#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
onaědělstvi
#3
alto_textblock
#3
Obohod
#4
alto_textblock
#4
Prmysl
#5
alto_textblock
#5
Einaněnictví
#6
alto_textblock
#6
Příloha „Národních Listů“ k číslu 329. ze dne 29. listopadu 1908.
#7
alto_textblock
#7
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 28. listopadu.
Týden bursovního vzruchu, nervosy, roz
čilení a prudkých přesunů kursových . ..
Byly chvíle, kdy situace na vídeňské burse
zavdávala podnět k vážným obavám, kdy spe-
kulační kruhy nalézaly se v rozechvění, které
z pravidla lomeuje bursami před nebezpečím
válečným. Pro kruhy finančně silné jsou are
takovéto momenty zkouškou — ovšem někdy
hodně ostrou a těžkou — trpělivosti a vyčkání,
zatím co »slabé ruce« s krajními oběťmi jsou
nuceny loučiti se s nadějemi v zisky čekané a
začasté i s posledními zbylky úspor. V tomto
směru bursovní engagementy nebyly, jinýmia
také sotva asi kdy budou. Jest ovšem velmi
laciným a velmi snadným v takovýchto chvilich
poučování, že není nesprávnější cesty než pou-
štěti se do víru bursovních spakulací bez do-
statečných finančních základů a že nejrozumnější
vydávají se sem pouze, když mají tolik pro-
středků, aby mohli plně krýti z vlastních zdrojů
to, co zakoupili. Tuto starou a přece jen
osvědčenou pravdu uvedli jsme zde opět a opě
a vyskytujeli se zase v našich úvahách, děje
se tak jen proto, aby staly se trvalými dobre
úmysly ve chvili tísně vždy ostře vystupující
nepouštěti se na bursu bez prostředků dosta
tečných.
Vábivé barvy naděje svádějí. Jest ovšem
velmi přijemno zbohatnouti rázem, bez trnit
dráhy klopotné práce, ale jest starým poznatkem
spekulantů, že při konečné bilanci dlouholetých
spekulací — nula od nuly pojde, jak prostoná-
rodně se praví. A tento poznatek měli bys
naši — a patří zpravidia k nejslabším — spe
kulanti plně uvědomiti a jednati dle něho. Pod-
nikání průmyslové a obchodní jen po napjetí
všech sil a jen dlouholetou prací přináší základy
majetku a blahobytu. Tvoří ale hodnoty stálé,
z nichž pramení živá a zdravá existence pro
generace, jež oddaly se víře ve vítězný postup
práce a činorodé energie. A tento fakt jest pr
nás Čechy speciálně tak důležit i po stránc
národní, protože se hospodářská posice národa
neměří dle spekulačních naději, ale dle ekono-
mických zřejmých fakt. Mucný český velkoob-
chod, zdravý obchod střední, hlavní to průkop-
ník hospodářské soběstačnosti, rostoucí průmysl
racionální zemědělství — toť předpoklad našeho
měření se s Němci. Spekulační naše ztráty na-
proti tomu tak často plnily kapsy našich národ-
ních nepřátel
Byli by magnáti železářští právě spekulae
s hodnotami železářskými, jejíž výsledky tak
zručně předem připravovali, mohli nahromaditi
svoje jmění, kdyby nebylo právě důvěřivé spe-
kulace české, jež ochotně věřila zprávám, jichž
tendenčnost byla tak průzračná, ale které pře
to vždy byly přijímány, jako si přeje církev
aby přijímána byla slova evangelia ? Vítězné
signum práce záři plné a mocně i do vzruchu
kapitalistického řádu společenského, byť se tak
rádo mluvilo o neobmezené drtivé vládě velko-
průmyslu. Celý rozvoj našeho českého prů
myslu, jehož hlavními nositeli byli lidé vyšeds
z poměrů nejmenších, jest toho jediným a pře-
svědčivým dokladem. Tento poznatek jest nutno
říci právě nyní . ..
Tlak politických dějů dolehl na bursy. N
vídeňskou nejvíce. Snad proto, že jest Bal-
kánu nejblíže a že jest nejvíce vzdálena veli
kých ústředí, kde se dělá politika skutečně
svělová.
Vídeňská bursa má přes to, že tak ráda
by hrála roli světového trhu, přece jen význam
více méně lokální a tímto momentem lze mnohé
vysvětliti, co zdálo by se jinak nepochopitel
ným. Vídeňská bursa však také nemá kolem
sebe onoho kapitálově silného obecenstva, jak
tomu na př. v Paříži, jak tomu«z části i v Ber
lině a jak tomu z největší části v Londýně. Jes
vůbec zajímavo, jak Rakousko vlivem své poli
tiky klesalo po této stránce na stát skutečně
druhého řádu, jak veliké děje politické zůstá
vají bez vlivu na vývoj bursy vídeňské a jak
zase naopak nepatrné lokální vzpruhy, anebu
tísně mají důsledky dalékosáhlé. Tato povahu
lokálnosti padá při posuzování dějů vídeňské
bursy neobyčejně na váhu. Jest hojně slabych
spekulantů, kteří nedostatečně vyzbrojení pou-
štějí se na hladké parkety bursy a tak docházl
ve chvílích, kdy nějaké nebezpečí se ohlašuje
ku prodejům diktovaným strachem, ku prode-
jům ukvapeným, které mají pronikavý vliv na
kursy již proto, poněvadž nějaké resistence
proti vpádu strachu vídeňská bursa nomá. Právě
následkem nedostatku kapitálově silného obe-
censtva. Byli jsme svědky toho, že prudké po-
klesy na zahraničních trzích neměly naprosto
žádného vlivu, anebo aspoň jen slabého vlivu
na kursy vídeňské a jsme i dnes svědky zjevu
obráceného. Bursa pařížská, bursa berlínská
i bursa londýnská zůstávají klidny a posuzuj
nebezpečí války na Balkáně velmi střízlivě-
Mimo to padá na váhu moment, který jest podle
našeho názoru dalekosáhlosti neobyčejné.
