#1
alto_textblock
#1
11. srpna 1904. Císlo 221
#2
alto_textblock
#2
NÁROBNÍ LINT Y
#3
alto_textblock
#3
Strana5.
#4
alto_textblock
#4
mach myšlenky národnostní v posledních létech
neměl úspěchů. Tisza prováděl vojenskou reor
ganisaci, aniž byly splněny požadavky armádn
řeči. Dále se zavázal udržovati hospodářskou
jednotu Uher s Císlajtanií, ač je to v nepro-
spěch Uher a nad to v Rakousku cestou ústavn
provésti se nedá.
Koncesse bez hospodářské samostatnost
nemají žádné ceny. Zahájené vyjednávání s Itali
a Německem jest praejudicem pro vyrovnán
rakousko-uherské a pro uherský vývoz. Kdyby
i zemědělství uherské celní rozlukou z počátku
trpělo, mohlo by najíti náhradu ve fiskálních
clech, která by pak vesměs připadala Uhrám.
Celní tarif, jenž vzat byl za základ vyjednávání
s Německem a Italií, poslouží jen rakouskému
průmyslu. Jmenovitě ela na průmyslové výrobky
jsou příliš vysoká.
Hr. Tisza prohlašuje nejprve k výtce
Bánffově proti používání chorvatského praporu
při návštěvě amerického loďstva ve Rěce, že n
hlavní frontě guvernéra vztýčen byl jen uherský
prapor. K dekorativnímu účelu byl pak vedle
uherského i chorvatský vztýčen. Molnarovi od-
povídá Tisza, že katolické duchovenstvo vždycky
a všude potíralo zavedení občanského sňatku.
Z toho nevyplývá ale revise zákonů těch.
Nikde, ani v Belgii, kdež jest klerikální režim
ani ve Francii neb v Německu nečiněn pokus,
způsobiti revisí církevně politických zákonů. Táže
se strany lidové, žádáli revisi manželského práva
jež by právo na uzavírání manželství a judika-
turu v manželských záležitostech opět se státu
na církev přenesla. (Molnar volá: Ano.) Potom
upozorňuje lidovou stranu i voliče na to, že
strana klade požadavek způsobilý ohroziti kon-
fessionální mír v zemi. Tvrzení Banffovo o při
lišném berním šroubu jest nesprávné. Je smutno,
že stoupenci samostatného celního území nazí-
rají i na tuto otázku z politické stránky. Tato
jest vyrovnáním z roku 1867 úplně upravena,
kdy Uhrám bylo ponecháno právo na samo-
statné celní územi. Nepopírá, že zavedení samo-
statného celního území pro Uhry bylo by po
delší přechodní době způsobilo posílení uher-
ského průmyslu. Ale jest otázka, kdo by byl
měl prospěch z tohoto vývoje. Tisza praví pak,
že Banffy si stěžoval, že on, Tisza, označil jej
jakožto nejmladšího člena sněmovny.
Jemu — ministr-presidentu — je prý líto, že
Banffy není skutečně nejmladším poslancem, ne-
boť potom byl by měl omluvu, že neocitl se
v odporu s dlouhou politickou minulostí svou.
Nemohl by se mu pak vytýkati neuvěřitelný
cynism, s jakýmž celou svou minulost zahalil.
Banffy srovnával se s Disraelim. Tento počal
ale hájením destriktivních tendencí a stal se
mužem konservativním, který své zemi prokázal
veliké služby. Kariéra Banffova je opáčná. Počal
velmi vysoko, ale jest obava, že skončí tam, kde
Disraeli počal. Na Gulnerův osobní projev ne-
důvěry odvolává se Tisza k tomu, že činy jeho
dokazují opak, než co Gulner tvrdil. On nikdy
se nestavěl proti kuriatnímu soudnictví. Žádá na
konec za přijmutí předlohy. (Živá pochval
v pravo.)
Po Tiszovi pronesli Banffy a Gulner osobní
poznámky, na něž Tisza krátce odpověděl.
Finanční zákon přijat v celku a na to bez
debaty i v podrobnostech. Na to uděleno svolení
k loterii pro sanatorium souchotinářův a rovněž
bez debaty schválena předloha o adoptaci Národ-
ního divadla, načež schůze skončena.
Příští schůze zejtra.
Z Pešti, 10. srpna. Uher. tel. kanc. sdě
luje: V zejtřejší schůzi bude v poslanecké sně-
movně podán návrh, aby do 10. října nekonala
již žádných meritorních schůzí.
#5
alto_textblock
#5
Liberální strana uherská.
Z Pešti, 10. srpna. (C. B.) Liberální strana
konala dnes večer konferenci, jejíž předmětem
byly odpovědi, jež mají min. předseda a ministn
orby uděliti na několik interpelací. Na návrh
Podmanického vyslovila strana předsedovi min.
a ostatním členům vlády protokolárně dik za
úspěšnou činnost jejich, zač ministerský předseda
vřelými slovy děkoval.
#6
alto_textblock
#6
zevrubně k životu a k činnosti Waldeck-Rous-
seauově, připomínáme zatím však, že když byl
Waldeck-Rousseau skvělou právnickou kariérou
položil základ k činnosti své politické, nabyl
záhy velikého vlivu v konservativnějších repu-
blikánských kruzích francouzských, mandátu
poslaneckého a později i senátorského.
