ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 afafa070-7631-11dc-becc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LI
#3 alto_textblock #3
29. listopaďu 1908.
#4 alto_textblock #4
Číslo 399
#5 alto_textblock #5
z bohatých zkušeností, nabytých v Paříži zástupe obce pražské. Ochotným prostřednictvím policejní prefektury byla umožněna prohlídka hasičských kasáren Car peaux na Monimartru. Úřadnictvo a mužstvo bylo připraveno, aby předvedlo pražské delegaci výkonnost znamenitě organisované hasičské služby. Podplukovník Bellingard, zástupující velícího plukovníka — hasičstvo pařížské má vojenský ráz a tvoří součástku armády — přijal a provázel velmi ochotně s důstojníkem kapitánem Gnosolem pražskou delegaci, uvedl ji do telegrafního sálu hasičského, do sálu odjezdu, kde je vše připraveno, aby na první znamení poplachu mohlo mužstvo okamžitě vyjeti. Zde stojí pohotově aulomobilové čerpadlo, vozy pro mužstvo a dlouhý žebřík Postroj pro koně je upraven tak, že stačí jen přivésti pod něj koně a mžikem padne na něj postroj a již vyjíždějí. Před pražskými hosty bylo provedeno cvičení a to střikačkami, zná- zornéno užívání přístrojů pro dýchání, upotřebených při obních ve sklepě atd. Pražští delegáti vyslovili svůj ohdiv nad vzorným zařízením hasičských ka- sáren a nad dokonalým výcvikem mužstva. Na to odebrali se pražští delegáti na náměsti Chatelet ku prohlídce pařížských stok, kde byli pro vázeni inženýrem obce pařížské, jenž jim vykládal velkolepon, požadavkům nesmírného města zcela oe- povídající úpravu stok. Odpoledne po 2. hod. byla návštěva parlamentu. Pražští delegáti byli v palácí Bourbonském uvedení do lože pro bývalé poslance. Byli přítomní schůzi jíž předsedal ministrpresident Rabier. Admirá Bienaimé mluvil o rozpočtu ministerstva námořni- ctví a jemu odpovídal nový ministr námořnict o Alfred Pirquart. Ze sněmovny odebrali se pražští hosté na hřbilon Pére Lachaise ku prohlídce obecního ústavu pro spa- lování mrtvol. Výklad podal p. Moiroux, konservatot hřbitovů. Pražšti delegáti byli uvedeni do sálu s krematoriem a byli přitomni spálení několíka rakví Dnes o 110 hodině dopol. vyjela pražská de- legace v automobilu do Choisy le Řoi k návštěve proslulé vodárny »Compagnie génerale des eaux Společnost tato, založená kapitálem 40 milionů fr. čerpá a filtruje vodu ze Seiny a očištěnoo, všech škodlivých přísad prostou rozvádí po předměstích pařížských. Je to ústav hygienicky dalekosáhlého vý- znamu, vynikající moderním zřízením. Velmi vlid- ným a pozorným průvodčím hostí byl pan Georges Veilleau, chefinženýr společnosti, a několik mladštei inženýrů. Pan Veilleau pronesl též několik trefných srdečných slov o sympatiích Francouzů k Čechům a projevil potěšení nad návštěvou zástupců Prahy. Vodárna v Chořsy le Roi je podník v každém ohledu imponující. Jeho problídka zajímala nás všechny. Prohlědli jsme velké strojovny a způsob čerpání vody z řeky, její vedení do čističích aparátů, její proměnění v železitou vodu a další postup do filtru- jících basnů, kde procezováním skrze písek a porové dlaždice se proměňuje nečistá, skalená voda říční čirý, jasný tok. Postup je tak vělný, že voda z to- várny přejde za 6 hodin do filtrovacích nádržek. Jaký je rozdíl mezi vodou původní a učistěnou, zná- zorňují dvě roury opatřené na koncích sklem. V jedné 21/2 m. dlouhé je původní, kalná voda. Roura je na- prosto průhledná, V druhé 5 m. dlouhé reuřeje voda učistěná. Skrze rouru je zcela dobře vidět jako skrze sklo. Bisek upotřebený pro filtrování se opět čisti ve zvláštních strojích tak, že když se na- sype čistý písek do sklenice a vodou, klesne na dno a vodu neznečistí; nechá ji průzračnou, kdežto jiný písek vytvoří z ni špinavé bahno. K filtrování uživá se písku z řeky Loiry. Denně se vyrobí 100 milonů litsů vody a prodává se čtve- reční metr vody za 1 centím. Každý týden se zasí- lají vzorky vody, aby se zkoušely v městské labo ratoři. Starosta p. dr. Groš poděkoval jménem návštěv níků vrchnímu inženýru Veillauovi za velmi zají mavý a názorný výklad.
#6 alto_textblock #6
Po poledni uspořádán byl v Hotelu Continenla skvělý banket města Prahy na počes města Paříže. Hostina ta byla krásnou mani- festací česko-francouzskou. Její úspěch byl neoby- čejný, díky neúnavné činnosti sekreláře výpravy mag. rady p. Čenkova a horhivému spolupůsobení sekretáře obecní rady pařížské Ernesta Guiguarda podařilo se uspořádání hostiny neobyčejně. Praha uvítala okazale a důstojně své přátele, mezi nimiž byli nejen milí hostitelé naši z radnice pařížské, ale vynikající representanti světa politického, literárního a uměleckého. Došlo k radostným a významným projevům, dokazujícím, jak hluboké a upřímné pocity pojí Paříž ku Praze.