Rusko, které vyšlo z bojů na dálném vý
chodě poraženo, jehožto armáda potřebuje proni
kavé reorganisace, jehožto loďstvo, pokud ne-
zhynulo, jest demoralisováno, Rusko, které pro
žívá jednu z nejzajímavějších fasí svého ústav-
ního vývoje, Rusko přistupuje právě v této chvíl
k realisaci veliké zápůjčky (1.200,000.000 fr.)
kterážto zápůjčka jest určena k pozvolnému
provádění reorganisuce luďstva a vojska pozem
ního a na úpravu školství, jakož i na řešení ně
kterých otázek agrárních. Rusko prošlo pofi
nanění stránce neobyčujně těžkou a neobyčejně
poučnou školou. Kdo vzpomíná, jak postupně
stávaly se těžšími a těžšími podmínky půjček
ruských, jež bylo nutno sjednávati v cizině za
rusko-japonské války, tomu jest jasno, že by
Rusko nekontrahovalo půjčku bezprostředně
před válkou, do které by bylo zapleteno ať při-
mo, neb nepřímo, poněvadž oběti takovéto zá
půjčky byly by speciálně pro Rusko přílišné
Snad mohlo by se zdáti, že Rusko peníze vy
půjčuje si právě prolo, že se chystá k válce.
#8
alto_textblock
#8
hoře.
#9
alto_textblock
#9
Ale pak by současně bylo nutno, aby Rusko
všemi prostředky provádělo reorganisaci své ar
mády, aby vypravovalo armádu tuto tak, jak
ťoho moderní výzbroj žádá. Po tom všem nen
ani stopy, ani potuchy. Duma naopak velmi ne
příznivě kritisuje reorganisační plány admira-
lity v příčině loďstva a není přistupná ani ve
likým obětem pro vojsko pozemní. Z toho jes
zřejmo, že v Rusku na válku se nepomýšlí
že Rusko k nějaké válce se nechystá. Německo
jehožto finance nojsou v nejskvělejším stavu.
svým parlamentem projevilo opak názorů Vilé
mových a zdůraznilo, že není nepřitelem Anglie
Jest konečně jasno, že parlamenty nemohou
vydávati projevy, pramenící se ze sentimenta-
lity antipatií, anebo sympatií, nýbrž že pramení
z motivů velmi roelních. Němečko, pokud jest
representováno parlamentem, nechce válce a ne-
chce také rozporů s Anglií, dobře vědouc, jak
důsledky by konflikt s velikou říší britskou mě
pro obchod Německa, rozšířený po celém světě.
Německo ovšem může mluviti o vpádu do An-
glie, může harašiti zbraněmi oproti Francii
avšak vše to nezastaví postup anglického lod
stva, které by dovedlo velmi energicky znemož-
niti jakýkoliv námořní obchod německý a které
by dovedlo zasáhnouti velmi enorgicky i prot
obchodnímu přístavu německé říše. Konečn
nemá Německo ani bezprostřodního podnětu
k nějakému válečnému podnikání, poněvadi
není chvile, kde by bylo možno dáti středo-
evropské politice směr, jaký si přejí Všoněmei
domáhati se na úkor Rakouska rozšíření držav
Hohenzollernských.
