž iv
Rusku. Stejně nemile dotkla se v Rusku bez
taktnost, že metská slavnost položena na den
narozenin carových. Ruské listy litují, že ru-
ský vyslanec při dvoře berlínském nevyhnul se
metské slavnosti pod jakoukoli záminkou.
»C« píše: Politika německá je jasná
Berlínská vláda všemi silami se snaží paralyso-
vati vliv dvojspolku a učiniti Francii a Rusku
nemožným zakročiti, až Německo jme se usku-
tečniti své záměry na škodu Rakouska. Za tím
účelem německá vláda hledí: 1. oslabiti ve
veřejném mínění význam dvojspolku; 2. přivá-
biti na svou stranu vlivné ruské lidi (rozuměj
ruského vyslance v Berlíně), kteří jsou náchyln
ke germanolilstvu.
Za týmž účelem německé časopisectvo ubez-
pečuje Evropu a zvláště Franeii, že Německo
žije s Ruskem v nejněžnějším přátelství a sou-
časně pokouší se vzbuditi ve Francouzích nedů-
věru k ruskému přátelství. Německo snaží se
zabaviti Rusko v Číně a Francii v Africe, aby
mu nemohly překážeti v politice naproti Rakou-
sku. Ano i to, že Německo dává Bury ve ps
Anglii, znamená, že Německo chce se Angli
#19
alto_textblock
#19
zavděčiti, aby za odměnu mlčela, až Německo
počne prováděti své plány naproti Rakousku.
My můžeme jen s potěšením konstatovati,
končí list V. V. Komarova, že německý
výpad pod Metami nedosáhl cíle
a že žádné manifestace německé
nemohou oslabiti spolek Ruska
s Francii, nýbrž naopak, mohou
jen posloužiti těsnějšímu sbli-
žení obou spojených a spřátele-
ných národu.
#20
alto_textblock
#20
Polské děti v pruské škole.
Pangermánské listy skutek rozhorčených
polských matek ve Vresni rozdouvají na »re-
voluci«. Vyzývají vládu k bezohlednému za-
kročení proti každému Polákovi, který nechee
mluviti německy a brání své ditě, když muje
v pruské škole nejen germanisují, nýbrž katují.
Radí, aby vláda zrušila platnost zákona spolčo-
vacího, pokud jde o Poláky. Všecko zlo prý po-
chůzí z toho, že Poláci konají veřejné schůze,
kde rokují o pronásledování své národnosti.
Kdyby se nemohli sejít a dorozumět, kdyby zů-
stali rozděleni v jednotlivce, byla by s jejich
germanisací snazší práce.
Avšak rozhořčení Poláků vzrůstá i tam,
kde se veřejné schůze nekonaly. Tak píšou do
»Denníka Poznaňského« z Miloslavi:
Katování polských dětí při nauce nábožen-
ství v jazyku německém vyvolalo zde ohromné
rozhořčení. Děti celými hromadami opouštějí
školu s rozbitými rákuskou ručkami a pláčou
bolestí. Obáváme se, že dojde na podobné vý-
jevy jako ve Vřesni. Rozvážnější radi k zacho-
vání pokoje.
#21
alto_textblock
#21
Čertkov promluvil.
Nový generál-gubernátor varšavský, přijí
maje tyto dni představitele školství, ředitele,
professory středních škol a university, otázal se
popečitele varšavského učebného okruhu Zen-
gera: »Umějí-li pánové polsky?« »Ne, « zněla
odpověď. Generál-gubernátor vyslovil nad tím
velké podivení, že úřadníci a učitelé neznají ja-
zyka lidu, mezi nímž působí a s kterým musejí
se stále stýkati.
#22
alto_textblock
#22
Dozvuky dubrovnického sjezdu
novinářů.
Srbské listy uveřejňují projev »bosensko-
hercegovské omladiny v Praze« proti té resoluci
sjezdové, která se prohlásíla pro zábor okupo-
vaných zemí. V projevu jest obsažen návrh,
zasluhující pozoru vší slovanské veřejností, nebot
směřuje k tomu, aby se konečně vyjasnilo i širo-
kým kruhům slovanským, jaký je v Bosně
Hercegovině poměr chorvatství a srbství.
