#1
alto_textblock
#1
kročení, aby Bulharsko svým chováním pro-
vádění oprav v makedonských vilajetech ne-
#2
alto_textblock
#2
mařilo.
#3
alto_textblock
#3
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 13. ledna. »Wiener Zei-
tung« oznamuje: Ohlášené již císařské naří-
zení, kterýmž se vláda zmocňuje, aby ob-
chodní a dopravní styky s Italif
s Mexikem cestou nařízení upravila, zní
takto: Na základě § 14. státního základního
zákona ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 141
nařizuji takto:
§ 1. Vláda se zmocňuje, aby obchodní a
dopravní styky s královstvím italským zatímně
nejdéle do 30. prosince 1904 cestou nařizovací
upravila. Tolikéž zmocňuje se vláda, aby v po-
měru k Mexiku ustanovení zákona ze dne 26.
května 1902 ř. z. č. 108 nejdéle na dobu jed-
noho roku dále v platnosti udržela.
§ 2. Provedení tohoto nařízení, jež plat
nosti nabývá dnem svého prohlášení, ukládá se
mému celému ministerstvu. vo
Ve Vídni, dne 9. ledná 1904.hiV
František Josef.
(Následují podpisy všech ministrů.)
#4
alto_textblock
#4
Pozor před stěhováním se do Ameriky!
Z Vídně, 13. ledna. (C.-B.) Ministerstv
vnitra zaslalo všem politickým úřadům tuto in
formaci: Pro průmyslové dělnictvo jsou vyo
hlídky na vystěhování do Spojených států ame-
rických tou dobou a asi pro celý rok 1904
velice nepříznivé. Následkem zastavení práce v
četných průmyslových závodech nalezají přistě-
hovalci jen velice zřídka práci, jež by se vy-
plácela. Mnoho dělníků jest už po měsíce bez
práce a tisíce dělníků jsou následkem z nedo-
statku práce nuceny vraceti se do vlasti. Proto
mají všechny parníky do Evropy plující pro
nejbližší měsíce všechna místa v mezipalubí už
zadána a nemohou uspokojovati poptávku po
dopravě domů se vracejícího dělnictva. Většina
vystěhovalců jsou Vlachové, Poláci, Slováci
Chorvaté a Maďaři.
#5
alto_textblock
#5
Smlouvy s Čínou.s
Z Pekina, 12. ledna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Oznamuje se, že byly
ratifikace o bchodní smlo uvy m ez
Japonskem a Čínou včera vymě
něny, ježto byl japonský vyslanec z a mít
žádost čínské vlády, aby vyřízení věci n
den bylo odloženo. Ratifikace čínskora me-
rické smlouvy budou prý vyměněny ve
Washingtoně. Americký vyslanec požádal čín-
skou vládu, aby použila neobvyklé dosud cesty
a sdělila slovné znění smlouvy do
Washingtonu niikoli písemně, ný
brž telegraficky, jakož aby čínského vy-
slance zmocnila, aby na základě telegrafického
vyhotovení smilouvu ratifikoval.
#6
alto_textblock
#6
Smírčí soudy.
Z Washingtonu, 12. ledna. (C.-B.) Zástupei
všech stran v zemi konali zde dnes schůzi na
prospěch smlouvy o rozhodčím soudu s Anglií
a na prospěch myšlénky zavésti smírčí soudy
na celém světě:
#7
alto_textblock
#7
Nepokoje v Uruguayi.
Z Buenos Aires, 12. ledna. (C.-B.) Dle
zprávy z Montevidea snaží se přední obchodníci
o udržení míru v zemi. Na návštěvě, učiněné
presidentovi, byla jim dána rada, aby vešli v
spojení s vůdci stran. Uvnitř republiky docházi
stále k malým bojům.
Válečné nebezpečí na dálném Východě.
Z Paříže, 12. ledna. »La Přesse« ozna-
muje: Tři, pro východní Asii určené pod-
mořské lodi, byly správou francouzského
válečného loďstva ruské vládě k použí-
vání zapůjčeny. Ruský námořnický dů-
stojník přibyl do Paříže, aby lodi ty převzal. z
toho nelze však činiti žádných vážných záměrů,
neboť ruské námořní zbrojení je
ak málo pokročilé, že Rusko s Japon-
skem v roce 1904 žádné války vésti nemůže.
