#1
alto_textblock
#1
28. ledna 1904.
#2
alto_textblock
#2
Přiloha „Národnich Listn
#3
alto_textblock
#3
K číslu 28.
#4
alto_textblock
#4
Strana9.
#5
alto_textblock
#5
Rusko a laponsko jako soupeři.
(Od očitého znalce Dálného Východu.)
O mírumilovnosti carově není pochybnosti.
Jinak se mají věci v Japonsku. Není známo, zdaž
i mikado jest téhož smýšlení, jako car, ale jest
nepochybno, že nemá moc, aby svou vůli uplat-
nil a zkrotil bojechtivost jistých tříd, která se
přenáší na všechen japonský národ. Přičina toho
leží v rozháraných politických a společenských
poměrech v Japonsku. Tyto pak jsou následek
staletých občanských válek, vlády aristokracie
a státních převratů. Panovalyť v Japonsku po
několik století tyléž poměry, jako ve středověku
v Německu a jiných státech evropských, kde ně-
které šlechtické rodiny vedly boj o nadvládu.
Mikado vládl jen podle jmena, neboť „šochun
zmocnil se celé státní správy a panoval s neob-
mezenější mocí, než velký vezír svého času v
Turecku, tak že ho cizinci považovali omylně
mnoho let za druhého císaře, kdežto vskutku byl
jen prvním ministrem. Teprve r. 1867 byl
„šochunát“ odstraněn a přívrženci mikadovi vlo-
žili celou moc do rukou jeho, vyhradivše si
osobní výsady a zabezpečivše si osobní vliv u
dvora. Na to následovala r. 1871 druhá velká
a nejvýznamnější pro Japonsko změna. Feudálná
práva byla náhle zrušena a okršky, v nichž dříve
šlechtické rodiny vládly, byly proměněny v pro-
vincie, jejichž správa byla svěřena místodrži-
telům, jmenovaným od mikada. Tím byla zlo-
mena úplně moc feudálné šlechty, jíž se za to
dostalo jen peněžité náhrady. Převraty ty se
staly ovšem bez velkých vnitřních bouří, ale
vyvolaly velkou nespokojenost mezi šlechtou,
jež se dosud nemůže smířiti s novým stavem
Mimo to vypukly mezi jejich původci ne-
sváry o kořist náhlého vítězství, na kterou i je-
jich dřivější protivníci dělají si nároky. Z toho
povstala politická anarchie, jíž každý chtěl ve
vlastní prospěch využitkovati; povstání, pronun-
ciamenta vojska, dvorní intriky byly na denním
pořádku a vládnoucí osobnosti hleděly spíš uspo-
kojiti osobní zájmy, než pozvednouti blahobyt
obyvatelstva a zavěsti pořádek.
Tyto truchlivé poměry, ač pozbyly dřívějši
ostrosti a přikrosti, panují v Japonsku dosud.
Pořádek v státní správě jest povrchní a ústavná
vláda nemá moci, by jej zavedla; spíše možno
říci, že nová ústava vyvolala nové zlořády a
zmatky, neboť národ není pro ni vychována
byla mu takřka vnucena jako plod cizí civilisace,
jejž nemůže stráviti. Evropská civilisace pak,
kterou si Japonci osvojili, nepronikla do krve ná-
roda, nýbrž tvoří toliko povrchní nátěr několika
tisíc jednotlivců a některé její špatné stránky
způsobují chaos v národním životě a připravují
pole pro nové převraty v politickém a společen
ském životě. Dobrých jejích stránek národ ne-
zná a neni s to, je pochopiti, neboť se příčí jeho
názorům, zvykům, mravům, obyčejům a zájmům
mocných tříd. Je to pouhá fráze, že Japoncisi
osvojili evropskou civilisaci a vstoupili tím do
řad civilisovaných národů, neboť ve skutečnost
nejsou ani přistupni také civilisaci a osvojují s
jen do jisté míry některé vymoženosti věd, prů-
myslu a umění a z těch na prvním místě vědy
vojenské a námořní.
Za takých poměrů záleží samé vládě na tom,
aby se zbavila nespokejených a nebezpečných
živlů a odvrátila pozornost národa od vnitřních
neutěšených poměrů. K tomu jí podává jedinou
možnosť válka a proto nemůže nás překvapiti.
podnikne-li vojnu s Ruskem. Veškeré okolnosti
ji přinucují k tomu odvážnému a zhoubnému
kroku. Proto nebude nemístno, podrobíme-li vy-
hlídky, které Japonsko má na vítězství, po-
vrchni alespoň zkoušce.
Japonský voják jest udatný a i neohrožený
ale co do kázně nevyrovná se ruskému, důstoj-
níci pak japonští nestojí na výši vojenského
vzdělání, jakého moderné zbraně a taktika vyža
dují a velká jich čásť, sestávající ze šlechty, ne-
rada se podrobuje svým představeným. „ Proto
nosmíme posuzovati japonské vojsko dle jeho
úspěchů v japonsko-čínské válce. Tu bojovali
Japonci proti nevykázněným hordám, jež neměly
ani zbraní, ani poněti o vojenské taktice a stra-
tegii a jež se s opovržením života vydávaly v šane
jejich moderným smrtonosným zbraním. Takého
nepřitele nenajdou v ruských plucích a jest ne-
pochybno, že prvá citlivá porážka způsobí v je-
jich řadách zmatek a paniku, jež bude míti z
následek úplnou demoralisaci.
#6
alto_textblock
#6
věci.
