#1
alto_textblock
#1
27. března 1907..
#2
alto_textblock
#2
Číslo 85
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY.
#4
alto_textblock
#4
Strana 3.
#5
alto_textblock
#5
podporovat, co vlastně neexistuje? V německých mě-
stech stát podává pomocnou ruku. Řečník vyložil
polom, kterak zemský výbor pečuje o odborné škol-
štví a o musea. Dodal k tomu: Je velmi zajímavo.
že při 21milionovém schodku ukládají se zemskému
výboru nejnákladnější úkoly, jako by rozpočtová ko-
mise necítila, že je povolána jako odborný orgán.
aby radila, jak se má při zemském schodku hospo-
dařiti. Musi se ovšem otevřeně uznati, že činnost
technologického musea v Praze vzbuzuje opravdový
obdiv. Řečník polemisoval potom s jednotlivými řeč-
níky německými, kteří mluvili o maloživnostenské
dotaci. Potom pravil: Byl zde učiněn návrh, aby do-
lace maloživnostenské a podpory nouzové děleny byly
podle klíče 1/4 : 1/4. Není třeba zde vážně zabývati se
statistikou, jak ji vypracoval prof Rauchberg a Wieser.
Statistika tato jest sdělána tendenčně k účelům politi-
ckým. Klič věcně pak není odůvodněn. Dlužno při-
pomenouti, že dnes nejedná se o to, aby dotace
500.000 K ku podpoře živnostnictva byla povolena.
nýbrž o podminky, jak se jí má používati. To se
již stalo. Pan Glöckner rovněž vytýkal zemskému
výboru, že tuto dotaci zašantročil jubilejnímu fondu
Bylo by lépe, kdyby tento pán lépe se informoval
aby potom se neblamoval. Rovněž tvrdil, že zemský
výbor byl povinen tuto dotaci rozděliti živnostnictvu.
které krupobitím a suchem r. 1903/4 škodu utrpělo
Kdyby se vypsala cena na plán tohoto rozdělení,
myslím, že by ji nedostal ani pan Glöckner. Pánové
Glöckner a Kasper hájí slejné rozdělení této dotace.
Krupobití a sucho poškodily nejvíce krajiny české,
ale rovnoprávnost byla by porušena, kdyby odškodné
dostali pouze Češi. Těžké jednání v otázkách věc-
ných, když se přesunou na pole politické. Řečník
prohlásil na konec, že musí hlasovati proti resolucím,
jež se strany německé byly navrženy. Zmíniv se
o útocích naň v poslední době podniknutých, pravil
řečník, že pokládá pod svou důstojnost na ně zde od-
povídati. Pracoval vždy svědomitě v oboru živno-
stenském i rolnickém, čehož důkazem jsou mnchá
souhlasná uznání, jichž se mu dostalo. (Výborně
Potlesk.)
Posl. Maštálka navrhl konec debaty.
Návrh byl přijat a generálními řečníky zvoleni
proti posl. dr. Trost, pro posl. dr. Ronz.
Posl. dr. Trost (Všeněmec) mluvil o udalostech
v Aši a pravil, že nestalo se žádné platné usnesení
aby známé ličení ašské se konalo jazykem českým.
Šlo jen o jeho odročení pro nepřítomnost českého
zapisovatele. Ve věci zakročil nepříslušným způso
bem president vrchního zemského soudu pražského
je to neslýchaný skandál, co on provedl.
Potom vykládal řečník, kterak Němci jsou v roz-
počtu zemském zanedbáváni. To si Němci nedají již
libit a proti české moci postaví svoje násilí. J
otázka, kdo bude zničen dříve, zda český nebo ně-
mecký národ.
Posl. Ronz (generální řečník pro) konstatoval, že
jednotlivá odvětví průmyslová mají již své odborné
školství, jen průmysl mlynářský, který čítá na př.
v Čechách přes 6000 závodů a jenž zaměstnává přes
15.000 lidí, nemá dosud žádné školy. Mlynářské kor-
porace uvažovaly o této otázce na svých schůzích.
ale do dnešního dne marně se dožadovaly od vlády
splnění tohoto požadavku. Jměnem českých mlynářů
a mlynářských dělníků apeloval pak řečník na sněm
aby podporoval vyplnění tohoto spravedlivého poža-
davku mlynářstva a navrhl tuto resoluci: »Zemskému
výboru se ukládá, požádati vysokou c. k. vládu, aby
opětovaným žádostem mlynářských korporací a děl-
níků mlynářských za zřízení školy mlynářské
Praze vyhověla a toto učiliště přičlenčním k země-
dělskému oddělení vysoké školy technické aktivovala.
Návrh byl dostatečně podporován,
Posl. Anýž (ve věcné opravě): Konstatuji, že
všechno to, co řekl p. dr. Trost, mohl si dovoliti jen
laskavostí nejv. maršálka, protože jako právník ví,
že jednaci řád při debatě o živnostenské otázce ne-
připouští obšírných výkladů o nějaké aféře ašské.
Věcně konstatují, že je nesmírnou nestydatostí a opo-
vážlivostí mluviti zde ve sněmu o českém národ
způsobem, jako by byl méně cenným než národ ně
mecký (Výborně! Hlučná pochvala.). Pan dr. Trost
učinil již při povšechném rokování poznámku, že se
Němci nechodí k nám »nažrat« jako naši lidé do
jich území. Naši lidě, jdou-li k vám, musí si trpce
chleba vydělávat, oni vás musí živit a získávají vám
jmění. Víme, že často potom vracejí se zpět ožebra-
čeni a vyhnáni z bytů.
