#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 27. března 1907.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 85.
#4
alto_textblock
#4
Fa ranní a odpol. Iisty
přodl plácí ne
v Praze v adnllni
nhol,
nčmtjat. ..
4rojí donsnk
ntiaa . :
vo slialkác
uněse . .
roštou
nrtki. ' . :
v drojí slslnno
#7
alto_textblock
#7
K no
#10
alto_textblock
#10
NIi
#11
alto_textblock
#11
ls
#13
alto_textblock
#13
Y.
#14
alto_textblock
#14
v drobném prodcji
l . . . . l k
ve aliakách na venko a
nnío čislo,
ápslední. : . . . . . .
#15
alto_textblock
#15
Inseráty
plati so hotově napřel
placení a dnserty
strice v Marianl lidninl-
rem nachšsejí se t4t redak
takárna a ekpsdlcn Národnieh Tistás,
Rekojly s kevrao t
#16
alto_textblock
#16
laešní číslo pro Prahu la o 10 stranách.
#17
alto_textblock
#17
Zemědělské reformy v Anglii
#18
alto_textblock
#18
Žádný jiný stát evropský nejeví tak
pěíkré společenské rozdíly jako Anglie Vedl
cbrovských latifundií jen málo vlastních rol-
tíků a za to masy bezzemků, odkázaný
na nájem půdy velkostatkářské. Vedle obrov-
ských přelidněných měst — vylidňující
renkov, vedle kolosální fabrikace a mohu
ného obchodu bídně živořící miliony lidí,
jimž je proslulý anglický »standard of life
věcí neznámou a kteří nevědí, kam by večer
položili hlavy své a jak nasytiti ráno prázdný
žaludek. Dle výkazů chudinských pochovává
se v Londýně každý čtvrtý zemřelý nákla
dem ústavů dobročinných. Předseda jednoh
z chudinských sborů, Propert, prohlašuje
že nic tak smutného ve světě nepoznal, jako
jest anglická chudina, jíž se čítá v Londýne
na sta tisíců a v každém důležitějším pro
rinčním anglickém městě po desetitisících.
Přes četné chudinské ústavy zápasí lid bez
pomocně, aby uhájil život svůj a své rodiny
a s hrůzou pozoruje, jak příjem jeho klesa
a výlohy na životní potřeby vzrůstají. Po
rovnávaje společenské poměry v dnešní A
glii s dobou klesajícího Říma za císařství.
sbledává hlavní příčiny tohoto vývoje v po-
chybeném směru anglického zákonodárství,
jež čím dále tím více lidu zbavuje zaměst
nání (legislate him out of employment). Na-
sledkem toho připadá stále více lidí za
břímě státu. »A rozhlížímli se,« praví, »po
moři našeho pauperismu, opět a opět si
kladu otázku, bude-li britský parlament mou-
dřejší než byl římský senát?
A anglický parlament není k podobným
zjevům hluchý a slepý a nynější liberáln
vláda zahájila již svou činnost ve směru
kterýž jediný může časem svým přispěti
k danově otřesené společenské rovnováhy.
»Návrat k půdě« stává se i v současn
Anglii heslem dne.
Ježto největší překážkou upravení země-
délských poměrů v Anglii jest sněmovna
lordů a v ní zasedající hlavní držitelé půdu
anglické, pojala nynější vláda na přednín
místé do svého programu »opravu sněmovny
lordů«, ale pojala tuto úlohu ve smyslu da
lekosáhlejším než se z počátku za to měl
kdy se zdálo, že jde vládě pouze o obm
zení výsad horní sněmovny a jiný způsoh
účastenství v ní.
Vláda počala tento zápas tím, že jednak
se přiblížila programu irské samosprávy
jednak připravila řadu zákonů, jejichž úče
lem je vytvořiti střední stav zemědělský
ježto umožňují získání pevnější držby po
zemkové, než jakou poskytují dosavadní ná-
jemné poměry.
Dne 19. března podal státní tajemník
pro Skotsko John Sinclair první takový návrh
ve příčině Skotska, kdež jsou vedle Irsk
nejméně utěšené poměry zemědělské; proto
domnívá se vláda, že úmysl její narazítu
na nejmenší odpor. Tímto návrhem připra-
vuje si zároveň náladu pro opravy samo
správné v Irsku.
