#1
alto_textblock
#1
Strana4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
20. dubna 1900.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 108.
#5
alto_textblock
#5
sivní opposice a ústavními změnami té doby, je
jichž poslední etappou byl nynější dualismus,
když před tím minula příznivá perioda Potockého
tehdejší radikální politikou odmítnutá. Nejinak
bylo za Hohenwarta. Od té doby však poměry
šly k horšímu, až k dualismu, jenž stal se pře-
kážkou naší bývalé politiky. Tak passivita stá-
vala se pramenem ne prospěchu našeho, nýbrž
újmy. Všechny důležité posice a tvrze v celé
státní správě byly osazeny našimi odpůrci. Pak
se teprve uznalo, že nám nelze déle trvati na
poli passivní opposice. Také poslanec dr. Grég
přimlouval se za aktivní politiku. Tím na našieh
vlastních dějinách proveden je důkaz, že i za
poměrů příznivějších a za chanci velmi dobrých
jsme nepochodili. V politice aktivní dobyto bylo
již za vedení staročeského mnohých úspěchů.
Řečník nepopírá, že v daných poměrech
politika, která radikalismus a zásadně radikální
opposici nenapsala na svůj prapor, může velmi
rozhodných radikálních prostředků na chvíli
užíti. Dokládá to příklady z činnosti nynější
české delegace, připomínaje českou obstrukei
na říšské radě v r. 1895, při níž sám měl
platnou účast. Vyloživ celý tehdejší postup če-
ských poslanců, dovodil tím, že taktika českýeh
poslanců proto měla dobrý pro ně výsledky
poněvadž byla včasna. Na to připomíná druhou
úspěšnou českou obstrukci : proti vládě hraběte
Clara.
Takovýto taktický postup nemůže však
býti určen jinak než nejbedlivějšími a všestran
nými úvahami.
Ze všeho je patrno, že nynější češt
poslanci nikterak se nevzpírají, v příhodné době
sáhnouti i k nejrozhodnějším prostředkům boje,
ukáže-li se, že povedou k vytčenému s eili a
k úspěchu. Z toho však nelze činiti zásadu a
každou jinou taktiku zavrhovat.
Druhým předmětem nynějšího veřejného
zájmu je jazyková otázka, totiž úprava jazyko
vých poměrů při úřadech rakouských, zvláště
v Čechách a na Moravě.
Je s podivením, že namnoze za to se má
jakoby vlastně nebylo žádných o té věci plat-
ných zákonných předpisů a jakoby se vše mělo
teprve vybudovati, kdežto přece existuje fada
platných právních ustanovení, přes něž by se
za jiných poměrů a v jiných případech jen tal
k dennímu pořádku nepřecházelo, nýbrž řeklo
by se: tyto předpisy musejí býti provedeny
(Souhlasl)
Předpisy ty jsou Hlavně tři: Obnovené zří
zení zemské z r. 1627, v němž je rovnopráv
nost obou jazyků výslovně určena pro vnější
vnitřní úřadování (Souhlas), dále předpis soud
ního řádu z r. 791, doplněný r. 1803, v němž
se ópět rovnoprávnost uznává (Hlas: Na pa
pířel), ovšem, na papíře, konečně předpis kabi
netního listu z r. 1848, kdež se znova potvr
zuje rovnost češtiny s němčinou.
To jsou základní předpisy, kdežto § 19
nynějších státních základních zákonů je všeobec-
ného rázu, my pak v království českém se h
ani dovolávati nemusíme, poněvadž znova sta
noví, co u nás od dřívějška platilo jako právo
a zákon.
Jisté minist. výnosy absolutistické z r. 185
jsou — také formálně — neplatny a neopráv
něny; dokazuje to také § 19. st. z. z. Ze všeho
vyplývá, ze záálsadní rovinop ráv nios
obou jazyků v království českém
byla a jest platným právem. (Hlučný
souhlas.)
Pochybnost vzniká o způsobu proveden
tohoto rovného práva jazykového! Jsou dvě mož-
nosti; při obou je potřebí jistého předpisu, na-
řízení, jak prováděti platný zákou. (Tak jest )
To musí úřadům býti úřadně sděleno, aby s
zásadní rovnoprávnost také v praxi prováděla.
U nás od let šedesátých až do let osmde-
sátých se rovnému právu rozumělo tak, že úřad
v kraji češkém je úřadem českým, v německém
německým, ževšsk úřady musejí přijímati a vy-
řizovati každé podání v původním jazyku
podání.
Druhá možnost provedení rovnoprávnosti
vyřknuta je takto: úřady jsou naprosto dvou-
jazyčné; v českém kraji česko-německé, v ně
meckém německo-české, a jazyk jednaci v jed-
notlivých případech určen je jazykem, kterým
učiněno je podání. Oba způsoby jsou přesným
provedením rovného práva. Poněvadž pak o tom
není předpisů podrobných; proto řečník nesou-
hlasil s posl. drem. Vašatým, jakoby stačilo
prováděti nynější zákony, nýbrž žádá, abys
způsob prováděeí určitě stanovil. (Výborně !)
