ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 de0ebc10-661b-11dc-9e5a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
22. září 1901.
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národnich Listůi
#3 alto_textblock #3
k čislu 262.
#4 alto_textblock #4
Strana 13
#5 alto_textblock #5
p
#6 alto_textblock #6
vn
#7 alto_textblock #7
Výtvarné umění.
#8 alto_textblock #8
Mezinárodní výstava v Mnichově = Zkušení a zběhlí navštěvovatelé velkých výstav uměleckých, kteří do nich vcházejí, aby odlud co nejvíce a nejlepšího v paměti a dojmu odnesli, mají svoje zvláštní systémy prohlídkové. Každý jest ovšem skalopevně přesvědčen, že je jeho ze všeho nejdůmyslnější. Jedni procházeji sály s rukama v kapse, rozhlédnou se zdánlivě líně a netečně po jedně, druhé, čtvrté stěně a je- nom napadne-li jim tam zvláště některý obraz. přiláká-li je z dálky, z jejich obhlídkového místa dojdou si k němu a dají se s ním v nehlasný rozhovor. Když obraz prozpytovali, jdou dále aniž by se o ostatní v nejmenším starali- Nej častěji ani nenahlednou do seznamu a nedbaj ani titule obrazu, ani jmena uměleova. Toje třída sobeckých, uměleckých gurmandů. Druzí se svědomitou vytrvalostí jdou od čísla k číslu, každě prohlédnou, ale při tom vybírají už z na- kypělého těsta hrozinky. Provádějí svoji selekei dle vlastního vkusu a požitku, plev ihned zase zapomínají a k prvním, k vybraným kusům se třeba zase znova vracejí. Ti znají pak výstavu nazpaměť a ať píšou či ne, jsou jejími nejvlast- nějšími kritiky. Jiní však projdou nejvělší vý stavu na světě za hodinu a je-li třeba, i za půl. Prometou všechny sály, pohlédnou na všechny stěny, hrabou se ob čas v seznamu, stále př tom hovoří a vtipkují se svými společníky. »Byli také ve výslavě«, »viděli výstavu«, tvoři největší kontingent návštěvníků a z pravidla odcházejí beze všeho požitku, docela však spokojeni, nebot k vůli požitku sem věru nepřišli. A takových systemů je ještě několik, dle nichž možno pro- brati i každou velkou internacionální výstavu V lakových, jsou-li dobře rozeskupeny podle ná- rodností nebo států, lze vylěžiti ještě jiný obraz. Zastavíte se v každém oddělení a necháte na sebe působiti celek. Nevyhledáváte ani jakýeh zvláštností, ani perel, nehledáte proslulá jmena, ani nepátráte, kde jaké chef d'oeuvre. Provádíte toliko revue, jako se konává při velkých vojen- ských parádách, kde se odhaduje, cení a po- rovnává vzhlednost a zdatnost jednotlivých »zbraní« nebo těles. Mezinárodní výstavy umělecké jsou bez od poru takovou slavnostní parádou, velkou pře- hlídkou malujících a modelujícíeh vojsk, jejichž vůdcové a správcové beze vší pochyby dbali aneb aspoň měli dbáti, aby jejich pluk objevi se na přehlidkovém poli pečlivě vystrojen. Mů žele se při tom považovati za generalissima, který defilujícím vojákům buď pochvalně přiky- vuje hlavou, buď nad nimi mrzutě stahuje obočí dlo toho, je-li s nimi spokojen nebo ne. Takovou přehlídku jsem právě vykonal druhě polovině Skleněného paláce. V té vystu- puje vlastní mezinárodní vojsko umělecké. Nej- prvé románské příslušnosti. Mezi těmi Vlašia Španělě ukazují se nedostatečnými. Poněvadž přicházím z benátské výstavy, snadno si vysvět- luju matný a roztříštěný obraz zdejšího vlaského oddílu. Připadá to věru, jakoby do Mnichova přivezli jen zbytky, a to ještě takové, jež nedá- vají tušit, že se v Italii zvedá nový jednotný proud tonové malebnosti. Zde pak, v Mnichově, není dominujících zjevů a v množství obyčej- ných prostředností, oko jenom s obtíží vyhledá zase několik silnějších večerních nálad nad mo- řem, nad městem nebo v řídkých hájích, po- střehne, že truchlivost, druhdy v novém umění vlaském moment dočista neznámý, zabíhá až ku