ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d7ffc5a0-669b-11dc-a471-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 10
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LESTY.
#3 alto_textblock #3
20. dubna 1900.
#4 alto_textblock #4
Císlo 108.
#5 alto_textblock #5
ského dne 13. března 1899, obrátilo se osadní před- stavenstvo v Malonicích po 12 letech přímo na zem- ský výbor se žádostí za vyloučení z posavadního obecního svazku s obcí Lštění. Výnosem výboru zemského ze dne 14. března 1899 č. 18.356 uloženo bylo výboru okresnímu, aby žádost tuto opatřil po- třebnými doklady, jež ve výnosu jmenovitě byly uvedeny a instruovaný akt aby do tří neděl výboru zemskému předložil. K tomuto poukazu vyzval okr. výbor osadní představenstvo v Malonicích, jakož i obecní úřad ve Lštění výměrem ze dne 23. března 1899 č. 541, aby vyhověly nařízení výboru zem- ského. Z dokladů uvedených ve zmíněném výnosu výboru zemského nebyla zúčastněnými obcemi před- ložena do dnešního dne polovic přes to, že k tomu byly vyzvány. Když pak výbor zemský výnosem ze dne 23. ledna 1900 k čís. 18.356 nalehal na výbor okresní, aby doplněné spisy předložil, vzal výbor okresní dne 24. února 1900 k čís. 229 přes to, že obce danému nařízení nevyhověly, záležitost tutov jednání a usnesl se navrhnouti zastupitelstvu okres- nímu ke schůzi dne 12. dubna 1900, aby dobrozdání ve smyslu 8 3. ob. zř. pokud se týče zákona ze dne 19. srpna 1893 z. z. čís. 59 bylo podáno ve smyslu kladném. Z tohoto výborem zemským vyšetřeného a je dnacími spisy prokázaného stavu věci jde na jevo. že se strany výboru okresního není v této příčině žádného průtahu, který by konečné vyřízení této zá- ležitosti zdržoval a není pro zemský výbor též žád- ného důvodu k zakročení. Posléze dovoluji si podotknouti, že stalo se opa tření, aby po schůzi zastupitelstva okresního na den 12. dubna 1900 ustanovené, jednací spisy byly vý- boru zemskému předloženy a že pak po prohlášení se c. k. místodržitelství jakož i úřadů katastrálních a soudních, bude o žádosti v základě zákona ze dne 19. srpna 1893 z. z. čís. 59 rozhodnuto. Nejvyšší maršálek zemský přikazuje bez prvního čtení jednotlivým komisím návrhy: Návrh poslanců Františka Schwarze a soudruhů na změnu § 26. zákona ze dne 13. května 1894 z. z. čís. 36, jenž se týká upravení právních svazků učitelstva veřejných škol národních v království če- ském komisí školské. — Návrh poslance dr. Bedřicha Pacáka a soudruhů k zamezení škodlivých kartelů komisi národohospodářské. — Návrh poslance Jana Bartáka a soudruhů v příčině udělení státní podpory obcím Tehovu a Všestarům komisi rozpočtové. — Návrh poslance dr. Bedřicha Pacáka a soudruhů na vyšetření škod spoustami vod v okresu kutnohor- ském a čáslavském způsobených a nutnou odpomoe komisi rozpočtové. — Návrh poslance Viléma Tek- lého a soudruhů v příčině udělení příspěvků k vyo- pracování regulačních a melioračních prací ovodi Klenice komisi rozpočtové. — Návrh poslance Jos. Horáka a soudruhů v příčině pokusného pěstování tabáku v království českém komisi zemědělské. — Návrh poslance Jos. Horáka a soudruhů v příčině poskytnutí státní pomoci rolnictvu v krajinách živel- ními nehodami stížených komisi zemědělské. — Ná- vrh poslance Mareše, Königa a soudruhů ve příčině poskytnutí podpor rolnictvu v okresu hořovickém za příčinou velikých škod, způsobených letošními po- vodněmi komisi rozpočtové. Předčítá se přípis praesidia c. k. místodržitelstv pro král. české, v němž se sděluje, že zákon usne- sený sněmem království českého ze dne 3. dubna tohoto roku v příčiněprozatímního vy- bírání zemských přirážek v měsl- cíchdubnu, květnu a červnu obdrže sankci. Místodržitel hr. Coudenhove: K dotazu který ke mně učinili dne 30. prosinc min. r. p. posl. Barták a soudruzí v příčině účelních nepořádků při berním úřadě v Říč anech dovolují si odpověděti následovně: Vyšetřování, jež jsem v záležilosti této zavedl potkávalo se proto s obtížemi, poněvadž v dotazu ne byly uvedeny zvláštní případy, nýbrž proneseny pouze výtky rázu všeobecného. Nicméně bylo zji štěno, že v dřívějších letech při jmenovaném ber ním úřadu se vyskytovaly případy nespráv néhoúčtování, že nesprávnosti tyto byly všade vždycky, když byly objeveny, ihned opraveny Pokud se jedná o obec Kaliště, byl koncem roku mi nulého výkaz nedoplatků a přeplatků této obce ber ním úřadem říčanským vyhotoven a obecnímu úřadu v Kališti zaslán za tím účelem, aby jej s obecn knikou účetní srovnal a stávající diference bernímu úřadu oznámil, by tyto vyrovnány, pokud se týče vy světleny býti mohly. V příčině nesprávného vedení exekuce pro daně vyskytly se v okresu říčanském v posledním čase jen stížnosti dvě, a sice ohledně Jana Kulhánkaz Lensedel a Prokopa Šnajperka z Mnichovic. Neshoda v pavním případě záleží v tom, že v obci řečené jsou dva poplatníci téhož jmena a téhož příjmení. z nichž jeden jest držitelem usedlosti čp. 22. a druhý čp. 26. Berní úřad říčanský domnívaje se, že berni předpisy týkají se jedné a téže osoby, sloučil konta těchto dvou poplatníků již v roce 1894, čímž se stalo. že byl vždy pouze jeden z obou stejnojmenných