#7 alto_textblock #7
Banket byl uspořádán v nádherném slavnostním sále hotelu »Čontinental«. Zúčastníli se ho zejména pp. Escudir, Dausset, Lefeise, posl. Veber, syndik Gay, Galli, Mithonald, Lampuě, Deslandres, Navarre. Evain, Ménard, Tartet, Oudin, Puech, Fleurot, B - rillier, Duval Arnould, Guentin, policejní generáln sekretář Laurent, Schwartz, Weiss, Guignard. Mon reanx, Blondel, profesor historik Denlis, Jareray, spiso vatel Camill Manelair, básník Catule Menděs, René Henry, Charles Normand, Opportin, Chéradame. Sans- boeuf. Regomer, Peigné, Čarrě; pražští hosté: dr Groš, náměstek Jirousek, posl. dr. Podlipný, dr Scheiner, dr. z Čenkova, Václav Hladík, z české kolonie: Čapek, Mařatka, inž. Gregr, Chalou pecký a m.j Ohromný sál, zalitý jasem elektrických lustro. zářil zlatem svých bohatých ornamentů a bohatými barvami svých mythologických a allegorických soch. Velmi vkusně byla tabule zdobena květinami. Menu bylo následující: Hors-d'Oeuvre a la Russe, Huitres Victoria, Consommé Double Surprise Bisque d'Ecrevisses, Truite Saumonée a l'Amiral Selle d'Agneau Chatelaine. Pommes Anna, Supréme de Volaille Continental, Marquise au Champagne Bécasses en Cocotte au Fumet, Salade Rachel, As perges Fraiches sauce Hollandaise, Potits. Poia a 1'Etuvée, Rocher de Glace Napolitaine, Gavfreltes Friandises, Corbeilles de Fruits, Xérěs. Saint- Estěphe č Barsac, Hant Sauternes, Chatenu Moutou
#8 alto_textblock #8
d'Armailhacg 1899, Volnay 1899, G. H. Mumm, Exlra Dry, Café Liqueurs. Přípitky zahájil starosta dr. Groš touto vý znamnou řečí: Pane presidente obecní rady pařížské drahý příteli, pánové a drazí přáteté! Členové úřadní delegace a starosta královského města Praby kteří mají tyto dny čest a potěšení zastupovati hlavní město království českého na půdě francouz- ské u municipialního shromáždění Paříže, jejíž členy pokládají za bratry a přátely, jsou velmi šťastní, že je mohou pozdraviti seskupené kolem toheto rodin- ného stolu. »Uzřit Neapol,« praví přísloví ifalské. Navštívit Paříž a pozdravit municipialní represen- tanty hlavního města republiky francouzské, prav dnes každý občan pražský, pokládající tuto návštěv přátelské zdvořilosti za vlasteneckou povinnost. Jménem celého města Prahy, jménem všech krajanů českých, kteří za Vogesami a Krkonoši jsou s námi s celou duší a srdcem v těchto dnech pařížských slavnosti, pozvedám svou číšr na počest presidenta municipialní rady pařížské pana Chériouxa, na po- čest celého praasidia municipiality, representované zde pp. Ménardem a Pantétém, na počest prefekta seinského de Selvesa a prefekta pulicejního, zastu- povaného zde generálním sekretářem p. Laurentem. na počest všech pozvaných, kteří buď svou přítom- ností nebo písemně nám dokázali svou drahocennou sympatii, za niž zůstaneme vždy vděčnými. Připíjím stále rostouci velikosti milované Francie, jejímu po slání civilisačnímu a mírumilovnému a jejímu slav nému hlavnímu městu, naší druhé vlastil Reč p. dra. Groše, zvučně a důrazně pronešená byla vřele aklamována. Na to přomluvil jménem Paříže místopresíden municipiátní rady p. Ménard, jenž ohnivými slovy výmluvně tlumočil přátelství francouzského národa k Čechům. Pokračujeme ve starých tradicích těmito styky, jež se vyskyty již před dávnými časy, když Praha založila po přikladu Paříže svou starobylou universitu. Obě města pojí bratrské svazky neporuši- telného přátelství. Řečník vzpomíná prvních podně- covatelů pražsko-pařížských styků, municipialnícl presidentů Dausseta, Escudiera a Lampuéa. (Výborněl Praví dál, že byl již třikráte v Praze, kde se clt jako v rodné zemi. Byl vždy dojat padšeným při jetím všebo lidu českého, tím obrazem národního uvědomi i nejprostších vrstev lidu, jehož srdce bije s lidem francouzským. Projevuje potěšení nad láskou a porozuměním, jež mají. Čechové pro francouzskou kulturu a které znovu dokázali pozvaní zástupei francouzské myšlenky historika Denise a básníka Menděsa. Končí přípitkem Praze za všeobecné, hlučné pochvaly. Zástupce policejního ředitele pařížského, generáln sekretář p. Lanrent překvapil shromáždění svou roztomilou, přátelstvím k Čechům prodchnutou řečí. Prohlásil, že podobné manifestace sympalii odpo- vídají přání republikánské vlády, jež si přeje sblí- ženi mezi národy. Mluví vřele o snahách českého národa, jemuž provolává po česku »Na zdarle Nadšeně zmiňuje se o krásách a velkém poslaní Prahy, kde Francouzi byli tak krásně vítáni a končí rozmarným vyzváním k Čechům po rusku: »Ja vas ljubju !e Řeč tohoto úřadníka