Původní český požadavék jazykový zněl.
aby úřady byly v českých krajích české, v ně-
mechých německé, při čemž by se podání v dru-
hém jazyce učiněná vždy příjímala a v podacím
jazyce vyřizovala. Ialn
V letech osmdesátých klonílo se české po-
selstvo k formuli druhé, t. j. k formuli dvoj-
jazyčnosti úradů vcelé zemi. Plati to ovšem
o úřadech I. stolice. Tak odvrátili jsme se o
rovnoprávnosti jednojazyčné k rovnoprávnosti
dvojjazyěné. Řečník pro svou osobu pokládá
rovnoprávnost jednojazyčnou nejen za snáze
proveditelnou, nýbrž také za takovou, která na-
šim národním prospěchům lépe vyhovuje. (Vý-
borně!) Kdo má mínění jiné, toho ovšem ne-
považuje za odpůrce, tím méně za zaprodance
Na stanovisko jednojazyčné rovnoprávnosti
postavily se také Gautschovy jazy kové výnosy.
a tím ve veřejném mínéní učinily praejudic pro
jednojazyčnou rovnoprávnost, t. j. získaly ve-
řejné mínění pro tuto formuli. Když tehdy zá-
stupcové čeští mluvili s bar. Gautsehem, nevy-
slovili se jen pro tuto formuli nebo že se no-
vým nařízením podrobují, nýbrž prohlásili, že
by se s touto formuli mohli spřáteliti, kdyby
vedla ve věcech jazykových k dohodě s Němci
a bylo jí dosaženo smíru v jazykovém sporu
českoněmeckěm. To řečník konstatuje vůči
výtkám, v této věci činěným. Podobně, když
se jednalo o jazykovou osnovu hr. Thuna, češt
poslanci prohlásili, že by mohli na základě jeho
návrhů vstoupiti ve vyjednávání, mohlo-li by
se takto dosíci dohody s Němci.
Na dohodu s Němei kladena byla zajisté
přávem velká váha, poněvadžby se tak do-
spělo bez újmy té neb oné straně k vyřízení
věci zajisté velice palčivé.
Němci však zvedli proti Gautschovým na
řízením bezohledný a násilnický odpor, ne
z příčin věených. Já — pravi řečník — stál
jsem půl druha roku v čele velkého správníhe
ressortu, a nevyskytla se mi z německé strany
#6
alto_textblock
#6
stížnost proti jazykovým nařízením. Tak
v praxi a věcným svým obsahem jazyková na
řízení Gautschova Němce netížila?
Vlastní příčina německého odporu byla ta,
že prý se nám jazykovými výnosy dal do ruky
jakýs trumf, který Němci chtěli míti za rukou,
by zaň dostali od nás koncesse na jiné stran
a proti našemu právnímu přesvědčení. Pr
tom se zapomíná, že zavedení vnitřní úřadn
češtiny — toť onen triumf — bylo vlastně zá-
kladem možnosti vzájemné domluvy s naší
strany a shodného srovnání celé sporné zále
žitosti s Němci
Když jazyková nařízení byla zrušena, ve
řejné mínění u nás se odvrátilo od svého do
savadního stanoviska, právě proto, že byl odňa
k tomu základ zrušením jazykových nařizení.
To je osudný omyl — nejmírněji řečeno —
který se stal v říjnu minulého roku tím, že ja
zyková nařízení byla prostě zrušena.
Kdyby se tak nebylo stalo, kdyby se k vůli
Němcům nebyl z okna vyhodil kabinet Thunův
a s ním jazyková nařízeni, nýbrž kdyby se by
kabinet Thunův propustil, ale jazyková nařízen
zachovala, byla by nyní možnost dohody snad
nější. Bylo by se mohlo zůstati na půdě jedno-
jazyčné rovnoprávnosti. Proto přál si řečník za-
chování jazykových nařízení; lituje, že vláda
nynější neměla, tolik uznání, poznání ani ener-
gie, by napravila hned to, v čem loni v říjnu
bylo pochybeno, t. j. aby zavedla vnitřní úřadní
jazyk český aspoň v téch rozměrech, jako by
uskutečněn výnosy Gautschovými.
Řečník zabývá se pak otázkou, jak jazy-
ková úprava měla by se uspořádati, zdali zá-
konem a to zdali zemským nebo říšským, nebo
zdali nařízením.
Řečník na způsob hlavní váhu neklade
Pokud jde o provedění platných zákonů stano
vících rovnoprávnost obou zemských jazyků
království českém, přiznává řečník právo exeku-
tivě. (Souhlas. Hlas: Má tu povinnost!) Taks
má věc při úřadech první instance. Pro úřady
druhé instance žádáme dvoujazyčnost, nedílnos
a jednotnost úřadův.
