ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4a3f4530-71fc-11dc-8dd6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 13
#1 alto_textblock #1
kročení, aby Bulharsko svým chováním pro- vádění oprav v makedonských vilajetech ne-
#2 alto_textblock #2
mařilo.
#3 alto_textblock #3
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 13. ledna. »Wiener Zei- tung« oznamuje: Ohlášené již císařské naří- zení, kterýmž se vláda zmocňuje, aby ob- chodní a dopravní styky s Italif s Mexikem cestou nařízení upravila, zní takto: Na základě § 14. státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 141 nařizuji takto: § 1. Vláda se zmocňuje, aby obchodní a dopravní styky s královstvím italským zatímně nejdéle do 30. prosince 1904 cestou nařizovací upravila. Tolikéž zmocňuje se vláda, aby v po- měru k Mexiku ustanovení zákona ze dne 26. května 1902 ř. z. č. 108 nejdéle na dobu jed- noho roku dále v platnosti udržela. § 2. Provedení tohoto nařízení, jež plat nosti nabývá dnem svého prohlášení, ukládá se mému celému ministerstvu. vo Ve Vídni, dne 9. ledná 1904.hiV František Josef. (Následují podpisy všech ministrů.)
#4 alto_textblock #4
Pozor před stěhováním se do Ameriky! Z Vídně, 13. ledna. (C.-B.) Ministerstv vnitra zaslalo všem politickým úřadům tuto in formaci: Pro průmyslové dělnictvo jsou vyo hlídky na vystěhování do Spojených států ame- rických tou dobou a asi pro celý rok 1904 velice nepříznivé. Následkem zastavení práce v četných průmyslových závodech nalezají přistě- hovalci jen velice zřídka práci, jež by se vy- plácela. Mnoho dělníků jest už po měsíce bez práce a tisíce dělníků jsou následkem z nedo- statku práce nuceny vraceti se do vlasti. Proto mají všechny parníky do Evropy plující pro nejbližší měsíce všechna místa v mezipalubí už zadána a nemohou uspokojovati poptávku po dopravě domů se vracejícího dělnictva. Většina vystěhovalců jsou Vlachové, Poláci, Slováci Chorvaté a Maďaři.
#5 alto_textblock #5
Smlouvy s Čínou.s Z Pekina, 12. ledna. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Oznamuje se, že byly ratifikace o bchodní smlo uvy m ez Japonskem a Čínou včera vymě něny, ježto byl japonský vyslanec z a mít žádost čínské vlády, aby vyřízení věci n den bylo odloženo. Ratifikace čínskora me- rické smlouvy budou prý vyměněny ve Washingtoně. Americký vyslanec požádal čín- skou vládu, aby použila neobvyklé dosud cesty a sdělila slovné znění smlouvy do Washingtonu niikoli písemně, ný brž telegraficky, jakož aby čínského vy- slance zmocnila, aby na základě telegrafického vyhotovení smilouvu ratifikoval.
