#1
alto_textblock
#1
Dne 14. srpna 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LIY
#3
alto_textblock
#3
Číslo 222. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
ského zahrála několik skladeb. Stařičký jubilant,
k slzám pohnut, několika upřímnými slovy za tuto
poctu poděkoval. Druhého dne z rána sjížděli se
hosté. Všichni kněží horažďovického vikariátu se svým
vikářem, veledůstojným panem arciknězem Františkem
Emmrem, se dostavili, k nimž přidružili se vzácní
hosté: veledůstojný p. řiditel ústavu učitelek u svaté
Anny v Praze Vojt. Pekař, veledůst. p. převor klá-
štera ve Lnářích P. Alois Majer Os. A., sekretář
c. k. okres. soudu na Král. Vinohradech p. JUD .
JJos. Calumecký a pan Leopsld Řeřábek, kostelník
u P. Marie Vítězné v Praze, který jubilantovi před
50. lety v Praze ministroval. V 10 hodin ubíralo se
kněžstvo ve slavném průvodu do příbytku jubilára,
kde veledůst. p. vikář dojemnými slovy promluvil
o významu této slavnosti a na konoc odevzdal gratu-
lační adresu vikariátního kněžstva. Po tom za bratry
ryt. řádu maltézského přednesl latinskou báseň vele-
důstojný p. podpřevor frá. Frant. Ibl, kterou tlumočil
přání bratří řádových a tuto latinskou báseň, od něho
složenou, se jmény všech bratří řádových v drahocen-
ných deskách odevzdal jubilantu zároveň s dekretem,
jímž Jeho Milost arcibiskup pražský Lev jmenuje ho
svým arcibiskupským notářem. Stařičký jubilant vřele
poděkoval, a ihned seřadil se průvod a ubíral se do
děkanského chrámu Páně sv. Petra a Pavla. Na ka-
zatelnu vystoupil znamenitý kazatel dp. P. Alois Ma-
jer, převor řádu sv. Augustina ve Lnářích a slovy
dojemnými promluvil o životě a zásluhách oslavence.
Po kázání následovala zlatá jubilejní mše sv., při níž
za řízení řiditele kůru p. učitele Jakše a za účinko-
vání pánů učitelů zapěna slavnostní mše sv. od Ho-
ráka. Mše ukončena slavným Te Deum a požehná-
ním. Súčastnila se jí městská rada s purkmistrem,
členové obecního zastupitelstva, c. k. úředníci s pa-
nem okresním soudcem B. Smrčkou, jakož i úředníci
velkostatku knížete Kinského. Při hostině na děkan-
ství proneseny byly pak skvělé přípitky na jubi-
#5
alto_textblock
#5
lanta.
#6
alto_textblock
#6
Oslava Spasitele našeho, Pána Ježíše Krista
na sklonku XIX. století.
#7
alto_textblock
#7
Třetí průvod
#8
alto_textblock
#8
katolických spolků pražských
k soše Rodičky Boží
#9
alto_textblock
#9
na Staroměstské náměstí v Praze
#10
alto_textblock
#10
dne 15. srpna 1900
#11
alto_textblock
#11
o svátek Nanebevzetí Panny Marie.
#12
alto_textblock
#12
0-
#13
alto_textblock
#13
PROGRAMÍ:
#14
alto_textblock
#14
J. Katolické spolky mužské i ženské sejdou se v
třech hlavních oddílech o půl 5. hod. odpolední na velkém
náměstí Staroměstskem před sochou Rodičky Boží a to
následujícím způsobem:
a) První hlavní oddíl vyjde z Malé Strany od ko-
stela sv. Mikuláše o půl 4. hod. odpol, kdež se seřadí
katolické spolky z Malé Strany, Smíchova, Košíř a Břev-
nova. Průvod půjde od kostela Mosteckou ulicí, přes Karlův
most, nabřezím Františkovým, kdež se k němu připojí
katolické spolky ze Starého Města (Katolická Beseda.
Jednota katol. tovaryšů a III. řád sv. Dominika). Průvod
půjde dále Ferdinandovou třídou, Ovocnou ulicí, kdež se
připojí III. řád sv. Františka, dále přes Můstek, Železnou
ulicí a na Staroměstské náměstí.
b) Druhý hlavní oddíl vyjde od kostela sv. Ludmily
na Král. Vinohradech o půl 4. hod. Zde se seřací kato-
lické spolky z Nového Města pražského a z Vinohrada
sice: Marianské kongregace mužů a jinochů a učitelek,
katolický jubilejní spolek „Praha“, Marianský spolek kře-
sťanských dcer, Jednota katol. mužů a jinochů na Král.
