ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c7e16f80-75db-11dc-ac89-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
ARODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
27. března 1907. Císlo 85.
#4 alto_textblock #4
sněm a zemská správa“ s kapitolami 1. „Zemský sněm“ (potřeba 315.727 K. úhrada 200 K) a 2. „Zem- ská ústřední správa (potřeba 2,690..503 K, úhrada 671.199 K). Zpravodaj připomenul, že v debatě těto dlužno také vyříditi resoluční návrh komise rozpo- člově, aby zemský výbor včas předkládal členům rozpočtové komise zprávy a návrhy, které mají v zá- pěti zvýšení zemského rozpočtu, dále pak návrhy. týkajicí se úpravy poměrů organisace úřadnictva zemské správě zaměstnaného a někleré pelice ke kapitolám uvedeným se vztahující. Posl. Maštálka odůvodnil pak menšinový návrh který zní: „Zemskému výboru se ukládá, aby s vše možným urychlením uvažoval o nové účelné stavbě důstojné budovy, jež by potřebám sněmovním doko- naleji než dosavadní skupina budov sněmovních vy hovovala. Posl. dr. Pinkas přimlouval se za návrh menšiny rozpočtové komise. Na adaplaci dosavadních budov vynaloženo více než 2 mil. kor.; následkem adaptaci těch nastalo vylidňování farnosti mikulášské a tomáš- ské. Řečník žádal pak, aby konečně zemský výbor vyřídil žádost obce pražské o vyhotovení regulačních plánů. Minoritní vofum, o kteréž nyní běží, a dle kte- rého zem. výbor jest dožadován, aby uvažoval o nové účelné stavbě budov zemských, nežádů okamžitého nákladu, nýbrž jen toho, by nějaké kroky ve věcech naléhavých byly učiněny. (Pochvala) Posl. dr. Roček promluvil o německých návrzích na dělení království a dokázal neoprávněnost stížnosti Němců na nepřijímání německých žadatelů do zem. služeb. Němci nehlásí se do služeb zemských jednak proto, že hmotný stav zemského úřadnictva je neutě- šený a pak to, že se s větší zálibou věnují povoláním jiným. Ve službách zemských začasté výpomocné sily musí pracovat jako úřadnictvo, ačkoli placeny jsou jako diurnisté. Řečník odmítl pak výtky, před- nesené posl. drem. Bachmannem a posl. drem. Schrei- nerem proti soukromé činnosti, zvláště úřadniclv zem. účtárny, načež vyslovil se rozhodně proti roz- dělení zem. správy. Poukázav na nesprávnost tvrzení Němců o jich poplatnosti, vyslovil se řečník o německém hesle německé državě, které je proti všemu právu a spra- vedlnosti, načež promluvil vřele o oprávněnosti če- ských škol ve Věžovaté Pláni a v Prachaticích, i apelo- val na nejvyššího maršálka, aby se postaral o vyřizent 15 stížnosti, které byly podány zem. výboru prot Dezprávnému stržení můstku v Kaplici. Na kone zminil se řečník o zadrženém jmenování úřadníků soudních. (Pochvala.) Poslanec inž. dr. Kaflan hájil pak minoritní vo tum českých členů rozpočtově komise. Pravil: Nov- stavba účelné budovy sněmovní není otázkou novou jednalo se o ní v komisi rozpočtové již v letech osm- desátých, později též na sněmě samém. Původně pomýšlelo se na to, postaviti sněmovn budovu na místě kralodvorských kasáren, avšak po slanci zemští a řiššti za Menší město pražské nalé hali na to, aby za příčinou udržení historické konti- nuity byla nová sněmovna vystavěna na Malé straně a sice vyhlédnuto k tomu účelu místa dosavadn zbrojnice. Místo toto postačí úplně, aby na něn byla vystavěna nejen nová, království českého dů- stojná budova sněmovní, nýbrž i kanceláře admini- strační. V tom smyslu bylo mluveno též na sněmě r. 1896. Pohříchu nebylo sobě důvodů těchto valně po- všimnuto. Na jedné straně tvrdilo se, že není dostateč ných prostředků, avšak současně kupoval se za velké peníze dům za domem v bezprostředním sousedstv dosavadní sněmovny, tak historický dům „u Mon tagů“ a naposled Auerspergův palác, jehož nádherné sály byly četnými příčkami proměněny v jednoduch mištnosti kancelářské. Poněvadž skupina skoupených domů nalézá se na svahu, a patra jejich mají různé úrovně, utvořen adaptací jejich hotový labyrint, z ně- hož se bez průvodčího i většina pp. poslanců nedo- stane. Toto skupovění a adaptování četných domů mělo však pro Menší město pražské osudné následky. Četní nájemníci musili se vystěhovati, a když v ostatních soukromých budovách bytů nenalezli, vystěhovali se do jiných čtvrtí pražských, čímž se tato dříve huslě ebydlená část Malé strany vylidnila. Podobně počíná sobě c. k. místodržitelství, jehož slále se rozšiřující agenda vyžaduje každeročně na- jmutí místností v soukromých domech, z nichž se opět dosavadní nájemníci vystěhovati musí a Malou stranu opouštějí. Malá strana, jejíž krásné paláce téměř po celý rok namnoze zůstávají prázdny, se tím stále vylidňuje na úkor našeho živnostenstva a obchodu. Nechci věřiti rozšiřovaným zprávám, že zamýšlí se zbouráním dosavadní skupiny budov sněmovních ziskati místo pro novou budovu sněmovní. Tím by byly četné historicky a architektonicky velecenné památky stavební zničeny, nevěřím tomu, že by byl nynější zemská správa schopna takového vandalismu že by zbořila budovy, jako býv. palác Smiřických jež mají větší cenu, než jinak co do průčelí svého pěk- ný bývalý Eggenberkův palác ve „Zbrajovně“; snad ten by se dal účelným