ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 de3779c0-661b-11dc-b9eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 16
#1 alto_textblock #1
Strnna 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
24. září 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 264.
#5 alto_textblock #5
váhu proti vzrůstající straně německo-radikální. Dodává však, že má kompromiss také stránku nepříznivou, poněvadž vzdálí če- skou šlechtu od ostatních stran národních. »Kompromis mezi stranou mlado- českou a staročeskou — píše »Czas« dále — jest zjev rozhodně výhodný. Pokud jde o poli- tický pregram a taktiku, jeví se tento kompro- miss jen zevní sankcí dávno již hotové vnitřní evolnce . . . Ačkoliv se kompromiss týče pouze nynějších voleb, bude míti dojista také účinek po volbách na samém sněmu. Tam mohou s Staročeši státi mostem mezi Mladočechy a kon- servativnou šlechtou a zmírniti nepříjemné ná- sledky velkostatkářského kompromissu.« Ob kompromissy mohou míti dle dalšího odstavce »Czasu« důležitý význam i pro celý stát, a proto sluší vše, co se nyní v Čechách podniká v směru umfrněném, vítati se zadostučiněním. »V Čechách — končí »Czas« — kde se vedle politiky státní křížují různé náhledy čistě do- mácí, mohou kompromissy vyvolati posudky sobě odporující. Pro nás, Poláky, kteří na české volby pohlížíme se stanoviska všeobecně stát- ního, úsudek o kompromisech nepřipouští nijaké pochybnosti.«
#6 alto_textblock #6
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. září. Artur Grottger před soudem pruský m. Policie poznaňská skoufiskovala firmě »An- toni Rose« 22 pohlednic s reprodukcemi arciděl slavného Artura Grottgera z cyklu » Polska«, »Litva«, »Zimní večery« a »Neznámé práce« a státní zastupitelstvo podalo na p. V. Chřanov- ského a paní Marii Barčovou žalobu pro roz- šiřování konfiskovaných tiskopisův a pro zločin pobuřování k násilí proti národ- nosti německé. Přeličení konalo se minulý pátek. Obhájce advokát Bernard Chřanovský pravil ve své obraně, že obrazy Grotigerovy už od několika desitiletí rozšířeny jsou po všech domech pol- ských právě tak, jako mazurky a polonézy Chopinovy, a kdyby názery státního žalobce byly správny, že by musila býti skonifiskována celá polská literatura, z německé »Polenlieder« Le- nanovy, Platenovy a Herweghovy, že by musily býti zakázány reprodukce velkých historických obrazů Malejkových, jejichž originály byly vy staveny v Berlině, anebo reprodukce Vojlěcha Kossaka, jenž těší se přízni cisaře Viléma II. Státní žalobce setrval při obžslobě a žádal. aby konfiskace byla potvrzena a obžalovaní od- souzeni k peněžité pokutě. Soud ale uzna obžalované za nevinné.
#7 alto_textblock #7
Pletky bosenské vlády. Z Bosny nám píšou: Falešnou zprávu ol »spiknutí« pravoslavných a muslomanů ne- vymyslil »Budapesti Hirlap«, nýbrž vláda sara- jevská. Tak ona připravuje půdu dalšímu jed- nání s pravoslavnými a muslomany! Klevetya lži o nich roznáší! Ráda by je zapletla do jakýchsi »velezrádných« tenat, jakoby jejich opposice naproti p. Kallayovi byla totožna s snahou zvrátiti státoprávní položení okupovaných zemí. A přece klevetníci nemohou v té příčině vymyslit nic pravdě podobného a musejí spo- kojiti se tím, že domnělým spiklencům kladou za cil prohlášení sultána za vrchního pána oku- povaných zemi. Ale uím on podle berlínské smlouvy jest, a protože rakousko-ruská dohoda z r. 1897 zaručuje status quo na Balkáně, do- stalo se vrchnímu panství sultánovu nad Bosnou a Hercegovinou ochrany dvou nejpovolanějších velmocí — není tedy třeba, aby »spiklenci« za tím účelem se namáhali. Lživé zprávy o spiknut nieméně nejsou s to naladiti vůdce našich pravo- slavných a muslomanů k důvěře ve vládu, která lakovým způsobem vychází vstříc jejich spra- vedlivým a skromným požadavkům. Z úst jednoho pravoslavného mitropolita mám, že vláda již přípravila své rozhodnut v otázce srbské pravoslavné církve. V tom roz hodnuti státi bude, že »mítropolité nemohou být nuceni, aby něco v ehrámech nařízením měnili a že národním vůdeům dává se rada, aby se podrobili arcioteům církevním«. Ale toho ani národ, ani duchovenstvo o mitropolitů nežádají, aby »v chrámech svými nařízeními něco měnili, nýbrž aby ani oni, ani vláda ničeho neměnili na kanonických zákoneeh pravoslavné církve a spravovali se jimi. Prvá čásť vládního rozhodnutí je tedy na hlavu převrácenou skutečností a žádným vy- řízením palčivé otázky. Proto nebude míti žád- ného účinku a boj pravoslavných za práva svobodu své církve potrvá dále. Rovněž nikdo neuposlechne »rady«, daně druhou polovinou rozhodnntí. Jak máme bez podmínky poslouchati svých metropolitů, ne- majíce k nim důvěry, ano pokládajíce je za sehopny i odpadnutí od víry? Či by si vláda Kallayova přála, abychom »bez podmínky po- slechli«, kdyby nás metropolité chtěli převěsti do unie?