#7
alto_textblock
#7
Japonci mají co do počtu pro počátek pře-
silu, ale ta jest velmi pochybná. Aby jí mohli
využilkovati, museji statisíce vojínů a nesmírné
množství válečného materiálu převézti z Japon-
ska do Korey. Jak známo, jest převoz takýa
vyložení nejobtížnější válečná operace, neboť jest
spojen s velkým nebezpečím. K tomu nedostači
válečné lodě, poněvadž nejsou pro převoz zaří-
zeny, nýbrž třeba upotřebiti obchodních lodi,
jež nejsou ozbrojeny. Válečné lodě toliko pro-
vázeji tyto, by je před přepadem chránily. A tu
jest velmi pochybno, dostačí-li japonské válečné
lodstvo k takové ochraně. I to jest počtem oka-
mžitě silnější než ruské, pokud se nalezá nyní
v japonských vodách, za to ruské loďstvo nemá
potřeby rozptýliti se pro ochranu břehů a jest
chráněno ve válečném přístavu Portarturu,
jenž je nedobytný. Rusové tedy nemají zapotřebi
svésti námořní bitvu v otevřeném moři, nýbrž
mohou vyčkati a použiti každé daně příležitosti
ku přepadu dopravných lodí, čímž Japoncům
způsobí nesmírné ztráty, byť při tom i zvítězili,
neboť jejich válečné lodě musejí se brániti prot
útočícím ruským a současně chrániti i bezbranno
převozné, by mezi ně nepronikly a nepotopily
je s tisíci vojáky. Takové katastrofy jsou dnes
snadnější, než v dřívějších dobách, neboť ná-
mořní zbraně jsou nyní nebezpečnější a zdokona-
lené a ruské námořnictví vyniká zvláště v tor-
pedovém oboru, kdežto japonské v této ošemetné
a nebezpečné zbrani velké dokonalosti nedo-
sáhlo. Z té příčiny a poněvadž i japonské lodě
jsou staré, Japonci nemají takou přesilu na
moři, která by jim zaručovala vítězství a po-
skytovala úplnou ochranu pro převoz vojska do
Korey.
A že ruské námořnictvo nedopustí se chyby
jako v krymské válce, by nevynaložilo vše n
zníčení převozného lodstva, jest nade všechnu
pochybnost, tak že se dožijeme, vypukne-li válka.
katastrof, jaké se dosud v námořních bitvách
neslaly.
Než i jiné nebezpeči hrozi takému pře-
vážení. Jsou to zuřivé cyklony, panující v těeh
vodách, a ty každoročně celé břehy zpustošuj
a tisíce životů za oběť vyžadují.
#8
alto_textblock
#8
Konečně, podaří-li se Japoncům převézti do
Korey, nebo na ruské území, dostatečný počet
vojska, koni, děl a střeliva, mohou tím vléztí do
pasti, z které neuniknou. V Korci setkají se
s obyvatelstvem, jež jim jest právě tak nepříznivo
jako Rusům a čím hlouběji vniknou do země.
tím více se rozptýlí, by udrželi spojení s břehem,
bez kterého by mohli vyhladověti. Neschůdné
cesty budou zdržovati jejich postup, tak že delšt
čas uplyne, než nějakého válečného úspěchu
dosáhnou, neboť Rusové nebudou míti na spěch.
aby svedli bitvu, dokud se jim nedostane posily
nebo nebudou-li ve zvláště výhodném postavení
Do té doby ale přibudou jiné válečné ruské lodě
do Korey a nesvede-li i tak zesílené ruské lod
stvo bitvu v otevřeném moři, by zničilo japon
ské, přeruší zajisté pravidelné spojení japonské
válečné výpravy s Japonskem.
Ani ruské vojsko nebude právě v přijemném
položení, ale ve spojení se svými voji v Mandžur-
sku bude míti silnou oporu. Nelzeť očekávati
že by čínská vláda použila té příležitosti, aby
vypudila Rusy z Mandžurska, neboť ví, že by
při tom špatně pochodila, a nebude podporovat
Japonce, kteří si dělají nároky na činské území.
Nejsou tedy vyhlídky Ruska na vítězství,
jak se mnozí v Evropě domnívají, tak špatné, že
by se musilo báti války s Japonskem. Toliko z po-
čátku byli by Rusové odkázáni na defensivu, ale
to jen na krátký čas, nepodářilo-li by se jim
zničiti hned v zárodku celou výpravu za přízni-
K.
vých okolností.
#9
alto_textblock
#9
Politické zprávy domáci.
V Praze, 27. ledna. (IIr. Tisza ve
Vidni.) Dle zpráv uher. tisk. kanc. hrabě
Tisza, jenž byl přijat panovníkem dnes dopoledne
v půlhodinném slyšení, podával zprávu o nynější
pelitické situaci v Uhrách. Proslýchá se prý, že
se má zatím ještě pokračovati v politice trpného
odporu, než se přistoupi ku prostředkům radi-
kálnějším. Po slyšení hr. Tísza jednal s hr. Go-
luchowským o příštích pracích uherské delegace.
Pak byl u ministra vojenství ryt. Pitreicha, aby
s ním smluvil, jakým způsobem mají býti uve-
deny v život změny v uherských vojenských vy-
chovávacích ústavech. Dle sdělení, pocházejícího
z téhož pramene, nestalo se v dnešním slyšení
nijaké zásadné rozhodnutí, poněvadž prý ho vů-
bec není třeba, ježto Tiszův kabinet má už
dávno veškerá zmocnění, jichž jest nezbytně
třeba k obnovení pravidelné činnosti parlamentní.