řešením půdorysným zachovati Vystavěním nové budovy sněmovní na pozemeiel „Zbrojovny“ mohla by dosavadní průčelní část sně- movny přenechána býti c. k. místodržitelství a ostatní dříve soukromé domy, mohly by opět pronajaty býti Tím by získala země výměnou míst stavebn misto a prodejem ostatních budov značný příspěvel ke stavbě nové důstojné budovy sněmovní. Menší město pražské nemůže se jako oslatní části Prahy rozšiřovati, jest omezeno na východní straně Vltavou, na západní straně Petřínem, možnos jeho rozšíření spočivá toliko v postoupení kasáren zejména vojenské pekárny, potom újezdských a bru- ských kasáren obci, kde by vedle galerie povstaly vkusné obytné budovy soukromé. Není potřebí, aby při tom dosavadní ráz Menšího města pražského byl setřen. Připomínám Norimberk jenž z velké části jest přesíaven, avšak tak, že na vštěvovatel nepozoruje, že by původní starobylý raz tohoto města byl na neprospěch starobylosti porušen V komisi rozpočtové bylo poukazováno k dneš- nímu zbědovanému stavu zemských financi, jež prý nepřipouštějí stavbu nově důstojné sněmovny král. če- ského- Proli tomu sluší uvésti tyto dávody: Předně jes potřebí provésti v brzku koupi „Zbrojovny“, prve, ne učiní tak privátní spekuloce, po případě prověsti vý- měnu „Zbrojovny“ za část pozenků, náležejících zemi jež by se výborně hodily k účelům c. k. místodržitel- Vypracování plánu zaujme též delší dobu, a dříve nežli se tyte připravné práce ukončí, musí také jed- nání mezi zemí a vládou o nezbytném sanování zen- ských financi býti ukončeno. Náklad na zůročení a umoření zápůjčky 4 milionů kor. na důstojný a účelný stánek sněmovní není tak přílišný, aby bylo nemožno zemi, jež k účelům školským, zemědělským humanitním a j. velkými obnosy přispívá, poříditi sobě také representační budovu, království českého důstojnou. Apeluji zde -zejména na naši historickou šlechlu jejíž předkové tak úsilovně dbali zvýšení lesku tohet království. Země, jakož i Menší město pražské, jež zaujímá v historii tohote království čestné místo, zaslohuj toho ohledu. Výstavbou nové budovy sněmovni na míslě na- značeném bylo by lze upraviti okoli „Zbrojovny“, do- sud velmi zanedbané, a proměniti je v jednu z nejlad- nějších částí král. Prahy Poměry, v dosuvadní sněmovně panující, jsou nadále neudržitelné. Četné deputace, jež hodlají před- nésti poslancům svá přání, těsnají se v jedné omezené místnosti, galerie, pro obecenstvo určená, nestačí dáv- no již potřebě, taktéž lože pro žurnalisty; sál sně- movní, ač jinak útulný, není akustický a nestačí, kdy. by pe provedení volební reformy přibylo 36 poslaneo všeobecné kurie. Menší město pražské, jež jako podhradí hradu královského zakoušelo velké útrapy v dobách váleč- ných, z jehož obvodu byli za panování Přemysl Otakara II. přečetní čeští dovední řemeslníci vypu- zeni, aby místo udělali cizincům, jež daleko zůstalo za ostatními čtvrtěmi pražskými na pravém břehu vltavském, jež jest sídlem nejvyšších zemských stát ních a autonomních úřadů, zasluhuje, aby mu byl zemí věnována náležitá pozornost, pročež doporučují náš návrh sněmu ko schválení. (Hlučný souhlas.) Přisedící zemského výboru Thdr. Burian dopo- ručil vřele návrh zemského výboru na systemisování míst úřadnických, Návrh odůvodněn jest vývojem ve- škeré agendy zemského výboru, která v letech 80tých vykazovala došlých spisů 42.000 až 43.000, v roce
#5 alto_textblock #5
stvl.
#6 alto_textblock #6
1906 dostoupila pak výše 150.000 kusů; během 20 roků se tedy téměř ztrojnásobila. Před 20 roky vyka- zoval stav konceptních úřadníků 20 sil. Žádá-li se nyní zvýšení na 60 sil, odpovídá to úplně poměrům zvýšené práce. Ve skutečnosti ovšem poměry ty jsou ještě mnohem příznivější. Pokud jde o místa nad- početná při obsazování úřadnictva, nelze činiti zem- skému výboru výtku samovolnosti; mluvíť proto nej- lépe obor inspektorátu pivní dávky a ostatní všechny obery. Tak během posledních 6 let rozšířila se a genda školského výboru, nehledíc ke vzrůstu obecního školství, téže zákonem oo substituování osob učitel- ských, dále zákonem o delinitivním jmenování indu- striálních učitelek a zákonem, kterým vysloveny byly povinnosti hraditi částečně náklad na školství v mě- stech, tvořících samostatný školní obvod. Též agenda záležitostí melioračních během posledních pěti le vzrostla o 30%. Vznikly tu zcela nové odbory, jako odbor „pro podporování hospodářských vodovodů“ Rovněž v odboru čtvrtém lze pozorovati značné roz- množení agendy. Neméně pak odbory ostatní vykazují takové rozmnožení agendy, že vyžadují neprodleně rozmnožení úřadnických sil. Proto zemský výbor plným právem mohl očekávati a předpokládati, ž mu sněm neodepře povolení potřebných pracovních sil. V době neplodné činnosti sněmu, musily býli při- jímány sily výpomocně. A tu leží na srdci zem. vý- boru, aby ze všceh uvedených příčin zlepšil poměry úřadnictva i při stávajícím trudném stavu zem. fi- nanc. Mezi mnohými nároky vyskytly se též návrh aby stav úřadnictva účetního byl organisován. Zem- ský výbor svolal tudíž anketu odborníků, která kon- statovala, že účetní odbor je veden dobře sa účelně