Z Londýna, 12. ledna. Z Koreje se tele-
grafuje: Ruský křižák a sedm lodí na ničení
torpéd odpluly včera odsud na východ. —
»Daily Maiš« oznamuje z Tokia: 600 japon-
ských obyvatelů ruského východoasijského města
»Dalnyj« přibylo včera do Nagasaki.
Z Londýna, 12. ledna. (C.-B.) »Reuterově
kanceláři« oznamuje se z Pekina, že tamější
vyslanectva obdržela zprávu, že byly sibířskou
dráhou dopraveny na Východ dvě divise ruského
vojska. Poněvadž ruské vojsko obsadilo Sinmin-
tun, konečnou stanici nedávno vystavené dráhy
ze Šanchajkvanu do Nučvanu, obávali se cizinei
#8
alto_textblock
#8
v Nučvanu usedlí, že bude město jevištěm ne-
přátelství a požádali konsuly, aby se postaraliu
svých vlád, aby Nučvan zůstal městem neu-
trálním.
Z Petrohradu, 13. ledna. (C.-B.) Naproti
sdělení jistého berlínského listu o obsahu vlád-
ního komuniké, jež lze v blízké době očeká-
vati o situaci ve vých. Asii, oznamuje ruská
telegrafická agentura, že sdělení to jest naprosto
bezdůvodné.
Z Říma, 12. ledna. (C.-B.) »Esereito
oznamuje, že ministr zahraničních záležitostí
Tittoni se vyslovil, že věří ve s mír né
vyřízení otázky rusko- japonské.
#9
alto_textblock
#9
Pan hrabě Šternberk po druhé
na útěku.
#10
alto_textblock
#10
Z Praskačky. (Pův. dopis.)
V příloze k úterním „Národním Listům“ uveřejnil
jste zprávu, jak pan hr. Šternberk, který vystupuje
jako samostatný agrární kandidát na mandát poslance
do říšské rady na Hradecku, utekl ze své voličské
schůze, již byl svolal do hostince „Chicaga“ na Praž-
ském předměstí u Hradce Král. Dnes mohu oznámiti
ze pan hrabě v utíkání velice se zdokonalil.
Na pondělí 11. t. m. svolána byla voličská schů-
ze do Praskačky u Hradce Král., na níž představil se
voličům kandidát agrární strany pan Hynek Srdínko,
rolník ze Svobodných Dvorů. (Kandidátem národní
strany svobodomyslné je pan Kolenský, nájemce dvora
z Dejvic. Pozn red.) Pan hrabě Šternberk nedal se od-
strašiti fiaskem, které ho stíhlo minulého dne na Praž-
ském předměstí a zavítal do schůze též s hejnem všude
doprovázejících agitátorů. Po kandidátní řeči H.
Srdinky pustil se do řečnického souboje, který ale
skončil pro něho prabídně. Na všecky výtky nenalez)
jiné odpovědi, než plané vytáčky a sebevědomé „To
není pravda!“ Ale opak dokázati nedovedl. Když pak
pan Doležal ze Sedlice počal mu opakovati výtky,
učiněné mu na schůzi nedělní na Pražském předměstí
a voličstvo počal seznamovati s jeho administrátorskou
činností v Plasech a Kynžvartě, s činností jeho v Ostra-
vě — nevyčkal ani konce, sebral klobouk a — protože
tam nebyli Angličané, aby jej zase honem zajali —
útěk se mu podařil. Jen potlesk a veselý smích účast-
níků jej vyprovázel.
#11
alto_textblock
#11
Denní zprávy.
#12
alto_textblock
#12
— Čeští soudci a úřadníci v národně
smíšených místech a okresích. Stal se div mi-
nulý týden, že totiž do několika míst, jež sama
sebou jsou národně smíšená, aneb jsou střediska
smíšených okresů, dosazení byli úřadníci, hlavně
soudci, národnosti české, však jazyka německého
úplně znalí. Okresní a zemští němečtí velikáni,
centrální vedení německé, německé souručen-
stvo, krátce všechny německé instance pobou
řeny do krajnosti, ve svých listech bodavým
protesty proti tomuto násilí hájí domnělou »či-
stotu a německou ryzoste svěho kraje. Na první
straně těchto svých listů, kdežto na druhé do-
kazují statisticky, jak je češství rozežírá a v ja-
kém se nacházejí nebezpečí, býti českými ve-
třelci udupáni, na třetí pak v inserátech bodrých
domácích kupčíků a ostatních živnostníků hledají
pro své »ryze německé publikum« učedníky a pro-
davače, znalé »obou jazyků zemských«. Ale
tací jsou naši národní odpůrci. Nekoupit u Če-
cha, ani co hy se vešlo za nehet, sle prodat
mu, to nevadí. Málem bychom řekli, že sev
tom neliší Němci od všech jiných národů, ale
liší: ti ostatní národové u svých národních od-
půrcův také kupují. Ale soudce české a komi-
saře, neb poštovního oficiála Němci nesnesou.