po- platníků do exekučního výkazu pojímán. O nápravě se jedná. Ohledně stížnosti Šnajperka bylo rovněž. čeho potřebí zařízeno. Ostatně byla učiněna také příslušná opatření, aby hlavní knihy jmenovaného berního úřadu důkladné přehlídce byly podrobeny. K dotazu, který na mne vznesli p. poslanec dr. Sláma a soudr. dne 26. března t. r. ve příčině špatného stavu silnice, vedoucí od hostince »na špici« v Jaroměři k Josefovu a k nádraží josefovsko-jaroměřskému, kladu si za čest odpověděti: Silnice ta byla kdysi zřízena erá- rem vojenským k účelům vojenským, po delší dobu se jí však užívá k dopravě vůbec. Poněvadž jed- nání o převzetí této silnice do správy některého z činitelů na jejím udržení inferessovaných, která již od roku 1869 se vedla, zůstala bezvýslednými, byl nyní říšským ministerstvem války prohlášeno, že erár vojenský, jenž nemá žádného zájmu na této silnici, nebude ji více vydržovati. Poně vadž pak, jak jsem se již zmínil, jedná se o veřej nou, silně frekventovanou silnici, kterou dlužno udržo vati sjízdnou, nařídil jsem okresnímu hejtmanství ve Dvaře Králové, aby o této otázce s urychlením vy- dalo rozhodnulí. Dále odpovídá místodržitel na dotaz posl. Ira a soudr. v příčině rozšíření předpisů, vydaných o ne dělním klidu v obchodech pro pražský policejní rayon, na ostatní města v zemi. Praví, že rozšířen toto na ostatní města nelze provésti s ohledem na zájmy konsumentů i obchodníků, jelikož by to mohl míti v zápětí závažné hospodářské důsledky. Spole- čenstva, jimž v první ředě přísluší, by podala ná vrhy na obmezení nedělní práce, neučinila dosud žádného. Přes to však vezme místodržitelství v úvahu četné petice, podané spolky obchodních příručí a za- hájí šetření, zdali jest rozšíření pro Prahu vydaného výnosu možným také na jiná města a kde poměry toho dovolí, nařídí nedělní klid, pokud lze, nejroz sáhlejší. K dotazu, vznesenému na mne ve schůzi slav. sněmu dne 26. března t. r. p. posl. Anýže m soudr. ve příčině důvodů, pro které vláda nedopo- ručila k nejvyššímu potvrzení osnovu zákona, lýkajícího se změny § 26. z. z. ze dne 13. května 1894 č. 36 z. z., na kteréž se usnesl sl. sněm ve schůzi dne 13. května min. roku konané, kladu si za čest sděliti, že důvody dotyčné dány byly na vědomí prassidiu sl. sněmu přípisem mým ze dne 16. prosince min. r. čís. 21.851. Podotýkám, že zá- stupce, vyslaný mnou do školské komise, neučinil žádného prohlášení, jež by souhlasilo se zněním zmíněné osnovy zákona. Ve příčině příští úpravy po- stupu při přiznávání zvýšení služného učitelům na školách obecných sdělil jsem přípisem ze dne 29. ledna t. r. s praesídiem sl. sněmu názor ministerstva kultu a vyučování, jenž intencím sl. sněmu vstří vychází. Páni posl. dr. Mirosl. Krajník a soudr učinili ve schůzi sl. sněmu dne 5. dubna 1900 dotar v příčině nepořádků a zpronevěření, př spořitelně prachatické se vyskytnuvších. Ve věci té zavedl krajský soud v Písku trestn řízení proti bývalému účetnímu jmenované spořitelny pro zpronevěření a podvod, které dosud není ukon- čeno. Vzhledem k tomuto řízení trestnímu nelze mi pro nynějšek dotaz zmíněný dopodrobna zodpově děti, a musím se proto toliko na následující poznámky obmeziti. Dokládaje se úřadními spisy prohlašuji, že městská obec Prachatice dle stanov spořileley závazků na se vzatých veškerým značným jměním
#6 alto_textblock #6
svým a veškerými příjmy za spořitelnu prachatickou ručí, a že proto obava, že by snad některý z vkla- datelů zmíněného ústavu ku škodě přišel, jest vy loučena. Podotýkám dále, že se roku 1872 níkterak nejednalo o zpronevěření či nějaký jiný čin trestný nýbrž výbradně o nepořádky a nešetření stanov, že tenkráte nalezené závady byly odstraněny a spoři- telna žádná škody neutrpěla, pak že nutnost místo- držitelstvím doporučeného odstranění některých osobností z ředitelství a z úřadnictva spořitelny tím odpadla, že důvod tohoto doporučení, totiž okolnost. že osobnosti ty byly dlužníky ústavu, pominula což spolehlivým způsobem bylo zjištěno. Pokud se týče novějších událostí při spořitelně prachatické, lze toliko uvésti, že revisí, kterou do- zorčí úřad letos zřízencem svým vykonati dal ovšem bylo zjištěno, že u spořitelny jme no- vané koncem roku 1899 byl schodek v okrouhlém obnosu 153.000 zlatých při čemž reservní fondy, v posledních úřadních zá- věrkách spořitelnou vykazované, nepovšimnu- tými zůstaly. Ztráty ty. však z většího dílu povstaly lehkovážným a nesprávným účtováním, které pak také mělo za následek, že spořitelnou po dobu jejího trvání, ač skutečně pod- mínky stanovami vytknuté nebyly dány, obci pra- chatické 140.000 zl. a na účely dobročinné dalších 13.000 zl. bylo vyplaceno, tak že ztráta, jež obci z ručení jejího vzejde, ve skutečnosti se jeví o tyto obnosy zmenšena. Zpronevěřen byl, pokud zřízenec zdejší mimochodem zjistil, dvojitým vypláce ním vkladů obnos asi 38.000 zlatých V příčině upravení poměrů spořitelny prachatické, takto v nepořádek uvedených a ku zabezpečení vkladatelů učiním neprodleně potřebná a vhodná opatření a vyjednávám v tomto směru již s městskou obcí Prachaticemi. Na dotaz pánů zemských poslanců dra, Frant Slámy