#8 alto_textblock #8
Volební ruch. Z Jilemnice. V neděli dne 22. t. m konala se v Sytové schůze voličů z okresů ji- lemnického a vysockého, svolaná pp. J. Zuba- lým, starostou okresu jilemnického a F. Schrüt- trem, staroslou města Vysokého n. Jiz. k vůli úradě o kandidátu poslanectví za jmenovanou volební skupinu. Po zahájení schůze p. staro- stou Schröttrem byl zvolen předsedou p V. Havlíček, rolník z Mřičně, zapisovatelem p. Petrák z Vysokého. Předseda p. Havlí- ček zahajuje schůzi pravil, že občanstvo přeje si, by za kandidáta navržen byl muž zásad svobodomyslných, ducha pokrokového, pečlivý o blahobyt lidu. Pan Petr Skrbek, čien okr. výboru vysockého, žádal rovněž, aby navržena byla kandidatura muže svobodomysl- ného smýšlení a přesvědčení, přejícího pokroku a pro každý případ způsobilého k hájení našich stáloprávních a vůbec politických, stejně pak hospodářských a kuiturních potřeb a poža- davků. Řečník dal pak na uváženou kandida- turu domácí. Po řeči pana Skrbka rozvinula se debata, ve které pan MUDr. Knopp z Ja- blonce dal projev svému přesvědčení, že je třeba postupu ve svorném šiku a důsledkem toho žádal, aby byl kandidován schopný muž. který shodě přeje. Pan Janat a navrhl za
#9 alto_textblock #9
kandidáta p. Dorníka z Jilemnice (agrárníka) který však pln rozpaků prohlásil, že by kandi daturu nepřijal. Agrárník pan Šimůnek na vrhl kandidáta strany agrární pana Syrového. Starosta p. Miksánek proti tomu žádal kan- didaturu domácí, poukazuje na odstrašujíeí při- klad posledních říšských voleb, při kterých zvolen byl za poslance tohoto kraje muž, o němž nyní vycházejí na jevo podivné pověsti. Pan Skrbek vyslovil se proti jakékoli kandidaluře stavovské. Pan dr. Knopp žádal, aby kandidát byl vzatz řad sdružených nyní politických stran. Po kralší další debatě vyložil přítomný tajemník národní strany svobodomyslné p. G. Mo udrý význam letošních voleb zemských zvláště po stránce politické, žádaje, by voličstvo politický význam jejich mělo na mysli, když rozhodovati bude o svém kandidátu, zvláště proto, že vo- lební skupina, k níž okresy jilemnický a vy- socký náležejí, je národnostné smíšená a živlem německým ohrožena. Řečník provedl mimo to důkaz nesprávnosti programu a postupu české strany agrární. Úkol obhájiti stranu tuto převzal p. Syrový, o němž šel hlas, že předem už byl výkonným výborem české strany agráraí určen za kandidáta této strany pro skupinu ji- lemnickou. Všichni účastníci schůze jsou svědky pravdy, že pan Syrový úkolu svému ni v nej- menším nedostál; řeč p. Syrového pak účast- níkům ukázala v celé nahotě »schopnosti« to- hoto agrárního kandidáta. Nepřejeme p. Syro- vému, aby byl úsudek českého lidu krkonoš- ského o svých řečnických a politických »schop- nostech« slyšel. Byl by se přesvědčil, že mu na Jilemnicku ani na Vysocku pšenice nekvel ani nepokvete. Po výkladech p. Syrového, jež byly snůškou trhaných slov a nesouvislých vět. pronášených bez ladu a skladu, rozpředla se ostrá polemická debata, na níž brali podíl pp Petrák, Skrbek, Miksánek, dr. Knapp, Syrový. tajemník Moudrý a j. Konstatujeme pravdu, řekneme li, že v této debatě p. Syrový naprosto nepochodil. Vzhledem k pokročilé době byla pak schůze, na které agrárníci tvořili sotva jednu čtvrtinu účastníků, skončena. Z Křivoklátu. Dne 21. září konalas v Křivoklátě u příležitosti sehůze okresního za- stupitelstva schůze voličů okresu křivoklátského kterou svolal okresní starosta pan Mach. Na schůzi té vyložil pan František Udržadl, rolník a říšský poslanec z Dolní Rovně, svůj program a představil se jako poslanecký kandidát národní strany svobodomyslné. Shromáždění voličové, vy slechnuvše výklad pana poslance Udržala. přijali jej jednomyslně za svého kandidála. Z Křivoklátu. Důvěrníci okresu křivoklát- ského, zvolení ve schůzi obecních starostů okresu křivoklátského, usnesli se dne 18. září jedno- myslně na opětné kandidatuře svého dosavadního zemského poslance pana Františka U držala, rolníka a říšského poslance z Dolní Rovně za okresy