republiky, srdečná a roz- marná, ukazující nám zcela jiné vlastnosti francouz- ské byrokracie, nežli jaké máme příležitost pozoro- vati u naší, uvedla sbromáždění do nejlepší nálady a byla bouřlivě aklamována. Potom promluvil dr. Podlipný vroucí řeč o sokolství a vlastenectví. »Cítím se, « pravil, »v ovzduší živé lásky, vroucích a srdečných sympahií. Nenít případná chvíle vzpomenouti všech etap. učiněných již na cestě, kterou jsme prošli ruku v ruce? C nás na počátku pojilo nejpevnějšími svazky, byla společnost ellů, již sledují francouzští gymnastéa Sokolové čeští. Společně snaží se uskutečniti ideu zajistiti bodoucnost vlasti fysickým výcvikem mlá- deže, vychování, které se neomezuje jen na sesllen svalů, ale vztahuje se i na morální výchovů, zmoe- ňuje se srdce mládeže, aby v něm vzkličila svatá láska k vlasti, kult národa, úcta k rodně řeči. Vlas je mocným kouzlem, působlcím na každou ušlechtilou duši, vlast nás váže k velkým dílům předků a uč nás následovati jejich starý a nesmrtslný přiklad. Tak chápou francouzšti gymnasté a češti Sokolov vlastenectví v jeho nejčrstším a nejvyšším výrazu Na tétu cestě vlastenecké shledávají se též obě měst hlavní, Paříž, vždy tak přívětivá a pohostinná k Sokolům, a Praha, jež je srdcem Slovanů království českého. Čechové jsou šťastní a velmi vděčni za tolik důkazů sympatie Francie, to nás povzbuzuje a jsme s l- nější při myšlence, že náš ideál byl tak dobře pocbopen. K přátelským stykům obce pražské a pařížské se též připojili učenci a umělci, jimž jsou Čechy nesmírně vděčny. Prosím vás, abyste pozdravili přítomné zá- stupce Francie kulturní, abyste pozvedli své číše n počest slavného historika francouzského pana Ernesta Denisa, jenž tak velkolepě vylíčil děje české a na zdraví velkého básníka Catulla Mendésa, jenž tak skvěle re- presentuje Parnass francouzský.« Všeobecný souhlas provázel temperamentní řeo dra. Podlipného. Potom za sympatické pozorností uchopil se slova geninalní autor »Konce samostatnosti české« profesur na Sorbonně pan Ernest Denis, jenž děkuje srdečně za slova dra. Podlipného, vyslovuje vroucnost svých citů pro Čechy a praví, že je jedním z nejstaršich kleří se zasazovali za styky česko-francouzské, nebo přibyl do Prahy poprvé r. 1872, nedlouho po smut- ných událostech, po kruté ráně zasazené Francii, jež je pouze zajízvena a tu shledal, co je hlubokého v lásce Čechů k Francii. V lé době, kdy Francie ješte krvacela ze své rány, našel v českém přátelství útěchu a naději, novou budoucnost své vlasti. Tato důvěra čerpaná z vroucích symp tií Čechů, bude i na dale radostí a posilováním Francie! Stručná, dojemná řeč věhlasného spisovatele byl odměněna nadšeným potleskem. Účastníci hostiny setrvali v družném hovoru H. dlouho do odpoládníci c hodin.
#9 alto_textblock #9
a
#10 alto_textblock #10
*
#11 alto_textblock #11
Z Pařiže (Zvl. tel. »N. L.«.) V pátek veče o 6. hod. byla delegace Prahy přijata ve slavnostn
#12 alto_textblock #12
schůzi municipální rády na radnici nádherně osvě tlené a prapory vyzdobené. Předseda Chério ur předseda rady, Lepine, policejní prefekt, Ber- nard, generální sekretář sekvanské prefektury, dále zvaní hosté, zástupcové tisku a všichni náčelníci a chefové úřadů byli přítomni. Chérioux vzpomínal poslední cesty delegace pařížské v měsíci září do Prahy, ujistiv, že Paříž na vždy stala se oddanou Praze a Čechům. Po pro- slovech Lepina a Bernarda promluvil dr. Gro o vývoji a významu styků česko-francouzských, při- pomínaje Jungmanna, Haviíčka, Palackého, Riegra Julia Grégra. Řeč jeho byla přijata nadšeně a akla- mována. Ke konci uspořádána veliká ovace Praze Čechům za provolávání »Na zdar«, jež ozývalo s ze všech křesel, tribun a galerií. Dr. Groš odevzdal Paříži bronzovou sochu sv Václava od Mysíbeka. Chérioux poděkoval, oceňuje význam sochy a jejího přištího umistění v Praze. Praze darována veliká zlatá medaile. Potom konal se bankst ve slavnostní jídelně na radnici a účastnilo se ho 200 oficiálních hosta mezi nimi zástupce ministra zahraničních záležitost Pichona pan Gavary. Chérioux pronesl tons na císaře, president generální rady sympatií m sokol ským, generální sekretář policie damám českým Starostovi podala Madame Badini-J ourdaino- vá kytici. Řečí dra. Groše, dra. Podlipného dra. Scheinera příjaty nadšeně, delegátům věno- vány stříbrné poháry. Pak byl uspořádán ples koncerty. Všechny jovrnály píší o Praze. V sobotu ráno pražská delegace odjela z Paříže.
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy domáci.