a soudruhů v příčině odstraně n stavidel a pilířů vojenského erár- ního mostu v Josefově, a upravení téhož pouze s jedním průtočním otvorem, kladu sobě z česť odpověděti: Především připomínám, že stavi- dlový vojenský most v Josefově právem stává a že největší dovolená výška stavidel řádně cestou poli- tických instancí ustanovena byla. Po komisionálním řízení ze dne 8. a 9. listopadu 1898, které se po žádosti královského věnného města Jaroměře v této záležitosti, a sice dle zákona vodního konalo, pro- hlásili zástupcové města Jaroměře společně s ma jiteli zúčastněných pozemků, že si nepřejí, aby tato záležitost vedle předpisů vodního zákona dále pro- jednávána byla, nýbrž že žádají, aby rekonstrukce mostu provedena byla výhradně na útraty státní Dal jsem proto zastaviti další vodoprávní řízenía předložil jsem celý spis prostřednictvím ministerstva orby, kteréž o záležitosti této za příležitosti jednání o úpravě dolního toku řeky Úpy se zajímalo, říš- skému ministerstvu války s návrhem na povolení potřebného nákladu z prostředků jeho. Dle vynesení ministerstva orby ze dne 13. září m. r. nenamítá říšské ministerstvo v zásadě sice ničeho proti rekonstrukci mostu, nehodlá však po- skytnouti příspěvku k výlohám s touto rekonstrukcí mostu spojeným. O tomto rozhodnutí ministerském byli veškeří účastníci vynesením místodržitelství ze dne 3. listopadu m. r. vyrozuměni. Poněvadž podl vodního zákona erár vojenský k rekonstrukci sta- vidlového mostu nákladem jeho vlastním přinutiti nelze a poněvadž účastníci k nějakým příspěvkům uvoliti se nehodlají, jest stav věcí ovšem nepříznivý. Nicméně pokusím se každým způsobem ještě jednou o to, aby stavidla mostu odstraněna byla, neboť jes to k uvolnění odtoku velkých vod velmi žádoucím. Poslanci Materna, dr. Pražák, hrab Ledebur, hrabě Kurt Zedtwitz a Lenoc omlouvají se pro dnešní schůzi, poslanec hrabě Buquoy na 3 dny, poslanec Ferdinand hrabě Chotek na delší dobu. Poslanci Vojáčko v povoluje se třínedělní dovolená. Protože pak byl členem výb. legitimačního, zvoleným z celého sněmu. oznámil nejvyšší maršálek zemský, že dá dodatečnou volbu do tohoto výboru na denní pořádek někter z příštích schůzí. Poslanec Štěpán Richter omluvi se pro dnešní a zejtřejší schůzi. Jeho návrh v pří čině zákona o kartelech, který byl na dnešním sně- movním pořádku, přikazuje se po jeho žádosti bez prvního člení komisi. Posl. Nowak a soudruzi podávají návrh n podpory obcím v politickém okresu děčínském, jimi způsobeny byly letošního roku škody sesouváním země. V obcích Staré a nové Bohyní, v nichž jsou dva domy poškozeny, dostalo se dosud do pohybu 40 jiter, v Schönbornu 55 jiter, ve Vilsnici 33 jitra ve Chmelnici 25 jiter, Malčovicích 20 jiter, ve Chroch- víci 25 jiter, v Sedlnici 25 jiter, v Borku 30 jiter v obci Řiegersdorfu celá usedlost rolníka Jos. Höbna ve výměře 13 jiter a v Přední Lhotě 40 jiter atd Navrhovatelé žádají, by poškozeným obcím poskytla se dostatečná podpora zemská a vláda se vyzvala by postižení rolníci 10—25 let nemusili platiti dan ze zborcených pozemků, jakož aby stát pozemky jichž nelze více užívati, vykoupil. Posl. dr. Russ a soudr. podali návrh na změnu zákona o poplatku z hudby, ve kterém žádají snížen hudebného dle výnosu živnosti a rozměry hostin ských místností, by se hudebné platilo dodatečně při vyšších sazbách ve dvou lhůtách. Posl. Ant. Stelner (Kadaň) a soudr. podávaj na místodržitele dotaz večpříčině sesouvání se půd! v obci Polabech a Dolanech u Kadáně, žádajíce za mezení další katastrofy a státní a zemskou podporu Posl. dr. Jan Dvořák a soudr. podávají dota- na místodržitele v příčině vážného ohrožení chov a vývozu domácího dobytka. Posl. Eigner a soudr. táží se místodržitel zdali považuje možným, aby stát byl bez státní řeči a když nikoli, proč vláda opomíjí zavésti v říši ne zbytnou státní řeč. Posl. Fr. Dostál a soudr. podávají na místo držitele dotaz ve příčině sporu, který vedou o do movskou příslušnost obce Oběchovice v okresním hejtmanství královéhradeckém a Hejšť v okres, hejt manství novobydžovském. Posl. dr. Schreiner, dr. Knoll a soudr. po dávají návrh, by dráze z Domažlic do Tachova do přála se stejná záruka, jaké dostalo se dráze z Stankov do Ronšperku a Švojšína, by se vymohla pro ni státní podpora, by trať vedla se přímo až do dosavadního tachovského nádraží a není-li to možné. by ústila v nádraží nejdále půl kilom. od měst vzdáleném. Přechází se k jednacímu pořadu. Prvým předmětem jeho jest pokračován v prvním čtení návrhu posl. inž. Kat tana a soudr. na vydání zákona v pří- čině prodeje uhlí v království českém vytěženého. Nejvyšší zemský maršálek sděluje,že se dali ještě zapsati řečníci proti dr. K louček a pro posl. Gebler a že v poslední schůzi vy- hraženo bylo slovo posl. dru. Baxovi. Posl. dr. Baxa pochybuje, že by otázka uhelná na sněmu, jakož vůbec kterékoliv jiné zájmy v tomto zasedání došly nějakého positivního, věcného rozře- šení. Sněm se schází ke všemu jinému, jen ne, aby o tom či onom rozhodl a ačkoliv již letos čtyři ne děle zasedá, nedospěl dosud ani jediný předmět dále než k prvnímu čtení. Návrhy se odůvodňují v