ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 de3c0da0-661b-11dc-bb9d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 42
#1 alto_textblock #1
Stranae
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LY
#3 alto_textblock #3
24. září 1901
#4 alto_textblock #4
Číslo 264
#5 alto_textblock #5
Hudba. + Zpěvohra. V nedělním představení Gouno dova »Fausťa« vystoupila pohostinsku slečna Ann Slavíkova, primadonna dvorního divadla v Darm- stadtě, jako Markělka. Neznali jsme dosud léto české umělkyně, jež svého hudebního vzdělání nabyla v Brně Tím více nás potěšilo, že seznámili jsme se v n s uměleckou silou vyspělon, divadelnimi zkušenostmi vytříbenou. Výkon její ukazuje na rutinu a jistolu podmíněnou zdravým hudebním základem. Zpěv za- miouvá se správnosti, ovládá dramatické přízvuky ilehkou koloraturní výzdobu, a neschůzí mu an určitého stupně vřelosti, ač celkem umělecká rozvaha a výcvikem ziskaná obratnost hlavními jsou mu vý- znaky. Dosti objemný soprán má jasný zvuk a prů- měrnou vydatnost. Dobrá kázeň melhody zpévní přenáší jej i přes choulostivější proň místa čestně bez nehody. Jde tu slovem o pěvkyní velice solidních kvalit uměleckých, v mnohem ohledu připomínající nám paní Burianovou. Hostinným právem byla též od obecenstva příznivě přijata a dobyla si zviáště po šporkové arii zahradní scény hilučného potlesku Na úspěchu hostově brali účasí pp. Plák jako Faust a Kliment v úloze Mefista. Valentina zpíval pan Šir, jakkoli na plakátech a cedulích uveden by pan Viktorin. Nezmiňovali bychom se o tom, kdyby podobné nesprávnosti nevyskytovaly se na diva- delních návěštích již častěji. —. + Z České Filharmonie. Přípravné práce po kročily již tak daleko, že 1. říjném možno přikročiti ke zkouškám. Že podnik České Filharmonie zapusli pevně kořeny, dokazuje množství přihlášek vyni- kajících instrumentalistů českých od divadel i sym- fenických orkestrů zahraničních za čieny orkestru České Filharmonie. Mimo pevně stanovené koncerty v Praze a předměstích jest Česká Filharmonie pr dobu nejbližší zamluvena již na šest kon- certů pro města česká a dva koncerty ve Vídni. Česká Filharmonie navázala již nyní spojení s ci- zinou, aby byla zajištěna ve svém uměleckém po- slání, které na se vzala. + Volký umělecký koncert »Domácnosti pořádaný na Žofíně v pátek, dne 27. t. m., stane s nad veškeru pochybnost dostaveníčkem naší nej- přednější společností, jíž účinkující pí. Dadla Škar- dová, sl. Lola Beranova a pan Jaroslav Kocia nehystaly nevšední umělecké požitky. Počátek kon tertu určen jest na půl 8 hod., i žádá ze obecenstvo, aby místa svá zaujalo v čas. + Z České Skalice. V prvních dnech říjn pořádati bude zde věhlasný houslista český, mistr J. Kubelík, koncert za přispění pí. B. Kratochvílové choti lékaře z Červ. Kostelce, absolv. pěv. školy a pí M. Demuthově, virtuosky na piano z Ratibořic. Kon- cert bude dle Kubelíkova přání k dobročinnému účelu. Program, jenž poskytne obecenstvu řídkou příleži- tost pokochati se uměním Kubelíkovým, bude i ve druhé části své velice poutavým. Den, jakož i po- drobný program koncertu oznámí se v nejbližších dnech. Dotazy týkající se koncertu zodpoví divadelní ochotnická jednota v Č. Skalici. +Pan Frant. Pilát, kapelník v Nuslích v Božetěchově ol. č. 57 otevřel právě »Hudební školu pro vyučování hře na dechové nástroje«. Prospekty lze obdržeti zdarma. + 2 českoslovanské klavírní akademie Z loňských posluchačů kapelnického oddělení byli jmenováni pp.: A. Vaníček, městským kapelníkem v Krajině, J. Stádník a A. Sýkora, vojenskými kapel- níky v Rusku. Z posluchaček učitelského oddělení otevřely vlastní hudební školy slečny: Zdeňka Ruknerova ve Vršovicích a L. Bubeníčkova v Žižkově.
#6 alto_textblock #6
Školská hlídka.