rakovnický, lounský, novostrašecký a kri- voklátský. Z Březnice. Znamenitou a lacinou reklamu vymyslil si pro volby okresní starosta březnický p. Jos. Novotný, který na Blatensku kandiduje proti svobodomyslnému říšskému poslancip. Václ. Sehnalovi. Pan Novotný sezve dopisy nejdůvěrnější své kamarády, s nimiž při zavre- ných dveřích nějakou chvili beseduje. Den u to objeví se v novinách zpráva, že na četné navštívené schůzi voličské tam a tam jedno- hlasně usneseno, navrhnouti pana Novotného za kandidáta poslanectví pro sněm královstv českého. Divíme se, že tento zjevný švindl ně- které listy otiskují. Říšský poslanec p. Václav Sehnal kandidát poslanectví nár. strany svobodomyslné ve venkovských obcích okresů Bllatná, Břez- nice a Mirovice, svolává schůze voličů do Březnice (26. t. m), Mirovic, Mirotie, Či melie (29.), Tochovic (I. říjns), Sedlice (2.). Kasejovic (4.), Blatné (5.), Rožmitálu a Bělčie (6. října). Mistnost a denní doba oznámena bude všude plakály. Z Chrudimi. Na nedělní schůzi voličů důvěrníků nár. strany svobodomyslné z okresu chrudimského navržen byl za kandidáta poslanectv pro sněm království českého za okresy chru- dimský a nasavrcký, pan Václav Kudrnka, rolník z Kočí, dosavadní sněmovní zástupee těchto okresů. Pan Kudraka kandidaturu přijal. Z Kolína. V noděli dne 22. t. m. konala se v Kolíně schůze důvěrníků národní strany svobodomyslné z okresů kolínského a kou- řimského, ve které všemi hlasy proti jednomu navržen byl za kandidála národní strany svo- bodomyslné pro okresy kolinský, kouřimskýa uhlířskojanovický pan Jan Bříza, rolník a člen okresního výboru v Pučerách.
#10 alto_textblock #10
a
#11 alto_textblock #11
Volební provolání německé lidové strany jež bylo včeta vydáno, prayl, že vo by konají se v době, v níž německý lid v Čechách poskytuje obraz politování hodné nesjednocenosti. Ať je všsk zjev tento sebe žalostnějším, musí se na druhé straně uznali, že živé účastenství ve volebním hnutí jest známkou, že německý lid v Čechách zhostil se již nároní lhostejnosti, ve kterou klesl za vlády libe rálů. V provolání odmítají se útoky, hrubé nadávky a bezpodstatná podexřívání, jež činí se straně lidové která nevzdává se naděje, že k odražení proti- německých nepřátelských úloků tak potřebná sjedno- cenost Němců v Čecháchi vyjde vítězem ze zmatků a zdivočení, v něž nynější volební boj vybočil vy- stupováním Všeněm c ů. Německá strana lidová sestavila za příčinou na- stávajících voleb do zemského snému své zásady v programu, který hude s brožurkou, v níž objasněna bude otázka o národnostním rozdělení Čech, za účelem poučení valičů uveřejněn a rozštřen. Z pří- diny té možno se ve volebním provolání omeziti pouze na vytčení podslatných, lidovou stranou ně meckou zastupovaných zásad. Německá strana lidová jest stranou antise- mitskou a potírati bude tudíž vždy škodný vliv mezinárodního židovství na poli národním, politickém a hospodářském. Německá strana lidová trvá pevně na říšské ústavě se změnou zvláštního postavení Haliče spatřuje ve statoprávním spujení všech ostatních království a zemi v zaslupitelstvu, zákonodárství správě za německého vedení a s něm ckým charakterem nejbezpečnější záruku pro další trvání Rakouska a jeho mocné postavení srdci Evropy, by sloučeno s Německem v národo- právním spolku, rozšířeném v oboru hospodářském utvořením společného celního území, udržovalo mír, chránilo německou kulturu mrav a pečovalo o blaho obyvatelstva obou států. Takovýto názer o bytí rakouského státu vede sám sebou k nutnému důstedku, že v něm ně me- cká řeč musí míti všeobecnou platnost jako státní řeč; zasaditi se o to, působit k tomu, aby německá řeč zákonně prohlášena byla státní řečí, považuje německá strana lidová tudía
#12 alto_textblock #12