Má-li se udržeti pořádek, nelze agendu v účetním oboru zmenšiti. Též byl činěn návrh na zavedení úspor v oboru školství, jenž odkázán byl zemsk školní radě za účelem podání dobrozdání, jež posu nedošlo. Poměry ve správě zemské jsou příznivy; ná- klad na správu jest menší, než na p.. v Dol. Ra- kousích. Návrh na systemisování úřadnických míst při zem. výboru vyplývá z nutnosti a spravedlnosti Úfadníci zemští pracují pro veškeré obyvatelstvo, budiž jim dopřáno, by měli existenci zajištěnu de potřeb časových. Třeba vzíti ohled na zvýšené ná- klady bytové, na poměry drahotní vůbec a vzhledem k nim spravedlivě upraviti příjmy úřadnictva. Tím doporučil řečník návrhy zemského výboru ku přijetí. (Výborně! Brávo!) Posl. dr. Reininer pravil, že chce tlumočiti sla- novisko Němců k českému požadavku stavby nového demu pro zemský sněm. Němci se mu vždy vzpíral a nyní jej zamítají též vzhledem k zoufalému stavu financí zemských. Minoritm votum, je návrhem n bezpečným, poněvadž jeho příjetím by se celá otázka dostala do proudu. Proto budou všecky německé stra ny hlasovati proti němu. (Souhlas u přátel řečníko
#7 alto_textblock #7
vých) Přísedící zemského výboru posl. hr. Vojtěcl Schěnbor polemisoval nejprve s posl. drem. Bach mannem v olázce ustanovování českých a německýel úřadníků ve službách zemských. Rečník konstatoval že úřadnictvo nynější pracuje správně a přesně. P kud jde o národnostní jeho činnost, řečník pro svou osobu by sobě sice doporučoval, kdyby úřadníci ta- kovou činnost nevyvijeli, ale veřejnost má míněn jiné. Ovšem nesmí tím býti poškozována úřadní čin nost zemských úřadníků. Dále zemský výbor, bohu- žel, jíti nemůže. Pokud jde o počeí německého úřadniciva v zem ských službách, pravil řečník, že je ho více nezl 2%, jak tvrdil prof. dr. Bachmann, je ho asi 4—6 Zemský výbor může jmenovati jen toho, kdo se hlásí na protekci se nic nedá — a kdo ovládá oba jazyky zemské. Konceptní úřadníci musejí znáti oba jazyky dokonale, u technických se tak přisné požadavky nekladou. (Odpor na straně české.) Řečník sdělil pak, že nově přijati byli někteio úřadníci Němcí. Potom pravil, že pro svou osobu zamítá jazykové rozdělení zemského výboru; ale kdyby k němu došlo, nemohlo by se upustili od ja zykové kvalifikace úřadnictva, V dalším oddílu svého výkladu vyslovil se řeč ník proti českému minoritnímu votu na prospěcl stavby nového zemského domu, poněvadž by podnik ten stál 10 mil. korun a stav financí zemských ta- kový výdaj nedovoluje. Především je třeba sanace zemských financí. (Souhlas u přátel řečníkových.) Posl. prof. dr. Bachmann polemisuje s hr. Schön bornem vytýkal, že zemská účtárna nepracuje prak- ticky. Řeník dále znovu vytýkal, že německých úřad- níků je v zemských službách pramálo. Němci tam ovšem nechtějí úřadníky pouze dle jména Němce nýbrž také národností a smýšlením. (Souhlas u přáte řečníkových.) Posl. dr. Zimmer vytkl chabý postup v regulačn akci a navrhl, aby k resoluci d. odst. IV., kapitola II která zni: „Zemskému výboru se dává plná moc, aby směl pro případ, že by za příčinou provádění akc regulační bylo zapotřebí dalšího rozmnožení praco ních sil, příslušná místa zříditi a obsaditi, pokuď po skytnuta bude úhrada z fondu regulačního, byl při číněn dodatek: „po případě, aby zemský výbo uvážil, není-li zapotřebí k cíli intensivního a účel- ného provádění akce regulační zříditi zvláštní tech- nické oddělení. Návrh byl dostatečně podporován. Zpravodaj menšiny posl. Maštálka pravil, že na- vrhovatelé menšinového vota byli si plně vědomi ne- utěšeného stavu zem. jinancí a proto, že navrhuj pouze, aby se o vystavění nové sněmovní budovy ko nalo šetření a aby se zahájily přípravné práce. Nejd- tudíž o zatížení rozpočtu 10 miliony, jak dovozova pan přísedící zem. výboru hr. Schönborn, nýbr peuze o zahájení prvních kroků celé akce. Není d leka doba, kdy bude provedena sanace zem. financí potom ještě najde se příležitost vyhověti naléhav potřebě menšinovým votem vysloveně. Z toho do- vodu doporučuje svůj návrh ke- schváleni. (Souhlas Zpravodaj posl. dr. Fiedler pravil v závěrečněm slovu, že proti návrhům, které činí rozpočtová ko- mise, nebyly činěny žádné námitky. Co se týč menšinového návrhu, podotkl řečník, že jeho stano- visko osobní se nekryje se stanoviskem, které má jako zpravodj většiny rozpočtové komise. Většina se vyslovila proti návrhu minoritnímu z příčin, které praslovil posl. dr. Reiniger a posl. hr. Schönborn. Z- stupcové čeští stojí na stanovisku, že stavba sam- statného sněmovního domu by se doporučovala, Posl. dr. Zimmer podal doplňovací návrh, který má býti připojen k resoluci alinea D odst. 4. Co se týče věci samé, má řečník za to, že přes lo, že návrh bude přikazán rozpočtové komisi, vezme na něj zem. výbor zřetel. Jinak doporučil ke schválení všechny příslušné položky. (Pochvala.) Při hlasování byla pak přijata kapitola 1. o po- třebě i úhradě; minoritní votum prohlásil nejv. mar- šálek za zamítnuté. (Hlučný odpor na lavicích če- ských) Posl. Maštálka: Není to správně hlasování, pane maršálku! Nejvyšši maršálek zemský: Račte mi věřili, že jsem počítal správně! Posl. dr. Baxa: Nebylo správně hlasováno! Na to přijata byla také kap. 2. v potřebě i úhradě Nejvyšší maršálek zemský přerušil pak o 1 hod 5 min. schůzi do 2 hodin odpol. Nejvyžší maršálek zemský zahájil opět sezen o 2. hod. 15 min. odpol. Zpravodaj posl. dr. Fiedlez přednesl zprávu II. skupině rozpočtu s kapitolami „Polní a sadebn hospodářství“ (potřeba 114 899 K, úhrada 72.638 a „Zemědělské záležitosti“ (potřeba 5,835.251 K, úhra da 342.787 K). Ježto rozpočtová komise přijala doda- tečně návrh na zřízení stolic pro strojezpalství n hospodálských akademiích v Táboře a Liebwerdě, na- vrhl zpravodaj dodatečné zvýšení potřeb pro země- dělské záležitosti na 5.839.051 K, připomenuv, že rokování o této skupině spadají též příslušně petic Posl. Barták pravil, že živnostníci neprávem si stěžují, jakoby položka 5,500.000 K na účely země- dělské byla příliš nepoměrnou k položce 1,500.000 na věci živnostenské. Dlužno uvážiti, že největší čát toho připadá na meliorace, při nichž velké obnos přecházejí do rukou živnostnictva a rolnictva. Jménem rolnictva, sdruženého v národní straně svobodomyslně, prohlásil pak řečník za neoprávněné útoky poslanců agrárních na stranu svobodomyslno a dokazuje, že právě strana svobodomysl- ná nejvíce dosud starala se o zájmy rel nictva. Dále upomínal řečník o předložení někte- rých zákonů v zájmu zemědělstva a navrhl v tom smyslu tyto tři resoluce: 1. Zemskému výboru se ukládá, aby konal šelření o tom, zdali by se měla zříditi v českém Podkrkonoší hospodářská škola, jakého druhu, a kde by měla být
#8 alto_textblock #8
a aby o tom sněmu ve příštím zasedání zprávua návrh podal. 2. Zemskému výboru se ukládá, aby si vyžádal projev vlády a dobré zdání rady zemědělské, po pří- padě i okresních výborů a korporací hospodářských o tom, jaké stanovisko zaujímají k osnově zákona o společensivech zemědělských, kterou navrhli sněmu posl. Barták a soudr., a která čelí k tomu, aby v rám- ci společenstev okresních zřízena byla společenstva mistní, a aby o tom do nejbližšího zasedání sněmov- ního zprávu a návrh, resp. novou osnovu zákona předložil. 3. Výboru zemskému se ukládá, aby vzhledem k tomu, že zákony o myslivosti v zemích sousedních dávno již jsou opraveny, a že jeví se též v království českém nepilnější potřeba toho, aby zákon o mysli- vosti ze dne 1. června 1866 byl přeměněn v duchu plné spravedlnosti a dle potřeb nové doby — vyžádal sobě, bera zřetel k osnově zákona posl,. Bartáka soudr. i k návrhům a peticím věci se týkajícím, dobr zdání rady zemědělské, po případě i korporaci ho- spodářských a okresních výborů, a aby pak doroz- uměv se s vládou, dle výsledku jednání toho poku možná s urychlením předložil sněmu království če- ského osnovu nového zákona o myslivosti. (Výborně! Pollesk.) Resoluční návrhy posl. Barláka byly dostalečně podporovány. Poslahoc hr. Frant. Deym (ůstavověrný velko statkář) srovnával náklady na zemědělství v království českém a v jiných státech a dokazoval, že v Pruském Slezsku na př. se na účely zemědělské povoluje více. Tamní zemědělství je méně zdaněno nežli zde, „My ubozí rolníci v Čechách“ — pravil hraběcí řečník — „jsme nespravedlivou berní soustavou a přirážkam nuceni platiti 40 mil. korun, tedy téměk třetinu pří- mého břemene daňového.“ Z toho dovozoval, že by příspěvek zemský na zemědělskou radu měl. být větší: potom dokazoval, že zemědělská rada po svém rozdělení pracuje lépe, nežli v době, kdy byla jed- notná. Zejména to plat, o odboru německém. Pro- mluviv obšírně o jeho činnosti ve všech oborech zemědělství, Hoporučoval řečník zřízení nových rol- nických škol německých. Idyž se osvědčilo rozdělení rady zemědělské, proč by se neměly rozděliti též všechny ostatní obory správy zemské? (Souhlasu Němců.) Všichni Němci bez rozdílu stavu, hodnosti a povolání činí nárok na úplné rozdělení ve všech oborech státní i autonomní správy (Souhlasu Němců.) a ve všech ústředních ústavech zemských, v Hypoleční bance slejně jako v Zemské bance Do- kud se toho všeho nedoséhne, nebude — jak již dr Urban řekl — v zemi pokoje a míru. (Souhlasu Němců.) Bráni-li se tomu Čechové, at tedy uváží, že schodek zemský činí 22 mil. korun; nemůže jim být lhostejný, milují-li svou vlasť. My Němci nikdy ne- podáme ruky k sesílení a sanaci českých zemských financí, neboť trpká národní zkušenost nás v posled- ních dvaceti letech poučila, abychom využitkovali každé zbraně, kdekoli jí nalezneme, bychom prosadi. ohled na naše nejživotnější, nejspravedlivější a nej mírnější, požadavky. (Souhlas u Němců, odpor u če- ských poslanců.) Nejvyžší maršálek zemský sděluje, že za schůz omluvili se poslanci Pacher a Sajíert pro dne šek a opat Helmer pro dnešek a zejtřek. Posl. P. Blahovec mluví o nedostatku hospodář ské čeledi, a praví, že se nejevil dokud platy dělnictva průmyslového byly špatné, prostředky dopravní ne dostatečné a právo volného stěhování omezené. Důle- žitá otázka tato dá se řešiti zavedením lidového sta robního a nemocenského pojišťování a zároveň zvý- šením úrovně vzdělání venkovského dělnictva, Děl- nictvo toto nechce býti proletářem, nýbrž má se státi hospodářem, třeba malým a obdržeti právo volební do sněmu, do okresního i do obecního zastupitelstva. Posl. Srdínko: Vy byste to spravil! Posl. P. Blahevec obrací se na konci své řeči proti slovům posl. hr. Deyma a nabádá všecky, kdož cití uplimně s touto vlastí, by se spojíli a pamětlivi byly slov Nerudových: „Když každý z nás bude z křemene, bude celý národ z kvádrů.