Řečník připomíná pak svůj výrok, že nás
od Němců děli jen papírová stěna. Výrok tento
učiněn byl v době, kdy jazyková nařízení byla
v platnosti, tedy v době, kdy zásady jedno
jazyčné rovnoprávností byly do praxe uvedeny
Gautschovými jazykovými výnosy a kdy dalo
se předpokládati, že Němci na takové jedno
jazyčné rovnoprávností setrvaji, kdy tedy vlastn
spor mezi námi a Němci se soustřeďoval na
otázku, do jaké míry má býti připuštěn jeden
jazyk zemský do obvodu druhého, t. j. jakou
měrou má se připustiti české úřadování v kra-
jích německých a naopak. V tom záležel tehdy
spor a naň vztahoval se onen výrok.
Řečník do dneška je přesvědčen, že v t
věci dohoda nebyla nemožnou.
Zatím ovšem věci vyvinuly se jinak. Nyn
došlo na nové pokusy o dosažení domluvy př
známých konferencích vídeňských, které strana
plným právem obeslala. Na těch konferencích
se v některých otázkách, které leží na obvodu
hlavního sporu, ukázalo, že domluva není vy
loučena. Hlavní jádro, cenlrum celé sporné
otázky, t. j. úprava jazykové otázky při úřa
dech státních nebyla dosud v konfereneich an
dotčena, a to, co se za oněch předběžných
harcování ukázalo, přivedlo nás ku přesvědčení
že obtíže nakupí se jako věž.
A obtíže ty po konferencích ukázalys
pohřichu ještě většími a to postupem německýeh
stran na říšské radě, na sněmu zemském
i mimo sbory zákonodárné, na schůzích volič-
ských atd.
Nyní německé strany čím dále tím více
posunují do popředí otázku státního nebo do-
rozumívacího jszyka, jenž uvádí se jako pod-
mínka, bez které nelze na urovnání jazykového
sporu pomýšleti. Naše odpověď je jednoduch
a jasná: my za státní jazyk německý na žádné
rozřešování jazykového sporu nepřistoupíme, při
stoupiti nechceme a nemůžeme! (Hlučný sou
hlas!) Všecky ty řeči o státním jazyku připadaj
jako hračky se slovy nebo hračky s pojmy
Uvnitř říše nelze jich uznati, neboť lid zde
není k vůli úřadům, nýbrž úřady k vůli lidu
(Výborně!)
Akce pro německý státní jazyk byla n
politická — není přece politické ani moudré
burcovati na veřejnost to, co tiše a neúplne
existuje. Státní jazyk německý vyhilašuje sese
strany německé za spásu, za arcanum státu, ale
zapomíná se při tom, že tam, kde stát jen jako
jediný celek se representuje, totiž v jednání di
plomatickém, užívá se jazyka francouzského.
Německý názor o státním jazyku něme-
ckém se čas od času mění. Jsouce v opposic
proti regimu hr. Taaffa, Němci požadavek státn
němčiny zvedli, pominuli jej však mlčky, když
se dostali ke vládě. Dle toho jim byl ornamen-
tální arabeskou v dobách opposice, takovou,
se kterou se v praxi nedá valně počítati. Li-
dové elementy německé se státního jazyka
zřekly, ponechavše příslušnou starost vladě.
Řečník probírá parlamentní návrhy, jež
v této záležitosti byly učiněny a připomíná, že
také budoucnost celé téťo otázky není fixní.
Ostatně jest Rakousko vzhledem k otázce
státní řeči útvarem svého druhu jediným; pro
nás je Rakousko svazkem národů, kteří ke spo-
lečné obraně prostřednictvím dynastie tvořili a
tvoří jednotu a velký celek. (Výborně! Po-
tlesk.)
Národové, kteří se spojili a statkem a krvi
příspěli k uskutečnění mocného státního útvaru,
národové, kteří prožili v historii samostatnou
státní existenci, nemohou zapomenouti svěho
historického postavení v lomto celku a nepo-
kloní se Gesslerovu klobouku na žerdí, na které
je napsán zprostředkovací jazyk německý. (Vý-
borně! Hlučný potlesk.)
Ze všeho je patrno, že nynější politick
disposice je smíru velmi málo přiznivou, a že
z toho vyplývá závěr, kterak vůči nerozhodnosti
vlády, restituovati vnitřní úřadní jazyk český
vůčí náladě na straně německé bude musi
uplynoutijakási doba, než nastane náladu
smíru příznivá.
Budeme-li státi na stráži, nepodvolíme li s
takovým pretencím, jakou je státní jazyk ně-
mecký, pak, i kdyby osud náš ještě se zne-
příjemnil a zhoršil, — vytrváme-li, pak přene
naše právo zvítězí. (Výborně! Hlučný, dlouh
trvající potlesk.)
#7
alto_textblock
#7
Po řeči posl. dra. Kaizl a vyzval před
seda posl. dr. Koldinský shromážděně, by před
nesli svá přání a dotazy.
Pan Hrabě promlouvá široce o různých
politických zjevech, přeje si podpory živnost
nictva, poukazuje na různé nepříznivé momenty
zákonodárné a politické a žádá, by poslane
byli ve stálém styku se svými voliči a při roz-
hodných akeích politických předem se s nim
dorozumívali. (Souhlas.)