za samozčejmou, jí ostatně vždy uznávanou povin- nost každého zástupce německého lidu. Každou činnost, jež se podníká, aby chráněny a uskutečněny byly svobodomyslné zásady, obsažené ve státních základních zákonech, zejmena aby odra- ženy byly přehmaty a osobivosti klerikálů v oboru státním, jakož i jejich útoky proti svobodné volběa projevu náboženského vyznání a proti nové škole bude lidová strana také příště podporovati. Provolání praví dále, že německá strana lidová podporovati bude všemožně snaby rolnictva, živnost- nictva i dělnictva po zlepšení jejich poměrů, i zájmy domácího průmyslu a že trvá pevně na národ- nostním všemi německými poslanci v Čechách žádaném rozdělení země a samo správě obou národností v Čechách ve všech oborech. Strana tato domáhá se na základě ná- rodnostního ohraničení obel a okresu také rozdělení a samostatné správy příjmů země vyplývajících z příspěvků placených německým hidem na její potřeby. Provolání chvástá se tím, že prý Němci platí u porovnání s počtem obyvatelstva více nežli polovinu na potřeby země a že po zaplacení společných ná- kladů použiti by mohli zbytku v bohaté míře k prospěchu zemědělství, živnostnictva a dělnictva. Vedle toho však toto rozdělení správy skytá sy- nům všech našich soukmenovců lepší vyhlídky n mista ve službách jak země, tak státu, poněvadž tím odstraní se trpké bezpráví, jež pociťuje národ náš nad tím, že jsou Čechové výhradně v zemských úřadech a ústavech, ba že se jich služeb užívá i v německém území k obstarávání právnícha správních záležitostí. Národní samosprávě dostane se posily také tím že německý národ nebude nadále znásilňován (? Čechy a feudály, zavedou-li se národn kurie a rozdělí a zmenšíli se obor pů- sobnosti zemského výboru tím, že jed notlivá jeho odvětví svěřena budou novým, ná- rodně odděleným zastupitelstvům krajský m. Proto žádá německá strana lidová důtklivě za toto národnostuí rozdělení země; tím v šak nen nijak vysloven souhlas se zavedením vnitřní úřadní češtiny nebo nejso vydány v šanc zůjmy německé v Če chách a není také řečeno, že by státn němčina byla v ohraničeném územ českém vyloučena. Jsou proto bezpodstatuy jak veškeré námitky proti tomuto požadavku pronesené, tak i oba vy. že by toto národnostní rozdělen musilo býti provedeno také v ostatních zemích, v nichž Němci mají většinu, nebo v žádné z těchto zemí národnosti neněmecké ne- tvoří tak významnou menšinu jako Němci v Če- chách, a poněvadž není tam skutečná podmínka po- třebných pro ně vlastních prostředků k úhradě všech kuliurních a hospodářských potřeb národností, které vůči německému obyvatelstvu tvoří menšinu, v těchto ostatních korunních zemích podmínka tato schází. Na základě těchto zásad, končí pro- volání německé, může pro nové zemské volby Hleděli jsme k tomu, by skoro výhradně za kandidáty postaveny hyly osohy z jednotlivých vo- lebních okresů, ježto dle našeho náhledu lidé tací nejlépe porozuměti mohou potřehám a poměrům vo ličstva. V těchto dobách je však též povinností kaž dého našeho soukmenovce, by nevzdaloval se z malo- myslnosti politické a národní činnosti, nýbrž mužně zastával se cti, blaha a moci milovaného německého národa.« Kandidáti německou lidovou stranou pre nastávající volby navržení jsou: V městském volebním okresu Rokytnice—Jilem nice Josef Dufek, továrník v Roketnici: za Děčín- Českou Kamenici Erhard Arnold. učitel měšťan- ské školy v Liberci; za Českou Lípu Josef Ma kert, kupec v České Lípě; za Šluknov—Ehrenber dr. Frant. Kindermann. říšský poslanec v Miku lášovicích, za Liberec Bedřich Legler, řídící učitei dr. Karel Schücker, advokůt a Jindřich Prade říšský poslanec v Liberci; za Georgswalde—Königs- walde Jindřich Holfeld, starosta v Georgswalde Ve venkovských okfesích: frýdlandském Jos Herbig. rolník v Raspenavě, karlovarském a lo- ketském Richard Fassmann, stalkář a starosta obce v Donici, jabloneckém a chrastaveckém Franti- šek Möse, statkář ve Weiskirchenu, za českolipský a mimoňský Vilém Niesig, rolník v Lindavě, za šluknovský a hanspašský Gustav Nowak, říšský poslanec v České Kamenici, za liberecký František Besemüller, kupec a okresní starosta v Ratschen dorfu, za dubský a obce okresu ve Stětí Karel Ungermann, rolník v Košově, děčínský a bene- šovský n. Ploučnicí Josef Behmel, řídící učitel majitel usedlosti v Huntířově.