strašidelnosti. Hned vedle toho objevují se stopy Segantinovy a snahy, jeho formuli přeněst do moře slunného světla na rovných polích rýžo- vých. Pátráte li po originalitě, hledáte-li, co by bylo specificky vlaské, konáte arci práci mar nou. Italové dali se očividně do nového učení a zaměřují do ciziny; až dostanou svůj. list za vyučenou, dají se bohda na výzkumné cesty do vlastního nitra. Pio Joris udržuje ještě starší tradici bar vitých ohňostrojův, a kdyby se svými sousedy, Španěly, vystavoval, podržel by toto místo za chovatele tradie Fortunyho. Jinak, podle této vý- stavy soudě, je španělské maliřství hotovým obrazem mdloby a rozvratu. Velké historie Cas sadovy, Pradillovy a jich soudruhů zmizely, li čení soudobých lidí a scén má jen plošnou veli- kost, která příliš makavě vyzrazuje úbytě psycho- logické a — ku podivu — i technické. Krásn španělského kraje nenalezla svého mistra, ačkol Nic. Raurich-Petre na »Močálech jezera Nemie majestátně ukazuje bohatou duši krajinářskou. Pojednou mi napadá, že zde schází Ign. Zulosga a že právě v jeho mužském umění vynořuje se od několika málo let národní rys španělský, jednou pro vždy vtělený v nesmrtelných dílech Velazquezových. Francouzové uhájili sami jediní posici Ro mánů. Nevelká jejich sbírka, malé klasobran letošního Salonu, zdá se na první pohled po- strádali jednolitosti. Dojista, že jsou zde zastou- peny zúmysla různé směry stylistické, koloristi- cké, impressionistické i realistické, starší a mrtv i nejmladší a nejnovější pracovníci a všechny obory. A přece Monet, Raffaělli, Sizley, Sidaner na jedné straně, Cottet, Simon, Mesnard a Bes- nard na druhé straně, a skoro všichni mezi nimi, souvisí spolu spojkou živého a jemného tempe ramentu; při veškeré čilosti a pohyblivosti vy kazují tutéž uměleckou seriosnost, tutéž inten- situ malebné delikatessy a tutéž scienci oka ruky. Proto nejtřesavější a nejbledší světlo im pressionistů působí na vás stejně silně jako sytá barvitost nejnovějších tenebristů, poněvadz všichni poctivě hledají výraz života a poctivě se. každý svým způsobem, snaží jej vystihnouti do všech záhybů. Francouzské oddělení jest elitní oddělení celé výstavy, ve vlastním i přeneseném smyslu slova. Není samo, družíť se k němu hned anglické. Vlastně ne Angličané, nýbrž Skotové. Jejiel sály jsou vtělená distingovanost a noblesa. Krajina a podobizna má vrch. Obojí nese sebou obraz klidné síly a rovnoměrné zdravosti. Nikde nic hlučivého a siláckého; nic se nestaví na odiv a nevtírá ve vaše zorné pole. Všechno je vážné od prvního pojmutí a zachycení realného dojmu až k jeho technickému vystižení. Dámy J Laverya mají tutéž křepou krásu jako ty hojné výbledy do skotských hor, údolí a při- stavů, bleděžluté růže týž pilforeskní půvab jako kleré obrazy skotu na pastvě. K tomu se přidružuje zřetelná konservativnost jednou do- *) Srov. »Nár. Listy« z 8. září č. 248.
#9 alto_textblock #9
bytěho uměleckého názoru a prostá zdatnost techniky. Kdyby zde bylo více Angličanů, cel- kový základný karakter by se v ničem ne- změnil, jenom v umělecké mluvě by byl spe- ciální rozdil. Američaně stojí rozhodně mezi Paříží a Anglií. S oběma mají styky, na obě místa za- jiždějí do učení. A jsou učelivými učni. Rychle, snadno si osvojují dobré a potřebné vlastnosti obou učitelů, zejmena vlastnosti nejnovější. Odtud jde jejich dvojitý karakter, dosud ne- vykrystalisovaný v jednu hlať: čilá pohyblivost a salonní elegance na jedné, odměřená vážnost na druhé straně. V technické hotovosti nezadají svým mistrům v ničem, jenom vroucnost a jemné prohloubení jsou u nich ještě vzácnými vlast- nostmi. Podobné, ne však totožné místo zabírají Belgové. Těžši krev flámská je sbližuje se sousedními