Pan Svěcený, zástupce sociálních de
mokratů, zabývá se zvláště otázkami národo
hospodářskými a sociálními se stanoviska so
ciálně-demokratického. Mluví za hlasitého od-
poru ostatního shromáždění.
Pan dr. Čáslavský přeje si intensivní
a konkretní národohospodářské činnosti ve sbo
rech zákonodárných, poukazuje na nepříznivé
národohospodářské zjevy domácí a žádá n
konee, by čeští poslanci pro investiční předlohu
nynější vlády nehlasovali, nebude-li v ní vzat
náležitý zřetel k českým potřebám, zvláště ku
zjednání vodní cesty průplavem dunujskodab
ským. Vypočítává pak řadu nynějších zákonů
jež vývoj hospodářský poškozují. (Souhlas.)
Pan Simonides za častého hlučného
souhlasu mluví o politických, národohospodář
ských a sociálních otázkách v rámci programu
národní strany sociální.
Po dotazech pp. MUDra. Jankeho
Chorváta red. Radiče se rokování na pět
minut přerušuje.
Po přestávce odpovídal dr. Kaizl na po-
známky, předchozími řečníky přednesené. Chápe
nespokojenost lidu, ježto ke spokojenosti je málo
příčin. Stěžují-li si jednotlivci na to, že zájmy
hospodářské postaveny jsou do řady druhé, lze
to nejvýše vysvětliti faktem, že prvním exponen-
tem nynější situace je jazykový spor, který vše
ostatní zatlačuje. Jsou ovšem mnohé výtky.
jichž účelem je, působiti straně svobodomyslné
nepříjemnosti a nesnáze, leč i na ty — praví
řečník — odpovím s čistým svědomím.
Na výtku obč. Svěceného, že práva par
lamentu šlapána byla nohama, dlužno podo-
tknouti, že parlament vzehopil se k reskci vůči
násilnému porušení parlamentních řádův (Po-
chvala) a je smutno, že tohoto porušení zúčast-
nili se co nejvýdatněji právě soudruzi obč. Svě-
ceného, sociální demokratě, kteří tak málo našl
příležitosti k podpoře našeho spravedlivého zá-
pasu (Hlučná pochvala), ale naopak podporoval
obstrukci, namířenou proti našim dobrým právům
(Pochvala.)
Vlastní příčina toho leží v odvislosti če-
ských poslanců sociálně-demokratických od
umíněnosti sociálních demokratů německých
(Hlučná pochvala.)
Pokud jde o výtku účasti při rakousko-
uherském vyrovnání a zavedení daně z cukru
poukazuje řečník na nedávné své vývody ka
línské, dokládaje, že sociální demokraté nejvíee
potírali vládu hrabě Thuna. Sotva že ta odesla,
nápadně umlkli. (Výborně!) Z toho je patrno
že celá jejich agitace měla ráz čistě politický
Ze statislických výkazů — tvrdí dr. Kaizl —
vysvítá, že hlavní kontingent odběratelů cukru
nezáleží právě ze tříd nejchudších, jak se oby-
čejně tvrdívá.
Zvýšení daně cukerní předcházelo mimo t
již ujednání v otázce vyrovnání rakousko-uher-
ského. Ostatně stát potřeboval pro zvýšené
platební požadavky, způsobeně zvýšením platů
zřízenců státních, zejmena finaněních, na něž
v prvé řadě nalehala socialní demokracie,
úhrady.
O podpoře militarismu socialní demokracie
měla by mlčeti a všimnouti si chování daleko
vyspělejší družky své v Německu.
Čeští poslanci v první řadě nalehali n
rozšíření volebního práva, jež částečně aspoř
uvedeno ve skutek zřízením páté kurie.
Vehemenci vývodů páně Simonidesových —
pokračuje řečník — lze připsati na vrub kon-
kurence se stranou sociálně-demokratickou. Stě-
žoval-li si pan Simonides, že exekutiva platné
zákony neprovádí, nutno poukázati na činnost
českých poslanců, kteří právě o to usilují, by
platné zákony byly též správně prováděny. Prot
citátu dra. Palackého: »Byli jsme před Rakou-
skem a budeme také po něm«, uvádí řečník
jiný výrok téhož národovce: »Kdyby Rakousk
nebylo, musili bychom si je utvořit.« Světové
poměry jsou — dle slov dra. Kaizla — takové
že národům rakouským skýtá nejlepší záruky
sdružování ve velmocenském státě.
Snahou poslanců je, uzpůsobiti tento stát
tak, aby hověl požadavkům kulturní a poli
tické existence těchto národů.
K dotazu pana dra. Janke prohlašuje dr
Kaizl, že strana svobodomyslná státoprávního
svého programu nikdy nezapřela a nezapírá, na
opak, že mnohokráte prohlásila, že na něm trvá.
Státní právo je hlavním cílem nynější české po
litiky, která však je přesvědčena, že po stup
ních lze k němu dospěti všeobecným naším ná-
rodním zmohutněním. Jednou z dotyčných cest
je také uspokojivé vyřízení otázky jazykové, které
časem i Němce přivede k poznání prospěchu
svébytnosti našich zemí. (Pochvala.)