V liberální straně uvítán byl návr
s největší radostí, ježto čtyři pětiny jej
stoupenců jsou přesvědčeni, že otázky země-
dělské musí se postaviti nyní v Anglii v po-
předí všeho zákonodárství, aby se upevnila
důvěra veřejného mínění v opravné snahy
#19
alto_textblock
#19
její
#20
alto_textblock
#20
Počátek nové úpravy zemědělství v
Skotsku spadá do roku 1886, kdy zvláště
přičiněním prof. Blackie z university edin-
burské anglická veřejnost byla upozorněna
na to, jak pustnou hory skotské a vylidňují
se tamní údolí. Tak zvanou »Croster bille
přispělo se k záchraně mizících malorolníků.
Avšak zákon ten se týkal pouze jedné části
Skotska, kdežto nynějším návrhem se plat-
nost jeho rozšiřuje na celou zemi. Cel
Skotsko měnilo se znenáhla v honitby a zá-
vodiště, a jak Sinclair uvádí, odňato tam
bylo, za posledních dvacet let sportem
100000 akrů půdy — zemědělství. Více
než pětina povrchu Skotska jest nyní dle
něho v moci několika milovníků štvanie
zvěře.
Dle návrhu Sinclairova věnuje vláda an-
glická ročně na půldruhého milionu korun
na získání větších statků a rozdělení jich
na malé usedlosti a na stavbu hospodář-
ských budov na nich. Statky, kteréž nemají
větší rozlohy než 150 akrů (akr něco více
než čtyři desetiny hektaru) nebudou dále dě-
leny. Kdyby se nenašlo dosti dobrovolných
nabídek větších statků, můze se za určitých
podmínek přikročiti k nucené parcelacia
pokud by tím posavadní výnos pachtu statku
klesl, dostane se majiteli odškodnění. Takto
získané malostatky zůstanou sice též v ná
jemném poměru, ale nájemné se bude sta-
noviti na určitou řadu let zvláštními komi-
semi, nájemce může pro případ smrti jme
novati svého nástupce, jehož potvrzení rovněž
závisí na oné komisi.
Jest tedy zákon Sinclairův opatrným
přechodem od volného poměru nájemného
k trvalé držbě takto nabyýtých pozemků
»Národ,« praví výborný týdenník »Nation«.
smá právo naléhati na to, aby se s půdou
nenakládalo jako s věcí, jež je mu úplně
lhostejnou, a jakoby mu na tom pranic ne-
záleželo, zdali slouží výživě lidu nebo zá-
bavě a hře. A zájmy zemědělské musí se
u nás pěstovati právě tak, jako pěstují s
téměř v každé civilisované zemi, totiz: jako
veliká a trvalá důležitost národní.
Zároveň se očekává, že vláda po veliko-
nočních svátcích předloží podobný zákon
o zřizování malých usedlostí i pro ostatní
Anglii. Vláda jest přesvědčena, že ani všickni
posavadní držitelé půdy nebudou zákonu
činili oposici, protože valná čásť jejich po-
zemků zůstává nyní ležetí ladem a nájemci
z nichprchají. V tomto návrhu se pomýšlí
jak na nabývání vlastnictví malousedlostí tak
na upravení jejich trvalého nájmu. Use-
dlost o sedmi akrech pokládá se za dosta-
tečnou k uživení rodiny, vedle toho se však
připustí i menší rozměr, aby se získali děl-
níci pro zemědělství. V čele akce postaven
bude úřad zemědělský a jemu k ruce létací
komise, jejichž úkolem bude vyhledávati po-
třebné pozemky. I nákup pozemků i trvalé
nájmy budou podminečně nucené; nájmy
jež by po uplynutí určité doby přestaly
tak že by pozemky spadly zpět na původ
ního majitele, budou vyloučeny.
Jak vidno, jsou oba návrhy v zásadě
stejné. Malých držitelů pozemků do pěti akrů
bylo v Anglii a Skotsku v r. 1906 cel-
kem 109749 a ubylo jich za desetiletí o
r. 1895 do r. 1906 celkem 8119.