Holanďany, vřelejší valonská zase s Paříži. První jim dodává větší samobytnosti a usedlosti, druhá více hledavosti. První na leznete uloženou v krajinovém líčení země, srdečném a vážném, druhou vtělenou v novám mysticismu Khnopffově a stylismu Laermansově třeba že i na domácím základě a ve všech portrelech. Holanďané stojí však nepopíratelně výše Zde citite nepřetržitost velké umělecké tradice. aniž byste byli odpuzováni omezeností nevolni- ckých kopií. V tomto oddělení je vám, jak byste skutečně vkročili na holandskou půdu, pohlíželi na žirně, zamžené kraje, procházeli se tichými malebnými městy, nahlíželi do ho- landských příbytků. Všechno je sytě a zdravé, v zimě chmurné, v letě stejnoměrně oživené. Tu onde zazní těžká nota Israelsova, nebo i zde jsou strádající a těžce se lopotící. Jinak ale jde vše svým odvěce stejnoměrným chodem. A tuto stejnoměrnost pozorujeme od let v ja- kosti holandských výstav. Jakoby všechno bylo ustáleno a upevněno na vždy. Stále táž vníma- vost oka pro jemně nuancovanou malebnost, pro differencovanost přišedlých tonů, pro mírné pří- livy světel a táž neukvapná jistota ruky ve kresbě i malbě a týž nezměněný obor předmě- tový, konstatující láskyplně existenci zjevů fenomenů. Stále toléž nerozčilené mistrovství. Klidnou povahou, požívavou pokojnosti a spokojeností přibližuje se Holandsku Dánsko. Plochý, přímořský kraj, urovnaný rodinný život, půvab barvitého ovzduší vykonává na dánské umělce patrně příbuzný vliv. I jejich umění jest obraz existencí, ale v podání pocitite přec jen různost. Štětce jsou méně ohebné, Kroyerův vyjímaje, kresba méně obratná, tony tvrdšía o poznání příkřejší. Jako by se tu už ozývala severní drsnost, kterou nezapírají ani Švédově, ani Norové. Jenom že u těch zvuči často ton melancholický. Noc a pozdní večery, pustá zima jsou jejich počasí. Ale i v nich zaskvíse jásavou křehkosti bělostný ozářený snih Ankar- cronův, hbité světlo Zornovo a hebkost Larsso- nova. Ti, potom Krogh, princ Eugen, Thaulow jsou muži velké hotovosti, vyrostlí ve styku s francouzskou techníkou, a místy skoro paříž- ského šlechtění. Skandinavie má však vedle tohoto zdravého umění v širokém řečišti, také své moderní ra- dikály revolucionáře a fanatiky krajnosti.E Munch patří k těmto posledním a jde při tom dále nežli Strindberg ve svých malebných chví- lich, Munthe považuje primitivnost staronor ských gobelinů a tepichů za svatosvatou. Ve Švédsku pak vystupuje — na výstavě — kolo- ristická moderna s hlučnou křiklavostí. Kresba jejích krajin je zůmyslně restringovaná a nemo- torná; je také věcí vedlejší. Zákouti města, smutné vlny terrénu, těžké západy a špinavé zimy skýtají jim molivy ke krutým a prudkým toninám barev drsných a tónů neuhlazených. Dráždí svými neobvyklostmi a zůmyslnými dis- harmoniemi. Zpamatujete-li se však z prvního leknuti, musíte si doznati, že aspoň východiště jejich, z barvitých zjevů domácí přírody, jest správné a jejich trudná melancholie že patří je- jich rodu. Ruské oddělení je sice číselně bohatě. jistě by však byl každý na omylu, kdo by podle něho soudil na skutečný stav. Obsahuje několik dobrých čísel, někdy se vynoří i velmi delikátní štětec, prozradi pěkný cit malebný, aie skoro ihned utone v záplavě všednosti a neza- jímavé průměrnosti. Vyberete-li si tři čtyř jména, Rěpina, Kustodjeva, Kalmykova, Du- dina, ostatek zapomenete, sotva že jste odešli ze sině. Mezi nimi jsou dva podobiznáři a dva krajináři. Skoro všady mají tyto dva obory kvalitativní vrch. V Mnichově, 30. srpna.
#10 alto_textblock #10
K. B. N.
#11 alto_textblock #11
Školská hlídka.
#12 alto_textblock #12
Škola měšťanská vedle nižší školy střední nebo za ní?
#13 alto_textblock #13
Časová úvaha.