Vinohradech a četné jiné katol. spolky z Nového Města
Průved tento půjde Palackého třídou, Václavským ná-
městím, kdež se k němu připojí křesťansko-sociální spolek
českých žen a dívek, který vyjde z Jindřišské ulice, načež
se půjde dále Můstkem, Železnou ulicí na Staroměstské
náměstí.
c) Třetí oddíl seřadí se na Josefském náměstí, kdež
se shromáždí katolické spolky z Karlína, Holešovic a třetí
řád sv. Františka u sv. Josefa. Tento průvod vyjde o půl
čtvrté hodině směrem přes Josefské náměstí do Celetné
ulice a na Staroměstské náměstí.
II. Veškeré průvody postaví se na místa, pořadateli
jim vykázaná; dp. duchovní a družičky, již s průvody při-
šli, odeberou se do chrámu Páně Týnského, kdež sečkají,
až půjde vsdp. celebrant. Prapory nechť zanechají u svých
spolků.
III. O půl šesté hodině vyjde celebrant, J. M. nej
důstojnější pan generální vikář monsign. František Brusák
z kostela Týnského s duchovenstvem, před nímž půjdou
družičky, a půjde k soše Matky Boží, kdež zpívány budou
litanie Loretánské, po nich příslušné modlitby církevní.
Na to zapěje se kantata, načež se pobožnost zakončí mo-
dlitbou záslibr ou k Panně Marii. Shromáždění účastníci
pokleknouce pomodlí se společně tuto záslibnou modlitbu
Po té budou se zpívati první tři sloky Marianské písně
„Tisíckrát pozdravujeme Tebe“, načež rozchod-
Shromáždění račtež dbáti pokynů pořadatelů,
kteří budou označeni bílou páskou.
Kdo jsi věrným katolikem, súčastni se této Marianské
pobožnostii
#15
alto_textblock
#15
Zprávy denní.
Arcivévoda Rainer do Roudnice. Jak
se s námi ze spolehlivého pramene sděluje, zavítá
22. t. m. J. Výs. pan arcivévoda Rainer s chotí do
Roudnice ku přátelské návštěvě Jeho Janosti Mořice
knížete Lobkowitze, aby mu oplatil časté návštěvy ve
Gmundenu a Vídni. Návštěva tato byla již připově-
děna na prvé dni srpna, avšak musila býti poodložena
následkem žalostné události v Monze, kde J. Výsost
zastupoval císaře a krále našeho při pohřebních slav-
nostech v Římě. Nádherný palác roudnický, po stránce
historické v nejednom směru historický a zajímavý,
se pilně opravuje k tomu konci s nemalým nákladem.
Obyvatelstvo roudnické i vůkolní hledí s nadšením
této vznešené návštěvě vstříc.
Vážná choroba barona Sturma. Z Ber-
lína se oznamuje, že svob. pán Sturm vážně onemoc-
něl. Jeho choroba byla z počátku považována za
onemocnění hrtanu, avšak nyní se objevila jako rak
zažívacího ústroje.
Prine Walesský do Marianských Lá-
zní. Jak se oznamuje, přibude princ Walesský dne
21. t. m. do Marianských Lázní, aby se zotavil z
své nepatrné choroby, kterou byl stížen.
* Židomil Liebknecht. Sociální demokracie
jest židovskou pojišťovnou. Tuto zkušenost opět po-
tvrzuje zemřelý generál červené armády Liebknecht.
Ve svých vzpomínkách z mládí napsal Liebknecht,
že jest židům zavázán vděčností, kterou ukazuje
tím, kde může, že vystupuje proti antisemitismu,
tomu největšímu »padoušství« nynější doby. Jak
známo, byl Liebknecht žákem žida Karla Marxa.
O svém rodném městě Giesenu píše Liebknecht, že
tamější židé mají v městě nadvládu. Z toho se velmi
raduje. Konečně přizvukoval Liebknecht židu Dis
raelimu, který pravil, že dvě plemena jsou povolána
ku světovládě, plemeno židovské a plemeno anglické.
Tyto ukázky stačí, abychom opět viděli, kam pra-
cuje sociální demokracie, aby nadělala z křesťan-
ských dělníků řady židovských otroků. S tou světo-
vládou Angličanů to jde nějak s kopce od té doby,
kdy anglický kůň klopýtá v jižní Africe. Co po
válce jhoafrické následovati bude pro Anglii, to
ovšem nevíme, ale dobrého bude málo. Tím by
jedno plemeno bylo odčiněno a na to druhé křivo-
nosé dojde snad také jednou. Vždyť stromy nerostou
do nebe.