Není pochyby, že zamýšlenými zákon
se zasahuje značné do práv velkostatkářů,
ale nelze přehlednouti, že ani držitelé domů
nejsou naprosto volni ve svých disposicích,
#21
alto_textblock
#21
Jana jim jak stavební tak zdravotní a jiná
ustanovení ukládají nemalá obmezení —
z důvodů zájmů veřejných. Anglické návrhy
zemědělské pak opírají se o existenční zá
jmy národa vůbec
Ve své podstatě jsou pak pokus v ni třní
kolonisace, jaká se od let již za úča-
stenství vlády provádí v Uhrách a o nížse
od několika let mluví i u nás, aniž byse
od slov bylo přikročilo k činu.
A přece se stejně i u nás naříká na
vylidňování venkova, na hromadění obyva-
telstva ve velikých městech, na špatné vy-
hlídky v povoláních se studiemi souvisících
a o ztrátách na národním majetku nejen
vystěhovalectvím vzcházejících.
Anglický pokus nové úpravy otázky
držení půdy jest spolu dokladem, že otázka
ta nezmítá jen Rusko a Rumunsko, ale že
rozprostírá a hlásí se po vší Evropě!
#22
alto_textblock
#22
Sněm království českého.
#23
alto_textblock
#23
V Praze, 26. března.
Za zdánlivého klidu zabájena dnes roz-
počtová debata podrobná. Půjde li to tak, jako
při první kapitole — tak zněl úsudek vše-
obecný, nebude sněm hotov s rozpočtem ani
za týden. K položce »Zemaký erár« přihlásil
se totiž celá řada řečníků a nemůže se tvrditi,
že by to byla bývala pouhá choutka mluviti.
jež poslance přiměla ujati se slova. Šlo tu
návrh minoritní na zbudování nové s ně-
movny a věru, že již nejvyšší čas pomyslit
aby parlamentní reprešentaci království českéh
a úřadovnám zemského výboru dostalo se sluš-
ných ubikaci. Does je »zemský dům« eměsiee
starých, účelům moderního úřadu naprosto ne
hovicích domů, jejich zřízení stálo by milion
a adapíace rovněž miliony. A přece to nen
nic jiného než červotočina a blok myšáren, tét
země nedůstojných.
Němci ve svém nep řátelství k autonomi,
ke sněmu a vůbec ku Praze, ovšem se vzpírají
stavbě nové, že činí tak i velkostatkáři, dá s
vysvětliti jedině tím, že nejrozhodnějším odpůr-
cem novostavby je sám nejvyššt maršálek, jemuž
za to též děkovati lze, že fagada musejní
cihlová a jako činžák omítnutá, plodí ostudu
jejíž oprava způsobila již třetí rok po skončené
musejní stavbě náklad těměř sto tisíe zlatých.
Poslanci Maštálka a dr. P in k a
plaidovali horlivě pro novoslavbu, dr. Pinkas
mímo to se přimlouval, aby budova sněmovnl
zůstala na Malé straně. Posl. dr. Roček po-
užil přiležitosti té k delší řeči, která jakkoli s
předmětu, o kterýž šlo, vlastně jen z dalel
týkala, nebyla přes to promluvena nadarmo.
Posl. dr. Kaftan s velikou rozhodnosti na-
léhal na to, aby nedůstojnému umistění sněmu
a nejvyšsího autonomního úřadu učiněn byl
konec. Poukázal mezi jiným k zajímavému faktu.
že přes všechno úsili nemohla rozpoč-
tová komise zjistiti, co stály bu-
dovy, jež zemský výbor k ůčelům
správy zemské zakoupil a co stála
adaptace budov těchto. To ovšem
zvláštní je pořádek a divíme se, že
rozpočtová komise a třeba i její minorita, ne-
dovedla si vynutiti příslušná data.
Přísedici zemského výboru pan P. Buri an
přimlouval se velice rozhodně za rozmnoženl
míst úřadnických, kdežto dr. Reini ger.
jak již připomenuto, jménem Němců prohlásil
se s velikým důrazem proti jakékoli nové stavbě.
Tomu rozumíme, nerozumíme ale velkostatká-
rům, kterí již trvají ve věci té jen na stano-
#24
alto_textblock
#24
visku finančním, zapomněli vyvrátiti pravdu, ž
za to, co stály baráky průběhem minulých dva-
ceti let zemí zakoupené a co stála jejich úprava,
mohla býti zřízena velká, krásná, nádherná bu-
dova zemská. Přísedící zemského výboru hrab
V. Sehönborn polemisoval s posl. drem
Bachmannem pokud se týče zemského úřadni-
ctva a pokud jde o domnělé skřiv d y«, jež
prý se dějí při tom kompetentům německým.