“ Pak každá touha po dělení našeho království bude marnou (Vý berně! Potlesk.) Přísedící zem. výboru posl. Karel Adámek: Řteč kterou vyslechli jsme právě od zůstupce velkosta tku pana hr. Deyma, musí bti náležitě přibyta. (Výborně u českých poslanců.) Posl. dr. Zimmer: Ten se vybarvil! Posl. Adámek: Kdyby se nejmenoval hr. Deym a seděl na lavicích, kde sedí Schönerer, nikde by se nad jeho řečí nepozastavoval. Bylo by to pak zcela dle programu strany. Je to věru smutným úka- zem, že zde ve sněmu takovým způsobem může mluviti potomek historické šlechty. On se neštití říci, že nejlepším prostředkem k národnímu rozděleni jest mizerie zemských financí Pan hr. Deym jest na omylu, myslí-li že snižil projev pana Kaliny. Tak daleko jsme dospěli po tolikaletých zápasech ve chvíli, kdý jsme si již myslili, že na- stává sblížení. Či to má býti vyrovnávačím úkolem šlechty? Přes to jsme vděční panu hr. Deymovi za to, že vyjasni, situaci. Posl. dr. Šubrt: Kdyby ho tak slyšel jeho ole Posl. dr. Steidl: Ten by se v hrobě obrátilí Posl. Adámek: Pan hr. Deym, ačkoliv uznal pe- něžní tíseň země za prostředek k národnostnímu rozdělení, na druhé straně vytýká, že toto krůlovstv pro zemědělstvo málo udělalo. Jak se to shoduje Přát si finanční zničení země a současně chtit, aby někťerému stavu poskytovala vydatnou podporu! Ti kteří mu poradili, aby mluvil tak, jak dnes mluvil velice špatně mu poradili. (Veselost.) Posl. dr. Zimmor: Vždyť to měl napsáno! Posl. Adámek vypočitává na důkaz, jak země stará se o hospodářské školství, ciferně počet ho- spodářských škol v Čechách, jich návštěvu a nákla na jich vydržování. Úhrnný obnos 15,804.047 K, který věnovala země na zemědělské školství od. roku 190 do dnešní doby, nejlépe svědčí o tom, že zemský vý bor i sněm bez ohledu na tíseň zemských financi vě- nuje právě školství náležitou pozornost. Řečník je lituje, že sněm neměl přiležitost, aby projednal ně- které důležité otázky, týk zí se školství hospodář- ského. Zemský výbor pečuje také o specialisovánía zodbornění škol. Vypracoval již v tom směru návrhy které komise zemědělská a rozpočtová schválily. Také školy rolnické potěšitelně se vyvinuly a zem. výbor soudí, že jest vhodná doba k jejich pozemštění. Po- ukazuje k tomu, že návštěva má býti povznesena sti- pendiemi. To se již stalo, takže je nyní bez mála více stipendií, než stipendistů. Mnohem více však prospělo by návštěvě škol 1 by vláda přiznala úlevy ve vojenské službě pro žáky těchto škol. Stínem ve skvělém obrazu hospodářského školství je, bohužel. nedostatek odborně vzdělaných učitelů, ale také v tom směru učinil jiz zem. výbor své návrhy. Zem. výbor postupuje ke svému cíli krok a za krokem, a docilil skvělých úspěchů, které bu lou v budoucnosti zajisté oceněny. Řečník končí: Mluvím snad naposledyo školství hospodářském v tomto sněmu, ale mohu s hrdostí a pýchou prohlásiu, že jsem v tomto oboru vykonal svou povinnost. (Výborně! Dlouho (rvajíei pochvala.) Posl. dr. Horák promlouvá k odslavei 50., jenž jedná o zřízení hospodářské školy v Přelouči; ježte dříve byla z města Pardubic podána žádost též o zří- zení zimní hospodářské školy, tu tím, že rozpočtov komise navrhuje zřízen školy v určitém místě, za- sahuje do legislativy a výkonné moci zemského vý- boru, jelikož otázka talo se má luštiti v souvislosti s jinými otázkami s hlediska potřeb a s ohledema vzlahu k ostatním hospoč lským školám sousedním. Řečník činí návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti Návrh rozpočtové komise, aby zem. výboru se uložilo aby učinil ihned v dohodě s místními interesenty opa- tření, aby zimní škola hospodářská v Přelouči zřízena byla, se odkládá. Žádost města Pardubic a města Pře- louče se přikazuje zem. výboru, aby o nich šetření konal, dobré zdání zemědělské rady si vyžádal a v příštím zasedání sněmu o obou žádostech současně návrh podal. Posl. Maštálka činí formální návrh na konee debaty. Návrh jeho byl přija Řečníci proti návrhům komise zapsaní dohodl se, aby promluvil posl. Kalina. Řečníci pro návrhy zapsaní se nesjednotili a rozhodnuto losem. Vyloso- ván byl posl. Komárek. Hlasuje se o podpoře návrhu posl. dra. Horáka Návrh nebyl dostatečně podporován. Posl. Kalina (generální řečník proti) promlouvá o otázce vlastnictví královského hradu pražského, jež se stala otázkou celého českého národa vůbec, a to nejen otázkou finanční, nýbrž také uměleckou, cito-
#9 alto_textblock #9
