ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 c554fa70-7108-11dc-b912-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
28. ledna 1904.
#2 alto_textblock #2
Přiloha „Národnich Listn
#3 alto_textblock #3
K číslu 28.
#4 alto_textblock #4
Strana9.
#5 alto_textblock #5
Rusko a laponsko jako soupeři. (Od očitého znalce Dálného Východu.) O mírumilovnosti carově není pochybnosti. Jinak se mají věci v Japonsku. Není známo, zdaž i mikado jest téhož smýšlení, jako car, ale jest nepochybno, že nemá moc, aby svou vůli uplat- nil a zkrotil bojechtivost jistých tříd, která se přenáší na všechen japonský národ. Přičina toho leží v rozháraných politických a společenských poměrech v Japonsku. Tyto pak jsou následek staletých občanských válek, vlády aristokracie a státních převratů. Panovalyť v Japonsku po několik století tyléž poměry, jako ve středověku v Německu a jiných státech evropských, kde ně- které šlechtické rodiny vedly boj o nadvládu. Mikado vládl jen podle jmena, neboť „šochun zmocnil se celé státní správy a panoval s neob- mezenější mocí, než velký vezír svého času v Turecku, tak že ho cizinci považovali omylně mnoho let za druhého císaře, kdežto vskutku byl jen prvním ministrem. Teprve r. 1867 byl „šochunát“ odstraněn a přívrženci mikadovi vlo- žili celou moc do rukou jeho, vyhradivše si osobní výsady a zabezpečivše si osobní vliv u dvora. Na to následovala r. 1871 druhá velká a nejvýznamnější pro Japonsko změna. Feudálná práva byla náhle zrušena a okršky, v nichž dříve šlechtické rodiny vládly, byly proměněny v pro- vincie, jejichž správa byla svěřena místodrži- telům, jmenovaným od mikada. Tím byla zlo- mena úplně moc feudálné šlechty, jíž se za to dostalo jen peněžité náhrady. Převraty ty se staly ovšem bez velkých vnitřních bouří, ale vyvolaly velkou nespokojenost mezi šlechtou, jež se dosud nemůže smířiti s novým stavem Mimo to vypukly mezi jejich původci ne- sváry o kořist náhlého vítězství, na kterou i je- jich dřivější protivníci dělají si nároky. Z toho povstala politická anarchie, jíž každý chtěl ve vlastní prospěch využitkovati; povstání, pronun- ciamenta vojska, dvorní intriky byly na denním pořádku a vládnoucí osobnosti hleděly spíš uspo- kojiti osobní zájmy, než pozvednouti blahobyt obyvatelstva a zavěsti pořádek. Tyto truchlivé poměry, ač pozbyly dřívějši ostrosti a přikrosti, panují v Japonsku dosud. Pořádek v státní správě jest povrchní a ústavná vláda nemá moci, by jej zavedla; spíše možno říci, že nová ústava vyvolala nové zlořády a zmatky, neboť národ není pro ni vychována byla mu takřka vnucena jako plod cizí civilisace, jejž nemůže stráviti. Evropská civilisace pak, kterou si Japonci osvojili, nepronikla do krve ná- roda, nýbrž tvoří toliko povrchní nátěr několika tisíc jednotlivců a některé její špatné stránky způsobují chaos v národním životě a připravují pole pro nové převraty v politickém a společen ském životě. Dobrých jejích stránek národ ne- zná a neni s to, je pochopiti, neboť se příčí jeho názorům, zvykům, mravům, obyčejům a zájmům mocných tříd. Je to pouhá fráze, že Japoncisi osvojili evropskou civilisaci a vstoupili tím do řad civilisovaných národů, neboť ve skutečnost nejsou ani přistupni také civilisaci a osvojují s jen do jisté míry některé vymoženosti věd, prů- myslu a umění a z těch na prvním místě vědy vojenské a námořní. Za takých poměrů záleží samé vládě na tom, aby se zbavila nespokejených a nebezpečných živlů a odvrátila pozornost národa od vnitřních neutěšených poměrů. K tomu jí podává jedinou možnosť válka a proto nemůže nás překvapiti. podnikne-li vojnu s Ruskem. Veškeré okolnosti ji přinucují k tomu odvážnému a zhoubnému kroku. Proto nebude nemístno, podrobíme-li vy- hlídky, které Japonsko má na vítězství, po- vrchni alespoň zkoušce. Japonský voják jest udatný a i neohrožený ale co do kázně nevyrovná se ruskému, důstoj- níci pak japonští nestojí na výši vojenského vzdělání, jakého moderné zbraně a taktika vyža dují a velká jich čásť, sestávající ze šlechty, ne- rada se podrobuje svým představeným. „ Proto nosmíme posuzovati japonské vojsko dle jeho úspěchů v japonsko-čínské válce. Tu bojovali Japonci proti nevykázněným hordám, jež neměly ani zbraní, ani poněti o vojenské taktice a stra- tegii a jež se s opovržením života vydávaly v šane jejich moderným smrtonosným zbraním. Takého nepřitele nenajdou v ruských plucích a jest ne- pochybno, že prvá citlivá porážka způsobí v je- jich řadách zmatek a paniku, jež bude míti z následek úplnou demoralisaci.
#6 alto_textblock #6
věci.
