ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d07a4a30-71ef-11dc-b394-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Románová příloha
#2 alto_textblock #2
„Národních Listů“ k číslu 13. ze dne 13. ledna 1904
#3 alto_textblock #3
Různé zprávy. = Coquelinovo ohnivzdorné divadlo. Z Paříže se oznamuje: Požár divadla v Chicagu vyburcoval též pařížskou policii a nikoliv bez důvodů, neboť iv Paříži jest dosti budov, jež slouží též k jiným úče- lům než k divadelním, jsou obklopeny příbytky mají úzké, nepraktické východy atd., čímž se zodpo- vědnost policie značně zvyšuje. Mimo jiné zabývá se policejní prefekt velmi důkladně projektem bu- doucnosti, ohnivzdorným divadlem Coquelinovýr Slavný herec již po několik let mluví o svém vyná- lezu. Společně s architektem Binetem počal minulého leta plán svůj uskutečňovati. V Pont-aux-Dames blíže Meaux, kde má pozemky asyl herců, založený Coquelinem, bude podniknut pokus ve větších roz- měrech. Zřizuje se tam malé divadélko, jež svým za- řízením podobá se divadlu antickému jak amfite- atrálně uspořádaným hledištěm, tak i zařízením di- vadla. Chodby a příchody k místům pro diváky jsou velmi prostorné a četné. Podrobnosti své myšlenky Coquelin dosud tají, avšak prohlásil, že mimo bez- pečnost proti požáru dociluje ještě jiných výhod, jako lepšího rozhledu pro diváky a divadelního technického zlepšení. Bezpečnosti proti ohni dociluje se zejmena po- užitím obnivzdorného materiálu a četnými prostran- nými východy. Zdá se, že se Coquelinovi podařilo přesvědčiti i policejního prefekta o vhodnosti své myšlenky. Avšak, poněvadž by to znamenalo úplně novou stavbu všech divadel vadně zařízených, ne- bude tato myšlenka míti prozatím praktického vý- znamu. = Co všecko dovede moda. Již po několik roků varují četní lékaři angličtí a američtí před libáním na rty i mezi osohami dospělými, prohlašujíce je — snad poněkud přepjatě — za svrchovaně nebezpečné zdraví. V poslední době dámy anglické společnosti, jež dosud, i když to byla známost jen povrchní, na potkání se líbaly a objímaly, počínají nahražovati tento pozdrav pouhým potřásáním rukou. Lékaři. kteří se zasazovali o tento hygienický způsob po- zdravu, domnívali se již, že změna ta způsobena byla jejich horlením proti líbání na rty. V této do- mněnce se ovšem zklamali, neboť dámy byly vedeny k této změně důvody, jež nemají naprosto ničeho společného s hygienou. Tyto důvody jsou: 1. že lí- báním se velké klobouky pošinou ze své polohy, 2. že tím trpí dlouhé vlající závoje, 3. že jemně nane- sený pudr se tím stírá. 4. že krásné bluzy s něž- nými ozdobami se příliš prudkým obejmutím poma- čkají. — Tyto důvody ukazují, že změna byla zpu- sobena modou a nikoliv důvody zdravotním. = Zajímavou anekdotu vypravuje „Gaulois“ o zesnulém těchto dnů děkanu právnické fakulty paříž- ské, Colmetu de Santerre. Byl to muž velmi duchaplný jenž mnohdy nejvtipnějším způsobem tropil si šprým sám ze sebe. Jednoho dne přišel k němu prof. Ducrocc a stěžoval si mu, že studenti v jeho přednášce trop nehorázný povyk. Byl to rámus zajisté důkladný, nebo jinak by jej Ducrocq nebyl slyšel, bylť vynikající ten právník hluchý jako pařez. Colmet de Santerre pohlédi na svého kollegu s ironickým úsměvem a pravil pak „Ach, hluk ve vaši přednášce? O, vy šťastný!“ — Když si ho Ducrocq nedůvěřivě prohlížel doložil s po- vzdechem: „V mé přednášce netropí nijakého povyku. oni spí!“ — Ducrocg neodpověděl ničeho a odešel uko
#4 alto_textblock #4
nejšen.