prvním čtení dokonce i za obštrných debat jen proto, aby u voličů vzbudilo se zdání, že se zde něco děje Řečníkovi se zdá, že i nejvyšší maršálek zemský vytknul si za účel, aby toto zasedání vyplynulo n prázdno. Nevi, zdali tak jedná v souhlasu s vídeň- skou vládou, ale podle toho, jak se s vládou k sněmu království českého chová, zdálo by se, že toto jed- nání maršálkovo děje se v souhlasu s vládou. My jsme si toho dobře vědomi, že se zde s námi děje komedie. Jsou zde někteří poslanci, kteří dobře vědí. proč tady sedí, a že to nepovede k ničemu. Nejvíce však zaráží, že zástupce vlády na tomto sněmu se dosud nepřihlásil ke slovu. aby mínění její vyložil. Ovšem to může ko- nečně býti divné jen tomu, kdo má za to, že vláda v hospodářských věcech nějakého zájmu vůbec má- Hospodářský program vlády Körbrovy jest snůškou velikých frásí, neboť z toho všeho dosud neuskuteč- nila praničeho. Zejmena pak v otázce uhelné vláda zůmyslně mlčí. Jednáť se o určité živly, ku kterým vláda se snad cítí v některých ohledech zavázána. Není to náhodné, že celá řada řečníků jednání jednotlivých uhlobaronů uvedla ve spojení s jednáním celého židovstva a vlády. Vláda chce za každou cenu hájiti zájmy velkého kapitálu, zejmena vliv kapilálu
#7 alto_textblock #7
židovského, a nedopustí, aby se na jeho úkor něco stalo. Kdo stopuje vliv židovský nejen v životě hospo dářském, ale i ve směrech jiných, vidí, že jest sku tečně potřebí, pozvednouti před ním varovného hlasu (Posl. Březnovský a posl. dr. Scharí živě spolu rokují.) Posl. Březnovský: Dr. Scharf říká, že pr vás beztoho volili židě. Posl. dr. Scharf: Ano, tak jest ! (Veselost.) Posl. dr. Baxa: Nám se přečasto vytýká, že zanášíme antisemitismus do lidu, ale antisemitismus tento vyplývá pouze ze snahy, emancipovati lid náš hospodářsky. (Kontroverse mezi posl. Březnovským a drem. Scharfem trvá dále. Nepokoj.) Vliv židovstv na úkor našeho lidu sahá nejen v obor hospodářský. ale i v obory jiné, dokonce i také v soudnictví. Snahy židovstva nacházejí u vládních orgánů ochotně podpory. Jedna z posledních deputací židov- ských stěžovala si ministerstvu na útoky se strany časopisů. Ministr slibil ihned, že věc vyšetří a že zakročí, a žádal, aby mu byly sděleny konkretní případy. Tak se jedná, když jde o židy. Když ale naši poslanci poukazují na útisky, jež se dějí našim menšinám, a když uvádějí určité případy, jsou mi- nistři se svými sliby o pomoci a vyšetření mnohem volnějšími. V otázce uhelné měli židé největší vliv a tím se také vysvětluje, že vláda dosud ničeho neučinila Jiná příčina liknavosti vlády v otázce uhelné jes ještě ta, že ví, že by snad v zakročování svém mu- sila jíti poněkud výše než mezi obyčejnými kruhy průmyslnickými. Vždyť i členové císařské rodiny jsou majitelí dolů a i tito učinili se spoluvinným na různých věcech, o kterých zmínka byla. Politické orgány ve stávce ukázaly naprosto neschopnost nejen vůči hornictvu, nýbrž i vůči kon- sumentstvu. Celý úřadnický aparát od místodržitele až k venkovským komisařům ukázal úplnou malát- nost a těžkopádnost byrokratismu a jak naši političto úřadníci považují se vlastně za orgány policejní. Ale tam, kde se jedná o to, aby se povznesl na vyšší stanovisko, aby dovedli pomoci, objevíse jejich úplná neschopnost. Řečník zabývá se po té návrhem posl. Kaftan a vůči vývodům některých řečníků pokládá monopo obchodní v uhlí za možný. Dále obíra se otázkou, jak dalece by se lichva uhelná i trestně stíhati měla, přimlouval by se za to, by po vzoru zákonů z roku 1877 a 1881 stran lichvy při úvěrních jednáních a po vzoru zákona t. zv. koaličního, které mají na zřeteli jen určité vrstvy, upravila se zákonodárným způsobem i v ohledu trestním ochrana vrstev širších a konsumentstva vůbec před různým vydíráním, zejmena pak ovšem o předmětu tak důležitém, jakým jest uhlí. Promlouvaje o potřebě, aby v komisi otázka uhelná co nejdůkladněji byla probrána, žádá řečník. aby i poměry horníků a jejich požadavky došly ná- ležitého povšimnutí. Poslední stávka provázena byla zjevem, že při ní hornictvo jednalo s klidem bez- vadným a s rozvahou všeho uznání hodnou, což tím více padá na váhu, uvážímesli, že dělníci byli mnohdy přímo dráždění a uráženi. Smutno bylo se podívati, jak někteří okresní hejtmaní si počínali, kteří často bez nejmenší pří činy s největší přísností proti horníkům zakročoval a kteří je často pro zcela nepatrné přestupky jako bůh ví jaké delikventy v průvodu ozbrojené moci veřejně vedli, zapomínajíce, že tím více horníci se dráždí. Řečník probírá jednotlivé požadavky hornictva má za to, že sněm království českého musí o nich se vysloviti, poněvadž jedná se o přečetné přísluš níky tohoto království. Jelikož požadavky hornické nebyly přemrštěné žádá řečník komisi, aby k nim přihlédla a kon přáním, aby se o tak důležitých věcech nejen mlu vilo, nýbrž aby se přikročilo také k práci a došl co možná k výdatným skutkům. (Výborně! Po chvala.) Posl. dr. Klonček souhlasí s návrhem posl Kaftana, jehož jest to zásluhou, že tato důležitá věc na sněmu byla uvedena do proudu a praví, že otázku, kterou se zabývá, lze provésti. O proveditel- nosli