#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXxl
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v neděli dne 22. záři 1901.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 262.
#4
alto_textblock
#4
Na rnuní a odpol. listy
o přilohami („ Nauěný Obzor“ ve
středu a Literárni Hlidka-
v pátek) předplácí ser
Praze v administraci
2 K — h
na měsje . . . . . .
6 K —h
Ba čtvrt leta . . . . .
s dvojí donkškou
n nisle . . . . .
7 k 50n
ve nilslkšcht
9 K 80
na něsle . . . . .-
Poštous
na měsít . . . ..
e
na čtvrů lieja
s drají záillkon
na mětí
n řiorti tate
#6
alto_textblock
#6
V drobném prodejít
zanni čísle o sobě . . . za 9 h
odpoleční . . . . . . . za 2 b
Va dlialkách na venkovš-
ranní čislo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 8b
Iusernty
platí se hotově nspřed.
Předplacení a inserty plijtmaá sdnísl-
strace v Marianské ulici č. 3
Tam nachézejí sa též redake
Uskárna a ozpedise „ Nárednich Listě“.
Rukopisy se novraceji.
#7
alto_textblock
#7
Dnešní čisle pra Prahu je o 20 stranácl.
#8
alto_textblock
#8
Svorně v boj za naši věc!
Jak mile a radostně jsou němečtí naš
nepřátelé dojati — chytrým kompromissem
»našich« historických šlechticův s aristokraci
ústaváckou, — kompromissem, nad jehož ne-
pochopitelnou politickou ubohostí zůstáv
všem myslícím lidem rozum stát, tak ne-
mile a mrzutě překvapila výpočty vrahův
našich náhlá diverse v branném táboře
našem: rychle to sjednaný volební kom-
promiss mezi stranou naší a stranou staro-
českou za účelem pospolité svorné
obrany věci našeho národa proti
velikému nebezpečí, jaké jí té doby patrně
hrozí z nezkáraného vlastizrádného rozmachu
německých chauvinistův a násilníkův, kteří
zde rozdmychali žáry velkoněmecké myšlénky
a hnutí zfanatisovaných výstředníků všeně-
meckých proti bytí našeho národa, aniž by
vláda Körbrova jevila odvahy, vůle a síly,
nebezpečnému tomu příboji postaviti hráze
rozhodnou a ráznou politikou sebevědomé,
z dvou třetin neněmecké souverenní velmoci
evropské. Na místě toho zříme ve Vídni jen
krátkozraké shovívání a povolování furiosní
té posupnosti velkoněmecké, jen politiku sla
bosti a bázně, lavírující ze dne na den.
v podstatě však stále jen couvající a vyho-
vující touhám a plánům německo národním.
Politka ta hledí z Němců zdejších vy
háněti ďábla prusofilství schönererovského
a wolfovského pouze tím, že obětuje a vrhá
lačné sani německé panstvíchtivosti kus za
kusem z našeho práva a z našeho majetku,
od vnitřní úřadní češtiny a rovnoprávnosti
našeho jazyka až po jednotnou organisaci
vlasti naší, že ji hledí nasytit koncessí za
koncessí, tu zřízením německých biskupstv
a diécesí v severních Čechách, tu zas při-
nucením šlechty konservativní k oběti 21
mandátů šlechtě fürstenbergské atd. atd.
Neznamená a nechápe, že vyhán
tu »jen čerta dáblem,« jak naše pří-
slovi trefně praví: že nesesiluje tím naprosto
posici umírněných Němců (kterých
v zemích našich pohříchu dnes již
vůbec není) ale naopak právě jen sebe-
vědomí, troufalost a zpupnost radikál-
ních, nenasytných prusofilů tak,
že už kandidují Schönerera pro
hodnost prvního místopředsed
v parlamentě vIdenském ato
právem: poněvadž skutečným vládcema
pánem Němců v parlamentě tom nikdo jiny
dnesenení než sám Schönerer.