Anglie ovšem velmi energicky pracuje n
isolaci Némecka a využívá všech prostředků
aby Rakousko hodně pronikavě pocitilo důsled
ky své annekční politiky v Bosně. Uvedli jsm
již jindy na tomto místě, že annexe bosenská
vede přímo při dnešní mezinárodní situaci k uz
šímu styku Rakouska a Německa, pdněvadz
Německo jediné schvaluje postup politiky
Aehrenthalovy. Právě proto však Anglie snaž-
se dokázati říši rakouské, že její politika, po
čítající s váhou Berlina, nemůže vésti k výsledku
uspokojivému a nanejvýše může uvrlmouti Ra
kousko do velmi nebezpečného konfliktu. Kdyby
Rakousko bylo o otázce annekění dohodlo se
předem s Anglií, Francií a Ruskem, není po-
chybnosti, že by byla bývala řešena hladčej
a že by nebylo onoho vzrušení, které charakte
risuje soudobou situaci na Balkáně. Že by všal
Anglie chtěla vyvolati přímo válku, toho zatím
důkazy nejsou nikde a nejměně na londýnsk
burse, která velmi chladně posuzuje situaci
která nedala se strhnouti k naprosto žádnému
pronikavému seslabení kursů. Na této dráze jde
i bursa pařižská, která jest vlastně srdcem veli-
kých finančních transakcí světových a která by
zajisté velmi ostře reagovala na možnost války
A není nejmenší pochybnosti při spojitosti pa
řížské bursy s francouzskou vládou, že by byla
bursa o všem možném nebezpečí informován
velmi zevrubně a správně. A tak shledáváme
že ehceme-li býti pessímisty, nezbývá, nežl
možnost nebezpečí války Rakouska se Srbskem
Černou Iorou a Tureckem a nanejvýše s Italii
která by však nejednala bez souhlasu Londýna
a Paříže. A o tomto souhlasu zatím neni an
potuchy. Proto nutno pověsti o možné válce
přes chmury, nakupené na Balkáně, posuzovati
střizlivě a proto nutno vyčkati s úsudkem, jak
vyvine se situace v nejbližší době. Není totiž
vyloučeno, že přece jen najde se modus dohody
mezi Tureckem a Rakouskem, poněvadž Ture-
cko jest ochotno uznati annexi, převezme-li Ra-
kousko část tureckého státního dluhu, když jih
osvojilo si část tureckého státního území
A terto bod jest osou vyjednávání v Cařihradě.
nehledě ovšem ku protestu Rakouska proti ob
chodnímu boykotu, který velmi účelně doplňuje
politiku tureckou, která chce vytěžiti finančně
z dané situace co nejvíce. Tím ovšem nen
řečeno, že temperament a hluboko dotčené na-
rodní cítění Srbů nedožene obě samostatné srb-
ské državy k nějakým krokům bojovným proti
sousední říši. Zatím však není srbská vláda pro
válku a zatím také vliv Paříže, Petrohradu
Londýna pracuje pro zachování klidu. Jest tedy
nutná jistá zdrželivost v posuzování situace.
není však zdůvodněn strach přílišný, který do-
lehl na vídeňskou bursu. Jest ostatně jisto,že
by strach tento nebyl působil tak pronikavě.
kdyby spekulační ruce vídeňské byly pevnějši.
Naučení, plynoucí z tohoto faktu, jest tak jasné,
že netřeba je rozváděti a že netřeba o něm s
šířiti. Ostatně stala se o něm zmínka již na-
#10
alto_textblock
#10
Náš peněžní trh, třeba že tak rychle nesleduje
tendenci cizích trhů a pravidelně déle odolává změ-
nám nálady, přece již jest také stížen všeobecnou
depressí v luzemsku, způsobenou jak nejistou situne
za hranicemi, tak i vnitřními neklidnými, a rozhá
ranými poměry. Pozoruhodný zjev jest značné
klesání ukládacích hodnot, jež se jevilo již
v předešlém a stupňovalo v tomto týdnu. Tak po-
klesly 4% zástavní listy české Hypoteční banky
s 97.20—-98 20 před týdnem znamenaných na 96.50—
97.50, zákl. úp. Zem banky s 99.50—100.50 na 99.25-
100 25, komunální dlužní a meliorační úpisy téže
banky s 95.50—96.50 na 94.75—95.75, železniční
úpisy čes. Zemské banky s 95.60—96.60 na 94.86—
95.85, 31/2% zást. listy Čes. hyp. banky oceňovány
koncem týdne na 89.45—90.45. Také většina ostat
ních ukládacích paplrů, znamenaných na naší burse,
poklesla. Podobně i akcie vykazují ztráty, jež
jsou na mnoze dosti veliké; u některých papiro
(jako železářských) vysvětluje se to snadno ztrátami
ve Vídni; Škodovy závody klesly o 13.50 K. Výjimku
tvoří z předních akcií pouze akcie Pražské úvérní
banky, jichž záznam stoupí na 527—531, Česko-
moravské strojírny, jež stoupla o 10 K a Podolsk
cementárny, stoupnuvší na 201 203, nebledě ku
několika paplrům, jež udržely se na výši, jakou
měly před týdnem.
Při chabé tendenci došlo k uzávěrkám ve 4 0
zást. listech čes. Hypoteční banky za 96.75, z akcií
pak v akciích Živnostenské banky za 238.— a 237.75
(při záznamu 237.50), dále v akcilch banky Union
za 245.50, v akciích Podolské cementárny za 201.—
(při záznamu 200.—) a v akciích Daňkovy strojírny
za 403.— (při záznamu 402.—, vykazujícím pokles
o 9 K oproti předešlé sobotě), a za 405.— (při po-
dání 404.—) Akcie pivovaru v Ces. Budějovicíeh
oceňovány po srážce kuponu na 880.—
Jinak podáváno za akcie: České průmysl. banky
K 415 —, Hospodářské úvěrní banky 390.—, Pražské
#11
alto_textblock
#11
úvěrní banky K 527.—, »Merkuru«, směnárensko
akciové společnosti K 594.—, české banky Uninn
K 245.50, Zajišťovací banky K 198.—, Živnostenské
banky K 237.50, První české akciové pojišťovny
na život K —.—, První pražské zastavárny 465.—
Králohradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské
paroplavební společnosti po Vitavě a Labi K 600.—
Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnin
v Kolíně K 390.—, Kolínské továrny na kávové ná
hražky K 690.—, Podolské cementárny K 201.—
České společnosti pro průmysl cukerní K 161.—-
Škodových závodů K 269.—, První české akc. to
várny orientálních cukrovinek K 250 — peníze.