#7 alto_textblock #7
Zápis do České obchodní školy po- kračovací Nového obchodního gremia král. hlav. města Prahy koná se od 25. do 30. září v místnostech obchodního gramia v hodi- nách úřadních (odi/29—1/21 a od 3—6). Každý ze žáků přinese poslední školní vysvědčení a správně vyplněný přihlašovací list, jehož blanket dostane zdarma v úřadovně gremia. Zápisného se platí 2 K. Páni chéfové se žádají, aby dali v čas zapsati své učedníky a učednice, ježto dle počtu zapsaných usta- novuje se počet tříd, doba vyučovaci a rozdělují se žáci v různá oddělení, aby vyhověno býti mohlo proneseným žádostem. Po vykonaném zápisu nelze více přihlížeti k žádostem nově přicházejícícha jest jim spokojiti se s místem, které zbývá. Při- pomíná se též, že je škola povinná pro učně i učednice a kdo v čas nepřihlás je do školy, uvrhuje na sebe nebezpeč vytčené v řádu živnostenském. Zapsan žáci shromaždí se ve středu 2. října o 2. hod. odpol v místnostech školy u sv. Jakuba na Starém městě Dívky přijdou ve čtvrtek 3. října o 7. hod. večerní do školy obecné u Panny Marie Sněžné ve Späleno ulici, vedle »Domácnosti“. Na c. k. vyšší reálce v Hradci Krá lové obsadí se ihned dvě, po případě tři místa sup plujících učitelů češtiny a němčiny. Roční remune race pro zkoušené síly 1920—2040 K, pro nezkou šené síly 1440—1530 K. Přihlášky přijímá ředitel ství ústavu. Zápis do průmysl. školy pokra čo- vací v Jaroměři pro školní rok 1901—1902 ko nán bude v oddělení učňů dne 26. a 28., v oddělen dívčím dne 29. září 1901, vždy od 9—12 hod. dopol. Vyučování počíná 1. října a trvá do konce dubna.
#8 alto_textblock #8
Věstník živnostenský a dělnický.
#9 alto_textblock #9
* Umístovací odbor česko-slovanské ob- chodnické besedy v Brně jest nejrozšířenějším bezplatným ústavem na Moravě a ve Šlezsku, kdež pouze jen slly spolehlivé se doporučují a kamž každý uvědomělý obchodník, živnostník a průmyslník o po- mocné síly se obrací. V záznamu jsou stále ucházeči ze všech oborů obchodních, i dámy. V poslední době hledáni jsou příručí z oboru smíšeného, střižnéhoa galanterního, kteříž tímto k podání nabídek do Brna v Rudolíské ul. č. 22 se vybízejí. * Valná schůze hromady pomocníků při epolečonstvu pekařů v Praze a okoli koná se v úterý dne 24. září o půl 3. hod. odp. v sálu kon- viktském s následujícím programem: 1. Změna stanov. 2. Volba 100 delegátů a 30 náhradníků do nemo- censké pokladny. 3. Petice k říšské radě za zrušení noční práce. 4. Výsledek statistiky. 5. Volné návrhy Veškeří pekařští dělnící žádají se za četné úča- stenství. * Představenstvo společenstva obchod- níků e potravinami v Praze konati bude dne 25. září o 6. hodině večer »U anglické královny“ řádnou schůzí. * Z Lubeku, 23. září. (Zvl. tel. »Nár. Listůe.) Sjezd sociální demokracie z Německa zahájen byl včera. Přibylo 250 delegátů. Poslanci říšského sněmu, jiehž jest 58, dostavili se skorem v plném počtu. Mezi přítomnými jsou také Eduard Bernstein a Kautský. Rakouská sociální de- mokracie zastoupena jest drem. Adlerema Pernerstorferem. Anglii zastupuje Asquit, Francouze Bracke. Jednáno bylo o celním tarifu a o obchodních smlouvách. Prvým řečníkem o této věci byl Bebel. Poukázal k tomu, že sjezd bude důležitým zvláště proto, že se na něm projed- nají otázky, zajímající dělníky i daleko mimo Ně- mecko. Doufá, že výsledky sjezdu všemu tomu děl nictvu prospějí. Při volbě předsednictva zvolení akklamací předsedy poslanci Šinger (z Berlína)a Schwarz (z Lubeku). Návrh předsednictva, aby jednání, pokud se týče finančních a obchodních zá ležitostí socialistického tisku, prohlášeno bylo za dů- věrné, byl teprve po velmi živé debatě, v níž prot návrhu tomu mluvili del. Quark z Frankfurtu n. M. slé. Luxemburgova a posl. Hloch, velikou většinou
#10 alto_textblock #10
přijat.