Zcela v duchu této zaslepené a mali-
cherné politiky vídeňské přeje sobě vládní
tisk, aby v nastávajícím volebním boji českém
byla rozdrobena a zničena op-
posice národa českého zápasy
třídními a stavovskými, aby poku
možno lid český dal se otrávit tím heslem
agrárníků, že prý »zájmy jednotlivých
tříd nelze podřídit programům
stran politických«, alebrž naopak
dlužno pracovat ku potření a rozmetení
všech politických stran a programů a nahra-
žení jich stranami, hesly a programy stavov-
skými.
Této vládní spekulaci na vítězství agrár-
#9
alto_textblock
#9
níkův zkazili jsme patrně naší dohodouse
stranou staročeskou mrzutě počty a humor.
začež hledí se vládní »Fremdenblatt« ode-
mstíti šeredně tím, že hledí stranu naši de-
nuncovati a očerňovati před veřejností če-
skou, jako by nebyla tě oběti a toho kroku
sebezapření podnikla ani tak k vůli hrozí
címu nebezpečenství se strany velkoněmecké
jako prý spíše k vůli tomu, aby radikál
ním živlům ve vlastním táboř
lépe čeliti mohla. « —
Nuže, má-li lež vůbec krátké nohy
byly na stěstí nohy této ořfici o sn
perfidní lži zpřeráženy na ru-
čest, tu minutu — včerejším vo
lebním kompromissem strany
naší se státoprávní stranou ra
dikální!
Ano, to je ta nejlepší, nejstručnější a
nejpádnější odpověď, jakou mobla strana
naše dáti panu Körbrovi na obmyslný a
ošemetný výklad jeho offieiosův o čtvrteční
vlastenecké dohodě naší volební se stranou
staročeskou.
Jsme žádostivi, co řekne tomu a jak
se bude točit a kroutit vládní »Fremden-
blatt« na zejtří, až bude mu zaznamenati,
ktěrak národní strana svobodomyslná sou-
časně vyjednávala o dohodu a smír též se
stranou radikálně státoprávní, až také včera
se s ní šťastně dohodlal
Tím skutkem jest blamáž prolhaného
vládního tisku zrovna tak dokonána, jako
jest tím spekulace politiky vídeňské na
oslabení strany naší poštváním proti ní ra-
dikálních živlů v národě důkladně zhacena
Ano, vyrazili jsme opět jednou všem spani-
lomyslným škůdcům věci české, všem osočo-
vatelům a hanobitelům strany naší v pravo
vlevo obratně a náležitě rapiry z rukoul
Nic nepřekáží od jakživa nepřátelům
národa našeho ve Vídní více, než sil ná
neodvislá svobodomyslná česká
strana v zemích českých: to po-
stihl a důrazně připomínal národu našemu
již před 50 lety náš bystrý Karel Havlí
ček: iproto vynakládali již za času jeho ví
deňští páni všechen svůj vtip a um na to,
jak by ji u národa českého o důvěru při-
pravili.
Dle toho, jak bylo potřebí a jak se časy
měnily, očerňovali ji jednou jako prý zpáteč
nickou, vladě, kněžstvu a reakci služebnou,
po druhé opět jako radikální a všeslovanskou
a státu nebezpečnou. »Jednou nás vyličují
jako mazzinisty, po druhé jako rusofily,
jednou jsme zpátečníky, po druhé revolucio-
náři, abychom byli bili pořáde«, poznamenal
vtipně náš mučedník brixenský, který byl v
pravdě poctivě svobodomy slný m,
nejryzejším vlastencem českým,
stejně rozhodným jako rozvážným
charakterem politickým jako náš Sladkovský.
jako náš Julius Grégr, tito zakladatelé ny-
nější svobodomyslné strany české,
která v jejich duchu staví
vždy nade vše prospěch a blaho
svého národa, poznávajíc v osvětě
a svobodě politické nejlepší záruku
jeho zdaru a jeho budoucnosti národní jako
v samostatnosti vlasti jeho je-
diný zdatný prostředek ku do-
#10
alto_textblock
#10
sažení pravé svobody a svérá zné
vlastní osvěty národní.