#14 alto_textblock #14
V Praze, 28. listopadu. (Dal mat s ký sněm nebude svolán.) Dalmacie je nej bolavější místo rakouského státu. Sto let se nikdo o ni nestaral. Teprve když vlivem rěcké resoluce všechno obyvatelstvo dalmatské bez rozdílu národnosti se prohlásilo pro sloučení s Chorvatskem, rakouští státníci náhle si uvědo- mili, jaký význam pro Rakousko má dalmatsk pobřeží a jakým rajským sadem by mohla být tato zanedbaná země, kdyby se jí věnovalo aspoň trochu pozornosti. V ministerstvě utvořena zvlášiní dalmatská komise, která vypracovala po- drobný program, jak se má, pozdvihnouti kul- turní i hospodářský stav země, aby Dalmatin cům bylo v Rakousku tak blaze, by se jim ni- kdy nezastesklo po spojení s Chorvatskem. Aby pak zmizely také třiceleté stesky, že se veskrz slovanské zemi vnucuje cizí, vlašský neb ně- mecký úřadní jazyk, slibena za vlády Beckovy úprava jazykové otázky, která prý vyhoví všem přáním obyvatelstva srbsko-chorvatského. Nyní padl Beckův kabinet, jenž Dalmacii sliboval hory doly a co Dalmacie? Neuronila pro něj ani slzičky. Politikové dalmatští se pře- svěděili, že vídeňské sliby jsou bezcenné všechno, co z Vídně do Dalmacie hlásáno, mlu- vifo se jen na uchlácholení lidu, nespokojeného s rakouským režimem. Před letošními podzim- ními zemskými volbami v Dalmacii tvrdilo se, že nový sněm bude svolán nejpozději v pro- sinci, aby mohl schváliti vládní úpravu jazykové otázky. Dnes už v Dalmacii nikdo nevěří, že se sněm sejde v blízké době. Vláda se svou jazy. kovou osnovou vystoupiti nechce a mimo to jí překáží také anexe Bosny. »Obzoru« se píše ze Zádru, že dalmatský sněm nemohl by přejllí mlčením přes zábor okupovaných zemí, nýbrž odhlasoval by nade vší pochybnost adresu, ve které by žádal za slnučení Delmacie i Bosny Hercegoviny s Chorvatskem a taková adresa ne- přišla by vhod aní jedné, anfsdruhé vládě. Ra- kousko místo aby pomýšlelo o svolání dalmat- ského sněmu, sesiluje na dalmatských hranicíeh vojsko a posílá své válečné loďstvo do jižních vod. Za takových příprav není na klidné sně- mování ani pomyšlení. V Praze, 27. listopadu. („Národne zveza.“) Vyjednávání mezi slovinským a jiho- slovanským klubem o společný postup v národ ních otázkách šťastně ukončeno a včera uza- vřena mezi oběma kluby úmluva, dle níž oba vstupují ve společný svazek, jemuž dáno jméno „Narodna zveza“ (národní svaz). V otázkách čistě místních, osobních a hospodářských obě ma sdruženým klubům vyhražena úplná auto- nemie, jež se na venek jeví i tim, že svaz bude míti dva předsedy, jednoho za klerikálné Slovince, druhého za ostatní Jihoslovany, kteř se budou v předsednictví střidati. Za Slovine zvolen do předsednictva dr. Šusteršič, za ostatní Jihoslovany Ivčevič. Nový jihoslovanský svaz čítá 37 poslanců. V Praze, 27. listopadu. (Němci pro sloučení Bosny s Chorvatskem.) Ta- jemnik vídeňské obch. komory, Rich. Riedl, přednášel ve vídeňském německém klubě o an- noxi Bosny. Vylíčiv nynější situnci na Balkáně, přistoupil k otázce, je-li pro Němce výhod- nější, aby Bosna přešla ve správu Srbů nebu Chorvatů. Na tu otázku je prý možna pouze je- diná odpověd: Bosna nesmí upadnouti do ru- kou srbských, sice by se Srbsko dostalo k moř,
#15 alto_textblock #15
dosáhlo by spojení s Černou Horou, čímž Be zavřelo cestu německému obchodu a německé mu vlivu na Balkáně. Srbové tíhli by pak při- rozeně k Italii a Francii. Chorvaté naopak jsou silně prosáklí německou kulturou, mezí Němci a jimi není zásadných rozdílů. Nebezpeč illirismu dá se odstraniti vhodnou politikou, po- něvadž státoprávní snahy Chorvatů sáhají pouze ke hranicím Kraňska a Istrie. Němci jsou tedy povinni žádati, aby se Bosna spojila s Chorvat skem a Dalmacií v jeden státoprávní útvar Tento nový útvar má udržovati s Rakouskem i Uhrami pevný finanční a hospodářský poměr. jinak však má ve svých vnitřních věcech býti úplně autononmý.
#16 alto_textblock #16
Politické zprávy zahraničně.
#17 alto_textblock #17
V Praze. 28. listopadu.