#7 alto_textblock #7
Japonci mají co do počtu pro počátek pře- silu, ale ta jest velmi pochybná. Aby jí mohli využilkovati, museji statisíce vojínů a nesmírné množství válečného materiálu převézti z Japon- ska do Korey. Jak známo, jest převoz takýa vyložení nejobtížnější válečná operace, neboť jest spojen s velkým nebezpečím. K tomu nedostači válečné lodě, poněvadž nejsou pro převoz zaří- zeny, nýbrž třeba upotřebiti obchodních lodi, jež nejsou ozbrojeny. Válečné lodě toliko pro- vázeji tyto, by je před přepadem chránily. A tu jest velmi pochybno, dostačí-li japonské válečné lodstvo k takové ochraně. I to jest počtem oka- mžitě silnější než ruské, pokud se nalezá nyní v japonských vodách, za to ruské loďstvo nemá potřeby rozptýliti se pro ochranu břehů a jest chráněno ve válečném přístavu Portarturu, jenž je nedobytný. Rusové tedy nemají zapotřebi svésti námořní bitvu v otevřeném moři, nýbrž mohou vyčkati a použiti každé daně příležitosti ku přepadu dopravných lodí, čímž Japoncům způsobí nesmírné ztráty, byť při tom i zvítězili, neboť jejich válečné lodě musejí se brániti prot útočícím ruským a současně chrániti i bezbranno převozné, by mezi ně nepronikly a nepotopily je s tisíci vojáky. Takové katastrofy jsou dnes snadnější, než v dřívějších dobách, neboť ná- mořní zbraně jsou nyní nebezpečnější a zdokona- lené a ruské námořnictví vyniká zvláště v tor- pedovém oboru, kdežto japonské v této ošemetné a nebezpečné zbrani velké dokonalosti nedo- sáhlo. Z té příčiny a poněvadž i japonské lodě jsou staré, Japonci nemají takou přesilu na moři, která by jim zaručovala vítězství a po- skytovala úplnou ochranu pro převoz vojska do Korey. A že ruské námořnictvo nedopustí se chyby jako v krymské válce, by nevynaložilo vše n zníčení převozného lodstva, jest nade všechnu pochybnost, tak že se dožijeme, vypukne-li válka. katastrof, jaké se dosud v námořních bitvách neslaly. Než i jiné nebezpeči hrozi takému pře- vážení. Jsou to zuřivé cyklony, panující v těeh vodách, a ty každoročně celé břehy zpustošuj a tisíce životů za oběť vyžadují.
#8 alto_textblock #8
Konečně, podaří-li se Japoncům převézti do Korey, nebo na ruské území, dostatečný počet vojska, koni, děl a střeliva, mohou tím vléztí do pasti, z které neuniknou. V Korci setkají se s obyvatelstvem, jež jim jest právě tak nepříznivo jako Rusům a čím hlouběji vniknou do země. tím více se rozptýlí, by udrželi spojení s břehem, bez kterého by mohli vyhladověti. Neschůdné cesty budou zdržovati jejich postup, tak že delšt čas uplyne, než nějakého válečného úspěchu dosáhnou, neboť Rusové nebudou míti na spěch. aby svedli bitvu, dokud se jim nedostane posily nebo nebudou-li ve zvláště výhodném postavení Do té doby ale přibudou jiné válečné ruské lodě do Korey a nesvede-li i tak zesílené ruské lod stvo bitvu v otevřeném moři, by zničilo japon ské, přeruší zajisté pravidelné spojení japonské válečné výpravy s Japonskem. Ani ruské vojsko nebude právě v přijemném položení, ale ve spojení se svými voji v Mandžur- sku bude míti silnou oporu. Nelzeť očekávati že by čínská vláda použila té příležitosti, aby vypudila Rusy z Mandžurska, neboť ví, že by při tom špatně pochodila, a nebude podporovat Japonce, kteří si dělají nároky na činské území. Nejsou tedy vyhlídky Ruska na vítězství, jak se mnozí v Evropě domnívají, tak špatné, že by se musilo báti války s Japonskem. Toliko z po- čátku byli by Rusové odkázáni na defensivu, ale to jen na krátký čas, nepodářilo-li by se jim zničiti hned v zárodku celou výpravu za přízni- K. vých okolností.
