Příloha k číslu 222. ročníku IV. roku 1900.

Redakce, administrace exedice: Praha. Pštrossova ulice, číslo 200 —II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Kezapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126.

N

l

l

Kl

l

Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně. . . .. K 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně. . . . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. K 3.— čtvrtletně . . . K 9.— celoročně.. . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.. .. K 48.— Předplatné do Ameriky. Francie, Švýcarska, Ita- le, Belgie a Anglie: čtvrtletně ... K 13.20 celoročně . . . K 52.80 Telef. administrace l126.

Slunce vychází ve 4 hodiny 47 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 21 minutu večer.

Pondělí: Sv. Hippolyta.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páuě u sv. Ducha od 13.—16. t. m. — Součastně jest výstav od 13.—15. t. m. v klášteře u Nejsv. Srdce Páně na Smichově

Telegramy.

Z Vídně, 12. srpna. (T. k.) Sociálně-demo- kratická strana uspořádala velmi četně navštívenou schůzi za příčinou úmrtí Liebknechtova. Schuh- meier měl řeč, v níž zásluhy Liebknechtovy oce- ňoval. Z Cařihradu, 12. srpna. (T. k.) Včera byla podepsána zde smlouva s firmou Kruppovou na dodání 200 nových děl. Děla ta přijdou na vá- lečné turecké křižníky, které se nyní na loděnici v Benátkách přestavují. Z Madridu, 12. srpna. (T. k.) Královská rodina zavítala na lodi »Giralda« do více španěl- ských měst na severním pobřeží. Ve Ferroluji pozdraví cizí lodi. Ke změně trůnu v Italii. Z Říma, 12. srpna. (TT. k) Král přijal dnes dopoledne senátory a pak poslance, celkem na 600, kteří mu podali adresu holdovací. Král jim děkoval jménem svým a jménem královny-vdovy za nadšené projevy následkem úmrtí královaa vlastního nastoupení na trůn. Z Říma, 12. srpna. (T. k.) Včera večer konal se průvod více než 100 spolků římských a okolních před Kvirinálem, aby vzdaly hold no- vému králi. Na celé cestě, kudy se průvod ubíral, byla okna osvětlena. Král Humbert . Z Říma, 12. srpna. (T. k.) Pohřeb králův určen na zítřek večer v 10 hodin do téže hrobky. ve které odpočíval král Viktor Emauuel více let. Pohřbu se účastní pouze dvorní a státní hodno- stáři, kteří jsou určeni k revisi obřadu. Z Říma, 12. srpna. (T. k.) Arcivévoda Rainer odcestoval včera ve 12 hodin v noci přes Flo- rencii. Na nádraží dostavili se rakousko-uherský vyslanec baron Pasetti, veškeré členstvo vysla- nectví a přední osoby státních a municipálních úřadů. Z Říma, 12. srpna. (T. k.) Za přijetí parla- mentu prohlásil král, že obdržel 26.000 depeší sou- strastných z ciziny. Z Říma, 12. srpna. (T. k.) Orgán Crispiho, známá »Tribuna«, oznamuje, že v Pratu byly v bytech Bressiho, Quintavalleho a Lannera uči- něny důležité nálezy, které prý přivedou náležitá vysvětlení do celého zločinu v Monze spáchaného. Bressi dosud se chová cynicky.

Povstání v Číně.

Řeč presidenta Loubeta. Z Marseillu, 12. srpna. (T. k.) Dnes byly slavnostně odevzdány prapory výpravě do Číny určené na náměstí bratrství za přítomnosti presidenta Lou- beta. Ulice, kudy jel, byly ozdobeny. Po obřadu měl Loubet promluvu: »Odevzdávám vám tímto prapory sboru výpravného. Budete míti již brzy příležitost napsati na pásky těchto praporů jméno výpravy, která nám byla vnucena výsměchem našich práv, porušením našich zákonných zájmů a hrubým políčkem, který vše dostalo, co znamená v Číně civilisaci a pokrok. Tyto prapory nechť ve vás vzbudí myšlénku na vy- soké poslání určené vaší statečnosti Francií, žádati potrestání vinníků od země, ve které zákony pro každý vzdělaný stát neporušitelné ohyzdným způso- bem byly porušeny, donutiti ji k úplnému dostiučinění toho, co se stalo, a žádati potřebných záruk pro bu- doucnost. Prapory nechť vám též řeknou, že ve vzdě- lané mezinárodní armádě utvořené k obraně civilisace Francouzové nebudou pozadu kázní, vytrvalostí a od- vahou.« Pevným hlasem pronesená slova presidentova učinila mohutný dojem a byla doprovázena živým potleskem a nadšeným voláním: »Ať žije armáda! Sláva republice!« Po obřadu prohlédl si president vojsko a v paláci prefektury dával snídani důstojníkům výpravy. Z Marseillu, 12. srpna. (T. k.) Při snídaní připil Loubet vojsku a námořnictvu a dovozoval Přišel jsem vyplnit příjemné povinnosti. Přišel jsem, abych jako nedávno v Cherbourgu zastřel onu trestu- hodnou dvojsmyslnost, kterou strannický duch chce vzbuditi a která by měla dále trvati podle něho, za- mýšleje učiniti propast mezi armádou a národem, ne- přirozený pokus, který se nezdaří a již nezdařil. Ar- máda vyrostla z národa; armáda a národ jsou jedno, a jsou proniknuty stejnou oddaností k Francii a re- publice. Tyto city naplňují výpravný sbor. Prapory, které jim svěřuji, budou slavně nošeny. Naši vojíni se nevrátí, aby nebyli potrestali příkladně ony, kteří základní zákony civilisovaných států jakož i nej- pevnější smlouvy porušili.« Řeč byla přijata potle- skem. Po té mluvil ministr Lannessan. Pronesl přípitek presidentovi, jemuž vyslovil dík za dnešní slavnost a pokračoval: »Naši vojíni v Číně najdou své soudruhy námořní pěchoty a námořního vojska, kteří jim připravili výsledek, a z nichž mnozí k naší bolesti nemocemi nebo kulemi nepřátelskými byli za-

