ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 d80b8570-669b-11dc-847f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 12
#1 alto_textblock #1
Strana4.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
20. dubna 1900.
#4 alto_textblock #4
Císlo 108.
#5 alto_textblock #5
sivní opposice a ústavními změnami té doby, je jichž poslední etappou byl nynější dualismus, když před tím minula příznivá perioda Potockého tehdejší radikální politikou odmítnutá. Nejinak bylo za Hohenwarta. Od té doby však poměry šly k horšímu, až k dualismu, jenž stal se pře- kážkou naší bývalé politiky. Tak passivita stá- vala se pramenem ne prospěchu našeho, nýbrž újmy. Všechny důležité posice a tvrze v celé státní správě byly osazeny našimi odpůrci. Pak se teprve uznalo, že nám nelze déle trvati na poli passivní opposice. Také poslanec dr. Grég přimlouval se za aktivní politiku. Tím na našieh vlastních dějinách proveden je důkaz, že i za poměrů příznivějších a za chanci velmi dobrých jsme nepochodili. V politice aktivní dobyto bylo již za vedení staročeského mnohých úspěchů. Řečník nepopírá, že v daných poměrech politika, která radikalismus a zásadně radikální opposici nenapsala na svůj prapor, může velmi rozhodných radikálních prostředků na chvíli užíti. Dokládá to příklady z činnosti nynější české delegace, připomínaje českou obstrukei na říšské radě v r. 1895, při níž sám měl platnou účast. Vyloživ celý tehdejší postup če- ských poslanců, dovodil tím, že taktika českýeh poslanců proto měla dobrý pro ně výsledky poněvadž byla včasna. Na to připomíná druhou úspěšnou českou obstrukci : proti vládě hraběte Clara. Takovýto taktický postup nemůže však býti určen jinak než nejbedlivějšími a všestran nými úvahami. Ze všeho je patrno, že nynější češt poslanci nikterak se nevzpírají, v příhodné době sáhnouti i k nejrozhodnějším prostředkům boje, ukáže-li se, že povedou k vytčenému s eili a k úspěchu. Z toho však nelze činiti zásadu a každou jinou taktiku zavrhovat. Druhým předmětem nynějšího veřejného zájmu je jazyková otázka, totiž úprava jazyko vých poměrů při úřadech rakouských, zvláště v Čechách a na Moravě. Je s podivením, že namnoze za to se má jakoby vlastně nebylo žádných o té věci plat- ných zákonných předpisů a jakoby se vše mělo teprve vybudovati, kdežto přece existuje fada platných právních ustanovení, přes něž by se za jiných poměrů a v jiných případech jen tal k dennímu pořádku nepřecházelo, nýbrž řeklo by se: tyto předpisy musejí býti provedeny (Souhlasl) Předpisy ty jsou Hlavně tři: Obnovené zří zení zemské z r. 1627, v němž je rovnopráv nost obou jazyků výslovně určena pro vnější vnitřní úřadování (Souhlas), dále předpis soud ního řádu z r. 791, doplněný r. 1803, v němž se ópět rovnoprávnost uznává (Hlas: Na pa pířel), ovšem, na papíře, konečně předpis kabi netního listu z r. 1848, kdež se znova potvr zuje rovnost češtiny s němčinou. To jsou základní předpisy, kdežto § 19 nynějších státních základních zákonů je všeobec- ného rázu, my pak v království českém se h ani dovolávati nemusíme, poněvadž znova sta noví, co u nás od dřívějška platilo jako právo a zákon. Jisté minist. výnosy absolutistické z r. 185 jsou — také formálně — neplatny a neopráv něny; dokazuje to také § 19. st. z. z. Ze všeho vyplývá, ze záálsadní rovinop ráv nios obou jazyků v království českém byla a jest platným právem. (Hlučný souhlas.) Pochybnost vzniká o způsobu proveden tohoto rovného práva jazykového! Jsou dvě mož- nosti; při obou je potřebí jistého předpisu, na- řízení, jak prováděti platný zákou. (Tak jest ) To musí úřadům býti úřadně sděleno, aby s zásadní rovnoprávnost také v praxi prováděla. U nás od let šedesátých až do let osmde- sátých se rovnému právu rozumělo tak, že úřad v kraji češkém je úřadem českým, v německém německým, ževšsk úřady musejí přijímati a vy- řizovati každé podání v původním jazyku podání. Druhá možnost provedení rovnoprávnosti vyřknuta je takto: úřady jsou naprosto dvou- jazyčné; v českém kraji česko-německé, v ně