Hrabě Sehönborn dokázal, že v jeho odboru —
v železničném — z přihlásivších se Němeů
bylo přijato 50 proc. — bylo jich ovšem jen
6 — kdežto Čechů pouze 22 proc. Toť se ví,
že prohlásil se pan hrabě proti stavbě nové
sněmovny, poněvadž prý toho nedovoluje finanční
stav země.
Směšným učinil se pověstný již dvorní rada
Bachmann, jenž na doložené, dokázaně faktum,
že Němci do zemských služeb se nehlásí, proto
že nemohou býti také uslanoveni, neměl jiného
vysvětlení, než že prý Němci při českosti zem-
ské správy »o stýchají« se hlásiti. Po d-
razném doslovu hájitele vota menšinověho posl.
Ma štálky votum to hlasy německými a
velkostatkářskými zamitnuto, ovšem že jenom
dle enunciace nejvyššího maršálka, kdežto dle
sčítání poslanců českých návrh minoritní byl
přijat, neboť páni zástupci velkých statků, snad
v tušení věcí, jež se odvrátiti nedají, odvykají
nápadně pracím sněmovním a do sehůzi vůbee
nechodl.
Při kapitole zemědělstv í rozpředla se
opět živá dobata. Zahájil ji důkladnou řečl
posl. Barták. Dokazoval, že nejsou opráv-
něny výtky, učiněné zemědělcům, jakoby oni
odnesli větší podíl z podpor zemských, řečnlk
dokazoval opak, že poměrně byli mnohem lépe
na tom živnostníci. Velmi důrazně hájil posl.
Barták stranu svobodomyslnou proti útokům
agrárníků, i dokazoval, co strana svobodomyslná
u porovnání se stavy ostatními učinila pro země-
dělce a že bezdůvodně, nespravedlivé jsou útoky
na tuto stranu.
Potom promluvil poprvé na sněmu ně-
mecký velkostatkář hrabě Frant. Deym, po-
tomek staré české rodiny šlechtické. V první
polovině řečí dokazoval, jak se znamenitě osvěd-
čilo rozdělení zemědělské rady. Na konec pak
povzneseným hlasem prohlásil, že Némiei
nedají se zlskati ničím pro uzdra-
vení financí zemských, dokud ne-
bude splněn kardinální požada-
vek jejich: národnostní roztržen
zemé. Takovým pánům dobrovolně postoupili
tak zvaní shistorieu« velkostatkári 21 zemských
#25
alto_textblock
#25
mandátů.
Aristokrat ! Šlechtic ! Člověk, jenž pro země-
zrádné eile kořistiti chce z finanční bídy této
země a domnívá se, že ti, kteří ji milují, po-
voli, aby byla roztržena! A to všechno k vůli
tomu, že má zálusk na mandát do říšské rady
a tím se vplížiti chce ve přízeň velectěných
voličů. Na to není jiné odpovědi, než pověstným
Greuttorovým citoslovcem.
Přisedící zemského výboru posl. A dá m ek
zbičoval tohoto čistého pána, jenž s jakýmsi hra-
bětem Kolovratem vytáhi do volební kam-
paně, aby ulovili mandát, tak důkladně, že brz
se z toho nevzpamatuje. Páni se s tim trháním
náramně mýli, tak to nepůjde, jak si mysll.
Pojednav o bídě, jakouž zakouší dnes
rolník s hospodářskou čeledí a jak těžce
laboruje s nedostatkem zemědělského rolnictva,
protestoval velmi rozhodně proti trhanství
Deymově též posl. Blahov ec.
Jako generální řečník při této kapitole
proti posl. K alina urgoval konečné rozřešen
#26
alto_textblock
#26
otázky, komu že náleží královský hrad v Praze
i učinil v ohledu tom návrh resoluce, jež byla
podporována.
Ve věcné poznámce konstatoval prine
Ferd. Lobkovic, že hrabě Deym je čle-
nem ústavupěrného velkostatku a nikoli konser-
vativního, a škklub konservativním že jsou
Češí i Němci bez rozdilu nejrozhodnějšími od-
půrci jakéhokoli dělení království českého.
Sněmovní tatrman dr. S chreine r do-
mnival se míti povinnost obhájiti Němce a od-
raziti útok posl. Blahovce, jenž bez obalu řekl
pánům, že rozdělení země, pro něž. Němci tak
náramně nyní horují, neznamená nic jiného,
než preparaci »německých. Čech« pro Prusko.