té svědčí ostatně, že i na sněmu markrabstv moravského vyskytl se podobný návrh, jako jest návrl posl. Kaftana, který byl tam na návrh poslance dra Šileného příjat. Jiná otázka jest, máme-li se domlou- vati s vládou tak jak to návrh má na zřeteli anebo máme-li přistoupiti zcela na stanovisko zemské auto nomie a vzíti na zřetel sezemštění dolů vůbe . Řečník má za to, že k otázce této přikročiti se může a že se nemůže tvrditi, že by sněm k tomu nebyí kompetentní. Sněm jest povolán o tom rokovati nejen na základě 8 19. zem. zř., ale jest k tomu kompetentní i meritorně. Řečník rozbírá právnicky kompetenci říšské rady a sněmu na základě 88 11. a 12. zákl. zák. státních v říšské radě, opíraje se o brožuru posl. dra. Sla- víka o kompetenci sborů zákonodárných a přicház k závěru, že i v těch v 8 11. taxativně vypočtených jednotlivostech říšská rada jest kompelentní jen tehdá, když ta která záležitost dotýká se zájmů všech jednotlivých zemí. Jest potřebí kompetenci sněmu hájiti nejen v této otázce, ale vůbec a ne pořád obraceti se na vysoké vlády. My víme velmi dobře, jak nám ty vysoké vlády odpovídají. Není to sněmu ani dů- stojno. Věc by se dala velmi jednoduše provésti stačilo by usnésti se na zákoně, který by neobsa- hoval nic víc, než dva krátké paragrafy. V prvním paragrafu by se vyslovilo, že veškeré pozemky, ob- sahující minerální uhlí v obvodu království českého, mohou se za účelem těžení uhlí ve prospěch země vyvlastniti, a paragraf druhý by ustanovoval, že ná- hrada za vyvlastněné pozemky má se vyměřovati podle platných zákonů. Návrh takového zákona by se mohl ihned přijali, protože není zapotřebí, aby mu předcházely velké úvahy. Způsob, jakým by se vláda k takovému přijalému návrhu zákona zacho- vala, by nejlépe osvědčil její dobrou vůli. Nemůže býti nejmenší pochybnosti o tom, že uhlí, jakožto věc sloužící všeobecnému dobru, spadá do ustano vení § 365. ob. zák. obč. Co se finanční stránky návrhu tohoto týče, myslí řečník, že by v té příčině nebylo žádných větších roz paků, nežli při finanční stránce návrhu posl. Kaftana Ostatně se ukazuje stále na ty ohromné milliony výtěžku, jež doly vynášejí. Vzhledem k těmto ohrom- ným výnosům nebylo by to zajisté tak hrozné risiko které by země na se vyvlastněním vzala. Jest to na- prosto nesrovnatelno s výkonem státní správy, že do bývané uhlí v království českém prodává se ješti dnes v sousední říší německé laciněji než u nás. Vice versa by něco takového bylo jistě nemožno. Co učinil stát dosud? (Hlasy: Nic!) Ano, pranic! A bije to tím více do očí, když uvážíme, že to byli poslanci všech politických stran a nejen poslanci čeští, ale poslanei bez rozdílu národnosti, kteří důrazně po nápravě volali a že to byla právě městská rada vídeňská o které se zajisté nemůže říci, že by byla Čechům příznivou, která hned věděla prostředek: sekvestrovat a vyvlastnit. (Poslanec Březnovský: To jsme my v městské radě učinili také, ale jak to provést?) Řečník jest pro to, aby sněm přistoupil na stanovisko, že jest k tomu povolán, záležitost tuto věcně projednat. Rečník zabývá se potom stanoviskem jednotlivých řečníků se strany německé, jak se v jejich vývodech zračilo a de- dukuje z toho, že krajané němečtí ani v těch otáz- kách čistě národohospodářských, jichž úprava by stejně byla prospěšnou jak pro Čechy tak i pro Němce. nejeví nejmenší ochoty spolupůsobiti. Při tom sluší vzdát ještě chválu poslanci dru. Leitnerovi, že své stanovisko odhalil způsobem nepokrytým a otevřeně řekl, že jest proti tomu. Ostatní tak se nezachovali a odmítavé stanovisko své všelijak maskovali. Pan Strache dokonce povznesl se tak vysoko, že v tomto návrhu vidí »verwenzelung«. Když tohle se opováži říci poslanec na sněmu království českého o hospodář- ské předloze, pak věru takové jednání nelze ani kvali- fikovati. Co by řekli pánové na druhé straně o nás kdybychom my o jejich hospodářských návrzích řekli. že chtějí ty které obory zmichlovati, ale to jest to — praví řečník k německým poslancům — co se vám musí přibíti, že ani v hospodářských ohledech ne- chcete s námi společně jíti, že nechcete povznesení této země za žádnou cenu a že se vám jedná jen o mluvení vzhledem k voličstvu; s předlohou samou však to nemyslíte do opravdy. Toho dokladem jes také poslanec Opitz Posl. Opitz se bojí zemského socialismu. Ubezpečuji ale, že se nemusí tak toh zemského socialismu báti a že by se mohl spíše spo- kojiti s ním a že jest prospěšnější než socialism státní Kdo by měl dohled k sezemštěným dolům? Zemský
#8 alto_textblock #8
