ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 cbcfabb0-71e0-11dc-8348-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
11. srpna 1904. Císlo 221
#2 alto_textblock #2
NÁROBNÍ LINT Y
#3 alto_textblock #3
Strana5.
#4 alto_textblock #4
mach myšlenky národnostní v posledních létech neměl úspěchů. Tisza prováděl vojenskou reor ganisaci, aniž byly splněny požadavky armádn řeči. Dále se zavázal udržovati hospodářskou jednotu Uher s Císlajtanií, ač je to v nepro- spěch Uher a nad to v Rakousku cestou ústavn provésti se nedá. Koncesse bez hospodářské samostatnost nemají žádné ceny. Zahájené vyjednávání s Itali a Německem jest praejudicem pro vyrovnán rakousko-uherské a pro uherský vývoz. Kdyby i zemědělství uherské celní rozlukou z počátku trpělo, mohlo by najíti náhradu ve fiskálních clech, která by pak vesměs připadala Uhrám. Celní tarif, jenž vzat byl za základ vyjednávání s Německem a Italií, poslouží jen rakouskému průmyslu. Jmenovitě ela na průmyslové výrobky jsou příliš vysoká. Hr. Tisza prohlašuje nejprve k výtce Bánffově proti používání chorvatského praporu při návštěvě amerického loďstva ve Rěce, že n hlavní frontě guvernéra vztýčen byl jen uherský prapor. K dekorativnímu účelu byl pak vedle uherského i chorvatský vztýčen. Molnarovi od- povídá Tisza, že katolické duchovenstvo vždycky a všude potíralo zavedení občanského sňatku. Z toho nevyplývá ale revise zákonů těch. Nikde, ani v Belgii, kdež jest klerikální režim ani ve Francii neb v Německu nečiněn pokus, způsobiti revisí církevně politických zákonů. Táže se strany lidové, žádáli revisi manželského práva jež by právo na uzavírání manželství a judika- turu v manželských záležitostech opět se státu na církev přenesla. (Molnar volá: Ano.) Potom upozorňuje lidovou stranu i voliče na to, že strana klade požadavek způsobilý ohroziti kon- fessionální mír v zemi. Tvrzení Banffovo o při lišném berním šroubu jest nesprávné. Je smutno, že stoupenci samostatného celního území nazí- rají i na tuto otázku z politické stránky. Tato jest vyrovnáním z roku 1867 úplně upravena, kdy Uhrám bylo ponecháno právo na samo- statné celní územi. Nepopírá, že zavedení samo- statného celního území pro Uhry bylo by po delší přechodní době způsobilo posílení uher- ského průmyslu. Ale jest otázka, kdo by byl měl prospěch z tohoto vývoje. Tisza praví pak, že Banffy si stěžoval, že on, Tisza, označil jej jakožto nejmladšího člena sněmovny. Jemu — ministr-presidentu — je prý líto, že Banffy není skutečně nejmladším poslancem, ne- boť potom byl by měl omluvu, že neocitl se v odporu s dlouhou politickou minulostí svou. Nemohl by se mu pak vytýkati neuvěřitelný cynism, s jakýmž celou svou minulost zahalil. Banffy srovnával se s Disraelim. Tento počal ale hájením destriktivních tendencí a stal se mužem konservativním, který své zemi prokázal veliké služby. Kariéra Banffova je opáčná. Počal velmi vysoko, ale jest obava, že skončí tam, kde Disraeli počal. Na Gulnerův osobní projev ne- důvěry odvolává se Tisza k tomu, že činy jeho dokazují opak, než co Gulner tvrdil. On nikdy se nestavěl proti kuriatnímu soudnictví. Žádá na konec za přijmutí předlohy. (Živá pochval v pravo.) Po Tiszovi pronesli Banffy a Gulner osobní poznámky, na něž Tisza krátce odpověděl. Finanční zákon přijat v celku a na to bez debaty i v podrobnostech. Na to uděleno svolení k loterii pro sanatorium souchotinářův a rovněž bez debaty schválena předloha o adoptaci Národ- ního divadla, načež schůze skončena. Příští schůze zejtra. Z Pešti, 10. srpna. Uher. tel. kanc. sdě luje: V zejtřejší schůzi bude v poslanecké sně- movně podán návrh, aby do 10. října nekonala již žádných meritorních schůzí.
#5 alto_textblock #5
Liberální strana uherská. Z Pešti, 10. srpna. (C. B.) Liberální strana konala dnes večer konferenci, jejíž předmětem byly odpovědi, jež mají min. předseda a ministn orby uděliti na několik interpelací. Na návrh Podmanického vyslovila strana předsedovi min. a ostatním členům vlády protokolárně dik za úspěšnou činnost jejich, zač ministerský předseda vřelými slovy děkoval.