Veliké gaudium způsobil Němcům posl. Kalina, jenž
zmýliv se chtěl na základě jidelního listku z němo-
ckého kasina dokázati, že posl. Blahovec panslva
přiliš se nedotknul, když mu imputoval zvlástní.
lásku ke králi pruskému. Na zmíněném jídelním
lístku byla totiž podobizna eísaře Viléma II.
s označením: »Zum Geburtstage u n s e r es
Kaisers« (k narozeninám našeho cisaře).
Posl. Kalina domníval se, že je to totiž nor-
mální listek z kasina. Bylo to ovšem »menu«
z večera, kterou v kasině uspořádala na počest
narozenin Vilémových zdejší německá kolonie.
Zajimavo, že nejvíce protestovali a bouřili proti
»insinuaci« páně Kalinově ti, kteří ve Vídní při
každé přiležitosti řvou — jinak se nedá způsob
jejich projevu označití: Hoch Hohenzollernl
#27
alto_textblock
#27
Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 10,
hod 25 min. dopol.
Zástupci vlády: místodržitel v král. českém Hir.
Coudenhove a dvorní rada Vojáček.
Galerie navštíveny velice hojně.
Petie podáno bylo 29, mezi nimi 12 za zřízení
vyššího státního zymnasia v Pardubicích (podány posl,
drem. Horákem).
Došlých zpisů bylo 27, mezi nimi zpráva komise
rozpočtové o zprávě zemského výboru o způsobu
úhrady příspěvku státního melioračního fondu k úpra-
vě hoř. Labe a hoř. Úpy, — zpráva komise rozpočiové
o zprávě zemského výboru o žádosti městské obce
nelolické za poskytnutí zemské podpory na zřízení
obecního vodovodu — zpráva komise rozpočtové o
zprávě zemského výboru, týkající se udělení podpory
pro vodovod města Benešova u Prahy — zpráva
komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osno-
vou zákona o povolení zemské subvence na další prá-
ce zahrázovací na stržích a přítocích rakovnického
potoka v okresu křivoklátském — zpráva komise
rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zá-
kona o úpravě potoka Jilemky obcí jilemnickou — a
netištěná zpráva komise pro úpravu poměrů úřadníků
okresních výborů o změně §§ 42.—45. osnovy zá-
kona, kterým se upravují služební poměry úřadníků
při okresních výborech v království českém,
Návzhy a dolazy.
Posl. Laub a soudr. podali návrh na zřiízení mezis
měslského telefonního spojení ve vých. Čechách.
Ominvy.
Poslanec ministr dr. Pacák omluvil se pro dnešní
a zejtřejší schůzi.
Jednací pořad.
Potom přešlo se k jednacímu pořadu k pokračo-
vání ve druhém čtení zprávy komise rozpočlové o
zprávě zemského výboru s rozpočlem zemským na
190
Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že podrobne
rokevání bude provedeno v deseti skupinách, a že-
návrhy a resoluce, podané k jednotlivým skupiná m,
budou přikázány rozpočtové komisi.
Posl. Kalina ohradil se proti tomu, aby resoluce
příkázány byly komisi rozpočtové a žádal, aby ná-
vrhy, na nichž se sněm usnese, byly přikazován
ku projednání přímo zemskému výboru. Dle jednacího
řádu ohlásil proti prohlášení nejv. maršálka prolest.
Nejvyšší maršálek zemský prohlásil, že přikazo-
vání návrhů, podaných v rozpočtově debatě, komisi
rozpočtové je dlouholelým zvykem, a že zvyk tento
zaveden byl pouze ve prospěch navrhovatelů, ježto
by jinak návrhy nemohly býti sněmem vyřízeny a
musily by dle jednacího řádu pokládány býti za sa-
mostatné. Protest posl. Kaliny vzal na vědomí.
Zpravodaj posl. dr. Fiedler podal pak úvodní
zprávu k podrobnému rokování o skupině I. „Zemský
#29
alto_textblock
#29
FEUILLETON
#30
alto_textblock
#30
Z lidumilných kapitol.
#31
alto_textblock
#31
Iv.