#14 alto_textblock #14
Ministerstvo vyučování »opětněa s důrazei stále větším« ozývající se hlasy za reformu »rakouské« školy měšťanské dosud klidně nechalo bez ozvěny doznivati, ale »nyní«, kdy dotazuje se ministerstvo zemské obrany, zda-li by absolventům této školy (přizpůsobením její osnovy učebné osnově nižších škol středních) mohlo se umožniti při- jeti do kadetní školy zemské obrany, uvádí v rozruch otázkou touto zemské rady školni, které zase dotazují se v příčině této okresních rad školních, jež opět obracojí se ke sborům učitelským škol měšťanských. Učitelstvo české má sice v dobré paměti, jak slabounké, téměř neznatelné výsledky měly akce podobné, naposledy pro revisi učebných knih našich škol; nieméně, poněvadž nyní k re- formě školy měšťanské upíná se zájem c. k. škol kadetních, oddává se naději, že jeho návrhy tentokráte přece na prázdno ne- vyznějí. I rozvjí otázku reformy školy měšťanské chlapecké i dívčí téměř v celé její šířce. Povo- laní zástupcové tohoto učitelstva pak také v tomto časopise vyslovili řadu požadavkův, o jichž naplnění slibují si další rozvoj a ještě větší úspěch mnohoslibné školy měšťanské. K zodpovídání důkladnému otázky úhlavní: přizpůsobení školy měšťanské nižší skole střední změnou osnovy učebné ovštu
#15 alto_textblock #15
nedává se dostatečné lhůty. Sešliť se učitelšti sborové po prázdninách k 15. zářía mají zodpovidati dotaz okresním radám školním do 20. září. Avšak i kdyby lhůta 5denní byla prodloužena na lhůtu 5týdenní, nestačila by k plnému ovládnuti údajů, jež by měly pro rozhodnutí o olázce přizpůsobení školy mě- šťanské nižším školám středním býti rozhod- nými. Zajisté bylo by potřebí, by dobří znatelé vývoje a nynějšího zřízení škol měšťanských prostudovali dějinný vývoj a hlavní časové útvary nižších škol středních, především reál ních; by seznali nejen jejich osnovy učebné, ale také namnoze velmi cenné podrobné návody k vyučování předmětům učebným, i učebnice, v nichž toto vyučování (pokud jsou od zku- šených učitelů) jaksi se ztělesňuje a ustaluje. Bylo by také třeba přihlédnouti k vývoji, ustrojení a výsledkům cizozemských škol pro mládež od 12. do 14. roku. Teprve na základě takovýchto studií mohlo by nepochybně se roz- hodnouti, mají-li školy měšťanské setrvati v ny- nějším svém zřízení jako útvary osobité vedle nižších škol reálných, či mají-li se snažiti z nižšími školami středními. Avšak daná lhůta nestačí ani k nepochyb- nému rozhodnutí o otázkách bližších, jakož také některé požadavky Ústř. spolku učitelstva škol měšťanských snad neobstojí před kritikou, jež bude výsledkem delšího uvažování. Prot i my můžeme přestati jenom na prostém vy tčení význačných momentův, o které se zde jedná, a nemůžeme již dnes podati plné zevrubné jich odůvodnění. Přímá odpověď k otázce, má-li měšťanská škola zříditi se za nižší reálku, musila by zniti: nikoliv! Jeť nižší reálka především průpravou pro reálku vyšší, škola neukončená. bez osobitého účelu a ovšem beze zřetele k po- třebám společenským, jímž kdysi se zamlouvaly staré »reálky nižší«. I za »výhodu«, že ně- kteří absolventi školy měšťanské mohli by státi se c. k. kadety, nemůže škola měšťanská vzdávati se své povahy jako ústav v sobě uza- vřitý, ucelený, potřebám života praktického uměřený, pro syny ze všech tříd středního stavu osvědčený. Dnes, kdy Rakousko stále více k průmyslu utikati se musí, ještě úsilněji než v letech sedmdesátých je potřeb držeti školu měšťanskou jako školu pro výrob- níky potřebnou a připomínati si slov ministra Stremayra z rozpočtové debaty říšské radyr. 1876: »Měšťanská škola jest, jež synům prů- myslového obyvatelstva, kteří opět průmy- slovému životu věnovati se chtějí, podává ono zakončené vzdělání, jehož nižší třídy škol středních jim podati nemohou.« S prů- mýslem od oněch dob prvých škol měšťanskýeh těsně se sloučil obchod, k jehož potřebám měšťanské školy také nyní přihlížejí a rozumo se, že v krajích, kde těží se z přírodnin jistým způsobem hospodářským, také k tomu měšťanské školy zřetel mají. A jest jenom známkou dobrého ustro jení škol měšťanských, že jejich žáci při veškeré praktické, životní povaze učby školy mě šťanské mohou hověti také ústavům učitel ským, kde klade se váha na počátky theori všech nauk, na vzdělání tak říkajíc soustavné A když hoví měšťanské školy potřebám ži- vota společenského a když podávají počáteční vzdělání naukové, proč by neměly stačiti i prvým potřebám stavu vojenského? Ten jistě t a ké má sloužiti zájmům nynější společnosti může na naukovém základě školy měšťanské stavěti vzdělání svých kadetů rovněž bezpečně, jako na něm spočívá vzdělávání učitelstva Stačí, když měšťvnská škola nepřím přiblíží se škole střední pozměněním svých osnov a method. Stačí, když doplní se její učivo země- pisné se zřetelem k zeměpisu obchodnímu, se zřetelem k dopravním prostředkům, také vojsku sloužícím; když ještě více v učení zeměpisném vynikne zřetel průmyslový, pro který i učivo nerostopisné a zemězpylné sluší rozšířiti; také kadetům-vojínům poslouži, když více budou znáti ze všeovládající lučby a elektrotechniky, které by měly býti na měšťanské škole jestě více zastoupeny; počátky algebry, větší ovládání průmětnictví, kreslení dle věcí skutečných, osvo- jení si aspoň jednoho ještě druhu písma okras- ného jest v zájmu života výrobního a take kadetův. Nauky mravní, občanské, národohospo- dářské, krasovědné mají dnes ovšem význam pro všechny stavy společenské; pro ty, kdo přírodniny těží, je obrábějí, v oběh je uvádějí, pro ty, kdo mládež učí i — pro kadety, vojíny cvičící — tedy jim sluší místo v nynějších před- mětech učebných školy měšťanské. Životnějšímu a důkladnějšímu vyučování zeměpisu, dějepisu a přírodopisu vadí nynějši osnování soustřeďující, encyklické na školách měšťanských, jež by se mělo nahraditi osnováním postupný m, progresivním, jak této Hlídce loni řad u »Studií« šíře bylo vylo- ženo. (Viz o tom str. 14—19 druhého jich vy- dání u F. Šimáčka v Praze). A konečně potřebí, by k dosavadnímu po- stupu rozbornému, téměř napořád učeb- nými jednotlivinami se zabývajícímu, přistoupil postup souborný, o přehlížení celku každé nauky pečující. Rozšíření školy měšťanské o ročník čtvrtý a podniknutí nového výboru, srovnání a rozvržení učiva ve smyslu, v této úvaze na- značeném, by stačilo, aby škola měšťanská ne- přímo nižší škole střední se přiblížila vedle ní zůstala státi jako ústav samostatný. především potřebám života společenského hovíci, novodobým proudům přízpůsobený.