Žádosti pana dra. Janke za výklad svého
stanoviska k vysokomýtské řeči posl. Sokola
prohlašuje řečník, že nevyhoví, ježto — jak
praví — nepokládá za slušno, by útočili poslanei
téhož klubu na sebe navzájem. Takové jednání
odporuje — dle názoru řečníkova — kollegiální
solidaritě.
Se žádostí pana dra. Čáslavského, by za-
hájena byla úsilovnější činnost národohospodář-
ská, projevuje dr. Kaizl svůj souhlas.
Vládní požadavek na investice v té způ-
sobě, jak byl podán, považuje však řečníkza
nepřijatelný, poněvadž to, co nynější vláda žádá.
ani nejlepší její přátelé nemohou jí povoliti.
Že národohospodářské otázky zůslaly v pozadí.
zavinila ovšem obstrukce; kde ta vládne, je
jejich projednání nemožným.
Poměr klubu českého k Jihoslovanům
prohlašuje řečník — k dotazu p. Radiče —
přátelským.
Pokud se týče jazykové osnovy vládou
chystané praví dr. Kaizl, že nechápe, jak má
říšská rada sdělávat jazykový zákon pro jednot-
livou zem. Definitivně se ovšem vysloviti nelze,
poknd předloha sama v rukou poslanců se ne-
nalezá.
Řečník je přesvědčen, že je v zájmu všeho
lidu i úspěchu české politiky, by český náro
byl na říšské radě representován klubem jed
#8
alto_textblock
#8
notným a ne malými frakcemi, které by se po
tíraly na vzájem.
Proto žádá, by voličstvo setrvalo při straně
pro niž se rozhodlo a věnovalo jí i nadále dů
věru, jsouc přesvědčeno, že svědomitě pracuje
ku prospěchu českého národa. (Hlučná pochvala
a potlesk.)
Ježto nikdo již o slovo se nehlásil, pro
jevil předseda dru. Kaizlovi za jeho výklady
díky a skončil o půl 9. hod. večerní schůzi
#9
alto_textblock
#9
Denní zprávy.
#10
alto_textblock
#10
— Ubohý český sněm bude letos od-
souzen svůj skrovňoučký zásypeček semleti ne
na jednou neb na dvakrát, nýbrž dokonce na
třikrát. Je prý již rozhodnuto, že svolán bude
k dodatečnému zasedání ještě také v mě síe
září zejmena za tím účelem, aby povolil roz-
počet. Bez toho ostatního prý se království české
již obejde. Toť se ví: parlament, klerý nepo
voluje vojáky a peníze na kanony nemá ve
Vídni valné ceny. A to všechno k vůli penězům
jichž má vláda nezbytně zapotřebí a které pod
firmou »půjčka investiční«, kterou ale v pravdě
nebude, chce si vypůjčit. Což ale jestli sej
nepodaří prosaditi půjěku tu? O tom, že konfe-
rence již se nesejdou, zbytečno by bylo pochy
bovati. Dle autentických zpráv poslanci češte
další účastenství v poradách těch jako seriosní
muži odmitnou, vládě tedy nezbude nie ji-
ného, než vytasit se konečně s návrhem
jazykovým. V listech německých, najmě
zahraničných dává vláda rozhlašovati, že Němci
budou tímto operátem nepříznivě překvapeni. Je
to průhledný manévr a nic víc. Touto neši-
kovností domnívá se pan Körber dělati u nás
náladu pro svého nepodařeného pastorka. Zatím
zase odjinud se dovídáme, že docela naopak
Němci budou míti příčinu k jásotu, my Čechové
že ale pohoříme. Pan dr. Körber postavil prý
se ve svém návrhu na stanovisko tak zvané
»nezbytné potřeby«, to jest ignoroval úplně
právo národa našeho, a všechny požadavky
naše, jež nesrovnávají se s drzým svatodušním
programem Němců, hodil pod stůl. Návrh
páně Körbrův je políčkem vy-
ťatým národu českému ve tvář-
který nemůže míti nic jiného za následek, než
nejrozhodnější odpor lidu če-
ského a nový urputný boj z
práva jazyková a nikolí smíření.
Národní smír — tak aspoň se nám sděluje —
je tím pochován a poněvadž zástupcům lidu
českého nezbude nyní konečně nie jiného než
brániti se obstrukci, je zároveň té
osudparlamentarismu zpečetěn.
Katastrofa blíží se rychlým krokem.
— Politická nestoudnost. Zcela v to-
nině »Bohemie«, jenže o dobrou tercii vříska-
věji provází »Neue Fr. Presse« svými komen
táry řeč dra. Kramáře. Líčí jej jako politi-
ckého ighoranta, jako člověka bez logickéh
soudu a jako frivolního násilníka. Výklady dra
Kramáře jsou prý vlastně posměchem a poha-
nou akce smiřovací. Jak prý se může odvážiti
muž, který ve svěm národě chce hráti roli
vůdeovskou, k prohlášení, že Čechově užijí
obstrukce, která národům rakouským tolik ran
a škod způsobila, třeba by tím sebe více utr
pěli, poněvadž jsou prý odhodláni, obětovati
věci národa svého prospěchy hospodářské. Do
pouští prý se tím zločinu ne pouze na Rakou
sku, nýbrž i na vlastním národě, radí-li učiniti
parlament opětně ku práci neschopným. — Řeči
takovou opovažuje se výklad dra. Kramáře pro
vázeli hlavní orgán obstrukce, list Lechrův.