#32
alto_textblock
#32
Tajná policie nemá u nás mnoho přátel. Ai
detektivní noveliy Conana Dovla jí asi valně ne-
prospěly. Přílis nám ji zprotivila především poli-
tika: v dějinách našeho mnoholetého národníh
i sociálního boje zapsala se způsobem, který ji
několika ještě pokolením bude představovati
v barvách nejskaredějších. A kdyby ani toho ne-
bylo: kdož dovede se nadchnouti pro životn
činnost, jejímiž hlavními prostředky jsou lest
přetvářka a jež má za přední účel, uvésti lidi —
třebaže provinilé — před soudní tribunál, do
žaláře, na šibenicil
Rekněte: Nutné potrestání zločinců, učiněn
jich neškodnými, odstrašováni, časem i vrácen
urvaného majetku atd. Ale nechť kdo staví seb
výše tyto úkoly s právního stanoviska, s čistě
lidského není detektivství přece svůdné. Neupí-
rámí, že by za jiných podmínek mohlo vábít
i lidi nejlepší. V mé obraznosti mihá se „tajný“
zcela jiného rázu, geniální Sherlock Hlolmes
dobročinnosti, jehož důvtipu neužívá přísná pani
Justicie, nýbrž vlídná signora Caritá. On sice
také bojuje proti spatným lidem, ale ne aby je
uvedl do rukou trestající spravedlnosti, nýbrž
aby z předu mařil jejich zlé záměry. Každeu
chvili — na příklad — čteme nýňi o malém
mučenníku, který byl surově utýrán bezcitným
rodiči; soustavné dábelské trýznění trvalo mě-
síce i leta, avšak úřady neměly o něm tušení;
až teprve když lékař ohledal malou mrtvolu,
vzrušily se policie, soudy, obecenstvo. Útlocitné
sousedky přinášejí kvití do pěkné rakvičky, po-
řizené z příspěvků dobrých srdcí, všichni v domě
klnou ukrutným katanům, předstihujíce se v li-
čení hrozných podrobností, které již delší dobu
na vlastní oči vídali, nářků a dopadajících ran.
kleré slýchali. Již často chtěli zakročiti — al
víte, jak téžko je člověku vtírati se do cizí do-
mácnosti. Sherlock Holmes milosrdnosti nebyl
by se toho štítil: byl by slídil po cizích chod-
bách, vyzvídal, naslouchal u dveří — a snad b
#33
alto_textblock
#33
jeho příčiněním vůbec nebylo došlo k malé, ra-
nami poseté mrtvole, k soucitným a rozhorčeným
projevům sousedstva, vzrušující lokálce a sen-
sačnímu přelíčení. A snad by ho sama polici
za to pochválila, i kdyby při svém slídění byl
přeslechl nějaký trestuhodný výrok o vrchnost
nebo náboženství.
Pochybuji, že nynější policie čte s náležitou
pozorností inseráty a zvětři-li v nich dost malou
čertovinu, že pošle ihned své tajné, aby se při-
hlásili o krásné místo bez práce s větší kauci
nebo aby poznali lidumilné osoby, které se na-
bízejí přijmouti dítko za vlastní, bude-li jim v-
placeno několik set jednou pro vždy atd. ata-
Jistě by tím soudům bylo uspořeno mnoho doda-
tečné marné práce. Sherloek Holmes dobročin-
nosti by studoval ovšem zvláště „ůpěnlivé pro-
sby“ Malého oznamovatele a nelenil by si p-
hlédnouti vlastníma očima na všechny útrapy
tam vylíčené. Nedal by se klamati žádným na-
učeným skuhráním, ani vypočteným dojmem ze-
vnějším; ale zase pokud se týče bídy pravé, sku-
tečně, nečekal by ani na prosby veřejné a sou-
kromé, nýbrž sám by se snažil vyslidit její dusné
brlohy i na pohled bozvadné- úkryty.
Ovšem, tajnou policii takového druhu neza-
vedla si dosud žádná říše, vyjma snad šťastnou
Utopii. A přece soudím, že by nebylo utopickou
myšlenkou, aby státní celek sám ujal se dobro-
činnosti, aby ji konal ne jako úkol vedlejší, pod-
řízený, odbývaný nesoustavně a nedostatečně.
uboliým zákonodárném příštipkářstvím, jen t k
mimochodem a spíše ut aliquid fecisse videntu
— nýbrž aby ji pojal jako jeden ze svých úkol
hlavních, stejné důležitosti, jakou na příklau
nyní přikládá obraně proti zevnějšímu nepříjeli.