vou i státní. Zemský výbor vyzval znalce slátního práva českého, aby podali mu zprávu a dobrá zdání o tom, koho sluší považovati za pravého vlastnika královského hradu pražského. Znalci shodli se o tom, že vlastniciví to po právu náleží koruně české. Apeluje tudiž na sněm království českého, aby se dnes usnesl na tom, aby zem. výbor byl vyzván uči- niti příslušné kroky za účelem opravení nesprávného vlastnického zápisu v deskách zemských ve smyslu dobrého zdání znalců na prospěch koruny českéa navrhuje příslušnou resolucí. Dále doporučuje v za- stoupení posl, Holoubka resoluci, kterou se zem. vý- bor zmocňuje, aby v případech, kde hospodářské školy byly povoleny a stavba značnější měrou již po- kročila, byly povolené zemské subvence vyplaceny i tehdy, když se školám těm dosud nedostalo subveneí státních. (Výborně!) Obě resoluce ty byly dostatečně podporovány. Posl. Komárek (generální řečník pro) dovozuje nulnost zimní hospodářské školy v Přelouči, ježto město i okros jsou převahou rázu hospodářského. Posl. princ Ferd. Lohkovic (ve věcné opravě)- Jelikož mně a všem pánům našeho klubu nadmíru na tom záleží, by jistá věc byla zde jasná mezi námi, přihlásil jsem se k věcné poznámce. Pan poslanec, přísedicí zem, výboru Kárel Adámek, v polemice proti řeči pana hr. Deyma se již vyslovil o tom, že zde běží o polomka konservativního rodu. Jest mi velice dobře známo, že pan přísedící Adámek ví, jak se věci mají, avšak aby široké veřejnosti bylo známo, oč běží, že totiž potomek tohoto konservativního šlechtického rodu se dnes v klubu konservativních velkostatkářů nenalézá, o tom musí býti jasno. Proto dovoluji si konstatovati, že pan hr. Deym není členem našeho klubu, nýbrž členem klubu ústavověrných velkostatkářů. Při tom dovoluji si prohlásiti co nej- slavnějí, že nején my všichni Čechové ale že také Němci v našem klubu kon- servativního velkostatku trváme co nejpevněji a nejhouževnatji na ce- listvosti a nedilnosti staroslavného království českého. (Výborně! Hlučný po- tlesk. Řečníku se blahopřeje) Posl. dr. Schreiner ve věcné poznámce) pravil, že Němci uvitali radostně projev posl, hr. Frant. Deyma, poněvadž mahou souditi, že úslavo- věrní velkostalkáři budou nyní podporovati jejich snahy o rozdělení správy zemské. Rozdělení musí se provésti úplně. Post. dr. Kindermann: Ano, musí, můžele se na to spolehnouti! Odpor na českých lavicích.) Posl. dr. Schreiner (pokračuje) ohražoval se proti způísobu, jakým proti Němcům vysloupil posl. Bla- hovec. Hlas (z lavic německých): Velmi dobře! Denun- ciant! Posl. dr. Schreiner (pokračuje) pravil, že Něme chtěji rozdělení v zájinu pokoje. Posl. dr. Koldinský: Ano, vy chcete „Frieden (Smích na českých lavicích.) Posl. dr. Schreiner (pokračuje) ohražoval se proti mínění, jako by Němci chtělí národnostní rozděleni země k vůli svému přivtělení k Prusku. (Hlučný sou- hlas u Němců.) Posl. Sobitschka: Pořád jenom denuncují! Posl. Maštálka: Kde je pan posl. Stein, který fe výslovně prohlásil? At se hlásíl Nejvyšší maršálek zemský: Prosím p. posl. Ma- štšlku, aby řečníka nevyrušoval! Posi. dr. Schreiner: Vy, pánové, mluvíle vždy o tom, i když se jedná o hospodářskou věc této pro- vincie... (Bouřlivý odpor českých poslanců.) Posl. dr. Koldínský: My vám dáme „Provinz“ i Hlasy (na lavicích německých): Ano, provincie zcela správně! (Opětný hlučný odpor na lavicích če- ských.) Posl. dr. Schreiner: Ovšem, provincie. Lásku k vlasti nám nevnutite a míru, který hledáme, tímto způsobem nenalezneme, za to však boj, který nám vnucujete, podstoupíme se stejnýu rozhodností, jako dříve. (Pochvala u Němců.) Přis. zem. výboru posl. Adámek (ve věcné po- známcc) praví: Pan hrabě Deym má zajisté velkou a nepopíratelnou zásluhu, že do této, jinak suchopárne debaty přinesi trochu obně. Nevím, kdo má o to větši zásluhu, zdu pan hrabě Deym anebo p. dr. Schreine ale oba vzájemně znamenitě se doplňují. Co pan hr Deym zde napověděl, objasnil docela p. dr. Schreiner a opravuji výrok dra. Schreinera, že nám nic nen povědomo, že by v Čechách byla nějaká německá provincle. Konstatuji věcně, že, jestliže p. dr! Schrei- ner s takovým ohněm dělal nám zde kázání o lásce k vlasti a jestliže ta láska spočívá v tom, aby toto staroslavně, nedílné království bylo poníženo na po- družnou provincii v Rakousku, pak u nás, kteří jsme si vědomi někdejší slávy tohoto království, jí nikdy nenajdete. Avšak jedno pravim dru. Schreinerovi, kte- rému přiznávám, že má velký vliv a moc, ale takové moci nemá, aby, až vyvinuty budou konsekvence až věci budou proudem strženy, ony události zadržel. Přihlásil jsem se ke slovu, abych knížeti Lob- kovicovi poděkoval zde za krásná jeho slova, že u- přímně, v pravdě a otevřeně vyjasnil zde situaci. Ny- ní, pánové, na jedně straně vidíme potomka vynika- jícího kon.ervativního šlechtice, který stál v našich ladách, kterak se rozhodl pro prapor a barvy, hlásající roztržení království českéhe, a zástupce jednoho z nejslavnějších rodů českých, který rozvinul prapor červenobílý a přiznává se k tomu, že konser- vativní šlechta stojí na témže stanovisku jako my Já mu za tato vřelá slova vděčím, rovněž i p. hra- běti Deymovi, že dal příčinu a příležitost k tomuto pro,evu (Výborně! Hlučný potlesk) Posl. Kalina ve věcně poznámce praví: Abych dokázal, o čem se pp. Němcům jedná, dovolím si vám ukázati jidelní lístek z Německého domu, který je oficiálním střediskem německých delegátů našich a všeho pražského Němectva. Na tomto lístku je podo- bizna J. V. císaře Viléma a pod tím obrazem je napsáno: „Geburtstagfeier unseres Kaisers (oslava na- rozenin našeho císaře)““. (Výborně! Potlesk u poslanců českých. Hluk, smích a ironický pollesk a volání „Heil, heil!