#6 alto_textblock #6
Smírčí soudy. Z Washingtonu, 12. ledna. (C.-B.) Zástupei všech stran v zemi konali zde dnes schůzi na prospěch smlouvy o rozhodčím soudu s Anglií a na prospěch myšlénky zavésti smírčí soudy na celém světě:
#7 alto_textblock #7
Nepokoje v Uruguayi. Z Buenos Aires, 12. ledna. (C.-B.) Dle zprávy z Montevidea snaží se přední obchodníci o udržení míru v zemi. Na návštěvě, učiněné presidentovi, byla jim dána rada, aby vešli v spojení s vůdci stran. Uvnitř republiky docházi stále k malým bojům. Válečné nebezpečí na dálném Východě. Z Paříže, 12. ledna. »La Přesse« ozna- muje: Tři, pro východní Asii určené pod- mořské lodi, byly správou francouzského válečného loďstva ruské vládě k použí- vání zapůjčeny. Ruský námořnický dů- stojník přibyl do Paříže, aby lodi ty převzal. z toho nelze však činiti žádných vážných záměrů, neboť ruské námořní zbrojení je ak málo pokročilé, že Rusko s Japon- skem v roce 1904 žádné války vésti nemůže. Z Londýna, 12. ledna. Z Koreje se tele- grafuje: Ruský křižák a sedm lodí na ničení torpéd odpluly včera odsud na východ. — »Daily Maiš« oznamuje z Tokia: 600 japon- ských obyvatelů ruského východoasijského města »Dalnyj« přibylo včera do Nagasaki. Z Londýna, 12. ledna. (C.-B.) »Reuterově kanceláři« oznamuje se z Pekina, že tamější vyslanectva obdržela zprávu, že byly sibířskou dráhou dopraveny na Východ dvě divise ruského vojska. Poněvadž ruské vojsko obsadilo Sinmin- tun, konečnou stanici nedávno vystavené dráhy ze Šanchajkvanu do Nučvanu, obávali se cizinei
#8 alto_textblock #8
v Nučvanu usedlí, že bude město jevištěm ne- přátelství a požádali konsuly, aby se postaraliu svých vlád, aby Nučvan zůstal městem neu- trálním. Z Petrohradu, 13. ledna. (C.-B.) Naproti sdělení jistého berlínského listu o obsahu vlád- ního komuniké, jež lze v blízké době očeká- vati o situaci ve vých. Asii, oznamuje ruská telegrafická agentura, že sdělení to jest naprosto bezdůvodné. Z Říma, 12. ledna. (C.-B.) »Esereito oznamuje, že ministr zahraničních záležitostí Tittoni se vyslovil, že věří ve s mír né vyřízení otázky rusko- japonské.
#9 alto_textblock #9
Pan hrabě Šternberk po druhé na útěku.
#10 alto_textblock #10
Z Praskačky. (Pův. dopis.) V příloze k úterním „Národním Listům“ uveřejnil jste zprávu, jak pan hr. Šternberk, který vystupuje jako samostatný agrární kandidát na mandát poslance do říšské rady na Hradecku, utekl ze své voličské schůze, již byl svolal do hostince „Chicaga“ na Praž- ském předměstí u Hradce Král. Dnes mohu oznámiti ze pan hrabě v utíkání velice se zdokonalil. Na pondělí 11. t. m. svolána byla voličská schů- ze do Praskačky u Hradce Král., na níž představil se voličům kandidát agrární strany pan Hynek Srdínko, rolník ze Svobodných Dvorů. (Kandidátem národní strany svobodomyslné je pan Kolenský, nájemce dvora z Dejvic. Pozn red.) Pan hrabě Šternberk nedal se od- strašiti fiaskem, které ho stíhlo minulého dne na Praž- ském předměstí a zavítal do schůze též s hejnem všude doprovázejících agitátorů. Po kandidátní řeči H. Srdinky pustil se do řečnického souboje, který ale skončil pro něho prabídně. Na všecky výtky nenalez) jiné odpovědi, než plané vytáčky a sebevědomé „To není pravda!“ Ale opak dokázati nedovedl. Když pak pan Doležal ze Sedlice počal mu opakovati výtky, učiněné mu na schůzi nedělní na Pražském předměstí a voličstvo počal seznamovati s jeho administrátorskou činností v Plasech a Kynžvartě, s činností jeho v Ostra- vě — nevyčkal ani konce, sebral klobouk a — protože tam nebyli Angličané, aby jej zase honem zajali — útěk se mu podařil. Jen potlesk a veselý smích účast- níků jej vyprovázel.
#11 alto_textblock #11
Denní zprávy.