meckém německo-české, a jazyk jednaci v jed- notlivých případech určen je jazykem, kterým učiněno je podání. Oba způsoby jsou přesným provedením rovného práva. Poněvadž pak o tom není předpisů podrobných; proto řečník nesou- hlasil s posl. drem. Vašatým, jakoby stačilo prováděti nynější zákony, nýbrž žádá, abys způsob prováděeí určitě stanovil. (Výborně !) Původní český požadavék jazykový zněl. aby úřady byly v českých krajích české, v ně- mechých německé, při čemž by se podání v dru- hém jazyce učiněná vždy příjímala a v podacím jazyce vyřizovala. Ialn V letech osmdesátých klonílo se české po- selstvo k formuli druhé, t. j. k formuli dvoj- jazyčnosti úradů vcelé zemi. Plati to ovšem o úřadech I. stolice. Tak odvrátili jsme se o rovnoprávnosti jednojazyčné k rovnoprávnosti dvojjazyěné. Řečník pro svou osobu pokládá rovnoprávnost jednojazyčnou nejen za snáze proveditelnou, nýbrž také za takovou, která na- šim národním prospěchům lépe vyhovuje. (Vý- borně!) Kdo má mínění jiné, toho ovšem ne- považuje za odpůrce, tím méně za zaprodance Na stanovisko jednojazyčné rovnoprávnosti postavily se také Gautschovy jazy kové výnosy. a tím ve veřejném mínéní učinily praejudic pro jednojazyčnou rovnoprávnost, t. j. získaly ve- řejné mínění pro tuto formuli. Když tehdy zá- stupcové čeští mluvili s bar. Gautsehem, nevy- slovili se jen pro tuto formuli nebo že se no- vým nařízením podrobují, nýbrž prohlásili, že by se s touto formuli mohli spřáteliti, kdyby vedla ve věcech jazykových k dohodě s Němci a bylo jí dosaženo smíru v jazykovém sporu českoněmeckěm. To řečník konstatuje vůči výtkám, v této věci činěným. Podobně, když se jednalo o jazykovou osnovu hr. Thuna, češt poslanci prohlásili, že by mohli na základě jeho návrhů vstoupiti ve vyjednávání, mohlo-li by se takto dosíci dohody s Němci. Na dohodu s Němei kladena byla zajisté přávem velká váha, poněvadžby se tak do- spělo bez újmy té neb oné straně k vyřízení věci zajisté velice palčivé. Němci však zvedli proti Gautschovým na řízením bezohledný a násilnický odpor, ne z příčin věených. Já — pravi řečník — stál jsem půl druha roku v čele velkého správníhe ressortu, a nevyskytla se mi z německé strany
#6 alto_textblock #6
stížnost proti jazykovým nařízením. Tak v praxi a věcným svým obsahem jazyková na řízení Gautschova Němce netížila? Vlastní příčina německého odporu byla ta, že prý se nám jazykovými výnosy dal do ruky jakýs trumf, který Němci chtěli míti za rukou, by zaň dostali od nás koncesse na jiné stran a proti našemu právnímu přesvědčení. Pr tom se zapomíná, že zavedení vnitřní úřadn češtiny — toť onen triumf — bylo vlastně zá- kladem možnosti vzájemné domluvy s naší strany a shodného srovnání celé sporné zále žitosti s Němci Když jazyková nařízení byla zrušena, ve řejné mínění u nás se odvrátilo od svého do savadního stanoviska, právě proto, že byl odňa k tomu základ zrušením jazykových nařizení. To je osudný omyl — nejmírněji řečeno — který se stal v říjnu minulého roku tím, že ja zyková nařízení byla prostě zrušena. Kdyby se tak nebylo stalo, kdyby se k vůli Němcům nebyl z okna vyhodil kabinet Thunův a s ním jazyková nařízeni, nýbrž kdyby se by kabinet Thunův propustil, ale jazyková nařízen zachovala, byla by nyní možnost dohody snad nější. Bylo by se mohlo zůstati na půdě jedno- jazyčné rovnoprávnosti. Proto přál si řečník za- chování jazykových nařízení; lituje, že vláda nynější neměla, tolik uznání, poznání ani ener- gie, by napravila hned to, v čem loni v říjnu bylo pochybeno, t. j. aby zavedla vnitřní úřadní jazyk český aspoň v téch rozměrech, jako by uskutečněn výnosy Gautschovými. Řečník zabývá se pak otázkou, jak jazy- ková úprava měla by se uspořádati, zdali zá- konem a to zdali zemským nebo říšským, nebo zdali nařízením. Řečník na způsob hlavní váhu neklade Pokud jde o provedění platných zákonů stano vících rovnoprávnost obou zemských jazyků království českém, přiznává řečník právo exeku- tivě. (Souhlas. Hlas: Má tu povinnost!) Taks má věc při úřadech první