“ se strany Němců. Němečtí poslani hrnou se k řečníku a křičí: „Bravo, Kalina! Velmi dobře! Hluk.) Posl. kníže Pürstenberg: Skvěle to provedl. Posl. Schreiner: Vždyť to byta německá kolonie Byla to oslava narozenin, pořádaná Pomocným spol- kem přístušníků německé řiše. Posl. Kalina: Při této příležitosti byli přítomn voškeři členové celého německého oficiálního praž- ského světal Posl. Schreiner: Kalina je blamovaný Evropan Posl. dr. Herold Žatec): Neblamuj se, mě krásné Posl. Kalina: Proč tolik křičíte? Posl. Hackel: Říšští Němci nemají dle jeho do- mnění žádného císaře. Sem s novou sněmovní bu- dovou! Němci znovu tleskají a křičí: Bravo, Kalina! Posl. Schalk: Je to denunciace! Posl. Kalina: Ohražvjí se proli tomuto způsobu že někoho denuncují. Posl. Schalk: Je to v každém případě denunciace, ale denunciace v blamáži. Strana, která putovala do Moskvy, nemá práva, něco podobného zde uváděti. Posl. Kalina: Co zde pánové zapírají, v říšské radě připouští, a právě se strany Ira a dra. Schalka. To není hlamáž, to je faktum! Posl. Bohumil Novák: Pravda páli! Posl. Kalina: Jest zajímavo, že se bráníte prot tomu teď, když chcete dojíti jinou cestou k rozdělení Jděte si kamkoli chcete po Čechách se podívati, uvi- díte všude, že mizí obrazy krále českého a místo nich najdete obrazy Bismarka a německého císaře. (Hluk u Němců.) Posl. Lipka: A proč by tam Bismark neměl vise nepověsíme tam přece vaše lidi? Posl. Trost: To by se jim líbil Posl. Iro: Kdyby měli Češí Bismarka, velebili by ho desetkrát za den. Posl. dr. Schalk: Taková denunciace je sněmu nedůstojna. Dříve putovali k Rusům, co však dostal výprusk, musí si zjednati nového fetiše. Posl. Kasper: To je denunciace! Posl. Kalina (obrácen k Němcům): Já vám t nemám za zlé. (Dlouhotrvající hluk.) Nejvyšší maršálek zemský zvoní a napomíná k klidu. Posl. Lipka (lluče na pult): To jest Bídné, l nepatří na sněml Posl. Kasper: Pane snístodržileli, co tomu říká naše vláda, je-li zde německý císař hanoben? Posl. Lipka: Zneužívá-li se sněmu k takověmu
#10 alto_textblock #10
dítě!
#11 alto_textblock #11
bídáclví, pak nepotřebujeme žádného sněmu, pel jdeme raději domů. Posl. dr. Herold (z Mostu): Německý císař bude velmi nešťasten, uslyší-li, že ho zde Kalina napod. Posl. Iro: Taková blamáž! Posl. dr. Schalk: Nesmírná blamáž! Posl. Iro: Říšskoněmecká kolonie v Praze uspo: řádá příštího roku zase takovou slavnost! Posl. Kasper: A pozve na ni p. Kalinu! Posl. Iro: Budete pozván a doslanete k tomu pikl- haubnu! Posl. Lipka: Sem s jídelním lislkeml Posl. Kalina (konče) ohradil se proti způsobu jednání Němců, kteří se rozčilují pro věc, jež odpo- vídá jejich přosvědčení Posl. dr. Schalk (po česku): Výborně! (Hluk smích, poslanci němečtí Ueskají.) Posl. Kasper: Ale pěkně jste se blamoval, pane Kalino! Posl. dr. Schreiner: Teď nebudeme volat „servus, Březina“, nýbrž „servus Kalina“1 (Smích mezi Němci.) Posl. Kalina (k posl. Trautzlovi): Dejte mně pokojl Posl. dr. Bachmanu (ve věcně pěznámce) praví, že zúčastnii se slavností říšskoněmeckých příslušníků v německém kasině dne 26. ledna na počest narozenin německého císaře. Německý konsul hr. Hardenberg pronesl nejdříve přípitek rakouskému císaři. (Hlasy: Slyšte! Slyšte!), načež se hrála naše národní hymna. (Hlasy: Slyšte! Slyštel) Posl. Woli: To bylo asi krásné! Posl. dr. Bachmann: Potom připil konsul něme ckému císaři a byla zahrána německá národní hymna. Posl. Wüst: To jest příliš hloupé, Chtějí si nyni hráti na věrné, když má císaž přijeti do Prahy. Posl. dr. Bachmann: Přál bych si, aby se všude zachovávala táž loyalita, jakou zachovává německá kolonie vůči rakouskému císaři Posl. Kindermann: Hlavní jest, že to byla říšsko- německá kolonie a proto je to, co Kalina řekl, infámni pomluva. Posl. dr. Schreiner: Březina je pochován, led přijde Kalina; servus, Kalina! To jste si ale mohl uspořit, Kalino! Posl. Pezchka: Ale proč? Bylo to přece velmi veselé. Posl. dr. Sohreiner: Ten lístek mu dali agrárnícl, aby se blamoval. Posl. Herold (z Mostu): Po této nekonečné poušti opěť jednou veselý okamžik. Zpravodaj posl. dr. Fiadler (v závěrečném slovu) praví, že se musilo každého zajislé bolestně dolknouti, kterak hr. Deym kritisoval činnost dřívější zemědělské rady způsobem ji snižujícím. (Tak jest!) Jest pravdan že peněžní sumy, kterými vládla stará zemědělskt rada a její předchůdkyně „Vlastenecká společnost hospodářská“ byly skrovnější, nežli nynějí, ale nesmí se zapomínati na poměry, za kterých rozvíjela tehdejí zemědělská rada svou činnost. Nedají-li se dnešní sumy podpor, zemědělství věnovaných, srovnati se su- mami tehdejšími, nespočívá vina toho ani v země- dělské radě, ani v tomto slavném sněmu, nýbrž pro- stě v poměrech, za jakých se tehdy vůbec nejen země- dělství, ale i živnostnictvo podporovalo, jak se strany země, tak i státu. Kdybychom však měli tu míru finanční