chváceni. Přibudou do Pekingu a obejmou tam sou- druhy, kteří tak statečně a vytrvale zástupce evrop- ských mocí chránili od barbarství čínské luzy.« Z Marseilu, 12. srpna. (T. k.) Následkem stávky topičů lodních byl odjezd lodi do Číny určené »Melbourne« odložen. Z Mandžurska. Z Petrohradu, 12. srpna. (T. k.) Generál Grodekov oznamuje z Chabarovska 10. t. m.: Sbor generála Rennenkampfa dobyl místa Sančaru, vešel do průsmyků čínského pohoří a obnovil telegrafické spojení do Aigunu. Telegrafické spojení s Chajlarem, Zuruchajtem a Abagaitem jest rovněž obnoveno. Ministr financí dostal zprávu o vzetí Charbinu ruským oddí- lem. Od Sansinu do Charbinu vyklidili Číňané dne 26. července všecka místa a uprchli. O tomto boji se oznamuje: Číňané byli odraženi, tři děla ukořistěna a stříleno z nich na Číňany. Ruské ztráty činily 50 mrtvých a raněných; část Charbinu byla spálena. Situace v Pekingu. Z Paříže, 12. srpna. (T. k.) Tsungli-Yamen po- slal telegram francouzské vládě, kde si stěžuje, že vyslanci nechtějí odejíti do Šangaje za ochrany čínské, že tedy nepřejímá odpovědnosti za neštěstí a žádá, aby vlády jim nařídily opustiti Peking. Delcassé odpově- děl, že vláda toho naříditi nemůže, dokud cesta nebude bezpečná a případná neštěstí budou přičtena čínské vládě, která jest povinna chrániti cizích vyslanců více než sebe. Nechť nařídí svým vojskům, aby ustoupily před mezinárodními, a tato uvolní cestu z Tientsinu do hlavního města. To jest jediný prostředek doká- zati upřímnost, a na vládě jest, každou překážku odkliditi. Z Paříže, 12. srpna. (T. k.) Ministr zahra- niční Delcassé přijal 7. t. m. telegram francouzského vyslance Pichona v Pekingu tohoto znění: »Čínské tlupy nás bombardovaly od 20. června do 17. čer- vence. Čtyři vyslanecké budovy byly zapáleny, fran- couzská je skoro zničena. My se ještě držíme následkem statečnosti francouzské- ho i rakousko-uherského oddílu. Po- zbyli jsme 60 mrtvých a více než 110 raněných. Všecky missijní budovy v provincii Pekingu s vý- jimkou v Peitangu byly zničeny plameny. Zdravotní stav našich je dobrý. Bombardování přestalo sice 17. července, avšak Číňané pokračují v útocích a stří- lejí do nás, avšak beze škody. Čínská vláda s námi vyjednává nepřímo k vůli odchodu. Nemůžeme však opustiti města bez ochrany evropského vojska.

Ze světa.