#5 alto_textblock #5
= Ohrožená primadonna. Slavná zpěvačka mrs. Nordica, jež právě v Novém Yorku -vede processo rozvod proti svému manželu, dostávala v poslední době tak velké množství výhrůžných dopisů, že ko- nečně musila žádat o pomoc policii. Když se policie přesvědčila, že je tu vskutku nebezpečí, dala dům umělkyně bedlivě střežit a když vychází, jest stále provázena tajnými policisty. Mrs. Nordica sama do- posud odepřela podat jakékoli podrobnosti o těchto dopisech na veřejnost, ale různí její známí prohla- šují, že vědí, že tu jde o zprávy, ohlašující, že se ukládá o její život. Umělkyně měla právě v úmyslu, podniknouti delší koncertní cestu, avšak následkem oněch výhrůžek prý se odhodlala, že aspoň prozatím od svého záměru upustí. Toliko nejbližší přátelé umělkyně a její právní zástupci znají pramen, odkud jí hrozí nebezpečí, ale odpírají rozhodně něco o tom prozradit. Na každý způsob dokazuje jednání policie, že tu nejde snad o nějakou »reklamu«, nýbrž že po- licie považuje situaci vskutku za nebezpečnou. = O vražedném attentátu na tajemníka banky oznamuje se dále z Londýna: Sedmnáctiletý příručí Schutz, jenž v kanceláři Electric Lighning and Trac- tion Co. obořil se na tajemníka této společnosti se- kerou, dostavil se dobrovolně na policii. Jest synem vážených rodičů a nezavdal dosud nijaké příležitosti ke stížnostem. Zcela na rozdíl od ostatní anglické mládeže nezabýval se ve svých prázdných chvílích čtením krvavých románů, nýbrž studiem vědeckých spisů. Avšak mladík zdá se být choromyslnýma obrazotvornost jeho jest chorobná. Se zvláštní záli- bou sepsal na policejním komisařství neobyčejně pěk- ným rukopisem vylíčení celé věci. Byl prý dopisy vyzván, aby usmrtil člověka, jenž mu bude naznačen. Potom koupil na žádost neznámého onu sekeru. Tento neznámý přišel příštího dne do kanceláře vyzval jej, aby tajemníku odevzdal těžký balíka dopis. Balík prý obsahoval sekeru. Když tajemníku věci odevzdal, zaslechl za sebou šramot a zpozoro- val, že neznámý skrčen za ním seděl. Zpozorovav. že je objeven, neznámý pojednou vyskočil, vytrh mu sekeru a udeřil jí tajemníka do hlavy. Na to vtiskl vrah zkrvácenou sekeru jemu do ruky a utekl. Ze strachu pak sekeru odhodil a při tom snad tajemníka zranil, načež se dal na ú ěk. Policie ovšem neber tuto historii vážně. Přepadený tajemník jest prý mimo nebezpečí života.
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v Praze.