Ostatně hr. Tisza ujme se v zejtřejší sněmov í
schůzi slova a promluví o parlamentní situnci,
Z Vidně, 27. ledna. (Vlašská univer-
sita.) Včera měl dr. Körber s ministrem osvěty
drem. Hartlem a terstským místodržitelem hr.
Goessem poradu, týkající se vlašských parallel-
ních kursů při universitě inšprucké. Běží prýo
zřízení vlašské právnické akademie v Terstu nb
v Gorici.
Dříve se tvrdilo, že v Terstu má býti zřízena
vlašská vysoká škola obchodní, s níž se má spo-
jiti fakulta právnická.
V Praze, 27. lodna. (K česko-polské
dohodě na Těšínsku.) Ačkoli velké ha-
ličské listy polské projevily již ochotu, žese
zůčastní nedělního jednání o česko-polský smín
v Moravské Ostravě, některé polské listy slez-
ské, mezi nimiž na prvém místě fryšlátský „Gl.
ludu šlesk.“, zdráhají se vyslati do Ostravy svě
zastupce. Krakovský „Glos Narodu“ shledává
podivnou tuto neochotu ke sjezdu některých pol-
ských listů, ježto přece vlastní národní zájem
Poláků vyžaduje, aby nemusili ve Slezsku bojo-
vati na dvě fronty. „Máme příliš málo spojeneů
a přátel — praví jmenovaný list dále — aby-
chom mohli lehko vážiti neb dokonce odmítati
Čechy,, tak ochotné ke spolupůsobení s námi. .
Jestliže ostravský sjezd, jehož se zúčastní ne-
pochybně i polští politikové ze Slezska, přispěje
ke zmírnění česko-polských protiv na sporném
pohraničí, bude to zisk velice vážný a účastníci
porady získají si opravdových zásluh. Není proto
nic divného, že slozští Němci pojednávají už
dnes velice rozmrzele o tomto praktickém a roz-
umném úmyslu.
Ze Lvova, 26. ledna. (Neshody ve
straně podolské.) V lůně východohaličské
tak zvané podolské strany konservativné nastaly
v poslední době neshody, pokud se týče olázek
politických i sociálných. Proti starším politikům
stojí tu mladší, zejmena dr. Kozlowski a Cieňski.
Aby se neshody urovnaly, svolán do Lvova sjezd
zástupcův strany, jenž se má konati již v době
nejbližší. Dr. Kozlowski chtěl si založiti vlastní
orgán, ale upustil zatím od té myšlénky. Na
sjezdě bude prý se domáhati, aby strana uznala
jeho názory na různé politické a sociální otázky
a od výsledků sjezdu činí závislým, setrvá-li
i nadále v lůně konservativné strany podolské.
Z Lublaně, 26. ledna. (Slovinština
u soudů korutanských.) „Slovenci“
sděluje se z Velikovce, že u tamního okresního
soudu konalo se tyto dni přelíčení pro jakousi
urážku na cti. Žaloval dr. Mravlag z Mariboru,
žalovaného zastupoval dr. Breje. Oba advokáti
i svědek, farář Mažir, vypovídali jen slovinsky
přes to, že soudcem byl adjunkt Thurn, týž
který před šesti nedělemi hrozil oběma advoká-
tům kontumaci, budou-li před soudem mluvit
jezykem slovinským. Není to po známých skan-
dalních událostech v Korutanech prvý případ,
že se celé pře u korutanských soudů líčí opět
slovinsky. Německé listy korulanské a štyrské
vyslovují proto „podezření“, že korutanšti soud
cové dostali jakýsi pokyn s hora, aby tamní Slo-
vince nehnali do krajností.
#10
alto_textblock
#10
Schůze voličské.
#11
alto_textblock
#11
Schůze voličstva v Předměřicích. V pondělí dne
25. t. m. konala se v Předměřicích u Hradce Králové
v restauraci p. Krylla „U nádraží“ schůze voličská,
na které se představil kandidát poslanectví národní
strany svobodomyslné p. Alois Kolenský z Dejvie
Schůze byla velmi četně navštívena vesměs voliči,
zvláště z Předměřic, Lochenic, Neděliště a Rusku
Jednání zahájil p. Pospíšil, majitel statku a tkaicovny
v Předměřicích, uvítav srdečně shromážděné a před-
slaviv kandidála p. Kolenského, načež za předsedu
schůze byl zvolen p. Pospíšil, za místopředsedu p
J. Vacek, rolník a slarosta z Lochenic a za zapisovatele
p. Josef Česák. Na to ujal se slova kandidát pan
Kolenský.
V úvodu řeči své poukázal k hospodářským sna-
hám českých řepařů, vylíčil průběh dosavadní akce
jakož i její výsledky. Pan Kolenský z nynějšího stav
otázky řepařské vyvodil nutnost, aby odboru řepař
skému dostalo se zástupce ve sboru poslanců, ježlo
je třeba dalšího intensivního působení ve prospěch
rolnictva oboru řepařského.
Řečník však nepřestal na této otázce, nýbrž roze-
bral pak ve stručném výkladu další hospodářské po-
třeby rolnictva, načež pojednal o nutnosti ochrany
středního a menšího průmyslu, středních a malých živ-
nosti, jakož i středního a malého obchodu vůči přemoe
#12
alto_textblock
#12
Kapitálově, která tyto obory hospodářského snažení
českého velmi citelně tísní a ohrožuje. V dalším výkladu
vytkl řečník svoje nazírání na kulturní olázky české
a sympaticky pojednal zvláště o otázkách, jež přímo
lýkají se učitelstva českého, načež obrátil pozornost
posluchačů na činnost byrokracie a odsoudil to jeji
počínání, které je občanstvu nepříznivé a na překážku.