A snad by si lépe posloužil, kdyby větší ještě
náklad a energii nežli proti sokům cizím, věno-
val na potírání vnitřního nepřitele, pauperismu
Možno doufati, že se tak časem stan
opravdu. Leckterá socialně-politická theorne.
která ještě nedávno byla odkazována do utopie
jako zpozdilý vrtoch bláhových snílků a zbrklých
fantastů, z čista jasna stala se skutečností, neb
alespoň nabývá den ke dni makavějších obrysů;
není tedy vyloučeno, že se ještě dožijeme doby
kdy stát sám a výhradně vezme na sebe starost
#34
alto_textblock
#34
o své chudé, uzná za svoji čelnou a svatou po-
vinnost, aby se postaral o výdělek každému, kla
chce pracovati, a pečoval o výživu všech, kd
pracovati nemohou, kdy nadobro vykoření v
svém územi všechnu bídu, vymýtí samo slov
almužny a žebroty, odstraní všeliké projevy sou-
kromé lidumilnosti, zkrátka, vyhradí dobročin-
nost sobě samému abych tak řekl jako zvlástní
#35
alto_textblock
#35
monopol —
#36
alto_textblock
#36
Slyším, slyším, pane vtipálku, co mi nahla
šeptáte, že stát zajisté dříve zavede ještě některé
jiné monopoly, jako sirkový, petrolejový, pohled-
nicový atd. Znám dobře sám i jiné vážné ná-
mitky, jako hned tu, že by se ani pro české
chudé nedoporučovalo zcentralisování liduml-
nosti ve Vídni. Vím také, že vůbec i po vše-
obecném volebním právu máme ještě hezký kou
sek k sestátnění dobročinnosti a že půjdeme k
předu jen pomaloučku, polehoučku, jako dopo-
sud, rozptýlenými krůčky rozmanitých instanci,
tu státní správy, tu zemí, tu obeí, tu stavovských
a jiných organisací, ohřívárnami a stravovnam
ústavy polévkovými a pro bezplatné opatřování
práce, útulnami atd. atd. Sláva bohu i za každy
takový krůček! Přece i tímto způsobem pro
mnohé je zajištěna pomoc v nejhorší tísni.
#37
alto_textblock
#37
Ze vedle toho dosti zbývá případů bídy, čou-
hajících neútěšně značnými mezerami v té ne-
soustavné síti nynějších filanthropických zaři-
zení — kdož by pochyboval?! Čtěte si jen ony
žalostné, prosebné inseráty v Malém oznamova
teli! Zajisté je v nich ledaco nepravdivo, neb
alespoň zveličeno a křiklavou barvou natřeno
ale čtete jich také dosti, jež vás dojímají při-
zvukem nevylhaného zoufalství a z jejichž ob-
sahu rázem chápete, proč tito inserátoví proseb-
níci odhodlali se k útoku na soucit širokého obe-
censtva. Na příklad: tu ten churavý otec četné
nezaopatřené rodiny snad by se mohl obrátit na
svou domovskou obec (vzpomínáte na páteční
žebráky!) a snad by mohl dosáhnouti pro své
dítky přijetí do veřejných dobročinných ústavů;
ale drží se křečovitě toho koutku, nechť sebe
bídnějšího, jejž nazývá svou domácnosti, živou
mocí nemůže se rozloučiti se svým rodinným
kruhem, doufá, že přece jen doba nejkrutějsí
#38
alto_textblock
#38
nouze mine a nebude třeba odhodlati se k nej-
horšímu...
Ano, tov právě smutné, že zákonem stano-
vená pomoc jeví se mnohdy jako nejhorší a že
k nadějím v jiné veřejné podpory třeba tak často
přidati slovo „snad“. Teprve kdyby společnost
prohlásila, ze má náležité placenou práni, nebo
slušnou, dostatečnou pomoc prc každého bez vý-
jimky — teprve pak mohla by prohlašovati že-
brotu zlořádem a mluviti o nevhodnosti almužny.
