#1
alto_textblock
#1
Ze Záhřeba, 21. ledna. Stav bývalého před-
sedy strany práva dra. Vřeštěnského zhoršilse
tou měrou, že byl zaopatřen svátostmi umíra-
#2
alto_textblock
#2
jících.
#3
alto_textblock
#3
Telegrafické zprávy.
Ze Sofie, 20. ledna. (C.-B.) Generál Z on
čev sem dnes přijel z Paříže.
Z Paříže, 20. ledna. (C.-B.) Rozpočtová ko-
mise schválila vládou žádaný úvěr 120.000f
na obeslání lihovarnické výstavy ve
Vídni.
Z Tapolozy, 21. ledna. (C.-B.) Státní ta-
jemník Géza Makfalvay byl zvolen většinou
813 hlasů poslancem proti kandidátovi strany
neodvislosti Janu Pékovi.
Z Kristianie, 20. ledna. (C.-B.) Král za-
ložil nový norský řád pouze o jedné třídě „nor
ský lev“. Z cizinců mohou řád obdržeti pouze
panovnici a členové panovnických rodin.
Rusko a Japonsko.
Z Londýna, 21. ledna. (C.-B.) Berlínský
telegram »Pall Mall Gazette« ujišťuje co nej-
určitěji, že otázka války či míru jest rozhod
nuta na prospěch míru. Jest pouze otázkou
ještě, zdali vláda ruská učiní prohlášení, v němž
jest obsaženo zachování míru, vůči Japonsku
samotnému, anebo vůči všem mocnostem, nebo
aspoň vůči mocnostem zvlášť interessovaným.
Ať už nabude prohlášení to formy jakékoliv
v Petrohradě bylo rozhodnuto vy-
jfti přáním Japonska potud vstříc
aby byl mir zajištěn.
Z Tjencina, 20. ledna. (C.-B.) Z dobrého
pramene se proslýchá, že místokrál Juanši-
kaj učinil opatření na ochranu hranice mezi
provincií Čili a Mandžurskem pro případ války
rusko-japonské. Jest vše připraveno pro dopravu
20.000 mužů čínského vojska na hranice.
Z Paříže, 20. ledna. Ruský státní rada
Bezobrazov, který tou dobou na Rivieře mešká.
projevil v rozmluvě s jistým redaktorem, že on
a celá petrohradská bojovná strana podlehli,
avšak že ruská shoda s Japonskem
sotva jenom asi půlroku potrvá a
že nebezpečí války v lětě znovu se dostaví.
#4
alto_textblock
#4
Proti reservátnímu rozkazu řišského
ministra války.
#5
alto_textblock
#5
Orgány německého souručenství oznamují,
že se chystá důrazná akce proti ministrovi války
šl. Pitreichovi za jeho reservátní rozkaz, ve
kterémž němečtí politikové spatřují zás adní
obrat armádní správy v příčině jazykové
otázky ve vojsku. Sdělení, kterýmž se tato vý-
prava ohlašuje, zní
V kruzích německých poslanců projevovánov
minulých dnech hojně mínění, že jest potřebí,
protestovati se vším důrazem
proti reservátnímu rozkazu říš-
ského ministerstva války, proti to-
muto nejnovějšímu jazykovému nařízení. Po-
znává se vždy jasněji, jaký vliv a jak pro-
nikavé účinky jazykové předpisy a no-
voty tohoto výnosu nutně míti budou na ústro-
nou souvislost armády. Vzhledem k veliké dů
ležitosti tohoto předmětu žádá se za neprodlené
svolání výkonného výboru německých stran, aby
ne stala úrada o formě nějakého společného
projeru.
»Prager Tagblatt« připojil ke včerejšímu (y
dnešním ranním vydání uveřejněnému) berlin-
skému telegramu c. k. korrespondenční kance-
láře, kterýmž se v širší známost uvádí souhlasný
ba pochvalný článek berlínského
vládního žurnálu »Post« o Pitreichově
reservátním rozkazu, kritický úvod, v němž druhý
orgán německého kasina pražského praví: »Říš-
ský ministr války šl. Pitreich doznal za svůt
jazykový výnos a za řeč,, kterouž jej v delega-
cích odůvodňoval, dosuď jenom málo souhlasu.