Konstatuji dále věcně, že dr. Trost neměl práva
mluvit o přelíčení v Aši způsobem, jako by bylo
opovážlivostí, když český člověk žádá za české pře
ličení. Takovým způsobem nesmí býti zneužíváno
sněmu tohoto království. Také je hrubou lži tvrzení
že se dáváme vámi vydržovati a že žijeme na vaše
útraty. My od vás ničeho nechceme, leč právo
spravedlnost (Bouřlivá pochvala na českých la-
vicích.).
Zpravodajové menšinových vot vzdali se slova
Zpravodaj posl. dr. Fiedler vzdal- se rovněž zá
věrečného slova.
Při hlasování o kapitole V. zamitnuta byla ob
minoritní vota a kapitola V. přijata celá dle zprávy
komise rozpočtové.
Potom bylo jednání přerušeno.
Nejvyšší maršálek zemský oznámil, že posl. Fr
Staněk písemně se vzdal mandátu.
Příští schůze zejtra ve středu, dne 27. t.m
o 10. hod. dopoledne.
Na jednacím pořadu jsou nevyřízené předměty
dosavadního jednacího pořadn, dále pak zpráva ko
mise pro záležitosti Zemské banky o změně čl. 49
stanov Zemské banky, dále několik zpráv ústnícha
to komise pro záležitosti zemědělské o žádosti ř-
ditele rolnické školy v Čes. Budějovicích Karla Ko-
šťála za vpočtení služebních let; dále netištěná zpráva
legitimačního výboru o žádostech soudů za vydání
poslanců: Holanského, Filípa, Macháčka a Sandner
ke stihání, potom zpráva komise rozpočtové o zále-
žitostech melioračních o meliorování pozemků vod-
ním družstem v Starém Plesu, o úpravě potoka My
sliveckého, o meliorování pozemků vodním družstvem
v Dolních Měcholupech, o melioraci pozemků vodním
družstvem v Dörnsdorfu v okresu přísečnickém,o
úpravě potoku Saubachu, o úpravě potoku Střibrného
o úpravě potoku Aubachu, o subvenci na další práce
zahajovací při potoku rakovnickém, o meliorování
pozemků vodním družstvem v Chotuticích a postačí-li
čas, druhé čtení zprávy komise pro veřejné práce
podporování železnic nižšího řádu.
Schůze skončena o 7. hod. 45 min. večer.
#7
alto_textblock
#7
Depulace města Zásmuk, starosta pan Ant. Šal
a radní pan Liska, byla včera ve sněmovně, žádajíc
subvenci na zřízení vodovodu v Zásmukách. Depu-
tace jednala o této věci s poslanci drem. Škardou
Adámkem, drem. Ulrichem, drem. Fiedlerem, drem.
Werunským a posl. Práškem. — V minulých dnech
požádal »Svaz česko-slovanského studenistva« pí
semně všechny profesory českých vysokých škei
pražských, kteří zasedají ve snému král. českého.
za podporu žádosti »Svazu« o subvenci. »Svaz«, jak
ze zpráv denních listů známo, podal žádost za sub
venci zemskou již roku 1905, ale byl sopominut v le
tošním rozpočtu. Žádá proto o doplnění rozpočtu
zařaděním subvence. Podána též subsidiární žádosl
více než 20 spolků studentských ku podpoře télo žá
dosti za změnu ro-počtu.
#8
alto_textblock
#8
Poznámka. Návrh poslance Krejčíka, v minulé
schůzi sněmu rozdaný (o němž v »Nár. Listech« se
stala zmínka), obsahuje požadavek, aby v Praze bylo
zřízeno samostatné oddělení c. k. poštovní spořitelny
pro království české.
#9
alto_textblock
#9
Z komisi zemského sněmu.
Komise legitimační.
(Planá schůze.)
#10
alto_textblock
#10
Komise legitimačního výboru měla
schůzi před sezením sněmovním. Posl. Sandne
jako zpravodaj navrhuje, aby posl. Stein pro urážku
na cti a vyhrůžku se nevydával. Posl. dr. Slá m
projevil jisté pochybnosti o návrhu na nevydání.
Na to následkem zahájení plenární schůze sněmu
odročeno bylo jednání na dobu polední přestávky.
Do této odročené schůze nedostavil se žádný z ně-
meckých členů legitimačního výboru, ani zpravodai
posl. Sandner, pročež schůze pro nedostatečný počel
přitomných se bez usnášení rozešla.
Předseda posl. dr. Podlipný poděkoval do
#11
alto_textblock
#11
stavivším se členům a prohlásil, že byla to poslední
schůze legitimačního výboru v tomto zasedání.
#12
alto_textblock
#12
Komise pro záležitosti okresnía
obecní.
(Formální vyřízení různých petic. — Užívání pře
bytků sirotčích pokladen. — Hrazení věcných ná-
kladů na školy měšťanské.)
Komise pro záležitosti okresní
obecní konala schůzi dnes před zasedáním sněmu
za předsednictví dra. Schauera.
Posl. Trauzel přednesl žádost obce Vejprt za
zřízení zvláštního okresního zastupitelstva ve Vej
prtech a navrhl, aby žádost odstoupena byla zem.
výboru ke konání šelření, což přijato.