#6 alto_textblock #6
zevrubně k životu a k činnosti Waldeck-Rous- seauově, připomínáme zatím však, že když byl Waldeck-Rousseau skvělou právnickou kariérou položil základ k činnosti své politické, nabyl záhy velikého vlivu v konservativnějších repu- blikánských kruzích francouzských, mandátu poslaneckého a později i senátorského. Jako tuhý konservativec zvláště v otázkách sociálních vzbudil zvláště v kruzích socialisti- ckých své doby tak rozhodný odpor proti sobě, že odporem tím zmařena byla i jeho kandida- tura na předsednictví republiky. Boj, zahájený proti vlivům církevním ve školství a proti řeho- lím, jakož i zákonem ve prospěch Dreyfusa, jemuž zjednal po novém odsouzení jeho svo- bodu udělením mílosti, sblížily ho ale se socia- listickou stranou do té míry, že zástupce její Millerand zasedl v ministerstvu Waldeck- Rousseanově, jež bylo se podjalo úkolův zmíněných. Po všeobecných volbách sněmovních ustoupil Waldeck Roussenu Combesovi, ale opřel se pozdějí jeho politice církevní, jež dle jeho mínění daleko zabíhala. Od měsíců churavěl nemocí jaterní. S Waldeck- Rousseauem umírá muž, jehož pozdější soupeřství mohlo se státi Combesovi zvláště nebezpečným. Z Paříže, 10. srpna. (C.-B.) Min. před- seda Combes, jenž dnes večel měl odjeti, roz- hodl se vzhledem na úmrtí Waldeck- Rousseauovo v Paříži zůstati. Zejtřejší ministerská rada učiní disposice v příčině pohrbu. Má býti uspořádán pohřeb na účet národa, dříve má býti ale otázana vdova a ministerská rada podřídí se přání je- jímu. Pohřeb, bude-li konán na státní útraty. bude v úterý, kdyby ale měl ráz soukromý, byi by již v sobotu.
#7 alto_textblock #7
Angličaně ve Lhasse. Z Berlína, 10. srpna. (Zvl. tlgr. »N. L.«) Dle petrohradských zpráv jest již ruská vláda uchystána na to, že se dalaj lama podrobí an- glickým požadavkům. Dalaj lama přivolí nepo- chybně i k dosazení anglického residenta a bude tak udržovati stálý styk s Anglil, tak že ovšem ocitl by se Tibet ve vasalském poměru k Anglii.
#8 alto_textblock #8
Nové lodi anglické. Z Glasgova, 10. srpna. (Reuter.) Anglický úřad admiralní objednal dvě válečné lodi, které výzbrojí a brněním svým překonají vše, co bylo dosud zkonstruováno. Nosnost jejich má býti 16.500 tun a rychlost velmi značná. Nabídky se mají podati do 20. září.
#9 alto_textblock #9
Konflikt Porly s Unil. Z Washingtonu, 10. srpna. (C. B.) Kabi- net ve včerejší sehůzi se usnesl odvolat vyslance severoamerického z Cařihradu a přerušiti tak diplo- matické styky s Tureckem, kdy by sultán nesplnil americké poža davky. Americké loďstvo nesm dříve od Smyrny odplout, doku nebude konflikt definitiv ně urovnán. Z Nov. Yorku, 10. srpna. (Zvl. tel.) De- mokratické listy útočí na spolkovou vládu k vůli sporu s Tureckem a praví, že lodní de- monstrace před Smyrnou jest jen volebním manévre m, aby se ukázulo voličům, jak silnou jest zahraničná politika vlády. Ostatně věří se v kruzích zdejších, že Porta vyhoví Americe, dříve než loďstvo k ně- jaké akci přikročí.
#10 alto_textblock #10
Marocká otázka. Z Tangeru, 10. srpna. (C.-B.) Bývalý gu- vernér tangerský Sidi Bargaš sem dnes přibyl. Koluje pověsť, že se stane nástupcem sultánova ministra pro zahraniční záležitosti Torresa. Dle jiné pověsti je prý účelem jeho cesty přiměti ministra války Mehedi el Menehbiho k návratu do Fezu.
#11 alto_textblock #11
předsedy s oběma ministry orby a se zástupei příslušných ústředních korporací vyplynulo pak. že ze stejné příčiny nelze očekávati dostateč ného dovozu z druhé části říše. Situace zostřila se ještě opatřením cizích státův proti vývozu pícnin a okolností, že z jednotlivých domácích území produkčních ohlášeny značné nákupy píce pro cizinu. Ze situace té běželo o to, domá- címu zemědělství reservovati ono množství píce, jež teď ještě jest v zásobě, neb jež dodána bude ještě ze zemí nepostižených suchem. Rozhodla se tedy vláda) v souhlase s uher- skou vládou, jež obdobné nařízení současně vydá, přikročiti k rychlému zákazu vý- vozu píenin. Zákaz týká se melasy kukuřice, ovsa, bobů, vlčích bobů, vikve, zemáků, čerstvých a suchých pícnin, jako jetele, sena a p., slámy, řezan ky, steliva, otrub, výpalků, pokrutin, mláta a řepových řízků. Zákaz nabude platnosti dnem, kdy bude oznámen jednotlivým celním úřadům. Vyjmuty jsou jen zásilky oněch zmí- něných druhů, které — prokázatelně — před 12. srpnem 1904 byly k odeslání do ciziny železnici neb lodi odeslány. Pro úplnou účinnost nařízení shodly se obě vlády, nepřipouštěti ni všeobecných ni specialních výminek. Na zmírnění neb suspendování cel dovozných, jež by pro obilniny neb luštěniny dle 7. čl. celního zákona možné bylo, prozatím se nepomýšlí, protože zákaz vývozu oněch druhů nepochybně stačí. Naproti tomu pomýšlí se po skončení zavedeného šetření usnadniti zemědělství odebírání pícnin sníženými tarify a tak způsobiti vyrovnání mezi potřebou a nabídkou.
