#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 21. ze dne 21. ledna 1904.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Divadelní kritika, divadelní ředitel. Z Lon-
dýna se oznamuje: Spor mezi ředitelem divadla
Garrickova a divadelním kritikem »Times«, o němž
jsme přinesli zprávu loni v březnu, skončil nyní
smírem. Ředitel divadla mr. Bouchier, jak známo,
žádal na redakci »Times«, aby svěřila zpravodajství
jinému referentu, jenž by nový kus Henrya Arthura
Jonesa, autora »Krále stříbra«, posuzoval poněkud
příznivěji než stálý referent »Times« mr. Walklev
posuzuje nové kusy Jonesovy a když přes to mr.
Walkley jakožto referent »Times« přišel ke vchodu
divadla Garrickova, byl mu odepřen přístup. Těchto
dnů uveřejnily časopisy krátkou korrespondenci
mezi mr. Bouchierem a mr. Walkleyem, jež obsa-
huje následující místa: Ředitel divadla Garrickova
píše mr. Walkleyovi: »Lituji velice, že jsem Vám
v pondělí dne 2. března 1903 večer ve chvíli rozči-
lení zakázal přístup do divadla!«. A referent »Timese
odpovídá: »Nemohl jsem choditi do divadla, z ně-
hož jsem byl veřejně vypovězen, aniž toto vypově-
zení veřejně bylo odvoláno a mně se dostalo zado-
stiučinění. Vy jste tak učinil a loyálním způsobem
vyznal se z omylu . . . Budu nyní s radostí chodi
do divadla Garrickova.«
= Mstitel své sestry. Přítel našeho listu píše
nám z Athén: Posledního týdne bylo zase spácháno
mnoho vražd a krvavých rvaček, ale žádná z nich
neučinila na obecenstvo taký dojem jako vražda,
kterou spáchal obchodník Ch... této soboty v Pireu.
Jeho svak, taktéž obchodník, udržoval tajně milostný
poměr s jakousi ženou špatné pověsti a zanedbával
svou ženu a děti, aniž dbal výčitek a vyhrůžek bratra
jejího. Konečně opustil zcela svou rodinu a žils
onou ženou. Jednání to považoval bratr opuštěné
manželky nejen za zkázu a neštěstí rodiny, nýbrži
za urážku své vlastní rodiny, která dle panujících
zvyků vyžaduje krvavou pomstu. By tedy hanbu tu
smyl, vyhledal nevěrného svaka v kavárně a vyzval
jej, by se vrátil ke své rodině a započal pořádný
život. Když však mu na to drze odpověděl, vytáhl
rozčilený bratr břitký nůž, který, jak se přiznal,
připravil a vrazil jej vší silou nevěrnému manželi tak
rychle třikráte do prsou a tak hluboko, že napadený
neměl času se brániti a klesl smrtelně zraněn na
zem. Přivolaní policisté dopravili jej do nemocnice,
kde po krátkém čase skonal, aniž mu bylo dopřáno
viděti své děti, jak žádal. Vrah pak odveden byl bez
odporu do policejního vězení, kde s ním bylo zave-
deno vyšetřování. Obecenstvo má více útrpnostis
ním než s jeho obětí a nedostane se mu jistě vel-
kého trestu, by mu nebyla vzata možnost, starati se
o ovdovělou sestru a sirotky, což již dříve činil.
= Osudná hubička. Přítel našeho listu píše nám
z Lodži: Tyto dny odehrál se v sousedním městě
Zgierzu zvláštní romantický případ s hořkou příchutí
pro jednu stranu. Do jmenovaného města přijeli na
trh mladí selští manželé prodávati brambory. Štěstí
jim přálo, trh šel znamenitě a mladý páreček, ve
kterém se zvlášť svojí půvabností a krásou vyjímala
mladá selka, prodali v krátkém čase veškeré na trh
přivezené plodiny. Po skončeném trhu odevzdal mladý
muž utržené peníze, celkem 8 rublů, své drahé polo-
vici, která zavázala je do šátečku a vložila za ňadra,
s několika pak kopejkami odešel sám do hostince,
aby se takto po trampotě posilnil. Na tento okamžik
#4
alto_textblock
#4
čekal s netrpělivostí opodál stojící mladík, dosti sluš-
ného vzezření, který, sotva že muž krasavice na ně-
kolik kroků se vzdálil, přistoupil k ní a žádal bez
všech okolků před veškerou společností, aby mu
mladá selka dala hubičku, neboť, jak se vyjádřil,
ještě nikdy neviděl takové krásky. Mladá selka odpo-
věděla mu ne sice příliš přívětivě na drzou nabídku,
ale »pán« nedal se tím zastrašiti a usiloval dalším
přemlouváním dosáhnouti toho, čeho původně žádal,
nabízeje selce za hubičku rubl. A poněvadž, jak pra-
veno, věc děla se na veřejném náměstí u přítomnosti
mnoha svědků, počali kolem stojící baby i mužové
selku přemlouvati, aby rubl vzala a dala konečně
tomu pánovi hubičku, což arci prý nemůže míti ni-
jakých následků a tak si lehho vydělala rubl. Mladá
selka dala si konečně říci, vzala nabízený rubla
byla ochotna dát se políbit. Tu mladý »pán« uchopiv
selku do náručí, počal ji nemilosrdně líbat, ba bylo
viděti, že nemůže se nabažiti rozkošného nápoje
z úst mladé selky. Na konec mladá statná selka vy-
rvala se dotěravci z rukou za nehorázného smíchu
všech okolostojících. Bylť také nejvyšší čas, neboť tu
kráčel již mladý muž zulíbané selky. »Pán« se vy-
tratil jako rtuť a poněvadž věc neudála se tajemně,
počala selka vypravovat muži, co se bylo stalo, po-
dávajíc mu vydělaný rubl. Muž stál jako dřevěný,
nemoha slova promluviti, konečně však vyhrkl ze
sebe: »A kde máš těch osm rublů?« Selka hmátla
za ňadra, hledá sem tam, ale šáteček s osmi rubly
byl ten tam. Teprve nyní rozbřesklo se selce a oko-
lostojícím, proč ji ten »pán« tak silně k sobě stiskl
a libal. Rozhořčený muž bez rozmýšlení vyťal své
drahé polovici několik políčků a přidal nějaké to
rýpnutí do zad s podotknutím, aby podruhé se jí ne-
zachtělo vydělati tak lehko rubl. »Pána« hledali po
všech koutech, ale po něm nebylo již památky. Tak
zakončilo veřejné hubičkové drama na zgierzském
náměstí.