Posl. dr. Steidl referoval o četných peti-
cích nemocničních lěkařů za upraven
jich služebních poměrů. Vzhledem k tomu
že nemohla zpráva pro krátkost času již dána být
do tisku, navrhl, aby zpráva zemskému výboru vrá
cena byla, aby ji zem. výbor ve smyslu názorů vy
slovených v komisi po případě doplnil, do tisku da
a ve příštím zasedání sněmovním komisí znovu
předložil, což přija to.
Posl. dr. Steidl referoval o žádosti městské
rady v Chlumci n. C. za náhradu zaniklých ošetřo
vacích výloh cestou milosti, což odstoupeno zem
výboru.
Posl. Posselt přednáší návrh o petici města
Teplic za vydání zákona zemského, jímž se jistá
část města k účelům asanačním osvobozuje od při
rážek zemských. Odstoupeno zem. výboru k šetřen
a podání návrhů.
Na to ujal se předsednictví dr. Funke a rele
roval posl. dr. Schauer o pelici Čechů v Liberci
shromážděných na schůzi lidu dne 3. března 1907
aby vydán byl zem. zákon, jímž by vlastnictví praž
ského hradu královského bylo připsáno v deskách
zemských koruně české. Posl. dr. Schauer na
vrhoval vzhledem k tomu, že zem. výbor již podl
návrhu dra. Mirosl. Stráneckého z roku 190z
otázkou touto se zabýval a k vyzvání jeho odborníc
prof. dr. Čelakovský, prof. dr. Riegr, dr. J. Kalousek
a dv. rada Stupecký své dobrozdání ve věci té již
podali, aby petice tato odstoupena byla zem. výboru,
by k ní zřetel vzal při připravování dotyčného
návrhu pro sněm. O věci té rozpředla se velmi živá
debata, v níž se zúčastnili dr. Herrmann, dr. Funke,
bar. Brandt. Posselt, Ronz, dr. Zimmer, Kožmina
zpravodaj dr. Schauer. Při hlasování byl návrh posl.
dra. Herrmanna zamítnut a návrh zpravodaje přijat.
Posl. dr. Zimmer referoval o druhé zprávě
zemského výboru o upotřebení přebylků sirotčích
pokladen, věnovaných sirotčímu fondu zemskému a
navrhl, aby zpráva tato byla vzata na vědomí a aby
vyzvána byla vláda, by zákon ze dne 3. června 191.
jehož platnost potrvá do r. 1910, byl po uplynuti
této doby na další čas rozšířen. Naproti tomu učiníl
posl. Glöckner dodatečný návrh, by zemský výbon
byl vyzván, aby jednotlivých přebytků upolřeboval
pro jednotlivé okresy v tom poměru, v jakém
z těchto okresů přijmy plynou do zemského fondu.
Návrh posl. dra Zimmra jednomyslně přijal.
Na to referoval posl. dr. ryt. Weltrubsk
o zprávě zemského výboru o navrhovaných změnách
zákona v příčině hrazení věcných nákladů na školy
měšťanské. Po návrhu jeho vzata byla na vědom
zpráva zemského výboru, jež vrcholí v návrhu, by
zůstalo při dosavadních zákonnitých ustanovenich.
Při ukončení schůze byly předsedovi posl. dru
Schauerovi za objektivní a účinné řízení schůzt
vzdány jednomyslně díky.
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy domáci.
#14
alto_textblock
#14
V Praze, 25. března. (Ministr Prad
o situaci v Čechách.) Z rozmluvy, kterou
měl vídeňský zpravodaj „P. L.“ s německým mi
nistrem krajanem J. Pradem, dovídáme se
že sněm království českého byl letos svolán ben
souhlasu p. Prada a jen na zakročení mlado-
českých poslanců a sice prý jen proto, aby se
sněm mohl vysloviti, ať už kladně nebo záporně.
o volební povinnosti. Ale právě toto rozhodnut
mladočeští poslanci zmařili „studenou obstrukeí
hned ve výboru, jejž svou nepřítomnosli činil
neschopným usnášeti se. Nepokoj, jenž se v po-
sledním týdnu objevil ve sněmu na německýci
lavicích, vznikl prý následkem předlohy, týka
jící se platů samosprávných okresních úřadníků.
poněvadž se předloha dává zemskému výboru
ve své většině českému, příliš veliká inge-
rence na okresní úřadníky i v okresích něme-
ckých. Otázka okresních úřadníků souvisi však
s úřadnickou otázkou vůbec a úřadnická otázka
jest na ten čas v Čechách nejpalčivější. Pan
Prade zmiňuje se pak o německém požadavku.
aby v německých okresích byli jen němečti
úřadnici, že německý živel mezi úřadnictvem
jest už po dvě desetiletí zatlačován, že ze 478
soudních adjunktů, kteří čekají na povýšení
jsou pouze 62 Němci, a ti by musili přeskočit
množství českých adjunktů, aby se mohli státi
soudci v německém kraji. Čechové toho dopu-
stiti nechtějí, trvajíce na tom, aby se postup dál
dle statusu; ale od svého odporu budou pry nu-
ceni upustiti, přejí-li si, aby se úřadnická otázk
rozřešila klidně.