Proto může bez újmy svého přesvěd
čení a svých zásad podati národní strana
svobodomyslná v hodině velikého ne-
bezpečenství národa rukou svých
upřímně stejně spolutrpícím českým bratřím
svým radikálním jako konservativním, pakli
jen vidí při nich touž dobrou
vůli, sloužiti věrně společné
myšlénce českého národa. A ta-
ková dějinná, vážná chvíle nadešla dnes
Vlasť volá všecky věrně syny své do zbraně
na obranu svojí a tu přestaňtež všechny osobní
nechuti a buďtež zapomenuty všechny trpkosti
bojů minulých a všechna upřímná, poctivá
srdce česká sjednotiž pouze jediná myšlenka
obrany trpicí vlasti a trpícího
práva národal
V obranném tomto zápasu za svou ná-
rodnost buďmež proti zapřisáhlým škůdcům
všickni bez rozdílu radikálními, jako
v hájení historického práva státu českého
a svéráznosti národní konseryativ-
ními, jako v dobývání osvěty, práv ob-
čanských a společenškých všemu lidu na-
šemu — svobodomyslnými! Tak nej-
lépe prospějeme duševně i hmotně, nebot
svoboda osvětou prozářené vlasti jest
matkou blahobytu národa.
#11
alto_textblock
#11
Car ve Francii.
V Praze, dne 21. září.
Den klidu.
Včerejší den v Compiěgne byl věnován
nejvíce odpočinku, jemuž sloužily také pro-
cházky carovy v sadě a vyjížďka do lesa com-
piěgnského. V přestávkách pak. konaly se diplo-
matické porady, o nichž lze ovšem jen dle při-
pitkův dnes pronešených souditi, že při-
spěly k odstranění leckteréh
snad nedorozumění a k upevněn
k prohloubení allianee rus ko-
francouzské. Něžný moment vneslo do
včerejších příběhů v Compiěgne i účasťenstv
carovo při křlu děťátka Montebellova.
Car byl slibil francouzskému vyslanci uz
v Petrohradě, že bude jeho novorozenci kmo-
trem; vrátiv se pak včera z manévrův, vzpomně
sí na slib svůj a prchodil k hr. Montebellovi
vlidně, že křest čtyřmě ičního dítěte mohl by
se konati nyní v zámku compiěgnském. Markýz
Montebello býl velmi dojat louto pozornostía
vykonány ihned přípravy k vykonání křtu. Car
byl obřadu osobně přítomen. Kmotrou byla ba-
bička dítěte, markýzka Montebellova.
Paříž včera tedy car nenavštivil. Po tom,
jak k návštévě té postavila se vláda francouzská,
obával se snad, aby jeho příjezd nebyl po-
kládán za vměšování se do vnitřního sporu
Francie. Naeionalistické listy tvrdi totiž,
že mezi Loubetem a Waldeck-Rou-
sseanem byla pro věc tu pravá
hádka svedena a že WaldeckRou-
sseau hrozil demissí svou, přijme-li
car pozvání pařížské obecní rady.
Při stanovisku, kteréž okoli Waldeck-RRoussesn
ovo zaújímalo od počátku k návštěvě carově.
jeví se tvrzení ono, třeba že nedoloženo, dost
pravděpodobným. Když předseda obecní rady
pařížské, pan Dausset, do Compiěgne přijel, ne-
zastihl ni cara ni Loubeta v zámku, Waldeck-
#12
alto_textblock
#12
Rousseau pak odepřel s ním vůbec mluviti.
Navštivenky, jež zanechal pro cara, nebyly caru
odevzdány. Ovšem, nebývá dle dvorní etikety
zvykem, panovníkům posílati navštivenky, avšak
nacionalistické listy viní vládu, že cara o po-
kusech páně Doussetových vůbec nezpravila.
#13
alto_textblock
#13
Přípravy k odjezdu.
Prefekt kraje Meurthe et Moselle ujednal
včera se zástupci vlády francouzské opatření,
jež vykonána býti mají na pohraničním nádraží
Pagny-s u r-Moselle za účelem větší
bězpečnosti carských manželů. Nádraží bude
úplně uzavřeno nejen pro obecenstvo, nýbrž
pro personál staniční, službu právě nekonající,
pro zřízence celní.