#11 alto_textblock #11
Menšinový věstnik.
#12 alto_textblock #12
Schůze ústředního výboru Národn jednoty severočeské koná se dnes 24. zář přesně o 6. hod. večer v místnostech jednoty Schůze ústředního výboru Národn jednoty pošumavské koná se dnes v úterý 24. září v 7 hod. vežer v místnostech jednoty v dome »Národní kavárny«. Účast žádouci. Zvláštní pozvánky ce nerozesllají.
#13 alto_textblock #13
Místní odbormatiční na Týně, u sv Jakuba a u sv. Haštala v Průze koná řád nou volnou hromadu ve čtvrtek 26. září o Z. hodině večerní v Sochůrkově restauraci v Kopma nce. Pii- tomnost všuho členstva žádoucí.
#14 alto_textblock #14
Věstník spolkový.
#15 alto_textblock #15
Sokolský věstník. Ze »Sokola« pražského. Jednola zúčastn se pohřbu dlouholetého zakládajícího člena bra Ant. Záhorského. Pohřeb koná se v úterý o 4. hod odpol. z chrámu sv. Štěpána. Členové dostavtežs v obloku černém.
#16 alto_textblock #16
Zábavy. Dne 24. t. m: Místní odbor Ústředn Matice školské ve Vršovicích pořádí matiční zlatou hodinku v místnostech obecního ho stince č. 42 ve Vršovicích. Začátek o 7. hod. večer Vstupné 50 h., rodina 1 K.
#17 alto_textblock #17
Ochotnická divadla. V městském divadle v Cbrudimi se- hraje se ve středu 25. t. m. ve prospěch Husova fondu za pohostinského spoluúčinkování pp. akademiků chrudimských a slč. Vítězslavy Lošťákovy z Prahy »Rozmar«. Veselohra o jednom jednání od Alfreda de Musseta v rukopisném překladu Aloisa Lecjakého (Poprvé na českém jevišti), pak »Večer«. Drama o jednom jednání. Napsal Otto Faster a konečně »Dobrák komisař«. Komedie o jednom jednání o Georga Courtelina a Julesa Leva v překladu k
#18 alto_textblock #18
Duška.
#19 alto_textblock #19
Ze soudní síně.
#20 alto_textblock #20
Nedovolená »sanacer, (Pátého porotního období ličení sedmě.)
#21 alto_textblock #21
(Dokončení.)
#22 alto_textblock #22
Naznačili jsme včera stručně hlavní body čin- nosti 42letěho dohazovače Bohumila Kušičky, n něhož podalo státní zastupifelství žalobu pro zlo činy podvodu a zpronevěry Kušička padělal as padesát směnek tím způso bem, že opatřil je falešnými podpisy příjemcůva indossantů. Zpravidla volil k tomu jmena osob v Pří brami známých a vážených. Směnky takto vypravené předkládal k eskontu Janu Procházkovi, soukromnic Aloisii Hejnicové a Vilému Šmolkovi a vyplacenou valutou si svypomáhal«. Celé těměř včerejší dopoledne a odpoledne trvalo probírání jednotlivých těchto případů, k nimž družil se řada takových, ve kterých dal si od různých osol za účelem prý opatření půjčky podepsati směnky. peníze také skutečně opatřil, ale nevydal těm, kteii jich potřebovali, nýbrž ponechal je ve své kapse na vždy . . Dle žaloby utrpěl Jan Procházka 180 K, Aloisi Hejnicová 1146 K, Vilém Šmolka 2678 K a indossanii Jan Kovář 461 K a Vojtěch Juzek 445 K. Obnos Kušičkou zpronevěřené přesahují 700 K. Nepoclivý dohazovač se přiznal. Námitky mě jen proti výši obnosů, uvedených v žalobě. »Dělalo prý to nejvýš 1300 zlatých. Ostatně prý úroky z vy- půjčených peněz platil správně. Každý měsíc pr věřitelům plné kapsy peněz nesl. Jen na úrocích za platil prý — čtyřiadvacet stovek. Nouze byla prý všeho jeho neštěstí příčinou. Na základě výroku porotců, kteří k otázce týka jící se podvodu přisvědčili a odpověděli všemi hlasy kladně na otázku stran zpronevěry, vyloučivše přes nost uvedených obnosů a uznavše, že škoda způso bená defraudacemi dobazovačovými 100 K sice pře- sahuje, ale obnos 600 K nepřevyšuje, uznán byl Ku šička vinným a odsouzen do těžkého žaláře n osnmnáct měsíců, zostřeného posty. Líčení řídil rada z. s. p. Nagy, votanty byl radové z. s. pp. Sláma a Růžička, žalobu ved nám. st. z. p. dr. Sakh, obviněného hájil advoká p. dr. Schmaus.
