#1
alto_textblock
#1
Strana4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
28. ledna 1904.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 28
#5
alto_textblock
#5
Obžal.: Ve velikém parku, jak se jde k 0-
#6
alto_textblock
#6
šanon
#7
alto_textblock
#7
Soudče: Kde to bylo a kdy?
Obžal.: V křoví, před 9. hodincu v noci. D
toho parku; na totéž místo chodili jsme pak častěji
Soudce: Kde byla potom ta schůzka?
Obžal.: V Sokolské třídě, kde jsem bydlila. O
stál venku, já pro něj šla a vedla jsem ho do byt
sestry mé v domů č. 26. Bylo to na Sylvestra, mezi
7. a 8. hod. hod. večerní. Pobyl tam 1/4 hodiny, než
jsem se přistrojila a šli jsme pak do Národního di-
vadla na představení. Přišli jsme už na druhé jednáni
Soudce: Co to bylo za kus? Zpívali nebo
mluvíli?
Obzal.: Zpívali i mluvilí. Co to bylo za kus.
nevím. Snad „Loupežníci“
Soudce: Kde jste seděli?
Obžal: Nevím, jak se to jmenuje. Bylo t
ahoře, na samelových sedadlech. Lístky stály 8 zl
90 kr., ale nevím to určitě.
Soudce: Nevíte nic z toho kusu?
Obžal.: Jen něco. Byla tam nějaká princeznaa
nějaká baba; myslivec tu princeznu chtěl zastřeli
a obě před ním utekly do háje. Také tam křičely
„Loupežníci jdoul
Soudce: Kam jste šli polom?
Obžal.: Na pokoj pod divadlem
Soudce: Kde pak to bylo?
Obžal.: V jednom hostinci u divadla, kde jsme
byli půl hodiny o samotě a pak jsme šli domů.
Soudce: Kde pak jste se ještě sešli?
Obžal.: Na dvoře u Trunečků po 10. hodině
v noci, jednou před svátky a jednou po Sylvestru.
Také to bylo v bytě velebného pána. Akorát o půl-
noci. Ještě jsem paní obelhala. O půlnoci jsem šla
pro vodu a vrátila jsem se o 1 hod.; paní jsem řekla,
že jsem se dívala na pranici.
Soudce: Kde pak bydlí velebný pán?
Obžal.: Ve druhém patře, zrovna naproti scho-
dům, Je tam jedna postel, stála uprostřed, u dveří je
umývadlo, pak tam jsou dvě skříně. Dále jsemsi
ničeho nevšímala, kde pak mně to napadlo, že z toho
něco budel
Dále vyprávěla Zahradníkova, že od 1. října d
15. listopadu sloužila u pí. Němečkové, restauratérk
v Táborské ulici, pak měsíc sloužila u pí. Vocáskové
v Žitné ulici a od 15. prosince byla u Trunečků.
Soudce: Na policii jste řekla, že jste u Vocá-
skové byla 4 měsíce.
Obžal: Ano, to jsem řekla k vůli poplanín
úřadu.
S oudce: Kde jste byla ještě s velebným p
nem?
Obžal.: Na Štědrý večer jsme ze zešli po 11.
hod. v noci, šli jsme tmavými ulicemi v Praze, zašl
jsme do hostince, každý vypil půl litru piva a šli jsme
pak do kostela, kde jsme se rozešli.
Soudce: Vypravovala jste ale, že jste se sešl
po půlnočníl
Obížal.: To není pravda.
Soudce: Lákal vás také do bytu?
Obžal.: Ano, ale já tam nešla.
Soudce: Jak pak to bylo s tím pohledovým
lístkem? Kdo ho koupil?
Obžal.: Já.
Soudce: Co jste tím chtěla naznačit?
Obžal.: No, aby o tom věděl. Jednou jsme s
sešli večer mezi vraty u Trunečků. Velebný pán mne
zastavil, a ptal se mne, zda mám vše v pořádku.
Dala jsem zápornou odpověď a na to on pravil, že
mně pomůže. Prohlásila jsem, že nic nechci.
Soudcie: Dal vám něco?
Obžal.: Ano, dal mně lahvičku, zrovna na Nový
rok ráno.
Obhájce dr. Melssner předkládá soudu lahvičku.
z pola naplněnou špinavou tekutinou. Praví se, že je
to odvar chvojky, zavání rumem.
Soudce: Byla ta lahvička plná?
Obžal.: Ano, ale já toho moc vypila. Povídal
mně při tom, abych to na dvakrát vypila, že je to
proti bolestem na prsou a na žaludku, ale neříkal,
že by to pomáhalo od následků milování.
Soudce: Kdy jste tu tekutinu vypila?
Obžal.: Druhého dne po Novém roce. Po vypiu
měla „sem silné bolení, půldruhého dne jsem ležela,
ale lékař u mne nebyl, poněvadž jsem ho nechtěla.
Když jsem po domě přecházela, v neděli, 3. ledna,
večer o 9. hod. potkala jsem velebného pána na scho-
dech a domlouvala jsem mu, co mně to dal pít, že jsem
měla takové bolesti. On na to, abych šla k němu
nahoru, že mně něco uvaří a že mně bude lepší. Hned
jsem přijít nemohla, přišla jsem tedy k němu o půl-
noci a ačkoliv mně bylo velmi zle, přece mně nedal
pokoj.
Soudce: Uvařil vám něco?
Obžal.: Ano, nevím ale co to bylo. Když jsem
to vypila, povidal, že je to svafené hořké víno, šafrán
a nějaké prášky
Záslupce dr. Žák: Na čem to vařil?