instance. Pro úřady druhé instance žádáme dvoujazyčnost, nedílnos a jednotnost úřadův. Řečník připomíná pak svůj výrok, že nás od Němců děli jen papírová stěna. Výrok tento učiněn byl v době, kdy jazyková nařízení byla v platnosti, tedy v době, kdy zásady jedno jazyčné rovnoprávností byly do praxe uvedeny Gautschovými jazykovými výnosy a kdy dalo se předpokládati, že Němci na takové jedno jazyčné rovnoprávností setrvaji, kdy tedy vlastn spor mezi námi a Němci se soustřeďoval na otázku, do jaké míry má býti připuštěn jeden jazyk zemský do obvodu druhého, t. j. jakou měrou má se připustiti české úřadování v kra- jích německých a naopak. V tom záležel tehdy spor a naň vztahoval se onen výrok. Řečník do dneška je přesvědčen, že v t věci dohoda nebyla nemožnou. Zatím ovšem věci vyvinuly se jinak. Nyn došlo na nové pokusy o dosažení domluvy př známých konferencích vídeňských, které strana plným právem obeslala. Na těch konferencích se v některých otázkách, které leží na obvodu hlavního sporu, ukázalo, že domluva není vy loučena. Hlavní jádro, cenlrum celé sporné otázky, t. j. úprava jazykové otázky při úřa dech státních nebyla dosud v konfereneich an dotčena, a to, co se za oněch předběžných harcování ukázalo, přivedlo nás ku přesvědčení že obtíže nakupí se jako věž. A obtíže ty po konferencích ukázalys pohřichu ještě většími a to postupem německýeh stran na říšské radě, na sněmu zemském i mimo sbory zákonodárné, na schůzích volič- ských atd. Nyní německé strany čím dále tím více posunují do popředí otázku státního nebo do- rozumívacího jszyka, jenž uvádí se jako pod- mínka, bez které nelze na urovnání jazykového sporu pomýšleti. Naše odpověď je jednoduch a jasná: my za státní jazyk německý na žádné rozřešování jazykového sporu nepřistoupíme, při stoupiti nechceme a nemůžeme! (Hlučný sou hlas!) Všecky ty řeči o státním jazyku připadaj jako hračky se slovy nebo hračky s pojmy Uvnitř říše nelze jich uznati, neboť lid zde není k vůli úřadům, nýbrž úřady k vůli lidu (Výborně!) Akce pro německý státní jazyk byla n politická — není přece politické ani moudré burcovati na veřejnost to, co tiše a neúplne existuje. Státní jazyk německý vyhilašuje sese strany německé za spásu, za arcanum státu, ale zapomíná se při tom, že tam, kde stát jen jako jediný celek se representuje, totiž v jednání di plomatickém, užívá se jazyka francouzského. Německý názor o státním jazyku něme- ckém se čas od času mění. Jsouce v opposic proti regimu hr. Taaffa, Němci požadavek státn němčiny zvedli, pominuli jej však mlčky, když se dostali ke vládě. Dle toho jim byl ornamen- tální arabeskou v dobách opposice, takovou, se kterou se v praxi nedá valně počítati. Li- dové elementy německé se státního jazyka zřekly, ponechavše příslušnou starost vladě. Řečník probírá parlamentní návrhy, jež v této záležitosti byly učiněny a připomíná, že také budoucnost celé téťo otázky není fixní. Ostatně jest Rakousko vzhledem k otázce státní řeči útvarem svého druhu jediným; pro nás je Rakousko svazkem národů, kteří ke spo- lečné obraně prostřednictvím dynastie tvořili a tvoří jednotu a velký celek. (Výborně! Po- tlesk.) Národové, kteří se spojili a statkem a krvi příspěli k uskutečnění mocného státního útvaru, národové, kteří prožili v historii samostatnou státní existenci, nemohou zapomenouti svěho historického postavení v lomto celku a nepo- kloní se Gesslerovu klobouku na žerdí, na které je napsán zprostředkovací jazyk německý. (Vý- borně! Hlučný potlesk.) Ze všeho je patrno, že nynější politick disposice je smíru velmi málo přiznivou, a že z toho vyplývá závěr, kterak vůči nerozhodnosti vlády, restituovati vnitřní úřadní jazyk český vůčí náladě na straně německé bude musi uplynoutijakási doba, než nastane náladu smíru příznivá. Budeme-li státi na stráži, nepodvolíme li s takovým pretencím, jakou je státní jazyk ně- mecký, pak, i kdyby osud náš ještě se zne- příjemnil a zhoršil, — vytrváme-li, pak přene naše právo zvítězí. (Výborně! Hlučný, dlouh trvající potlesk.)