výbor a sněm. V tom ohledu by nebylo tedy žádnéh nebezpečí. Se strany poslanců německých konečně se ří kalo, že by věc sama byla jim sympatickou a že jsou pro to, aby v otázce uhelné nějaké řešení se stalo. ale že nemohou přistoupiti na tu formu, jak řešen to má na mysli posl. Kaftan. Pánové na druhé straně tedy podanou formu zamítají, ale neslyšeli jsme z úst jejich ničeho, co by ukazovalo, že oni mají nějakou jinou positivní formu. Řečník jest proti tomu, aby se zjevy hospodářské tísně ve všem a všude svalovali bez dalšího rozeznávání na antisemi- tism, tu třeba rozeznávati a pak vystupovati nejen proti vyděračům židům, ale i proti vyděračům jiných konfessí a jiného příslušenství. (Posl. Březnov ský: Ano! Tak jest! Souhlas.) Řečník přeje si, aby sněm přistoupil na stanovísko, že pozemštění dolů patří do jeho kompetence, aby se ukázalo, jak se k tomu zachovají strany a jak vláda. (Výborně !) Posl. Hořica konstatuje především, že hlasy časopisecké již od r 1861 až po dnešní den ustavičně přinášejí četné slesky do jednacího řádu sněmovního a trpce žalují na to, že náš jednací řád jest již pravý mor na parlamentarism. Řečník uvádí na paměť, že stesky tyto nejsou ničím novým a že v tom ohledu všichni s drem. Baxou souhlasí, a že tedy dr. Baxa nemůže říci, jakoby on jediný stýskal si na ten for- malismus jedn. řádu. Zejmena ten způsob, jakýmto posl. dr. Baxa učinil, nemůže zůstat bez odpovědi. Dr. Baxa v této souvislosti mluvil o tom, že v této sněmovně někteří poslanci mluví pravdu, z čehož ovšem plyne, že někteří poslanci tuto pravdu nemluví a poněvadž posl. dr. Baxa jest tu za svou stranu sám, mohla by v tom snadno býti výtka také pro stranu řečníkovu. Proto pokládal řečník za potřebno upozorniti, ž žaloby na jednací řád jsou na 40 let staré a žeje p. dr. Baxa nevynalezl. Posl. dr. Baxa ostatně ten formalismus, proti kterému tak žehral, pro sebe vý- borně si upravil a použil ho i k tomu, aby nepřímo poslancům jiných stran činíl výtky, že úřad svůj jen vlažně zastávají. Posl. dr. Baxa na konci poslední schůze si způsobem téměř theatrálním připravil dnešní řeč, ačkoliv, když již jest takovým odpůrcem toho formalismu, mohl, kdyby byl na konci předešlé schůze jinak se zachoval, způsobiti, aby debata o předmětu tomto již v předešlé schůzi byla skončena. Rečník ohražuje se proti způsobu, jak užil posl. Baxa okolnosti, že na konci předešlé schůze nebylo přítomno 125 poslanců a praví, že se stalo již častěji. že řečníci mluvili před menším počtem poslanců a že se také stane, že posl. dr. Baxa ve schůzi není pří tomen. (Hlas: Pod jednu hodinu tady ještě nebyl Veselost.) Řečník praví, že to všecko uvádí z nejlep šího úmyslu, aniž by se osoby posl. dra. Baxy chtěl dolýkati; jestliže on tak touží po tom, aby poslanei mluvili pravdu, pak nechť připustí, aby mu řečník řekl pravdu do očí. Posl. dr. Baxa nesmí si mysliti. že to, co uvádí aco speciálně uvedl v dnešním svém odůvodnění, jest něco nového. Mnoho z toho jsme také my již mnohokráte i zde i v říšské radě slyšeli a musí se zde na to poukázat, aby někteří poslanci se zde vždycky nestavěli do takové pósy, jako by to jen oni byli, kteří zde něco dělají a něco vědí Jest taková doba, že jest to nutno konstatovati. Po té obrací se řečník proti výroku posl. Stra cha, v němž padlo slovo »verwenzelung«. Řečník konstatuje, že v r. 1527, když nastoupil v Čechách Ferdinand I., bylo v Čechách 1% Němců, v r. 1650 při skončení války 30leté 15%, v r. 1800 259 %, o kteréž doby stoupí počet ten až na 37%. Z toho plyne, že o »verwenzelung« v tomto krá lovství nelze mluviti; a jestli jest v tomto království něco, co se zde roztahuje, pak to nejsou »Venclové« nýbrž »Michlové«, kteří se za 300 leť zde roztáhli 30%. (Posl. Pacher: Řekněte, jak to bylo pře dobou husitskou!) Před dobou husitskou měli jsme některé náramně slepé krále, kteří sem německé ko lonisty vláčeli, ale my tenkráte nechodil ještě ptáti se do Vídně, jak se máme s Němci vyrovnati a tak došlo k té »Hu- sitenzeit«. (Veselost. Posl. Pacher: To bys vám líbilol Řečník probírá otázku, v jakém poměru stojí návrh posl. Kaftana a popudy během debaty vyslo- vené k hájení nabytých soukromých práv a líčí vy- voj poměrů mezi horníky za posledních 30 let. Zn tuto dobu 3000 dělníků přišlo o živo a 30.000 dělníků bylo zmrzačeno a za tu dobu žádný horník nezbohatl. Na straně podnikatelů je tomu jinak. Tak na př. starý pan Gutimann před 30 lety neměl ani 100.000 zl., nyní vládne kapitálem 30 až 50 mill. zlatých. Ten kapitál vzal z mozelů hor níků. Jest v tom velké zlo našich veřejných po měrů, že při nějakém způsobu práce ti lidě, kteř pracují, kteří při tom vykazují 3 tisíce úrazů smrtel ných a 30 tisíc úrazů jiných, trou bídu až do smrti kdežto jiní, kteří nebyli kapitálem silni, když začali dovedou využitkovati našich poměrů výdělkových tím způsobem, že stále více a více bohatnou. Kapi- tál hypotekární nese nyní, můžeme říci, 59% a jes to tedy více než slušné, když kapitál podnika telský nese 10%. Ale zde máme kulturní obraz, jejž dlužno zaznamenati, že jediná společnost železářská za let shromáždila 12 mill. reservních fondů a že pla- tila 14 až 15% divídendy v té době, kdy sněm sta- roslavného království českého, země druhdy tak bo- haté, nadělal 21 mill. zl. dluhů. (Slyšte !) Máme za sebou čtyřicetileté boje za práva po- litická a ekonomická a přece poměry jsou stále takové, že bohatnou sou- kromníci a země že chudne. Kam tí- hnou tyto milliony? Ty jdou do kapes té velké kapitalistické kliky, té inter- nacionály, která nemá vlasti. (K německým poslancům obrácen): Vy pánov ze severních Čech musíte také uvážiti a vaši lidé sami to říkají, že v těch krajinách uhelných od Te- plic až k Mostu bude jednou veliká