#15
alto_textblock
#15
V další části rozhovoru ministr Prade pře-
šel ku přištímu, podzimnímu zasedání českého
sněmu, jež bude věnováno změně zemského zři
zení a volebního řádu sněmovního. Výsledek
podzimního sněmování bude prý takový. Poně-
vadž všeobecné volební právo při volbách sně-
movních je vyloučenc, zřídí se jen nová, děl-
nická kurie a volební okresy se nově roz
děli. Na sněmu budou pak čtyři kurie: če-
ská, německá, velkostatkářská
dělnická. Poněvadž počet německých po-
slanců se poměrně zmenší a následkem toho jin
nebude možno odchodem ze sněmovny zmařit
projednání nevýhodných pro ně předloh, budou
žádati, aby německá kurie obdržela prá v
veta. O to bude nutno vyjednávati před pod-
zimním zasedáním a za té přiležitosti Němci bu-
dou žádati, aby se jim zákonem zabezpečilo při-
měřené jich politickému významu, jich hospo-
dářské a poplatní síle zastoupení v zemském vý-
boru, ve sněmovních komisích a v zemských
ústavech, tak aby nebyli na přiště odkázáni na
milost české sněmovní většiny. Bude to prý zna-
menitý pokrok, poněvadž se splní oprávněně
přání Němců a odstraní se panující zlořád (D).
Aby se zmenšily třecí plochy mezi Němci
Čechy, dobře by bylo dále, aby se provedla
změna v zemské správě tím, že by se ob-
novily staré krajské vlády, jež bývaly
v Čechách ode dávna a dobře se osvědčily. Jen
že by nové kraje musily býti dle přání ministra
Prada národně jednolité, čímž prý by
se také usnadnilo řešení otázek národně-politi
ckých. Dorozumívací konference, na které ostat
ně nikdo nyní nepomýšlí, nepovedou nikdy k cíl
a proto prý nezbývá nic jiného, než krok z
krokem zmenšovati třeci plochy a jen tím způso
bem možno dojíti jakéhosi modu vivendi mez
oběma národnostmi v Čechách.
Nového ministr Prade celkem neřekl nie
vše, co tu uvedl, jsou stará, známá přání če
ských Němcň a není na konec s podivením, že
je ohřívá jich ministr krajan, jemuž jde o to.,
aby v Čechách byli spokojeni Němci. Jinak
panu Pradovi ovšem málo na tom záleží, že jako
rakousky ministr jest povinen dbáti, aby
#16
alto_textblock
#16
vodle Němců byli v tomto státě spokojeni t ak
ostatní národově.
V Praze, 25. března. (Nové minister
skě konference.) Za příčinou posledního
slyšení ministrů dra. Wekerla a bar. Becka
panovníka vznikly poplašné pověsti, že zmar
vyrovnacího vyjednávání povede k ministerské
krisi buď v Pešti, neb ve Vídni a že dokonce
už i podány demisse. Pověsti takové šířeny
hlavně v Pešti a proto také v nedělních listech
peštských co nejrozhodněji dementovány. Vídeň-
ský zpravodaj »Pester Lloydu« upozorňuje ve
svém dopise, že se vyjednává pravidelně dále
a po velkonocích bude se ve Vídni pokračovat
tam, kde se přestalo v Pešti. Dne 8. dubna
přijedou uherští ministři do Ví-
dné, aby spřádali nit vyrovnání dále, jak se
počalo v Pešti za posledních ministerských po-
rad. Tato nit se ani nepřetrhla, ani se nebude
spřádati z jiného konce. Bude se — praví —
prostě vyjednávati dále, poněvadž se zatím s r-
kouské strany propracují také se stránky tech
nické někteřé látky, jež byly v Pešti již dů
kladně projednány. O tom, že by vyjednávání
bylo rozbito a vyrovnání se následkem toho
ocitlo v krisi, a že dokonce ve spojení s tím
nastala ministerská krise ať si v Rakousku, nebo
v Uhrách, nemůže býti řeči právě tak, jako jsou
bezdůvodny pověsti, že uherský ministerský
předseda navrhuje, aby se počalo vyjednávat
na jiném podkladě a že z požadavku toho čin
kabinetní otázku. Dalším důkazem toho, že nen
řeči o ministerské krisi, jest sobotní rakouská
ministerská rada, jež se konala za nepřítomnost
ministrů obchodu Fořta a železnic, Derschatty
kteři jsou oba podstatně zúčastněni v nynějším
vyjednávání a jistě by v ministerské radě ne-
seházeli, kdyby skutečně hrozila jakákoli krise
zaviněná vyrovnáním.
#17
alto_textblock
#17
Politické zprávy zahraničně.
#18
alto_textblock
#18
V Praze, 26. března.
#19
alto_textblock
#19
Z okupovaných zemí.
#20
alto_textblock
#20
»Něco se chystá,« píše sarajevská »Srbská
Riječ«. V Zenici se pozoruje jakési jitření mezi
dělníky. Kteří jsou mezi nimi cizinci, na kvap
se stěhují, proto že se — jak se na tamějšlm
trhu šeptá — něčeho bojí. Čeho? To snad věd
ti, kdo jim dali pokyn, aby se vystěhovali.
Právě takové slechy docházejí ze Zavido-
viče, kde obě tamější veliké firmy propustily
mnoho cizích dělníků, kteří se buď již vystěho-
vali, anabo si vážou raneček, Mnozí byli obesláni
na okresní hejtmanství, ale co jim tam řekli
a nač se jich ptali, je tajemstvím. Žandarmerie
v Zavidoviči je rozmnožena.