#7 alto_textblock #7
Po řeči posl. dra. Kaizl a vyzval před seda posl. dr. Koldinský shromážděně, by před nesli svá přání a dotazy. Pan Hrabě promlouvá široce o různých politických zjevech, přeje si podpory živnost nictva, poukazuje na různé nepříznivé momenty zákonodárné a politické a žádá, by poslane byli ve stálém styku se svými voliči a při roz- hodných akeích politických předem se s nim dorozumívali. (Souhlas.) Pan Svěcený, zástupce sociálních de mokratů, zabývá se zvláště otázkami národo hospodářskými a sociálními se stanoviska so ciálně-demokratického. Mluví za hlasitého od- poru ostatního shromáždění. Pan dr. Čáslavský přeje si intensivní a konkretní národohospodářské činnosti ve sbo rech zákonodárných, poukazuje na nepříznivé národohospodářské zjevy domácí a žádá n konee, by čeští poslanci pro investiční předlohu nynější vlády nehlasovali, nebude-li v ní vzat náležitý zřetel k českým potřebám, zvláště ku zjednání vodní cesty průplavem dunujskodab ským. Vypočítává pak řadu nynějších zákonů jež vývoj hospodářský poškozují. (Souhlas.) Pan Simonides za častého hlučného souhlasu mluví o politických, národohospodář ských a sociálních otázkách v rámci programu národní strany sociální. Po dotazech pp. MUDra. Jankeho Chorváta red. Radiče se rokování na pět minut přerušuje. Po přestávce odpovídal dr. Kaizl na po- známky, předchozími řečníky přednesené. Chápe nespokojenost lidu, ježto ke spokojenosti je málo příčin. Stěžují-li si jednotlivci na to, že zájmy hospodářské postaveny jsou do řady druhé, lze to nejvýše vysvětliti faktem, že prvním exponen- tem nynější situace je jazykový spor, který vše ostatní zatlačuje. Jsou ovšem mnohé výtky. jichž účelem je, působiti straně svobodomyslné nepříjemnosti a nesnáze, leč i na ty — praví řečník — odpovím s čistým svědomím. Na výtku obč. Svěceného, že práva par lamentu šlapána byla nohama, dlužno podo- tknouti, že parlament vzehopil se k reskci vůči násilnému porušení parlamentních řádův (Po- chvala) a je smutno, že tohoto porušení zúčast- nili se co nejvýdatněji právě soudruzi obč. Svě- ceného, sociální demokratě, kteří tak málo našl příležitosti k podpoře našeho spravedlivého zá- pasu (Hlučná pochvala), ale naopak podporoval obstrukci, namířenou proti našim dobrým právům (Pochvala.) Vlastní příčina toho leží v odvislosti če- ských poslanců sociálně-demokratických od umíněnosti sociálních demokratů německých (Hlučná pochvala.) Pokud jde o výtku účasti při rakousko- uherském vyrovnání a zavedení daně z cukru poukazuje řečník na nedávné své vývody ka línské, dokládaje, že sociální demokraté nejvíee potírali vládu hrabě Thuna. Sotva že ta odesla, nápadně umlkli. (Výborně!) Z toho je patrno že celá jejich agitace měla ráz čistě politický Ze statislických výkazů — tvrdí dr. Kaizl — vysvítá, že hlavní kontingent odběratelů cukru nezáleží právě ze tříd nejchudších, jak se oby- čejně tvrdívá. Zvýšení daně cukerní předcházelo mimo t již ujednání v otázce vyrovnání rakousko-uher- ského. Ostatně stát potřeboval pro zvýšené platební požadavky, způsobeně zvýšením platů zřízenců státních, zejmena finaněních, na něž v prvé řadě nalehala socialní demokracie, úhrady. O podpoře militarismu socialní demokracie měla by mlčeti a všimnouti si chování daleko vyspělejší družky své v Německu. Čeští poslanci v první řadě nalehali n rozšíření volebního práva, jež částečně aspoř uvedeno ve skutek zřízením páté kurie. Vehemenci vývodů páně Simonidesových — pokračuje řečník — lze připsati na vrub kon- kurence se stranou sociálně-demokratickou. Stě- žoval-li si pan Simonides, že exekutiva platné zákony neprovádí, nutno poukázati na činnost českých poslanců, kteří právě o to usilují, by platné zákony byly též správně prováděny. Prot citátu dra. Palackého: »Byli jsme před Rakou- skem a budeme také po něm«, uvádí řečník jiný výrok téhož národovce: »Kdyby Rakousk nebylo, musili bychom si je utvořit.