#23 alto_textblock #23
Z Nového Yorku, 23. záři. Smýšleni stálé. Přenice na říjen 74.—, pšenice na prosineo 76/, kukuřice na prosinec 633/1, oukr musoovados 31/4, bavlna 81/4. —— Na peněžní burse závěreční smýšlení slabé.
#24 alto_textblock #24
Válka jihoafrická.
#25 alto_textblock #25
Telegramy. Z Londýnn, 23. září. (Zvl. telegr. »N. L. »Daily Express« podává z jižní Afriky zprávy pro Angličany velmi chmurné. Jisto jest prý, že odbo zozšířil se i na holanský živel Kapska V samém Kapském městě jest pr plno srebelů« skrytých. Konají se pří- pravy jiží kobraně tohoto města, po- něvadž se čeká, že Burové přirazí až k tomuto městu. Stráž městsků musila vydati své střelné zbraně, poněvadi nevěří se v její loyálnost. Nepříte dorazíl již podél břehův až na 65 km. k městu. Přístav morselský střežen jest válečnými loďmi. Sbírá se všemožně mužstvo vojenské, aby chránilo i žeteznici jižně od Maggersfonteinu. De- legáti, kteří vzdali v Kapském měst anglickému následníku za jeho ne- dávného pobytu hold svůj, byli, když se domů vraceli, asi 40 km od zmíně- ného přístavu rozptýlenými hloučky Šcheeperova oddílu zajati. O poslední anglické pořážce v Natalu sdělují se ještě tyto podrobnosti: Mezitím co majo Gough se 3 setninami jízdní pěchoty a třemi děly mezi Ulrechtem a Dundeem postup burského jednoho voje k natalské hranici sledoval, spatřil asi 300 mužů čítající oddíl nepřátelský na blízku řeky Blood. Poněvadž soudil, že jsou tam sami, vytrhl proti nim. Dříve ale než nepřítele dostihl, byl pře- paden asi 600 až 700 Bury, o nichž neměl ani tušení a o nichž soudil, že náleželi k Bothově voji. Z britského oddílu, 200 mužů číta- jíciho, uniklo pod ochranou nastal zatím tmy jen 25 mužů. Děla, dříve než zmocnili se jich Burové, byla prý učiněna nepo- třebnými. Gen. Stewart, jenž byl s johannes- burskými střelci na pochodu v místa ta, by s Gou ghem společně operoval, vída Bury, ustoupi ještě v čas. Z Bormudy, 23. září. (C.-B.) Dne 20. t. m uprchli ze zdejšího zajateckého tábora tři Burové. mezi nimi Joubertův synovec a dostali se do hustéh neschůdného lesa. Dopadeni dosud nebyli. s. Z Brusselu, 23. září. Sděluje se, že pre sident Krůger hodlá vyslati poselstvo k presidentu Rosseveltovi.
#26 alto_textblock #26
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
#27 alto_textblock #27
Fiasko politiky Körbrovy. Z Vídně, 23. září. Rozvaha »Nár Listů« o dvouletí, kteréž uplynulo včera právě od politického převratu r. 1892, došla záhy potvrzení. Dovodili jsme, že oním pře- vratem nebyl zastaven všeněmecký a krajně německý rozmach, nýbrž že by ještě stupňován a že dr. Körber není viny prost na tom, protože mu nečelil, ale hověl Nehledíme tak na přítomný stav věcí na důsledky couvnutí před německým radi- kalismem samy. Uvádíme na doklad, jak pronáší se na čelném místě polský »Czas«. který jest přece dalek sporu česko-něme- ckého. »Byly proto zrušeny jazykové výnosy« — plá se orgán kola polského —»aby se razíla triumfální dráh Všeněmcům do sněmu králov ství českého? Kam pak se poděl sliby »velkých« politiků něm
#28 alto_textblock #28
ckých a několika jejich přáte lvovských (Míněni tu dr. Lewicki Rutowski), že zrušením jazy ko- vých výnosů bude způsoben úpa- dek německého radikalismu vzestup umírnění?! Jak vidno, soudí o »vymoženostech vlády dra. Körbra, pokud se týká Němců. žurnál krakovský stejně, jako vy, a v roz- poznání politiky té jest úplně s námi za jedno. Domnívá se snad p. dr. Körber, že se »Národní Listy« smluvily s »Czasem ? Není naopak shoda v úsudku tom zcela vy světlitelna skutečností, na kterou se dívajív Krakově z daleka zrovna tak, jako se na n díváme v Praze z blízka my? Či myslí pan ministerský předseda, že všichni se klamou, a jen on že jest dobře vidoucím? Včerejší odstavec usnesení důvěrníků německé strany lidové v Prazea rozmluva skutečného vůdce strany té, posl. Prada s redaktorem »Bohemie« jsou svědectvím, jak správnou jest diagnosa naše a shodná s