Obžal.: Já nevím, snad na kufru, kde měl lihový
kahanec.
Soudce: Mělo to nějaký následek, že jsteto
vypilar
O bžal.: Krvácela jsem.
Soudce: Jak jste se dlouho scházeli?
Obžal.: Na Tři krále mluvili jsme spolu na-
posled. Šel se mnou večer po ulici od sestry, kde se
mnou byl a rozhněvali jsme se. On říkaf, že co jsem
měla mít, od toho mně pomohl. A když jsem namítla,
že ještě není konec, odsekl, abych se k němu nehtásila
Druhého dne, ze zlosti, koupila jsem ten lístek a po-
slala ho poštou. Psala jsem to jen ze špásu, abych
velebného pána polekala.
Dr. Žák: Vyprávěla jste pl. Trunečkově, že jste
Byla u p. Holfmanna u zpovědi?
Obžal.: Ano, to jsem povídala
Dr. Žák: A byla jste skutečně u zpovědi
Obžal.: Nebyla, já jsem katolička
K dalším dotazům sdělila obžalovaná, že P. Holí-
mann měl vždy kolárek, který vyhrnutým limcem
kabátu zakryl. Ale v hostinci kolárek bylo vždy vidět.
Tady v Praze si toho nikdo nevšimne, když je tu mo
Soudce: Kdo pak vám může vše to, co jete
pravila, dosvědčit?
Obžal.: Na to žádní svědci nejsou!
Soudce: Snad vaše sestra?
Obžal. (podrážděně): Ta? Ona zapírá! Onaje
sama s velebnými pány smolaná, proto nesmí Híct nic
proli kněžím! Jednu ale mám svědkyni. Je to ševcová
Malá ze Sokolské třídy č. 26, ta nás viděla a ví, žee
jsem chodila s duchovním. Sestru neuznávám za
svědka!
Dr. Meissner: Dostala jste také od P. Hol-
manna penízer
Obžal.: Ano, celkem asi 12 zl., při každé ná-
vštěvě pokoje mně něco dal.
Dr. Meissner: Co vám ještě dal?
Obžal.: Na Nový rok jsem od něho dostala
blahopřání.
Žalobce vše to popírá a tvrdí, že na tvrzení tom
není ani zbla pravdy.
Obžalovaná předkládá soudu knížku, do níž
zapisovala si veškeré podrobnosti o všem tom; co ve
výslechu svém uvedla. Ze zápisníku toho však nemůže
nic souvislého přečíst.
Žalobce P. Hofímann uvádí, že ve sklepěu
TTrunečků byly konference a že se při nich něco psalo
Předstupuje druhá obžalovaná Aloisie Hebel-
ková, služka narozená 7. listopádu 1880 v Ředicích.
do Holic příslušná. Vypravuje, že jí služka Zahrad-
níkova sdělila, že má milostný poměr s velebným
pánem. Z počátku tomu nevěřila a kárala družku, že
takové řeči vede. Když ale Zahradníkova podrobně
bčila, kde spolu byli, tak tomu věřila a povídala te
nejdříve pí. Trunečkově, pak Zámostné, Lankovic, Ma-
sákovi a jiným známým.
Soudce: Nenapadlo vám, že tím urážite na c
kněze, když to není pravda?
Obžal.: Já tomu věřila, když Zahradníkova t
tak určitě tvrdila.
Soudce: Jak to bylo s tím lístkem?
Obžal.: Mandlovala jsem ve sklepě a tu přišla
ke mně Zahradníkova. Smála se, ukazovala mně líslek
se ševcovskou rodinou a řekla, že prý ho pošle veleb
nému pánovi. Žádala mě, abych ji napsala adresu
nějaké přání. Adresu jsem jí napsála a pak jsem j
radila, aby psala velebnému pánovi, že mu přeje vše
dobré a aby si na ni vzpomněl. Ale ona napsala něco
jiného.
Soudce: Nenapadlo vám, že poslání takového
lístku knězi jest urážlivé?
O bžal.: Já při tom nic nemyslila.
#8
alto_textblock
#8
lidí
#9
alto_textblock
#9
Soudce: Víděla jste někdy Zahradníkovu s ve-
lebným pánem?
Obžal.: Neviděla. Jednou řekla Zahradníkova.
že má rande u domu. Šla jsem se podívat ke vratům
a viděla jsem ji stát s nějakým pánem. Podle hlasu
se mně zdálo, že by to mohl být P. Hoffmann, ale do
obličeje jsem mu neviděla. Jindy zase chlubila se
Zahradníkova, že od toho pána z druhého patra dostává
dort. Paní Zámostná vyprávěla mně, že viděla P. Holt-
manna chodit se Zahradníkovou.
K dotazu p. dra. Kulhavého uvedla obžalo-
vaná: Nepozorovala jsem na Zahradníkově nic ab-
normálního, teprve na komisařství o ní říkali, že je
blbee.
Soudce: A proč jste jí hned nevěřila, když se
chlubila, že má známost s P. Hoffmannem?
Obžal.: Poněvadž jsem v domě sloužila pře
rok a vždy jsem o něm myslila, že nemá žádný poměr
Tím výslech obžalovaných skončen a o 2. hod
odpolední zahájeno průvodní řízení.