#16 alto_textblock #16
Pokračovací školy hospodářské.
#17 alto_textblock #17
II Ani po tomio opatření neujímala se my šlenka pokračovacích kursů dosti rychle. Vydala tedy zemská školní rada pro král. české vynesen dne 22. ledna 1887, »svědčíci všem c. k. okres ním školním radám, v příčině zřizování ho spodářských škol pokračovacích« které v jeji češtině čte se takto: »Požádána zemědělskou radou pro král. české c. k. zem- ská školní rada vidí se vzhledem k tomu, že širšího odůvodnění nepotřebující, spíše sám za sebe mluvící důležilost a význam hospodářského pokračovacího vyučování pro každého jednot- livce, jenž ku provozování polního hospodářstv jest povolán, jako pro všeobecné blaho pohnuta,
#18 alto_textblock #18
aby poukazujíc k §8 různým požádala c.k okresní školní rady, by daly si na zřizování pokračovacích škol hospodářských záležeti, to všelikým způsobem, jejž za účelný pokládají, zvláště však osobním působením příležitostným jednotlivých členů, především pak předsedy c. k. okresní školní rady a c. k. okres- ních inspektorů o učitelstvo škol obecnýchi měšťanských, jakož i místní školní radyv místech, kde převládá obyvatelstvo hospodářské, a aby tam, kde po takovémto vynasnažení dotčení činitelé v ústrety přicházejí, těmto, když potřebí bude, k dalšímu té věci podporování radou a vysvětlováním pomáhaly, a konečně aby, jakmile bude předběžná otázka ve příčině vyplnění podmínek k zřízení školy zmíněného druhu za rozřešenou pokládána, v každém je- dnotlivém případě u c. k. zemské školní rady přiměřené návrhy učinily, vyložíce poměry do- tčené. K tomu konci vydány zatímným zemským kuratoriem zvláštní zásady, jichž třeba při za- řizování těch kursů šetřiti. 1. Mají-li hospodář- ské školy pokračovaci býti účelu svému přimě- řeny, nesmí býti výhradně hospodářskými pokračovacími školami, nýbrž musí býti vše- obecnými školami pokračovacími s povahou hospodářskou. 2. Taková pokračovací škola budiž zřízena jen tam, kde si toho školní obec výslovně přeje a kde jsou učitelé, kteří pro ní opravdový zájem mají a svou odbornou pro ni způsobilost prokazují. 3. Způsobilost prokázána budiž vysvědčeními vykonaných předběžných studiích, neb zkouškou, již konati bude. 4. Pro tyto pokračovací školy jest navrhnouti učebnou osnovu, která necht vztahuje se na vyučování v mateřském jazyce, v počtech, v nauce o měřických tvarecha v polním hospodářství. 5. Vyučování nechť vzta- huje se na dva roční běhy, z nichž každý pět měsíců obsahuje a to od 1. listop. do 31. března. Každého týdne budiž šest školních hodin dá- váno, které jest rozděliti na tři rozličné dni téhodne. 6. Do těchto pokračovacích škol budou přijímáni hoši, kterým 14. rok věku minul,a kteří obecnou školu s dobrým prospěchem vy- chodili. Na obecných školách vícetřídních mohou chovanci po případě i ve dvou odděleních být vyučováni. 7. Každý učitel dostane za své při- činění roční remuneraci aspoň 50 zlatých. 8. Náklad na pokračovací školy opatří se spolu- působením obcí, hospodářských spolků a okros- ních zastupitelstev. Veřejné prostředky zeměa státu požadovány mohou býti jen v případech nejkrajnějších.