A to vším právem vzhledem k obecné m
odsouzení, jehož výnos v německých kru-
zích došel a vzhledem k nejvážnějším následkům,
jež z tohoto nařízení atrmádě vzejdou.
Nyní však dostalo se ministrovi podpory,
ovšem nikoli z Rakouska. Časopis v německé
říši vycházející, »Posti«, uznal za dobré přispěti
ministrovi války v jeho tísni ku pomeci a zlo-
miti oštěp za jeho výjnos. »Post« přičítá nepří-
znivá uvítání, jehož se (v německých kruzích)
výnosu dostalo, trvajjící zvýšené národní citli-
vosti a přenáší se přes dalekosáhlou jeho důle-
žitost týmiž frázemi,, kterými šl. Pitreich svůj roz-
kaz odůvodniti se snažil. Z toho lze soudit,
odkud ten článek vlastně přišel.
Ale nepochybnou jistotu o tom podává okolnost.
že si c. k. telegrafní a korrespondenční kance
#6
alto_textblock
#6
lář přispíšila, aby článek »Postu« v poďstatném
obsahu rozšířila. To byla zpáteční cesta z Ber
lína; po týchž asi officiosních kolejích šel před
tím článek do Berlína.«
Pozoruhodnou známkou pro rozpoloženív
německém táboře jest, že zdejší »Bohemie« te-
legram korrespondenční kanceláře o článku ber
linského žurnálu »Postu« vůbec ani neotiskla
Takovéto rebellie proti vídeňskému vládnímu ti-
skovému apparátu se »Bohemie« nedopustil
snad ještě nikdy !
Z Vídně oznamuje se nám telefonicky, že
»Neue Freie Presse« uveřejňuje proti
Pitreichově výroku, jejž učinil o jazykové zna-
losti poddůstojníků slova ministra vojenství
Bylandta-Rheidta z r. 1885. Tehdy učinil tento
ministr svůj známý výrok o vlasteneckých sta-
rostech svých a prohlásil při tom, že poddůstoj-
níci musí býti armádní řeči mocni. »Tak
mluvil hr. Bylandt — přaví na konci svého
článku »Neue Freie Presse« — jeden z nejvý-
tečnějších vojenských administratorů. 20 let
později vydán reservátní rozkaz, kterým se na-
řizuje, že pro neznalost němčiny nemá býti
nikdo vyloučen z postupu na poddůstojníka.«
#7
alto_textblock
#7
Národ a národnost.
V uherském sněmu měl předseda tamějšího
ministerstva hrabě Tisza řeč, v níž snažíl se uti-
šiti bouři, jež se tam na novo rozburácela násled-
kem zajímavého exposé, jež měl v delegaci cis-
lajtánské ministr války Pitreich. Při tom nebylo
nic tak karak teristického pro maďarskou smělost,
jako ono místo v řeči maďarského předsedy,
němž vyčítá ministru války, že mluvil o Mada-
rech a o Němcích právě tak jako o národech,
jako o »ostatních ve státním svazu rakouském ži-
jících národnostech.« Jestli to prý rozčiluje pány
z opposice, do toho nechť se pustí, nechť ale mají
na mysli, že Němec nedovede označit tak jemně
to, co Maďar jmenuje národ a co národnost.