Železniční trať střežena bude třemi pěším
prapory mysliveckými a jedním jizdním mysli-
veckým praporem. Všecky můstky a průseky
budou zvlášté střeženy. Před vlakem carským,
čtvrt hodiny napřed, pojede zvláštní vlak, kterýž
doveze do Pagny ministra veřejných prací Bou-
dina a vyšší železníční úřádniky. Carský vlak
očekává se v Pagny dnes v 10 hodin večer
možno ale, že zpozdí se až do půlnoci. Ministn
veřejných prací Boudin, jenž, jak známo.
jest blízkým skupině socialistické, rozloučí se
na pohraniční stanici té od eara jmenem vlády
Hojně policejních agentů přibylo již do Pagny
sur- Moselle.
#14
alto_textblock
#14
Hlavní přípitky.
Dnes po velké vojenské přehalídce u Bethény
pronešeny konečně toužebně francouzskou ve
řejností očekávané hlavní závěrečné přípitky
cara s Loubetem. Co do konkretních i aktu
álních otázek mezinárodní politiky nepraví se sice
nic určitého, avšak mluví se v nich o alliane
francouzsko-ruské a zvláště o utužení jeji
s takým důrazem a v takove
šiři, jak dosud nestalo se v žádném z projevů
hlav obou těchto států. Na Něvě a Sekvané
vzbudí proto přípitky ty zajisté radostné vzru-
šení. Důraz, jaký klade se pak na zachován
rovnováhy sil evropských, bude i mimo mez
obou států těchto jisté dobře pozorován a živé
glossován. Bude jen ku prospěchu míru evrop-
ského, utkví-li také v paměti všem —/ inte-
ressovaným.
Připitek první — dle depeše korrespon-
denční kanceláře z Bethény — pronesl presi-
dent Loubet. Pravil: Síre! Děkuji jmenem
francouzské rapubliky Vašemu Veličenstvu i Je-
jímu Veličenstvu carové za laskavost, s jakouž
zúčastnili jste se povznášejících dějův posledních
dnů. Vzpomínám velikého politické ho
činu, kterýž je předeházela
kterýž jim dodal celého významu.
Připravena a uzavřena byvši Vaším osvíceným
otcem, carem Alexandrem III. a presidentem
Carnotem, slavnostně byvši na palubě »Po-
thuanuk Vaším Veličenstvem a presidentem
Felixem Faurem proklamována, měla alliance
mezi Ruskem a Francií čas, by upev-
nila podstatu svou a aby nesla ovoce. Kdyžlě
i nikdo nemůže pochybovati o myšlence pod-
statně mírumilovné, z níž vznikla, nemů že
nikdo také zneuznávati, že při-
spěla mocně k zachování rovnováhy
mezi evropskými silami, jakožt
nutné to prvotní podmínky míru,
jenž, měl-li býti plodným, nesměl
býti vydán kolísání. Alliance tedy
se rozvinula (Pohnutí.) a otázky, jež
#15
alto_textblock
#15
sle naskytly, shledaly ji bděloua
odhodlanou, snažíci se, aby vlastní zájmy se
všeobecnými zájmy světa uvedeny byly v soulad,
mírnou, poněvadž silnou a především hoto v ou
k řešením, jež odpovídají spravedl-
nosti a lidskosti. (Opětné pohnuti.) Dobré,
jež způsobila, jest zárukou toho,
co ještě způsobí. V plné důvěře v totoa
když byl jsem vzpomenul s pietou šlechetného
zakladatele dila, jehož velkolepým po-
svěcením jest tento den, zvedám
pohár na slávu a štěstí Vašeho Velicenstvaa
Její Velíčenstva carové i celé carské rodiny, na
velikost a zdar s Francií spřátelenéhoa
spolčeného Ruska!« Hudba zahrála ruskou
hymnu. President Loubet pronesl připitek
pevným hlasem a s jistým pohnutím, jež pře-
neslo se na všechny posluchače a jež zvýšilo
se ještě, když ear Mikuláš odpovídaje, pronesi
jasným hlasem a s ostrým přízvukem tento
přípitek:
»Pane presidente ! V okamžiku, kdy Franci
opouštíme a kdy právě teď ještě jednou byli
jsme účastni tak srdečného a vroucného uví-
tání, nutká mne to, bych Vám projevil naši
upřímnou vděčnost a živé pohnutí naše. Carová
i já zachováme si pro vždycky upomínky
drahé na tyto dny a prodehnuti city hluboko
vštípivšími se v srdce naše, budeme i na dále
spolu prociťovati vše, co Francie se týká.