Po stránce politické prohlásil se řečník pro vešker
zásadní body politického programu národní strany
svobodomyslné a pronesl názor, že za nynějších poli-
tických poměrů není ani půdy ani nálady pro nějak
dorozumívací konference česko-německé. Na konec
žádal shromážděné, aby uvážili dobře všechny kandi
datury, jež ve skupině se objevují, a aby svůj hla
dali tomu, o kom soudí, že je nejvážnější a nejzpů-
sobilejší, aby mohl získati důvěry veškerých hospo-
dářských vrstev našeho národa, jež ve volební skupině
královéhradecké jsou zastoupeny
Řeč p. Kolenského, promluvená slovy nehleda-
nými, ale tím více upřímností prodchnutá, byla velmi
sympaticky přijata a na konec odměněna hlučným
potleskem.
Přítomný tajemník národní strany svobodomyslné
G. Moudrý, poukázal na politickou a situační stránku
nastávající volby a s tohoto hlediska doporučil kandi
daturu p. Aloisa Kolenského. Také poznámky tajem
níka G. Moudrého byly shromážděním velmi sympa
licky přijaly.
Pan Radlovič žádal pak, aby p. kandidái
bude-li zvolen, udržoval s voličstvem stálý styk, mimo
to všeobecně žádal styk poslanců s voličstvem. Dále
pronesl přání, aby taktika sboru poslaneckého vedena
byla vždy myšlenkou, a tak aby byla určována, aby
stát byl povinen prováděti práva českého národa.
Na přání p. Radloviče ke spokojenosti celého
shromáždění odpověděli pp. kandidát Kolenský a ta-
jemník Moudrý. Na učiněný dotaz o jakosti kandida-
tury hr. Šternberka odpověděno bylo s dvojího hle-
diska: z hospodářského a politického. Se stanovisko
praktického rolníka a v měřítku zájmů středního rol
nictva a maloživnostnictva posoudil kandidaturu hr.
Šternberka kandidát p. Kolenský, po stránce politick
a národní tajemník G. Moudrý. Také tyto výklady byly
s plným uspokojením přijaty.
Po télo rozpravě poděkoval předseda p. Pospíši
všem účaslníkům za přátelskou pozornost, kterou v
schůzi věnovali, doporučil na základě plného svého
přesvědčení kandidaturu p. Kolenského, doloživ, ž
tak činí proto, poněvadž p. Kolenského dlouhá léta zná
a průběhem doby té o způsobilosti jeho plně se pře-
svědčil. Požádav ještě, aby účastníci schůze se rozhodl
a pracovali ve prospěch kandidatury p. Kolenského
poděkoval znovu účastníkům a skončil za projev
souhlasu a pollesku sehůzi. Účastníci setrvali pak
ještě drahnou chvíli v místnosti při přátelském roz-
hovoru.
#13
alto_textblock
#13
Věstník živnostenský a dělnický.
#14
alto_textblock
#14
* Opčtná stávka dělníků truhlářských v Praze.
(Z kruhů zaměstnavatelů.) Koaliční zákon a
kterak se provádí. Nejnovější stávka dělníků
truhlářských beře na se tvářnost boje stále zarputi-
lejšího a tvrdšího. Také od stávky dělníků strojni-
ckých, jež vypukla v Holešovicích před několika lěty
a při níž poškozeno bylo několik továren, nebylo
Praze tak silného útoku socinlistického dělnictva na
naše české zaměstnavatele, jako nynější stávka
vlastně již od roku 1897 se stále opakující a stup
ňující. Ústřední orgán sociálně-demokratický po ně-
kolik dnů umývá si lišácky ruce, jakoby neměl o řadě
násilnoslí v min. čiánku uvedených a stávkáři prová-
děných nijakých zásluh. Chápeme jeho výmluvy; nebot
když dnes si stěžuje, že „zabedněně měšťáctvo necheo
chápali a diskredituje kulturní snahy dělni-
ctva“ a hned na to řinčejí tabule v oknech a pra-
cují železné hrnce, střepy, kamení a sukovilé hole
pak ovšem jest vychovávací úkol tohoto orgánu ná
ležitě osvětlen. Od évoluce k revoluci, zně
název článku, kteří němečtí lak zv. „revisionisté“
(část německých sociálních demokratů) uveřejnili v po-
sledním čísle časopisu „Socialistische Míonatshefte“-
v němž psáno bylo o zásadách této strany „pozvol-
ným rozvojem sociálních zásad a zařízeni pracovat
k úplnému převratu dosavadního měštáckého pořád
ku.“ Příčina to rozkolu mezi německými socialisty
neboť s programem tímto většina jich smítiti se ne-
chce Jisto jest, že pražský ústřední orgán socinlisti-
cký, jenž veškeré své rozumy čerpá z Vídně a z Ber
lina, zval také na večerní dychánky, kdež prý stávku-
jicí dělnistvo bude poučováto o technické revo
luci, ale zdá se, že dělnictvu buď následkem ne-
porozumění německé řeči nebo zúmyslně nebyly zmí
něné zásady správně tlumočeny aneho, že ústřednímu
orgánu zdají se zásady ony býti programem přílis
loudavým! Jisto jest, že v zápělí na tyto dychánky
znepokojena byla Praha a zejmena závody velkou
řadou násilností minule námi uvedených a v nich
se pilně pokračuje. Zvítězil program přátel rychlej-
šího tempa! Tak dělník pana Kornhausra, ubírajlc
se do práce, přepaden byl na Florenci hned deslti stáv-