= Zmařené lynčování. Z Baltimore, Md., se
oznamuje: Včasnému zakročení výpomocných šerifů
děkovati lze, že nebyl blíže Ellicott City v okresu
Howard lynčován černoch Howard Brown. Týž obža-
lován jest z vraždy Hugha Mc. Avoye, kterého za-
střelil, když stál mezi dveřmi obchodu svého bratra.
Vrah, chráněn jsa tmou, vypálil po oběti své ránu z
úkrytu a zmocniv se peněz v obchodě se nacházejí-
cích, uprchl. Brown dopaden byl několika farmaři
s puškou v ruce, když kráčel k Ellicott City a při-
znal se konečně, že vyloupil Mc. Avoyův obchod.
Zástup jej potom dopravil na odlehlé místo a hoto-
vil se pověsiti jej. Černoch měl již na krku provaz.
když přichvátali šerifové a od jisté smrti na čas jej
zachránili.
#5
alto_textblock
#5
Zemřeli v Praze.
#6
alto_textblock
#6
Dne 14. ledna 1904: Kaucký Václav, vrchi. sbě-
ratel bratrstva v. v. 73 roky, 250—I. Kuklich Jan, býv
krejčí, 71 rok, 1283—II. Novotný Václav, syn dělníka,
3 neděle, 124—III. Lazarova Rozalie, dcera zámečníka.
6 měs., 204—V. Kellner Matěj, mědikovec, 68 roků,
1392—II. Lexová Magdalena, soukromnice, 67 roků
15—V. Svoboda František, syn služky, 4 r., 302—VII
— Ve všeobecné nemocnici: Krausová Marie,
vdova po kočím, 84 roky. Maršíková Terezie, dělnice,
66 roků. Nigrinová Marie, posluhovačka, 57 roků.
Trouška František, obuvník, 68 roků. Bubeníková ka-
#7
alto_textblock
#7
teřina, kuchařka. — U Milosrdných sester
Braný Frant., obuvník, 43 roky.
#8
alto_textblock
#8
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek, 21. ledna.
#9
alto_textblock
#9
83. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
#10
alto_textblock
#10
Nově studováno:
Medvěd námluvčím.
Komedie o jednom dějství. Rusky napsal A. V. Krylov.
Přeložil Pavel Papáček. Režisér Alois Sedláček.
OSOBY: Semen Andrejevič Gribkov, Ivan Andrejevič
Gribkov, bratři statkáři, F. Steinsberg. J. Mošna. Je-
lisaveta Dmitrovna (Lila), A. Sedláčkova j. h. Pavel
Fedoryč Barsov, mladý professor zoologie při guber-
niálním gymnasiu, A. Sedláček. Děj se koná ve ves-
nici, patřící Gribkovým, v okolí'guberniálního města,
za našich dnů.
#11
alto_textblock
#11
Jenerál bez vojska.
Veselohra o třech dějstvích. Napsal Em. Bozděch.
Režisér Alois Sedláček.
OSOBY: Barras, první z pěti direktorů republiky
francouzské. F. Steinsberg. Napoleon Bonaparte, ge-
nerál ve vojště francouzském, K. Želenský. Tereza
Tallienová, H. Benoniová. Josefina Beauharnaisová,
M. Laudová. Eugen, Hortensie, její děti. A. Červená,
Z. Boušková. Kornelia Poissardová, M. Hübnerová.
Aristid Pochard, J. Mošna. Tři Grácie, M. Matějíčkova,
Hel. z Towarnických, A. z Towarnických. Sluha, Fr.
Gerlickv. Hosté. Deputace tržnic pařížských. Děj se
koná v Paříží za direktoria v roce 1796.