ní diagnosa »Czasu«. Oba tyto projevy ozářily situaci vnitropolitickou ostrým světlem magneslovým na všechny strany. Musí býti konstatováno předem, že nej- drastičtěji jest vytčen poměr německých na- cionálů k židům. Svůj antisemitismus kladou oni na místo první. Po několik neděl hlásý již »Neue Freie Presse«, že mezi ně- meckou stranou pokrokovou a německou stranou lidovou není žádného rozdílu. Co »Národní Listy« objevily před něko- lika dny o smýšlení v německé straně po krokové, jest neklamným toho důkazem. Pro tože konečně prohlašují Všeněmci, že byt německým nacionálem jest zároveň býti anti- semitským radikálem, jest patrno, že všecek německý tábor jest bez rozdílu a ve- skrze pro antisemitismus a že tento nalezá se jako první článek v jeho kredu. Židé v zemích koruny české nemohou nadále ignorovati sku- tečnosti té, že němectví rakouské, ať se jmenuje radikální či lidové, či pokrokové, či křesťansko-sociální jest proniknuto nepřátel- stvím k nim. Budou židé míti tak málo sebe- vědomí, by podporovali opět deklarované své nepřátele národně a stále jim byli po boku proti národu českému? Kdy konečně prohlédnou z mrákot, ve kterých se potáceli již celých čtyřicet let? Druhým zajímavým momen- tem v obou osvědčenich něme- cko-nacionálních jest úplné opu- štění svatodušního programu, po- kud se týká vniterní češtiny v če- ských krajích. V onom svatodušním programu spolčené strany německé (také ně- mečtínacionálové) uznaly a přiznaly vnitern češtinu v krajích českých a tím uznaly jej oprávněnost. Nyní zapírají němečti naciona- lové své vlastní dílo, a vyhlašují, že jsou také proti vniterní češtině v omezené její vlastnosti. Kdo sledoval zjevy a události posledních neděl, toho nemůže býti tajno, že němečt nacionálové couvli před terro- rem Všeněmců a že v otázce jazy kové zaujali jejich stanovi sko příkře zamítavé, ze kterého vy dali Všeněmci heslo: »Germani sovati v Čecháche. Pováži-li se, že němečtí nacioná- lové jsou hlavním sloupem vlády dra. Körbra, že on v ně skládá všechný své naděje do budoucnosti, že s nimi jako s nejsilnější stranou německou chce udělati národní a jazykový smír, nelze než postaviti na jisto, že p. dr. Körber klamal se nejen pokud se týká umírněnosti Všeněmců, nýbrž že se klamal také, pokud se týka ochoty německých nacionálů k jakémus i jen poněkud spravedlivému a slušnému smíru s národem českým. Rozhodnutí německých nacionálů postaviti se proti vnitřní češtině také v krajích ryze českých jest nejen des- avouováním vlastního jejich programu, des- avouováním nedávné jejich minulosti, nýbrž také desavouováním dvouleté politiky dra. Körbra, kteráž od nadržování německým nacionálům a jejich požadavkům očekávala. ba slibovala na jiných místec polepšení co do disposicí vůči českému národu. Nedosti toho, poslanec Prade ve svém rozhovoru s redaktorem pražského listu vý- slovně řekl, že jen proto se nechce uvázati nanovo v úřad místopředsedy poslanecké sněmovny, že chce býti volným, až němečti nacionálové nyní postaví své národní politické požadavky do popředí Také toto prohlášení jest úplným des avouováním politiky dra. Körbra, která jest založena právě na odstavení ná- rodních a politických otázek, a jest zajímavo, že tyto otázky kladou do po- předí veškeré politiky rakouské zvláště ti. od kterých se očekávalo, že po svém bez- příkladném vítězství, kterého dosáhli před dvěma roky, ukáží se uspokojenými, pokoj nými, skromnými, umírněnými a ku práci nepolitické ochotnými. Zajímavo jest dále, že první válečné výstřely, dříve ještě nezli jest officiálně svolána říšská rada. vyšly se strany německé, se strany tedy, která byla povinna po tom, co se stalo pro ni, zachovati příměří a umožniti, aby se proměnilo v trvalý mír. Ze všeho toho jest očividno, že politik dra. Körbra, čelíci k vyhovění německým pretensím, doznává výsledků právě opačných, a myslíme, že netřeba již žádného dalšího důkazu, že politika ta byla pochy bena a zvrácena.