#12 alto_textblock #12
Snížení tarifu pro dopravu píce. Z Vídně, 10. srpna. (C.-B.) Vzhledem na nedostatek píce, způsobený trvalým suchem ve velkých částech Předlitavska a tím vzniklou tíeeň zemědělskou, obnovilo minister- stvo železnic až po 30. červen t. r. platný tarif nouzový s ohledem na území, nedostatkem postížené, až po dobu do 31. prosinee 1904 a rozšířilo ho i na dopravu kukuřice. Se správami soukromých dráh počne se vyjednávati v příčině povolení co možná největších nouzo- vých úlev.
#13 alto_textblock #13
Pruský stát a uhelné doly. Z Berlína, 10. srpna. (C. B.) »Wolfova kancelář« sděluje: Dle zprávy z příslušné strany jsou vymyšleny pověsti bursovní, jakoby stát chtěl mimo důl »Hibernia« ještě jiné roz- lehlé doly uhelné získati. a st. Z Pešti, 10. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 17.000 metr. centů pšenice o 10 h levněji. Znamenala pšenice tisská 82.5 kg K 11 30, 81.5 kg K 11.20, 80 kg K 11.— (žlutá), 80 kg K 10 90 (snětivá), 78 kg K 10.85, makovská 79 k K 11.15 stará, hartská 77 kg K 11.—, z okoli Pešti 81 kg K 11.15, 80kg K 11.05, 80k K 11.—, 79 kg K 10.45 snětivá, 77 kg K 10 65, banálská 80 kg K 11.—, törökbečská 78 kg K 10 024. bečkerecká 78.4 kg K 10. 85; žito (— 57), K 8.—, 8174%, staré K 8. 05 oves K 7.40, 7.65; kukuřice K 7.35. 738. Na terminovém trhu směr liknavý na déšt. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 10 46, na duben K 10 67, žito na říjen K 819, na duben K 8.45, oves na říjen K 7.17, na duben K 7.42, kukuřice na srpen K 7.19, na září K 7.17, na květen 1905 K 0.— řepka na srpen K 11.20. Na plodinovém trhu vepřové sádlo K 65.—, slanina dvoudílná K 56.—, čtyřdílná K 52.—. Ostatní nezměněno. Z Nového Yorku, 10. srpna. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse sotva stálé. Znamenala: pše- nice na září 1045/s, na prosinec 1035/s, kukuřice na září 58 25, eukr (Fair Muscovados) 311/1e, bavlna 10.65. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu pevné.
#14 alto_textblock #14
třování povstalě škody a vyplácení ná hrady mnohdy macešsky. Odtud tedy opráv- něnost stesků se strany pojištěných a tak malé pro cento pojištěnců První podmínkou ke zjednání nápravy pojišťovnou zemskou musí tedy býti odstranění obou dosavad- ních vad zlevněním správy a režijních výloh vůbec a spravedlivým vyšetřo- váním škod nejen u velkých, ale i těch nejmen- ších pojištěnců. V obou směrech může pojišťovna zemská přivoditi želanou nápravu jen tehdy, bude-l jt 1. dán k disposici základní fond v přimě- řené výši, 2. zjednodušena-li bude jeji správa rozumnou decentralisací Avšak jak věc tuto při zbědovaném stavu zem- ských financí uskutečniti? V rozpočtovém výboru (ná- sledkem obstrukce německé) předčasně uzavřeného zemského sněmu přijato, aby loňskou živelní pohro mou postiženým krajům dostalo se podpory zemsko ve výši 31/4 mill. korun. Stane-li se návrh tento skut- kem, bude navržená podpora zemská pouhou ná- plasti na rány postižených. Šedesát nebo sedmdesá korun (více na středního rolníka nepřijde!) nelze přece považovati za podporu, způsobilou vypomoci po- stiženým z tísně! Proto, nebylo by lépe, těchto 31 mill. korun věnovati jako základní jmě- ní zemské pojišťovně? Nestačily by úroky z tohoto kapitálu k zapravování všech správních výloh nového ústavu? Pakliže ano, již tato okolnost sama o sobě slačila by k tomu, aby se prémie pojišto- vací oproti dosavadním alespoň o 1/2 snížiti moh- la, a pakliže by — po příkladu Zemského pojišťova- cího fondu císaře Františka Josefa I. — místní jedna- telství za nepatrnou náhradu převzaly okresní vý- bory, které by též zvláštní komisek vyšetřo- vání případnýchškodvydržovati mohly zfondu okresního, pak, kdo ví, nedostačovala-l by prémie až i poloviční dosavadních k úhradě případ- ných škod. A pojišťovna, po níž všichni toužebně vo táme, stala by se rázem skutkeml Namítne se mi však, jak by k tomu příšli loňískou pohromou postižení, aby peníze, k jich podpoře po- volené, sloužily za základní fond pojišťovny a oni aby takto o to, co jim mělo náležeti, byli připra- veni? Ukázal jsem již — a v tom dojisla všade ne- najdu odporu! — že obnosy na jednotlivce vypadající nelze ani zváti podporami; proto také nikoho by z bídy nevytrhly. Kdo však, ptám se, ručí a ru- čiti jim může za to, že podobná živeln pohroma nestihne je letos nebo v nej- bližších létech opět? A stane-li se tak, budou