Bosensko-hercegovská omladina pražská na-
vrhuje, aby se co nejdříve sestavila znalecká
komise z představitelů všech slovanských ná-
rodů, která by proputovala Bosnu a Hercego-
vinu, vstoupila v těsný styk s obyvatelstvem
vyšetřila, jaký národ tam bydlí, jaká je minulost
jeho, jaká jeho historie, co v něm budí nadšení,
jaké jsou jeho ideály, čím strádá, oč se snaží,
čeho se nadá, čeho si žádá atd.
»Pro nás,« praví se v projevu, »byla by
ta komise zbytečná, neboť víme, že Bosna a
Hercegovina po historickém i přirozeném právu.
po minulosti i přítomnosti jsou dvě nejen čisté.
nýbrž i nejčistší srbské země. Ale takovou ko-
misí dosáhlo by se ještě něčeho: odhalily by
se zadní plány jistých kruhů, které si vytkly za
úlohu vyhladiti srbské jmeno v našich zemích.
Bude-li komisi dopřáno úplné svobody, bude-li
sestavena z mužů čestných, učených, neúplat-
ných, objektivných, jsme přesvědčeni, že výsled-
kem bádání bude seznání, že massa obyvatel-
stva okupovaných zemí jest uvědoměle srbsk
a že k srbství znají se nejen pravoslavní, nýbrz
i mohamedáni.«
V projevu nalezá se dále oprávněná obava,
že fanatikové chorvatství, kleří v Bosně a Her-
cegovině nechtějí dopustiti jmena srbského,
uvrhnou tím do propasti Chorvaty i Srby,a
dřive Chorvaty, p otože Srbové bez Chorvatů
mohou obstáti a rozvíjeti se, ale nikoli Chorvaté
bez Srbů. »Prohlédnou-li Chorvaté, uvidí a bude
jim jasno, že jejich spása spočívá v jednotě, v
vzájemnosti i společné práci se Srby.«
#23
alto_textblock
#23
»Figaro« pro dreyfusardy ztracen
Krise světového listu »Figara« stává se
stále akutnější. Administrátor pan Périvier,
který celou kampaň v »Matinu« proti nynější
správě vede, odepřel, jak již sděleno, tisknouti
»Figaro«, bude-li list i dále řízen chefredaktorem
Rodaysem. Staví se při tom na stano-
visko, že vrchní redaktor podav demissi, nená-
leží již do svazku redakčního. Pan de Rodays
tvrdí opak, poněvadž shromáždění akcionářů
posud o jeho žádosti nerozhodovalo a tudíž že
on jediný má právo za list znamenati. Ať jest
tomu jakkoliv, jedno jest jisto, že »Figaro«
vyšel bez podpisu páně Rodaysova, ale za to
s dlouhým prohlášením páně Périvierovým, v
kterém tento slibuje vrátiti se ke starým
tradicím listu toho, které mu zjed-
naly sympatie celého světa. Tím není nie
jiného řečeno, než že »Figaro« opouští
stranu »dreyfusistů«, jíž posu
sloužil. Tomu rovněž nasvědčuje, že zname-
nitý francouzský žurnalista, pan Corněly, který
psal denně politické články úvodní a za to mě
královský plat 60 tisíc franků ročně a který
v afřéře Dreyfusově úplně převedl »Figaro « do
tábora stoupenců bývalého kapitána, že i on
vystupuje z redakce, aby učinil místo obratnému
stylistovi panu Henri des Houx, jehož první člá-
nek úvodní dnes světlo světa spatřil. Afféra
působí sensaci a skonči před
soudem.
#24
alto_textblock
#24
Sultán a policie švédská.
Páně Clémenceanův »Le Bloc« přináší ná-
sledující zprávu ze Švédska: Švédský překlad
knihy páně Dorisovy »Abd-ul-Hamid intime« byl
skonfiskován policil štokholmskou na žádost Še-
rifa paše, vyslance tureckého tamže. Knihkup-
cům byly všechny exempláře vzaty. Po té po-
licie se pídila po téže knize i v domech sou-
kromých. Kdo se zdráhal ji vydati, byl zatčen
za záminkou, že se protivil úřadnímu výkonu.
Obyvatelstvo jest velice rozhořčeno a očekává,
že soud zruší tuto konílskaci. »Le Bloc« do-