Bylo to za zasedání říšské rady v minulém
roce, právě, když vysoko se dmuly vlny »krajní
nespokojenosti« německé nad zaplavováním
smíšeného kraje českými soudci. K dru. Kör-
brovi vyslána byla deputace vynikajících česko-
německých mužův, aby u něho rázně zakročila.
Učinila tak, však co se stalo? Ministr jim černé
na bílém ukázal, mnoho-li by bylo v německém
kraji německých úřadníků zapotřebí a mnoho-i
jich ve skutečnosti je k disposici. A tu se uká-
zalo, že ve mnohých oborech jich schází aspon
30 procent, v jiných 40 až i 50 procent.
»A teď mi řekněte, pánové, kde mám něme-
ckých úřadníkův nabrat, zejmena když uvá
žíte, že ti vaší jsou z veliké většiny v anciennetě
za českými?« Tableau. Žádali nestoudně, aby
aspoň Čechové byli přecházení a odstavováni a
to se děje při každé příležitosti a
při každém jmenování. Však nestačí
jim ani zjevná nezákonitost ani křivda, jež če-
ským úřadníkům se děje a dnes dokonce již se
bouří, když povolán český úřadník tam, kde žije
české obyvatelstvo a kde toho tedy nezbytně třeba.
A což neplatí již nařízení Stremayerovo, dle ně-
hož české podání přijímati, česky s Čechem jed-
nati povinni, jsou soudové a úřadové v celých
Čechách i v ryze německých krajích? Jak ale
dostáti mohou povinnosti této úřadníci pouzí
Němci, kteří již pro to, aby se německému pu-
#13
alto_textblock
#13
bliku líbili, česky ani znáti se nesnaží, naproti
pověstnému nařízení hraběte Schönborna ze dne
3. února 1890, v němž se praví, že z na lo st
češtiny nemá býti německé m u
úřadníku závadou neb překáž kou
— Prohlášení českého učitelstva na Moravě.
V čele svého novoročního čísla uveřejňuje „Věst-
ník Ústředního spolku učitelských jednot na Mo-
ravě“ toto prohlášení: „České veřejnosti! Vy-
soký sněm markrabství moravského svým usne-
sením z 5. listopadu 1903 odčinil, když ne zcela
a plně, aspoň z části křivdy a nesrovnalosti, které
v hmotných poměrech učitelstva moravského až
dosud pevně byly zakořeněny. Učitelstvo morav-
ské již dlouhou dobu volalo po nápravě. Volalo
marně. Konečně odhodlalo se k úplnému od-
halení svých hmotných a sociálních nepoměrů
a postavilo je na soud veřejnosti. Odkrylo svou
bídu a očekávalo, že veřejné mínění nesnese
toho, aby učitelstvo v takovém zůstalo stavu.
A učitelstvo se ve svém předpokladu nezklamalo.
Naše města, velká i malá, městečka i dědiny,
korporace a spolky, školní rady okresní i místní
přispěchaly svému učitelstvu na pomoc, když
u bran sněmovních důrazně žádalo právo a od-
činění křivd. Promluvilo veřejné mínění —
ozvalo se svědomí národa. Postavilo se po bok
svému učitelstvu. Peticemi, resolucemi, projevy
sympathie žádalo u vysokého sněmu, aby učitel-
stvu bylo učiněno po právu. Nechť učitelstvu ne-
bylo vyhověno plně a nechť ještě některých oprav
a doplňků, jak sami pp. referenti doznali, zákon
o úpravě potřebuje, přece za tento čin tak mocné
a přímo mravní podpory moravského lidu povin-
no jest učitelstvo projeviti uznalou vděčnost a
složiti díky upřímné. V odpověď za to slibuje
učitelstvo, že bude obětovati všechnu svou sílu,
práci, svou duší ku prospěchu národa. Za
Ústřední spolek jednot učitelských na Moravě:
Josef Úlehla, předseda. Josef Havlík, jednatel.