Ministr války prý dojista Maďary s ostatními
národnostmi porovnávat nechtěl. Zeptáme se ho
na to a uvidíme, zdali tak jako Tisza uraziti
chtěl všechny ty, již hlásí se k národnosti jiné,
než k oněm, jež chce míli maďarský parvenue
jako privilegované, zvláštními právy a výsadami
a zvláštní vážností nadané v čele ostatních
Prozatím nás i ta mizerná statistika, z níž Ma-
daři zrovna tak jako Němci udělali dávku
svého národního chauvinismu, že v této říši
příslušníků »povznesených«, v čele ostatních si
vykračujících národů 16 millionů, těch ostat-
ních ale 25 millionů! V armádě pak Němců
a Maďarů celých 38 procent, však Neněmců
Nemaďarů 62 procenta! A tu se tážeme,
chtěl-li, aneb ještě lépe řečeno, směl-li vrchní
ředitel takto složené armády uraziti po způsobu
Tiszově velikou většinu téch, od nichž stát
žádá v době míru největšího zapření a nejkraj-
nějších obětí a kteří ve válce životy svými za-
koupiti musejí vítězství myšlenky, jejíž triumí
ani jim ku prospěchu není? Nechť jen nechá
slova stát, jež ministr války promluvil. Týkala
se všech národností a jakkoli přesvědčeni jsme, že
činěny budou pokusy, aby naproti Maďarům
vykládána byla jinak, než naproti ostatním ná-
rodnostem, zejmena naproti nám a že jinak
také budou praktikována, to nám nebudea
nesmí vaditi dovolávati se s veškerou
energií slov ministra války a vy-
voditi z nich přirozené důsledky.
Víme, co je armáda a nepopírali jsme nikdy,
že poslání její jest: také nás a národnost našt
chrániti v případě, že by se na nás nepřítel
odvážil a že jest lež, co o nás se tvrdí, jakobychom
my Čechové byli zásadnými nepřáteli armády.
Nikoli. My ehceme pouze, aby ono vědomí
onen cit, jenž má sídleti všude v nás a provázeti nás
na každém kroku, byl mezi námi i v armádě.
Nepropagujeme národnostní boje ve vojště, ale
národnostní vědomí, jež boj samo sebou vylu-
čuje. Neb kdo sám prodchnut citem národním,
nebude zazlívati národní vědomí druhému.
Známe maďarské žonglerství, jež provozují se
slovem národnost v ohledu altrnickém a slo-
vem národ, v ohledu politickém. Víme, jak ši-
kovně dovedou nahraditi slovo Maďar slovem
Uher a obráceně. Známe jejich theorie, dle
nichž žádají jen politickou věrnost ke státu, ne
národní, při kteréžto zásadě ale průběhem ne-
málo let, když i ne de facto, tedy aspoň
statistických výkazech stlačili: počet Slováků z
tři millionů na dva. Tak šikovně my rozdílu
mezi národem a národností dělat neumíme,
však to bychom si vyprosili, aby Maďaři si za-
povídali, rovnati se ve příčině národní kvality
s — námi. My věru toho nemáme zapotřeb
krčiti se vedle nich.
#8
alto_textblock
#8
Denní zprávy.
#9
alto_textblock
#9
— Prohnané německo-vídeňské vyděračstvi
připadlo na zvláště rafinovaný prostředek koři-
stění z lidské hlouposti také v Praze. Obehází
tu agent jakési vídeňské společnosti a vnucůje
zdejším obchodníkům jakýsi druh známěk, jež
mají býti vlepovány zákazníkům do zvláštních
knížeček, jež společnost vídeňská rozdává zase
po domech obecenstvu s poučením, že až knížka
zákazníkova bude plna známek jedním obchod-
níkem nalepených, obdrží zákazník za knížku od
řečené společnosti jakousi premii. Za to za vše
žádá společnost od napadených živnostníků ma-
ličkost — pěti procent zisku z odbytého
zboží. Jest jasno, že tu máme co činiti s novou
ukázkou vídeňského „gaunerství“, kteréž uvědo-
mělý český obchodník co nejrozhodněji zamítne.
Přípisy z kruhů obchodních, nám zasílané, vy-
slovují se sice velice řízně proti vídeňským
prstům, lovícím v kapsách českých kupců tučná
procenta, poukazují však na lidskou hloupost,
především na odběratele nejmenší, jež prý agenty
a letáky vídeňské společnosti bude velice snadno
svůdnou „prémií“ získati, ačkoli jinak jest jasno,
že odběratel v poslední řadě musí zaplatiti i tuto
prémii i případný zisk čisté vídeňské společnosti.