#13 alto_textblock #13
Německé násilnosti v Litovli. Z Brna, 23. září. (Telef. zpráva »N. L.«) V zá- loženském domě českém v Litovli byl včera večer vytlučena okna — toť rapor docházející ze včerejšího německého v pádu do to- hoto českého města. Jinak dnešní zprávy nevědí nie o nějakém pohnutějším průběhu včerejšího dne- Z celé Mioravy byli k otevření německé zabrádky do Litovle svoláváni Němci — a dle cenční samot- ných Němců sešlo prý se jich tam asi 2 nebo 3000 Průvod z nádraží k německému domu byl zakázán rovněž vyhrávání kapely před německým domem. Dík rozvaze a vzorné disciplinovanosti českého oby- valelstva byla němnecká provokace ignorována. Z Brna, 23. září. (C.-B.) Při příležitosti ot- vření »dětské zahrádky« (německé) v Litovli udály se tam včera výtržnosti. Po slavnostním průvodu srazili se účastníci s českým obyvatelstvem, při čemž došlo ke rvačce; bylo házeno kamením a skle- nicemi. Četnictvo několikráte zakročilo a vytlačoval davy z ulic. Z Olomouce bylo povoláno vojsko, p jehož příchodu neudály se již žádné bouře. Z Litovle, 23. září. Slavnost otevření německé zahrádky dětské, k níž svolání byli Němci z celé Moravy, skončila včera, jak se předpokládalo, násil- nými výstupy. Němci zmlátili několik českých lidí vylloukli okna záloženského domu. Vyzvání, uveřej- něného v německých listech brněnských ajolomouckých, bylo tedy uposlechnuto. Okresní hejtman litovelský jenž do poslední chvíle ujišťoval české obecenstvo, že k ničemu nedojde, že německý vpád do Litovle skoučí klidně, bez bouří, se přesvědčil, že příliš dů- věřoval v německou »mírumilovnost« a že měl pro- vésti náležitá opatření na ochranu českého obyva- telstva a majetku, v zájmu udržení klidu a pořádku v městě. Pan okresní hejtman spokojil se s četní- ckými hlídkami, které chovaly se k německým pro- vokatérům nejvýš »šetrně«. Pan hejtman sice povol l z Olomouce vojsko, ale v nejposlednější chvíli. Dragouni přijeli sem, když Němci provedlieo chlěli a byli dávno zmizeli z města. Ke »slavnosti« přijely do Litovle tři zvláštní vlaky a sice z Olomouce, z Brna a ze Šumperka. I některé z brněnských »dam« vedly si velice ku- rážně, nadávaly a praly se. Průvod z nádraží do města měl ráz válečného tažení. Každý účastník mě hůl vzhůru, připravenou k ráně. Všechno křičelo sheil« s pravou zběsilostí. Koho potkali, na toho se obořili. Když napadený nechtěl volati »heil«, nebo hájil se, zbili ho. První obětí stal se pan Zdráhal, posluchač obchodní akademie. Němečtí klackáři ně- kolik osob vážně poranili. Avšak hlavní »bitva« uspořádána byla pozdějí. Slavnost ve škole se odbyla a nastalo pití. Žizniví »kulturtrégři« pili jako do dů- chodu. Když jim nestačil německý dům, rozběhli se po všech hostincích v městě. Pili a provokovali všude. Renegátů, najatých neuvědomělých českých lidí bylo mezi nimi dost. Bohužel ! Němců bylo žedy všude plno. Útok na záloženský dům byl přípravený. Házelos
#14 alto_textblock #14
štěrkovým kamením, jehož na náměstí není, kter tedy Němci přinesli v kapsách. Nejdřív jali ze kři četi, že hozeno po nich zkaženým vejcem. Běželi k okr. hejtmanu, aby vypátral, kdo vejcem hodil útočníka dal zatknouli. Nikdo však nemohl říe odkud vejcem hozeno bylo. Konečně bylo »prohlá- šeno«, že vejcem hozeno bylo z domu záloženského. Okresní hejtman rozkázal, aby v záloženském domě byla všechna okna uzavřena. Rozkazu tomu ihneo bylo vybověno. Sotva však okna byla uzavřena, začali do nich Němci páliti hlíněnými džbánky od piva, které s sebou nosili a štěrkovým kamením. Znamení k útoku dala »dáma« — prý z Brna — která hrnkem první do okna hodila. Sklo řinčelo džbánky s hlukem dopadaly zpět na dlažbu. Němci jali se holemi třískati do lidí, jejich počínání sledu jících. Na několika místech došlo k řeží. Četníci zakročili. Rozháněli zástupy a tu a tam někoho zadrželi. V