#1
alto_textblock
#1
1904-
#2
alto_textblock
#2
V rraze, ve čtvrtek dne 21. ledna.
#3
alto_textblock
#3
K číslu zl.
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#7
alto_textblock
#7
Čislo v Praze za 2h
#8
alto_textblock
#8
a na venkově za 3
#9
alto_textblock
#9
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
O Körbrově odpovědi českým agrárníkům.
Z Vídně, 21. ledna. Kdykoli vyskytne se
na horizontu politickém nějaká věc, která se
týká národa českého, možno předvídati s mate-
matickou jistotou, že budou dva listy, jakkoli
jsou jínak po stránce náboženské zcela proti-
chůdny, zajedno proti nám: filosemitská »Neue
Freie Presse« a krajně antisemitská »Ostdeutsche
Rundschau«, která se teď jmenuje »Deutsches
Tagblatt« a do které také nyní, když tento list
náleží dru. Derschattovi a soudruhům, organi-
sator německé obstrukce K. H. Wolf píše úvodní
stati. Tento zjev dlužno konstatovati také dnes.
Oba lžurnály zabývají se odpovědí, kterou
dal ministerský předseda dr. Körber ve » Wiener
Abendpost« českým agrárnlíkům.
Každý pojednává o tomto projevu chefa
vlády svým způsobem, ale svorni jsou v neta-
jeném nepřátelství proti Čechům.
»Neue Fr. Presse« užívá taktiky, které
užil několikrát — ale marně — dr. Körber
Popudliti totiž voličstvo če ské
proti českým poslanců m. Píše : » Jest
jenom jedna bezpečná cesta pro české schůze,
aby dosáhly svého účelu. Musí vn uti
svouvůli poslancům českým a žá-
dat od nich, kteří jsou povoláni zastupovati zá-
jmy českého lidu, čeho samy žádají od vlády
Musí ovšem se z toho důvodu rozhodnout
zdali jsou jim vnitřní čeština a moravská uni
veršíta věcí důležitější a pilnější, než pomo
pro strádající český lid. Rozhodli-li se však
pro pomoc, potom na ni nebudou čekati dlouho,
neboť lid nezávisí na poslancích, nýbrž poslanci
na lidu. Dlužno nyní vyčkati, jak hlu b'o k
jestruch, který se jeví v agitac
pro trpící okresy a jak vytrvaly
tento ruch bude.
Za to možno nyní konstatovat, že nikol
požadavky státu nejsou v popředí, jak
tvrdil dr. Kramář v »Conserv. Correspondenz«,
nýbrž požadavky českého lidu
že tyto spíše přivodí rozhodnutí néž ony, kte-
rými by dostal se stát z bahna. Ale lze také
zjistiti, že v českém voličstvu není řeči ani
vnitřním jazyku ani o moravské universitě a jest
dovoleno pochybovati, zdali požadav ky
českého lidu zní tak jako poža
#11
alto_textblock
#11
davky dra. Kramáře. Tíseň hospo-
dářská v českých okresech způsobila na
všechen způsob, že otázky nejbližší budoucnosti
dostaly se před příslušnější foru m,
než jest dr. Kramář, totiž před český
lid a pro ten zní otázka jednoduše a prostě v
ten rozum, zdali je mu stejně snadn
čekat jako poslanců m.«
K. H. Wolf zase vykládá široce a dlouze,
kterak český lid a čeští poslanci vynikají nad
německý dvěma okolnostmi: jednak národním
citem, jinak politickou vyspělostí. Dr. Körber
se prý klame, myslí-li, že speku-
lace jeho hospodářské mu pomo-
hou nějak u českého lidu. Napo-
sledy bývalý vůdce Všeněmců zvláště a Němeů
vůbec myslí, že Němci ve své obstrukci, pro-
vozované na sněmu království českého, neusta-
nou a pronáší se po té stránce takto: »Zástup
oněch, kteři dovedou zabránit, aby český sněm
snad stal se strojem pro hájení zájmů týchž
Čechů, kteří působí na říšské radě obstrukci
vyděračskou, je zajisté velkým a vytrvalým
dost, aby setrval neochvějně i v tom případě,
kdyby fanatismus Čechů zvonil na poplach
zástupci německého lidu raziti si musili cestu
k Pětikostelnímu náměstí hordami, které na po-
kyn svých vůdců hrnou se ze všech koutů
zlaté slovanské Prahy.«
»Arbeiterzeitung« pronáší svůj úsu
dek o dru. Körbrovi takto: »Z vládních komen
tárů je nepochybno, co pan dr. Körbe
chce, hrozí-li trpícím sedlákům
místo chlebem kamenem. Má být de
monstrována protismyslnost české obstrukce. Tato
logika je stejně chatrna, jako kdyby vláda
odepřela obyvatelstyu potřebno
pomoc, když by zástupci jeho od-
pírali vládě schváliti rozpočet
Tíseň českých sedláků na straně jedné a ob-
strukce českých poslanců nejsou v žádném
spojení.