žebráky. Odřeknou-li se ale příspěvku, jenž — jak znovu pravím — není způsobilým zmírniti je- jich tíseň, zabezpečí se aspoň pro budouc- nost proti možným pohromám; budou-li ale trvati na tom, aby jim tyto nepatrné podpory byly vypla- ceny, nedočkají se zemské pojišťovny ani za 20 let. Nucené pojišťování — a za to pri- mlouvají se všecky podané návrhy! — předpokládá přiměfené odškodnění pojišťoven trva- jících, a k tomu bylo by potřebí millionů, na jichž sehnání při nynějších zbědovaných poměrech financí zemských nelze pomysliti ani za 50 roků. Nám netřeba nuceného pojišťování, potřebujeme jen zlacinění pojišťování a spravedlivého vyšetřování způsobe- ných škod. Toho-li dosáhneme, nedáme se dojista k pojištění pobízeti, nýbrž z vlastního po- pudu pojistíme se u takovéto pojišťov- ny zemské. Na konec připomínám, že mám na mysli zem- skou pojišťovnu všeobecnou, t. j. nejen proti ško- dám z krupobití, ale i z ohně a pro případ úmrtí (do- žití se a pod.). Vykazujíť oba tyto odbory u všech trva- jících pojišťoven značné přebytky a přispějí tedy k dalšímu snížení pojišťovací pré- mie proti krupobití měrou značnou. Stane- se zemská pojišťovna skutkem, dokud hluboký dojem loňské katastrofy ž mysli lidu nevymizel, bude začátek její šťastný a mno- hoslibný; zaspíme-li vhodný okamžik, bude se o zřízení jejim ještě dlouho v Čechách mluviti, ale ve století 20. sotva uzří světlo světa.
#15 alto_textblock #15
i dámy pořádati se bude ve dnech od 5. září do včelně 10. září t. r. Výklady, jakož i praktická cvičení, vzta- hovati se budou na všecka důležitější odvětví ovocnické technologie, najmě na: 1. konservování ovoce suše- ním, 2. výrobu povidel, marmelad, huspenin (gelée)a past ovocných, 3. na výrobu vín ovocných, zvláště dessertních a šumivých, 4. přípravu ovocných kon- serv (zavařenin) a ovoce kanditovaného, 5. na pálení ovec. koňaku, slivovice a třešňovky, jakož i za 6. na výrobu ovocného octa. Aby umožnilo se takéi damam z Prahy a blízkého okolí tento kurs navštěvo- vati, vyučovati se bude vždy odpoledne od 1/22. do 126. hodiny. Vyučování jest bezplatné. Kdo hodlá se kursu zúčastniti, příhlas se korresp. lístkem ředi- telství král. českého zemského pomologického ústavu v Troji záhy, a to nejdéle do 31. srpna z toho důvodu, že lze přijati pouze určitý počet účastníků se zřetelem k místnostem pokusné stanice zužitkovací, v níž se kurs koná. Pro ty, kdož by nad ustanovený počet se přihlásili, uspořádá ředitelství nový kurs, o němž. jakož i o době trvání druhého kursu budou dotyční zpraveni. Nejbližší spojení Prahy s Trojí elektrickou tramwaví buď k výstaviští neb k holešovické centrále, odtud přes nový převoz vltavský v Praze-VII. K žalostnému stavu nezaměntnaných hospodář- ských učilelů. Na stále projevované přání, zvláště v kruzích školství hospodářské na starosti majících, by hlásily se k učitelství hospodářskému síly s delší praxí hospodářskou, odhodlali se někteří dlouholetí hospodářští úřadníci zaměniti vládu ve dvoře a n poli za vládu v síni školní. Velkou obuiž činilo jim složení zkoušky učitelské, zvláště theoretická jejl čásť byla pro ně, sloužící dlouhá léta jenom praxi, tvrdým oříškem. Konečně složili zkoušku a nová na- stala jim, nezaměstnaným, zkouška hrozná: bídya nouze. Nikdo se o ně nestará, nikdo nestará se zda mají od čeho živu býti, prosby jich o zaměstnání od- bývají se jako prosby žebravého tuláka. Po prakticky vzdělaných učitelích stále se volá, a když se přihlásí. neposkytne se jim ani skývy chleba. Mezi neza- městnanými jsou starší lidé s praxí při hospodářství 12—18letou, a mnohý vyniká z nich odbornou čin- ností literární, a přece lidé takoví nemají zaměstnání. Jinde vážili by sobě sil, jež slibují státi se zdatnými pracovníky pro blaho rolnictva u nás nechají se hy- nouti v nouzi, nepřímo tak pracuje se k jich zakrnění a odejímá se jim veškerá chuť k nezištné práci. Není potom dívu, když takové síly, domohou-li se vlastní skývy chleba, stávají se obyčejnými chlebaři. Ty. když zamýšlejí věnovati se hospodářskému školství, upozorňujeme, by nečinili tak nyní, kdy mnoho zkou- šených sil učitelských je bez zaměstnání: zkoušku učitelskou nechť složí, ale hned po odbyté dvoulelé praxi, pokud vědomosti theoretické v hlavě jich ne- prořídly. Správní výbor Jednoly úřadníků záložen v ze- mích koruny české konal schůzi dne 30. července z přeosednictví p. cís. rady