— Ze Semil. (Pův. zpr.) Okresní výbor v
Semilech projevil ve své dne 4. ledna t. r. ko-
nané schůzi své potěšení a souhlas s dohodou
národní strany svobodomyslné se stranami ná-
rodní a agrární za příčinou společného postupu
a soustředění sil v boji za práva království če-
ského v té pevně naději, že se jich společnémua
energickému úsilí podaří, ohrožená práva ta plně
uhájiti. Okresní starosta: Rud. Husák.
— Rodinné zprávy. Slečna Jindřiška Fuch-
sova a pan Ph. Mg. Augustin Biener, lékárník,
slaviti budou sňatek svůj 17. t. m. o 11. hod. dop.
ve farním chrámu v Kuklenách
— Úmrtí. V Klatovech zemřela dne 11. t. m.
paní Louisa Sasková, vdova po gymnasiálním
professoru a českém spisovateli Leonu Fr. Saskovi.
Pohřeb koná se ve čtvrtek dopoledne. — Na král.
Vyšehradě zemřel včera pan Leopold B oh míl an,
jednatel tamějšího Národního klubu a nájemcev lázní
vyšehradských. Pohřeb konati se bude ve čtvrtek
dne 14. t. m. o půl 4. hodině odpol. z Vratislavovy
třídy čís. 26 na král. Vyšehradě. Pp. členové Ná-
rodního klubu se žádají, aby v nejhojnějším počtu
se zúčastnili.
Pravoslavný Nový rok připadá na den 14o ledna.
Pořad bohoslužeb v ruském chrámě sv. Mikuláše na
Starém městě jest následující: Dnesdíne 13. jedna
(31. prosince rusk. kal.) v předvečer svátku, jesto
6. hod. večerní »všenoščnaja« (vigilie) se zpevy
podle starobylých nápěvů roských a řeckých. Zejtra
dne 14. ledna (1. ledna rusk. kal.) na Nový roko
10. hod. dopol. Liturgie (mše) dle řádu sv. Jana Zlato-
ústého s liturg. zpěvy přednich komponistů ruských.
Volby do odhadní živnostenské komise ve
Znojmě. (Zvlašt. tel. zpr. Ze Znojmu se sděluje! Pii
volně odhadní komise živnostenské nedostavil se do
prvního sboru, který čítá 28 členů, nikdo; do dru-
hého sboru ze 336 k volbě oprávněných osob dosta-
vilo se jen 24 a z 1195 osob ve třetím sboru k volně
oprávněných dostavilo se pouze 44 (tudíž sotva 39 %).
V tomto třetím sboru prošli kandidáti němečtí proti
českým pouze většinou jednoho plasu
— K cestě arcibiskupa dra. Kohna do Říma.
Z Olomouce. (Pův. zpráva.) Dr. Kohn dlí v Římě již
16. den, ačkoli zamýšlel vrátiti se již 2. t. m. Z toho
se soudí, že poměrý — průběh hlavního přelíčení
proti němu v Římě právě konaného — rozhodně se
utvářily v jeho neprospěch. Ba soudí se, že každým
dnem vždy větší jistoty nabývá domněnka, původně
vyslovená, že dr. Kohn se již do Olomouce vůbec
nevrátí. Dojde-li k tomu, pak to bude výsledkem
hlavní bitvy, která právě byla svedena v Římě mezi
ním a řádem dominikánským. Vyšel by tudíž dr.
Kohn na hlavu poražen z boje, který již po delší
dobu veden byl mezi oběma stranama. A dr. Koh
boj ten vyvolal. Poněvadž jeho bývalý zpovědník,
člen řádu dominikánského, P. Strnad, nechtěl mu
vyzraditi Recta, stal se dr. Kohn zapřísáhlým ne-
přítelem a pronásledovatelem celého řádu. Opětovně
dal nepřátelství toto pocítiti nejen P. Strnadovi, ale
také celému řádu. A tu generál napadeného řádu vy-
stoupil na obranu jeho i pronásledovaného spolu-
bratra s největší energií. Neboť když dr. Kohn opě-
tovně žádal, aby P. Strnad z Olomouce byl přesazen,
prohlásil generál řádu se vší rozhodností: » Maneat