této kritické chvíli teprve telegrafoval okr. hejtman do Olomouce pro vojsko. Jízda při cválala však do Litovle pozdě o půl 9. hod. večerní kdy byl již klid a Němci pryč. Z Litovle, 23. září. (Zvl. telegram.) Je určite nade všecku pochybnost zjištěno, že včerejší provo- kace a výtržnosti páchány byly najatým lidemza vedení německé intelligence. Rváčů nejvíce najat bylo ze Zábřešska a Unčovska, Dnes dopoledne sešl se na zdejší radnicí členové obecního zastupitelstva a vážení občané, aby se uradilí o tom, jak pro příšíe se má zameziti německým vpádům do města a ja kých kroků nutno podniknouti vzhledem k událostem včerejším, při nichž tak smutně se proslavil okresn hejtman Zwierzina. Od 3. hod. odpol. až do večera bylo náměstí jedním bojištěm. Na všech stranách doráželi němečtí rváči na naše lidi, každou chviti došlo k nějaké srážce, cetníci tomu neučinili přítrž. Pozde večer teprv okr. hejtman telegrafoval pro vojsko Četníci německé rváče nezatýkali. Bylo jim ukázáne na několik osob, které házeli kamením, jak dokázáno ale četníci jich nezatkli, ani jmena jich nezazna- menali. Proti českým lidem obraceli se »energicky« když se německým násilníkům opřeli, dal rozkaz aby četnictvo k Němcům chovalo se s respektem, z to ostře vystoupilo proti Čechům. Faktum jest, že celá řada Němců, obviněných našimi lidmi z ná- silných skutků, dopadených při bombardování zá- loženského domu, nebyla zatčena. Četníci je pustili. Tolik jest zřejmo, že slavnost otevření školky uspo řádána byla jen proto, aby. Němci na české Litovl mohli se pomnstíti,
#15 alto_textblock #15
Denní zprávy. — Kompromiss ve velkých statcích. Z kruhů zasvěcených se nám sděluje, že pán ve velkých statcích netušili, jak trapný učiní dojem v národě českém felonie, které se do- pustili ne pouze na národě našem, nýbrž i na vlastní politické reputaci. Do této ovšem nám nic není, jinak ale, pokud jde o následky, jež nezbytně bude miti kompromiss na vývoj naší věci. Kdo pozoruje, co v politice u nás snad po dvacet let už se děje, neubrání se dojmu, že v otázce jazykové postupujeme spíše na zad, než ku předu. Kulturním pokrokem ovšem na- bývá jazyk náš každým dnem ceny vyšší, avšak politikou jsme jazykových práv mnoho nepro- sadili. Naopak, v poslední době všechno, co má v této ríši význam,vyhurcováno, mohilispxáno a seřaděno v šik proti nám. Jen se rozhléd- něme vůkol, co se děje a jak namáhají se od- půrci naši, aby zadrželi další náš postup ve vymáhání toho, co nám bylo v nejsmutnějšt době úpadku proti právu a spravedlnosti vy rváno a co dnes Němci prohlásit chtějí za - svou državu, za majetek, v jehož právem jsou držení. Po ochutnání dostavuje se hlad a ná- rodní odpůrcové naši nejen že do krve chtějí se bíti, aby zamezili odvolání výnosu ze dne 17. října 1899, nýbrž mají zálusk také na tak zvané nařízení Stremayrovo, jímž se upravuje úřadování ne uenitř, nýbrž na venek, a které vlastně větší má důležitost, než jazy- ková nařizení Badenova a Gautschova. Chtěji míti ve všem úřad německý, uvnitr i zevně, chtějí dospěti ku prvn etappě Schönererova program na poněmčení národa našeho. Av okamžiku takovém, kdy v nezkrá- cené platnosti, co provedeno bylo dne 17. října r. 1899, v okamžiku ta- kovém spojenec náš z celé třeti ny vyprázdní zbrojnici svou a vydá ji nepříteli k volné disposici. Jak se mohli páni mýlit a jiného přijetí očekávat. než onoho, jímž byli uvítáni, když se vracel pokořeni z paláce hraběte Osvalda Thuna z paláce šlechtice, který by jim mohl býti vzo- rem, jak národně německým dovede být i ari- stokrat. Nedalo se ovšem nic jiného očekávat. Generace starých, hrdých, neustupných vymřela a dnes rozhodují ti, jejichž mluvčím byl mladý šlechtic, jenž užil slov o tom, že ústava s vžila, jinak řečeno, že soustava centralistická nedá se zlomiti a že následkem toho i marno