Svědkyně pí. Karolina Trunečková, manželk
hostinského z Blanické ul. č. 8 na Král. Vinohradech
vypovídala: Brzo po Novém roce ptala se mne Zahrad-
nikova, jestli vím, jakou má známost. Já na to odpo-
věděla že mně do toho ničeho neni a že se jí na to ani
neptám. Ona hned pravila, že má velebného pána Holf-
manna. Jak jsem to slyšela, zhrozila jsem se a pra-
vila jsem: „Vy jste se holka zbláznila! Vždyť je to
velebný pán, kněz!“ A ona zase, že je to pravda, že
ho zná dlouho, že od něho dostává dary, že chodí kní
do Sokolské třídy ke švakrové, že byli spolu v Národ-
ním divadle, že chodili spolu k „Libuši“. Hanlivý listek
poslala Zahradníkova a povídala, že prý to je pro bra-
trance. Zahradníkova je zvláštní povahy. Byla pra-
covitá, ale leckdy bez příčiny dala se do hlasitého
smíchu. Svědkyně praví, že jí není praničeho známo
o tom, že si P. Hoffmann Zahradníkovy všíml a tím
méně, že s ní mluvil. Když se pověsti o poměru tom
roznesly, měly obě služky velikou radost, že to
prasklo a povídaly: „Ten páter bude skákat do vejšky!“
Zahradníkova pravila: „Já se na to těším, já vyhraju!
Já se mu pomstím!“ Po odeslání hanlivého listku po-
tkal P. Hoffmann služku Hebelkovu a poděkovaljí
za pozdrav. Kuchařka připomenula: „Měl vám spíi
nafackovat, než vám poděkovat!“ Služka odpověděla:
„Ten nás fackovat nebude, jestli bychom chtěly, lk
bychom mohly my jeho fackovat!“ Na Štědrý den
dovolila se Zahradníkova na půlnoční a odešla po 11.
hod. v noci z domu.
Po krátké přestávce vyslýchána svědkyně Marie
Bahinková, 38letá žena tesaře. Potvrzuje, že se
Zahradníkova chlubila, že měla poměr milostný s P.
Hoffmannem. Svědkyně uvádí, že tomu nevěřilaa
povídala: „Ta holka od škopku je blázen!“ Na to Za-
hradníkova odvětila: „Já nejsem blázen, ale oni jsou
blázen!“
Předstupuje do síně Marie Zahradníkova,
41letá, svobodná sestra obžalované. Sotva že dvéře
přivřela, obžalovaná Zahradníkova vyskočila ze židle
a zvolala: „Já ji neuznávám za svědkyni!“ Svědkyně
prohlásivši, že chce svědčit, po složení přísahy uvedla
že sestrachodila se k ní často převlékat. Naprosto
pravdou není, že tam někdy přišla s P.
Hofímannem! Hofmanna svědkyně vůbec nezná
a nikdy ho nespatřila. Při konfrontaci problašují.
Hoffmann a Marie Zahradníkova, že se ve svém živolě
nikdy neviděli. Obžalovaná své sestře také se o tom
nezmínila, že má poměr milostný s nějakým duchov-
ním. Svědkyně praví: „A i kayby mně to byla řekla,
já bych tomu nevěřila. Já sestru znám v tom ohledu.
Tatínek náš velice si na ni naříkal. Ona nemá v hlavě
všecko v pořádku. Od mladosti má fanlast po kněžích.
Jak viděla procesí, tak nechala všeho a běžela za
ním. Uždomamluvila okněžícha že s nimi
má poměr, ač to pravdou nebylo. S jedním
mužem měla poměr, z něhož je dítko, nyní 4 roky
staré. Ona se o dítko nestará a dítě je u našeho otce.)
Sdělení toto způsobilo překvapení, neboť Zahrad-
níkova neustále tvrdila, že „ničemu takovému neroz-
umí“
Obžal. Zahradníkova: No bože, to jsou ně-
jaké štráchy.
Svědkyně dodává: Sestra už od mládí je sul-
žena duševní poruchou a sice domnívá se, že má zná-
most s kněžími. Když se měla vdávat, dostala o
otce výbavu, tu však v Ledči prodala za babku a pe-
níze vrátila otci. — K dotazu lékaře sdělila svědkyně,
že jedna její sestra má syna v ústavě choromyslných,
jeden bratr je v Americe. Obžalované v mládí říkali
„Bláznivá Kristina“. Svému olci často nadávala.
Obžalovaná Zahradníkova vyčítá své sestře, že
má její sukně a chce to soudu dokazovat.
K žádosti znalce p. dra. Kulhavého připustii
soudce vstup do soudní síně otci obžalované Fr. Za-
hradníkovi, starému pensistovi. Plakal, když vsloupil.
Vyprávěl, že Kristina se špatně učila, že lhala, nebyl
poslušná, za to poslouchala lidi, kteří ji radili ke
zlému. Myslí, že to vše měla od matky, které ke stáří
neměla také dobrý rozum. V 16 létech udělala si zná-
most s chasníkem, který ji opustil, když poznal, co
je zač. Dva roky byli spolu, on katolík a ona evan-
gelička. Otec ji koupil nábytek a celé zařízení, které
ona v Ledči prodala. Ona ničeho nedělala, jen vic
mluvila. Pak není stálá. Nikde dlouho nevydrží. Děti
se jí posmívaly, že nemá žádného rozumu.
Pan dr. Žák předložil dopis P. Vockáře z Kre-
novic, který psal, že Kristina Zahradníkova byla velmi
zlomyslná. Jednou napsala dopis ředitelství nalezince,
že jedna sousedka v Ledči špatně vychovává svěřené
jí dítko. A vyšlo na jevo, že si to vymyslila
Kuchařka Anna Zvědinkova, v Trunečkovi
restauraci zaměstnaná, potvrdila, že obě obžalované
v kuchyni často mnoho plácaly.