#12 alto_textblock #12
— Čeští soudci a úřadníci v národně smíšených místech a okresích. Stal se div mi- nulý týden, že totiž do několika míst, jež sama sebou jsou národně smíšená, aneb jsou střediska smíšených okresů, dosazení byli úřadníci, hlavně soudci, národnosti české, však jazyka německého úplně znalí. Okresní a zemští němečtí velikáni, centrální vedení německé, německé souručen- stvo, krátce všechny německé instance pobou řeny do krajnosti, ve svých listech bodavým protesty proti tomuto násilí hájí domnělou »či- stotu a německou ryzoste svěho kraje. Na první straně těchto svých listů, kdežto na druhé do- kazují statisticky, jak je češství rozežírá a v ja- kém se nacházejí nebezpečí, býti českými ve- třelci udupáni, na třetí pak v inserátech bodrých domácích kupčíků a ostatních živnostníků hledají pro své »ryze německé publikum« učedníky a pro- davače, znalé »obou jazyků zemských«. Ale tací jsou naši národní odpůrci. Nekoupit u Če- cha, ani co hy se vešlo za nehet, sle prodat mu, to nevadí. Málem bychom řekli, že sev tom neliší Němci od všech jiných národů, ale liší: ti ostatní národové u svých národních od- půrcův také kupují. Ale soudce české a komi- saře, neb poštovního oficiála Němci nesnesou. Bylo to za zasedání říšské rady v minulém roce, právě, když vysoko se dmuly vlny »krajní nespokojenosti« německé nad zaplavováním smíšeného kraje českými soudci. K dru. Kör- brovi vyslána byla deputace vynikajících česko- německých mužův, aby u něho rázně zakročila. Učinila tak, však co se stalo? Ministr jim černé na bílém ukázal, mnoho-li by bylo v německém kraji německých úřadníků zapotřebí a mnoho-i jich ve skutečnosti je k disposici. A tu se uká- zalo, že ve mnohých oborech jich schází aspon 30 procent, v jiných 40 až i 50 procent. »A teď mi řekněte, pánové, kde mám něme- ckých úřadníkův nabrat, zejmena když uvá žíte, že ti vaší jsou z veliké většiny v anciennetě za českými?« Tableau. Žádali nestoudně, aby aspoň Čechové byli přecházení a odstavováni a to se děje při každé příležitosti a při každém jmenování. Však nestačí jim ani zjevná nezákonitost ani křivda, jež če- ským úřadníkům se děje a dnes dokonce již se bouří, když povolán český úřadník tam, kde žije české obyvatelstvo a kde toho tedy nezbytně třeba. A což neplatí již nařízení Stremayerovo, dle ně- hož české podání přijímati, česky s Čechem jed- nati povinni, jsou soudové a úřadové v celých Čechách i v ryze německých krajích? Jak ale dostáti mohou povinnosti této úřadníci pouzí Němci, kteří již pro to, aby se německému pu-
#13 alto_textblock #13
bliku líbili, česky ani znáti se nesnaží, naproti pověstnému nařízení hraběte Schönborna ze dne 3. února 1890, v němž se praví, že z na lo st češtiny nemá býti německé m u úřadníku závadou neb překáž kou — Prohlášení českého učitelstva na Moravě. V čele svého novoročního čísla uveřejňuje „Věst- ník Ústředního spolku učitelských jednot na Mo- ravě“ toto prohlášení: „České veřejnosti! Vy- soký sněm markrabství moravského svým usne- sením z 5. listopadu 1903 odčinil, když ne zcela a plně, aspoň z části křivdy a nesrovnalosti, které v hmotných poměrech učitelstva moravského až dosud pevně byly zakořeněny. Učitelstvo morav- ské již dlouhou dobu volalo po nápravě. Volalo marně. Konečně odhodlalo se k úplnému od- halení svých hmotných a sociálních nepoměrů a postavilo je na soud veřejnosti. Odkrylo svou bídu a očekávalo, že veřejné mínění nesnese toho, aby učitelstvo v takovém zůstalo stavu. A učitelstvo se ve svém předpokladu nezklamalo. Naše města, velká i malá, městečka i dědiny, korporace a spolky, školní rady okresní i místní přispěchaly svému učitelstvu na pomoc, když u bran sněmovních důrazně žádalo právo a od- činění křivd. Promluvilo veřejné mínění — ozvalo se svědomí