#9 alto_textblock #9
Politické zprávy domáci. V Praze, 27. ledna. (IIr. Tisza ve Vidni.) Dle zpráv uher. tisk. kanc. hrabě Tisza, jenž byl přijat panovníkem dnes dopoledne v půlhodinném slyšení, podával zprávu o nynější pelitické situaci v Uhrách. Proslýchá se prý, že se má zatím ještě pokračovati v politice trpného odporu, než se přistoupi ku prostředkům radi- kálnějším. Po slyšení hr. Tísza jednal s hr. Go- luchowským o příštích pracích uherské delegace. Pak byl u ministra vojenství ryt. Pitreicha, aby s ním smluvil, jakým způsobem mají býti uve- deny v život změny v uherských vojenských vy- chovávacích ústavech. Dle sdělení, pocházejícího z téhož pramene, nestalo se v dnešním slyšení nijaké zásadné rozhodnutí, poněvadž prý ho vů- bec není třeba, ježto Tiszův kabinet má už dávno veškerá zmocnění, jichž jest nezbytně třeba k obnovení pravidelné činnosti parlamentní. Ostatně hr. Tisza ujme se v zejtřejší sněmov í schůzi slova a promluví o parlamentní situnci, Z Vidně, 27. ledna. (Vlašská univer- sita.) Včera měl dr. Körber s ministrem osvěty drem. Hartlem a terstským místodržitelem hr. Goessem poradu, týkající se vlašských parallel- ních kursů při universitě inšprucké. Běží prýo zřízení vlašské právnické akademie v Terstu nb v Gorici. Dříve se tvrdilo, že v Terstu má býti zřízena vlašská vysoká škola obchodní, s níž se má spo- jiti fakulta právnická. V Praze, 27. lodna. (K česko-polské dohodě na Těšínsku.) Ačkoli velké ha- ličské listy polské projevily již ochotu, žese zůčastní nedělního jednání o česko-polský smín v Moravské Ostravě, některé polské listy slez- ské, mezi nimiž na prvém místě fryšlátský „Gl. ludu šlesk.“, zdráhají se vyslati do Ostravy svě zastupce. Krakovský „Glos Narodu“ shledává podivnou tuto neochotu ke sjezdu některých pol- ských listů, ježto přece vlastní národní zájem Poláků vyžaduje, aby nemusili ve Slezsku bojo- vati na dvě fronty. „Máme příliš málo spojeneů a přátel — praví jmenovaný list dále — aby- chom mohli lehko vážiti neb dokonce odmítati Čechy,, tak ochotné ke spolupůsobení s námi. . Jestliže ostravský sjezd, jehož se zúčastní ne- pochybně i polští politikové ze Slezska, přispěje ke zmírnění česko-polských protiv na sporném pohraničí, bude to zisk velice vážný a účastníci porady získají si opravdových zásluh. Není proto nic divného, že slozští Němci pojednávají už dnes velice rozmrzele o tomto praktickém a roz- umném úmyslu. Ze Lvova, 26. ledna. (Neshody ve straně podolské.) V lůně východohaličské tak zvané podolské strany konservativné nastaly v poslední době neshody, pokud se týče olázek politických i sociálných. Proti starším politikům stojí tu mladší, zejmena dr. Kozlowski a Cieňski. Aby se neshody urovnaly, svolán do Lvova sjezd zástupcův strany, jenž se má konati již v době nejbližší. Dr. Kozlowski chtěl si založiti vlastní orgán, ale upustil zatím od té myšlénky. Na sjezdě bude prý se domáhati, aby strana uznala jeho názory na různé politické a sociální otázky a od výsledků sjezdu činí závislým, setrvá-li i nadále v lůně konservativné strany podolské. Z Lublaně, 26. ledna. (Slovinština u soudů korutanských.) „Slovenci“ sděluje se z Velikovce, že u tamního okresního soudu konalo se tyto dni přelíčení pro jakousi urážku na cti. Žaloval dr. Mravlag z Mariboru, žalovaného zastupoval dr. Breje. Oba advokáti i svědek, farář Mažir, vypovídali jen slovinsky přes to, že soudcem byl adjunkt Thurn, týž který před šesti nedělemi hrozil oběma advoká- tům kontumaci, budou-li před soudem mluvit jezykem slovinským. Není to po známých skan- dalních událostech v Korutanech prvý případ, že se celé pře u korutanských soudů líčí opět slovinsky. Německé listy korulanské a štyrské vyslovují proto „podezření“, že korutanšti soud cové dostali jakýsi pokyn s hora, aby tamní Slo- vince nehnali do krajností.
#10 alto_textblock #10
Schůze voličské.
#11 alto_textblock #11