poušť; poklady jež byly v zemi, budou pryč a na místech těch bu- dou močály. Nemusí to býti za 10 let, ale za stolel může to k těm koncům dojíti. Ekonomická stránka otázky té nedotýká se tedy jenom nás, ale i vás, a jest potřebí starati se o bla hobyt netoliko několika tisíc lidí nahoře, ale i mno hých set tisíc lidí dole. (Souhlas.) Řečník pojednává o hospodářském programu nynější vlády a praví, že z něho dosud ničeho ne uskutečnila. Program ten jest jen lep na hejly; tak i v otázce uhelné vláda osvědčila naprostý ne dostatek po činu, právě tak jako v konferencích vy- rovnávacích. Nechala strany práti se mezi sebou sama neřekla nic, co by do situace světlo mohlo přivésti. Vláda stojí na stanovisku úplne negace Před 10 léty jeden velmi veliký pán si vyjel na stu dijní cestu do Německa a jaký toho výsledek jsme měli? Úřadnické uniformy. Teď se zase chystá ně jaká výprava do Němec. Snad z toho vyjdou uni formy pro poslance. (Veselost. Hlas: Piklhaubny již tady máme.) Řečník uváděl, že měl často příležitost na hra- nicích rakousko - bavorských, saských a pruských mluviti s tamním obyvatelstvem a aniž by chtěl denuncovati, že musí doznati, že pohraniční přísluš- níci našeho státu zcela ze stanoviska oekonomického tihnou přes hranice. Není to ostatně tak divné. Oni tam vidí veliký pořádek, blahobyt a při tom menšt daně. My ovšem Prusko napodobujeme, kde můžeme. ale jen v stránce formalistické, jen ve věcech neuži- tečných, po případě v násilnostech, ale to zdravé jádro ten dobrý duch hospodářský, toho nevidíme toho nenásledujeme. (Hlas: Pruskou myšlenkul Naše vlády nemají toho oekonomického smyslu. Následek toho je, že chudne země, chudnou obce, chudnou i jednotlivci. Kam ten blahobyt plyne Nikde není viděti nějakých skutků vládních, tak že se člověk musí ptáti, co se vlastně v těch minister ských hlavách děje? V poslední době objevilo se něco, co jaksi tak trochu ukázalo, co se v těch hla- vách děje. Ministr spravedlnosti ve srozumění s mi- nistrem vnitra vydal tajný výnos státním zastupitel stvům, že na příště funkcionáři státních zastupitel- stev při okresních soudech smějí býti toliko četníci. Teď bude v Rakousku spravedlnost zachráněna. Do- posud byl. jen učitel národní pod dozorem četníků. teď přijde také okresní soudce pod dozor četníka. On bude musiti podávati zprávy a zkoumáti, jak soudce jedná s lidmi a jak se i jinak chová a co mluví. Ted snad tedy konečně nastanou jiné poměry oekonomické. Snad mají četníci tajný rozkaz, aby blahobyt našeho obyvatelstva stoupal. (Výborně Veselost!) V Rakousku připadá na hlavu 19 zl. 20 kr
#9 alto_textblock #9
státních vydajů, v Prusku 12 zl. 50 kr. Podmínky tam a u nás jsou však zcela jiné. U nás na př. čini hrubý příjem státních drah 50 mill. zl., v Prusku 600 mill. marek, u nás připadá na blavu přímých daní 18 zl., v Prusku 5 zl. 90 k. Za takových okolností není divu, jestli že továr- níci v tak zv. uzavřeném územi prodávají své zá- vody a stěhují a usazují se v Sasku: u nás platili ze závodu svého 40.000 zl. daní, táhli přes hranic a tam z téhož závodu platí 5000 marek. To jest vlastizráda, která se v našich krajích vzmáhá a jí jest vinna vláda, která nemá žádného smyslu pro cekonomické poměry. Řečník vyslovuje přání, aby co nejdříve přikro- čilo se k projednání těch podnětů, které průběhem debaty byly dány a vyslovuje zejmena svůj souhla s myšlenkou, aby zakupovány byly ponenáhlu doly ze strany stálu, poněvadž jen tak by bylo možno prolomití kartely, kterými soukromí majitelé svírají konsumenta. Otroctví tělesné jsme zrušili, jest nyní na zastupcíeh lidu snažiti se o to, aby práce osvobozena byla z otroctví kapitalisti- ckého. (Výborně! Výborně! Posl. dr. Žalud prohlašuje, že se stanoviska svého a všech těch, kteří sledují směr jeho zatracuje uhelnou lichvu stejně, jako každý jiný. Kdo zná poměry montanního průmyslu, kdo ví, že mezi dr- žiteli dolů je minimální procento židů, nemůže, praví řečník, vše paušálně hoditi na židy. Vina zdražení uhlí není jedině na těžařstvech, neleží ani jedině na uhelných baronech, nejméně pak ovšem na dělnících, ale jest na všech těch čini- telích dohromady a každý se musí podle možnosti přičiniti, aby tomu odpomohl. V první řadě měla zakročiti vláda a to energi- cky. Jest právo nouze a vláda mohla zakázati vývor uhlí za hranice. Co se má státi dále? Především dlužno se přimlouvati za návrh posl. Kaftana Návrh ten jest proveditelný, protože při propůjčení práva kulacího dává se těžaři právo vyvlastňovatia tím se mu také dává zároveň povinnost, že musí s drželi jistých pravidel a nesmí obchod proměňovati v lichvu. Řečník pojednává na to o různých návr- zích, které byly průběhem debaty proneseny na od- pomoc v nouzí o uhlí a obrací se pak k jednotlivým tvrzením, kteráž byla učiněna o židech. Bylo řečeno, že židé nejsou podle procenta své početnosti dělníky. Toho vinou jest však historický vývoj, poněvadžv dobách dřívějších nebyli židé téměř nikam připou- štěni. Účasť židů na zločinech byla podle statistiky. ačkoliv jest židů 5 proc., v r. 1878 3.79b, v r. 1879 3.8%, v r. 1880 3.9%, v r. 1881 4.2%, v r. 1882 4.1%. Při většině