Svědek p. J. Truneček uvádí, že Zahradníkova
dělala dojem bláznivé služky.
Svědkyně E. Langrová slyšela ty pověsti od He-
belkovy, Julie Richtrová opět od Langrové. U obchod-
nice Anny Zámostné Hebelkova pověst tu dvakráte
opakovala. Svědkyně popírá, že viděla P. Hoffmanna
se Zahradníkovou. Hostinský p. Fr. Vlasák uvedl, že
Hebelkova o milostném poměru kaplana vyprávěla
v jeho výčepu jiným služkám. Obchodník p. K. Malík
vyprávěl, že mu Zahradníkova odcizila tři uzenáčel
které v přítmí vánočních stromků jedla. Svědek p. Jar
Truneček sdělil, že se Z. chlubila, že má známé kněze
jeden z Ledče že jí peníze posílá. P. Hofímann prý se
s ní scházel u švakrové v Sokolské třídě.
Na to lékař p. dr. Kulhavý o obžalované Z-
hradníkově podal dobrozdání, v němž uvedl, že obža
lovaná, která o době, čase a místě jest úplně oriento
vána, jest živá, nálady proměnlivé, brzy se směje, brzy
zas rozčiluje, bez ohledu na závažnost svědectví,
každého svědka žádá, aby vzat byl do přísahy. Vedl
této měnivosti nálady jest nápadným nedostatkem este
tického citu, neb obžalovaná bez známek studu vy-
pravuje o stycích v houští, v hotelích, co za to dostala
Dle svědectví Malíka byla obžalovaná usvědčena z
krádeže a musila být ve přítomnosti své v jeho ob-
chodě pozorována. Tyto nedostatky ethických pocitů
doplněny jsou příznaky zřejmné konfabulace. Vyšetřená
která již z mládí lhala, jak otec tvrdi, vypráví s úplným
přesvědčením, že jesl majitelkou podílu 1000 zl., vy-
práví, že kněz jest jejím bratrem, že má známost
s knězem na venkově, který jí posilá peníze, že svou
sestru navšlěvovala se žalujícím, ač při hlubším vnik-
nutí do jejího vypravování každému nepředpojatému
objeví se to lživým předivem. Z tělesných známek
které při duševně abnormních rády se vyskytují, se-
znáno pouze mžikání obou víček. Ohžalovaná jest dle
všech těchto známek slabomyslnou a jest
vzhledem na vybájení, souvisící a podmíněne
s její nemocí, zbavena uživánt smyslůa
není svého konání si vědoma, takže pří-
četnost její úplně jest vyloučena.
Když soudce zamítl návrh obhájce na předvo-
lání pokojských od „Libuše“ a z „Košíku“, poněvadž
záležitost byla náležitě objasněna, Hebelkova před
žalobcem klesla na kolena a prosila jej za odpuštění.
P. Hofímann odvětil, že ona postarala se nejvíce o
jeho zneuctění, poněvadž smyšlenky hanebné povídal
v orgánu socia listickém.
Průvodní řízení skončeno a po konečných ná-
vrzích prohlásil o 1/46. hod. več. soudce, adjunktp.
Erhardt rozsudek, jímž byla Zahradníkova osvo-
hozena vzhledem k dobrozdání lékaře
že je nepřičetna, naproti tomu Hebelkova
je vinna přestupkem proti bezpečnosti cti a vyměřen
jí trest vězení v trvání 1 týdne, postem zostřeného
a k náhradě útrat v obnosu 65 K
Z rozsudku ve příčině Ilebelkovy obhájce ohlásil
odvolání. Hebelkova byla po rozsudku zdrcená a pla
kala hořce
#10
alto_textblock
#10
Ze soudu sborovéhe.
Neuznaný vynález. Povedenou akvisici získai
pražský přeslupkový soud v osobě 28letého kancelá
ského pomocníka Karla Š. Ten dovedl hravě roz
luštit moderní nyní problém úspor ve službě justiční
hravěji, než ta či ona správní kapacita. Na věc
takou může vyzrát jenom praktik každým coulem —
a Karel Š. byl praktikem, jakých aby pohledal. Š. jme-
nován v srpnu 1902 kancelářským pomocníkem u okr
soudu pro přestupky v Praze a měl tudiž přístup nejen
k úřadním spisům, nýbrž i tiskopisům a razitkům.
A na této právě výhodě zbudoval Š. svůj úsporný
systém, jehož zdalnost zjistil řadou praktických po-
kusů. Ve vlipné hlavě kancelářského pomocníka vy-
klíčila totiž myšlénka dojista ne bezvýznamná. Vy-
cházelť z lohoto předpokladu: režie slojí čím dále
tím víc, úhrada však scvrká se na bukvici a na opa-
tření dostatečných sil k obstarání tak složitého appa-
rátu, není té doby pomyšlení. Náprava je nezbytnou,
ale že by se nemohla provésti, mohou tvrditi jenom
úzkoprsí zpátečníci, kteří nemají pochopení pro obě-
tavost a pokrokovest, se kterou moderní jednotlivee
třeba tří oborů, ujímá se zároveň. Š. ujal se
zatím jenom dvou. Spojil funkci zapisovatele při
lfčeních s výkony výběrčího. Podržel u sebe
spisy, při nichž vyměřeny byly rozsudkem stra-
nám pokuty, v krátké době po rozsudku vyho-
tovil platehní příkaz, podepsal příslušného olficiála,
opatřil jej — platební příkaz tetiž — úřadním razít-
kem a v póse výkonného orgánu dovedi potrestaným
občánkům vyložili výhody svého zjednodušeného
řízení, jímž stranám umožňuje se, beze všech zby-
tečných nepříjemností a okolků zaplatiti pohedlněa
nenápadně to, čím povinni jsou přísné Nemesi.