#18 alto_textblock #18
Londýn v německé moci. Veškerý tisk německý dostal, jak dne »Berl. Tagbl.« běžděčně prozrazuje, pokyn, aby psal o nemožnosti německého vpádu do Anglie. Veřejnost anglická má býti tim zmatena, aby k vůli větši bezpečnosti Německa nežádala roz- množení branné moci anglické. První, jako vždy. oficiálnímu pokynu tomu vyhověli dobrovolní oficiosové »Köln. Zlg.« a »Münch. Neueste Nach- riehten«. Ale »Berl. Tagblatt« sám uveřejňuje netoliko rozmluvu s anghckým vysokým důstoj- níkem, kterýž prohlásil mu, že lord Roberts vy- konal prostě vlasteneckou povinnost svou, když vzbouřil anglické svědomí, nýbrž také s vysokým důstojníkem vojenským. Tento se vyjádřil takto velmi významně: »Vpád do Anglie i celá válk nejsou přííliš pravděpodobny, ale mo ž ny jsou zvláště při vnitřni ceně našeho vojsk a loďstva. Ještě ale více pro případ, že by Aoglie byla někde jinde ve světě upoutána. Bude-li ale vojsko naše jednou na březích angli- ckých, nic ho potom nezadrží, aby na zeleném ostrově provedlp dokonale dílo své a po domácku se tam zařídilo. I kdyby se polom větší část loďstva anglického opět vrátila a nám zpáteční cestu ohrozila, diktovalo by Némecko přece mir, neboť potom měli bychom Anglie hlavu — Londýn, v moci svojí«
#19 alto_textblock #19
Bilé nebezpečí a Vilém II. Londýnský »Morning Post« píše doslovně taklo: »Po několik neděl měli jsme již v rukou větší část interviewu, kterýž v posledních dvou dnech byl citován v depeších z Ameriky. Byli jsme upozornění, že rozhodující kruhy nepřejí si uveřejnění, ani i kdyby bylo autorisováno císařem samým. Vzhledem k okolnostem a k ne- pokoji, kterýž způsobil již první interview nejen v Německu, ale v celé Evropě, nepokládali jsme se za oprávněny, doslovné znění interviewu, jak nás došlo, uveřejniti.« To vypadá ovšem jinak, nežli nepravda »Münch. Neust. Nachrich- ten« (inspirovaných, jak známo, z berlínského úřadu zahraničního), že anglický tísk nepřikládá váhy druhému interviewu (z »World«) a že ne- věří v pravost jeho. Ovšem konečně má tato nepravda jistou omluvu: vlastenectví ně mecké. Dostaly totiž »spolehlivé« německé, listy pokyn, aby stůj co stůj popíraly s právnost oněch. ovšem trochu »divokých« hovorů, jen aby an- glická veřejnost se v zájmu Německa ukonej- šila a aby nenaléhala na lepší výzbroj Anglie »Matin« pařižský uvádí ještě jinou pří činu, proč se pravost druhého interviewu po pírá. »Musil by jinak — praví list, jak známo, z Anglie výborně obsluhovaný — německý vy- slanec v Londýně ještě jednou navštívit vyslance japonského a požádati ho za odpuštění poněvadž výroky elsařovy proti Japonsku byly přímo urážlivy« . .. »Matin« připomíná, že »Times« otiskly r. 1897 skorem tyléž nezřizené výroky Vilémovy. Tehdy pronesl je císař k francouzskému milio- náři hr. Fronguesvillovi. Císař dodal tehdy, že lituje, že se jeho snaby o sblížení franko- německé nezdařily a poukázoval tehdy už vášnivě na žluté nebezpečí. A mluvil také tenkrát už o »bilém niebezpečí«, kterým mínil Anglii.
#20 alto_textblock #20
Bouřlivé události na Příkopě v Praze.
#21 alto_textblock #21
Sedm neděl již trvají mimořádné poměry na Příkopě. Sedm týdnů jest již ochromen ob chodní ruch na nejdůležitější třídě města a po celou tu dobu panují zde poměry podobné vojenskému ležení. Celý les bodáků četnických rozsázen jest po Příkopě a pod záštitou bodel konají buršáci své procházky. Nejslavnější
#22 alto_textblock #22
ze všeclí bumlů měl být včeréjší a má br dnešní a sice u příležitosti oslavy 60letéh trvání buršáckého spolku Lese- a Redehalle, který se ke konci šesté desítky let svého trvání proslavil tím, že zatarasil pamětní desku P. J. Šafaříka na domě v Krakovské ulici, spo- lek, který před lety své místnosti na Ferdinand- ské třídě dal dekorovati velkoněmeckou ozda- bou, spolek, jebož členové při každém provoka- tivním bumlu chodívají v popředí. Zkrátka, ju- bileum slavil spolek, který němectví v Praze co nejvíce fedruje. Toť se rozumí, že k oslavě jeho jubilea učiněny nejrozsáhlejší přípravy, jež vyvrcholily v uspořádání slavnostních bumlů na Příkopě. Včerejší buml však se nezdařil proto, že české obecenstvo, zejména student- stvo, konání bumlu prostě zamezilo. Zdařila se pouze projíždka buršáků v plném viksu po Př- kopě. Dojeli k místu svého cíle za velikého vzrušení, shnilými zemáky potřísněni. Zpátky už se touto cestou ani nevrátili Projiždka buršáků po Příkopě. Od rána byl změněn obraz pouličního ru- chu. Příkop, Václavské náměstí, dále ulice Ms- rianská, Krakovská a ve Smečkách byly důklad- ně obsazeny policejními hlídkami. Buršácí ve fiakrech v plném viksu jakoby schválně hlavní- mi ulicemi se projížděli. Včera dopoledne ko- nala se v kostele u sv. Salvatora v Klementinu také slavnost svěcení praporu klerikálního bur- šáckého spolku „Saxobavarie“, zástupcové Leschalle pak se svými zahraničními hosty uči- nili návštěvu u obou rektorů německých vyso- kých škol. Stálé projíždky buršáků po Praze vabuzovaly pochopitelné vzrušení obecenstva, které ponenáhlu počalo se shromažďovati na Příkopě a u Prašné brány. Když sedm zahra- ničních buršáků ve fantastických krojích vy- stoupilo z hotelu „u modré hvězdy“, byli uví- táni bouřlivým voláním „Fuj!“ a „hanba! Buršáci odjeli ke Grandhotelu v Marianské ulici, kde byl hlavní sraz. V 35 fiakrech nastoupili pak buršáci jízdu Prahou. Některé fiakry měly čísla černou barvou zamazána, aby se nedala zjistit. Ostatní kočáry měly tato čísla: 20, 24. 25, 28, 36, 91, 96, 97, 100, 108, 115, 129, 172, 182, 184, 188, 190, 191, 194, 202, 203, 207, 220, 241, 242, 245. Až na Příkop dostala se výprava ve fantastických úborech hladce, ale na Příkopě narazila na bouři nevole a roztrpčení. Z tisíců hrdel počalo se rozléhati volání „hanba!“ Nedaleko Havířské ulice, kam kočáry zahočily, české obecenstvo sestoupilo z chodníků do jízdní dráhy a naplnilo ulici tak značně, že fiakry s buršáky musily zastaviti. Někteří kočí fiakrů chránili své pasažery tím. že do obecenstva bičem práskali. Situace byla velmi kritickou, když poslední kočáry s buršáky přijeli. Jen s velkým štěstím vyjeli fiakry ze zá- stupů rozezleného obecenstva do Haviřské ulice a odtud ke Karolinu. Zde učinili buršáci ná- vštěvu v rektorátu německé university, odtud pak odjeli do Husovy ulice, kde navštívili rekto- rát německé techniky. Návštěvy byly zbytečné. ježto rektoři i protektoři v tu dobu prodlévali ve Vídni. Ale buršákům nešlo ani tak o ná- vštěvu rektorů, jako spíše o provekativní pro- jiždku Prahou.