Do té doby pro lidi měkkých srdei neni žád-
ného vykoupení. Nechť sebe důkladněji uvažujl
o vadnosti rozličných oněch způsobů, kterými se
nyní vyhledává a prokazuje soukromá dobročin-
nost, způsobů, jež prosebníkovi přinášejí útrapy,
ponížení, namnoze i mravní zkázu a dárce při
tom zůstavují v pochybnosti, činí-li skutečně
dobro, poskytuje-li pomoci tém, kterým opravdu
náleží, nepodporuje-li naopak jen podvod a jiné
mravní zlo — což to všechno naplat! Skřehlá
dětská ruka zatřepetá se před tebou v zimní
metelici — znáš dobře všechno, co se uvádí
proti žebroté dítek, pravíš si, že- snad kořist toh
malého žebráka poslouží jen pijácké vášní spust-
lého otce; ale ta fialová ručka tak se třese zi-
mou a vrátí-li se prázdná, snad čekají doma
dítko nemilosrdné rány! Stránka úpěnlivých in-
serátů den co den stiská tvé měkké srdce — víš,
že každý z nich není doslova pravdivý, že by se
i jinak ledacos mohlo namítati; ale tyto inseráty
jsou zde, den co den objevují se za němého svo-
lení veřejné správy, hez protestu různých dobro-
činných organisací, a nelze pochybovati, že j
v nich alespoň část ukrutné pravdy! Ozve se ne-
smělé zaťukání a k tobě vchází vyzáblý člověk
v ošumělém obleku se známou historií o hladu
a marném hledání místa — tolikrát jsi byl okla-
mán tou historií, že již je uměním potlačiti trpký
úsměv nevěry, ale přece, přece jen je možno,
že tentokrát bys jím chuďasovi krutě ukřivdilí
A kdybys mu alespoň mohl říci, kde by našel
zaměstnání, kam jinam by se měl obrátit o po-
moc nebo platnou radu!
Vídám ovšem tu a tam na dveřích amulety,
ehránící proti takovým návštěvám. Bývá to
prostě tabulka s oznámením, že majitel plati
de toho neb onoho ústavu pro podporování chu-
#39
alto_textblock
#39
dých. To je sice útlocitnější, než řízný ferman
pana domácího „žebrota se zde zapovídá“;
avšak lidumilné korporace na oněch tabulkách
vyznačené mívají obyčejně obmezenou působ-
nost, pečujíce na příklad jen o místní chudé a p.
Přichází mi na mysl, že by ubohým soukro-
mým dobrodincům spíše prospělo společné zří-
zení jakéhos ústředního orgánu, k němuž by
mohli odkazovati své klienty — rozumí se: ni-
koli jen proto, aby se jich lacino zbavili. Ta
ústřední kancelář měla by náležitý — přehled
chudinských zařízení, jehož se obyčejně jedno-
tlivci nedostává: věděla by, že na příklad
žadatel může se prostě obrátit k té neb ons
stavovské či odborné organisaci, může hledati
podpory u toho neb onoho ústavu pro takové pří-
pady již založeného, a teprve kdyby mu ne-
mohla ukázati pomoc jinde, sama by se ohlédla
po vhodném pro něho místě, nebo by mu podle.
uznání vypomohla z pokladny spolkové. A při
tom by vyšetřením skutečných poměrů každého
žadatele mohla zabraňovati, aby obolem dobro-
činnosti nepodporovaly se zebrota řemeslnáa
#40
alto_textblock
#40
podvod.
Vždyť jsme si to myslili — slyším v duchu
čtenářstvo — tedy návrh! Jako by o ty byla
nouze! Nový spolek a k tomu ústřední — ja-
koby se těmi nebyl beztoho pytel roztrhnul! —
Shora vytýkáš ledabylé filanthropické příštipkář-
ství a na konee přicháziš sám s příštipkem přímo
směšným! Toť byl tedy účel všeho tvého roz-
umování, úvodícího na mysl Shakespearovo:
„Dobrý stařec, rád povídá —r
Nebudu se brániti. Na omluvu uvádím jen,
že předmět, o kterém jsem pojednal, je neob-
sáhlý jako moře, že z něho budou čerpány ještě
nosmírné spousty úvah a návrhů moudřejších,
ale za nynějšího stavu věcí že nikterak neškodí,
obrací-li k němu časem zřetel povolanějších čini-
telů třeba jen dětinská hra, nabírající z oceanu
krůpěj malichernou lasturou.
A konečně: I shovívavé vyslechnutí „dobrých
starců, kteří rádi povídají,“ možno snad vřaditi
Boh. Děčan.
mezi skutky lidumilné.