Dobrá myšlenka nepotřebuje reklamy, tím méně, je-li
humanním její účel. Ký div, že milý Š. klidíl s ná-
padem svým vavříny. Ale taký už osud všech vy-
nálezců druhu Š ova. Splnila se na něm na nov
pravda nezvratná, že nemo in patria profeta. Chel
vynálezeův hleděl na objev svého čiperného podříze-
ného se stanoviska méně liberálního a z posudku
jeho čerpal jeden ze substitutů státníbo zastupitelství
materiál pro spis, jakého doposud nikdo s radostí
nepřijal, byť psán byl slohem sebe vzletnějším
kdyby opatřen byl třeba radiovou ořízkou. Zkrátka
náš vynálezce ocitl se předevčírem na lavici obžalo-
vaných pro zločin podvodu a odměna, jíž úsporný
projekt byl trestním senátem obmyšlen, vyjádřen
pojmem měsíčniho pobytu pod věží novoměst-
skou. Úsporný systém Š-ův tedy selhal,
#11
alto_textblock
#11
Ze soudu říšského.
Pense pro sirotky. Říšský soud rozhodl o ža
lobě, podané na zvýšení sirotčí pense, takto: »Vý
měra pense sirotkům řídí se obnosem skutečně vy
plácené vdovské pense, nikoli výší pense, vyměřené
vdovám státních úřadníků příslušné kalegorie v oka-
mžiku, ve kterém děti osiřely. — Rozhodnutí toto
spočívá na ustanoveních § 9. zákona ze 14. května
r. 1896 ř. z. č. 74. a odst. 5. a 10. pensijního nor
málu z 30. listopadu 1771.«
#12
alto_textblock
#12
Ze soudů cizích.
O třicet stříbmných... Z Pešti se oznamuje
Věřitelka Martina Dienesa, jenž — jak povědomo —
po nezdafeném pokusu, podplatiti obstrukčního posl
Zoltána Pappa, práskl do bot, žalovala u zdejšího
okresního soudu na vydání 10.000 K, jež byl tehdy
Papp ve schůzi sněmovny vysázel na stůl jako
vcorpus delicti«. Okresní soud však zamíti žalobu
a rozhodnutí jeho potvrdil také soud odvolací
prohlásiv, že disposici nad zmíněným obnosem vy
hradila sobě již poslanecká sněmovna, která tedy je-
dině je příslušnou v této záležitosti.
#13
alto_textblock
#13
Dohazovali ženská smísta«. Před vídeňský trestn
soud pohnání těchto dnů pro zločin únosu 28lelý
Moric Piedras, 40letá Elka Sara Rossov a recte
Steinova a 37letý Baruch Freund. Sara Ros-
sova před léty vysté hovala se do Jižní Ameriky
ve spolku s Piedrasem zřídila sobě v Buenos Aire
»veselou« kavárnu, kterou však loni v květnu
prodala a vrátila se do Evropy, aby ve Vídni
nalezla specialistu, jenž by vyléčil ji z nosní cho
roby. V nemocnici seznámila še Rossová s Freundem
a přistěhovala se posléze k němu do bytu. Aby ne-
zabálela, věnovala přátelskou pozornosť svoji dvěma
mladým a hezkým podnajemnicím z téhož domu, zvala
je k sobě do bytu a za účinné podpory Frenudovy ličil
nezkušeným děvčatům kavárenskou službu v Buenos
Aires nejrůžovějšími barvami, slibovali jim na pěkné
šaty, zoplacení dluhů a výloh cesty za dálný okeán.
Jedno z děvčat dalo sobě říci a vydalo se loni 2. září
s Piedrasem do Buenos Aires, kde nalezla tak
»místo« v jednom vykřičeném domě. Družka její
upozornila však na záslužnou činnost židovské tro
jice trestní soud, který Piedrasovi a Ros'sov
vykázal útulek na tři, Freundovi na dv
měsíce. Ovšem že za mřížemi.
#14
alto_textblock
#14
K požáru v divadle Iroquois. Z Chicag
telegratují berlínskému »Local-Anzeigru«: Po vý
slechu asi sto svědků prohlášen rozsudek, jímž zod-
povědnost za požár divadla svalena na slavitele
správu divadla. Setřením zjištěno opravdu, že stavba
divadla byla provedena neúplné a že byly uza
vřeny východy z nouze.
#15
alto_textblock
#15
Sokolský věstník.
Ze sokolské župy Barákovy. Bratrské jednoty
se upozorňují, aby se hojným počtem zúčastnily
pobřbu dlouholetého náčelníka tělocvičné jednoty
»Sokole na Mělníku, bratra J. Jelena, pobřeb koná
se dne 28. ledna odpoledne. Šat černý.
#16
alto_textblock
#16
Školská hlídka.
#17
alto_textblock
#17
Valná hromada Samoslatného sirotčince učitel
ského koná se v úterý dne 2. února t. r. o půl 10
hod. dopolední v dívčí škole u sv. Petra. Učastenství
žádoucí.