Jinak byla by strannickost nej-
lepší ctností vlády a tato neměla by
pouze trestat výrobní síly pro politické chování
se zástupců, nýbrž také administrati vu
činiti nástrojem politiky. Což pan
dr. Körber snad čini, ale přece nepři-
znává. Kromě toho se neobrátil na poslance,
obstrukci provozující, nýbrž na obyv atel-
#12
alto_textblock
#12
stvo na schůzích. Tím stává se řeč ještě
nepěknější. Dr. Körber se patrně domnívá,
že splodil něco zvláště duchaplného.
Dosáhne však jenom, že tento stát stan
se nejnenáviděnějším nejen u stran,
nýbrž u lidu.« Tisza, který propustil před-
lohu úřadnickou přes obstrukci, jakkoli jí mohl
užiti jako prostředku nátlaku, jednal mnohem
moudřeji a státničtěji.
#13
alto_textblock
#13
Z panovnické rodiny.
#14
alto_textblock
#14
Z Vídně, 21. ledna. Přes dementi, včera.
ve »Wiener Abendpost« uveřejněné trvají
»Extrablatt« a »Neues Wr. Journal«
na tom, že ženitba arcivévody Fer-
dinanda Karla se slečnou Bertou Marií
Czuberovou není zmařena, nýbrž je-
nom odložena. »Neues Wr. Journal« praví,
že areivévoda neupustil od svého zámyslu za-
snoubiti se, nýbrž, poddávaje se nátlaku něko-
lika členů dvora, prohlásil jenom ochotu o d-
ložiti zasnoubení na dobu po-
z dější.
»Můžeme — praví list — co nejurčitěji
ujistit, že arcivévoda odmítá co nejrozhodněji
žádosti a pokusy, aby od úmyslu svého upustil.«
Slečnu Czuberovu seznal již roku 1900 na-
plesu technickém. Při zábavě této hrán byl
také valčík »Taťana«, jehož skladatelem je
Erich Czuber, poručík husarského pluku Win-
dischgrätzova, syn prof. Czubra, kterému arci-
vévoda Ferdinand Karel chtěl říci několik laska-
vostí o hudebním talentu synově.
Otec však nebyl přítomen. Dal se tedy
arcivévoda představiti sestře slečně Bertě Czu-
berově. To bylo první setkání. Několik měsíců
potom arcivévoda podnikl studijní cestu do-
Dalmacie. Náhodo u stalo se, že slečna
Czuberova toliké ž byla na cestě do
této země. Když pak arcivévoda byl přeložen
jako brigádník do Prahy, stalo se opět ná-
hodou, že dvorní rada Czuber nedaleko
Prahy trávil prázdniny s rodinou.
Dlužno ostatně říci, že nebyl přikládán sty
kům arcivěvodovým s rodinou Czuberovou žádný
dosah. Jednak arcivévoda míval vůbec styky
s rodinami občanskými, jinak ukazuje se k tomu,
že ve Vídni diplomatický zástupce velikého státu
ucházel se se vší vážností o ruku slečninu.
#15
alto_textblock
#15
FEUILLETON
#16
alto_textblock
#16
Gratologie.
#17
alto_textblock
#17
Monolog.
#18
alto_textblock
#18
Napsal Tony d'Ulměs, přel. B. Slívová.
#19
alto_textblock
#19
O, grafologie, to je čistý vynález! Napíšete
řádku nic netušíce a takový grafolog vám z ob-
loučků u m, ze zakroucenin u s vyčte všecky
vaše pěkné i nepěkné vlastnosti... také jsem
si s tím začal a vyplatilo se mi to ... dejte m
s grafologii pokoj, to je čistý vynález!
Poslyšte: Chtěl jsem se oženiti — to se ko-
nečně může státi každému! — ale nechtěl jsem
do něčeho vlézti jen tak na zdař bůh.. . 5 já
jsem opatrný... a především jsem chtěl seznati
důkladně povahu své nastávající... A to je
těžké, velice těžké... zevnějšek často klame ..