Jako tuhý konservativec zvláště v otázkách
sociálních vzbudil zvláště v kruzích socialisti-
ckých své doby tak rozhodný odpor proti sobě,
že odporem tím zmařena byla i jeho kandida-
tura na předsednictví republiky. Boj, zahájený
proti vlivům církevním ve školství a proti řeho-
lím, jakož i zákonem ve prospěch Dreyfusa,
jemuž zjednal po novém odsouzení jeho svo-
bodu udělením mílosti, sblížily ho ale se socia-
listickou stranou do té míry, že zástupce její
Millerand zasedl v ministerstvu Waldeck-
Rousseanově, jež bylo se podjalo úkolův
zmíněných. Po všeobecných volbách sněmovních
ustoupil Waldeck Roussenu Combesovi, ale opřel
se pozdějí jeho politice církevní, jež dle jeho
mínění daleko zabíhala. Od měsíců churavěl
nemocí jaterní. S Waldeck- Rousseauem umírá
muž, jehož pozdější soupeřství mohlo se státi
Combesovi zvláště nebezpečným.
Z Paříže, 10. srpna. (C.-B.) Min. před-
seda Combes, jenž dnes večel měl odjeti, roz-
hodl se vzhledem na úmrtí Waldeck- Rousseauovo
v Paříži zůstati. Zejtřejší ministerská rada učiní
disposice v příčině pohrbu. Má býti uspořádán
pohřeb na účet národa, dříve má býti ale otázana
vdova a ministerská rada podřídí se přání je-
jímu. Pohřeb, bude-li konán na státní útraty.
bude v úterý, kdyby ale měl ráz soukromý, byi
by již v sobotu.
#7
alto_textblock
#7
Angličaně ve Lhasse.
Z Berlína, 10. srpna. (Zvl. tlgr. »N. L.«)
Dle petrohradských zpráv jest již ruská vláda
uchystána na to, že se dalaj lama podrobí an-
glickým požadavkům. Dalaj lama přivolí nepo-
chybně i k dosazení anglického residenta a bude
tak udržovati stálý styk s Anglil, tak že ovšem
ocitl by se Tibet ve vasalském poměru k Anglii.
#8
alto_textblock
#8
Nové lodi anglické.
Z Glasgova, 10. srpna. (Reuter.) Anglický
úřad admiralní objednal dvě válečné lodi, které
výzbrojí a brněním svým překonají vše, co bylo
dosud zkonstruováno. Nosnost jejich má býti
16.500 tun a rychlost velmi značná. Nabídky
se mají podati do 20. září.
#9
alto_textblock
#9
Konflikt Porly s Unil.
Z Washingtonu, 10. srpna. (C. B.) Kabi-
net ve včerejší sehůzi se usnesl
odvolat vyslance severoamerického
z Cařihradu a přerušiti tak diplo-
matické styky s Tureckem, kdy by
sultán nesplnil americké poža
davky. Americké loďstvo nesm
dříve od Smyrny odplout, doku
nebude konflikt definitiv ně
urovnán.
Z Nov. Yorku, 10. srpna. (Zvl. tel.) De-
mokratické listy útočí na spolkovou vládu k vůli
sporu s Tureckem a praví, že lodní de-
monstrace před Smyrnou jest jen
volebním manévre m, aby se ukázulo
voličům, jak silnou jest zahraničná politika
vlády. Ostatně věří se v kruzích zdejších, že
Porta vyhoví Americe, dříve než loďstvo k ně-
jaké akci přikročí.
#10
alto_textblock
#10
Marocká otázka.
Z Tangeru, 10. srpna. (C.-B.) Bývalý gu-
vernér tangerský Sidi Bargaš sem dnes přibyl.
Koluje pověsť, že se stane nástupcem sultánova
ministra pro zahraniční záležitosti Torresa. Dle
jiné pověsti je prý účelem jeho cesty přiměti
ministra války Mehedi el Menehbiho k návratu
do Fezu.
#11
alto_textblock
#11
předsedy s oběma ministry orby a se zástupei
příslušných ústředních korporací vyplynulo pak.
že ze stejné příčiny nelze očekávati dostateč
ného dovozu z druhé části říše. Situace zostřila
se ještě opatřením cizích státův proti vývozu
pícnin a okolností, že z jednotlivých domácích
území produkčních ohlášeny značné nákupy píce
pro cizinu. Ze situace té běželo o to, domá-
címu zemědělství reservovati ono množství píce,
jež teď ještě jest v zásobě, neb jež dodána
bude ještě ze zemí nepostižených suchem.
Rozhodla se tedy vláda) v souhlase s uher-
skou vládou, jež obdobné nařízení současně
vydá, přikročiti k rychlému zákazu vý-
vozu píenin. Zákaz týká se melasy
kukuřice, ovsa, bobů, vlčích bobů,
vikve, zemáků, čerstvých a suchých pícnin,
jako jetele, sena a p., slámy, řezan ky,
steliva, otrub, výpalků, pokrutin,
mláta a řepových řízků. Zákaz nabude platnosti
dnem, kdy bude oznámen jednotlivým celním
úřadům. Vyjmuty jsou jen zásilky oněch zmí-
něných druhů, které — prokázatelně — před
12. srpnem 1904 byly k odeslání do ciziny
železnici neb lodi odeslány. Pro úplnou účinnost
nařízení shodly se obě vlády, nepřipouštěti ni
všeobecných ni specialních výminek. Na zmírnění
neb suspendování cel dovozných, jež by pro
obilniny neb luštěniny dle 7. čl. celního zákona
možné bylo, prozatím se nepomýšlí, protože
zákaz vývozu oněch druhů nepochybně stačí.