« Světové poměry jsou — dle slov dra. Kaizla — takové že národům rakouským skýtá nejlepší záruky sdružování ve velmocenském státě. Snahou poslanců je, uzpůsobiti tento stát tak, aby hověl požadavkům kulturní a poli tické existence těchto národů. K dotazu pana dra. Janke prohlašuje dr Kaizl, že strana svobodomyslná státoprávního svého programu nikdy nezapřela a nezapírá, na opak, že mnohokráte prohlásila, že na něm trvá. Státní právo je hlavním cílem nynější české po litiky, která však je přesvědčena, že po stup ních lze k němu dospěti všeobecným naším ná- rodním zmohutněním. Jednou z dotyčných cest je také uspokojivé vyřízení otázky jazykové, které časem i Němce přivede k poznání prospěchu svébytnosti našich zemí. (Pochvala.) Žádosti pana dra. Janke za výklad svého stanoviska k vysokomýtské řeči posl. Sokola prohlašuje řečník, že nevyhoví, ježto — jak praví — nepokládá za slušno, by útočili poslanei téhož klubu na sebe navzájem. Takové jednání odporuje — dle názoru řečníkova — kollegiální solidaritě. Se žádostí pana dra. Čáslavského, by za- hájena byla úsilovnější činnost národohospodář- ská, projevuje dr. Kaizl svůj souhlas. Vládní požadavek na investice v té způ- sobě, jak byl podán, považuje však řečníkza nepřijatelný, poněvadž to, co nynější vláda žádá. ani nejlepší její přátelé nemohou jí povoliti. Že národohospodářské otázky zůslaly v pozadí. zavinila ovšem obstrukce; kde ta vládne, je jejich projednání nemožným. Poměr klubu českého k Jihoslovanům prohlašuje řečník — k dotazu p. Radiče — přátelským. Pokud se týče jazykové osnovy vládou chystané praví dr. Kaizl, že nechápe, jak má říšská rada sdělávat jazykový zákon pro jednot- livou zem. Definitivně se ovšem vysloviti nelze, poknd předloha sama v rukou poslanců se ne- nalezá. Řečník je přesvědčen, že je v zájmu všeho lidu i úspěchu české politiky, by český náro byl na říšské radě representován klubem jed
#8 alto_textblock #8
notným a ne malými frakcemi, které by se po tíraly na vzájem. Proto žádá, by voličstvo setrvalo při straně pro niž se rozhodlo a věnovalo jí i nadále dů věru, jsouc přesvědčeno, že svědomitě pracuje ku prospěchu českého národa. (Hlučná pochvala a potlesk.) Ježto nikdo již o slovo se nehlásil, pro jevil předseda dru. Kaizlovi za jeho výklady díky a skončil o půl 9. hod. večerní schůzi
#9 alto_textblock #9
Denní zprávy.
#10 alto_textblock #10
— Ubohý český sněm bude letos od- souzen svůj skrovňoučký zásypeček semleti ne na jednou neb na dvakrát, nýbrž dokonce na třikrát. Je prý již rozhodnuto, že svolán bude k dodatečnému zasedání ještě také v mě síe září zejmena za tím účelem, aby povolil roz- počet. Bez toho ostatního prý se království české již obejde. Toť se ví: parlament, klerý nepo voluje vojáky a peníze na kanony nemá ve Vídni valné ceny. A to všechno k vůli penězům jichž má vláda nezbytně zapotřebí a které pod firmou »půjčka investiční«, kterou ale v pravdě nebude, chce si vypůjčit. Což ale jestli sej nepodaří prosaditi půjěku tu? O tom, že konfe- rence již se nesejdou, zbytečno by bylo pochy bovati. Dle autentických zpráv poslanci češte další účastenství v poradách těch jako seriosní muži odmitnou, vládě tedy nezbude nie ji- ného, než vytasit se konečně s návrhem jazykovým. V listech německých, najmě zahraničných dává vláda rozhlašovati, že Němci budou tímto operátem nepříznivě překvapeni. Je to průhledný manévr a nic víc. Touto neši- kovností domnívá se pan Körber dělati u nás náladu pro svého nepodařeného pastorka. Zatím zase odjinud se dovídáme, že docela naopak Němci budou míti příčinu k jásotu, my Čechové že ale pohoříme. Pan dr. Körber postavil prý se ve svém návrhu na stanovisko tak zvané »nezbytné potřeby«, to jest ignoroval úplně právo národa našeho, a všechny požadavky naše, jež nesrovnávají se s drzým svatodušním programem Němců, hodil pod stůl. Návrh páně Körbrův je políčkem vy- ťatým národu českému ve tvář- který nemůže míti nic jiného za následek, než nejrozhodnější odpor lidu če- ského a nový urputný boj z práva jazyková a nikolí smíření. Národní smír — tak aspoň se nám sděluje — je tím pochován a poněvadž zástupcům lidu českého nezbude nyní konečně nie jiného než brániti se obstrukci, je zároveň té osudparlamentarismu zpečetěn. Katastrofa blíží se rychlým krokem. — Politická