#12
alto_textblock
#12
Z vídeňské bursy.
#13
alto_textblock
#13
(Pávodní zpráva »Národních Listůe.)
#14
alto_textblock
#14
z Víduě, 28. listopadu.
#15
alto_textblock
#15
Minulý týden byl na vídeňské burse velice bou
livý. Ač zprávy z Balkánu nebyly celkem nepřízni
vější než dříve a byly v zápětí většinou demento
vány, přece bursa ve své nervosní náladé podléhala
sebe slabšímu podnětu a nezaručené zvěsti vedly
lebce k neobyčejnému rozrušení. Vůbec nalézá s
zdejší bursa v poslední době ve značné protivě k cizo-
zemským, jmenovitě západním bursám; kdežto tam
se situace posuzuje klidně a střízlivě, stačí u nás
sebe menší podnět ke vznícení všeobecného zmatku.
Důvěřivé zprávy z ciziny zůstávaly také ve Vídni beze
všeho dojmu.
Již počátkem týdne zhoršena byla sama sebou
pessimistická nálada bursy nedostatkem uklidňujících
zpráv o ministerské poradě, zprávami o převezen
zlatého pokladu srbské banky národní a konečně
zprávami o universitních bouřích vídeňských, ne
bezpečných zajisté pro vnitřní politickou situaci
Prováděny realisace, obchod byl malý a kursy kle-
saly. Přispívala k tomu i ochablost na průmyslovém,
jmenovitě železářském Irhu. Nálada se stala poněku
důvěřivější následkem značných inlervenčních koupí
jež napravily ztrátu železářských akcií a i na osfatní
obchody měly dobrý vliv. Obrat k horšímu nastaí
však zase po nových zprávách o zbrojení; ke zlep-
šení nálady ovšem nemohly přispět zprávy o řeč
lorda Robertsa, o obavách před zvýšením diskont
v Londýně a o výdeji pokladničních lístků v Ně-
mecku.
Vedle toho tísnivě působila neobvyklá ochablost
trhu rentového. Deprese však dostoupila vrchol
ve čtvrtek. Zprávy o vpádu povstaleckých tlup.
o chystaném odjezdu vyslance z Cařihradu, o pří-
pravách ke spolku Turecka se Srbskem a Černou
Horou a o nezměněném stanovisku Ruska k otázce
konferenční, ač nepřinášely mnoho nového, způso-
bily téměř paniku. Došlo k neobyčejně bouřlivé na-
bídce, jíž se zůčastnilo i širší publikum, snažící se
za každou cenu zbaviti se v čas svých papírů: pro-
vedeny velké exekuční prodeje. Ve všeobecné ner-
vosní náladě marně očekáváno zakročení některé
přední banky. Kursy utrpěly neobyčejně veli k
ztráty. Teprve po prohlášení bursovního komisaře.
jenž, zmocněn jsa vládou, vyvrátil poplašné pověsti
a uklidnil zmatek, nastalo jvkési zotavení, jež však
nestačilo nahradili ztráty utrpěné; jmenovitě renty
zůstaly chabě, což jest závažným symptomem. Přes
vládní prohlášení nálada se nemohla upevniti. Stále
docházely z kruhů publika četné rozkazy ku prode-
jím. Uklidnění se stalo trvalejším teprve po zprávě
o mírumilovné řeči Pichonově a o klidných sděle-
nich uberského ministerského předsedy Wekerla
svob. p. Calla korespondentem »Matinu«, Kursy ná-
sledkem toho se většinou poněkud zlepšily. Koncem
týdne však nastal u většiny předních papírů i
rent opětný značný pokles.
Na trhu bankovních hodnot jevilo se vše-
obecně klesnuti. Tak klesly na př. ze soboty minu-
lého týdne do čtvrtka Anglobanka se 290. 40 na
282.25, Bankovní jednota s 508.50 na 500.50, Po-
zemkový úvěrní ústav a 1027 po stoupnutí o 2
v ponděli na 1916, Kreditky se 626.75 na 615
Dolnorak. esk. spol. se 574 na 565, Banka pro země
rakouské se 427.75 na 420.90, Únion se 531 n
519.50. Po přechodném zotavení v pátek nastalo
koncem týdne opětné klesnutí skorem všech bodnol
o 2—-8 K.
Na trhu dopravních hodnot neobyčejnou
pozornost vzbuzovaly ztráty státní dráhy, jež klesla
do čivrlka o 17.50 K, v sobotu po pátečním vzestupu
na 662 znamená opět jen 658. Lombardky klesly do
čtvrtka o 10.25, zlepšily se však do konce týdne
1 K. Severozápadní dráha klesla do čtvrtka o 12.50
Polabská o 12, obě se však v sobotu zotavily. Lloy
ztratil 8 K.