národa. Postavilo se po bok svému učitelstvu. Peticemi, resolucemi, projevy sympathie žádalo u vysokého sněmu, aby učitel- stvu bylo učiněno po právu. Nechť učitelstvu ne- bylo vyhověno plně a nechť ještě některých oprav a doplňků, jak sami pp. referenti doznali, zákon o úpravě potřebuje, přece za tento čin tak mocné a přímo mravní podpory moravského lidu povin- no jest učitelstvo projeviti uznalou vděčnost a složiti díky upřímné. V odpověď za to slibuje učitelstvo, že bude obětovati všechnu svou sílu, práci, svou duší ku prospěchu národa. Za Ústřední spolek jednot učitelských na Moravě: Josef Úlehla, předseda. Josef Havlík, jednatel. — Ze Semil. (Pův. zpr.) Okresní výbor v Semilech projevil ve své dne 4. ledna t. r. ko- nané schůzi své potěšení a souhlas s dohodou národní strany svobodomyslné se stranami ná- rodní a agrární za příčinou společného postupu a soustředění sil v boji za práva království če- ského v té pevně naději, že se jich společnémua energickému úsilí podaří, ohrožená práva ta plně uhájiti. Okresní starosta: Rud. Husák. — Rodinné zprávy. Slečna Jindřiška Fuch- sova a pan Ph. Mg. Augustin Biener, lékárník, slaviti budou sňatek svůj 17. t. m. o 11. hod. dop. ve farním chrámu v Kuklenách — Úmrtí. V Klatovech zemřela dne 11. t. m. paní Louisa Sasková, vdova po gymnasiálním professoru a českém spisovateli Leonu Fr. Saskovi. Pohřeb koná se ve čtvrtek dopoledne. — Na král. Vyšehradě zemřel včera pan Leopold B oh míl an, jednatel tamějšího Národního klubu a nájemcev lázní vyšehradských. Pohřeb konati se bude ve čtvrtek dne 14. t. m. o půl 4. hodině odpol. z Vratislavovy třídy čís. 26 na král. Vyšehradě. Pp. členové Ná- rodního klubu se žádají, aby v nejhojnějším počtu se zúčastnili. Pravoslavný Nový rok připadá na den 14o ledna. Pořad bohoslužeb v ruském chrámě sv. Mikuláše na Starém městě jest následující: Dnesdíne 13. jedna (31. prosince rusk. kal.) v předvečer svátku, jesto 6. hod. večerní »všenoščnaja« (vigilie) se zpevy podle starobylých nápěvů roských a řeckých. Zejtra dne 14. ledna (1. ledna rusk. kal.) na Nový roko 10. hod. dopol. Liturgie (mše) dle řádu sv. Jana Zlato- ústého s liturg. zpěvy přednich komponistů ruských. Volby do odhadní živnostenské komise ve Znojmě. (Zvlašt. tel. zpr. Ze Znojmu se sděluje! Pii volně odhadní komise živnostenské nedostavil se do prvního sboru, který čítá 28 členů, nikdo; do dru- hého sboru ze 336 k volbě oprávněných osob dosta- vilo se jen 24 a z 1195 osob ve třetím sboru k volně oprávněných dostavilo se pouze 44 (tudíž sotva 39 %). V tomto třetím sboru prošli kandidáti němečtí proti českým pouze většinou jednoho plasu — K cestě arcibiskupa dra. Kohna do Říma. Z Olomouce. (Pův. zpráva.) Dr. Kohn dlí v Římě již 16. den, ačkoli zamýšlel vrátiti se již 2. t. m. Z toho se soudí, že poměrý — průběh hlavního přelíčení proti němu v Římě právě konaného — rozhodně se utvářily v jeho neprospěch. Ba soudí se, že každým dnem vždy větší jistoty nabývá domněnka, původně vyslovená, že dr. Kohn se již do Olomouce vůbec nevrátí. Dojde-li k tomu, pak to bude výsledkem hlavní bitvy, která právě byla svedena v Římě mezi ním a řádem dominikánským. Vyšel by tudíž dr. Kohn na hlavu poražen z boje, který již po delší dobu veden byl mezi oběma stranama. A dr. Koh boj ten vyvolal. Poněvadž jeho bývalý zpovědník, člen řádu dominikánského, P. Strnad, nechtěl mu vyzraditi Recta, stal se dr. Kohn zapřísáhlým ne- přítelem a pronásledovatelem celého řádu. Opětovně dal nepřátelství toto pocítiti nejen P. Strnadovi, ale také celému řádu. A tu generál napadeného řádu vy- stoupil na obranu jeho i pronásledovaného spolu- bratra s největší energií. Neboť když dr. Kohn opě- tovně žádal, aby P. Strnad z Olomouce byl přesazen, prohlásil generál řádu se vší rozhodností: » Maneat