Na maleřské škole v Kazlíně zadají se dvě na
dační místa nadace »Josefa Havelky« s požitky po
8 korunách. Žádusti o nadaci předneseny buďtež
ústně u správy školy mateřské, kdež bližší zprávy
se podají.
Spolek pro podporování vdov a sirotků po učie-
lích na školách obecných a měšťanských v Čechách
bude konali řádnou valnou bromadu v sobotu, dne
13. února t. r. o 7. po případě o půl 8. hod. več.
v budově novoměstské měšťanské školy v Praze v
Vladislavově ul.
Krajinský spolek učilelstva měšťanských škol
v Praze. K projednání konkret. statu očitelstva mě-
šťanských škol a zmény stanov »J. U. M. Š.« konati
se bude ješlě před valnou hromadou »J. U. M. Š «
členská schůze »Krajinského spolku učitelstva mě
šťanských škol v Praze« a to v sohutu dne 30. ledna
o půl 6. hod. večerní v I. třídě A měšťanské školy
dívčí ve Školské ulici. — Přesné datum členské
sehůze s přednáškou MUDra. Josefa Babora »Co
víme bezpečně o descendenci člověka«, určené na
únor, se v čas oznámí
#18
alto_textblock
#18
Sportovní věstník.
Rybářství.
** Pryní český zemský spolek ry
bářský v Praze. Valná hromada výroční konat
se bude dne 4. února o 7. hod. večerní v místnost
spolkové v Praze-II., Jama, čís. 1, v I. posch.
#19
alto_textblock
#19
Menšinový věstník.
Staroměstský odbor Ústřední Matice školské
v Praze koná řádnou výroční valnou hromadu za
rok 1903 v sobotu dne 30. ledna 1934 o 8. hodině
večerní v Sochůrkově restauraci »Kopmance«. Hojná
účast pp. členů žádoucí.
#20
alto_textblock
#20
Věstník spolkový.
#21
alto_textblock
#21
Schůze.
Dnes 28. ledna: Z Umělecké besedy
Literární odbor má o půl 8. hod. več. (v čitárně)
výborovou schůzi Schůze výboru výtvarného koní
#22
alto_textblock
#22
se o půl 8. hod. več. (ve sborovně). — Pěvecký
kruh »Tovačovský« v Praze. Schůze správ
ního výboru pěveckého kruhu koná se po 8. hodině
več. v restaurantu Pinkasově.
Dne 29. ledna: Klub advokátních
notářských úřadníků v král. českén
koná o 7. hod. večerní výborovou schůzi v hostine
pana Pavlíčka na Karlově náměstí číslo 27. kdež
i noví členové přijímají. Veškery dotazy zodpov
jednatel Josef Melč, Praha-II., čís. 1909, peněžní zá-
silky přijímá pokladník Karel Köhler, Praha-III.
č. 162. — Besada »Vlastimil« ve Vídni-XVII.
Weidmanng. 4I má schůze výborové v úterý míst
v ponděli a členské schůze první pondělí p
#23
alto_textblock
#23
prvním
#24
alto_textblock
#24
Zábavy.
#25
alto_textblock
#25
Spolekfaktorů knihtiskáren a pís-
molijen pražských pořádá v pondělí dne
1. ünora t. r. přátelskou zábavu ve velkém sále Mč-
šťanské besedy pražské ve prospěch vdo v
sirotků po zemřelých členech. Program
pestrý, většinou humoristický. Laskavě účinkuje sl.
Zpěvácký spolek pražských typografů, septeto man-
delinistů »Linto« a oblíbení pražští humoristé pp.
Míšek a Půlpán. Ke konci programu: Pospíšilova
komická opera »Poprašek v šalandě«. — Bohatí
tombola. — Taneční vínek. — Vstupné dobrovolné.
Začátek o 8. hodině večerní.
#26
alto_textblock
#26
Beseda měšťanská v Praze upozorňuje
své pány členy, že mají volný přístup k slavnost
nímu večeru Julia Zeyera, jejž literární odbor Akade-
mického čtenářského spolku dnes ve čtvrtek o 7. hod.
večerní ve velké dvoraně besední pořádá. Úbo
#27
alto_textblock
#27
salonní.
#28
alto_textblock
#28
Asie
#29
alto_textblock
#29
Angličti agenti v soverním Afganistaně.
Když mladý emir afganský Chabibula vsed
na trůn, Anglie mu poskytla peněžitou pomoe
s podmínkou, že těch peněz užije pouze ne po
třeby armády a na opevnění strategicky důleži
tých bodů na severu od Hindukuše.
Město Mazar-i-šerif, kde se křížuje devět
cest, vedoucích na sever, proměněno nyní v opev-
něný tábor a přístup k němu je chráněn něko-
lika pevnostmi, zbudovanými pod vedením angli-
ckých vojenských inženýrů od indické armády
Nejpevnější z těchto pevností je Fachtapul na
severozápadu od Mazar-i-šerifa, na silnici do
starobylého Balehu.
Týmž způsobem opevněno také město Chu-
lum (Taškurhan), jež má snad ještě větší stra-
tegický význam, než Mazar-i-šerif, neboť leží
na severním konci nejpohodlnější cesty do Ka
bulu, jež vede znamenitým Baucianským prů
smykem v pohoři bindukušském. Ústi průsmyku
zakončeno dvěma pevnostmi: jedna se zdvih
na břehu ř. Chulumu na místě, řečeném Chej
bak, druhá jest jižněji podél tétěž řeky blíž osady
Zandaku. Obě pevnosti zásobeny jsou zdoko-
nalenými dalekonosnými děly a mají značnou
posádku.