K. Kavky. C. k. krajský scud v Jičíně oznamuje, že seznam ustanovených revisorů ve smyslu § 9. min. nařízení ze dne 24. čer- vence 1903 č. 134 ř. z. dle vyrozumění presidia c. k vrch. soudu zemského v Praze ze dne 4. června 1904 č. 9999 již je zhotoven; usneseno požádati vrchní zemský soud v Praze o tento seznam revisorů. Vzata na vědomí zpráva o ustavení se kondičního odboru. Upozorňujeme záložny i úřadnictvo na tento odbor, aby služeb jeho co nejhojněji používaly. Poslední ne- blahé události v našich záložnách dokázaly nezvratně, že jen svědomitou správou a přísnou kontrolou a po- mecí schopného úřadnictva možno nejlépe čeliti kata- strofám, které všeobecnou důvěru v tyto poměrně nej- důležitější ústavy peněžní na poli národohospodářské organisace naší podrývají. Kondiční odbor pečovati bude o to, aby při obsazování uprázdněných i nově systemisovaných míst úřadnických dostalo se zálož- nám úřadnictva řádného, schopného, vzdělaného poctivého. Zároveň i působiti bude k tomu, aby upuštěno bylo od dosavadní nehumanní podmínky stáří do určitého počtu let, zejmena tam, kde žadatel jest členem pensijního fondu úřadníků záloženských. V příčině nedělního a svátečního klidu všeobecně již uznávaného obraci se správní výbor ke všem česko- moravským záložnám, kde dosud nedělní a sváteční klid zaveden není, aby po příkladu druhých záložen z vlastní moci a dobré vůle jakož i ka cti své zavedly nedělní a sváteční klid. Dále usneseno, aby jednot domáhala se zrušení ilužebních kaucí úřadníků zálo- ženských. Nedostatečnost a tudíž i bezúčelnost slu- žebních kaucí státní správa uznala a je zrušila. Kauce buďtež vráceny. Dále usneseno vydávati měsíčník pro členy jennoty a tak seznamovati je se všemi zále- žitostmi jež týkají se zájmů záložen neb úřadnictva. Přispívajícími členy staly se Občanská záložna v Nym- burce a v Semilech a 29 kollegů přijato za členy řádné Mezinárodní kongres hornický konaný v těchto dnech v Paříži, schválil po delším rokování resoluci. ve které se vyzývají zástupci států na sjezdu zastou- pených, aby učinili vše možné, aby vymohli zákon- ným neb jiným způsobem pro dělníky hornick mzdové minimum, které by jim zaručovalo slušný život. Hornický sjezd počal dále rokovatio prostředcích k zabránění červinky. Zástupce pro Londýn. Zastoupení čelnějších firem pro Londýn převzali py dva jednatelé právě se tam etablovavší. Jeden z nich jest dle došlých o něm informací velmi řádný, přičinlivý a schopný mladí za zámožné rodiny z Čech pocházející. O druhém vy- slovují se reference rovněž příznivě. Vývozní kance- lář obchodní a živnostenské komory pražské žádá firmy, jež by po případě s jednateli těmi chtěly vstou- piti ve spojení, aby se u ní co nejdříve přihlásily za účelem sdělení adresy a bližších informací Americká cukerní stalistika. V minulém týdnu obnášely zásoby 144.000 tun protí 269.000 a dovoz 1900 tun proti 3500 tunám v roce loňiském.
#16 alto_textblock #16
Pumová afféra terstská. Z Terstu, 10. srpna. (C.-B.) V souvislosti s pumovou sfférou byli dnes soukroumý učite Bedřich Giuliuzzi a obchodník Marcell Depore zatčeni. V afféře pomazání budovy místodržitel- ské (italskými barvami) byl zatčen dnes obchodn cestující Hektor Cusin.
#17 alto_textblock #17
Korunovace v Srbsku. Z Bělehradu, 10. srpna. (C.-B.) Korunovaee krále Petra vykoná se 21. září v Bělehradě, pomazání v zičském klášteře. Z Bělehradu, 10. srpna. (C.-B.) Dle nových rozhodnutí zúčastní se skupština korunovačních slavností v Bělehradě. Korporativně nebude ale dřive svolána, aby povolila prostředky k tomu. S ohledem na špatnou sklizeň v Srbsku a na válku bratrského národa ruského nebude ve- likých okázalostí a budou korunovační slavnosti ve skrovných jen mezích držány.
#18 alto_textblock #18
Z bavorského sněmu. Z Mnichova, 10. srpna. (C.- B.) Sněmovna říšských radů měla zde svou závěrečnou schůzi. Předseda hr. Lerchenfels připomenul,o čem během tohoto zasedání bylo jednáno oznámil, že ze zdravotních ohledů resignuje na hodnost předsedy.
#19 alto_textblock #19
Demisse Negrierova. Z Paříže, 10. srpna. (C.-B.) Dle » Gauloise jest příčina, proč generál Negrier trvá při tom aby byl dán do příkaznosti, v tom, že nebylo vyhověno eho rozkladům o špatném stavu voges- ských tvrzí a opevněného tábora v Belfortu a že nebyla učiněna nijaká opatření, aby obranná sou stava na východní hranici byla uvedena v ná ležitý stav.