Plásky, jimiž spjaty jsou země
naše, právě se ještě více upevnlly, i
dostalo se jim nového posvěcení
důkazy vzájemné sympatie, jež se
projevila zde tak výmluvně a jež vzbudila
v Rusku tak živý ohlas, (Pohnutí.) Vroucný
spolek dvou velmocí, jež prodchnuty jsou
nejmírumilovnějšími úmysly a jež — jsouce
s to právům svým vážnost zjednati —
nemíní právům jiných států újmy působiti —
tvoří drahocenný živel míru pro
veškeré lidstvo. (Opětné pohnutí.)
»Připijím na zdar Francie, na zdar spřáte-
leného a spolčeného národa, statečné
armádě a krásnému francouzskému
loďstvu.« (Živé projevy pochvaly.)
»Dovoltež mi, pane presidente, bych vám
opakoval ještě jednou dík svůj a abych vám na
počest zvedl pohár svůj.«
Hudba po tom hraje marseillaisu.
Ruští i francouzští účastníci hostiny pozvedli
s velikým uspokojením opětně poháry své na
počest cara, carové a presidenta Loubeta.
#16
alto_textblock
#16
Hněvy v Anglii.
»Times« přinášejí v zápěti schůzky remeš-
ské velmi podrážděný článek, v němž také se
velmi zlobí na železniční půjčku 80 millionův
— Němci Rusům zabezpečenou. List ujišťuje,
že německou vládou inspirované banky jsou
hotovy, společně s Francií převzíti
další velikou půjčku, potřebnou
k provedení ruských plánů.
Tento »finanční« trojspolek razí prý cestu
obnově onoho politického trojspolku, kterýž ne-
dávno — po válce činsko-japonské — vymkl
Japonsku plod jeho vílězství. Tím dokazuje prý
se na novo, jak málo Anglie může
spolehnouti se na Německo, jakmile
běží o Rusko.
Ostatně, jak vzhledem na schůzku com-
piěgneskou a gdanskou, tak i vzhledem na po-
slední neúspěchy na bojišti jiho africkém skorem
ve veškerém, ano i v konservativním tišku an-
#17
alto_textblock
#17
FEUILLETON.
#18
alto_textblock
#18
V Praze, 21. září.
š—. (Kronika.) Velmi slibně dopadl
pokus s první saisonou lidového divadla
— v Krakově. Po dva měsíce, v době prázdnin
městského divadla, v červenci a srpnu, hrálo se
v prostorách městské jizdárny, kdež prozatím
upraveno potřebně hledišté a jeviště. Jizdárnu
zapůjčilo město ocholně na dobu pokusu. Umný
podnikatel nalezl se v osobě předního člena do-
mácí činohry, pana Zawadzkého. Sestaven čiperný
soubor hereckých sil, nastudovány vhodné kusy,
věnována slušná pěče provedení, ustanoveny
nízké ceny, přístupné i nejtenčímu měšci
saisona směle zahájena.
Výsledek pokusu je překvapujíeí.
Dáváno celkem 32 představení, k nimž vy-
dáno 28.432 vstupenek. Ty cifry mluví. Za nej-
parnějších dnů letních našlo se v malém po
měrně městě — Krakov nemá plných 100.00
obyvatelů — našlo se tolik obecenstva o prostá
představení činoherni se zajímajícího, že
průměrem bylo denně na 800—900 osob v di-
vadle. Dávané hry nebyly novinky, nýbrž slaré,
obehrané kusy. Ale obecenstva se na ně hrnulo.
Onoho zvláštního, neprozkoumaného dosud
celkem nového obecenstva, jež vykouzlil na po-
vrch čarovný proutek nizkých cen. Nelze vý-
mluvněji doložití, jak eiténa byla v lůně oby
vatelstva potleba, již tak z nenadání bylo vy-
hověno. Prodej vstupenek vynesl 10.986 K.