Ale vše to je pouze část inženýrských prac
k opevněním severní hranice afganské, jež dal
emir Chabibula poříditi na svém území za angli
cké peníze anglickými silami k anglickým úče
lům. V pracích těch bude pokračováno, což
vidno z toho, že koncem r. 1903 přišli do afgan-
ského Turkestanu noví angličtí inženýři, kteříž
ihned jali se opevňovati města Kunduz, Majmene
a Herat.
Kromě vojenských inženýrů indická vláda
vydržuje v severním Afganistanu i obchodní
agenty, jejichž úkolem je sbírati data o chodu
rusko-nfganského obchodu. Jeden z nich v pře-
strojení meškal i v Buchaře, kde navštívil ob
chodně nejdůležitější místa. Je to Ind, jen
v Londýně se vzdělal a emira Chabibulu po na
stolení provázel do Anglie.
Z toho vidno, že Anglie dává bedlivý pozor
na každé hnutí Ruska v Asii a proti každému
jeho kroku činí své opatření, tu politické, tu
vojenské, tu obchodní, jak se jí zdá potřebným.
#30
alto_textblock
#30
Japonci na Korei.
Věci na Dálném Východě postoupily ve
svém vývoji. Japonsko přešlo od slov ke skutku
vysadivši na Korei 12.000 m. vojska. To je zna-
mení, že se chce Korey zmocnit a Rusko bud
odtud vytlačit, nebo je přinutit, aby se smířile
s dokonanou událostí, anebo je vyzvati k vojně
K tomu Japonsko připravovalo se dávno
Každý japonský vojín, odbyv si leta činné služby.
stěhoval se na Koreu, obdržel od své vlády
zbraň a peníze, aby se na Korei zakoupil.
Tento lid musí se nyní počítati k branné
síle japonské na Korei. V míru konal své vládě
služby vyzvědačské, nyní se chopi zbrani a se
šikuje se pod japonskými prapory.
Z Korey, jestli ji zachvátí, Japonsko patrně
učiniti hodlá hlavní operační basi, protože tam
zřizuje ohromná skladiště spíže a střeliva. Nově
přivezly tam dva japonské transporty 30.000
pytlů obroku pro koně.
Všecka péče Japonců věnována nyní tomu.
aby zachvátili železničnou trať Čemulpo-Seul za
tím účelem, aby v hlavním městě vyvolali nepo-
koje a měli záminku vojensky je obsaditi. Vše
to jest jasným důkazem, že Japonsko hodlá jed
nati rázně.
Nyní jest otázka, jak se zachová Rusko.
Podle anglických listů na Dálném Východě
panuje přesvědčení, že mír bude zachován jen
v tom případě, odstoupí-li Rusko na celé čáře
naproti tomu Japonsko nevzdá se žádného ze
svých nároků a představuje si mír jen jako ka-
pitulací Ruska. Kdyby Rusko kapitulovalo bez
války, bylo by to arci Japonsku milejší.
Tak se alo ruské mírumilovnosti rozumět
nesmí.
#31
alto_textblock
#31
Drobné zprávy.
#32
alto_textblock
#32
„Times“ oznamují z Pekinu: Princ Čing
jest velmi poděšen možností, že by Čína byla
stržena do války, kdyby vypuklo nepřátelstv
mezi Ruskem a Japonskem. V pátek posla
k francouzskému vyslanci Dubailovi s dotazem
zdaž by Francie spolu s Anglií a Amerikou ne
chtěla prostředkovati mezi Ruskem a Japonskem.
V sobotu poslal s týmž dotazem k vyslanci angli-
ckému. Dubail oznámil včera princi, že fran-
couzská vláda jest ochotna k tomu, oč ji žádá.
Vyslancové anglický a americký po společné po-
radě odpověděli, že žádný ze státův, o které
jde, za prostřednictví nežádal u že proto je
choulostivo, k němu se nabídnouti, zvláště když
jeden z nich prohlásil se zásadně proti
tomu. Tímto státem jest Japonsko.
Naproti tomu Rusko na dotaz odpovědělo, že by
prostřednictví přijalo. Princi Čingovi bylo to
velmi milo. Tento tah Ruska bude míti vliv na
další chování Číny.
„Daily Mail“ dověděl se z Tokia, že tam
telegrafoval japonský vyslanec v Petrohradě, že
Rusko hodlá odpověď oddáliti na několik dní
#33
alto_textblock
#33
Zahraničný ministr ihned svolal o tom poradu
kabinetu, po níž následovala 3hodinná porada
senátu.
Japonští finaněníci nabízejí vládě
tak vydatnou půjčku, že ji netřeba hledati půjčku
v cizině. (Pokusy o válečnou půjčku v Anglii
Spojených Státech se nezdařily. Vláda na to
ustanovila se sáhnouti k vypsáni domácí půjčky.
Iniciativa vyšla od vlády, nikoli od finaněníků.
Japonská vláda oznámila ruskému vyslanci
baronu Rozenovi, že by si přála urychlent
ruské odpovědi na svou notu, již ruská vláda
obdržela už dne 16. t. m.
Mezinárodní „kancelář mir u
v Bernu obrátila se na zahraničné ministry
velmoeí s prosbou, aby se zasadili o zachování
míru, ltalský odpověděl příznivě.
„Reuterova kancelář“ dovídá se z Petro-
hradu, že výměna náhledů zvolna pokračuje
přes to, že Rusko si přeje, aby k válce nedošlo.