Z průmyslových hodnot nejvělší ztráty
utrpěly železářské papíry. U Pražské železářské spo-
lečnosti zastaveno bylo klesání velkými koupěm
blízko kartelu stojíci Dolnorakouské eskomplní spo-
lečnosti; přes to i zde nastal pokles do čtvrtka
z 2345 po zlepšení až na 2412 opět na 2383, jenž
se zhoršil v sobotu na 2355. Alpinky celkem profi-
tovaly spolu; poklesly do čtvrtka pouze o 11.75 k.
do konce týdne však ztratily dalších 6.25 K. Poldina
huť klesla do čtvrtka o 10 K, do konce týdne o další
2 K. Rima do konce týdna o 16.25. Pozoruhodné
jest, že tentokráte nedovedly se udržeti ani továrny
válečných potřeb, jež jindy tak dobře odolávaly ná-
ladé. Hirtenberská továrna vykazuje oproti sobote
tozdll kursu 1010—970, zmenšený ovšem v sobotn
až na 960. Škodovy zá ody ztratily do čtvrtka ce-
lých 22 K, načež stouply do sob ty za e o 9.50.
Zbrojovka klesla se 605 do konce týdie na 582.
Z ulelných společností klesla Severodeská do pátku
o 15 K. Západočeská do soboty o 28 K. Továrny
fezů následkem zpráv o boykotu ztratily opět do
pátku 10 K.
Nápadná a všeobecně tísnivá byla ochablost
trhu rent. Všechny renty vykazovaly do čtvrtka
pokles, a nedovedly se, mimo částečné zlepšení uber
ských a ruských papírů, ani po příznivějších zprá
vách v pátek zotaviti.
Daležitější kursové variace v minulém týdnu
seznati lze z tohoto sestavení
28. listop. 21. listo
94 30
95.45
11470, 11480
109.— 109. 85
90.25
91.40
167 50 175. 50
612 50 626.75
413.—
426.50
731.—
710.—
496.—
508.50
1019.—
1050
237.50
237 50
677.—
653.—
193.50
112 75
443.—
43 .50
—.—
1045.—
907.—
927.—
582 —
604.—
615.50
633.50
503.—
520.75
2355.—
2345.—
707.—
630.—
433.—
450.—
239 72
239.55
117. 15
11721
#16
alto_textblock
#16
Rak. korunová renta . ..
Rak. zlalá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . . .
Rak. kraditky . .
Banka pro země rakouské.
Uherské kreditky . . . ..
Bankovní jednota . . .
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy ..
Jižní dráha . . . . . ..
Polabská dráha . . .
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj.
Alpinky
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářska společnost
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . ..
Řísské marky . . . . . .
#17
alto_textblock
#17
Z průmyslu petrolejářského.
(Týdenní zprava Pražské úverní bank y z
dne 28. listopadu 1908.)
Nynější stav průmyslu petrolejářského není právě
zvlášť potěšitelný. Rafinerie jsou sice v plné míře za-
měsínány, ceny výrobků však nejsou valně utěšené
Co se týče petroleje, směrodatné rafinerie
sjednotily se na tom, aby v prosinci t. r. byla sla-
novena vagonová cena za velrolej „Standard“ 25.50
#18
alto_textblock
#18
kor. Basis Bohumín, čili 28.— K basis Prahaa aby
se povoloval 1% grossistní rabat. Vacuum Oil Com-
pany však podbízí a rozesilá o překot své nabídkové
lístky. V Čechách nacházející se 3 rafinerie nedávaj
se tím ovšem nikterak svésti, nebot mají dostatei
zakázek pro vývoz za hranice. — Iixport petrolej
z mocnářství rak.-uher. stoupá překvapující měrou
a jakost exportního petroleje (známého v cizozemsku
všobecně pod jménem „haličský petrolej“) naléz
velmi příznivého uznání.
Odbyt benzinu jest ještě čilejší a spotřeb
téhož v luzemsku stoupá. Ceny motorového benzin
byly v poslední době silačeny následkem podbídek
se strany Vacuum Oil Company. Rafinovaný moto-
rový benzin nezdahěný 0.735/745, nejpouživanější t
druh, prodává se po 18.— až 21.— K za 100 kg či-
sté váhy, beze sudu, loko továrňa, automobilový ne
zdaněný Lenzin podle jakosti zá 28. — hž za 35.—
kor. Co zatím v těžkém bdnzínu jsou veliké zásoby
pocituje se nedostátek v benžínu lelíkém
Ceny olejů střojnich útrpěly poněkud ná
siedkem silných výbídek, rovněž tak i ceny para-
fínu, asfaltu a petrolejověho koksu.