#29 alto_textblock #29
Hr. Alb. Apponyi před voliči. ch. Z Jasbereně, 23. září. Hr. Alber Apponyi měl včera před svými volič programní řeč, v níž dovozoval, že ve všech otázkách politického života není již rozdílu mezi býv. národní stranou maďar- skou a stranou liberální a proto nemůže on stát jinde, než na straně liberální. Pojednávaje o hospodářských otázkách, poukazoval na hospodářsko převahu Ameriky, proti níž Evrova netroufa
#30 alto_textblock #30
prý se ani brániti. Předloha celníh tarifu německého je pozoruhodným osvědčením státu uzavírajícího še proti jiným. Jako přívrženec trojspolku dovolujis říci, že hospodářské sméry, jevící se v Ně- mecku, podkopávají důvěrnost onoho spolk u vědomí národů. Nemá sice strachu o trván trojspolku, ale hospodářská politika jest jeho slabou stránkou. Stran obchodních smlu v žádá, by se do nich pojala klausule o rozhodčín soudu. O hospodářském poměru k Rakou sku vyjádřil se, že vyhledával řešení vždy ve společném celním území bez ujmy Uher Kdyby toho nebylo, bylo by líp, aby Uhry pokusily se samy o upravení svých hospo- dářských poměrů. Apponyiova řeč byla přijata s hlučnou pochvalou.
#31 alto_textblock #31
Banffova kandidatura. ch. Z Pešti, 23. září. Velkoobchod níci a velkoprůmyslníci V. okresu peštského (Leopoldova) rozhodli se kandidovati býv minsterského předsedu bar. Banffa pro pří pad, že by se určitě vyslovil, že mandát
#32 alto_textblock #32
přijme. Narozeniny královny Dragy. č. Z Bělehradu, 23. září. Zejtřejš narozeniny královny Dragy budou po cele zemi slaveny velice okázale. Četným oso bám budou udělena vyznamenání. Krá mimo to udělí obsáhlou amnestii. Po carově odjezdu. R. Z Paříže, 23. září. »Tem ps praví: Nacionálově proti vůli přiznávají úto- čením proti dvojspolku (?), že nevědí, co chtějí. Monarchisté a nacionalisté již v této zemi neplatí. Nikdo se nedá v cizině mýliti jich chválou ani hanou politiky francouzské Z Paříže, 23. září. (C.-B.) Dérou- lěde žádal Pařížany, aby včera zúčastnili se demonstrace před lvem belfortským četně se dostavili protestovat proti minister stvu, protože zmařilo návštěvu carovu v Pa- říži. Ač Déroulde prohlásil, že Paříž nebude již Paříží, nevyhoví-li tomuto vyzvání, zů častnilo se přece jen 300—400 členů vlaste necké ligy demonstrace. Republikánske noviny posmívají se proto Déroulědovi a spatřují v této příhodě nový důkaz neodvrat- ného prý úpadku strany nacionalistické. R. Z Paříže, 23 září. Člen akademi spisovatel Lemaitre píše v »Echu de Parise »Pravdou, proč car do Paříže nepřijel, jest poněvadž Waldeck-Rousseau nechtěl. My na- cionalisté nemáme si co vytýkati. Předseda republiky měl tytéž cíle, jako předseda obecní rady, ale to nebylo nic platno. Ještě jednou musil se vězen elysejský pokořiti před vůl Waldeck-Rousseaua.« Rochefort z téže pří činy na vládu prudce útočí. Sděluje se nyní že car přijal vedle pana Dausseta i místo předsedu pařížské obecní rady pana Barbiera v slyšení. Také Barbier se vyslovil, že Paříž si přeje toužebně cara viděti. Car odtušil: »Jest také mým přáním, abych mohl do Paříže přijíti. Car dal poslati také depaši Málinaovi. jenž za návštěvy carské r. 1896 byl ministr- presidentem a nyní — jak známo — stojt v čele levého křídla. Car projevil v depeši té živé poli- tování, že nemohl viděti Mélina, jenž smrtí vdané své dcery těžce byl posti- žen. »Jeho Veličenstvo — telegrafoval hrab Lambsdorff — sdílí upřímně bolest vaši.