Po uhražení všech vydání, obnosem 10.591 K,
zbyla nepatrná na pohled částka 395 K jako
čistý výnos. Ředitel Zawadski uminil si plodně
ji zužitkovati. Jako osnovatel pokusu, zřeknuv
se pro svoji osobu skromné náhirady za sla-
rost a práci, doplnil částku na obnos 400 K,
a toho použil k vypsání ceny za nejlepší li-
dovou hru — pro saisonu příštI. Zároven
zadal k městu žádost, aby směl na příště zří-
diti už lidové divadlo na stálo, nabízeje městu
větší nájemné, nežli dosavadní držilelé jizdárny
platili. Literární i umělecké kruhy krakovské
provázejí pokus pana Zawadského nejživějšími
sympatiemi. Jest naděje, že od příštího roku
bude míti Krakov svoji stálou druhou umělecky
tedenou činoherní scénu, že vedle divadla měst-
ského bude míti své stálé divadlo pro lid.
Zvlaštní pozornosti je hodno rozhodnu
Řady mésta Krakova. Město je patronema
#19
alto_textblock
#19
podporovatelem dosavadního krásného, moderně
zřízeného divadla městského. Dle abecedy běž-
ných pojmů musila vzniknouti obava, že by nový
podnik znamenati mohl pro městské divadlo ne-
bezpečnou konkurenci. Leč toho lichého zdání
se proziravé zastupilelstvo města nezaleklo.
Rozeznalo dobře, kterak výší cen rozděleno je
obecenstvo od sebe na dvě samostatná tělesa,
z nichž každé znamená zvláštní sílu a zvláštní
ústředi. Nové divadlo s malými cenami určeno
je oněm vrstvám lidovým, jež mají sice také
svoji potřebu zábavy, ale pro vysoké vstupné
zůstávaly dnešního divadla posud vzdáleny.
A protože je rozhodně lépe vydádli prostý muž
z lidu svůj desetník za ušlechtilou divadelni
zábavu, než aby jej zanášel — do krčmy
neho do kořalny*), shledala bystrozraká Ruda
města v novém podniku jen prostředek ku po-
vznesení a zvelebení obce. Hospodářsky nejev
se tedy konkurence starému divadlu nijak na-
bezpečnou, umělecky pak může býti vítána
neboť bude jen novou zpruhou dalšího roz
*
#20
alto_textblock
#20
květu.
#21
alto_textblock
#21
A teď, jak to stojl s otázkou divadla pro
lid — u nás ?
Je-li Krakov poměrně malé, je Praha dne
poměrně velké město. Čitá s přediněstími n
čtyří sta tisíc, čtyřikrát lolik, jako sousední me-
tropole polská. A jak je v Praze postaráno
uměleckou potřebu lidu?
Arci jsou nevlidníci, kteří jsou si vyřízením
otázky velmi rychle hotovi.
— Umělecká potřeba lidu ? Umělecká . ,
Dejte pokoj! Lid je rád, že je živ, nemá žád
nou takovou — potřebu!
Ale tomu libeznému názoru, jak se mů
žete přesvědčiti, odporuje všechen ostatní způsob
rozvoje všeho života v moderních městech. Shle-
dáte postup zcela opačný. Všecky potřeby vzdě-
laného člověka sdělují se znenáhla širokým
vrstvám, zlidovují se. Čím vyšší kultura, tím
mnohotvárnější jsou potřeby, čím dokonalejší zří-
zení, tim lépe je postaráno, aby všecka opatření
kulturná přistupna byla všem i nejméně ma-
jetným vrstvám. Potřeby tělesné i duchovní, po-
žadavky pohodlí a zdraví, potravy a dopravy.
#22
alto_textblock
#22
*) Varšavský Spolek střídmosti oznamuje nápadný
úbytek případů opilství od doby, co zahájeny hry v di-
vadle pro lid na předměstí Praga. Lidová předsta
vení osvědčila se tu skutečným prostředkem ochran
ným proti — alkoholismu.