kujícími, z nichž jeden byl na místě zatčen, kdežto
oslatní uprchli. Dílna p. Kafky na Žižkově, kde bylo
skládáno dříví, byla tolik ohrožena valným zástupem
seciál. stávkářů, že musila policie zakročiti. Zvláště
významným jest však případ následující: V továrně
dvorního dodavatele pana Baumgartla panuje stávka,
avšak několik pomocníků dokončuje stavební práce
truhlářské v budově nového Františkova nádraží. Již
po 14 dnů obkličuje zástup asi padesáti sociál. stáv-
kářů nádraží ono a hlidají veškeré jeho východyv
Sadové třídě, na Král. Vinohradech i v Žižkově, vy-
hrožujíce pracujícím pomocníkům. Musilo býti učiněno
zcela zvláštní a mimořádné opatření k vůli bezpeč-
nosti pracujících! Tvrdí se sice, že existuje a že dosud
u nás platí pro případ stávek na ochranu pracujících
tak zvaný koaliční zákon ze dne 7. dubna 1870
Zákon onen ve svém § 3. uvádí, že kdo pemoc
zastrašování nebo násilí brání něko-
mu v jeho svobodném úmyslu práci dá-
vati nebo práci přijímati a vykonávati,
dopouští se trestního činu, který, poku
nespadá pod přísnější ustanovení trestního zákona, jest
treslán vězením od 8 dnů do 3 měsíců. Jestliž
tento zákon tedy u nás ještě jest v plat-
nosti, pak výstupy před nádražim, ob-
léhání dílen, přepadání pracujících
rozbíjení oken jest podivnou illustrac
o záhadném tomlo zákonu. Zmíněné události
jsou však také drastickou ukázkou socialistické extra-
svobody, práv občanských a svobody práce! jak je
ústřední orgán hlásí. — Pokusy o urovnán
stávky. Národohospodářské pohromy z neblahé této-
stávky plynoucí pro pražské místní poměry stále se
množí. Ke zmínce o pravděpodobné ztrátě práce pro
palác obchodní a živnostenské komory docházejí stále
nové zvěsti, že větší práce truhlářské pro příšlí sta-
vební saisonu buď již jsou pro Prahu ztraceny aneh
se chystají býti zadány na venkov. Tak jislý vělší
stavitel zadal již dodávku do čtyř domů do západnich
Čech. Jiný podnikatel staveb zadal prý již práce pro
několik domů ve vojlěšské čtvrti do východních Čech.
Na Král. Vinohradech hrozí podobná ztráta, která
stihne nejen mistry, ale v prvé řadě rodiny dělnické
Mistři dosud dělnictva nového nehledali, avšak naproli
tomu hlásí se stálo dělnictvo z venkova písemně samo.
Mistři nachtějí však takto přivoditi rozvrat ve zdejších
rodinách dělnických a proto dosud nabídek těch ne-
použili. — Vzhledem na tyto smutné okolnosti podja
se živnosteský inspektor v Praze pan Jaroš úkolu
dosti nesnadného a usiluje o svolání konference, na
níž by za přítomnosti zástupců státních úřadů, ob-
chodní a živnostenské komory, zeměstnavatelů a děl-
nictva jednáno bylo o možně dohodě. Zaměstnavatelě
nemajíce příčin podobného jednání se vzdalovati, uči-
nili usnešení, že konferenci tuto svými zástupci obe-
šlou a budou zajisté jen vítati všecky kroky směřujíeí
k tomu, aby zavládl v tomto odvětví českého našeho
průmyslu pořádek a klidné právní poměry. Náro
náš má dosti jiných politických a národních nepřálel
a jest si tudíž jen přáti, aby aspoň na poli české
práce průmyslné nebyla posice našich živnosti stěžo-
vána. Doufejme tedy, že setká se konference s do-
brým výsledkem, zaměstnavatelé mají dobrou vůlis
svým dělnictvem vyjednávati.
#15
alto_textblock
#15
* Z Řemeslnicko živnostenské besedy v Praze.
Schůze odboru vzdělavacího koná se dnes ve čtvrtek
schůze odboru nadace dra. Karla Sladkovského v so
bolu dne 30. t. m. o 8. hod. večer v místnostecl
besedních. Žadatelům o udělení úroků z nadace Slad-
kovského, besedou založené, se připomíná, že sob
mohou přílohy k žádostem z let předešlých, v byt
kustoda besedy vyzvednouti
#16
alto_textblock
#16
* Gremium knihkupců v Praze mělo valnou hro-
madu dne 20. ledna ve velké zasedací sini Obchodní
a živnostenské komory pražské za předsednictví svého
starosty p. komerč. rady A. Reinwarta. Mimo zprávu
výroční, pokladní a rozpočet pro rok příští, které
schváleny, byl předmětem jednání návrh na závazné
zavedení celoročního úplného klidu nedělního v zá-
vodech členů gremia. Návrh tento přijat a gremium
zakročilo již na základě čl. IX. odst. 3. zákona z 16.
ledna 1895 č. 21. říš. zák za vydání příslušného
speciálního místodržitelského nařízení. Dakím před-
mětem rokování byl návrh na založení podpůrného
fondu pro knihkupecké sluhy a roznášeče pro připad
nezaviněné chudoby, invalidity a stáři a to do té doby.
dokud nebude jiného zákonného ustanoven, a bylo
usneseno věnovati účelu tomu ze jmění gremia zá-
kladní úpis Zemské banky království českého v ceně
2000 K. Na konec schválena osnova změněných sta-
nov gremia, které místodržitelství ke schválení před-
koženy budou.