#20 alto_textblock #20
Hr. Waldeok-Rousseau zemřel. Z Paříže, 10. srpna. (C.-B.) Bývalý ministrpresident Waldeck- Rous- seau zemřel odpoledne násled- kem opětné operace, již vyžadovala jeho choroba jaterní. Operace, jež byla provedena německým prožessorem Kehrem i anglickým professorem Armousem za přispění několik francouzských lékařů, byla nutnou následkem zhoršení pacientova stavu. Slabost jeho dosáhla krajního stupně a činnost jater ustala. Operace, jež trvala dvě hodiny, přivodila smrt, jež na- stala ve 221 hod. odpoledne. Pro nedostatek místa v čísle tomto nelze nám vrátiti se dnes
#21 alto_textblock #21
Národní hospodář. Rakousko-uhersko-italské obchodní smlouvy. Z Vídně, 10. srpna. (»Neue Fr eie Presse«. Zástupei vlády rakouské a uherské referovali dnes svým vládám a dostali prý nové instrukce ohledně vyjednávání s Italií. (Viz o tom i zprávu v rubrice hospodářské. Pozn. red.) Italie požaduje pro svá vína, jež se michají s jinými, zvláštní celní vý- hody, které by přišly k dobru vínům italským. Rakousko-uherští delegáti s tím však nesouhlasí a podají se tedy proposice jiné. Kromě otázky vinné ještě jiné mají býli vyřízeny, poněvadž Italie, pro případ, že by jejímu přání po této stránce nebylo vyhověno, chce nabyti kompen- sačních výhod na poli agrárním a chce zejmena zvýšiti cla na naše tovary, čímž by rakouský průmysl, zejmena papírnický a dřevařský, byl po- škozen. Též vývoz koní by byl zasažen. Po do- sažení dohody vlád rakouské a uherské, dosta- nou zástupcové obou těchto vlád instrukce av ponděli nebo v neděli odjedou do Valombrosy. Vyjednávání bude trvati pravděpodobně ještě tř až čtyři neděle a proto nebude moci za- číti vyjednávání s Německem, ke kterému mělo dojíti počátkem září. Vzhledem k této změněné situaci bude Německo zatím vy- jednávati už se Švýearskem a doufá, že koncem září se s ním dohodne o obchodních smlouvách. Jako termin pro platnost smlouvy rakousko- uhersko italské bude stanoven 1. leden 1906.
#22 alto_textblock #22
Zákaz vývozu píce. Z Vídně, 10. srpna. (»N. F. Presse«.) Zejtra bude v říšském zákonniku uveřejněno nařízení ministerské ohledně zákazu vý- vozu krmiva, datované ze dne 10. srpna t. r. Veškery druhy krmiva jsou jím zasaženy. až na ječmen ke krmení. To se stalo prý proto, poněvadž nelze za účelem vyclivání dobře ro- zeznávati tento druh ječmene od ječmene pivo- varského. Byl by se tedy musil prý zakázat vývoz ječmene vůbec, což dle názorů vlády by přesahovalo vytknutý účel nařízení zejmena vzhledem na výsledky žní. »Korrespon denční kaneelář« sděluje k vydání vý- nosu ještě: Ze zpráv ministerstva orby došlých a z ankety konané dne 8. t. m. vyšlo na jevo, že ve veliké části říše a sice v Čechách, na Moravě, Slezsku, Haliči, Buko- vině, pak v Dol. Rakousku a u veliké části i v Horním Rakousku a v jižním Tyrolsku nastal veliký úbytek na sklizni plenin, takže třeba se obávati velikého poškozen zemědělství i značných potiží v příčině zásobování vojska. Z vy jednávání s Uhrami a z konference ministerského
#23 alto_textblock #23
Kotázee zřízenízemské pojišťovny“) Uvažuje ředitel Josef Slabý. Ohromná katastrofa živelní dne 19. července 1903. zastihnuvší tak krutým způsobem celé jižní a jihový- chodní Čechy, pohnula opětně otázkou zřízení zemské pojišťovny v království českém. Ač minulo ode dne katastrofy již hodně času, přece nelze říci, že bychom byli v otázce této nějak zvláště vydatně pokročili ku předu, ba zdá se, že, nežli dojde k jejímu ústavnímu projednání ve sněmu, ochabne zájem o její uskuteč- nění v té míře, že zemská pojišťovna v době dozírně sotva stane se skutkem. Jednou z příčin tohoto zjevu jest dojista okolnost, že podané návrhy značně se různí v otázkách zásadních, a žádný z nich že není toho druhu, aby na brzké jeho uskutečnění dalo se jen myslit! Jeví se na př. různost v názorech, má-li býti pojišťovna všeobecnou nebo jen proti š ko dám krupobitním a požárním; má-li poji- šťování býti dobrovolné nebo nucené. Prot nucenému pojišťování ozvali se již právem hospodář krajin, kde po celou řadu let krupobití nepamatují, krátce: každý z podaných návrhů narazil někde na odpor. Chceme-li tedy se zdarem choulostivou futo olázku luštiti, třeba nám především nestranně uvážiti slesky našich hospodářů do pojišťoven trvajících a vysvětliti smutné