čeliti germanisaci. Ostatně snad je to na prospěch českého národa, co se stalo, snad konečně umlkne již odporná fráse, že by to jinak u nás dopadalo, kdyby- chom měli svou šlechtu a že konečně naučíme se spolehati sami na sebe. Snad se stane poli- tování hodné jednání velkostatkářů tmelem, který nás lidové Čechy pojiti bude nerozlučně v jedno. — Program německé strany nacio- nální. Strana páně Pradova, která ve vídeňském parlamentě je sice stranou nejčetnější, jež ale ve volbách lednových do rady říšské prorazila v Čechách toliko jediným kandidátem, totiž panem Pradem samotným, konala, jak jsme se již o tom zmínili, včera »u modré hvězdy« důvěrnou sehůzi, kteréž předsedal liberecký dr. K. Schücker a jemuž v namáhavém úřadě tom po boku dlel pan Prade sám. Jednáno o slanovisku strany a jaký byl výsledek těchto úrad? Opětná kapitulace této strany bez páteře před Schöne- rerovci. Pan Prade učinil všeněmeckému papeži Schönererovi opět poklonu a nově diskuto- vaným programem svým páni nacionální Němei neosvědčili nic než úplnou závislost svou o libůstek rosenavského rytíře, jenž smýká, jak se mu zlíbí, nejen svými nejbližšími stoupenci, nýbrž také ostatními stranami německými. Ty úzkostlivě pozorujíce, pana Schönerera a každé jeho hnutí, aby vpravily se bez otálení do jeho posy, nalezají se rovněž ve kruhu jeho politi- ckých kouzel, aniž by z toho měly prospěchu jako jeho nejbližší stoupenci. Především nuceni byli obnoviti svůj antisemitský štít. Byl jim t i tam nepohodlným, však pan Schönerer dekre-
#16 alto_textblock #16
toval, že antisemitismua je první podmínkou zdravého a spolehlivého němectví a pan Prade, třeba že při tom zuby skřípal, nucen byl se podrobiti. Pan Schönerer prohlásil dále, že Němei v Rakousku zasazovati se musí ze všech sil o přičlenění co možná úzké k sousednímu Německu. Jaké přičlenění nejvíce by se libilo panu depossedovanému rytíři, o tom nemůže býti při jeho povaze pochybnosti. Pan Prade i v tom se namáhá udržeti se Schönererem stejný krok. Prozatím ovšem nechce se o nie jiného zasaditi, než o — společné s Ně- meckem celní území. Jen v jediné věci se od Schönerera liší. Žádá totiá administrativní rozdělení tohoto království a nechce je pozřít tedy jediným otevřením úst celé, za to ale docela v souhlasu se Schönererem vzpírá se české úřadní řeči v českém území správním. V té věci pokořil se Schönererovi nejdůkladněji. Vždyt je přece znám původní program Pradův a jeho strany. Tím právě lišili se od liberálů, že nekladli důraz na interessy a potřeby státu, nýbrž že upraviti chtěli poměry v Rakousku toliko s nacionálně-německého stanoviska, že ve všem měl jim býti rozhodujícím prospěch lidový a ne prospěch státní. Z příčiny té, jak ně- kolikráte zjevně a otevřeně pan Prade doznal, na vnitřní němčině v úřadech netrvali, nýbrž připouštěli a právo nám dávali, v oblasti české zaříditi si vše dle své vůle a chuti, připomínajíce, že do toho jim pranic není, jak my si v kraji českém úřa- dování upravíme. Nyní pojednou hude pan Prade jinou. Chce míti státní němčinu všude a ve všem a chce jazyk český z úřadů zeměpan- ských vyloučiti vůbec. Tak daleko již dospěl pan Prade ve své politice, hájiti jen práva ně- meckého lidu a šetřiti při tom práv národů ostat- ních. Porovnejle jen projevy jeho v zemskémi v říšském parlamentě, zejmena řeč, kterou měi naposledy ve Vídni. Pan Prade a jeho stoupenei chvějí se o mandáty a proto ne — hrr l na Schönerera, ale hrr za Sehönerere mí volají. Jestli tím zachrání svou posici, je otázka. Mnohem rozumnější bylo by, kdyby se sebrali šmahem se všichni převalili do tábora všenéme- ckého. Bylo by to aspoň jednání poetivé a zá- roveň i politické. Neboť jaký je v tom rozum, děliti se v bůhví kolik stran a chtit v podstatě totéž ? — Důslednost všeněmecká. Jest známo, že v programu Schönererově