Schůze voličstva v Předměřicích. V pondělí dne 25. t. m. konala se v Předměřicích u Hradce Králové v restauraci p. Krylla „U nádraží“ schůze voličská, na které se představil kandidát poslanectví národní strany svobodomyslné p. Alois Kolenský z Dejvie Schůze byla velmi četně navštívena vesměs voliči, zvláště z Předměřic, Lochenic, Neděliště a Rusku Jednání zahájil p. Pospíšil, majitel statku a tkaicovny v Předměřicích, uvítav srdečně shromážděné a před- slaviv kandidála p. Kolenského, načež za předsedu schůze byl zvolen p. Pospíšil, za místopředsedu p J. Vacek, rolník a slarosta z Lochenic a za zapisovatele p. Josef Česák. Na to ujal se slova kandidát pan Kolenský. V úvodu řeči své poukázal k hospodářským sna- hám českých řepařů, vylíčil průběh dosavadní akce jakož i její výsledky. Pan Kolenský z nynějšího stav otázky řepařské vyvodil nutnost, aby odboru řepař skému dostalo se zástupce ve sboru poslanců, ježlo je třeba dalšího intensivního působení ve prospěch rolnictva oboru řepařského. Řečník však nepřestal na této otázce, nýbrž roze- bral pak ve stručném výkladu další hospodářské po- třeby rolnictva, načež pojednal o nutnosti ochrany středního a menšího průmyslu, středních a malých živ- nosti, jakož i středního a malého obchodu vůči přemoe
#12 alto_textblock #12
Kapitálově, která tyto obory hospodářského snažení českého velmi citelně tísní a ohrožuje. V dalším výkladu vytkl řečník svoje nazírání na kulturní olázky české a sympaticky pojednal zvláště o otázkách, jež přímo lýkají se učitelstva českého, načež obrátil pozornost posluchačů na činnost byrokracie a odsoudil to jeji počínání, které je občanstvu nepříznivé a na překážku. Po stránce politické prohlásil se řečník pro vešker zásadní body politického programu národní strany svobodomyslné a pronesl názor, že za nynějších poli- tických poměrů není ani půdy ani nálady pro nějak dorozumívací konference česko-německé. Na konec žádal shromážděné, aby uvážili dobře všechny kandi datury, jež ve skupině se objevují, a aby svůj hla dali tomu, o kom soudí, že je nejvážnější a nejzpů- sobilejší, aby mohl získati důvěry veškerých hospo- dářských vrstev našeho národa, jež ve volební skupině královéhradecké jsou zastoupeny Řeč p. Kolenského, promluvená slovy nehleda- nými, ale tím více upřímností prodchnutá, byla velmi sympaticky přijata a na konec odměněna hlučným potleskem. Přítomný tajemník národní strany svobodomyslné G. Moudrý, poukázal na politickou a situační stránku nastávající volby a s tohoto hlediska doporučil kandi daturu p. Aloisa Kolenského. Také poznámky tajem níka G. Moudrého byly shromážděním velmi sympa licky přijaly. Pan Radlovič žádal pak, aby p. kandidái bude-li zvolen, udržoval s voličstvem stálý styk, mimo to všeobecně žádal styk poslanců s voličstvem. Dále pronesl přání, aby taktika sboru poslaneckého vedena byla vždy myšlenkou, a tak aby byla určována, aby stát byl povinen prováděti práva českého národa. Na přání p. Radloviče ke spokojenosti celého shromáždění odpověděli pp. kandidát Kolenský a ta- jemník Moudrý. Na učiněný dotaz o jakosti kandida- tury hr. Šternberka odpověděno bylo s dvojího hle- diska: z hospodářského a politického. Se stanovisko praktického rolníka a v měřítku zájmů středního rol nictva a maloživnostnictva posoudil kandidaturu hr. Šternberka kandidát p. Kolenský, po stránce politick a národní tajemník G. Moudrý. Také tyto výklady byly s plným uspokojením přijaty. Po télo rozpravě poděkoval předseda p. Pospíši všem účaslníkům za přátelskou pozornost, kterou v schůzi věnovali, doporučil na základě plného svého přesvědčení kandidaturu p. Kolenského, doloživ, ž tak činí proto, poněvadž p. Kolenského dlouhá léta zná a průběhem doby té o způsobilosti jeho plně se pře- svědčil. Požádav ještě, aby účastníci schůze se rozhodl a pracovali ve prospěch kandidatury p. Kolenského poděkoval znovu účastníkům a skončil za projev souhlasu a pollesku sehůzi. Účastníci setrvali pak ještě drahnou chvíli v místnosti při přátelském roz- hovoru.
#13 alto_textblock #13
Věstník živnostenský a dělnický.
#14 alto_textblock #14
* Opčtná stávka dělníků truhlářských v Praze. (Z kruhů zaměstnavatelů.) Koaliční zákon a kterak se provádí. Nejnovější stávka dělníků truhlářských beře na se tvářnost boje stále zarputi- lejšího a tvrdšího. Také od stávky dělníků strojni- ckých, jež vypukla v Holešovicích před několika lěty a při níž poškozeno bylo několik továren, nebylo Praze tak silného útoku socinlistického dělnictva na naše české zaměstnavatele, jako nynější stávka vlastně již od roku 1897 se stále opakující a stup ňující. Ústřední orgán sociálně-demokratický po ně- kolik dnů umývá si lišácky ruce, jakoby neměl o řadě násilnoslí v min. čiánku uvedených a stávkáři prová- děných nijakých zásluh. Chápeme jeho výmluvy; nebot když dnes si stěžuje, že „zabedněně měšťáctvo necheo chápali a diskredituje kulturní snahy dělni- ctva“ a hned na to řinčejí tabule v oknech a pra- cují železné hrnce, střepy, kamení a sukovilé hole pak ovšem jest vychovávací úkol tohoto orgánu ná ležitě osvětlen. Od évoluce k revoluci, zně název článku, kteří němečtí lak zv. „revisionisté“ (část německých sociálních demokratů) uveřejnili v po- sledním čísle časopisu „Socialistische Míonatshefte“- v němž psáno bylo o zásadách této strany „pozvol- ným rozvojem sociálních zásad a zařízeni pracovat k úplnému převratu dosavadního měštáckého pořád ku.