#23
alto_textblock
#23
obchodu a zábavy, vše se vyrábl, vydává, za-
vádí a rozšiřůje zároveň ve druhém laciném
vydání. Jsou laciné kuchyně, laciné školy, jseu
závody s levným zbožím, jsou levné listky na
dráhu, jsou lidové čitárny, knihovny, noviny.
lidové lázně, obrazárny, všecko co možná laciné
a dobré. Čím většímu počtu obyvatelstva lze
tím způsobem zabezpečiti spokojené, příjemné
trávení života, tím dokonalejší je ustrojení spo-
lečnosti. Je v nejvlastnějším zájmu moderní
obce, podporovati vše, co k tomu ustrojení smě-
řuje. Jak to stojí u nás s tak zvanou uměle-
ckou potřebou? Málem dvě desítky let trvá už
Národní divadlo, jako ústav pro ušlechtilý způsob
zábavy, příslupný majelnějším vrstvám našeho
obecenstva. Dvě desítky let! A tu by nemělo
býti už na čase, aby pomýšleno bylo také na
zřízení divadla pro lid také v Praze ? Jen mensí
čásť našeho obecenstva, jen malo tisíe jedineů
může si na požitek divadelní věnovati občas po
pětce, po zlatce nebo i po koruně. Většíně.
tém ostatním nepřehledným tisícům zbýval by
na podobný požitek občas leda nějaký — de
selníček.
Ale s takovými cenami nemoblo by Ná-
rodní obstáti!
Co ledy zbývá ? Co jiného, než cos
podniká ve všech ostatnich oborech: postarati
se o druhé, lacinější vydání téže potřeby
Vedle divadla pro majetnější vrstvy, o druhé
divadio pro lid.
Co je tedy s naším divadlem pro lid ? Už
se o něm tolik napojednávalo“! Po řadu le
už táhnou se živé debaty. Letos konečněse
zdálo, už už že se snad něco kutí. Výbory se
scházely, schůze se konaly, bulletiny se vy-
dávalý. Zcela slibné zprávy dostávaly se na
veřejnost o přípravách, které prý se konají.
Už jsme zcela bezpečně počilali, že lelos někdy
na podzim jistě, jen co mrtvá saisona mine,
k něčemu opravdovému dojde. Mrtvá saisona
je u konce, podzim se přiblížil, kde jaký živola-
sehopný podnik vyvěšuje už nad vraty svůj
program, ale — kde nic, tu nic ! O nějakém
pokuse s lidovým divadlem ani vidu, an
slechu. Náhle zase všecko umlklol
Kde to tedy vězi ?
První, co vám napadne, je vždycky otázk
prostředků.
Nebylo bezpochyby peněz, nezbytný pod
nikatel se asi nenašel ! Nedli?
Ale divná věc! Zde tentokráte to nevězi
#24
alto_textblock
#24
O podnikatele už nešlo. Podníkatel tu již byl
Našli se jednollivci zaujatí myšlenkou, od-
hodlaní vynaložiti, čeho třeba, aby podnik byl
umožněn. Bylo družstvo s potřebným provo-
zovacím kapitálem. Byl vyhlédnut i ředitel
zkušený, bystroumný muž, schopný pracovati
v duchu myšlenký, čekala řada výkonných sie
na pokyn, aby utvořila těleso pružné, způ-
sobilé k úkolu. Potřebné jeviště i hlediště — bye
v budově z prvu prozalimné! — mohly hravě
vyrůsti ze země. V červnu započatá stavba
mohla býti ukončena v srpnu, prvním zářím
mohly začíti zkoušky, o svatém Václavě mohlo
slavnostní představení zahajovati už činnost no-
vého, pevně organisovaného tělesa, jež by
bylo účinně zasáhlo do našeho málo liybného
života uměleckého.
Vše bylo připraveno, uchystáno, smluveno.
Jen na jediném ještě záleželo. Trochu
lásky a přízné na strané rozhodujících čmnitelů
bylo ještě potřebí, trochu lásky a přízně, bez
niž mladá posud a nesamostatná myšlenkali-
dová prozatím se nemůže obejiti. Láska k věci
může vykonati divy, jak víte. A tu ani nešlo
o žádný div. Nešlo o veliký čin, o velikou
oběť, k níž je potřeba velikého odhodlání. Slo
o to, opatřiti chystaněmu podniku vhodne
místo. Ne snad o darování drahého pozemku,
jen o propůjčení, třeba pouhé pronajetí nej-
potřebnější plochy. A nikoli na vždy, jen na
dobu trvání, jen aby zatimný pokus mohl bý
uskutečněn.