Mezi tím se dějí v okupovaných zemích
mnohé věci, které je třeba znáti. Na př.:
Nevesiňský lesní úřad nařídil jedenácti-
leté Soce, dceři Iije Samatoviče z Bojiště, aby
se dostavila s jinými do Bišiny na zemskou
robotu. Otec dcerušku zadržel doma a poslal
o tom zprávu do novin. Když noticka byla oti-
štěna, lesní správce Teller obeslal dívčina otc
k sobě a diktoval mu pokutu K 4.80 za to, že
jeho dcera na robotu nepřišla. Otec prohlásil, že
ani pokuty nezaplatí, ani dceru na robotu ne-
pošle. Lesní správce za to Iliju Samatoviče za-
hrnul nadávkami. Ilija zachoval klid a odešel
k soudei, aby na Tellera podal žalobu. Soudce
odpověděl: »Ta věc patři adjunktovi a ne mně!e
Ilija šel k adjunktovi, jenž řekl: »Ta věc ne
patři mně, nýbrž soudci!«. Ilija se odebral na
okresní hejtmanství, aby tam žaloval na lesního
správce. Tam mu řekli: »Pan okresní hejtman
právě se odebral na dovolenou!«
»Již tu nikdo neslyší žalob člověka utiště-
ného do boha samého,« povzdechl si Ilija a še
domů, aby sehnal pokutu, kterou mu diktovai
lesní správce.
#21
alto_textblock
#21
Zlořády v německé správě.
V Düsseldorfu suspendován byl z úřadu
rada zemského soudu Theissen za uveřejnění
brožury »Neschopno a nedůstojno«, jež se za-
bývá zlořády v justici.
Hlavní řízení proti býv. guvernéru kame-
runskému Pultkamerovi koná se 25. dubna
před diseiplinární komorou v Postupimi. Žalobu
zastupovati bude jeden rada komorního soudu.
Šl. Puttkamer jest obviněn mimo mnohé jiné
přehmaty osadě kamerunské též z toho, že vy-
dával jistou dámu z polosvěta za sestřenku
svou a že dal vystaviti průvodní list na falešné
#22
alto_textblock
#22
jméno.
#23
alto_textblock
#23
K úmrti »spoluvladaře« prince Arenberga.
Prine Arenberg, jenž zemřel v ponděli
v Krefeldu, byl intimním přitelem Bülowa
byl pokládán dlouho za nejvlivnější hlavu »kleri-
kální« vlády. Byl nejen hostem vílaným v sa
lonech kaneléřových, nýbrž i pilným navštěvo-
vatelem zahraničného úřadu i znal diplomatick
novinky i plány lépe než mnohý zodpovědný
ředitel německé politiky zahraniční. Tvrdilo se
o něm též, že v době otázky marocké hleděl
vehnati Německo do konfliktu s Francii, aby se
této pomstil za její politiku protiklerikální; jist
jest ale pouze, že podporoval všemožně bojov
ného p. Tattenbacha, zástupce německého v Ma
rokku. Také na německou politiku osadní vy
konával princ Arenberg značný vliv.
#24
alto_textblock
#24
Anglo-španělsko-francouzská dohoda
Právním zástupcem Španělska na hasgské
konferenci byl jmenován londýnský španělský
vyslanec. To znamená, že Španělsko na
konferenci té vstoupí úplně do
šlépějí Anglie. Také při schůzce obou
panovníků v Kartageně má býti dohoda anglo-
španělská okázale projevena. Nepochybně zúčastn
se vedle ministerského předsedy též minist
vnějších záležitostí. V Kartageně konají se pří-
pravy k nejnádhernějšímu uvítání Eduarda VII
Připluje prý tam i 12 anglických lodí válečných.
Soudi se, že oba panovníci pojednají o otáze
odzbrojení. Španělsko jest prý získáno úplně
pro anglické návrhy; vliv Anglie na politiku
španělskou od svatby královy jest vůbec ne-
popíratelný. K dohodě pojí se i Francie.
Eduard VII. odjede do Karlageny skorem de-
monstrativně z francouzského válečného přístavu
Toulonu a navštíví na obrněnci » Suffren« velitele
středomořského loďstva francouzského Foucharda
*
a
#26
alto_textblock
#26
K nové úpravě platů a služebnich
poměrů kancelářských pomocníků
pomocných pracovníků a kancelář-
ských pomocnic.
Z kruhů interesovaných se nám píše : Služební
a platové poměry pomocného úřadnictva státního
doznaly v době poslední častých i pronikavých
změn. Úsilím organisačního hnutí i přičiněním po-
slanců říšských podařilo se vynutití na ministerstvu.
že bedlivější pozornost věnovalo otázce této. Již
prvním nařízením ze dne 19. července 1902 ř. z. č
145 došlo k první úpravě platové a k částečnému
upravení poměrů služebních. Spokojenosí nařízení
toto však v řady naše nepřineslo! Hnutí stavovské
znovu se rozmohlo a vrcholilo ve snaze, aby slu-
žební i platové poměry upraveny byly zákonem ! Na-
děje z počátku dosti byly značné, poněvadž i značná
část říšských poslanců věci naší se ujala a energi-
cky ve prospěch naší věci pracovala. Bohužel, že
ani sympatie postánců řšských, ani naše schůze,
resoluce a pelice nedovedly přemocí odpor vlády.
zvlášť odpor ministra vojenství proti zákonité upravé.