“ Příčina to rozkolu mezi německými socialisty neboť s programem tímto většina jich smítiti se ne- chce Jisto jest, že pražský ústřední orgán socinlisti- cký, jenž veškeré své rozumy čerpá z Vídně a z Ber lina, zval také na večerní dychánky, kdež prý stávku- jicí dělnistvo bude poučováto o technické revo luci, ale zdá se, že dělnictvu buď následkem ne- porozumění německé řeči nebo zúmyslně nebyly zmí něné zásady správně tlumočeny aneho, že ústřednímu orgánu zdají se zásady ony býti programem přílis loudavým! Jisto jest, že v zápělí na tyto dychánky znepokojena byla Praha a zejmena závody velkou řadou násilností minule námi uvedených a v nich se pilně pokračuje. Zvítězil program přátel rychlej- šího tempa! Tak dělník pana Kornhausra, ubírajlc se do práce, přepaden byl na Florenci hned deslti stáv- kujícími, z nichž jeden byl na místě zatčen, kdežto oslatní uprchli. Dílna p. Kafky na Žižkově, kde bylo skládáno dříví, byla tolik ohrožena valným zástupem seciál. stávkářů, že musila policie zakročiti. Zvláště významným jest však případ následující: V továrně dvorního dodavatele pana Baumgartla panuje stávka, avšak několik pomocníků dokončuje stavební práce truhlářské v budově nového Františkova nádraží. Již po 14 dnů obkličuje zástup asi padesáti sociál. stáv- kářů nádraží ono a hlidají veškeré jeho východyv Sadové třídě, na Král. Vinohradech i v Žižkově, vy- hrožujíce pracujícím pomocníkům. Musilo býti učiněno zcela zvláštní a mimořádné opatření k vůli bezpeč- nosti pracujících! Tvrdí se sice, že existuje a že dosud u nás platí pro případ stávek na ochranu pracujících tak zvaný koaliční zákon ze dne 7. dubna 1870 Zákon onen ve svém § 3. uvádí, že kdo pemoc zastrašování nebo násilí brání něko- mu v jeho svobodném úmyslu práci dá- vati nebo práci přijímati a vykonávati, dopouští se trestního činu, který, poku nespadá pod přísnější ustanovení trestního zákona, jest treslán vězením od 8 dnů do 3 měsíců. Jestliž tento zákon tedy u nás ještě jest v plat- nosti, pak výstupy před nádražim, ob- léhání dílen, přepadání pracujících rozbíjení oken jest podivnou illustrac o záhadném tomlo zákonu. Zmíněné události jsou však také drastickou ukázkou socialistické extra- svobody, práv občanských a svobody práce! jak je ústřední orgán hlásí. — Pokusy o urovnán stávky. Národohospodářské pohromy z neblahé této- stávky plynoucí pro pražské místní poměry stále se množí. Ke zmínce o pravděpodobné ztrátě práce pro palác obchodní a živnostenské komory docházejí stále nové zvěsti, že větší práce truhlářské pro příšlí sta- vební saisonu buď již jsou pro Prahu ztraceny aneh se chystají býti zadány na venkov. Tak jislý vělší stavitel zadal již dodávku do čtyř domů do západnich Čech. Jiný podnikatel staveb zadal prý již práce pro několik domů ve vojlěšské čtvrti do východních Čech. Na Král. Vinohradech hrozí podobná ztráta, která stihne nejen mistry, ale v prvé řadě rodiny dělnické Mistři dosud dělnictva nového nehledali, avšak naproli tomu hlásí se stálo dělnictvo z venkova písemně samo. Mistři nachtějí však takto přivoditi rozvrat ve zdejších rodinách dělnických a proto dosud nabídek těch ne- použili. — Vzhledem na tyto smutné okolnosti podja se živnosteský inspektor v Praze pan Jaroš úkolu dosti nesnadného a usiluje o svolání konference, na níž by za přítomnosti zástupců státních úřadů, ob- chodní a živnostenské komory, zeměstnavatelů a děl- nictva jednáno bylo o možně dohodě. Zaměstnavatelě nemajíce příčin podobného jednání se vzdalovati, uči- nili usnešení, že konferenci tuto svými zástupci obe- šlou a budou zajisté jen vítati všecky kroky směřujíeí k tomu, aby zavládl v tomto odvětví českého našeho průmyslu pořádek a klidné právní poměry. Náro náš má dosti jiných politických a národních nepřálel a jest si tudíž jen přáti, aby aspoň na poli české práce průmyslné nebyla posice našich živnosti stěžo- vána. Doufejme tedy, že setká se konference s do- brým výsledkem, zaměstnavatelé mají dobrou vůlis svým dělnictvem vyjednávati.