Naproti tomu pomýšlí se po skončení zavedeného
šetření usnadniti zemědělství odebírání pícnin
sníženými tarify a tak způsobiti vyrovnání mezi
potřebou a nabídkou.
#12
alto_textblock
#12
Snížení tarifu pro dopravu píce.
Z Vídně, 10. srpna. (C.-B.) Vzhledem na
nedostatek píce, způsobený trvalým suchem ve
velkých částech Předlitavska a tím vzniklou
tíeeň zemědělskou, obnovilo minister-
stvo železnic až po 30. červen t. r. platný
tarif nouzový s ohledem na území, nedostatkem
postížené, až po dobu do 31. prosinee
1904 a rozšířilo ho i na dopravu kukuřice. Se
správami soukromých dráh počne se vyjednávati
v příčině povolení co možná největších nouzo-
vých úlev.
#13
alto_textblock
#13
Pruský stát a uhelné doly.
Z Berlína, 10. srpna. (C. B.) »Wolfova
kancelář« sděluje: Dle zprávy z příslušné strany
jsou vymyšleny pověsti bursovní, jakoby
stát chtěl mimo důl »Hibernia« ještě jiné roz-
lehlé doly uhelné získati.
a
st. Z Pešti, 10. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 17.000
metr. centů pšenice o 10 h levněji. Znamenala
pšenice tisská 82.5 kg K 11 30, 81.5 kg
K 11.20, 80 kg K 11.— (žlutá), 80 kg K 10 90
(snětivá), 78 kg K 10.85, makovská 79 k
K 11.15 stará, hartská 77 kg K 11.—, z okoli
Pešti 81 kg K 11.15, 80kg K 11.05, 80k
K 11.—, 79 kg K 10.45 snětivá, 77 kg K
10 65, banálská 80 kg K 11.—, törökbečská
78 kg K 10 024. bečkerecká 78.4 kg K 10. 85;
žito (— 57), K 8.—, 8174%, staré K 8. 05
oves K 7.40, 7.65; kukuřice K 7.35.
738.
Na terminovém trhu směr liknavý
na déšt.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 10 46, na duben K 10 67, žito na říjen
K 819, na duben K 8.45, oves na říjen
K 7.17, na duben K 7.42, kukuřice na srpen
K 7.19, na září K 7.17, na květen 1905 K 0.—
řepka na srpen K 11.20.
Na plodinovém trhu vepřové sádlo
K 65.—, slanina dvoudílná K 56.—, čtyřdílná
K 52.—. Ostatní nezměněno.
Z Nového Yorku, 10. srpna. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse sotva stálé. Znamenala: pše-
nice na září 1045/s, na prosinec 1035/s,
kukuřice na září 58 25, eukr (Fair
Muscovados) 311/1e, bavlna 10.65. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
pevné.
#14
alto_textblock
#14
třování povstalě škody a vyplácení ná
hrady mnohdy macešsky. Odtud tedy opráv-
něnost stesků se strany pojištěných a tak malé pro
cento pojištěnců
První podmínkou ke zjednání nápravy pojišťovnou
zemskou musí tedy býti odstranění obou dosavad-
ních vad zlevněním správy a režijních
výloh vůbec a spravedlivým vyšetřo-
váním škod nejen u velkých, ale i těch nejmen-
ších pojištěnců. V obou směrech může pojišťovna
zemská přivoditi želanou nápravu jen tehdy, bude-l
jt 1. dán k disposici základní fond v přimě-
řené výši, 2. zjednodušena-li bude jeji
správa rozumnou decentralisací
Avšak jak věc tuto při zbědovaném stavu zem-
ských financí uskutečniti? V rozpočtovém výboru (ná-
sledkem obstrukce německé) předčasně uzavřeného
zemského sněmu přijato, aby loňskou živelní pohro
mou postiženým krajům dostalo se podpory zemsko
ve výši 31/4 mill. korun. Stane-li se návrh tento skut-
kem, bude navržená podpora zemská pouhou ná-
plasti na rány postižených. Šedesát nebo sedmdesá
korun (více na středního rolníka nepřijde!) nelze přece
považovati za podporu, způsobilou vypomoci po-
stiženým z tísně! Proto, nebylo by lépe, těchto 31
mill. korun věnovati jako základní jmě-
ní zemské pojišťovně? Nestačily by úroky
z tohoto kapitálu k zapravování všech správních
výloh nového ústavu? Pakliže ano, již tato okolnost
sama o sobě slačila by k tomu, aby se prémie pojišto-
vací oproti dosavadním alespoň o 1/2 snížiti moh-
la, a pakliže by — po příkladu Zemského pojišťova-
cího fondu císaře Františka Josefa I. — místní jedna-
telství za nepatrnou náhradu převzaly okresní vý-
bory, které by též zvláštní komisek vyšetřo-
vání případnýchškodvydržovati mohly
zfondu okresního, pak, kdo ví, nedostačovala-l
by prémie až i poloviční dosavadních k úhradě případ-
ných škod. A pojišťovna, po níž všichni toužebně vo
táme, stala by se rázem skutkeml
Namítne se mi však, jak by k tomu příšli loňískou
pohromou postižení, aby peníze, k jich podpoře po-
volené, sloužily za základní fond pojišťovny a oni aby
takto o to, co jim mělo náležeti, byli připra-
veni? Ukázal jsem již — a v tom dojisla všade ne-
najdu odporu! — že obnosy na jednotlivce vypadající
nelze ani zváti podporami; proto také nikoho
by z bídy nevytrhly. Kdo však, ptám se, ručí a ru-
čiti jim může za to, že podobná živeln
pohroma nestihne je letos nebo v nej-
bližších létech opět? A stane-li se tak, budou
žebráky. Odřeknou-li se ale příspěvku, jenž —
jak znovu pravím — není způsobilým zmírniti je-
jich tíseň, zabezpečí se aspoň pro budouc-
nost proti možným pohromám; budou-li ale trvati
na tom, aby jim tyto nepatrné podpory byly vypla-
ceny, nedočkají se zemské pojišťovny
ani za 20 let. Nucené pojišťování — a za to pri-
mlouvají se všecky podané návrhy! — předpokládá
přiměfené odškodnění pojišťoven trva-
jících, a k tomu bylo by potřebí millionů, na
jichž sehnání při nynějších zbědovaných poměrech
financí zemských nelze pomysliti ani za 50 roků.