#7 alto_textblock #7
Dne 6. ledna 1904: Krob Josef,, syn poštov zřízence, 23 dni, 497—III. Stárková Anna, vdova po mlynáři, 64 roky, 243—III. Wagnerová Barbora, vdova po úřadníku, 76 roků, 243—III. Kordač Václav, majite továrny, 33 roky, 795—VII. Drábová Anna, vdova 88 roků, 17—VIII. Řezníček Jindřich, sluha, 65 roků 145—VIII. — Ve všeobecné nemocnici: Bra- dáč Václav, dělník, 67 roků. Bukač Bartoloměj, sluha, 78 roků. Kuntová Marie, manželka zřízence, 44 roky — U Milosrdných sester: Misař František nádenník, 81 rok. Dne 7. ledna 1904: Mayerová Anna, manželk inkasisty, 50 roků, 40—I. Parsch Jan, c. k. finanční rada, 74 roky, 728—I. Juppa Jiří, c. k. místodržitelský účetní officiál, 40 roků, 665—II. Merhautova Ludmila, dcera obuvníka, 1 rok, 47—III. Kotrčova Helena, dcer přadláka, 5 měs., 123—VII. Franz Václav, úřadník dráhy, 58 roků, 140—VII. Hüttich Josef, tesař, 61 rok,
#8 alto_textblock #8
288—VII. Sýkora Antonín, hostinský, 45 r., 52—VIII. Diviš František, syn topiče, 1 rok, 53—VIII. Klimán- kova Pavlina, tovární dělnice, 19 roků, 283—VIII. — Ve všeobecné nemocnici: Čechová Marie, vdova po sluhovi, 50 roků. Höfrová Antonie, vdova po rukavičkáři, 45 roků. Vrba Václav, účetní, 59 roků. — U Milosrdných sester: Kabátová Františka, vdova po kočím, 74 roky. Ječná Barbora, manželka dělníka, 33 roky
#9 alto_textblock #9
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. O 3. hod. odpol. Ve středu, 13. ledna. Princezna Pampeliška. Pohádka o 3 dějstvích. Napsal Jaroslav Kvapil Režisér Jaroslav Kvapil. 75. hra v předpl. Ve středu, 13. ledna. (3. čtvrtka.)
#10 alto_textblock #10
Nově studováno Norma. Opera o dvou dějstvích, Napsal Felice Romani. Nově přeložil Otakar Smrčka. Hudbu složil Vincenzo Bel- lini. Dirigent Moric Anger. Režisér Ad. Krössing OSOBY: Chudý král, A. Sedláček. Princezna Pampe- liška, H. Kvapilová. Její chůva, M. Pštrosová. Krá- lovský kuchař, Rob. Polák. Královský obřadník, V. Zintl. Mocný princ z Hispanie, Fr. Matějovský. Jeho vojevůdce, P. Řada. Vojín z jeho tábora, J. Karásek. Honza, K. Hašler. Jeho máma, L. Danzerová. Paste- vec, K. Mušek. Jiný pastevec, E. Viesner. Třetí pa- stevec, R. Kafka. Sousedova dcera, M. Hübnerová. Primátor počestného města, F. Steinsberg. Starší po- čestného města, J. Mošna. Primátorův syn, E. Focht. Jeho přítel, J. Havelský. Stráž města, A. Hlaváček. Tulák, R. Inneman. Mouřenínové, komonstvo a voj- sko mocného prince z Hispanie, pážata chudého krále, měšťané z počestného města. OSOBY: Pollio, římský prokonsul v Gallii, O. Mařák. Orovist, náčelník Druidů, V. Kliment. Norma, jeho dcera, vrchní kněžka, A. Slavíkova. Adalgisa, kněžka boha Irmina, A. Bobkova. Klotilda, důvěrnice Nor- mina, K. Fabiánová. Flavius, přítel Pollionův, B. Bohuslav. Dva synáčkové Normy a Polliona. Druidi. Bardové. Strážci chrámu. Kněžky. Gallští bojovníci. Děj v Gallii kolem r. 100 po Kr. Konec o 1/210. hod. Začátek o 7. hod.
#11 alto_textblock #11
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části Prahy. V zabradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve středu, 13. ledna. Začátek o 7. hod. Po třetí: Schovanec a schovanka. Obraz ze života o 5 jednáních. Napsal Fr. Havlík.
#12 alto_textblock #12
Svandovo divadlo na Smíchově. Ve středu, 13. ledna. Začátek o 7. hod. Ve prospěch Aloisa Charváta. Hotel „u pěti strašidel“ Fraška o 3 jednáních. Napsal Georges Faydeau. Pře- ložil Josef Kubík ml. Režisér Jan Kubík.