#15 alto_textblock #15
* Z Řemeslnicko živnostenské besedy v Praze. Schůze odboru vzdělavacího koná se dnes ve čtvrtek schůze odboru nadace dra. Karla Sladkovského v so bolu dne 30. t. m. o 8. hod. večer v místnostecl besedních. Žadatelům o udělení úroků z nadace Slad- kovského, besedou založené, se připomíná, že sob mohou přílohy k žádostem z let předešlých, v byt kustoda besedy vyzvednouti
#16 alto_textblock #16
* Gremium knihkupců v Praze mělo valnou hro- madu dne 20. ledna ve velké zasedací sini Obchodní a živnostenské komory pražské za předsednictví svého starosty p. komerč. rady A. Reinwarta. Mimo zprávu výroční, pokladní a rozpočet pro rok příští, které schváleny, byl předmětem jednání návrh na závazné zavedení celoročního úplného klidu nedělního v zá- vodech členů gremia. Návrh tento přijat a gremium zakročilo již na základě čl. IX. odst. 3. zákona z 16. ledna 1895 č. 21. říš. zák za vydání příslušného speciálního místodržitelského nařízení. Dakím před- mětem rokování byl návrh na založení podpůrného fondu pro knihkupecké sluhy a roznášeče pro připad nezaviněné chudoby, invalidity a stáři a to do té doby. dokud nebude jiného zákonného ustanoven, a bylo usneseno věnovati účelu tomu ze jmění gremia zá- kladní úpis Zemské banky království českého v ceně 2000 K. Na konec schválena osnova změněných sta- nov gremia, které místodržitelství ke schválení před- koženy budou. Peradní zhor bozplatných sprostředkovatelen práce v Praze, v Jerusalemské ulici č. 7, udilí bez- platné porady každodenně všem osobám, které byly dohazovači poškozeny Odbor Slovanského obchodnického spolku v Vídni, X, Leibnitzg. č. 3, zahájil vyučování česko- německé-korrespondence a dovoluje si tímto pp. čle- nům jakož i interessentům sděliti, že přijímání do uve- deného kursu děje se každou neděli mezi 3. a 5. hod. odpol. ve vyučovacích místnostech X. okres, Leibnitz- gasse č. 3, I. posch. * Přednášky pro zlatníky, střibrníky a klenetníky v umělecko průmyslovém museu obchodní a živno- stenské komory pražské (Sanytrová ulice). Dnes ve čtvrtek dne 28. ledna o 7. hodině večerní, pokračuje pan dr. F. X. Jiřík ve své přednášce „O moderních směrech v zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví.“ Před- náška provázena skioptickými obrazy. Vstup jest volný; šatna bezplatně. * Umělecko-průmyslové museum obchodní a živ- nostenské komory v Praze (Sanytrová ulice). V neděl dne 31. ledna přednáší pan dr. Gustav Pazaurek, ku stos severočeského průmyslového musea v Liberci „Motivy v umění a uměleckém průmyslu“ (německy) Přednáška provázena bude skioptickými obrazy z ma jetku pana přednášejícího. Vstup volný. Počátek před- nášky přesně o 5. hodině odpol
#17 alto_textblock #17
Národní hospodář.
#18 alto_textblock #18
Cesty hospodářského obrození Slovenska. B. Prvé pokusy o hospodářské obrozen Slovenska, které tiše ale jisté razí si dráhu, jdou nutně týmž stadiem a týmž směrem, jako analogické pokusy v zemích os atních: vy svo bodití lid z tlaku lichvy jich prvým cilem. Hospodářsky neprobuzený lid jest jejím nejúrodnějším polem. Jeho hospodářství jest ovšem svobodným, ale tento moment svobody j. práva úplně volného nakládání majetkem nemůže nahraditi nedoslatek pronikavého vzdě- lání a rozhledu, jež jsou předpokladem účelného využití této svobody A tak platilo specinlné zemědělství všudy trpce a draze zkušenosti po osvobození půdy. Anketa o lichvě na venkově, kleré se podjal r. 1887 Spolek pro sociální politiku, osvětlila pronikavě nížiny hospodářského úpadku, do kterého uvrhla rolníka lichva. Vydán se svými produkty v moc bezohledných obchod- níků a spoután úvěrovými závazky čelnými lichváři, žil německý rolník trudný život bez- radoslné práce, práce konané ku prospěchu obohacování jiných. Mnohé se od tě doby změnilo. Jednou z největších ochranných hrází proti přívalu lichvy na venek stala se vedle peněžních ústav sdružování, specislně pak společenstva. Ne neprávem zří v ideji sdružovaci Sombart zá- kladnu hospodářského vývoje rolnictva v bu- douenu. Zajímavé příspěvky k témuž motivu podává nedávno vyšlá a bohužel, nedosti povšímnutá kuiha pana dra. Julía Markoviče, Nítri- anský politický trestný process. Snad ne právě nejvhodněji volený název nepomáhal zvyšovati pozornost pro tento spisek, který svým — žel že trochu stručným úvodem — vrhá ostré světlo do soudobých hospodářských poměrů Slovenska. Pan dr. Markovič, lékař v Novém Městé nad Váhem, životní prací přímknut k lidu, sleduje jeho potřeby a pomáhá hledati prostředky nápravné. Stručnými črtami — autor mohl by nám napsati znamenitý spis o hospodářských soeiálních poměrech svého působiště, jak toho naše kniha dokladem — rýsuje hospodářský stav svého okolí. Nejsou to radostné črly. Ale je tak lépe. I pro nás. V posuzování Slovenska převládlo u nás v neprospěch věci tolik lyrismu, že by