faktum, že nepoměrně malé pro- cento, dne 19. července postižených, bylo pojištěno Ptáme-li se našich rolníků, proč se nedají poji- stiti pro škodám krupobitním, všude dostane se nám odpovědi, že 1. trvající premie pojišťov ac jsou nepoměrně veliké a 2. že vyšetřo- vání způsobených škod děje se takevým způsobem, že vyplacená náhrada není v žád- ném poměru k utrpené škodě. (Tu a tam ovšem shledáme se též s předpojatostí proti pojišťo vání se vůbec, ale to jsou zjevy již celkem ojedinělé.) Nestranný pozorovatel musí, bohužel, doznati, že ste sky ty jsou pravdivé. Dosavadní pojišťovací prémie proti škodám krupo- bitním obnášejí v průměru (s různými těmi poplatky 3—4% pojištěné sumy, kdežto proti škodám požárním zřídka kdy dosahují 1/25%. Stesky na vysoké prémie rozumějí se tedy jen při pojišťování krupobitním stesky na nespravedlivé vyšetřování škod u obou odborů. Nechci tuto rozhodovati o tom, jsou-li dosavadn vysoké prémie výší vyplacených náhra ospravedlněny, nebo vězí-li příčina toho někde jinde; tolik však jest známo, že všecky trvající poji- šťovny jsou ústavy výdělečnými. Správa těchto ústavů jest nepoměrně drahá, nákladná a v tom také jednu z příčin vysokých jich prémií hledati dlužno. Výdělková jejich činnost bere se tedy dvojím smě- rem: na jedné straně předpisují si vysoke prémie pojišťovací a na druhé vedou si při vyše *) Uveřejňujíce tento článek, uvíláme, způsobí-i podnět jeho diskussi o otázce, která veřejné úvahy jistě zasiuhuje.
#24 alto_textblock #24
Jednání o obchodní smlouvu s Italii. Rakoušti vyjednávatelé vrátili se včera ráno z Italie do Vídně. aby podali na kompetentních místech zprávu o do- savadním průběhu celního vyjednávání s Italií Potom nastanou asi ihned porady mezi společnou, rakouskou a uherskou vládou o tom, jaký postup má býti na dále ve smluvné akci s Italif. Oprot opačným zprávám listů vídeňských oznamuje se »Budapesti Hirlapu«, že ve vyjednávání o obchodní smlouvu rakousko-uhersko-italskou jes zásadní shody už docíleno. Stoupnutí spotřeby a klesnutí vývozu cukru. Z červencových číslie námi již uveřejněných jest patrný další příznivý vývoj konsumní statistiky v Rakousko-Uhersku. Spotřeba v měsíci červene obnášela 425.475 q a stoupla, jak se ostatně očeká- va o, proti červenci roku loňského o 90.593 q a proti červnu letošnímu o 63.972 q. Úbrnná spotřeba v mě- sících září 1903 až červenci 1904 obnášela 4,489.255 q proti 3,691.287 q v soudobí loňském, což značí z uplynulých 1! měsíců vzestup spotřeby o 797.968 Naproti tomu nebyl vývoz v měsíci červenci nijek uspokojivý. Obnášelť pouze 210.100 q a klesť proti soudobému měsíci loňskému o 654..408 q. Schodek ten zavinila nynělší nesplavnost Labe a Odry ná sledkem velkého sucha. Čelkový vývoz v měsícíe září r. 1903 až červenci r. 1904 vykazuje minus 1,583. 491 q Cukerní haussa. Na trzích cukerních činila hauss včera další pokro y. Hamburk oznámil včera dopo ledne vzestop kursů o 30—40 fenyků, což se uvádí v souvislost s koupěmi americkými, kteréž obnášely asi 30 000 tun. Uherské státní dráhy v r. 1903. Ředitelství král uherských státních dráh doručilo v těchto dnech mi- nisterstvu obchodu svou podrobnou zprávu o všech událostech loňského roku. Dle účtů konečných obná- šely příjmy v r. 1903 K 230,664.493, o K 8.637.437 více než v r. 1902. Vydání činila K 146, 157.31 2, K 5,328 324 více než loni. Přebytek obnáší tudíž k 84.507.180 a jest o 3,309112 K (= 4075 proc.) vělší než v r. 1900. Důležitý vynález v odboru lesnickém. Jak jsme již svého času s veřejností sdělili, dali si pánové lesní inženýr Ant. Holub z Plzně a J. E. Holan z Kynžvartu patentovati pro lesní kruhy a dřevní obchody důležitý vynález tak zv. „Tachykubator“ samočinný univer- sální kubírovací a sčítací přístroj. Prvý přístroj sy- stému jednoválcového, vyrobený firmou Jos. Jan Frič na Kr. Vinohradech, představil lesní inženýr p. Holub, maj. systemisační technické kanceláře v Plzni, ve valném shromáždění České lesnické jednoty v neděl dne 7. t. m. v zasedací síni zemědělské rady pro král. české v Praze. Mezí jiným pravil: „Tachy- kubator“, samočinný kubírovací a sčítací přístroj sy- stému jednoválcového, sestávající z válce ovinutého papírovým pláštěm, škály a dvou kruhů sčítacích slouží k rychlému kubírování a současnému sečítáni krychlových obsahů