Číslice vývozu parafínu podají však výmluvné svě-
deztví o čilé činnosti rak-uher. rafinerií. Ceny těž
kých strojních olejů nejsou v žádném poměru k ce-
nám oleje řepkového a jiných podobných produktů
V přičíně trhů se surovinou dlužno pozname-
nati, že vydalnější produkce některých naftových ša-
chet v Tustanovicích způsobila pokles ceny promptn
suroviny na 1.— K až 90 hal. za 100 kg. Shledává
se však také stále ještě nedostatek místa k uložen
přebytečné suroviny a společnosti pro ukládání téže
počítají přemrštěně vysoké sazby a poplatky. V tom-
to ohledu by se měla již konečně učiniti rázně přítrž
Těžba v Boryslavi a Tustanovicích činila v říjnu t.r
16.313 cisteren suroviny po 10.000 kg. Jak daleko
bude míti vliv na zlepšem cen suroviny nově zřízens
organisace zemského svazu producentů, dále odby
asi 15.000 cisteren haličské suroviny do Rumunsk
a přihodivší se požáry některých šachet v Tustano
vicích, nutno ještě vyčkati
Přívoz suroviny do jednollivých rafinerií značn
váznul v poslední době a to následkem hromaděn
zboží na některých liniích severní dráhy cís. Ferd
K tomu jistě přidruží se obligátní přerušení dopravy
v zimě následkem sněhových vánie
Illadké provádění a čilé rozvinutí dopravy petro
leje bývá často přerušováno a znemožňováno slísně
nými poměry ve stanicích jednollivých rafinerií, zvlá-
ště co se týče nedostatku místa, k čemuž přidružuje
se vždy také nedostatek vagonů.
Jak se právě oznamuje, nepřijímá dráha opě
cisterny pro dovoz suroviny z Haliče přes Olomou
následkem nahromadění se zboží, čímž vznikají ra
fineriím v Čechách veliké nepříjemnosti a škody
V žádném snad jiném státě nepanují tak strašné po
měry na drahách, jako právě v Rakousku. Tim smut
nější jest však, že, aěkoliv případy uvedené každo
ročně se opakují, vláda neučinila až dosud patřičnýcl
opatření, aby se nešvary a zlolády tyto odstranily
V tomto ohledu měli bychom si vzíti příklad z ji
ných států, na př. z Německa, jež věnují svému ob
chodu a průmyslu mnohem více pozornosti a pod
pory
Export utrpěl rovněž potížemi při labské lo
ní dopravě, neboť po časném uzavření paroplavby
byla lato jen v omozené míře olevřena a dopravn
společnosti požadují příliš vysoké sazby.
Koncem prosince t. r. nastávající zrušení do
savadních sazeb pro dopravu pětroleje bude míti za-
jisté nemalou důležitost, jak pro průmysl petrolejář-
ský, tak i pro konsumenty, neboť na jedné straně
lze očekávati zvýšení sazeb a na druhé straně rafi
nerie haličské a uherské, požívající velmi výhodnýcl
sazeb výminečných, budou o tyto přednosti připra
veny.
Jinak ale jest vyhlídka pro petrolejářský prů
mysl do budoucna nejasná a nijaké skutečné konfe
rence v příčině kartelu se nekonají. Schází vůbec jed
notná vůle a nedostává se také formy, jakou by se
daly veliké překážky překonati. Stále byly podávány
cenné podněty a rokování veškerých rafinerií, jakoi
i zůčastněných bank, týkající se kampaně 1909-10
mohly by snad jedině situaci poněkud objasniti,
#19
alto_textblock
#19
Z trhů peněžních. 28. listopadu. (Pův. zpráva »N.
L.«) Praha. Při klidném obchodě došlo na dnešní
burse opět k závěrkám akcil strojírny Daňkovy za
K 405.— podáváno za ná K 404.—), dále oceňovány
312% zást. listy česk. hyp. banky K 89.45 až 90.45.
Jinak kladeno za: akcie české průmyslové banky
K 415.—, hospodářské úvěrní banky K 390.—, Praž-
ské úvěrní banky K 527.—, »Merkuru«, směn. akciové
společnosti K 594.—, české banky »Union«
245.50, zajišťovaci banky K 198.—, Živnostenské
banky K 237.50, První pražské zast. K 465.—, králo-
hradeckého úvěrního ústavu K 414.—, pražské paro
plavební společnosti po Vllavě a Labi K 600.—
akciové továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnin
v Kolfně K 390.—, kolinské továrny kávových ná-
hražků K 690.—, podolské cementárny K 201.—
české společnosti pro průmysl cukerní K 162.—, pivo-
varu v Českých Budějovicích K 880.—, první česko-
moravské strojírny K 885.—, Škodových závodů
270.—, První české továrny orientálských cukrovinek
K 250.— penize.
Vídeň. Následkem příznivých zpráv z ciziny
započala bursa přívětivým smýšlením, ale záhy po-
čala chabá lendence. Příčinou byly pesimistické ná-
zury na politickou situaci, zejména na anglické sta
novisko a na nové požadavky černohorské. Dále pů-
sobily nepříznivě trvalé potíže s konferenčním pro-
gramem. Zejména v alpinkách došlo k velkým pro-
dejům a prodeje ty byly tím silnější, že nebylo
žádné poptávky. Kreditky klesly o 6 K, akcie státní
dráhy o 9 K, alpinky o 1U K, turecké losy o 41/4 K
Ve šraňku pražské železářské klesly o 23 K, akcie
prostředních bank o 3—4 K. Na polední burse ne-
příznivá nálada potrvala. Došlo k dalším prodejům
bank a privátních komisionářů, které nebyly sic
velké, ale přes to kursy stísnily. Zejména alpinky
akcie státní dráhy byly trvale slabě. Přes pevné
zprávy z ciziny končila bursa skoro nejnižšími den-
nimi kursy. Také akcie bankovního spolku, boden-
kreditky, uherské kreditky, eskomptní banky a jin
byly nižší. Jenom akcie anglorakouské banky se po
někud zlepšily. Akcie státní dráhy klesly napřed
8 K, potom se zotavil kurs o 3 K. Akcie sever-
západní dráhy se poněkud zlepšily, alpinky klesly
o 5 K, pražské železářské o 12 K, královédvorské
30 K. Trh k ukládání byl poněkud lepší, na eskomp
ním trhu peníze nezměněny: 33/49.