nestoudnost. Zcela v to- nině »Bohemie«, jenže o dobrou tercii vříska- věji provází »Neue Fr. Presse« svými komen táry řeč dra. Kramáře. Líčí jej jako politi- ckého ighoranta, jako člověka bez logickéh soudu a jako frivolního násilníka. Výklady dra Kramáře jsou prý vlastně posměchem a poha- nou akce smiřovací. Jak prý se může odvážiti muž, který ve svěm národě chce hráti roli vůdeovskou, k prohlášení, že Čechově užijí obstrukce, která národům rakouským tolik ran a škod způsobila, třeba by tím sebe více utr pěli, poněvadž jsou prý odhodláni, obětovati věci národa svého prospěchy hospodářské. Do pouští prý se tím zločinu ne pouze na Rakou sku, nýbrž i na vlastním národě, radí-li učiniti parlament opětně ku práci neschopným. — Řeči takovou opovažuje se výklad dra. Kramáře pro vázeli hlavní orgán obstrukce, list Lechrův. Přerschův a — Bernerův. Prohlašovati ob strukci, dělají-li ji Čechové k vůli věci sprave- dlivé a v nedostatku jiné zbraně, za zločin, na proti tomu ale za etnost, dělají-li ji Němci. aniž by se jim ublížilo, k vůli tomu, že práv dostati se má též jiným — je ovšem logika, které dr. Kramář a jiní slušní a rozumní lidé nejsou s to pochopiti. Opakujeme ještě jednou, co by dělali Němei, kdyby vlád restituovala vnitřní jazyk český v úřadech? Obstrukci, vždyť to doznal »Neue Fr. Presse« také. Ta ale nebyla by zločinem na Rakousku, na vlastním národě A což nejásala tatáž »Neue Fr. Presse«, když němečtí fabrikanti v obvodu liberecké obchodní komory protestovali proti smířlivé manifestaci továrníků a obchodníků v obvodu obchodní ko- mory pražské a se zadostučiněním neprovázela jejich brdá nacionální slova, že nikdy v obět nepřinesou statky národní prospěchu hmotněmuk To nebyl zločin, to nebylo politické žhářství? — Politické schůze. Veřejnou schůz lidu pořádá český politický spolek česko-budějovický v neděli dne 22 t. m. o 2. hod. odpol. ve velkém sále besed- ním v Č. Budějovicích. Na programu jest roko- vání o zamýsleném národnostním ohraničen kraje česko-budějovického a zřízení novýc okresních soudů.
#11 alto_textblock #11
— Osobní. Policejní rada p. Nostitz, dosu správce policejního komisařství v Bubenči, nstanover byl přednostou oddělení III. u polic. ředitelství (po- pisní referát). Správcem bubenečského komisařstv jmenován komisař p. Knahl, fenkcionář státního za stupitelství při okresním soudu pro přestupky správce komisařství na státním nádraží. — Úmrtí. Dne 18. dubna t. r. zemřel v Praze pan Jan Lange, mistr truhlářský a leštič pokojů milé povahy a všeobecně vážený. Pohřeb koná s dnes v pátek 20. t. m. o 5. hod. odpol, z farníh chrámu u sv. Jiljí. — Včera zemřel pan Franti- šek Jelínek, pražský měšťan a majitel známo vinárny na Uhelném trhu, ve 49. roce věku svého po dlouhé nemoci ochrnutím plic. Zvěčnělý byl též odborným soudním znalcem a těšil se pro svou pří- větivost všeobecné oblibě. Pohřeb konán bude zejtra v sobotu o 3. hod. odpol. z farního chrámu u sv. Havla na hřbitov olšanský. — 50leté služební jubileum slaví dnes před nosta stanice Prahy rak.-uher. společn. státní dráhy cís. rada inspektor p. Karel Noč. Věrným plněnín povinností oblížného povolání svého, jakož i konci liantní povahou získal si jubilár obliby u před- stavených i u podřízených a těší se vážnosti v nejširších kruzích veřejnosti. Ku poctě jeho pořá- dali úřadníci odborných oddělení pražské sekee v hotelu »U saského dvora« čestný večer. — Pravoslavné velkonoce počínají příšt neděli. Dnes o pravoslavný Velký patek konají se bohoslužby v ruském chrámě sv. Mikuláše na Sla- rém městě ve 2 hodiny odpoledne (snímání s kříže a výnos plaščanice) a v 6 hodin večer (pohřeb) V sobotu v 11 bodin dopoledne liturgie a o půlnoc ze soboty na neděli Vzkříšení. — Městské zastupitelstvo na Král. Vino hradech koná ve středu dne 25. dubna t. r. o3 hod. odpol. v zasedací síni radnice schůzi. Na po řadu jednacím mimo jině: Obnova smlouvy s c. k všeobecným ústavem ke zkoušení potravin o pro
#12 alto_textblock #12