#23 alto_textblock #23
Zmařený bumi Projiždka buřšáků v plněm víksu ve fistkreck po Příkopě byla první částí programu. Druhou částí měl býti buml, k němuž se buršáci v počtu mnoha set chystali. Prodlévali v kesině už od rána a očekávali okcůnžik, kdy bude dán povel k vytržení na promenadu Příkopu. Leč dálo se buršáci nedostali, než k domovním vratům. Če- ského obecenstva, zejména studenistva a také dělnictva, sešlo se na Příkopě tolik, že impo- santním svým počtem pořádání bumlu proste znemožnilo. Široký chodník byl českým obecen- stvem přeplněn tak, že se východ z kasina úplně zamezil. Kasino v tu dobu vroubeno bylo ne četnými četníky a policisty, čehož v kasině ve- lice bylo želeno. „Waché, Wache!“ volali Něm- ci, ale marné bylo volání, četnické bodáky v t chvíli teprve putovaly z Hradčan do vnitřního města. A bez ochrany bodáků noměli buršáei odvahy. Dva v šedivých čapkách drali se a bylo patrno, že zůmyslně lezou do zástupu. Falešné zprávy německých kruhů o násilnostech na Pří- kopě vykonaly ve Vídni svůj úkol, jak zřejmo bylo z té okolnosti, že místodržit el zvláštním vlakem se vrátil z Vídně do Prahy! Zatím události v Praze nebyly nijak nebezpečné a nedopouštělo se žádných trestuhodných činů. Naopak, opakovaly se události minulých neděl: čeští lidé zatýkáni na poukaz buršáků, kdežto buršáci po předložení legitimace ihnod byli propouštěni. Jaký materiál vyslali včera Němci na Při-
#24 alto_textblock #24
Hudba.
#25 alto_textblock #25
+ Emmy Destlnnová v Americe. Sensační udá lostí pro největší města Severních států amerických budou v letošním zimním období pohostinské brs slavné naší krajanky sl. Emmy Destinnové. Začátel učiněn v Novém Yorku, v tamější opeře Metro- politan Americké časopisy závodí v pochvalných úsudcích o sl. Destinnové. Tak čteme v tamějším »Heraldu«: Slečna E. Destinnová, nový dramatický soprán berlínské opery, která tak vynikající měrou je zúčastněna na nové sezoně, zpívala Aidu. Vládne hlasem veliké síly a bohatého fondu neobyčejné dramatické výraznosti, který je pružným a schopným každé modulace. Jest zpěvačkou velikého pochupení hudby a citovosti. Její hlas honosí se zvlaště ve vyšších polohách nesmírnou krásou. Také značné nadání dramatické vyzíralo z jejího výkonu. Náladou večera byla rozplameněna do té míry, že posluchač stvu bylo možno poznali ji na vreholu jejího umění Byla z nejzajímavějších osob tohoto představení co vykonala, mohlo vzbudit nejlepší očekávání ná- všlěvníků opery pro její příští vystoupení. — Jiný časopis: Udalosti večera byl přichod sl. Destinnové Die biografie čítá sotva 30 let. Budi veliký dojem svou vášní, energií a obdivuhodnou schopnosti, vy- jadřsli rozechvění od nejnižších do nejvyšších stupňá. — Veliký věnec byl podán slečně E Destinnové svazem českých spolků. Byl tak značných rozměrů že musil býti nesen dvěma zříženci. Mezi ostatními květinovými dary dlužno zvláště jmenovati věnee profesora Ferrera, věblasného dějepisce starého Říma. Slečna Destinnová, která byla šestkráte vyvolána, pravila: »Jsem velice potěšena. Toužila jsem dávn sejíti se s americkým obecenstvem a nyní, když jsem ho poznala, jest to nejvýznamnější okamžik mého života + Koncerlní večer Hudobního odbozu Umělecko besody koná se ve čivrtek dne 10. prosince 1903 ve velkém sále Měš ťanské besedy. Na programu jsou sborově skladby ze 16. a 17. slol., kterě z kancionálů českých literátů v Táboře, Chrudimi, Sedlčanech, Příbrami a Benešově vypsal hud. spisovatel p. Ro- man Veselý. Mezi nimi zvlášť zajímavé jsou tři sbory Jana Trojana Turnovského. Poslední číslo koncerlu, šestihlasé motetto Krištofa Harania z Polžic a Bez- družic zesnulého na popraviští staroměstském r. 1621 bude provedeno v transkripci prof. Karla Sleckra