Berlín. Smýšlení na dnešní burse bylo slabš
ježto rozladily nepříznivé zprávy a klesající kurs
na trhu vídeňském. Rakouské kreditky zlaciněly
celé 2 proc., akcie dráhy státní o více jak 1 1/2 e.
Něco obratů při málo zvýšených kursech docíleno
v akciích amerických drah. Akcie vůdčích papírů ž-
lezářských a uhelnodolných trpěly ziskovými prodej.
Rovněž trh kasovní, reaguje na zvýšení soukromého
diskontu, které mimo to všeobecně rozladilo, byl
většinou slabší. Jen v některých hodnotách docílen
nepatrných zlepšení kursových. Z ruských titrů 4
renta z roku 1902 pevnější. Akcie ruských ban
nižší. Peníze přes ultimo 31/2 e. Soukromý diskone
25/% proe.
Z průmyslové rady Dne 27. listopadu konala se
schůze prvního oddělení průmyslové rady za před
sednictví člena panské sněmovny Wohanky. Sekčn
chef Rössler referoval o použití úvěru na po
poru vývozu. Na základě žádostí o subvenci do
poručených průmyslovou radou, bylo dosud udělen
subvencí v celkovém obnosu 479.950 K a to obchod
ním zástupcům tuzemských firem, cizozemským o
bočkám zdejších firem, profesorům a absolventům v
ších obchodních škol, jakož i k uspořádání výstav
sjezdů a pod. Ježto zpravidla se po příznivém vy
sledku v prvém roce povoluje subvence i pro dalš
#20
alto_textblock
#20
léta, počítá se na léta 1909/12 s potřebou 353.00°) K.
lakže zbývá z povolenéhoúvěru ještě volný ch
okrouhle 1,200 000. K. Vzhledem k panující ochablosti
na význačných cizozemských tržištích, odloží se vy-
řízení nových žádostí o subvenci do té doby, až na-
stane zlepšení v poměrech odbytových. Na to přijaty
byly s četnými doplňky návrhy cís. rady Bedřicha
Polláka na reformu- konsulárních úřadů
žádající praktičtější vzdělání chovanců konsulární aka-
demie, přidělení většího počtu úřadnictva konsulátům,
rozmnožení konsulátů a přeměnu čestných konsulátů
v úřady z povolání, jakož i reformu konsulárního
zpravodajství. V debatě bylo poukázáno i na nutnost
reformy ministerstva zahraničních záležitostí. Dále
bylo usneseno v záležitosti bruselské světov
výstavy, chystané pro r. 1910, že sice přímý ob-
chodní zájem našeho průmyslu nezaručuje důstojné
jeho zastoupení na bruselské světové výstavě, vláda
však má, přihlásí-li se dostatečný počet vystavovatelů,
působti na řádnou organisaci a umožniti důstojné za-
stoupení Rakouska dostatečnou subvencí. Ve
schůzi V. oddělení průmyslové rady byl přijat návrh
Alofsa Schweigera na zářízení dopravní linie do hlav-
ních přístavů Červeného moře, Východní Afriky a Per-
ského zálivu a to jen pro dopravu zboží, jež vyža-
duje menšího nákladu a pro niž stačí 300.000 K roční
Z Českého zemského spolku pro byfovou refor-
mu. Vzhledem k tomu, že zemským výborem sněmu
předložená osnova nového stavebního řádu
pro Prahu, Plzeň a Č. Budějovice v posledním zase-
dání sněmovním opět nebyla vyřízena, usneseno
zahájiti agitaci, aby osnova tato co nejdříve stala s
zákonem. Spolek předloží ve vhodném okamžiku
sněmu své požadavky v té příčině a bude působiti
na politické strany, aby na uzákonění této osnovy
naléhaly. Agitační odbor spolku usnesl se na vy-
dávání populárních brožur o bytové otázce. První
bude informační spisek o celém komplexu bytové
olázky z péra předního odborníka, následovati bu-
dou brožury o slavu bytové otázky v cizině, o finan-
cování slavebních družstev aid. V nejbližších dnech
bude vydán návod ke zřizování stavebních družstev
a jednací řád pro odbory spolku. O oba tiskopisy
možno již nyní se přihlásiti. Lékařský odbor se
ustavil a zvolil předsedou p. prof. MUDra. Kabrhe-
la a místopředsedou p. dra. Merhauta. Nová sla-
vební družstva ke stavbě dělnických a úřadnických
domků zřizují se v Pardubicích a v Jičíně.
Pozemková banka. Soukromou subskripcí akcií
této banky upsáno bylo dosud přes 1,100.000 K.