« — K závazným zásadám 4.a 8. přičiněny tyto poznámky: »Učebná osnova pokračovací školy budiž až do dalšího opatření teprv po daném povolení k zařízení té školy navržena a to na základě normálné učebné osnovy c. k. ministerstvem orby za vhodnou uznané, jíž žádoucí počet výtisků bude c. k. okresní školní radě od případu k případu do- dán. A návrh ten nechť sestaven jest od vy hlídnutého správce té školy pokračovací tak aby byla uvážena odůvodněná přání, místní školní radou uvedená a aby byl pečlivě přimě řen místním poměrům a potřebám a pak necht jej e. k. okresní školní rada připojíe své po- známky předloží c. k. zemské školní radě. — Co se týče remunerace, na kterou vyhlídka byla učiněna, podotkla zemědělská rada pro král české, že vzhledem k prostředkům na snadě jsoucím s její strany určité zajištění naznače- ného obnosu vysloveno býti nemůže, že ostatně »zatímné kuratorium« se vynasnaží, oběta vost dotyčných obeí, kterou ony čilý zájem při vý- voji odborného vzdělání a tím i smysl pro po- krok a povznesení na poli hospodářství dokáží, podporovati všemi silami, a že zajisté zvýšení remunerací již trvajících tam nastoupiti může, kde vyučování a úspěch pokračovacích ško v rázu hospodářském k zákonitým požadavkům úplně se přimyká.« — Při tom slibuje úřad školní, že zemědělská rada postará se o to. aby školám dostalo se řádných pomůcek vyučo- vacích. Po tomto vynesení odpočívaly úřady i vy čkávaly, kterak že ujímati se budou podniky tak účelné. Čeho docileno bylo v nejbližšíeh letech, patrno ze zpráv c. k. zemské školní rady, jakož i z vynesení téže rady z 5. dubna 1895 ve příčině zavedení nové osnovy učebné pro hospodářské kursy pokračovací, spojeno s obyčejnými školami obecnými a měšťanskými. K osnově připojené poznámky svádějí vinu ne- zdaru na osnovy staré, dle nichž měly být zřizovány kursy výhradně hospodářské. k čemuž nedostávalo se dostatečně připrave- ných žáků ze školy obecné. Podle osnov no- vých »má býti prohlubováno zde v šeobecné vzdělání, na obecné škole nabyté a vedle toho má poskytnuta býti příležitost nabývati též i vě- domostí, které přímo ve speciálním povolání hospodářských vrstev obyvatelstva prakticky jsou upotřebitelny a pro další vzdělání v povolán chovancově směrodatny, vzbuzujíce v něm touhu po takovém vzdělání. Dále přihlížeti se m k »zvykání vážnému a opravdovému způsobu života, jakož i ke vzdělání ducha a zušlechtění povahy«. Nová osnova učebná nestanov látky do podrobna, nýbrž omezuje se na nej nutnější, neboť třeba přihlížeti ke z vlá st- ním poměrům (jak vynesení ono tvrdí) jednotlivých kursů, jako k rozdilné přípravě žáků, místním poměrům hospodářským a pod. v osnovách těch přihližeti se bude k oprávněným přáním místních interesentů.« Ministerstvo vyu- čování jest ochotno v jednotlivých případech zvýšiti počet hodin vyučovacích v týdnu. » Určení doby vyučovací bude se říditi poměry místními Obecně se doporučuje, aby vyučovalo se ve tři dni všední; kde by však vyučovati chtěli v ne- děli, nebude tomu překáženo.« Vynesení ono nařizuje také učitelstvu, aby nespokojilo se tím, že žáci osvojí si vědomosti pouze mechanicky. nýbrž musí naléhati, aby frekventanti uplně všemu porozuměli, aby z připravených poznatků odvozovali důsledky samustatně. Návštěva kursů těch je bezplatná. »Za vyučování dostane se učitelům z roční subvence, c. k. ministerstvem kultu a vyučování zajištěné, jako v posledních letech se dálo, i příště odměny, která dle míry práce učitelův a dle výše subvence se vyměří pokud o náležitou odměnu od jiných intere- sentů, jako na př. hospodářských spolků, obec- ních a okresních zastupitelstev postaráno ne- bude. Zemská školní rada povolí i na příště z částky subvenční, svrchu vzpomenutě, dle
#19 alto_textblock #19
možnosti i příspěvek peněžitý na nejnutnější po- můcky, bude-li odůvodněná žádost v té příčině předložena.« Vybízí pak zemská školní rada všecky zúčastněné při tom činitele, by o zřizo- vání kursů těch se starali a tím pracovali pro pokrok u vzdělání hospodářském lidu našeho. Listárna redakce. Čl. Kontinuita školy národní se střední atd. a K reorganisaci měšťanskýci škol uveřejníme. J. J. v K: Polemiku pošlete.