#26 alto_textblock #26
Obsáhlý program nasludoval a provede řízením R. Kliera zpěv. spolek „Škroup + Koncert Emila Bergmanna koná se 9. prosinee v hotelu „Ceniral“. Lístky v hud. závodě Emn. Wetz- lera, Ferd. třídha 36. + J. Bušck, „Radosli mládí“, op. 7. 12 skladl - ček pro děti od prvních začátků pro klavír na 2 ruce Edition M. U. č. 426. Skladbičky hodí se ke každé klavírní škole. Nakladatel Mojmír Urhánek, Pra ha, Hlávkův palác. Cena K 1.20, + Z České Filharmonie. Dnes o 4. hod. odpol koná se v sále Plodinové bursy šestý symfonický koncert. Dirigent dr. Vilém Zemánek. Solisla Jar Buchtele. Pořad: 1. Čajkovskij: Symfonie č. 3. D-dur 2. Dvořák: Houslový koncert Amoll. 3. Wagner Předehra k „Norimberským mistrům pěvcům“. Vstu penky po 2 K na číslované sedadlo, po 1 K na ne- číslované sedadlo a po 60 h na místa k stání prodá- vají se od 10 do 12 bod. dopol. v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském nám. č. 55 a od 3 hod. odpol. u koncertní pokladny + Z Českého spolku pro komorní hudbu v Pra- ze. Druhý mimofádný koncert koná se již v úlerý dne 1. prosince o 7. hod. večer v Rudolfině. Bude to večer sonat pro housle a klavír, k němuž získán dva umělci světového jména, francouzský hous' ista Emil Sauret, žák Běriolův a Belgičan Artur de Greeí Pořad sestaven tak, že z klasických skladeb zvoleny sonata E-dur od J. Š. Bacha a G-dur op. 96, z mo- derních pak ušlechtilá a hluboká sonata Francouze C. Francka. — Předplatné lístky členské v loži za K 8.—, na sedadla za K 6.—, pro nečleny v loží za K 16.—, sedadla za K 12.—, na místo k stán K 6.—, vydává pokladník spolku prof. MUDr. Ferd Pečírka v Dlouhé tř. 27. denně od 3—5 hod. odp., ja- kož i listky k jednotlivým koncertům a sice sedadle v loži za 6 K, jiné za 4 K a místo k stání za 2 K. + Jubilejní koncert ve prospěch „Bolzanova sa- moslatného sirotčince učijelského“ koná se dnes ve 3 hod, odpoledne v Rudolfině. Vslupenky u pokladny + Hudba chrámová, Dnes ve 4 hod. odpol. pro- vedeny budou v chrámu na Karlově řízením pí. Marie Benešové-Machainové následující nové skladby „Otče náš“, osmihlasý sbor z péra prof. dra. Kaul manna, solo zapěje pan Ed. Krtička, „Jubilejní hym na“ od Lad. Vymetala, „Slavnostní kantáta“ od Lu děka Kozla, osmihlasý smíšený sbor a „Pange lingua“ Norb. Kubáta. Mimo zpěv. okteto „Slavoj““ slíbil přes 60 dam a pánů laskavě účinkovati.
#27 alto_textblock #27
+ Orchostrálnímu sdružení v Praze podařilo se získati za dirigenta pana Olakara Ostrčila, profesora a hudebního skladatele. Poněvadž bylo nutno pro- gram již dříve slanovený poněkud změniti, přijíma se opět noví členové v pondělní zkoušce dne 30. t. m a dne 7. prosince vždy od 3/27. hodiny ve spolkove místnosti v restaurantu pana Kopeckého na Václav- ském náměstí čís. 22. + Nové hudebniny a knihy. (Zpráva hudebníh závodu Mojmíra Urbánka v Praze, Hlávkův palác Bušek, Radosti mládí. 12 skladbiček pro plano o prvních začátků. (Edition M. U.) Kraus, 40 etud pre začálečníky. (Edition M. U.) Schubert, Výbor písn s českým textem. Mac Dowel op. 62. New-Englan Idyllen pro piano. Pirani op. 87. Fantasie pro 2 kla- víry. Frimi op. 36. Crépuscule pro cello a klavir Stojovski op. 22. Koncert G-dur pro housle. Rozkoš- ný, Solitude pro oboe a klavír. Růžek, Ukolébavk pro cello a klavír. Jones, Geiša. Klav. výtah 2ruč. s podlož. textem. Burmestr, Skladby starých mistrů pro housle a klavír. V. svazek. Liszt, Uherské rhap sodie ve 2 svazcích. Sv. I. č. 1/4. Sv. II. č. 7. 11ja Elgar, Variace na 4 ruce. Trneček, Noveleta pro har- fu. Trneček op. 29. Nocturno pro housle, celloa harfu. Kniha: Mašek, Kunálovy oči, libreto.
#28 alto_textblock #28
Různé zprávy.