Nastane-li pak se strany těchto tříd obecenstva
u kupců a obchodníků vůbee poptávka po znám-
kách vídeňské společnosti, nebude prý možno
odolati a bude nutno zavésti je. Jest zajisté věcí
společenstev a gremií, aby proti tomuto vídeň-
skému vydírání zahájila záhy kroky co nejenergi-
čtější a ochránila obehodní a živnostenské kruhy
proti tomuto druhu dobrodružné industrie, když
jest již možno, a je-li vůbec možno, aby
se k něčemu podobnému dávalo úřadní povo-
lení. Pokus, učiniti pražské obchodnictvo poplat-
ným několika vídeňským lenochům, setkává se
ovšem ve zdejších kruzích s rozhořčením a po-
ukazuje se k tomu, že mnohem spíše než vídeňská
společnost zasluhovala by takový výnos dobro-
velné daně Ústřední Matice školská — tedy účel
dobročinný nikoli soukromý, a že přiměřeným
adaptováním národního kolku mohlo by se po
případě čeliti německé konkurenci pražské, kdyby
zavedla vídeňské známky. V každém případě
stojí věc za uváženou a měla by urychliti projed-
nání otázky národního kolku v Národní radě.
— Rusínská perlička v »Prager Tag-
blattu«. Pod záhlavím »Ruthenen contra Tsche-
chen« přináší dnešní »P. T.« následující kousek
medu na německý jazyk. »Svoboda «, rusínský
žurnál, ve Lvově vycházející, odpovídá »Ná-
rodním Listům« za to, že pokáraly usnesení
rusínského vedení v příčině vyučování něme-
ckému jazyku na haličských národních školách
následujícími větami: »Češi jsou kol do okola
obklíčeni německým mořem a dle všeho
také v jeho vlnách zahynou. Jich
zášť proti Němcům a německému jazyku jest
bezmocna. Právě Češi měli by co nejlépe chá-
pati, proč se chceme my učiti německy, nebot
celou svou kulturu děkují Češi německému
jazyku.« Bratrský dík lvovské »Svobodě« z
pokrevenskou věštbu našemu osudu v zátopě
německé, věštbu, k jakéž si netroufají ani sami
Němci! Právě ti nejradikálnější mezi Germány,
kteří troufají naší záhubě v moři německém,
pokládáni jsou od samých Němců za bláznya
co se týče té kultury, právě ti Němci, kteří
nás nejtěsněji obkličují, takměř žádné nemají,
jestliže za kulturu považuje se pěco víc než tovární
komín, jehož převaha jest ještě stále na ně-
mecké straně, značí-li také néco kultura jemná,
t. j. kniha a dílo umělecké. Víme ovšem, že
smýšlení famosní lvovské »Svobody« není sdí-
leno žádnou pozoruhodnou částí spřízněného
ruského lidu v Haliči a že výlev její mu-
sil zaboleti každého upřímného haličského
Rusa. Souzen jest až tím, že si bo
dal pan Mercy za klobouk. My jím ovšem
ani nemůžeme býti dotčeni v naší největší cti
a pýše, že nejen uhájili jsme svou národní
državu na slovanské výspě v moři německém,
jak jsme ji sdědili, ale že každodenně novou
píď její ziskáváme z bývalého českého majetku.
Kéž každá slovanská větev plní svou povinnost
jako my Češí a západní břeh slovanský a kořeny
slovanské lípy na vždy zůstane upevněn i moře
německé pozbude pro Slovanstvo všech hrůz l
— K obchodníkům, kteří neumějí česky,
náleží také pan K. Bayer (dříve Barbara Bayer)
c. k. dv. dodavatel v Karl. Varech, Firma tato
vrátila dopis »Ústředního spolku českých kupců«
s poznámkou: »Tschechisch adressirt retour !«
(Český nadpis, nepřijímá se.) K. Bayer je
známý karlovarský oplatkář, který ovšem už
otevřel a vyřídil tisíce českých dopisů, v nichž
čichal objednávku, čemuž ovšem při dopise