Peradní zhor bozplatných sprostředkovatelen
práce v Praze, v Jerusalemské ulici č. 7, udilí bez-
platné porady každodenně všem osobám, které byly
dohazovači poškozeny
Odbor Slovanského obchodnického spolku v
Vídni, X, Leibnitzg. č. 3, zahájil vyučování česko-
německé-korrespondence a dovoluje si tímto pp. čle-
nům jakož i interessentům sděliti, že přijímání do uve-
deného kursu děje se každou neděli mezi 3. a 5. hod.
odpol. ve vyučovacích místnostech X. okres, Leibnitz-
gasse č. 3, I. posch.
* Přednášky pro zlatníky, střibrníky a klenetníky
v umělecko průmyslovém museu obchodní a živno-
stenské komory pražské (Sanytrová ulice). Dnes ve
čtvrtek dne 28. ledna o 7. hodině večerní, pokračuje
pan dr. F. X. Jiřík ve své přednášce „O moderních
směrech v zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví.“ Před-
náška provázena skioptickými obrazy. Vstup jest
volný; šatna bezplatně.
* Umělecko-průmyslové museum obchodní a živ-
nostenské komory v Praze (Sanytrová ulice). V neděl
dne 31. ledna přednáší pan dr. Gustav Pazaurek, ku
stos severočeského průmyslového musea v Liberci
„Motivy v umění a uměleckém průmyslu“ (německy)
Přednáška provázena bude skioptickými obrazy z ma
jetku pana přednášejícího. Vstup volný. Počátek před-
nášky přesně o 5. hodině odpol
#17
alto_textblock
#17
Národní hospodář.
#18
alto_textblock
#18
Cesty hospodářského obrození
Slovenska.
B. Prvé pokusy o hospodářské obrozen
Slovenska, které tiše ale jisté razí si dráhu,
jdou nutně týmž stadiem a týmž směrem, jako
analogické pokusy v zemích os atních: vy svo
bodití lid z tlaku lichvy jich prvým
cilem. Hospodářsky neprobuzený lid jest jejím
nejúrodnějším polem. Jeho hospodářství jest
ovšem svobodným, ale tento moment svobody
j. práva úplně volného nakládání majetkem
nemůže nahraditi nedoslatek pronikavého vzdě-
lání a rozhledu, jež jsou předpokladem účelného
využití této svobody A tak platilo specinlné
zemědělství všudy trpce a draze zkušenosti po
osvobození půdy. Anketa o lichvě na venkově,
kleré se podjal r. 1887 Spolek pro sociální
politiku, osvětlila pronikavě nížiny hospodářského
úpadku, do kterého uvrhla rolníka lichva. Vydán
se svými produkty v moc bezohledných obchod-
níků a spoután úvěrovými závazky čelnými
lichváři, žil německý rolník trudný život bez-
radoslné práce, práce konané ku prospěchu
obohacování jiných.
Mnohé se od tě doby změnilo. Jednou
z největších ochranných hrází proti přívalu
lichvy na venek stala se vedle peněžních ústav
sdružování, specislně pak společenstva. Ne
neprávem zří v ideji sdružovaci Sombart zá-
kladnu hospodářského vývoje rolnictva v bu-
douenu.
Zajímavé příspěvky k témuž motivu podává
nedávno vyšlá a bohužel, nedosti povšímnutá
kuiha pana dra. Julía Markoviče, Nítri-
anský politický trestný process. Snad ne právě
nejvhodněji volený název nepomáhal zvyšovati
pozornost pro tento spisek, který svým — žel
že trochu stručným úvodem — vrhá ostré
světlo do soudobých hospodářských poměrů
Slovenska. Pan dr. Markovič, lékař v Novém
Městé nad Váhem, životní prací přímknut k lidu,
sleduje jeho potřeby a pomáhá hledati prostředky
nápravné. Stručnými črtami — autor mohl by
nám napsati znamenitý spis o hospodářských
soeiálních poměrech svého působiště, jak toho
naše kniha dokladem — rýsuje hospodářský
stav svého okolí. Nejsou to radostné črly. Ale
je tak lépe. I pro nás. V posuzování Slovenska
převládlo u nás v neprospěch věci tolik lyrismu,
že by byl málem zallačil střízlivé posuzování
fakt a skulečných potřeb Slovenska. Jen tak
přispěje se k tomu, abychom i my své úkoly
na Slovači určovali dle skutečného stavu a ne
pouštěli se do pokusů, z nichž poslední tak
neslavně skončil.
Není valným ani stav slovenského rolníka ani
živnostníka. »Naši průmyslníci jsou vlastně dělníky
několika židovských kupců. Při řemesle přišli
o své chalupy i role. Tak stali se úplnými ro
bolníky jednotlivých obchodníků, tak že tovar
na trhu sice prodávají, ale peníze zaň bere žid.
V našem okresu jest zvláště mnoho čižmářů.
Mohou nyní sotva živořiti a valem opouštějí ře-
meslo. Obrátili jsme k nim zření, usilujíee
osamostatniti je od obchodníků a sprostřed-
kovati výhodný prodej jich výrobků.