byl málem zallačil střízlivé posuzování fakt a skulečných potřeb Slovenska. Jen tak přispěje se k tomu, abychom i my své úkoly na Slovači určovali dle skutečného stavu a ne pouštěli se do pokusů, z nichž poslední tak neslavně skončil. Není valným ani stav slovenského rolníka ani živnostníka. »Naši průmyslníci jsou vlastně dělníky několika židovských kupců. Při řemesle přišli o své chalupy i role. Tak stali se úplnými ro bolníky jednotlivých obchodníků, tak že tovar na trhu sice prodávají, ale peníze zaň bere žid. V našem okresu jest zvláště mnoho čižmářů. Mohou nyní sotva živořiti a valem opouštějí ře- meslo. Obrátili jsme k nim zření, usilujíee osamostatniti je od obchodníků a sprostřed- kovati výhodný prodej jich výrobků. Za tím účelem založen kožařský spolek, do něhož jsme chtěli pojmouti veškery řemesl“ níky celého okresu, kteří potřebují výrobky ko- žené a řemenné. Ochoty bylo by k tomu dosti spolek se založil a zvolila správa. Když jsme ale důkladně nahlédli do majetkových poměro, když jsme uvážili stav a položení řemeslníků: přišli jsme k náhledu, že jistina není dosta- tečná .. . K tomu jsme se přesvěděili, že řeme- slníci nemají dostatečného vzdělán ke správnému chápání podniku, že se nedo- vedou rozohniti pro všeobecný prospěch a že chtějí, aby jim pečení holubi lilali do úst bez veškeré námahy.« Co tu třeba obrodné, tiché, vytrvalé, vnitřní prácel Na venkově není lépe, ale je vice oprav- ných snah. »V lubinském notariátu jsou obce Lubina. Horní a Dolní Bzince a Hrušová, dohromady 5442 duší, mezi nimi 117 židů. Těchto několik židů má v rukou celý obchod, veškery krěmy a sklepy. Vedle toho mají výlučně v rukou ve- liký průmysl dřevěného nářadí. Je jim zaměst- náno asi 3000 lidí, pracujících za 20—30 kr. denně.« Bzinětí židé jsou dnes největšími maji- teli půdy. »Mnoho lidí z tohoto notariátu živí se podomním obchodem v cizině, je to lid zku- šený a poměrně i vzdělaný; slovenské uvědo- mění je tu dávno zakořeněno, zvláště mladší vrstva je silně probuzená. Národ tu vládne ho- tovým grošem, při lom si zvykne na lepší živo
#19 alto_textblock #19
lehčeji vydá groš. A všechen ten ve světě těžce vydělaný peniz šel do sáčků těch, kteří stáli při každé příležitosti proti životním potřebám lidu. Vysoké úroky shrabujícím lichvářům tu již celkem odzvonila Lidová banka, ale aby bylo lze dilo dovršiti, bylo nutno o to pečovati, aby se lidu dostalo laciného poučení a ostatních věcí, jež potřebuje v každodenním životě; dále aby svoji práci mohl přiměřeně zpeněžiti. v prvé řadě se v Lubině založil křesťanský (aulo sympatisuje politicky s lidovou stranou uherskou, což tuto pro nás ovšem významu nemá) po- Iravní a úvěrní spolek se 6000 K základního kapítálu, který již v prvém necelém roce svého působení docítil obratu 60.000 K. Po tomto výsledku v Lubině založen podobný spolek ve Bzincích. Svoji práci teprve začiná. » Nejbližším rokem chceme založiti v Bzincích a Lubiné sklad dřevěných tovarů, kde by se obstarával prodej domácího dřevařského průmyslu tím způ- sobem, že po odečtení 2——3 proc. manipulač- ních nákladů by dostal prodavatel celou kupuí cenu. Dle přibližného našeho výpočtu Stará Turá, Lubina a Bzince vyrobí ročně dřevěných tovarů za 100 000 K, začež možno založením skladu dosíci alespoň o 40—50 proe. vyšší ceny (pro výrobce), rozdíl, který dnes teče do váčků židovských.« »Povážsko-novoměstský okres zaujímá dnes 72 351 kat. jiter, má 38.816 obyvatel, z nich 3064 židů. Je to 7.8 proc. všeho obyvatelstva. Vezmeme-li za základ, že z půdy okresu jsou asi užitečné a obdélatelné, mají židé 23 proe. půdy více, než na ně připadá dle počtu obyvatel- stva. Obchod je úplně v rukou židů, jen velko- obchodníci docilí ročně mnohomillionový obrat; krámy jsou — vyjímaje několik krámů se sml- šeným zbožím — rovněž židovské, trafiky, vý- čepy, hostince, krčmy z velké většiny náleží židům. Před naším zasažením byl peněžní ob- chod jen v rukou židů, všechny peněžní ústavy byly v jich rukou; oni určovali míru úrokovou a drahotu peněz. Tak a snad ještě hůte má se to i v trenčanském okresu, který má 36.840 obyvatel a z nich. — nevčitaje Trenčín, kde je 3761 židů — 1501 žida.« Jich práce jest i zde stejnou. Tímto stavem dány i úkoly. Buditi kul- turně lid, osvobozovati ho, pomáhati mu k ne- odvislosti materialní. Toť prvý a hlavní úkol. Úkol řešený v rámci uherského — ne maďar- ského — vlastenectvi, jak autor dodává. Jde mi zde jen o stručná data, o upozor- nění na spis, který i po politické stránce zaslu- huje pozornosti. Jen jedno závěrem: Jak velice by bylo třeba opatřiti přesný hospodářský pře- hled Slovenska! Co illusí by zmizelo — ale co by se probudilo úvahy pracovní a co prácel I na Slovensku samém a to platí více než krásná slova, protože buduje budoueno ! Dru. Markovičovi děkujeme za pěkný náběh. Dopo- ručuji jeho knihu.