zločinů zůstávají židé pod pro- centem své početnosti, ale nepopírám, že zase v jiném oboru převyšují značně procento. Komu se však stane, že přijde do konkursu? Velikou většinou jen obchodníku a poněvadž zejmena židé jsou ob- chodníci, jest přirozeno, že jest u nich v této příčině procento větší. U nás se však viní židé paušálně ze všeho. Je-li uhlí dražší, je tím vinen žid. Je-li dra žší průmyslový výrobek, je tím vinen také žid a když rolník nehospodaří a zadluží se, je tím vinen zase žid. Když vypukne mor, říká se, že židé otrávili studny a když se ztratí dívka, vykonali židé na nl rituální vraždu. Posl. Březnovský: Naposled jest Hilsnen nevinen? Posl. dr. Žalud: Já ho nehájím a přál bych mu dříve šibenici nežli mu jí snad přejete vy, proto že se štítí práce. Není však ještě dokázáno, že to učinil. Posl. dr. Scharf: Anebo, proč to učinil! Posl. dr. Žalud: Pan Gebler vypočeti celou řadu dobrých vlastností židů. Kdyby národ český držel tak pohromadě jako se židům vytýká, bylo by dobře. Co jest příčinou antisemitismu? Snad ná- boženství? Posl. Březnovský: To nikolivl Posl. dr. Žalud: Věřím. Rád bych také vědě, v čem se liší víra židovská od křesťanskél Posl. Březnovský: Že jsme trochu hod- nější. (Veselost.) Posl. dr. Žalud: V naší morálce není ničeho. co by se příčilo učení křesťanskému. Znám také rozkřičený talmud. Studoval jsem ho. Není to kniha zákonů, která by předpisovala: ty musíš jed- nati tak nebo tak! V talmudu nejsou žádné zá- konné předpisy, ty máme v bibli a v tak zv. míšně. Talmud jest encyklopedie přednášek, které byly na vysokých školách židovských pořádány. Jsou však jistí lidé, kteří se neostýchají do talmudu vnášeti a v něm hledati nekalé a nectné zákony a předpisy. Posl. Březnovský: To by bylo nejlépe, dáti talmud přeložiti. Posl. dr. Žalud: To se také děje. V Berllně vychází věrný překlad. Jest bolestno, vidí-li člověk. že učenci, místo aby vnikli do věci, jdou za slepými hesly. Co se týče antisemitismu plemenného, o tom se nebudu šířiti; pokud se týče antisemitismu ná- rodního, řekl posl. Pacher, že jsme třetí národnost. Že tomu tak není, ukázal nejlépe čísař Josef, který židy přidělil v zákoně k Němcům. Řečník cituje pak Gabriela Riessera, jak dí, na doklad ne- oprávněnosti antisemitismu a obírá se po té anti- semitismem se stránky hospodářské. Židé byliv dobách svaté říše římské kammerknechity, kteří lichvu prováděli pro svého pána, ať krále anebo vá- vodu. Příčina antisemitismu není ani v otázce ná- rodní, ani v plemenné ani v hospodářské, nýbržv tom, že antisemitismus jest heslem populárním Naproti Mladočechům se volá nyní velice patrně. Kde jest státní právo? a naprotí židům: kde jest krev? To jsou sice pěkná populární hesla, ale jen pro dnes konstatuji s povděkem, že proud antisemi- tický, toho dík, nezachvátil širší vrstvy lidu a že ne- zachvátil zejmena intelligenci. (Výborně !) Nejvyšší maršálek zemský přikročuje pro pokročilou dobu k ukončení schůze a přerušuje jednání o návrhu posl. Kaftana. Posl. Albl a soudruzi podávají návrh na po- mocnou akci obcím poškozeným sesouváním se půdy v žateckém okresu. Navrhuje podporu zemskou státní. Posl. Kutscher a soudruzi podávají týž ná- vrh v příčině poškozených obcí v okresu litomě- řickém. Posl. Sacher a soudr. podávají návrh na po- tření lichvy s uhlím. Žádají, by smlouvy uzavřené státními doly s velkoobchodníky o dodávkách s hned zrušily, by se uhlí z dolů těchto příště prodá- valo bezprostředně konsumentům, zejmena veřejným a humanním ústavům, chudším vrstvám atd., by okamžitým snížením cen tohoto uhli učinila se pří- trž jeho zdražování a konečně by stát rozmnožil své doly tak, by ovládal ceny uhlí. Posl. Walter a soudruzi interpellují místo- držitele v příčině uzavření všech chlévů obchodníků při notorických obchodech společných. Posl. dr. Reiniger a soudruzi podali dotaz na místodržitele v příčině zamítnutí stanov spolku pro pěstování přírodní zdravovědy ve dvou něme- ckých obcich. Posl. dr. Dvořák, Jaroš a soudruzi podali návrh ohledně urychlení regulace L abea jeho přítok u. Příští schůze jest zejtra, dne 20. dubnao 11. hod. dopol. Na jednacím pořadu pokra- čování dnešního rokování vyjma návrh poslance Štěpána Richtera, který byl přikázán bez prvního čtení komisi. Schůze skončena ve 3 hodiny 40 minut o poledne.
#10 alto_textblock #10
Deputace. Letošní jarní záplavy, jež poděl Labe a dolní Vltavy způsobily tak velkých škod, za- vdaly podnět, že opět zavítaly včera do sněmovní budovy dvě deputace, domáhající se — po kolikáté již? — urychlení regulačních prací obou řek. Deputace komitétu pro úpravu středního Labe, které zúčastnili se předseda jeho, starosta králové- hradecký p. dr. Ulrich, místopředseda p. Vávra z Mělníka, p. Karela, p. Václav Pilař, mlynář ve Valech, p. Václav Váňa, statkář v Lánech, před- nesla svou žádost, předsedovi rozpočtové komise, ge- nerálnímu zpravodaji o zemském rozpočtu, jakož i zpravodaji o regulaci Labe poslanci inž. Kalta- novi. — V příčině úpravy dolejšího toku Vllavy zavítali do sněmovní budovy starosta z Vrbna pan Knotek, p. Čejka, statkář v Žilčíně a p. Na- pravník, statkář ze Zálezlic.