Vidíte ženu s andělským obličejem a jsou v n
zašiti všichni rohati. Vyptávati se je rovněž ne
jisté, na takové zprávy já nic nedám ... Kdykoli
jsem četl o pánech zavražděných jejich sluhy
vždy byli tito sluhové co nejlépe doporučeni. Ne-
to nestojí za nic, jediné co je jisté, je grafologie-
Došel jsem tedy k paní, která mi mou na-
stávající namlouvala, na výzvědy.
— Drahý pane, ta dívka je roztomilá ...
— Drahá paní, mohla byste mi opatřiti řádk
jejího písma?
#20
alto_textblock
#20
— Nic snazšího. Zde mám právě odn
novoroční blahopřání.
Písmo se mi líbilo, bylo velké, smělé, pevné
.líbilo se mi velice... při pohledu na ně, cíti
jsem, že ta dívka... ale chtěl jsem míti jistotu..
Rychle jsem blahopřání poslal, v obálce ovšem.
znamenitému grafologu... ó zapomněl jsem . .
musil jsem k tomu připojiti poukázku na pět ko-
run... je to trochu drahé ... (s důrazem). Ale
člověk nesmí litovati peněz, jde-li o věc tak
vážnou... Za několik dní na to obdržel jsem
odpověď grafologovu, zde je (vytáhne z kapsy
dopis a čte): Povaha energická... (mluví) dobře,
mám rád energii, člověk ji má tolik zapotřebí !..
já jsem povahou trochu vlažný, ona bude míti
energie za nás oba... (čte) vášnivá, (mluví) ale
to je právě co chci, to je to pravé ... Sám jsem
spíše chladný ... mám zapotřebí trochu povzbu-
zení... vášnivá žena vás zaujme, dodá vám od-
vahy! (Čte.) Písmo prozrazuje dříče... (mluví)
dříč... hm, dříč... trochu hrubé na dámu, bylo
by mi milejší, kdyby tam stálo pracovitá... ko-
nečně ale je-li dívka dříčem v kuchyni, nemůže
to škodit... (Čte.) Vášnivá záliba v cigaretách..
(Mluví.) Jakže? (Čte znovu.) Vášnivá záliba v ci-
garetách... (mluví) ano, dobře jsem četl.
ale to se mi nelibí... to se mi nelíbí docela
nie... žena, která má vášnivou zálibu . . . ne,
nejsem šosácký, ale představa ženy, která kouři
jako lokomotiva... vím, že cigareta je zcela ne-
vinná... kousek stočeného papíru... konečně.
nějakou tu zálibu máme každý ... (s důrazem)
je vlastně milejší, je-li to záliba takového
druhu ... (Složí dopis a schová ho do kapsy.)
#21
alto_textblock
#21
Nyní jsem byl o povaze své nastávající důkladně
#22
alto_textblock
#22
poučen.
Šel jsem tedy zase k té paní.
— Milostivá, kdybyste nás chtěla sezná-
miti . ..
Chtěla ovšem, pozvala několik známých na
malou svačinu a mou nastávající také. Byla roz-
tomilá, ale zcela jiná, než jsem si ji předsta-
voval, docela jiná; malá rusovláska s neurčitými
rysy a výrazem vlažným... povaha energická.
vášnivá, dříč?.. nebýti grafologie, ani bych ne-
věřil!
Hráli jsme sekretáře, znáte tu hru... když
sna napsala, předala mu svůj papírek ... nakoukl
jsem a ku podivu! písmo drobné, neurčité, tře-
savé ..
#23
alto_textblock
#23
— Vy jste to nepsala sama, slečno?
— Ale ano, pane.
— Aj... máte tedy dvojí písmo?
— Jak to, dvojí písmo?
— Ale ovšem.. náhodou jsem četl . . ..
viděl jsem vaše blahopřání k novému roku ...
— Ach, moje blahopřání, ta já nepíši, ty
píše všecky tatínek za mne... ale co je vám?
Co je mi! Kdyby mne byl někdo udeřil pěstí
mezi oči, nebyl bych více... ne, věřte mil. ..
Tc tedy tatínek!.... tatínek má zálibu v ciga-
retách... ovšem to mi hned mohlo napadnouti.
Tedy tatínek je energický, vášnivý, dříč — do
tatínka jsem se zamiloval!
Ach, grafologie! jděte mi s ní k šípku! Čistá
věda! Mne stála ženu, zklamání a pět korun!