kmenů buď pasečených neb n stojatě. Pomocí Tachykubatoru lze zcela pohodlně bez duševní neb tělesné námahy v jedné hodině sku- bírovati a sečísti na 500 kmenů pasečených a na 800 kmenů na stojatě. Má-li býti stroje použito k praco- vání venku, třeba jest jej přišroubovati na staliv užívaný pro stroje nivellační, má-li býti se strojem pracováno v kanceláři, možno jej postaviti kamkoli na stůl. Řečník dále pojednával o zařízení stroje a demonstroval s tímto jednotlivé praktické výkony. Jak již podotknuto, slouží stroj ke kubírování a sčítání dřev pasečených i na stojatě a to všech možných druhů a dimensí jednoduchou záměnou plášťů a škal. jež ke stroji připevněny jsou šroubky opatřenými plo- týnkami. Pláště a škály jsou tedy zvlášť vyhotoveny pro kmeny pasečené a zvlášť pro jednotlivé druhy dřevin na stojatě. K uschování plášťů a škal slouží vnitřek válce. Ke stroji připevněno také počítadlo k udávání počtu kusů kubírovaných dřev a eventuálně i výškoměr, klupna a pásmo O podrobných výhodách stroje řečník se nezmínil, ponechávaje tuto věc úsud- kům odborníků, avšak prohlásil, že kdyby stroj an jimých výhod neposkytoval než té, že samočinně ku- bické obsahy sečílá, již pro tuto vlastnost stojí za povšimnutí, neboť zbavuje lesníka jedné z nejfádněj- ších a nejúmornějších prací kancelářských. Kurs o průmyslovém zužitkování ovoce. Při král českém zemském pomologickém ústavě v Troji pořá- dati se budou v měsíci září t. r. kursy průmyslového zužitkování ovoce, jejichž význam pro ovocnickou pro- dykci v Čechách všeobecně se dnes uznává, jak o tom svědčí neobyčejná jejich návštěva, jež rok od roku stoupá. Prvý český kurs zužitkovaci, jak pro pány, tal
#25 alto_textblock #25
Trhy peněžní
#26 alto_textblock #26
Z Vídně, dne 10. srpna. (Závěrečné úřadní kursy.) Únorová renta . 100.10] Ivovskočernovická 577.— 99.25 spol, st.dr. rak uh. 633.— květnová 85.50 99 25 jižní dráha . červenc. —.— 100.10 štyrsko hr.-köfl. říjnová „ 5430.— 119.30 severní dráha . rakouská » zlatá 414.— rak. severozáp. dr. 99 30 » kor. —.— pardubická dráha 119 05 uherská » zlatá 420.— polabská dráha 97. 10 » kor. ——.— česká sev. dráha 91.— rak. invest. renta 2750.— buštěhradská A 88 90 uher. a 1046.— B 49% zást. listy Hyp —.— pražsko - duchcov. banky král. č. —.— duchcov.« podmok 31/2% zást. 1. Hyp 2145.— ústecko- tepl. dr. banky král č. 843.— dunaj. paroplaveb. 4% kom. dluhop. 680.— rakouský Lloyd Zem. banky kr.č. 346 — turecká tabák. rež. 4% žel. dl. úpisy 479 — rak. zbrojovka Zem. banky kr.č. 343.— Rudolfova huť . státní losy 1854 alpská montan. sp. 433.50 „ 1860 rým.-muráň. spol. 494 — po 500 zl. . Poldina huť . . 373.— po 100 zl. . praž. želez. sp. . 2280 — státní losy 1864 česká montan. sp. 1288.— losy úvěrního úst. Daněk . . . . 335.— vídeň. l. komun. západočeská uhl. 199 — tisské losy . . . —.— severočeská uhl. turecké losy mostecká uhl. sp. 627.— rak.-uh. banka . vídeň stavební sp. — rak. úvěrní ústa Schodnica . . . 650.— b. anglo-rakouská haličsko-karpatské 1030.— vídeňská unionka 610 — peštska vagonka. b. pro země rak. 117 28 devisa německa uh. úvěrní banka 95 0 » pařížská. bank. jednota „ curyšská. 95 05 r. úst. pro úv. poz 239.6 * londýnská Česká průmyslová 19.03 dvacetifrank 412 — banka. . .. 117 28 marka papirová. roln. úvěr. banka 347.— 253.— rubi » česká b. Union . —.— Živnost. banka . —.— Eskontní sazby 31/2—334 procenta. Po pevném průběhu působily ke konci tísnivě prodeje peštské a slahší Berlín. x. Z Vídně, 10. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Semestrální billance kreditního ústavu nebyla ve Vídni posuzována stejně. Příznivá nálada, převládající z počátku, kdy podnikány větší úhradní kontreminy, byla později vystřídána názory méně uspokojivými. Prolože též z Pešti zahájeny prodeje kreditek a z berlínského trhu báňského oznámena silná reakce, přišel původní zisk kreditek naposledy úplně na zmar. Přes to však zůstala na dále nálada pevná. Přýznivým byl zvláštů trh místni
#27 alto_textblock #27
100.—
#28 alto_textblock #28
94.20
#29 alto_textblock #29
99.60
#30 alto_textblock #30
99.60
#31 alto_textblock #31
—.—
#32 alto_textblock #32
153 10 183.75 257. — 462 — 507. — 161. 50 126 50 1612 - 641.50 276 — 516.— 427.—
#33 alto_textblock #33
754.—
#34 alto_textblock #34
517.—
#35 alto_textblock #35
938.—