Soud dra. Grégra o starokatolickém
hnutí. Aby se nám nevytýkalo, že vůči novému
hnutí Iškovu jsme strannickými, uvádíme tuto soud
dra. Grégra, pronesený dne 22. července t. r. v Ji-
lemnici při odhalení pomníku Husova: »My vzdělanci
a osvěcenci neposuzujeme a nevážíme člověka dle
toho, čemu věří a jakého jest náboženství, k jaké
patří církvi, nýbrž dle toho, jaké jsou jeho zásady
mravní; vede-li život ctnostný a rozšafný, vykonává-li
svědomitě své povinnosti k rodině, k bližnímu svému,
k vlasti a národu; slovem, je-li řádným, počestným,
učitečným občanem — ať si při tom věří cokoliv, at
je při tom náboženského vyznání jakéhokoliv, ať ná-
leží k církvi kterékoliv! A proto odmítáme od sebe
veškeré spory a hádky náboženské, a proto odsuzu-
jeme s největší rozhodností každý pokus, rozdmychati
v národě našem spory náboženské a hoditi pochodeň
náboženských svárů a bojů do lidu našeho. Kdo by
tak činil, ať patří k církvi kterékoliv, každého tako-
vého náboženského fanatika pokládati bychom musili
za středověkého tmáře, za rušitele domácího míru,
za nepřítele a škůdce národa a vlasti. Na místě
otázek náboženských nastoupily dnes jiné: Jiné my-
šlénky, jiné ideály a snahy naplňují dnes duši lid-
stva a za zcela jinými cíly žene se člověčenstvo na-
šeho věku. Hesly těmi jsou: občanská svoboda, ná-
rodnost a oprava sociálních poměrů. A tato hesla
naplňují též duši národa českého, který jest si dobře
vědom své slavné minulosti, svého významu, svého
práva, a snaží se vydobýti a domoci se své politické
neodvislosti a samostatnosti. I národ český, jsa pro-
niknut pokrokem novověké vzdělanosti, zná oceniti
největší vymoženost 19. století, občanskou rovnosta
svobodu.«
Nemají peněz pro kaplany. Píše se
nám: V jednom menším okresním městě kraje plzeň-
ského letos nevyplácí v berním úřadě remunerece za
cesty — protože nemají peněz! Tohle ještě
chybělo do věnce nešetrností vůči duchovenstvu! Na
otázku, kdy lze si pro peníze přijíti, odpověděno:
»Čím déle, tím lépe.« Nejlépe by tedy bylo
až den před smrtí. — Co ty ubohé remunerace už
natropily kněžstvu skandálů, jest již pode vši kri-
tiku! — Jak krásně se to vyjímá, když z berního
úřadu vycházejí úředníci, učitelové, pensisté, státní
sluhové, invalidi — každý má chráněn svůj příjem
nebo remuneraci — a za nimi se nesměle ubírají
kaplani — bývalí občané akademičtí, kteří pro ne-
dostatek hmotný sami dalekou cestu z šumavských
hor k bernímu úřadu konají pro bídný plat, a tu
jako vyděděnci slyší: »Pro vás tu nic nemáme.« —
#16
alto_textblock
#16
Ponížení většího za svědomitou práci školní si nelze
mysliti! Což už opravdu nižší duchovenstvo nemá
nikde žádného zastání? Bude brzo zasedání zemského
sněmu — stálo by to za interpellaci, abychom z úst
povolaných konečně slyšeli, proč stav duchovní,
který národu tolik služeb koná, jest tak stále od-
strkován a ponižován!
* Sjezd německého svazu v Čechách.
V neděli večer konala se valná hromada spolku
»Bund der Deutschen« v Podmoklí za účastenství
500 členů a delegátů, mezi nimiž byli poslanci Wolf,
Pacher a Aigner, starosta podmokelský Dietrich, zá-
stupce všeobecného německého šulvereinu z Drážďan
a j. Schůzi zahájil předseda dr. Schücker, po té při-
vítal všecky starosta Dietrich. Při volbách prošli
kandidáti navržení dosavadní správou. Schönererovec
Zeidler z Ústí n. L. navrhl, aby do výboru byl
zvolen Vogel z Liberce jako náhradou za utrpená
příkoří, což však se nestalo. Pozdravné telegramy za-
slali Schönerer, dr. Bareuther, Iro a j. Hlučné vý-
jevy nastaly při jednání o návrhu skupiny česko-
kamenické, aby se konala spolková slavnost společně
vždy 21. června, což po prudké debatě bylo přijato.