Přerschův a — Bernerův. Prohlašovati ob
strukci, dělají-li ji Čechové k vůli věci sprave-
dlivé a v nedostatku jiné zbraně, za zločin, na
proti tomu ale za etnost, dělají-li ji Němci.
aniž by se jim ublížilo, k vůli tomu, že práv
dostati se má též jiným — je ovšem logika,
které dr. Kramář a jiní slušní a rozumní lidé
nejsou s to pochopiti. Opakujeme ještě jednou,
co by dělali Němei, kdyby vlád
restituovala vnitřní jazyk český
v úřadech? Obstrukci, vždyť to doznal
»Neue Fr. Presse« také. Ta ale nebyla by
zločinem na Rakousku, na vlastním národě
A což nejásala tatáž »Neue Fr. Presse«, když
němečtí fabrikanti v obvodu liberecké obchodní
komory protestovali proti smířlivé manifestaci
továrníků a obchodníků v obvodu obchodní ko-
mory pražské a se zadostučiněním neprovázela
jejich brdá nacionální slova, že nikdy v obět
nepřinesou statky národní prospěchu hmotněmuk
To nebyl zločin, to nebylo politické žhářství?
— Politické schůze. Veřejnou schůz
lidu pořádá český politický spolek
česko-budějovický v neděli dne 22
t. m. o 2. hod. odpol. ve velkém sále besed-
ním v Č. Budějovicích. Na programu jest roko-
vání o zamýsleném národnostním ohraničen
kraje česko-budějovického a zřízení novýc
okresních soudů.
#11
alto_textblock
#11
— Osobní. Policejní rada p. Nostitz, dosu
správce policejního komisařství v Bubenči, nstanover
byl přednostou oddělení III. u polic. ředitelství (po-
pisní referát). Správcem bubenečského komisařstv
jmenován komisař p. Knahl, fenkcionář státního za
stupitelství při okresním soudu pro přestupky
správce komisařství na státním nádraží.
— Úmrtí. Dne 18. dubna t. r. zemřel v Praze
pan Jan Lange, mistr truhlářský a leštič pokojů
milé povahy a všeobecně vážený. Pohřeb koná s
dnes v pátek 20. t. m. o 5. hod. odpol, z farníh
chrámu u sv. Jiljí. — Včera zemřel pan Franti-
šek Jelínek, pražský měšťan a majitel známo
vinárny na Uhelném trhu, ve 49. roce věku svého
po dlouhé nemoci ochrnutím plic. Zvěčnělý byl též
odborným soudním znalcem a těšil se pro svou pří-
větivost všeobecné oblibě. Pohřeb konán bude zejtra
v sobotu o 3. hod. odpol. z farního chrámu u sv.
Havla na hřbitov olšanský.
— 50leté služební jubileum slaví dnes před
nosta stanice Prahy rak.-uher. společn. státní dráhy
cís. rada inspektor p. Karel Noč. Věrným plněnín
povinností oblížného povolání svého, jakož i konci
liantní povahou získal si jubilár obliby u před-
stavených i u podřízených a těší se vážnosti
v nejširších kruzích veřejnosti. Ku poctě jeho pořá-
dali úřadníci odborných oddělení pražské sekee
v hotelu »U saského dvora« čestný večer.
— Pravoslavné velkonoce počínají příšt
neděli. Dnes o pravoslavný Velký patek konají se
bohoslužby v ruském chrámě sv. Mikuláše na Sla-
rém městě ve 2 hodiny odpoledne (snímání s kříže
a výnos plaščanice) a v 6 hodin večer (pohřeb)
V sobotu v 11 bodin dopoledne liturgie a o půlnoc
ze soboty na neděli Vzkříšení.
— Městské zastupitelstvo na Král. Vino
hradech koná ve středu dne 25. dubna t. r. o3
hod. odpol. v zasedací síni radnice schůzi. Na po
řadu jednacím mimo jině: Obnova smlouvy s c. k
všeobecným ústavem ke zkoušení potravin o pro
#12
alto_textblock
#12
hlídce obchodů potravních. Projevení souhlasu
s osnovou jízdního řádu pro jízdu vozy automobil-
ními a motorovýmí koly v policejním obvodu praž-
ském. Žádosti učitelstva za udělení po případě zvý-
šení příbytečného. Žádosti slč. učitelek obecnýcha
měšťanských škol za zvýšení dosavadního příbyteč-
ného na 25% základního služného.