* Světová výstava a vzrůst zločinů v Paříži. Všeobecně se projevovala obava před za- hájením výstavy, že proudem cizinců přibudou do Paříže všelijací zločinci a budou v kalné vodě loviti Obava ta se, bohudík, ukázala bezpodstatnou. Na po- licejním departementu během výstavy práce nepřibylo, nýbrž jeví se případy trestní v Paříži tak, jako za normálních poměrů. Pouze jedna zvláštnost se roz- mohla a to jsou kapesní krádeže, které se hlavně pá- chají v tlačenicích na výstavišti. Chef policejního de- partementu se dále přiznává, že na předměstích se množí noční rvačky v krčmách. Příčina jest ta, že mnoho policie jest zaměstnáno službou na výstavišti a proto rozsáhlá a vzdálená předměstí nemají dosta- tečného dozoru, aby v čas policie při hádkách za- kročila. Další nový druh šibalů přibyl v Paříži Jsou to tlumočníci, kteří se vtírají cizincům za prů- vodce a při tom je nestoudně odírají. S těmito pro- hnanými šíbaly má policie velikou práci. Asimilace židů v Rumunsku. V Bu- karešti vycházející list »Romania Juna« pojednává o otázce, zda jest možno, aby rumunští židé splynuli v jedno s rumunským lidem. List možnost tu na- prosto popírá. Praví totiž, že židé jsou nejstarším ná- rodem v Evropě, a že se naprosto líší od arijců. List se táže, zda se podařilo Francouzům neb Italům židy si přizpůsobiti, naopak, židé nepovolili v ničem, nýbrž podřídili a ochočili si Francouze a Italy, čili sami Francouzové a Italové sežidověli. Jakmile na některé škole se vyskytne několik ži- dovských kluků, vždy se podřizují arijci jim a seži-

dovatí. Nejlepším důkazem toho, že židé nezmizí v nižádném národě, že naopak, kdekoliv se usadí, národ arijský kazí a ničí, jsou Uhři. Uhry jsou dnes na dobro hotovy. Od hausirnického žida, který si někde na pustě koupil domek a kousek polea ožebračil o ně chalupníka arijce, až do židovského finančního barona, který obývá nádherný palác v Pešti, vše to tvoří obrovskou železnou židovskou moc v Uhrách, která zde naprosto nad křesťany vládne. A tak by se vedlo i Rumunsku, kdyby židům dána byla stejná práva. ** Veliké neštěstí pří slavnosti. Dle po- sledních zpráv bylo při národní oslavě prohlášení neodvislosti v Soustátí zabito 59 lidí a poraněno 2767. Škody ohněm způsobeno za 546.035 dolarů. Loni bylo zabitých 33, poraněných 1730. Letos bylo ne- štěstí zaviněno hlavně prskavkami. Dynamitu a nitro- glycerinu se při jejich výrobě sice užívati nesmělo, ale dávalo se zase mnoho prachu. Loni ohrožovaly životy lidí hlavně zbloudilé kule. * Bída při zlatu. Z Nome City na Aljašce, ze dne 20. června se sdéluje, že stav lidu v městě tom je děsný, jaký nikdo nepamatuje. Mezi 13.a 20. červnem dopraveno tam bylo na 14.000 lidí se zavazadly, Mnoho jich nemělo stanů, nemohou dostatl dříví ku stavbě přístřeší a každý musí si střežiti zavazadla svá. Na délku 3 mil táhnou se domkya stany a ještě dále na západ rozkládají se domky, Břeh je plný zboží, jehož je tu za miliony. Dříví nelze dostati za žádnou cenu. L. Baldvin, býv. milionář ze San Franciska nemohl koupiti staveniště, na kte- rém chtěl postaviti koncertní síň, ač nabízel za ně 7000 lib. šterl. Má 600 tůn nákladu a musí ho stře-

žiti. U Bluff Clif vyprali 3 muži na kusu pobřeží 40 střevíců širokém za 36.000.000 lib. šterl. zlata. Za 4 hodiny vyhrabali zlatého písku za 10.000 lib. šterl. Z rozměru 90 při 700 střevících vypráno za 500.000 lib. šterl, zlata. Děti zapálily. Veliký požár rozzufil se v čtvrtek v Ostružné u Celje. Celých šest usedlostí vy- hořelo úplně. Majitel p. Valenšek má 14.009 korun a Pikl 2000 korun škody kromě ostatních. Oheň za- pálily děti z nerozumnosti, neboť chtěly viděti, jak bude vše v plamenech. ** Podařený kousek. Bývalý železniční zří- zenec Josef Knafel, který byl svého času strážníkem, podvedl chytrým způsobem ve Št. Hradci ve štýrské spořitelně selského hocha; choval se totiž jako spo- řitelní sluha a přistoupil k mladíkovi, který chtěl uložiti 280 kor., a radil mu, že sám to zaň uloží. Rozradostněn byv touto vlídností, mladík odevzdal mu peníze, načež Knafel mu napsal stvrzenku. Knafel ovšem rychle odešel s penězi a již se nevrátil. Tak- též podvedl před několika dny jednoho drvoštěpa. Předevčírem přišel opět do spořitelny na lov a byl polapen. Při tom byl ještě tak hloupý, že se stavěl jako největší nevinňátko. Zmíje uštknula. V okolí Mostaru obje- vuje se následkem nesmírného vedra hojnost zmijí, které budí ovšem velikou obavu mezi obyvatelstvem, která je také oprávněna. Jeden rolník z okolí přijel do Mostaru se dřívím. Obchodník ho žádal, aby mu je dovezl do skladu, což tento učinil. Najednou cítil uštknutí zmije, která byla ve vypouklém dřevě schována. Byl odveden do nemocnice, kde mu byl dán protijed, takže byl ještě na životě zachráněn.