Nám netřeba nuceného pojišťování,
potřebujeme jen zlacinění pojišťování a
spravedlivého vyšetřování způsobe-
ných škod. Toho-li dosáhneme, nedáme se dojista
k pojištění pobízeti, nýbrž z vlastního po-
pudu pojistíme se u takovéto pojišťov-
ny zemské.
Na konec připomínám, že mám na mysli zem-
skou pojišťovnu všeobecnou, t. j. nejen proti ško-
dám z krupobití, ale i z ohně a pro případ úmrtí (do-
žití se a pod.). Vykazujíť oba tyto odbory u všech trva-
jících pojišťoven značné přebytky a přispějí
tedy k dalšímu snížení pojišťovací pré-
mie proti krupobití měrou značnou. Stane-
se zemská pojišťovna skutkem, dokud hluboký
dojem loňské katastrofy ž mysli lidu
nevymizel, bude začátek její šťastný a mno-
hoslibný; zaspíme-li vhodný okamžik, bude se
o zřízení jejim ještě dlouho v Čechách mluviti, ale
ve století 20. sotva uzří světlo světa.
#15
alto_textblock
#15
i dámy pořádati se bude ve dnech od 5. září do včelně
10. září t. r. Výklady, jakož i praktická cvičení, vzta-
hovati se budou na všecka důležitější odvětví ovocnické
technologie, najmě na: 1. konservování ovoce suše-
ním, 2. výrobu povidel, marmelad, huspenin (gelée)a
past ovocných, 3. na výrobu vín ovocných, zvláště
dessertních a šumivých, 4. přípravu ovocných kon-
serv (zavařenin) a ovoce kanditovaného, 5. na pálení
ovec. koňaku, slivovice a třešňovky, jakož i za 6.
na výrobu ovocného octa. Aby umožnilo se takéi
damam z Prahy a blízkého okolí tento kurs navštěvo-
vati, vyučovati se bude vždy odpoledne od 1/22. do
126. hodiny. Vyučování jest bezplatné. Kdo hodlá
se kursu zúčastniti, příhlas se korresp. lístkem ředi-
telství král. českého zemského pomologického ústavu
v Troji záhy, a to nejdéle do 31. srpna z toho důvodu,
že lze přijati pouze určitý počet účastníků se zřetelem
k místnostem pokusné stanice zužitkovací, v níž se
kurs koná. Pro ty, kdož by nad ustanovený počet se
přihlásili, uspořádá ředitelství nový kurs, o němž.
jakož i o době trvání druhého kursu budou dotyční
zpraveni. Nejbližší spojení Prahy s Trojí elektrickou
tramwaví buď k výstaviští neb k holešovické centrále,
odtud přes nový převoz vltavský v Praze-VII.
K žalostnému stavu nezaměntnaných hospodář-
ských učilelů. Na stále projevované přání, zvláště v
kruzích školství hospodářské na starosti majících, by
hlásily se k učitelství hospodářskému síly s delší
praxí hospodářskou, odhodlali se někteří dlouholetí
hospodářští úřadníci zaměniti vládu ve dvoře a n
poli za vládu v síni školní. Velkou obuiž činilo jim
složení zkoušky učitelské, zvláště theoretická jejl
čásť byla pro ně, sloužící dlouhá léta jenom praxi,
tvrdým oříškem. Konečně složili zkoušku a nová na-
stala jim, nezaměstnaným, zkouška hrozná: bídya
nouze. Nikdo se o ně nestará, nikdo nestará se zda
mají od čeho živu býti, prosby jich o zaměstnání od-
bývají se jako prosby žebravého tuláka. Po prakticky
vzdělaných učitelích stále se volá, a když se přihlásí.
neposkytne se jim ani skývy chleba. Mezi neza-
městnanými jsou starší lidé s praxí při hospodářství
12—18letou, a mnohý vyniká z nich odbornou čin-
ností literární, a přece lidé takoví nemají zaměstnání.
Jinde vážili by sobě sil, jež slibují státi se zdatnými
pracovníky pro blaho rolnictva u nás nechají se hy-
nouti v nouzi, nepřímo tak pracuje se k jich zakrnění
a odejímá se jim veškerá chuť k nezištné práci. Není
potom dívu, když takové síly, domohou-li se vlastní
skývy chleba, stávají se obyčejnými chlebaři. Ty.
když zamýšlejí věnovati se hospodářskému školství,
upozorňujeme, by nečinili tak nyní, kdy mnoho zkou-
šených sil učitelských je bez zaměstnání: zkoušku
učitelskou nechť složí, ale hned po odbyté dvoulelé
praxi, pokud vědomosti theoretické v hlavě jich ne-
prořídly.