#13 alto_textblock #13
na Krai Pištěkovo lidové divadlo vinohracetn Začátek o 7. hod. Ve středu, 13. ledna. Lidové představení za poloviční ceny. Po 84.: Krásná Lída.
#14 alto_textblock #14
—
#15 alto_textblock #15
72
#16 alto_textblock #16
—
#17 alto_textblock #17
—
#18 alto_textblock #18
69
#19 alto_textblock #19
Juana, krásná jak byla, vládla bez odporu tomuto světu, tak velice míchanému. Díky diplomatickému svému umění, ji, Italce vroze- nému, kteréž napomáhala ještě i její intelligence a její absolutní volnost, rozhodovati sama nad sebou, dovedla hraběnka vyzískati z postavení svého pro sebe prospěchy co největší. Vybírala si ve světě, jenž ji obklopoval, milence, jak se jí vůbec hodili, tohoto pro zlato, onoho pro vliv jeho, jiného opět pro rozkoš svou. Baron Sehrff, jenž se do ní šíleně zamiloval, uko- joval všechny její choutky co do přepychu jí kýženého, otevřel jí úvěr i u banky, ano hrál pro ni i na burse. Dovedl toho, že Juana Boccinellová do roka vybrala tak pro sebe dvě stě až tři sta tisíc franků. Současně měla i poměr milostný s Falmonem, po- věstným obchodníkem s koňmi, jenž jí pro konírnu její opa- třil nejskvostnější oře. Zapředla poměr i s Vreslerem, s novinářem rozto- milým. Tento poměr ovšem pro žádný zisk . . . toliko pro rozkoš. Měla opravdu na vybranou: dychtiliť všichni po ní. Jednoho dne, po five o'elocku jejím, bankéř Ver- bachen přivedl jí člověka asi třicetiletého, vysoké, štíhlé postavy, muže zjevu neobyčejně elegantního a způsobů vojenských. I pravil hraběnce: »Dovolte, drahá hraběnko, abych vám představil hraběte Stacka, jednoho z dobrých přátel svých, Maďara rodem, ale Pařížana vkusem svým i zálibami svými, zvláště pak od té doby, co vás spatřil.
#20 alto_textblock #20
jemu:
#21 alto_textblock #21
svého.
#22 alto_textblock #22
Zchytrale, s prohnaností ženy zkušené a praktické, Juana Morenova skrývala a vyhýbala se kapitánu, až setkavši se s ním přece večer před odjezdem jeho, děla »Milovala bych vás velmi, milý Marie, ale teprve na palubě lodi vaší na moři a jen když by přítelkyně moje byla s sebou.« Kapitán povzdechl si; »Všichni svatí, tahle holčice dovedla by mne třeba i k tomu, polykati oblázký !« A druhého dne parník »La Monelle«, řízený kapi- tánem Mariem Bagassonem, odvážel Juanu i mulatku, za- miřiv k břehům Francie. Plavba po moři byla pro kapitána rozkoší největší. Juana nebyla toliko krásná, měla také velikou už zkušenost za sebou. Dovedla podněcovati lásku a zjedná- vati stálé změny v požitcích smyslných, jakoby byla ženou již třicetiletou. Když vystoupil na břeh, Marius neměl již než je- dinké přání, hýčkati tuto holčici obdivuhodnou a laskati se s ní a zároveň opatřiti jí vážné vychování, jež by ji zjednalo možnost, napraviti poklesky a vady dětství Ubytoval obě přítelkyně v hezkém domku v okolí marseillském. Carlona sloužila Juaně za komornou. Marius, zamilován až po uši, nešetřil nijak peněz. Kromě veškerého pohodlí života materiálního Juaně dostalo se učitelův i naučila se frančině, hudbě a tanci. U Juany byla koketnost vrozena a její vkus uprostřed civilisace evropské se zdokonalil. Tak stalo se, že o dvě léta později v elegantní Pařížance, jejíž krása rozvinula Zaprodání nopříteli.
#23 alto_textblock #23
18