— Ze společnosti přátel starožitnosti
českých v Praze. Zejtra v sobotu koná se člen-
ská schůze v místnostech spolkových na Václavském
nám. č. 819 (dům Fuchsův, obch. spolek »Merkur-)
Na programu jest přednáška pana dra. J. V. Ši-
máka: O krajině turnovské ve XIII
a XIV. století. Správní výbor, uznávaje opráv-
něné stesky, upozorňuje, že členské schůze budou
vždy konány přesně o 8. hod.; koho věc zajímá,
přijde jistě v čas. Hostům volno. První číslo spolko-
vého »Časopisu« vyjde v polovici května; zpozdění
jeho bylo způsobeno tím, že bylo nutno vyčkati
vhodné doby na fotografování vzácné, ale nepřístupné
práce umělecké, jejíž vyobrazení bude provedeno
světlotiskem. Členové dostávají »Časopis«, vycháze-
jící čtyřikrát za rok, zdarma. Ročně platí: člen
činný K 2.—, přispívající K 4.— příznivec K 10. —
Noví členové jsou přijímáni ve schůzi. P. T. členové
mohou se značnou výhodou předplatiti Společnosti
vydávané obsáhlé a hojně illustrované dílo »Staro-
městský rynk«, jež píší dr. Jos. Teige a Jan Herain.
Lze očekávati, že dílo nalezne hojně předplatitelů,
zvláště v kruzích zastaneů starobylého rázu Prahy.
— Na Smetanovu »Prodanou nevěstu-
v Paříži složili dále: členové Družstva Národního
divadla pp. Fr. Prochaska 50 K a Karel
Vendulák st. 20 K, a pan Josef Tekl, továr-
ník v Praze 50 K. Celkem složeno 6230 K. Další
příspěvky přijímá administrace tohoto listu a kancelál
Národního divadla.
— Světová výstava v Paříži. Administrac
společných výprav oznamuje, že první společná vý-
prava vyjede z Prahy 5. května. Jedna z nejznač-
nějších výhod, které účastníkům našich prvních vý-
prav se skýtají, je, že zachytí ještě dojem pravého
pařížského života, neboť v pozdějších měsících pa-
řížská haute volée Paříž opustí, neb ve velikém ni-
valu cizinců úplně zmízí. Přihlášky k první výpravě
přijímá do 25. t. m. knihkupectví F. Topičovo v Praze.
— Česká škola kuchařská. Ve spolku »D-
mácnost«, v české škole kuchařské v Praze, konali
se bude obvyklý cukrářský kurs, počínaje dnešním
dnem, opět každý pátek o 3. hod. odpol. v místna-
stech spolkových v Lazarské ulici čís. 1718—II., po-
schodí II., až do odvolání.
— Otevření silnice pod Letnou. Před 14
dny objevily se na letenské strání nad silnicí pod
Letnou značné trhliny a na některých místech stráň
sesula se až na silnici. Aby se zabránilo možnéma
neštěstí, byla silnice pro jízdu povozy uzavřena. Na
základě usnesení úterní schůze městské rady pražské
konala se včera na místě onom komise za účelem
zjištění stavu sesouvající se stráně a opětného ote-
vření silnice. Komise zúčastnili se stavební radové
pp.: Václavek a Pisařovič, inž. Reich, mag. konci-
pista dr. Herrmann, správce městských sadů Skalák
a vrch. komisař Buršík. Komise konstatovala, že
v minulém týdnu stráň více se nesesula a že také
nehrozí další nebezpečí sesouvání. Bylo však usne-
seno, aby dosavadní ohraničení míst závadných byl
i na dále ponecháno. Ode dneška jest silnice pod
Letnou pro vešleru dopravu opět otevřena. Také
cesty na stráni letenské jsou pro obecnnstvo ote-
vřeny a jen část tak zv. Malostranské stezky bude
na dále uzavřena, poněvadž v těch místech nebez-
pečí sesouvání nepominulo. Stavební úřad předlož
radě městské návrhy na odvodňování stráně a jiná
opatření, kterými by se zabránilo na příště sesou-
vání stráně.
— Lázeňské expresní vlaky. Rychlíky spo-
lečnosti státní dráhy, vyjíždějící z Vídně v 10 hod.
15 m. večer a přijíždějící do Vídně v 7 hod. ráno,
budou míti letos od 1. května opět expresní spojenl
buštěhradskou dráhou s Karlovými Vary. Prvý při-
bude do Prahy v 5 hod. 45 m. ráno a do Karlových
Varů v 9 hod. 30 m. dopol., druhý vyjede z Karlo-
vých Varů v 7 hod. 15 m. več., z Prahy v 11 hod.
5 m. v noci a přibude do Vídně v 7. hod. ráno. Oba
tyto vlaky budou míti spací vozy I. a II. třídya
přímě vozy I., II. a III. třídy mezí Vídní, Prahoua
Karlovými Vary. Spací vozy mezi Prahou a Dráž-
ďany se u nich od 30. dubna zruší.