je na prvním místě národní ryzost. Schöuerer proti všem ethnickým zkušenostem, že národní smíšenci jsou silnější, houževnatější a vůbec duševněi fysicky lepší, trvá na germánské neporušenost perhoreskuje všechnu cizí krev. Ne- víme sice, kde by nalezl Němců tak skutečně čistých, v jakých si libuje. V Rakousku, ze- jmena v Čechách, by jich nalezl málo, ješté méně na německém severu na březích Sprévy, Ha- vely a Labe, tam v nekonečné rovině, kterou svým pluhem dříve brázdil Slovan, až pod- maněn byl bojovným Germánem. Však i na jihu té německé ryzosti pomalu. I tam působily jednak vlivy slovanské a na druhé straně vlivy románské, jež německou původnost »znečišto- valy«. Však domáhá-li se pan Schönerer německé ryzosti a nechce-li, aby jeho lid byl cizím ži- vlem porušován, proč usiluje o naše poněmčení, proč dochovati chce matce Germanii celou tuto zem, ne pouze její již poněmčené části? Byla by to podivná »čistota« německá, která by v této zemi pojala ve svou podstalu krev šesti millionů »nečistých« Slovanů. O tom zdá se že pan Schönerer nedosti důkladně přemýšlel. Proto učinil by líp, kdyby nás ze své kalkulace vy- pustil a obrátil se se svou bojovnou kohortou v jinou stranu, kde jim kynou vavříny, jež ne- vyrůstají z programové nedůslednosti. — Posl. Václav Hrubý před svými voliči. V neděli, dne 22. t. m. odpoledne po- dával zemský a říšský poslanec pan. Václav Hrubý v Malých Kunčicích u Mor. Ostravy zprávu o své činnosti na zemském sněmus zmínil se také částečně o činnosti na říšské radě. Poukázal na těžké postavení českých po- slanců na zemském sněmu slezském a po jednal o pracích, které sněm v min. zasedání vykonal. Český lid jest ve sněmu nespravedlivé zastoupen. Proto žádá řečník rozšíčení volebníhe práva do sněmu a zřízení všeobeené volební kurie pro ty, kteří volebního práva nemajt. V kurii této nevolili by ti voliči, kteří mají volební právo v kurii jiné. Jest pro všeobecné a přímé hlasovací právo jak do sněmu, tak i do říšské rady. Žádá zastoupení dělnictva v sněmu. Nynější politika česká nalezá se ve svrchovaně kritickém a důležitém postavení, kdy třeba nanejvýš opatrně si počínati. Velkoněme- cká politika má své silné pozadí a český národ musí vzhledem k tomu svorně postupovati prot nepříteli. Na konec přijata jednohlasné resoluce, v níž schvaluje se stanovisko posl. V. Hrubého, vyslovuje se souhlas s politikou českého klubu na říšské radě a žádá se všeobecné a přímé hlasovací právo. — K rozdělení diécesí. Pod tímto zk hlavím přinášejí včerejší »Katolické Listy«, orgán páně kardinálův, po otálení celé dloubé týdny trvajícím, následující prohlášení: »Již od delší doby využitkuje se ustanovení dvou svě ticích biskupů pražských k roztrušování zprávy, jakoby administrace arcidiécese pražské se měla rozděliti dle národnosti. Delší dobu jsme proti těmto komentářům určitého postavení nezaujali, protože jsme myslili, že tento klep, jako mnohý jiný, sám sebou brzy zanikne. Jelikož však tate věc se bez ustání ohřívá a přetřásá, viděli jsme se býti pohnuti — informovav še se na místech povolaných — k po učení a upokojení veřejnosti stav věci vysvětliti. Potřebujeme se při tom toliko odvolati na to, co jsme v záležitosti zamýšleného jmenovánl světících biskupů v našem listě již před delším časem přinesli. Hlavní příčinou a účelem nových světících bískupů byl stav věcí v litoméřické diécesi, kde, jak známo, ndp. biskup při stárí 78 let a chatrném zdraví jakož i při počtu více než 1 a půl millionu obyvatelů obojí ná- rodnosti úřad svůj zastávati musí. Jelikož pak obstarávání biskupské výpomoci z diécese lite- měřické samé by se potkalo s velikými obt- žemi, žádala sama Jeho Eminence na opětnou prosbu ndp. biskupa litoměřického na patřičném místě, to jest u sv. Stolice, aby počet biskupů v Čochách, kteří by v čas potřeby pomoc pe