Navrhované zákony opětně padly a rozpočtový výbor
a parlament neučinily nic více než že odhlasovaly
resoluci, aby vláda aspoň nařízením opravila slálé
ty nedostatky nařízení m nulých. Vládě ponechána
tím plná moc, aby učinila co za dobté uzná a vláda
také plné té moci použila. Nařízením ze dne 15. čer-
vence 1906 ř. z. č. 141 provedena byla první »oprava«
nařízení tak jak se očekávalo nedostatečně a když
potom poslanci, z nichž na prvním místě jmenovat
nutno dra. Klumpara naší věci znovu vřele se ujali.
došlo tylo dny k »opravě« nové a dne 24. března
1907, ř. z. č. 88 spatřila světlo svět
úprava nová, na kterou v posledních dnech
s touhou největší čekáno bylo!
Všem kancelářským pomocníkům přináší zvýšení
platů o 80 K ročně a v nové třídě pak, která zří
zena byla pro Prahu, Brno, Krakov. Lvov, Štyrský
Hradec a Terst, zvýšeny byly platy ještě zvlášť a sie
pro ty, kdo slouží od 3 do 6 let o 60 K, kdo slouží
od 6 do 10 let o 80 K a kdo slouží přes 10 let
o 120 K. Posavádní titul kancelářský pomocník udělen
kancelářským pomocným pracovnikům a těm, kdož až
posud kancelářskými pomocníky se jmenovali, udělen
titul nový »kancelářský oficiante! Tím veškeré ty
dary vyčerpány. Onen § 29., výpověď be
udání důvodů, zůstal na dále v plat-
nosti, ustanovení, že kancelářský po-
mocník stonati smí jen tři po případě
šest měsíců a že po době té může býti
propuštěn, ustanovení, že jedli povolán
ke cvičení vojenskému nemusí dostat
celý plat — toho všeho nová »úprava« se ne-
dotkla. Celá řada drobnějších požadav ko
jako: diéty a odměny při komisích
úprava dovolené, zálohy na služné, uni-
forma atd. to vše odloženo. Ani po 20 aní po 30 služeb.
létech nemůže a nemá právo nikdo z nás říci, že
jest delinitivním služebníkem státním. Kancelářským
pomocným pracovníkům dostalo se novou úpravou
přídavku 60, 40 atd. haléřů denně, ale nedostalo s
jim toho, po čem hlavně touha jejich se nesla, totiž
aby skutečně po třech letech musili býti jmenováni
— kancelářskými oficianty! Znovu bude jim
nntno 5, 6i více let živořiti při nuzném
platu a znovu uníkati jim budou léta
jež při včasném jmenování mohla jim
již býti počítána do pense.
Ještě »lépe« novou úpravou pochodily kancelář
ské pomocnice. Kancelářským pomocným pracovni-
cím dostalo se těchže platů denních jako silám muž
ským; těchže titulů jako nám, officiantkám všal
platů menších. V prvních třídách však tak malých.
že sotva některá pracovnice toužiti bude, aby dříve
než po devíti letech stala se ofhiciantkou. Kancelář
ská pomocnice v I. třídě dostane denního platu 3 K
20 hal. — ročně 1168 K po odečtení kolků na kvi
tování platů ročně 4 K 56 hal., zůstane jí platu
1163 K 44 hal.
Stane-li se officiantkou, dostane 1170 K a odečte l
se poplatek do pense a kolky ročně 31 K 56 hal.
zbude 1138 K 41 bal. i bude míti o 25 K menší plat
než dostávala jako pomocnice na denní plat.
Kancelářská pomocnice v II. třídě má denně
3 K ročně 1095 K, po odečtení kolku na kvitování
ročně 4 K 53 hal., má ročně 1090 K 44. Stane- li se
officiantkou, má ročně 1100 K, odečte li se poplatel
pensijní a kolky ročně 31 K 56 hal., zbude 1068
44 hal. a bude tedy míti o 28 K menší plat než dostá
vala jako pomocnice na denní plat!
Ze všeho toho vidno, že nejdůleži
tější body veškerých těch našich snak
a tužeb zůstaly opětně vězeti ve fasci
klech ministerských kanceláří, že všechny ty petice.
prosby a resoluce a všechna ta úsilovná námaha
jednotlivých poslanců zůstala nepovšimnuta.
Jasně vysvítá z výsledku těchto našich zápasů.
že služební poměr náš, tento nejvý-
značnější bod všech našich snah upra-
ven býti musí parlamentem, má-l
vůbec upraven býti. Vláda tak sotva kdy
učiní! A má-li tak učiniti parlament, musí tento
parlament otázce naší úplně rozuměti, musí touhy a
tužby naše znáti a musí býti jednotliví poslanci
otázce naší poučení. A to stane se jen
tehdy, zůčastní-li se pomocné úřadni-
ctvo s plným vědomím nastávajlcích
voleb do říšské rady, jež konají se na
základě všeobecného, tajného, rovnéh
hlasovacího prá va.