Správní výbor Jednoly úřadníků záložen v ze-
mích koruny české konal schůzi dne 30. července z
přeosednictví p. cís. rady K. Kavky. C. k. krajský
scud v Jičíně oznamuje, že seznam ustanovených
revisorů ve smyslu § 9. min. nařízení ze dne 24. čer-
vence 1903 č. 134 ř. z. dle vyrozumění presidia c. k
vrch. soudu zemského v Praze ze dne 4. června 1904
č. 9999 již je zhotoven; usneseno požádati vrchní
zemský soud v Praze o tento seznam revisorů. Vzata
na vědomí zpráva o ustavení se kondičního odboru.
Upozorňujeme záložny i úřadnictvo na tento odbor,
aby služeb jeho co nejhojněji používaly. Poslední ne-
blahé události v našich záložnách dokázaly nezvratně,
že jen svědomitou správou a přísnou kontrolou a po-
mecí schopného úřadnictva možno nejlépe čeliti kata-
strofám, které všeobecnou důvěru v tyto poměrně nej-
důležitější ústavy peněžní na poli národohospodářské
organisace naší podrývají. Kondiční odbor pečovati
bude o to, aby při obsazování uprázdněných i nově
systemisovaných míst úřadnických dostalo se zálož-
nám úřadnictva řádného, schopného, vzdělaného
poctivého. Zároveň i působiti bude k tomu, aby
upuštěno bylo od dosavadní nehumanní podmínky
stáří do určitého počtu let, zejmena tam, kde žadatel
jest členem pensijního fondu úřadníků záloženských.
V příčině nedělního a svátečního klidu všeobecně již
uznávaného obraci se správní výbor ke všem česko-
moravským záložnám, kde dosud nedělní a sváteční
klid zaveden není, aby po příkladu druhých záložen
z vlastní moci a dobré vůle jakož i ka cti své zavedly
nedělní a sváteční klid. Dále usneseno, aby jednot
domáhala se zrušení ilužebních kaucí úřadníků zálo-
ženských. Nedostatečnost a tudíž i bezúčelnost slu-
žebních kaucí státní správa uznala a je zrušila. Kauce
buďtež vráceny. Dále usneseno vydávati měsíčník pro
členy jennoty a tak seznamovati je se všemi zále-
žitostmi jež týkají se zájmů záložen neb úřadnictva.
Přispívajícími členy staly se Občanská záložna v Nym-
burce a v Semilech a 29 kollegů přijato za členy
řádné
Mezinárodní kongres hornický konaný v těchto
dnech v Paříži, schválil po delším rokování resoluci.
ve které se vyzývají zástupci států na sjezdu zastou-
pených, aby učinili vše možné, aby vymohli zákon-
ným neb jiným způsobem pro dělníky hornick
mzdové minimum, které by jim zaručovalo
slušný život. Hornický sjezd počal dále rokovatio
prostředcích k zabránění červinky.
Zástupce pro Londýn. Zastoupení čelnějších
firem pro Londýn převzali py dva jednatelé právě se
tam etablovavší. Jeden z nich jest dle došlých o něm
informací velmi řádný, přičinlivý a schopný mladí
za zámožné rodiny z Čech pocházející. O druhém vy-
slovují se reference rovněž příznivě. Vývozní kance-
lář obchodní a živnostenské komory pražské žádá
firmy, jež by po případě s jednateli těmi chtěly vstou-
piti ve spojení, aby se u ní co nejdříve přihlásily
za účelem sdělení adresy a bližších informací
Americká cukerní stalistika. V minulém týdnu
obnášely zásoby 144.000 tun protí 269.000 a dovoz
1900 tun proti 3500 tunám v roce loňiském.
#16
alto_textblock
#16
Pumová afféra terstská.
Z Terstu, 10. srpna. (C.-B.) V souvislosti
s pumovou sfférou byli dnes soukroumý učite
Bedřich Giuliuzzi a obchodník Marcell Depore
zatčeni. V afféře pomazání budovy místodržitel-
ské (italskými barvami) byl zatčen dnes obchodn
cestující Hektor Cusin.
#17
alto_textblock
#17
Korunovace v Srbsku.
Z Bělehradu, 10. srpna. (C.-B.) Korunovaee
krále Petra vykoná se 21. září v Bělehradě,
pomazání v zičském klášteře.
Z Bělehradu, 10. srpna. (C.-B.) Dle nových
rozhodnutí zúčastní se skupština korunovačních
slavností v Bělehradě. Korporativně nebude ale
dřive svolána, aby povolila prostředky k tomu.
S ohledem na špatnou sklizeň v Srbsku a na
válku bratrského národa ruského nebude ve-
likých okázalostí a budou korunovační slavnosti
ve skrovných jen mezích držány.
#18
alto_textblock
#18
Z bavorského sněmu.
Z Mnichova, 10. srpna. (C.- B.) Sněmovna
říšských radů měla zde svou závěrečnou schůzi.
Předseda hr. Lerchenfels připomenul,o
čem během tohoto zasedání bylo jednáno
oznámil, že ze zdravotních ohledů resignuje na
hodnost předsedy.
#19
alto_textblock
#19
Demisse Negrierova.
Z Paříže, 10. srpna. (C.-B.) Dle » Gauloise
jest příčina, proč generál Negrier trvá při tom
aby byl dán do příkaznosti, v tom, že nebylo
vyhověno eho rozkladům o špatném stavu voges-
ských tvrzí a opevněného tábora v Belfortu a že
nebyla učiněna nijaká opatření, aby obranná sou
stava na východní hranici byla uvedena v ná
ležitý stav.
#20
alto_textblock
#20
Hr. Waldeok-Rousseau zemřel.