Za tím účelem založen kožařský spolek,
do něhož jsme chtěli pojmouti veškery řemesl“
níky celého okresu, kteří potřebují výrobky ko-
žené a řemenné. Ochoty bylo by k tomu dosti
spolek se založil a zvolila správa. Když jsme
ale důkladně nahlédli do majetkových poměro,
když jsme uvážili stav a položení řemeslníků:
přišli jsme k náhledu, že jistina není dosta-
tečná .. . K tomu jsme se přesvěděili, že řeme-
slníci nemají dostatečného vzdělán
ke správnému chápání podniku, že se nedo-
vedou rozohniti pro všeobecný prospěch a že
chtějí, aby jim pečení holubi lilali do úst bez
veškeré námahy.«
Co tu třeba obrodné, tiché, vytrvalé, vnitřní
prácel
Na venkově není lépe, ale je vice oprav-
ných snah.
»V lubinském notariátu jsou obce Lubina.
Horní a Dolní Bzince a Hrušová, dohromady
5442 duší, mezi nimi 117 židů. Těchto několik
židů má v rukou celý obchod, veškery krěmy
a sklepy. Vedle toho mají výlučně v rukou ve-
liký průmysl dřevěného nářadí. Je jim zaměst-
náno asi 3000 lidí, pracujících za 20—30 kr.
denně.« Bzinětí židé jsou dnes největšími maji-
teli půdy. »Mnoho lidí z tohoto notariátu živí
se podomním obchodem v cizině, je to lid zku-
šený a poměrně i vzdělaný; slovenské uvědo-
mění je tu dávno zakořeněno, zvláště mladší
vrstva je silně probuzená. Národ tu vládne ho-
tovým grošem, při lom si zvykne na lepší živo
#19
alto_textblock
#19
lehčeji vydá groš. A všechen ten ve světě těžce
vydělaný peniz šel do sáčků těch, kteří stáli při
každé příležitosti proti životním potřebám lidu.
Vysoké úroky shrabujícím lichvářům tu již
celkem odzvonila Lidová banka, ale aby bylo
lze dilo dovršiti, bylo nutno o to pečovati, aby
se lidu dostalo laciného poučení a ostatních
věcí, jež potřebuje v každodenním životě; dále
aby svoji práci mohl přiměřeně zpeněžiti. v
prvé řadě se v Lubině založil křesťanský (aulo
sympatisuje politicky s lidovou stranou uherskou,
což tuto pro nás ovšem významu nemá) po-
Iravní a úvěrní spolek se 6000 K základního
kapítálu, který již v prvém necelém roce svého
působení docítil obratu 60.000 K. Po tomto
výsledku v Lubině založen podobný spolek ve
Bzincích. Svoji práci teprve začiná. » Nejbližším
rokem chceme založiti v Bzincích a Lubiné
sklad dřevěných tovarů, kde by se obstarával
prodej domácího dřevařského průmyslu tím způ-
sobem, že po odečtení 2——3 proc. manipulač-
ních nákladů by dostal prodavatel celou kupuí
cenu. Dle přibližného našeho výpočtu Stará
Turá, Lubina a Bzince vyrobí ročně dřevěných
tovarů za 100 000 K, začež možno založením
skladu dosíci alespoň o 40—50 proe. vyšší
ceny (pro výrobce), rozdíl, který dnes teče do
váčků židovských.«
»Povážsko-novoměstský okres zaujímá dnes
72 351 kat. jiter, má 38.816 obyvatel, z nich
3064 židů. Je to 7.8 proc. všeho obyvatelstva.
Vezmeme-li za základ, že z půdy okresu jsou
asi užitečné a obdélatelné, mají židé 23 proe.
půdy více, než na ně připadá dle počtu obyvatel-
stva. Obchod je úplně v rukou židů, jen velko-
obchodníci docilí ročně mnohomillionový obrat;
krámy jsou — vyjímaje několik krámů se sml-
šeným zbožím — rovněž židovské, trafiky, vý-
čepy, hostince, krčmy z velké většiny náleží
židům. Před naším zasažením byl peněžní ob-
chod jen v rukou židů, všechny peněžní ústavy
byly v jich rukou; oni určovali míru úrokovou
a drahotu peněz. Tak a snad ještě hůte má se
to i v trenčanském okresu, který má 36.840
obyvatel a z nich. — nevčitaje Trenčín, kde je
3761 židů — 1501 žida.« Jich práce jest i
zde stejnou.
Tímto stavem dány i úkoly. Buditi kul-
turně lid, osvobozovati ho, pomáhati mu k ne-
odvislosti materialní. Toť prvý a hlavní úkol.
Úkol řešený v rámci uherského — ne maďar-
ského — vlastenectvi, jak autor dodává.
Jde mi zde jen o stručná data, o upozor-
nění na spis, který i po politické stránce zaslu-
huje pozornosti. Jen jedno závěrem: Jak velice
by bylo třeba opatřiti přesný hospodářský pře-
hled Slovenska! Co illusí by zmizelo — ale co
by se probudilo úvahy pracovní a co prácel
I na Slovensku samém a to platí více než
krásná slova, protože buduje budoueno ! Dru.
Markovičovi děkujeme za pěkný náběh. Dopo-
ručuji jeho knihu.
#20
alto_textblock
#20
Z rakouského kartelu cementářského. Píše se
nám z Vídně: Dozorčí rada rakouského karlelu ce-
mentářského koná ustavičné schůze, na kterých se
jedná z části o osobních otázkách, jednak o výkladu
smlouvy kartelní. Že by byla existence kartelu ohro-
žena, se v kruzích informovaných popírá, třeba bylo
záhodno prověsti některé formální změny ve smlouvě.