« »Gaulois« píše: »Alliance jest hoto- vým dílem, a nic na tom nezáleží, dalli kn podnět Faure neb Boisdeffre. To zjistí dě- jiny. Alliance, byť se nám tak dlouh kýženého zadostučinění nebylo ještě dostalo, pojišťuje nám aspoň klid a bezpečnost. Přes t nelíbí se všem Francouzům, i je st zřejmo, že ministerstvu jest méně po chuti, než panu Loubetov. V demokratickém státu nemůže míti nie trvání, co lid neschváli. Nuže, nečiní-liž mi- nisterstvo právě teď pokusy přímo zločinné, aby otřáslo populárností našeho carského spojence ve Francii?« Ives Guyot píše v »Siéclu«, žev přípitcích carových jeví se srdečnost, jakáž nebývá obvy klou při diplomatických projevech. Mír jest základním tonem všech přípitků. Loube mluvil též o spravedlnosti a lidskosti. Mu- síme těšiti se, končí list, mluví-li takto hlavy Vládou inspirovanému panu Pressen- séovi nelíbí se v »Aurore«, že car zmínil se, že francouzská armáda vyzname- nává se spravedlností. Nesrovnává prý se t s rolí, jakouž měla armáda ta proti Drey fusovi. »Rappel«, ministerstvu rovněz blízký, píše, Rusko nemělo prý z alliance pře devším »peníze a hodně peněz«, ale pr milliardy (2!) uspořené francouzskými ob čany a získalo prý pomocí alliance té i Man- džursko. Francie přestala býti osamocenou a může žíti v bezpečí. »Co máme jinak — končí list — z Ruska ? Nic!« Jeho hlasem jest stanovisko vládníe radikálův francouzských k allianci franko ruské, bez níž byla by snad Francie dávno už Německem a Crispovou Italií napadena nejlépe karakterisováno. »Libertés píše, že Loubet chtěl aby car přijel do Paříže. Byl již také vše přichystáno, al Waldeck- Rousseau cestu za- mezil. O Millerandovi, jejž nacionalistické listy zvou »rakouským baronem«, protože, ač jest »socialistou«, přijal rakouský řád »železné koruny«, píše »Libre Parole«, že musí po- dati demissi, poněvadž stoupenci a přátelé jeho cara ve svých schůzích hanou zasypávali Byl to jeden z nejintimnějších přátel Mille randových — podotýká list ten — jenž před sedal socialistickému protestnímu táboru proti carské návštěvě v síni Mille Colonnes.e w. Z Londýna, 23. září. »Times- sdělují, že v Compigne bylo mezi carem Loubetem a ministry francouzskými vý hradně jednáno o otázkách blizkého i vzdá leného východu, zvláště pak o napjatém po
#33 alto_textblock #33
států.
#34 alto_textblock #34
měru mezi Tureckem a Francif. Bylo prý důrazem poukázáno na nezbytnost, že se musí Turecku dáti na jevo, že se nesmí na- dále vyhýbatí systematickým odkládáním svým povinnostém. Za tím účelem že jest nezbytno, aby byla odstraněna nynější nevraživosta žárlivost mezi velmocemi, aby umožněn byl nátlak na sultána. Ve příčině arménských záležitostí bylo z ruské strany prohlášeno, že nesmí býti strpěno nové pronásledování Arménů. Také o východo-asijské otázce bylo hovořeno. Z ruské strany bylo prohlášeno, že Rusko bude všemi silami podporovati francouzské podniky.
#35 alto_textblock #35
Císařská vůle. n. Z Berlína, 23. září. Vilém II. vy- slovil se proti zřízení pomníku hasičského na Marianském náměstí prvotně proto, že mu projekt pomniku předložen nebyl ke schvá- lení. Nyní se již ale zase na pomníku pra- cuje; Vilém II. odvolal zákaz svůj. V umě- leckých kruzích se praví, že císař jen tento- kráte ještě povolil, ale příště že nedopustí, aby pomník jakýkoli byl postaven prve, nez on projekt předložený schválí. Jest jen otáz- kou, zdaž může vždy rozhodovat.
#36 alto_textblock #36
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 23. září. (C.-B.) Ministr za- hraničných věcí hr. Goluchovský odjel včera odpoledne na náštěvu do parkanské Nany (Ostříhom). Ruský velkokníže Ondřej Vladimirovič přijel včera na zapřenou do Vídně. Uherští ministři Szell, dr. Luka cs a bar. Féjěrvary, již sem ráno přijell, odpoledne vrátili se do Pešti. M.- p. Szella ministr financí dr. Lukacs rokovali dopoledne paláci uherského ministerstva s m.-p. drem. Körbrem a ministrem financí drem. Böhmem-Bawerkem.