samostatnosti, jako mají Bavorsko a Sasko, jsem přesvědčen, že bude celý náš rozpočet země- dělský od základů změněn. Pan hrabě Deym pravil ke konci své řeči: „Ne- bude-li docíleno úplného rozdělení správy autonomní a státní, nepropůjčíme své ruky k sanaci zem. finan- cí“. Pan hrabě šel dále ještě než řečník z občan- ského tábora německého p. dr. Urban. Ten připouští ve svých návrzích jisté společenství. Tu se tážeme: Čí vlastně zájmem jest, budou-li finance zemské u- zdravěny? Je to zájmem naším anebo strany naší, která lpí na sněmu? Nikoli, to jest nejvlastnějším zájmem státu jako celku, vždyť nejhlavnější podí na vydáních nesou položky, které znamenají prová- dění veřejných úkolů státních. Pan hr. Deym týmž dechem, kterým odpiral uzdravení zemských financí, žádal vyšší podporu pro zemědělské účely než dosud. Poměry zemského hospodářství tíží nejvíce naše poplatnictvo, poněvadž nezdravý stav, způsobený ce- lým přirážkovým systémem, způsobuje nejistoluv kruzích poplatnictva, která má své nepříznivé ho- spodářské účinky. Prohlašuje-li se s takovou určitostí, že k rozdělení dojíti musí, můžeme klidně odpověděti, že ponecháme rozhodnutí o tom budoucnosti, jsouce přesvědčeni, že budoucnost rozhodne v zájmu našem, poněvadž naše slanovisko odpovídá více zájmům ve- škerého poplatnictva. Na konec doporučuje řečník opětně k příjetí položky rozpočtu. (Výborně! Výborněl Hlučný potlesk) Při hlasování schvaluje se skupina II. dle návrbu komise, načež zahajuje- 3 rokování o skupině III. „Živnosti a průmysl“, která vykazuje 1,415.056 K potřeby a 69.138 K úhrady K ní jsou dva minoritní návrhy: I. Částečný obnos 500.000 K k účelu podpory živnostnictva, pohromami živelními postiženého, do rozpočtu žařaděný, jakož i dotace 50.000 K k opa- tření motorů, buďtež zem. výborem tak rozvrženy. aby 200.000 K, pokud se týče 20.000 K pro německé, 300.000 K. pokud se týče 30.000 K pro české malo- živnostníky byly určeny. II. Dotace, povolená k cpatřování motorů, po- mocných strojů a pro jiné maloživnostenské účely, buďtež podle spravedlivého klíče přislušníkům obou národních kmenů rozdělovány a obnosy, prípadně ne- požadované, k těmže účelům buďtež příslušníkům té které národnosti zachovány. Toto minoritní votum odůvodňoval posl. dvorní rada dr. Bachmaun, jenž polemisoval se zpravodajem posl. drem Fiedlerem. Němci nedostávají z říše žádné podpory; ně- mečtí živnostníci se však dostali do poměrů tak těžkých, že potřebují zvýšené podpory zemské. Klíč 2/s:3/% je tedy oprávněn. Rečník pak doporučil mi- noritní votum, dle něhož dotace na motory a po- mocné stroje pro maloživnosti mají býti rozdíleny příslušníkům obou národů dle spravedlivého klíče. Posl. Petera odůvodňuje toto minoritní votum tvrdil, že Němci jsou stále zanedbávání sněmem i jeho rozpočtovou komisí. Řečník vyslovíl se pro národnostní rozdělení rozpočtu nejen v oboru školství, nýbrž vůbec. Němci dostali na svoje potřeby od r. 1902 sotva pětinu zemských příjmů. Hlas: a platí 55 proc. přirážekl Posl. Peters (pokračuje) dokazoval, že Němci jsou v zemi ullačováni (odpor u poslanců českých). Poměrů takových nebudou déle trpěti. Posl. dr. Hackel: My nehrozíme; kdo chce roz- dělení země, musí uvéstí cestu k tomu vedoucí. Posl. Peters (pokračuje) pravil, že Němcům neprospěje ani změna zemského zřízení, a kdyby se Němci spolehli na svého ministra krajana, byla by to chyba. Tento ministr se řečníkovi vůbec nejeví býti zástupcem Němců; kdyby Němci nasadili ve sněmě všecky páky, německý ministr krajan byl by bývalým ministrem. Němcům nezbývá než své- pomoc. Jestliže se Němcům nedostane klíče pro roz- dělení rozpočtu zemského, pak je otázka, zúčastní-li se dále sněmovního jednání. (Souhlas u přátel řeč- níkových.) Posl. dr. Horák vyslovil přání, aby si sněm vymohl kompetenci v oboru zákonodárství živno- stenského. Řečník uznal, že již mnoho se stalo k zvelebení živnosti, ale přece dosud poměry nijsk nejsou takové, abychom mohli býli uspokojení. Ze- jmena stipendia a sirotčí podpory mohou přispívati k povznesení živností a řemesl. Veliký význam pro živnostenské olázky po stránce národohospodářské mají technologická musea. Pražské museum zajisté již vykonalo mnoho prospěšného, ale bylo by s přáli reorganisace a decentralisace tohoto ústavu. Řečník přimlouval se, aby takové technologické mu- seum bylo zřízeno v Pardubicích, i navrhl tuto re- soluci: »Zemskému výboru se ukládá, aby v bedlivou úvahu vzal vydatnou podporu chudých řemeslníkůa sirotků za účelem návštěvy řemeslných škol a od- borných škol průmyslových; dále aby konal pilné šetření, zda pro východní Čechy technologieké mu- seum by se zříditi mělo a aby se o povaze tohoto musea dohodl s technologickým museem pražským.« Resoluce byla dostatečně podporována. Přísedící zemského výboru poslanec Adámek po jednal o činnosti zemského výboru v oboru živnosten- ském a o jednotlivých resolučních návrzích rozpočtové komise. V resoluci, v které se zemský výbor vyzývá, aby podporoval zřízení zemských řemeslnických škol v německých městech, možno viděti výtku, jako by zemský výbor tak nečinil. Jak zemský výbor má něco