#20 alto_textblock #20
Z rakouského kartelu cementářského. Píše se nám z Vídně: Dozorčí rada rakouského karlelu ce- mentářského koná ustavičné schůze, na kterých se jedná z části o osobních otázkách, jednak o výkladu smlouvy kartelní. Že by byla existence kartelu ohro- žena, se v kruzích informovaných popírá, třeba bylo záhodno prověsti některé formální změny ve smlouvě. Někteří účastníci kartelu vytýkali dosavadní správé více méně nekumntní provádění převzalých smluv- ních závazků a třeha také došlo k rozhodnutí smírčího soudu, nebylo se přece jen lze vyhnouti nespokoje- nosti těch kterých smluvníků, dle jichž názoru způ- soben nepříznivý ozsudek jen nepřesným zněním smlouvy kartelm. Tak ukazuje se na př. k tomu, že královédvorská cementárna se již před delší dobou dovolávala rozhodnuti smirčího soudu, prolože měla za to, že má právo nahlížeti do některých knih kartelu. V tom připadu rozhodl prý smírčí soud ve prospěch královědvorské cementárny. Případ číž- kovické cementárny týkal se otázky, je-li kvola tohoto závodu zaraděna dle čisté či hrubé váhya soud rozhodl v neprospěch továrny této. Továrna se sice prý rozsudku podrobila, případ tento vzbudil však osobní rozmíšky, jichž důsledkem byla resignace předsody kartelu. Očekává se, že osobní změny ve vedení kartelu zlepší poměry. Ovšem i pak zbylo by nebezpečí hrozíci kartelu ze zakládání nových tová- ren, ale ani to nepokládá se za veliké a aktuální. Svaz pražských továrníků cementového zbeži vyslovil se sice zásadně pro zřízení nové továrny, poukazuje se však při tom na analogický případ týkající se dolnorakouských interessentů, kteří se obírali stejným projektem, ale neprovedli ho. Ji- ným důvodem názoru, že kartel nebude zmařen, jest příznivý vývoj obchodů cementářského kartelu. Sjed- návky na 1904 jsou jednak hotovy, jednak se o nich jedná. Ceny udržely se na lonské zvýšené úrovni spotřeba tohoto roku odhaduje se o něco výše než lenská. Důvodem toho jest řízení druhé koleje na trati horažďovicko-nepomucké a nuselsko-be- nešovské, dále stavba místních drah a sice z Rakovníka do Loun, staropacké a z Teplice do Pořičí, na Moravě pak výstavba místní dráhy z Tiš- ňova do Ždáru, v Dolních Rakousích stavba místní dráhy Kirchberg—Mariazell, Korneuburg—Ernsbrunu a konečně v prvé řadě stavbu alpských drah Výmluvné srovnání. Vlastně jest závěr srovnání, které učiniti chceme, znám všeobecně. Hospodářský ruch a život těto líše jest daleko za rozmachem Nč- mecka, jehož obchodní politika vnitřní i vnější tak mocně přispívá ke stoupání hospodářské potence ná- roda. Ale přes to není nezajímavo, srovnati emissní činnost v Rakousku a Německu v roce předešlém, kdy zprávy o krisi zaplašovány byly teprve koncem roku známkami obratu. Tak chudého roku jako byl lnňský rok co do emissí Rakousko jistě nemělo. Kapitál vy- hýbal se burse, investice hraženy vydáním rent, ba z valné části příjimáno ochotně zúročení v peněžních ústavech kruhy, které pravidelně úspěchy svého kapi- tálu hledají jinde. Kapitál zaplavoval banky, které hle- daly ochranu proti tomuto přívalu. Stalo-li se přes lo, ze část investiční renty se nalézá dosud v rukou Rathschildovy skupiny, spočívá v tom, že skupina jen zvolna prodává, chtíc těžiti ze vzrostlé a ne plně hražené poptávky. Kdežto ale předlitavské emisse ren- tovní umístěny doma, jde uherské renty stále ještě značná část do ciziny, zvláště do Francie, kde Roth- schildové jim otevřeli veliké odbytiště. Z poslední emisse 4% korunní renty (za 60 mili. K) umístěny dvě třetiny ve Francii. Nadbytek peněz byl ovšem přízniv konversím. Hlavní z nich byla konverse spo- lečné státní renty (3.6 milliard), konverse priorit se- verozápadní dráhy (45 mill. K), priorit uhersko-halič- ské dráhy. Co do emissí akcií byl rok prachud. Ne- bylo chuti ani odhodlanosti k podnikání v době plné nejistoty a rozvratu. Nedostatek moderního akciového práva a přílišné zatížení daňové jsou ostatek rovněž momenty, stojící v ceslě rozvoji akciového podnikání. Nových závodů založeno jen nepatrně — celkem4 s akciovým kapitálem 31 mill. K. Také rozmnožování akc. kapitálu téměř nebylo. Schuckertovy závody, dvě spol. petrolejářské, jedna vagonka — toť asi vše. K tomu druží se akcie fezařské společnosti, jež uve- deny loni na trh. Celkem emitováno loni v Rakousku státních titrů, městských a zemských půjček, železničních priorit a nových akcií jen za 313 mill. K. K tomu druží se malé celkem množství různých zástavních listů, fundovaných bankovních obligací, jichž hodnotní obnos dosud ještě znám není. Tolik u nás. Jak zcela jinou byla situace v Německu! Zlepšení projevilo se v Německu také teprve až v druhé polovině roku, ale přes to byla zakladatelská činnost přece jen dosti živa. Dle dat „D. Oek,“ založeno loni v Německu 83 nových akc závodů, o 3 měně než r. 1902. Kapitál