Nejen však v Čechách, ale i na Moravě a v ze-
mích ostatních. Není třeba vystupovati se zvláštním
kandidaty, speciálně jako stav zvláštní — ale přec
tak, aby ti kandidáti, jež máme podporovati, tak
otázky naší se všímali! Svobodomyslní poslanci
čeští učinili pro naši věc tolik, že není třeba utíkati
se pod ochranná křídla strany jiné. Jména jako dr
Klumpar, Maštálka, dr. Kramař, dr. Pacák a j. jsou
jména jistě našich dobrých přátel! Musíme pracovati
k tomu, aby takových přišlo do parlamentu více
důrazně musíme i na schůzich volebních manifestovati
požadavky svými. Ale ted, kdy se bude vo-
liti — a ne po volbách! Činí tak všechny
stavy, proč bychom tak neučinili my. Podle toho, jak
která strana, jak který stav zúčastní se voleb —
podle toho měří a cení se jeho vyspělost a inteli
gence! Chceme, nebo máme býti na posledním
místě? Dle všeho se zdá tak. Vzhůru, přátelé, chce-
te-li, aby příšti parlament o vás věděl, vás znal
vzhůru ku práci.
#27
alto_textblock
#27
Volební ruch.
#28
alto_textblock
#28
Rozpínavost klerikálů. Na Podřipsku, ktor
známo bylo snad dříve svojí svobodomyslnosti
daři se volební agitace klerikálům dobře. Pra-
cují svým způsobem s kazatelen, odkud tak
snadno může kněz tomu „uvědomělému“ lidu
vykládati své názory a jiné strany bez ohražení
může poškozovati. Píše se nám z Brozan u Roud
nice: Přímo neuvěřitelné, jak zdejši lid, který
tak rád hraje si na uvědomělý, plní kostel, aby
vyslechl kázání misionářů a fanaticky se zúčast-
ňoval průvodů, jež vypadají přímo modlářsky
Do zdejší obce byli povoláni (místním kaplanem
2 misionáři, kteří dříve uspořádali v sousední
farní obci Chotěšově řadu kázání a večerní dů-
věrnou schůzi. U nás působili bezmála týden,
výsledek je zřejmý. Denně byla večerní pobož-
nost s kázáním, střídavě pro jinochy, muže
ženy, kde ztepali misionáři kde co, jen práe
klerikálů vychvalujíce. Naše „uvědomělé“ ob-
čanstvo plnilo kostel, aby vyslechlo to bezcenné
jezovitské povidání, na němž vychvalovány tal
staré časy za vlády klerikálů, doporučován k čet
bě „Čech“, a haněno vše trochu pokrokovější
Na památku misií kupoval si lid bezcenné různe
trety, ovšem na popud s kazatelny, od kramářů
kteří rozbili své stany na hřbitově, u samých
kostelních dveří. Pro snadnější odbyt toho
škváru oznámil kněz při kázání, že ke kone
misii budou nakoupené předměty posvěceny
Kdyby se mělo tak někdy vybrat na nějakou ná-
#29
alto_textblock
#29
rodní loterii 120 zl., jako denně tržili kramáří,
to by bylo nářku a vytáčeni! V neděli odpoledne
uspořádali kněží průvod, jehož zúčastnilo se té-
měř všechno občanstvo, i přespolní. Na jeden
den večer svolali misionáři důvěrnou schůzi do
hostince, aby mohli tomu připravenému lidu při-
pomenut ještě, jak jest se mu nyní chovati. Snad
zúmyslně volí si misionáři čistě rolnické kraje,
kde doufají, že spíše se dá agitovat ku příštím
volbám, poněvadž v průmyslových krajích by
jim mnohem uvědomělejší a pokrokovější dělni-
ctvo jistě tak nesedlo na vějíčku, jako na Pod-
řipsku. (V Libochovicích bylo na důvěrné schů-
zi, kterou večer svolal páter Jemelka [na Čáslav-
sku chce kandidovat], na 700 osob.)
*
Reklamací v Praze bylo do včerejška po-
dáno 20.000. Za účelem rychlého vyřízení mani-
pulace byl počet presidiálních sil z 8 zvýšen
na 18.
#30
alto_textblock
#30
Národní klub „Král. Vyšehrad“ vyzývá dů-
tklivě v poslední chvíli veškeré přívržence stra-
ny národní svobodomyslné i strany národní, aby
reklamovali své právo volební. V kanceláři vo-
lební, v hostinei „Malý Koutek“ v Botičské ul.
(vedle školy Děkanky), kde mohou nahlédnouti
v seznamy voličské a předloží-li zároveň nějaký
doklad o stáří, obstará reklamace klub. Rekla-
mační lhůta končí dnešním dnem a proto jest
již nejvyšší čas pro každého, kdo dosud rekla-
mačního práva nepoužil, aby tak učinil.
#31
alto_textblock
#31
Denní zprávy.
#33
alto_textblock
#33
— K příslušníkům národní strany svobodo-
myslné vznáší se tuto žádost či spíše upozor-
nění obsahu, lze říci, že vůči nastávajícím vol-
bám vlastně samozřejmého. Týká se volebního
fondu, a týká se těch stoupenců národní strany
svobodomyslné, kteří zaujímajíce vynikající spo-
lečenské postavení i v ohledu hmotném, zajisté
nebudou váhati, aby svému příslušenství k
straně a svému zájmu na zdaru voleb dodali
váhy náležitými přispěvky k volební pokladně.
Nadšení, kteréž provázelo předvolební sjezd
strany, bylo úctyhodným a velmi nadějným do-
kladem o vzplanutí bývalé a neměnitelné vše-
národní přízně k národní straně svobodomyslné
a právě podle míry toho vysokého všeobecného
nadšení pro stranu a jej! volební program
lze očekávati, že provolání o příspěvky pro vo-
lební fond strany bude porozuměno jakožto vy-
zvání k činu všenárodní platnosti, nutnému pro
všechen český lid právě jako nutnou jest jediná
jeho, celý český lid objímací strana, a jako nut-
ným jest její volební zdar, závislý jako každý
boj i od válečného pokladu. Myslíme, že netřeba
plýtvati slovy a že stačí dodati: Přispěvky na
volební fond přijímá administrace našeho listu
a pan JUDr. K. Černohorský, advokát, Vodi-
čkova ulice, čís. 14.