Z Paříže, 10. srpna. (C.-B.) Bývalý
ministrpresident Waldeck- Rous-
seau zemřel odpoledne násled-
kem opětné operace, již vyžadovala jeho
choroba jaterní. Operace, jež byla provedena
německým prožessorem Kehrem i anglickým
professorem Armousem za přispění několik
francouzských lékařů, byla nutnou následkem
zhoršení pacientova stavu. Slabost jeho dosáhla
krajního stupně a činnost jater ustala. Operace,
jež trvala dvě hodiny, přivodila smrt, jež na-
stala ve 221 hod. odpoledne. Pro nedostatek
místa v čísle tomto nelze nám vrátiti se dnes
#21
alto_textblock
#21
Národní hospodář.
Rakousko-uhersko-italské obchodní smlouvy.
Z Vídně, 10. srpna. (»Neue Fr eie Presse«.
Zástupei vlády rakouské a uherské referovali dnes
svým vládám a dostali prý nové instrukce ohledně
vyjednávání s Italií. (Viz o tom i zprávu v rubrice
hospodářské. Pozn. red.) Italie požaduje pro svá
vína, jež se michají s jinými, zvláštní celní vý-
hody, které by přišly k dobru vínům italským.
Rakousko-uherští delegáti s tím však nesouhlasí
a podají se tedy proposice jiné. Kromě otázky
vinné ještě jiné mají býli vyřízeny, poněvadž
Italie, pro případ, že by jejímu přání po této
stránce nebylo vyhověno, chce nabyti kompen-
sačních výhod na poli agrárním a chce zejmena
zvýšiti cla na naše tovary, čímž by rakouský
průmysl, zejmena papírnický a dřevařský, byl po-
škozen. Též vývoz koní by byl zasažen. Po do-
sažení dohody vlád rakouské a uherské, dosta-
nou zástupcové obou těchto vlád instrukce av
ponděli nebo v neděli odjedou do Valombrosy.
Vyjednávání bude trvati pravděpodobně ještě tř
až čtyři neděle a proto nebude moci za-
číti vyjednávání s Německem, ke
kterému mělo dojíti počátkem září. Vzhledem
k této změněné situaci bude Německo zatím vy-
jednávati už se Švýearskem a doufá, že koncem
září se s ním dohodne o obchodních smlouvách.
Jako termin pro platnost smlouvy rakousko-
uhersko italské bude stanoven 1. leden 1906.
#22
alto_textblock
#22
Zákaz vývozu píce.
Z Vídně, 10. srpna. (»N. F. Presse«.)
Zejtra bude v říšském zákonniku uveřejněno
nařízení ministerské ohledně zákazu vý-
vozu krmiva, datované ze dne 10. srpna
t. r. Veškery druhy krmiva jsou jím zasaženy.
až na ječmen ke krmení. To se stalo prý proto,
poněvadž nelze za účelem vyclivání dobře ro-
zeznávati tento druh ječmene od ječmene pivo-
varského. Byl by se tedy musil prý zakázat
vývoz ječmene vůbec, což dle názorů vlády
by přesahovalo vytknutý účel nařízení zejmena
vzhledem na výsledky žní. »Korrespon
denční kaneelář« sděluje k vydání vý-
nosu ještě: Ze zpráv ministerstva orby došlých
a z ankety konané dne 8. t. m. vyšlo na jevo,
že ve veliké části říše a sice v Čechách,
na Moravě, Slezsku, Haliči, Buko-
vině, pak v Dol. Rakousku a u veliké
části i v Horním Rakousku a v jižním
Tyrolsku nastal veliký úbytek na sklizni plenin,
takže třeba se obávati velikého poškozen
zemědělství i značných potiží v
příčině zásobování vojska. Z vy
jednávání s Uhrami a z konference ministerského
#23
alto_textblock
#23
Kotázee zřízenízemské pojišťovny“)
Uvažuje ředitel Josef Slabý.
Ohromná katastrofa živelní dne 19. července 1903.
zastihnuvší tak krutým způsobem celé jižní a jihový-
chodní Čechy, pohnula opětně otázkou zřízení zemské
pojišťovny v království českém. Ač minulo ode dne
katastrofy již hodně času, přece nelze říci, že bychom
byli v otázce této nějak zvláště vydatně pokročili ku
předu, ba zdá se, že, nežli dojde k jejímu ústavnímu
projednání ve sněmu, ochabne zájem o její uskuteč-
nění v té míře, že zemská pojišťovna v době dozírně
sotva stane se skutkem. Jednou z příčin tohoto zjevu
jest dojista okolnost, že podané návrhy značně se
různí v otázkách zásadních, a žádný z nich že není
toho druhu, aby na brzké jeho uskutečnění dalo se
jen myslit! Jeví se na př. různost v názorech, má-li
býti pojišťovna všeobecnou nebo jen proti š ko
dám krupobitním a požárním; má-li poji-
šťování býti dobrovolné nebo nucené. Prot
nucenému pojišťování ozvali se již právem hospodář
krajin, kde po celou řadu let krupobití nepamatují,
krátce: každý z podaných návrhů narazil někde na
odpor. Chceme-li tedy se zdarem choulostivou futo
olázku luštiti, třeba nám především nestranně uvážiti
slesky našich hospodářů do pojišťoven trvajících
a vysvětliti smutné faktum, že nepoměrně malé pro-
cento, dne 19. července postižených, bylo pojištěno
Ptáme-li se našich rolníků, proč se nedají poji-
stiti pro škodám krupobitním, všude dostane se nám
odpovědi, že 1. trvající premie pojišťov ac
jsou nepoměrně veliké a 2. že vyšetřo-
vání způsobených škod děje se takevým
způsobem, že vyplacená náhrada není v žád-
ném poměru k utrpené škodě. (Tu a tam
ovšem shledáme se též s předpojatostí proti pojišťo
vání se vůbec, ale to jsou zjevy již celkem ojedinělé.)