hlídce obchodů potravních. Projevení souhlasu s osnovou jízdního řádu pro jízdu vozy automobil- ními a motorovýmí koly v policejním obvodu praž- ském. Žádosti učitelstva za udělení po případě zvý- šení příbytečného. Žádosti slč. učitelek obecnýcha měšťanských škol za zvýšení dosavadního příbyteč- ného na 25% základního služného. — Ze společnosti přátel starožitnosti českých v Praze. Zejtra v sobotu koná se člen- ská schůze v místnostech spolkových na Václavském nám. č. 819 (dům Fuchsův, obch. spolek »Merkur-) Na programu jest přednáška pana dra. J. V. Ši- máka: O krajině turnovské ve XIII a XIV. století. Správní výbor, uznávaje opráv- něné stesky, upozorňuje, že členské schůze budou vždy konány přesně o 8. hod.; koho věc zajímá, přijde jistě v čas. Hostům volno. První číslo spolko- vého »Časopisu« vyjde v polovici května; zpozdění jeho bylo způsobeno tím, že bylo nutno vyčkati vhodné doby na fotografování vzácné, ale nepřístupné práce umělecké, jejíž vyobrazení bude provedeno světlotiskem. Členové dostávají »Časopis«, vycháze- jící čtyřikrát za rok, zdarma. Ročně platí: člen činný K 2.—, přispívající K 4.— příznivec K 10. — Noví členové jsou přijímáni ve schůzi. P. T. členové mohou se značnou výhodou předplatiti Společnosti vydávané obsáhlé a hojně illustrované dílo »Staro- městský rynk«, jež píší dr. Jos. Teige a Jan Herain. Lze očekávati, že dílo nalezne hojně předplatitelů, zvláště v kruzích zastaneů starobylého rázu Prahy. — Na Smetanovu »Prodanou nevěstu- v Paříži složili dále: členové Družstva Národního divadla pp. Fr. Prochaska 50 K a Karel Vendulák st. 20 K, a pan Josef Tekl, továr- ník v Praze 50 K. Celkem složeno 6230 K. Další příspěvky přijímá administrace tohoto listu a kancelál Národního divadla. — Světová výstava v Paříži. Administrac společných výprav oznamuje, že první společná vý- prava vyjede z Prahy 5. května. Jedna z nejznač- nějších výhod, které účastníkům našich prvních vý- prav se skýtají, je, že zachytí ještě dojem pravého pařížského života, neboť v pozdějších měsících pa- řížská haute volée Paříž opustí, neb ve velikém ni- valu cizinců úplně zmízí. Přihlášky k první výpravě přijímá do 25. t. m. knihkupectví F. Topičovo v Praze. — Česká škola kuchařská. Ve spolku »D- mácnost«, v české škole kuchařské v Praze, konali se bude obvyklý cukrářský kurs, počínaje dnešním dnem, opět každý pátek o 3. hod. odpol. v místna- stech spolkových v Lazarské ulici čís. 1718—II., po- schodí II., až do odvolání. — Otevření silnice pod Letnou. Před 14 dny objevily se na letenské strání nad silnicí pod Letnou značné trhliny a na některých místech stráň sesula se až na silnici. Aby se zabránilo možnéma neštěstí, byla silnice pro jízdu povozy uzavřena. Na základě usnesení úterní schůze městské rady pražské konala se včera na místě onom komise za účelem zjištění stavu sesouvající se stráně a opětného ote- vření silnice. Komise zúčastnili se stavební radové pp.: Václavek a Pisařovič, inž. Reich, mag. konci- pista dr. Herrmann, správce městských sadů Skalák a vrch. komisař Buršík. Komise konstatovala, že v minulém týdnu stráň více se nesesula a že také nehrozí další nebezpečí sesouvání. Bylo však usne- seno, aby dosavadní ohraničení míst závadných byl i na dále ponecháno. Ode dneška jest silnice pod Letnou pro vešleru dopravu opět otevřena. Také cesty na stráni letenské jsou pro obecnnstvo ote- vřeny a jen část tak zv. Malostranské stezky bude na dále uzavřena, poněvadž v těch místech nebez- pečí sesouvání nepominulo. Stavební úřad předlož radě městské návrhy na odvodňování stráně a jiná opatření, kterými by se zabránilo na příště sesou- vání stráně. — Lázeňské expresní vlaky. Rychlíky spo- lečnosti státní dráhy, vyjíždějící z Vídně v 10 hod. 15 m. večer a přijíždějící do Vídně v 7 hod. ráno, budou míti letos od 1. května opět expresní spojenl buštěhradskou dráhou s Karlovými Vary. Prvý při- bude do Prahy v 5 hod. 45 m. ráno a do Karlových Varů v 9 hod. 30 m. dopol., druhý vyjede z Karlo- vých Varů v 7 hod. 15 m. več., z Prahy v 11 hod. 5 m. v noci a přibude do Vídně v 7. hod. ráno. Oba tyto vlaky budou míti spací vozy I. a II. třídya přímě vozy I., II. a III. třídy mezí Vídní, Prahoua Karlovými Vary. Spací vozy mezi Prahou a Dráž- ďany se u nich od 30. dubna zruší. — Z elektrických podniků král. hlav. města Prahy se sděluje: Jelikož se žádosti za povolení návštěv ústřední elektrárny v Holešovicích v poslední době tak rozmnožily, že by nepřetržitými návštěvami trpěla pravidelná služba centrály, bylo nutno omeziti dobu návštěv na dva dny v týdnua to ve čtvrtek a v sobotu od 8 do 10 hod. dopotedne Spolky i jednotlivci, kteří se hodlají ucházeti o po- volení návštěvy ústřední elektrárny, nechť se dl tohoto ustanovení řídí. — Sesouvání země. Z Ústí n. L., 19. dubna. (C.