Po té bylo usneseno věnovati 20.000 K německým
školám v Orlických horách. Skupiny se vyzývají ke
sbírkám. Zahájená sbírka vynesla 230 K. Žajímavé
prohlášení učinil a zároveň jako důtku vyslovil Un-
rasch, zástupce něm. šulvereinu v Drážďanech, aby
Němci v Čechách se učili od říšských krajanů
klidu, říšští Němci od českých pak rozohnění.
Správa svazu byla ponechána opět v Praze. Před-
sedou byl zvolen opět dr. Schücker.
* Německý nápis na české škole. Městská
rada v Olomouci se usnesla po vzoru města Brna
českou obecní školu opatřiti německým ná-
pisem: »Slavische städtische Volksschule«. V če-
ských obcích doposud nikde místní obecní školu
německou neopatřili českým nápisem. Dou-
fáme najisto, — píše brněnský »Hlas« — žesi
české obce, v nichž jsou némecké školy, všimnou
příkladu Brna a Olomouce a všecky místní ně-
mecké školy obecné ihned opatří českými
nápisy.
* Tábor na Řipu. Dne 26. t. m. o 11. ho-
dině dopol. bude se konati tábor lidu na úpatí Řipu
u Roudnice.
K příjmové dani. Píše se nám: Jako
velmi mnohým, tak i mně byla letos zvýšena osobní
daň z příjmů. Žádal jsem na c. k. okr. hejtmanství
za udání jednotlivých položek, kterými odhadní ko-
mise příjem můj zvýšila, výslovně podotknuv, že
chci proti vyměření daně odvolání podati. C. k. okr.
hejtmanství sdělilo mně výpis základů vyměřovacích,
z něhož jsem ni nejmenšího se nedověděl, v jaké
výši jednotlivé položky čítány byly. Brzy na to
však obdržel jsem platební rozkaz, jimž se mně pro
nekolkovanou žádost vyměřuje poplatek per 1 K
20 h. Prosím pp. spolubratrů za laskavého sdělení,
zdali i jinde v té příčině podobně se děje, a možno-li
a z jakého důvodu podati rekurs proti tomuto vyměření
poplatku.
* Židé se množí. Dle zdravotní zprávy
Liberce konstatovati možno faktum, že u nás velice
množí se židé na úkor domácího křesťanského oby-
vatelstva. Židé ti ničí přímo obchod a průmysl ka-
tolíků. Loni zmenšil se počet katolíků v Liberci
o 32, protestantů o 16 osob, za to počet židů
zvětšil se o 68 osob. Liberec čítá nyní 32.218
katolíků, 1116 protestantů a 1209 židů.
* Koupě deskového velkostatku. Továr-
nici Hiel'e et Dittrich v Krásné Lípě koupili od po-
zůstalosti po starohraběti Žibřidu Salm-Reifferscheidovi
v zemských deskách zapsaný velkostatek Rohozec
a Podbořany s volebním právem v kurii velkých
statků nesvěřenských s připojenými statky Širokou
Třebčicí, Čeradicemi, Sedlčany a cukrovarem ve Vy-
soké Třebušici. Velkostatek Rohozec jinak Rohost
aneb Rohožka (Deutsch Rust) zvaný jest od Podbo-
řan 2 a půl hodiny jihozápadně vzdálen a patří
farou do Nepomyšle. Nade vsí jsou zbytky tvrze
Křečova, kolébky to soujmenného rodu vladyckého.
Rohozec byl roku 1848 koupen starohrabětem Šalmem
Reifferscheidem za 150.000 zl. stříbra, má s Podbo-
řany výměru 1778 ha s katastrálním výnosem
72 272 K. — Podbořany (Podersam) jsou od Žatce
3 a čtvrt hodiny jihozápadně vzdáleny. Farní chrám
sv. Petra a Pavla pochází z roku 1592. Podbořany
byly v druhé polovici 16. století majetkem hraběte
Šlika z Posouna, pak Šebestiana z Veitmil, který je
Volfovi z Gutšteina prodal. Později byl v jich
držení Jetřich z Vicmutu, jemuž pro účastenství ve
stavovském povstání konfiskovány, později paní He-
leně z Vicmutu za 4019 kop gr. prodány. Roku
1635 byl v jich držení vévoda Saso-Sauenburský Ju-
lius Jindřich, který Podbořany značně rozšířené roku
1689 odkázav dceři své provdané později za Ludvíka
Viléma Badenského, při kterémž rodu až do roku
1717 zůstaly. Smlouvou dostaly se Podbořady na to
ku královské komoře, od níž roku 1837 rytíři