#20 alto_textblock #20
*
#21 alto_textblock #21
Sportovní věstník.
#22 alto_textblock #22
Athletika a sportovní hry. ** Také ve Vídni počíná se ozývati potěši- telný ruch mezi českými uvědomělými sporismeny, kteří jen neradi a z nedostatku jiných středisk nu- ceni byli dosud tužili se namnoze pod vlajkami růz- ných spolků a klubů německých. Ruchu tomu na- svědčuje provolání, jež bylo pravě učiněno a jež zní: »Sportsmani Čechové! Vzpomínajíce slavné minulosti českého sportu a povzbuzeni posledními jeho úsp'chy, zanášíme se myšlenkou utvořiti ve Vídní český krou- žek, který by v tomto místě representoval moderní český sport, a soustředil české sportsmeny, namnoze v německých klubech a spolcích roztroušené. Čin- nost tohoto kroužku hodláme zahájiti pěstěním hry »kopané« a lehkou athletíkou. Dle účastí interes- sentů hodláme činnost tu rozšířiti postupně i na ostatní sport. Do dneška je zaručena účast as 20 druhdy aktivních sportovníků a milovníků sportu (ze »Slavie«, »Sparty«, Trojlistku »Vinohrad« atd.). Předběžné porady opravňují k dobrým nadějím zveme proto veškeré milovníky sportu k poradní schůzce na úterý dne 24. t. m. večer do »Hanácké pivnice«, I. okres, Habsburgergasse č. 6. Písemné neb telefonické dotazy buďtež řízeny na adressu: p. Beda Čížek, Vídeň IV. Schleifmühlgasse, la, telefon 1177. »Na zdar!« Přípravné komité Sportovního kroužku »Čechie« ve Vídni. Ve Vídni, dne 17. září 1901. ** Dnes odpoledne sehrán bude na novém zá- vodním hříšti »Šlavie« na Letné I. zápas o mi- strovství zemí koruny české a sice mezi A-teamem »Slavie« a I. mužstvem f. k. »Unione zPrahy. Jest to za poslední 4 leta poprvé, kdy o čestný titul mistrovský pokouší se mužstvo klubu jiného než pouze A team a B team »Slavie«. Lze jen pochváliti snahu »Unionistů«. Má tento klub ve svém mužstvu celou řadu hráčův, kteří čelili již i konkurenci mezi- národní; někteří z nich, bývali to členové »Slavie«, hájili zdatně letos na jaře barvy české i proti »Sou- thamptonu«. Zajímavé bude posouditi poměr síly mlaoého klubu »Unionu« se zkušenějšími ve hře stu- denty ze »Slavie«. Dress »Unionu« jsou černé spodky, košile bílá s červenými pruhy. Začátek o 3. hodině odpolední. — Zatím co hájiti bude A-team »Slavie« titul mistrovský, nobude zahaleti ani B-team, jenž dnes hráti bude v Kralupech n. Vlt. s tamním mužstvem footballovým. Není tomu dávno, kdyv Kralupech založen byl přičiněním člena »Slavie« kolg: J. Poláka »Sportovní Klub«, jenž sehrál za dobu prázdnin několik zápasův po venkově. Tak dnešní zápas získá hře na kopanou nové přátely. ** K zápasůmo mistovství zemí koruny české přihlásila se letos tato tato mužžstva: A team a Bteam »Slavie«, S. K. »Union« I. a Č. A. F. K. na Král. Vinohradech I. Zápasy odehrány budou v měsíci září a říjnu na hřišti »Slavie« na Letné. ** Mir. Šustera ze »Slavie« startuje dnes ve Vídní v házení diskem o místrovství Dolních Rakous. — K mezinárodním závodům athletickým v Plzni 29. t. m. odešle týž klub několik členův. Dne 6. října chystá se setkání s mužstvem londýnský m »Civil Service F. C.« Konečně známý soupeř »Slavie«, »Vienna Cricket and F. C.« z Vídně postaví letos částečně nové mužstvo do pole. Mimo starých »matadorů« Wagnera, Hofímanna, Shiresa, Singra, Leutheho hraje nově v mužstvu Belgičan Friling a Angličan Golding. S »Cricketou« setká se »Slavie« ve Vidni 8. prosince. »Cricketa« hraje ve Vídni z pravidla s úplným mužstvem bez náhrad- níkův. ** Maďarské kluby »Magyar Ursó Egyesületea »Budapesti Torna Club« pořádaly mezinárodní závody. ke kterým přihlášení čeští závodníci se nedostavili, čehož všeobecně v Pešti bylo litováno. Z důležitěj- ších výkonů uvésti lze pouze rekord trojskoku Da- nosův 13 m. 20 cm. a nový