Nestranný pozorovatel musí, bohužel, doznati, že ste
sky ty jsou pravdivé.
Dosavadní pojišťovací prémie proti škodám krupo-
bitním obnášejí v průměru (s různými těmi poplatky
3—4% pojištěné sumy, kdežto proti škodám požárním
zřídka kdy dosahují 1/25%. Stesky na vysoké prémie
rozumějí se tedy jen při pojišťování krupobitním
stesky na nespravedlivé vyšetřování škod u obou
odborů.
Nechci tuto rozhodovati o tom, jsou-li dosavadn
vysoké prémie výší vyplacených náhra
ospravedlněny, nebo vězí-li příčina toho někde
jinde; tolik však jest známo, že všecky trvající poji-
šťovny jsou ústavy výdělečnými. Správa těchto
ústavů jest nepoměrně drahá, nákladná a v tom
také jednu z příčin vysokých jich prémií hledati
dlužno.
Výdělková jejich činnost bere se tedy dvojím smě-
rem: na jedné straně předpisují si vysoke
prémie pojišťovací a na druhé vedou si při vyše
*) Uveřejňujíce tento článek, uvíláme, způsobí-i
podnět jeho diskussi o otázce, která veřejné úvahy
jistě zasiuhuje.
#24
alto_textblock
#24
Jednání o obchodní smlouvu s Italii. Rakoušti
vyjednávatelé vrátili se včera ráno z Italie do Vídně.
aby podali na kompetentních místech zprávu o do-
savadním průběhu celního vyjednávání s Italií
Potom nastanou asi ihned porady mezi společnou,
rakouskou a uherskou vládou o tom, jaký postup
má býti na dále ve smluvné akci s Italif. Oprot
opačným zprávám listů vídeňských oznamuje se
»Budapesti Hirlapu«, že ve vyjednávání
o obchodní smlouvu rakousko-uhersko-italskou jes
zásadní shody už docíleno.
Stoupnutí spotřeby a klesnutí vývozu cukru.
Z červencových číslie námi již uveřejněných jest
patrný další příznivý vývoj konsumní statistiky
v Rakousko-Uhersku. Spotřeba v měsíci červene
obnášela 425.475 q a stoupla, jak se ostatně očeká-
va o, proti červenci roku loňského o 90.593 q a proti
červnu letošnímu o 63.972 q. Úbrnná spotřeba v mě-
sících září 1903 až červenci 1904 obnášela 4,489.255
q proti 3,691.287 q v soudobí loňském, což značí z
uplynulých 1! měsíců vzestup spotřeby o 797.968
Naproti tomu nebyl vývoz v měsíci červenci nijek
uspokojivý. Obnášelť pouze 210.100 q a klesť proti
soudobému měsíci loňskému o 654..408 q. Schodek
ten zavinila nynělší nesplavnost Labe a Odry ná
sledkem velkého sucha. Čelkový vývoz v měsícíe
září r. 1903 až červenci r. 1904 vykazuje minus
1,583. 491 q
Cukerní haussa. Na trzích cukerních činila hauss
včera další pokro y. Hamburk oznámil včera dopo
ledne vzestop kursů o 30—40 fenyků, což se uvádí
v souvislost s koupěmi americkými, kteréž obnášely
asi 30 000 tun.
Uherské státní dráhy v r. 1903. Ředitelství král
uherských státních dráh doručilo v těchto dnech mi-
nisterstvu obchodu svou podrobnou zprávu o všech
událostech loňského roku. Dle účtů konečných obná-
šely příjmy v r. 1903 K 230,664.493, o K 8.637.437
více než v r. 1902. Vydání činila K 146, 157.31 2,
K 5,328 324 více než loni. Přebytek obnáší tudíž k
84.507.180 a jest o 3,309112 K (= 4075 proc.) vělší
než v r. 1900.
Důležitý vynález v odboru lesnickém. Jak jsme
již svého času s veřejností sdělili, dali si pánové lesní
inženýr Ant. Holub z Plzně a J. E. Holan z Kynžvartu
patentovati pro lesní kruhy a dřevní obchody důležitý
vynález tak zv. „Tachykubator“ samočinný univer-
sální kubírovací a sčítací přístroj. Prvý přístroj sy-
stému jednoválcového, vyrobený firmou Jos. Jan Frič
na Kr. Vinohradech, představil lesní inženýr p. Holub,
maj. systemisační technické kanceláře v Plzni, ve
valném shromáždění České lesnické jednoty v neděl
dne 7. t. m. v zasedací síni zemědělské rady pro
král. české v Praze. Mezí jiným pravil: „Tachy-
kubator“, samočinný kubírovací a sčítací přístroj sy-
stému jednoválcového, sestávající z válce ovinutého
papírovým pláštěm, škály a dvou kruhů sčítacích
slouží k rychlému kubírování a současnému sečítáni
krychlových obsahů kmenů buď pasečených neb n
stojatě. Pomocí Tachykubatoru lze zcela pohodlně
bez duševní neb tělesné námahy v jedné hodině sku-
bírovati a sečísti na 500 kmenů pasečených a na 800
kmenů na stojatě. Má-li býti stroje použito k praco-
vání venku, třeba jest jej přišroubovati na staliv
užívaný pro stroje nivellační, má-li býti se strojem
pracováno v kanceláři, možno jej postaviti kamkoli
na stůl. Řečník dále pojednával o zařízení stroje a
demonstroval s tímto jednotlivé praktické výkony. Jak
již podotknuto, slouží stroj ke kubírování a sčítání
dřev pasečených i na stojatě a to všech možných
druhů a dimensí jednoduchou záměnou plášťů a škal.