— Z elektrických podniků král. hlav.
města Prahy se sděluje: Jelikož se žádosti za
povolení návštěv ústřední elektrárny v Holešovicích
v poslední době tak rozmnožily, že by nepřetržitými
návštěvami trpěla pravidelná služba centrály, bylo
nutno omeziti dobu návštěv na dva dny v týdnua
to ve čtvrtek a v sobotu od 8 do 10 hod. dopotedne
Spolky i jednotlivci, kteří se hodlají ucházeti o po-
volení návštěvy ústřední elektrárny, nechť se dl
tohoto ustanovení řídí.
— Sesouvání země. Z Ústí n. L., 19. dubna.
(C.-B.) V okrsku sesouvání půdy u Neštědic, kdež
včera nastalo uklidnění, dnes dopoledne pozorováne
opětné sesouvání půdy směrem ku náspu rakousko-
uherské státní dráhy. Hasiči z okolí byli povoláni
na pomoc, aby vodou z Labe nahrnuté spousty půdy
rozpustili a průkopem náspu železničního je propla-
vili. Okresní hejtman nařídil vyklizení dvou domu
pod železničním náspem. Jistý počet dělníků želez-
ničních jest zaměstnán odklízením nahruuté půdy.
Na místě pohromy jest v činnosti parní stříkačka,
by nahrnuté massy jílu byly rozpuštěny, tlak na-
hrnuté půdy na železniční násep byl zmírněn a za-
bráněno bylo posunutí náspu. Lze očekávati, že
posouvání půdy nenabude větších rozměrů. —
Z Vrchlabí, 19. dubna. (C.-B.) V Dolní Olešnici
počal se sesouvati svah návrší. Okrsek sesouvání
obnáší as 10 hektarů. Obecní silnice Olešnice-
Debrná se následkem sesouvání půdy prohloubila a
posunula. Žádoucí bezpečnostní opatření byla ihned
učiněna. Jest se obávati, kdyby deště na dále po-
trvaly, že by se posouvající se půda přes silnici na-
hrnula do tekoucího kolem Labe, čímž by nastalo
značné stavění se vody v této těsné části řečiště
labského, čímž by byla ohrožena obydlí nad okrskem
posouvání půdy. V těchto místech odehrála se po-
dobná katastrofa před 30 lety, tak že domy, jež tu
stály, nebyly již znova vystavěny.
— Z assanačního obvodu. Dle potvrzenéh
plánu poloby obvodu assanačního a sice ve sku-
pině XXXVI. jest na jižní straně kostela sv. Salvatora
navržena slepá ulička 12 m. široká, která vyúsťuje
do ulice Dušní. Aby kostel sv. Salvatora nebyl za-
stavěn, má býti isolován a k účelu tomu nynější
ulička má se kolem celého kostela ve stejné šírc
prodloužiti a má do ulice Kostečné vyúsťovati. Plan
změnu tu obsahující jest po dobu 4 týdnů veřejně
vyložen v kancelaři assanační v domě Richtrově
na Malém náměstí č. p. 459—I., kde v hodinách
úřadních jej lze prohlédnouti.
Záhadné úmrtí. Ve třetim patře domu čp
1711—II. v Benátecké ulici obývala malý pokojík
43letá švadlena Marie Bohmannová, do Hyršovau
Domažlic příslušná. Její sousedům bylo nápadno, že
švadlena již tři dny z bytu nevyšla a když včera
dopoledne počal se ve třetím patře šířiti podivný
zápach, byl za intervenci požádán bezpečnostní úřad.
Policejní komisař pan Hataš s lékařem panem drem.
Feiglem a assistencí odebral se před polednem do
domu č. 1711—II., kde dvéře příbytku Bohmannové
byly násilně otevřeny. Svadlena byla tam na loži
nalezena mrtva. Smrt ji překvapila asi před 3—
dny. Po lékařském ohledání byla mrtvola odnesena
do pathologického ústavu a byt náležitě vyvětrán
— Břitvou se podřezal. Příšerný pokus seba-
vraždy provedl včera dopoledne 67letý dělník Josei
Šuk, bydlíci v obci Kozomíně u Velvar. V domác-
nosti Suka vznikla mrzutost, která hlavu rodiny při-
vedla k zoufalství. Uchopil břitvu a podřezal si hrdlo
a levou ruku. Krev řinula se proudem z hlubokých
ran. Dalšímu zběsilému jednání starocha domácí
lidé učinili přítrž. Šukovi poskytnuta první pomo
lékařská, načež byl dopraven do pražské všeobecné
nemocnice.
— Drobné místní zprávy. V pražském poli-
cejním obvodu byly předevčírem zatčeny 53 osoby.
Mezi těmi 6 pro krádež, 1 pro dotěrné nabízení
květin ke koupi, 19 pro potulku a nedovolený ná-
vrat, 14 pro opilství a výtržnost, 4 pro neuposlech-
nutí úřadního rozkazu, 5 pro žebrotu. — V Havlí-
čkově ulici na dol. Novém městě včera dopoledne,
jak se nám z obecenstva píše, vyvolalo nemalé
vzrušení kolemjdoucích týrání — učně. Z Poříči
vlekl se, pod těžkým břemenem stenaje, učeň, nes