Veřejnou subskripci, která měla býti zahájena v pod-
zimních měsících, bylo nutno následkem neklidných
politických poměrů, které odrážejí se laké na p-
něžním trhu, odložiti na dobu po Vánocích. — V sou-
kromé subskripci se pokračuje a jsou to zejména
české záložny, které se jí čile účastní. Bližší zprávy
ochotně podají zakladatelé.
Vořejná schůze národohospodářská pořádána jest
již dnes společně s Národohospodářskou jednstou
Zemskou jednotou živnostenských společenstev pr
království české ve 3 hod. odpol. v sále Řemeslnicko-
živnostenské besedy v Praze, na Františkově nábřeží,
kavárna Bellevue. Program: O stavu a budoucnosti
českého živnostnictva“, referent posl. p. Fr. Krato-
chvil. „O české vzorkové sini“ red. F. P. Vožický
Z obchodní a živnostenskékomory v Praze. Za
příčinou oslavy šedesátiletého panování J. V. ne-
bude se v obchodní a živnostenské komoře v Praze
ve slředu dne 2. prosince 1908 úřadovati. Také zá-
pisný úřad známek a vzorků zůstane tento den
uzavřen,
Z banky „Slavie“. Do ředitelstva na místě ze-
snulého člena gener. leditelství Stanislava Kubra
zvolen byl Jose! Hucl, zemský poslanec a majitel
mlýna, a do správní rady povolán JUC. Václ. Ch oc.
zemský a říšský poslanoc. Za náhradníky generálního
tajemníka ustanoveni byl vrchini účetní Jan Benei
a odborný přednosta inženýr Richard Kusýn. Dn
1. listopadu odešel do výslužby zasloužilý ředitel a
přednosta odborů životních Jan Hendrych a usla-
noven na jeho místě přednostou odborů živolních
vrchní úřadník Josef D. Konrád.
Prodej starého materiálu. C. k. poštovní hospo-
dářská správa ve Vídni prodá ofertním řízením různý
maleriál a přijímá oferty do 1. prosince 1908, poledne
12 hodin. Do vyhlášky nahlédnouti lze u obchodní
a zivnostenské komory v Praze.
#21
alto_textblock
#21
subrence.
#22
alto_textblock
#22
Prny peněžní.
#23
alto_textblock
#23
Vídeňské bursn.
#24
alto_textblock
#24
Závěrečné kursy
Renty:
28. listop. 27. listop,
tprocentní papírová květnová . . 94.45 94 50
4.2procentní . únorová . . 97.35 97 50
4procentní stříbrná červencová . 94.45 94.50
4.2procentní . říjnová . ..
97.40 97 50
4procentní zlatá rakouská . . . 114.70 114.50
šprocentní korunová rakouská . .
94 45 94 45
3/zprocentní korunová (invest.) .
83.90 484 05
4procentní zlatá uherská . . . .
109 — 109 25
30 25 90.45
4procentní korunová uberská . .
S/aprocentní kor. (invest.) uher..
80.90 81.20
ruská půjčka . . . . . ..
96.05 96. 35
#25
alto_textblock
#25
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitelen 4 0
#26
alto_textblock
#26
94.75 94 75
94.85 94 8
96 60 96.30
89 45 89.45
99.75 99.75
98.—
98.—
100.—
100.—
#27
alto_textblock
#27
Lo'sy
Celé státní z r. 1860 . . . . .
. . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské . . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
#28
alto_textblock
#28
150 25 150.50
213.— 213.—
254 — 264.—
460.— 462.—
484.—
454.—
135 50
137.—
167.50
167 75
#29
alto_textblock
#29
pětiny
#30
alto_textblock
#30
Banky:
#31
alto_textblock
#31
Česká průmyslová . . . . . .
» »Union« . . . . . ..
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Pražská úvěrní banka . . . . .
Živnostenská . . . . . . .
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . ..
banka pro země rakouské . ..
dolnorakouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . .
uherská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . .
všeobecná depositní banka . ..
#32
alto_textblock
#32
415.—
390.—
527.—
—.—
—.—
1734.—
283.—
413.—
561.—
612. 50
710.—
1010.—
496.—
512.50
446.—
#33
alto_textblock
#33
415.—
—
390.—
527.—
—.—
—.—
1733.—
282 50
415.—
566 50
#34
alto_textblock
#34
616 50
716 25
1017. —
499.50
518.50
447.—
#35
alto_textblock
#35
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . .
» B . . .
Česká severní dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha .
Rak. severo-západní dráha . .
Polabská dráha
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.)
Pražskoduchcovska dráha kmen.
Pražsko-duche. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha . . ..
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická draha . . .
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha . . . . . . . .
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha
Dunajska paroplavěbní společnost
Rakouský Llord . . . . .
#36
alto_textblock
#36
—.—
#37
alto_textblock
#37
—.—
#38
alto_textblock
#38
—..
—.—
—.—
436.—
435.50
395.—
—.—
—.—
—.—
4990.—
540.—
658.—
103.50
—.—
907.—
390.—
#39
alto_textblock
#39
1023.—
—.—
—.—
434.—
433.—
398.—
214.—
—.—
—.—
4990.—
538.—
662.—
102.90
468 —
905.—
392.—