jež ke stroji připevněny jsou šroubky opatřenými plo-
týnkami. Pláště a škály jsou tedy zvlášť vyhotoveny
pro kmeny pasečené a zvlášť pro jednotlivé druhy
dřevin na stojatě. K uschování plášťů a škal slouží
vnitřek válce. Ke stroji připevněno také počítadlo k
udávání počtu kusů kubírovaných dřev a eventuálně
i výškoměr, klupna a pásmo O podrobných výhodách
stroje řečník se nezmínil, ponechávaje tuto věc úsud-
kům odborníků, avšak prohlásil, že kdyby stroj an
jimých výhod neposkytoval než té, že samočinně ku-
bické obsahy sečílá, již pro tuto vlastnost stojí za
povšimnutí, neboť zbavuje lesníka jedné z nejfádněj-
ších a nejúmornějších prací kancelářských.
Kurs o průmyslovém zužitkování ovoce. Při král
českém zemském pomologickém ústavě v Troji pořá-
dati se budou v měsíci září t. r. kursy průmyslového
zužitkování ovoce, jejichž význam pro ovocnickou pro-
dykci v Čechách všeobecně se dnes uznává, jak o tom
svědčí neobyčejná jejich návštěva, jež rok od roku
stoupá. Prvý český kurs zužitkovaci, jak pro pány, tal
#25
alto_textblock
#25
Trhy peněžní
#26
alto_textblock
#26
Z Vídně, dne 10. srpna. (Závěrečné úřadní
kursy.)
Únorová renta . 100.10] Ivovskočernovická 577.—
99.25 spol, st.dr. rak uh. 633.—
květnová
85.50
99 25 jižní dráha .
červenc.
—.—
100.10 štyrsko hr.-köfl.
říjnová „
5430.—
119.30 severní dráha .
rakouská » zlatá
414.—
rak. severozáp. dr.
99 30
» kor.
—.—
pardubická dráha
119 05
uherská » zlatá
420.—
polabská dráha
97. 10
» kor.
——.—
česká sev. dráha
91.—
rak. invest. renta
2750.—
buštěhradská A
88 90
uher. a
1046.—
B
49% zást. listy Hyp
—.—
pražsko - duchcov.
banky král. č.
—.—
duchcov.« podmok
31/2% zást. 1. Hyp
2145.—
ústecko- tepl. dr.
banky král č.
843.—
dunaj. paroplaveb.
4% kom. dluhop.
680.—
rakouský Lloyd
Zem. banky kr.č.
346 —
turecká tabák. rež.
4% žel. dl. úpisy
479 —
rak. zbrojovka
Zem. banky kr.č.
343.—
Rudolfova huť .
státní losy 1854
alpská montan. sp. 433.50
„ 1860
rým.-muráň. spol. 494 —
po 500 zl. .
Poldina huť . . 373.—
po 100 zl. .
praž. želez. sp. . 2280 —
státní losy 1864
česká montan. sp. 1288.—
losy úvěrního úst.
Daněk . . . . 335.—
vídeň. l. komun.
západočeská uhl. 199 —
tisské losy . . .
—.—
severočeská uhl.
turecké losy
mostecká uhl. sp. 627.—
rak.-uh. banka .
vídeň stavební sp. —
rak. úvěrní ústa
Schodnica . . . 650.—
b. anglo-rakouská
haličsko-karpatské 1030.—
vídeňská unionka
610 —
peštska vagonka.
b. pro země rak.
117 28
devisa německa
uh. úvěrní banka
95 0
» pařížská.
bank. jednota
„ curyšská.
95 05
r. úst. pro úv. poz
239.6
* londýnská
Česká průmyslová
19.03
dvacetifrank
412 —
banka. . ..
117 28
marka papirová.
roln. úvěr. banka 347.—
253.—
rubi
»
česká b. Union . —.—
Živnost. banka . —.—
Eskontní sazby 31/2—334 procenta.
Po pevném průběhu působily ke konci tísnivě
prodeje peštské a slahší Berlín.
x. Z Vídně, 10. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Semestrální billance kreditního
ústavu nebyla ve Vídni posuzována stejně. Příznivá
nálada, převládající z počátku, kdy podnikány větší
úhradní kontreminy, byla později vystřídána názory
méně uspokojivými. Prolože též z Pešti zahájeny
prodeje kreditek a z berlínského trhu báňského
oznámena silná reakce, přišel původní zisk kreditek
naposledy úplně na zmar. Přes to však zůstala na
dále nálada pevná. Přýznivým byl zvláštů trh místni
#27
alto_textblock
#27
100.—
#28
alto_textblock
#28
94.20
#29
alto_textblock
#29
99.60
#30
alto_textblock
#30
99.60
#31
alto_textblock
#31
—.—
#32
alto_textblock
#32
153 10
183.75
257. —
462 —
507. —
161. 50
126 50
1612 -
641.50
276 —
516.—
427.—
#33
alto_textblock
#33
754.—
#34
alto_textblock
#34
517.—
#35
alto_textblock
#35
938.—