— Z Dobrušky. Slavnému klubu českýel
říšských poslanců ve Vídni! Obecní zastupitel-
stvo města Dobrušky přijalo ve své mimeřádné
schůzi dne 28. ledna s velkým povděkem zprá-
vu o konečném povolení stát. subvence 120.000
korun na naši lokální dráhu Opočno-Dobruškaa
usneslo se jednomyslně na tom, vám, velectění
pánové, projeviti nejsrdečnější dík za neúmor-
nou snahu, s jakou jste záležitost našt dráhy
neustále podporovali a ji k dobrému konci při-
vedli. Račte přijmouti ujištění naši vděčné uzna
losti. Městská rada v Dobrušce, 30. ledna 1907.
Starosta: E. Žižka.
— Z Musea královstvi českého. Valné shiro-
máždění Společnosti Musea království českého
konati se bude dne 25. dubna o 5. hod. odpol
v budově musejní s přednáškou p. prof. PhDra
Jos. Lad. Píče: „O vědeckých úkolech velikýoh
museí vůbec a našeho národního musea zvlá-
ště.“ — Pp. členové společnosti se žádají, aby
se valného shromáždění zúčastnili v počtu co
nejhojnějším.
— Z Národní rady české. Dnes ve středu
odpoledne koná se v zasedací síni Národní rady
české schůze přehlížitelské komise. — V 5 hod.
odpoledne koná se v téže místnosti schůze prae-
sidiální komise Národní rady české. Na zejtřek
(čtvrtek dne 28. března.) svolán jest na 1/45. ho-
dinu odpol. ústřední výbor Národní rady české.
— Úmrti. V neděli dne 24. t. m. zemřel ve věku
27 let pan Josef Lelaut, řádný člen »Typografi-
cké besedy«, spolku »Typografia« a redaktor »Télo-
cvičného ruchu«. Pohřhen byl včera odpoledne na
hřbitov olšanský. — Vrchní úřadník pan Hanuš
Berchtold, dlouholetý pokladník pro cenné pa-
píry při Zemské bance království českého, včera ráno
po dlouhé vleklé nemoci skonal. Narodil se roku
1861, absolvovav reálku, byl posluchačem české
techniky, načež přijat byl roku 1881 do služeb poji-
šťovací společnosti »Rakouský Fěnix«. Odtud roku
1891 přestoupil do Zemské banky, která v něm
ztrácí přičinlivého a spolehlivého pracovníka, úřad-
nictvo pak kolegu nad jiné milého a přítele vždy
upřímného. Pražská společnost, zejména sportovní
kruhy, oželí v něm roztomilého druha. Krutě stíženy
jsou úmrtím jeho choť i stařičká matka, jež oplakává
v něm jediné své dítě. — V ponděli zemřela v Ho-
stivici vdova pí. B. Veselá. Pohřeb koná se tam
dnes o 11. hod. dopol. — Dne 10. března zemřel
v Jindř. Hradci po krátké nemoci archeolog pan
Jindřich Richlý, dopisující člen České akademie
pro vědy, slovesnost a umění a Král. české společ-
nosti nank v Praze, c. k. konservator atd.
— Ze staroměstské radnice. Na Velký páteka
Bilou sobotu nařízeno v úřadovnách obce pražské
úřadování pouze dopoledne, podací protokoly ote-
vřeny však budou do 2 hod. odpol.
— Oslava pana Veselického v Londýně. Známý
ruský žurnalista, londýnský dopisovatel »Nového
Vremena«, p. Veselický, slavil tyto dny své 10letě
jubileum jako předseda »Spolku zahraničních žurna-
listů v Londýně« a 40leté jubileum své novinářské
činnosti. Za tou příčinou »Klub zahraničného tiskue
uspořádal 20. t. m. skvělou hostinu na podest oslaven-
covu v »Grafton Galleries«. Banketu předsedal for
Burnhaus a v komitétu nalézali se četní politi-
kové a novináři angličtí i zástupci cizích národů.
mimo jiné kníže A. Dolgoruký a hrab
Lützow.
— Styky česko - anglické. »Halilax Erenin
Courier« uveřejnil referát o zajímavé přednášce M.
Josefa Lustiga z Bradfordu: »Vzpomin ky
z Čech«, konané v halifaxském zahraničném krou-
žku. Přednášející mluvil o českém hnutí husitském,
o stycích tehdejší doby mezi Čechy a Anglil. Řečník
uvedl dále, že po bitvě na Bílé Hoře množství Čechů
vystěhovalo se do Anglie a projevil přesvědčení, že
mnozí z jeho posluchačů jsou potomky českých
emigrantů. Přednášející stručně vylíčil české znovu-
zřízení, český život politický a kulturní a vzbudil
velký souhlas svým poutavým výkladem české
otázky.
Jmenování ve službách obce pražské. Ve
včerejší schůzi městské rady pražské bylo usneseno
učinit sboru obecních starších návrh na jmenování
presidiálního tajemníka pana Otokara Borůvky
magistrátním radou. — Dále byli zvoleni : magistrát-