Někteří účastníci kartelu vytýkali dosavadní správé
více méně nekumntní provádění převzalých smluv-
ních závazků a třeha také došlo k rozhodnutí smírčího
soudu, nebylo se přece jen lze vyhnouti nespokoje-
nosti těch kterých smluvníků, dle jichž názoru způ-
soben nepříznivý ozsudek jen nepřesným zněním
smlouvy kartelm. Tak ukazuje se na př. k tomu, že
královédvorská cementárna se již před delší
dobou dovolávala rozhodnuti smirčího soudu, prolože
měla za to, že má právo nahlížeti do některých knih
kartelu. V tom připadu rozhodl prý smírčí soud ve
prospěch královědvorské cementárny. Případ číž-
kovické cementárny týkal se otázky, je-li kvola
tohoto závodu zaraděna dle čisté či hrubé váhya
soud rozhodl v neprospěch továrny této. Továrna se
sice prý rozsudku podrobila, případ tento vzbudil však
osobní rozmíšky, jichž důsledkem byla resignace
předsody kartelu. Očekává se, že osobní změny ve
vedení kartelu zlepší poměry. Ovšem i pak zbylo by
nebezpečí hrozíci kartelu ze zakládání nových tová-
ren, ale ani to nepokládá se za veliké a aktuální.
Svaz pražských továrníků cementového
zbeži vyslovil se sice zásadně pro zřízení nové
továrny, poukazuje se však při tom na analogický
případ týkající se dolnorakouských interessentů, kteří
se obírali stejným projektem, ale neprovedli ho. Ji-
ným důvodem názoru, že kartel nebude zmařen, jest
příznivý vývoj obchodů cementářského kartelu. Sjed-
návky na 1904 jsou jednak hotovy, jednak se o nich
jedná. Ceny udržely se na lonské zvýšené úrovni
spotřeba tohoto roku odhaduje se o něco výše než
lenská. Důvodem toho jest řízení druhé koleje
na trati horažďovicko-nepomucké a nuselsko-be-
nešovské, dále stavba místních drah a sice
z Rakovníka do Loun, staropacké a z Teplice do
Pořičí, na Moravě pak výstavba místní dráhy z Tiš-
ňova do Ždáru, v Dolních Rakousích stavba místní
dráhy Kirchberg—Mariazell, Korneuburg—Ernsbrunu
a konečně v prvé řadě stavbu alpských drah
Výmluvné srovnání. Vlastně jest závěr srovnání,
které učiniti chceme, znám všeobecně. Hospodářský
ruch a život těto líše jest daleko za rozmachem Nč-
mecka, jehož obchodní politika vnitřní i vnější tak
mocně přispívá ke stoupání hospodářské potence ná-
roda. Ale přes to není nezajímavo, srovnati emissní
činnost v Rakousku a Německu v roce předešlém, kdy
zprávy o krisi zaplašovány byly teprve koncem roku
známkami obratu. Tak chudého roku jako byl lnňský
rok co do emissí Rakousko jistě nemělo. Kapitál vy-
hýbal se burse, investice hraženy vydáním rent, ba
z valné části příjimáno ochotně zúročení v peněžních
ústavech kruhy, které pravidelně úspěchy svého kapi-
tálu hledají jinde. Kapitál zaplavoval banky, které hle-
daly ochranu proti tomuto přívalu. Stalo-li se přes
lo, ze část investiční renty se nalézá dosud v rukou
Rathschildovy skupiny, spočívá v tom, že skupina
jen zvolna prodává, chtíc těžiti ze vzrostlé a ne plně
hražené poptávky. Kdežto ale předlitavské emisse ren-
tovní umístěny doma, jde uherské renty stále ještě
značná část do ciziny, zvláště do Francie, kde Roth-
schildové jim otevřeli veliké odbytiště. Z poslední
emisse 4% korunní renty (za 60 mili. K) umístěny
dvě třetiny ve Francii. Nadbytek peněz byl ovšem
přízniv konversím. Hlavní z nich byla konverse spo-
lečné státní renty (3.6 milliard), konverse priorit se-
verozápadní dráhy (45 mill. K), priorit uhersko-halič-
ské dráhy. Co do emissí akcií byl rok prachud. Ne-
bylo chuti ani odhodlanosti k podnikání v době plné
nejistoty a rozvratu. Nedostatek moderního akciového
práva a přílišné zatížení daňové jsou ostatek rovněž
momenty, stojící v ceslě rozvoji akciového podnikání.
Nových závodů založeno jen nepatrně — celkem4
s akciovým kapitálem 31 mill. K. Také rozmnožování
akc. kapitálu téměř nebylo. Schuckertovy závody, dvě
spol. petrolejářské, jedna vagonka — toť asi vše.
K tomu druží se akcie fezařské společnosti, jež uve-
deny loni na trh. Celkem emitováno loni
v Rakousku státních titrů, městských
a zemských půjček, železničních priorit
a nových akcií jen za 313 mill. K. K tomu
druží se malé celkem množství různých zástavních
listů, fundovaných bankovních obligací, jichž hodnotní
obnos dosud ještě znám není. Tolik u nás. Jak zcela
jinou byla situace v Německu! Zlepšení projevilo
se v Německu také teprve až v druhé polovině roku,
ale přes to byla zakladatelská činnost přece jen dosti
živa. Dle dat „D. Oek,“ založeno loni v Německu 83
nových akc závodů, o 3 měně než r. 1902. Kapitál