#37 alto_textblock #37
Zemské volby, Z Lublané, 23. září. (C.-B.) O dneš- ních volbách ze sboru velkých stat ků krajinských odevzdáno 53 hlasův a byli zvoleni jednohlasně: baron Otto Apf al- trern, hr. Ant. Barbo, ryt. Fr. Langer, bar, Leopold Lichtenberg, dr. Karel Luckmann, bar. B. Rechbach, dr. Ad. Schaffer, bar. Jos. Schwegeh, Ant. Ulm a bar. Wurzbach, vesměs ně- mečtí pokrokáři.
#38 alto_textblock #38
Pod tureckými výstřely. Z Cetyně, 23. září. (C.-B.) Na ska- derském jezeře nedaleko turecké osady Sterebče střílelo asi dvacet lidí ze zálohy na malý parník černohorského kní- žete, ale z četných ran netrefila ani jediná. Černohorská vláda protestovala rázně proti tomuto útoku a proti nešetrnostik černohorské vlajce.
#39 alto_textblock #39
V zájmu St. Srbska. Z Cařihradu, 23. září. (C.-B.) Rusky vyslanec Zinověv o své páteční audienci nsultánauvodl-opět na přetřes poměry va Starém Srbsku.
#40 alto_textblock #40
Anarchisté. Z Troyes, 23. září. (C.-B.) Anarchista Tels, jenž věděl prý své doby o záměru zavražditi Carnota a také prý o záměru za- vražditi Mac Kinleye, byl zdejší policií zatčen. w. Z Londýna, 23. září. Poslední doby jezdilo do Ameriky mnoho anarchistů, proto zostřeny byly v Unii předpisy proti přistěhovalcům. Také Američané, kteří se vracejí domů, musí se dobře legitimovati. Neprokáže-li se kdo náležitě průvodním li- stem nebo nemá-li důkazu, že je americkým občanem, musí z přístavu odplouti zpět. Z Londýna, 23. září. (C.-B.) »Timese sdělují z Nového Yorku: Následkem odha- lení, že anarchisté a jiní nemilí přistěhovalci přicházejí do Spojených států s falešnými průkazy, bude prý zákon o přistěhovalcích silně zostřen. Z Nového Yorku, 22. září. (C.- B.) Jan Most byl za poslední noci v Newtownu zatčen právě v okamžiku, kdy mluvil na schůzi lidu. (Most zatčen byl již dříve, ale nepochybně mezi tím opět propuštěn. Pozn. redakce.) Z Londýna, 23. září. (C.-B.) Oproti zprávám, rozšířivším se stran otravy kule v revolveru Čolgošově, oznamuje »Reu- terova kancelář« z Buffala, že při che- mickém a bakteriologickém ohledání nebyl ani v ráně, ani v hlavni revolveru jed zjištěn. Z Berlína, 23. září. (C-B.) Dle ve- černích novih byl zatčen redaktor anarchi- stického listu »Neues Leben« (Nový život), polír Otto Panzer a list s článkem o attentátu na Mac Kinleye byl zabaven. Burští delegáti v Evropě, Z Haagu, 23. září. (C.-B.) M. p. Kuyper měl rozmluvu s burskými dele- gáty Fischerem, Wesselsem a Wolmaransem a předseda ministerstva dostal se tak poprvé do řádného styku s uznanými zástupci jiho- afrických republik. O žádosti, již burští zástupci podal stálé správní radě mezinárodního rozhodčího soudu, aby způsobili rozhodčí nález, soudí se v dobře zpravených kruzích, že tato korporace, jsoue pouhým správním úřa- dem, prohlásí se za nekompetentní k rozho- dování o té žádosti.
#41 alto_textblock #41
Na dánském dvoře. Z Fredensborgu, 23. září. (C.- B.) Řecký princ Jiří, vrchní komisař na ostrově Kretě, sem přijel. Řecký král a dán- ský následník očekávali ho v Kodani a do- provodili do Fredensborgu.
#42 alto_textblock #42
Německý císař ve Vyštinách. Z Romint, 23. září. (C.-B.) Německý císař jel odpoledne na koni v uniformě svého granátnického pluku ruského do hraničného městečka Vyštin, jež bylo 26. m. m. z vět- šího dílu zničeno požárem a měl k obyva- telstvu, jež sběhlo se na náměstí, tento pro- slov: »J. V. car Mikulás, vas vznešený