#29 alto_textblock #29
Zavraždění malíře Steinheila. Vzrušující aféra zavraždění malíře Steinheila ne- ní posud úplně vyjasněna, ale předivo lží, kterým paní Steinheilová obestřela hroznou událost z nec na 31. května, je již značně protrháno, takže lze očekávati, že podaří se zjistiti všechny vinniky Zalčená, která by mohla rázem odhatiti pravdu, po- sud mlčí, pláče ve vězení a volá po dceři. V úřad- ních kruzích panuje přesvědčení, že paní Steinhei lová má na vraždě účastenství. Čin ovšem spáchaly silnější a zručnější ruce, neboť oběti byly obratn zardouseny a spoutány. „Libortá“ přináší novou versi, dle niž prý došle k hádce mezi malířem Steinheilem a jistým šlechii cem A, který v Steinheilovš byté příliš dlouho zů
#30 alto_textblock #30
stal s domácí paní, kdežto Steinhetl a paní Japyové se již odebrali na odpočinek. Hádka vznikla tím, že Steinheil ze svého pokoje vyzval hosta, aby již ode- šel. Silnější šl. A. se za hádky snad návledkem poži- tého alkoholu na Stoinheila vrhnul a usmrtil jej. Pan Japyová zatím byla raněna mrivicí Na te prý 5l. A s paní Steinheilovou provedli komedii se spoulá ním. aby vzbudli domněnku loupežného přepadení. Vyšstřování měl původně provzlti soudce Bou chárd, žádal však presidonia, aby byl této funke sprostěn, načež byl případ přidělen vyšeliujicímu soudci Andrécvi, jenž se duval zabýval výhradně pelitickými záležilestmi. S touto volbiou seuhlasi také ministr spravedlnosti Be ana Nacionalisté snaž se aféry využíti politicky a prohlašují, že paní Stein- beilová byla nástrojem politických odpůrců, kteř chtěli nacionalisticky smýšlejícího presidenta Faura odstraniti. Hrabě Arion, jenž tvrdi, že jeho slyky s paní Steinheilovou byly naprosto korrektní, pravi sice, že v den úmrtí presidenta Faura ležela pan Steinhe. ová nemocna, takže by nemohla býti onou ženou, z jejíhož účesu musily býti tuhnoucí ruce uml rajícího presidenta vyproštěny, naproti tomu se všal s mnohých stran určitě uvádí, že paní Steinheilov Byla ve chvíli, kdy presidenta Faura mnila mrtvice. nalezena v jeho pokoji polonahá a věc byla již tehuy známa, takže mnohé osobnosti následkem toho pře- rušily s rodinou Steinheilovou styky. Z Paříže, 28. listopadu. (K. k.) Nacionalistický poslanec Berry, jemuž odmíll ministr spravedlnosti odpověděti na dolaz po aféře Steinheilově, prohlási k pednomu zpravoduji: Již to, že bylo nutno svěřiti záložitost tuto jinému vyšetřujícímu soudci, svědči o tom, že se dřívější vyšetřující soudce Leydet ne choval správně. Jestliže justiční úrady dopustily s buď chyby nebo slabosti, má veřejně mínění právo- o tom zvěděti. Berry zamýšlí dolaz změníti v inter pelaci na ministra spravedínosti, Proslýchá se, z
#31 alto_textblock #31
ministr spravedlnosti navrline, aby rokování o něm bylo odročeno, ježto nemůže parlament projednávati záležitost, která je právě v trestním vyšelřování. Z Pašíže, 28. listopadu. Paní Stoinheilová bude dle všeho feprve v pondělí podrobena prvnímu dů- kladnému výslechu přod soudcom Andrčem. Dříve má býti zjednáno jasno o tom, co Marietta Wolfová a Reny Couillard posud neurčitě sdělili zpravodajů listů. Obě osoby prý jsou ocholny jmenovali posu neznámé osoby, do aféry zaplolené. Z Paříže, 28. listopadu. Mylně se tvrdí, ze Coullard byl již úplně z vyšotřování vyloučen. Vy- šelfujicí soudce André trvá na tom, aby Couillard byl po nějakou dobu ještě k disposici. Včera večer vy- líčil Couillard soudci ještě podrobně, co ráno po vraždě zpozoroval. Mariclta Wolfová sdělila zástup- cům tisku, že její druhý syn Pierre, sloužící nyní v Tonkinu, jenž byl mylně pokládán za nemanžel- ského syna paní Sleinheilové, v den vraždy sice byl v Pařízi, ale jistě neví ničeho bližšího o zločinu. Pierre prý byl miláčkem celé rodiny Steinheilovya s jejich dcerou Martou si od dělství hrával. Z Paříže, 28. listopadu. Zpravodaji „Matinu sdělila paní Steinhoilová jméno svého milence, kte- rého chtěla ušetřili. Žurnalista odebral se k dolyčně- mu pánovi, kterého také dnes ještě nejmenuje a mě s ním delší rozmluvu. Při tom sdělil zmíněný pán, jenž má zámek v Ardennách, že byl milencem paní Steinheilové, s níž ztrávil několik měsíců v pravé milostné idylle na své ville. Pam Steinheilová mu později nabídla, že se dá se svým manželem rozvěsti, poněvadž se jí protiví. Hleděl ji však od toho odvrá- titi, poněvadž jako vdovec a otec čtyr dítek by si ji mohl vzíti sotva dříve, než za čtyři roky. Celý poměr stal se mu nozději velmi nepohodlným a chlěl jei skončiti. Dne 14. kvělna navštivil paní Steinhicilovou naposled v její ville, ale nemohl s ní mluviti, poně- vadz pyla právě rřítomna velká společnost. Na t