-B.) V okrsku sesouvání půdy u Neštědic, kdež včera nastalo uklidnění, dnes dopoledne pozorováne opětné sesouvání půdy směrem ku náspu rakousko- uherské státní dráhy. Hasiči z okolí byli povoláni na pomoc, aby vodou z Labe nahrnuté spousty půdy rozpustili a průkopem náspu železničního je propla- vili. Okresní hejtman nařídil vyklizení dvou domu pod železničním náspem. Jistý počet dělníků želez- ničních jest zaměstnán odklízením nahruuté půdy. Na místě pohromy jest v činnosti parní stříkačka, by nahrnuté massy jílu byly rozpuštěny, tlak na- hrnuté půdy na železniční násep byl zmírněn a za- bráněno bylo posunutí náspu. Lze očekávati, že posouvání půdy nenabude větších rozměrů. — Z Vrchlabí, 19. dubna. (C.-B.) V Dolní Olešnici počal se sesouvati svah návrší. Okrsek sesouvání obnáší as 10 hektarů. Obecní silnice Olešnice- Debrná se následkem sesouvání půdy prohloubila a posunula. Žádoucí bezpečnostní opatření byla ihned učiněna. Jest se obávati, kdyby deště na dále po- trvaly, že by se posouvající se půda přes silnici na- hrnula do tekoucího kolem Labe, čímž by nastalo značné stavění se vody v této těsné části řečiště labského, čímž by byla ohrožena obydlí nad okrskem posouvání půdy. V těchto místech odehrála se po- dobná katastrofa před 30 lety, tak že domy, jež tu stály, nebyly již znova vystavěny. — Z assanačního obvodu. Dle potvrzenéh plánu poloby obvodu assanačního a sice ve sku- pině XXXVI. jest na jižní straně kostela sv. Salvatora navržena slepá ulička 12 m. široká, která vyúsťuje do ulice Dušní. Aby kostel sv. Salvatora nebyl za- stavěn, má býti isolován a k účelu tomu nynější ulička má se kolem celého kostela ve stejné šírc prodloužiti a má do ulice Kostečné vyúsťovati. Plan změnu tu obsahující jest po dobu 4 týdnů veřejně vyložen v kancelaři assanační v domě Richtrově na Malém náměstí č. p. 459—I., kde v hodinách úřadních jej lze prohlédnouti. Záhadné úmrtí. Ve třetim patře domu čp 1711—II. v Benátecké ulici obývala malý pokojík 43letá švadlena Marie Bohmannová, do Hyršovau Domažlic příslušná. Její sousedům bylo nápadno, že švadlena již tři dny z bytu nevyšla a když včera dopoledne počal se ve třetím patře šířiti podivný zápach, byl za intervenci požádán bezpečnostní úřad. Policejní komisař pan Hataš s lékařem panem drem. Feiglem a assistencí odebral se před polednem do domu č. 1711—II., kde dvéře příbytku Bohmannové byly násilně otevřeny. Svadlena byla tam na loži nalezena mrtva. Smrt ji překvapila asi před 3— dny. Po lékařském ohledání byla mrtvola odnesena do pathologického ústavu a byt náležitě vyvětrán — Břitvou se podřezal. Příšerný pokus seba- vraždy provedl včera dopoledne 67letý dělník Josei Šuk, bydlíci v obci Kozomíně u Velvar. V domác- nosti Suka vznikla mrzutost, která hlavu rodiny při- vedla k zoufalství. Uchopil břitvu a podřezal si hrdlo a levou ruku. Krev řinula se proudem z hlubokých ran. Dalšímu zběsilému jednání starocha domácí lidé učinili přítrž. Šukovi poskytnuta první pomo lékařská, načež byl dopraven do pražské všeobecné nemocnice. — Drobné místní zprávy. V pražském poli- cejním obvodu byly předevčírem zatčeny 53 osoby. Mezi těmi 6 pro krádež, 1 pro dotěrné nabízení květin ke koupi, 19 pro potulku a nedovolený ná- vrat, 14 pro opilství a výtržnost, 4 pro neuposlech- nutí úřadního rozkazu, 5 pro žebrotu. — V Havlí- čkově ulici na dol. Novém městě včera dopoledne, jak se nám z obecenstva píše, vyvolalo nemalé vzrušení kolemjdoucích týrání — učně. Z Poříči vlekl se, pod těžkým břemenem stenaje, učeň, nes