rekord mistra Čech, Gil- llemota při závodu 3mílovém o mistrovství Uher; uběhl vzdálenost tu za 16 m. 14/e vt před Bredlem a Nagym. V menších bězích zvítězil Schubert; mist- rovství Uher v disku získal Coray hodem 34 metro 82 cm. Mistr Čech v chůzi Uher Sztanticz zúčastnil se závodu v chůzi na 75 km, o mistrovství Berlína, však připuštěn pouze mimo soutěž. Došel též první k cíli ve velice pěkném čase 8 h. 46 m. 241/% vt. Mistrem Berlina pak stal se Dammon, který daleko více již potřeboval k ujití této vzdalenosti a sice 9 h 4 m. 22 vt. ** Dnes sehrán bude též match mezi »Českým athletickým foob. klubem« a »Athl et. footb. kroužkem »Karlín« a sice setkají se A. i B-team Č. A. a F. K. s I. a II. mužstvem A. F. K. »Karlín«. Počátek o 3. hod. odpolední na hřišti Č. A. a F. K. proti vinohradskému pi- vovaru, stan. elektr. dr. Vstupné 20 a 10 kr. Klub vinohradský hraje příští neděli 29. t. m. s »Pozsony Torna Egyesület« v Prešpurku. Poprvé hráti bude český klub footbal- lový v Prešpurku a poprvé též utká se Č. A. a F. K. s klubem maďarským. Pro informaci o síle a hře »Pozsony Torna Egyesületu« uvěsti lze, že v jarní sézoně 1901 zvítězil nad komb. víde ň- ským mužstvem II. třídy 3: 2. »Čes. athl.a footb. klub« vyšle své nejlepší síly, aby obhájil a důstojně representoval dobrou I. třídu českou ve hře footballové. Ujednaný zápas Klubu vinohradského s S.-V. »Germania« pro tuto neděli odložen pro neskončené matche »Unionu« na Vánoce. Z oyklistského ruoh u. ** Čtenářstvo zpráv z našeho pražského spor- tovního ruchu pozastaví se dojista nad následujícím sdělením, týkajícím se posledních cyklistských závodů, v Praze pořádaných. Jakkoli poměry v po- slední době nebyly u nás závodům cyklistským valně příznivy, přece lze však se nadíti, že podaří se časem opět dosíci závodní dráhy a zabezpečiti v novém období opětně závodní podnik. Velké mezinárodní závody cyklist- ské na rozloučenou, jak se oznamuje, pořádá »Družstvo sportovního závodiště« ve dnech svato- václavských dne 28. a 29. t. m. Program jest bohatý. Vykazuje: I. den, 28. září. 1. Závodnováčků, 1000 m. Tři čestné odznaky. 2. Velký hlavní závod svatováclavský, 2000 m. Tři čestné ceny. Rozjíždky na 1000 m. 3. Závod o rekord na 500 m. s letným startem. Dos. rekord 0.387/4, V. Kepler, Plzeň, 13. září 1896. Tři čestné odznaky. 4. Závod na 3 km. Pro neumístněné rozjíždek hlavního závodu. 5. Závod strojů vicesedlo- vých, 5000 m. Tři páry čestných odznaků. 6. Ama- těrské mistrovství zemí koruny české v jízdě na 1000 m. (Propůjčeno Č. Ú. J. V.) Pří- stupno pouze amatérům národnosti českoslovanské. Vítězi titul a mistrovský odznak, druhému a třetímu odznaky. 7. Závod prémiový na 3000 m. Čítá se dle bodů. Tři čestné odznaky. — II. den, 29. září. 1. Závod juniorů, 2000 m. Tři od- znaky. 2. Rozhodovací jízda hlavního závodu svatováclavského, 2000 m. 3. Bubenský handi- cap na rozloučenou, 1609 m. Tři čestné ceny. 4. Amatérské mistrovství zemí koruny české v jízdě na 100 km. (Propůjčeno Č. Ú. J. V.) Přistupno pouze amatérům národnosti českoslovanské. Vítězi titul a mistrovský odznak, druhému a třetímu čestné odznaky. Závody jsou přístupny pouze amatérům: rozhoduje záv. řád Č. Ú. J. V. Při- hlášky přijímá do 24. t. m. p. Frant. Košťál v Praze, v Bredovské ulici č. 7. Vzhledem k tomu, že jedná se o poslední závody cyklistské, lze se na- díti nejčetnějších přihlášek závodních jezdců. Výška vkladu sdělena bude hlásícím se přimo. ** Ohlášenou cyklistskou slavnost v Jihlavě bylo nutno odložiti na neděli dne 6. října t.r. Program slavnosti: O 1/24. hodině odpoledne s po- lečná jízda klubů z besedního domu ke startu na pražskou silnici. — Klubové za- vody na 10 km (Jihlava-Pávov-Jihlava) a pak na-