S důvěrou obrátil se podnik k zastupitelstvu
města se žádostí. Nedalo se jinak soudit: ve
sboru vynikajícím a vážném, jenž má ne-
unavnou péči o rozvoj spravované jím veleobce
všemi směry, najde se jistě potřebné poroz-
umění pro ideálnou stránku podniku a s poroz
uměním najde se jistě i potřebný zápal pro my-
šlenku, najde se ochota, podepříti účinně, co
podpory zasluhuje . ..
A tu nadešlo něco překvapujícího.
Nadešlo zklamání. Tím bolestnější zkla
mání, čím méně mohlo být očekáváno vůč
myšlence veřejně prospěšné a lidumilné. Žádos
družslva za propůjčení místa prostě — od
*
Arci, odmítací vyřízení žádosti bylo pro
vázeno důvody. Což o důvody! Najdou se vždy
Znáte je ostatně, byly svého času sděleny
s veřejnosti.
#25
alto_textblock
#25
mltnuta.
#26
alto_textblock
#26
Šlo o místo v bývalé Rajské zahradě
Misto na rozhraní mezi Prahou, Kr. Vinohrady
a Žižkovem, na křižovatce ulic, málo kroků
od stanice elektrické dráhy. Místo k účelům di-
vadelním na ten čas v obvodu města nejzpů-
sobilejší.
Důvody zamítaci, navržené ustanovenou
komisí:
bývalá Rajská zahrada jest velkým nákladem
upravena na zahradu botanickou, potkalo by se
s odporem, kdyby zřízení botanické zahrady mělo
býti opět zrušeno;
terén na dotyčném místě není ke stavbě způso-
bilý; býval tam kdysi rybník, půda čerstvého návozu
není ulehlá, i přítomnost spodních vod brání,
konečně, nejkrásnější místo zahrady bylo by
stavbou zabráno.
Důvody jistě dostatečné, sejde-li na tom,
aby žádost vůbec byla odmítnuta, ale jistě ni-
kterak nedostačující, kdyby rozhodující, slovo
měla přízeň k myšlénce prospěšné celku. Tak
by hračkou bylo namltnouti:
bývalá Rajská zahrada je veliký pozemek, úče-
lům prozatímné divadelní budovy stačil by pouhý
cípek od kraje zahrady, místo, kde vyjma trávník
a něco málo keřů není žádných cennějších instal-
laci; o zrušení botanické zahrady není tedyl třeba
ani pomýšleti ;
co se žpůsobilosti terénu ke stavbě dolýče,je
to otázka jistě důležitá pro stavitele a podnikatele,
nikoli však pro instanci, která o užití pozemku roz-
hoduje a je ochotna vlídně se postaviti ku vzne-
sené k ní prosbě; ostatně, potřeba-li káže, staví se
budovy také do vody, ve Varšavě mají velmi pěkné
divadlo postaveno — na rybnice v parku (Lazienky)
třetí důvod je čistě esthetický; doba prozatím-
nosti budoucího Divadla pro lid bude jistě dávno od-
byla, než v končinách mezi nádražím Františka Josefa
s jedné a mezi městskou plynárnou se strany druhé
budou rozhodujícími okolnostní zřetele — esthetické.
Důvody komise nedostaly se ostatně ani do
úřadního vyřízení žádosti. Tam se objevila jiná
příčina zamítnutí:
O věci nemůže býti jednáno dříve, »doku
okolní předměstí a zejmena Žižkov nebudou spojena
s Prahou . . .«
Tak tedy stojí věci.
Praha zůstane ještě nějaký čásek bez vlast
ního divadla pro lid.
Však bohdá, ne na dlouho! Myšlenk
obecně prospěšná. Má něco od korkové zátky:
nedá se potopifi. Sotva ji na jednom konci
mocí stlačiš pod hladinu, už na druhém sama
se vynoří na povrch.