Po první veselohře přestávka.
Začátek o 7. hod.
#12
alto_textblock
#12
Konec o 1/210. hod.
#13
alto_textblock
#13
Lidové divadlo , Urania“ v VII. části Prahy.
#14
alto_textblock
#14
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve čtvrtek, 21. ledna.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch paní Marie Spurné.
Marie Stnartovna.
Poprvé.
Truchlohra o pěti jednáních od Schillera, přeložil
Ladislav Quis. Režisér p. Šípek.
#15
alto_textblock
#15
Poprvé.
#16
alto_textblock
#16
Švandovo divadlo na Smíchově.
#17
alto_textblock
#17
Ve čtvrtek, 21. ledna.
#18
alto_textblock
#18
Začátek o 7. hod.
#19
alto_textblock
#19
38. hra v předplacení (čtvrteční).
Pan Vašnosta.
Satyra se zpěvy ve 4 odděl. Napsal Josef Lukavský.
Hudbu složil R. Piskáč. Režisér Jos. Kubík. Dirigent
V. Soukup.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
1606
zimnímu divadlu na Smíchově.
#20
alto_textblock
#20
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vna
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana J. Píseckého
Světa pán v županu.
1581
Veselohra o 3 jednáních od Em. Bozděcha.
#21
alto_textblock
#21
Ve čtvrtek, 21. ledna.
#22
alto_textblock
#22
96
#23
alto_textblock
#23
93
#24
alto_textblock
#24
V zástupech přetřásána proto poslední přihoda velmi
#25
alto_textblock
#25
vášnivě.
#26
alto_textblock
#26
Dlouhým čekáním stávaly se zástupy stále netrpěli-
vějšími, až začaly i lomoziti.
Ozývaly se již i výkřiky, zrádcům smrtí hrozící.
»Vydejte nám je! My si to s nimi již spořádáme!
Vaz jim zlomit! Smrt jim!. . . Ať žije Francie !«
Na konec musili agenti vyprázdniti okolí letohrádku,
což nestalo se však bez námahy.
Davy rozptýlivše se, roznesly novinku o událostech
sběhnuvších se nejprve do Courbevoie, Pateaux a do
Neuilly, odkud rozšířila se s neobyčejnou rychlostí až do
samého středu Paříže.
Komandant Tardin, náčelník služby bezpečnostníi
policejní komisař courbevoieský, před nimiž kráčeli dva
agenti, nesoucí světla, vstoupili nyní do kuchyně, přemě-
něné v laboratoř, jejíž popis byli jsme již dřive podali.
V laboratoři vše bylo prohlédnuto, prohledáno a na
ruby převráceno!
Nic však, nikde nie!
Ni jediná plotna fotografická, které by už bylo bý-
valo použito k fotografování
Jediným objevem, jakž takž užitečným, bylo odhalení
etikety se jménem firmy, kteráž dodávala látky chemické,
potřebné k fotografování.
Ostatně byla to firma velmi poctivá a známá dobře
v místé: Lasource a spol.
Přístroj fotografický nebyl označen rovněž ničím, co
bý ukazovalo k jeho původu. Komandant Tardin byl
zjevně zklamán.
#27
alto_textblock
#27
»Ale jak toho všeho nabyli? V Saint Etiennu *) do-
stati toho nemohli. Tam obdržeti mohli jedině podrobnosti
o dělu .. . Mají tudíž nepochybně vyzvědače všechny.
Tardin mrštil opět papíry na podstavec a obličej
jeho nabyl výrazu hněvu a zášti do té míry, že náčelník
služby bezpečnostní sám nad tím užasl.
Prohodil:
»Upokojte se, komandante. Nepochybně není to ještě
poslední úžas a poslední výbuch hněvu, jež vám tu ky-
nou!... Avšak pokračujme v prohlídce.«
Knihy, jež tu nalezeny byly, týkaly se zvláště věd
vojenských a to vojenství francouzského.
Byly tu příruční knihy vojenské pro důstojníky růz-
ných druhů, opatřené poznámkami německými a zaškrtané
barevnými tužkami.
Poznámky tyto, jež komandant Tardin na místě jal
se pročitati a zkoumati, dotýkaly se zvláště porovnání
různých systemů, užívaných v armádách evropských aneb
i odkazy na ten a onen pramen reformační neb ověřovací.
Často zvláště vyskytovala se poznámka jedna v ja-
zyku německém:
»Dlužno očitě se přesvědčiti.«
Všechny poznámky ty psány byly jednou a touže
#28
alto_textblock
#28
rukou.
#29
alto_textblock
#29
Mezi papíry s listinami, rozloženými v přihrádkách
při zdi, nalézaly se všechny jednotlivé listy mapy Francie,
generálním štábem pořízené, opatřené poznámkami a opra-
vované, zvláště pak listy, zahrnující kraje podél moře Se-
verního a Středozemního.
#30
alto_textblock
#30
*) Město, v němž nalézají se státní dílny a zbrojovky.
Zaprodáni nopřiteli.
#31
alto_textblock
#31
24