Diplomacie napomahá míru, avšak je to marno,
protože obě strany naplněny jsou nedůvěrou
k sobě a žádná nechce od svého stanoviska od-
stoupiti. Rusko chce zůstaviti Japon-
sku úplnou svobodu rozpínati se
na Korei, avšak žádá, aby Japonsko
podalo záruky, že jižní pobřeží ko-
rejské neopevni. Japonsko zdráhá se po-
važovati za ruskou záruku všeobecné jeho uji-
štění, že šetřiti bude suverenity čínskév
Mandžurii a že bude bráti ohled na převahu ja-
ponského vlivu na Korei. Japonsko se bojí, ne-
upevní-li se na Korci v čas, že by odtud mohl
býti Ruskem vytlačeno
#34
alto_textblock
#34
Telesram v
#35
alto_textblock
#35
Rusové a Nučvan.
Z Londýna, 27. ledna. (C. B.) »Standard«
sděluje z Tiencina: Následkem přílomnosti ru-
ského vojska v Koponcu, as 60 mil od Nu
čvanu, bylo vojsko Juanšikajovo odvoláno z trati
železniční Koponcu Sin-Mlin-Tun. Trať tato jest
střežena tudiž jen mužstvem tatarského generála.
jež podřízeno jest vlivu ruskěmu.
#36
alto_textblock
#36
Čínská opatření.
Z Pekina, 27. ledna. (C.-B.) Dle depeše
z Nučvanu dostalo se úřadům v Činčao příkazu,
aby opatřily místnosti pro 70 kozáků, jichž
příjezd se dnes očekává. Vydán eísařský edik
v příčině opatření prostředků pro organisaci
vojenskou a v příčině zdanění tabáku a vína.
Dále nařizuje se omezení výdajů pro císařský
dvůr i jiné úspory a hrozí se tresty úřadníkům,
kteří by opatření těm se opírali.
#37
alto_textblock
#37
Petrohradská hursa.
w. 2 Londýna, 27. ledna. »Daily Telegraphe
oznamuje z Petrohradu: Pessimismu s za
chvátil nyní všechny kruhy. Peněžní burs
zahájena byla včera smýšlením mdlým
na zprávy z Japonska a ač se později smýšlení
zlepšilo, skončily téměř všechny pa-
píry se ztráltou. Ruské renty se ovšem ne-
změnily, ale bankovní akcie velice utrpěly. Akcie
volžské banky klesly o 10 rublů, státnn
loterní úpisy prvé a druhé emisse ztratily proli
sobotě o 21 a 13 rublu.
#38
alto_textblock
#38
Obchodní ztráty.
c. Ze San Francíska, 2 7. ledna. Z Port
Arthuru, Vladivostoku a Njučvanu
došlé dopisy sdělují, že uzavřením těchto pří-
stavů americký obchod velice utrpěl.
Dosud obnášel asi 20 mill, dolarů
#39
alto_textblock
#39
Smírčí soud.
s. Z Terstu, 27. ledna. Dle římského te-
legramu »Piccola« jest Rusko ochotno, před-
ložiti spor s Japonskem smírčímu soudu
jmenovati smírčím soudcem italskéh
krále. Král při včerejší dvorní hostině však
prohlásil, že o tom ničeho neví a že se
zdá, že Japonsko by k tomu ne-
s volilo.
Ochrana Spojených stálů.
y. Z Nového Yorku, 27. ledna. Vládě bylo
sděleno, že Korea požádá Spojené státy, aby
zakročily za rusko-japons ké války, jež ohroziti by
mohla integritu Koreje.
#40
alto_textblock
#40
Z Kolomba, 27. ledna. (C.-B.) Japonské
vojenské lodi »Nišin« a »Kasugo« sem
dnes přibyly.
#41
alto_textblock
#41
Balkán.
#42
alto_textblock
#42
Telegramy.
Z Cařihradu, 26. ledna. (C.-B.) Oba civilnl
agenli, kteři vešli již ve styk s tureckými míst-
ními úřady a konsuláty Ruska a Rakouska ve
třech makedonských vilajetech, prozatím se
orientují o poměrech a studují. Počet ruských dů-
stojníků, kleři přihlásili se k četnictvu tři makedon
ských vilajetů, přesahuje již 50. Z nich a z důstoj-
níků ostatních velmoci bude však prozatím
učiněn obmezený výběr, protože na rozhodují-
cích místech má se za to, že bezedkladná
reorganisace veškerého makedonského četnictva
jest obtížná a že musí se další vývoj teprve
postupné připravovati.
Ze Sofie, 27. ledna. (C.-B.) Vláda stěžuje
si, že turecké komisařství odpírá od několika
dní všem Bulharům, do Turecka cestujícím,
pasy, revidovati.
»Ag. Tel. Bulgare« vyvrací zprávu, jako
by se 199 Bulharů z Dolnedaru chystalo vpad-
nouti do Makedonie a jako by povstalci vymá-
hali peněz na Tureích v Bulharsku usedlých.
#43
alto_textblock
#43
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#44
alto_textblock
#44
Zprávy o české delegani.
#45
alto_textblock
#45
Z Vídně, 27. ledna. „Neues Wiener Abend-
blatt“ uveřejňuje tento telegram pražský: „Čle-
nové parlamentní komise klubu poslanců če-
ských povoláni jsou do Vídně na první dny
příštího měsíce. Praví se, že porady této parla-
mentní komise počnou již 3. února. Před tím
sestoupí se v Praze výkonný výbor národní
strany svobodomyslné.“ (Nevíme, je-li tato
zpráva skutečně dodána jmenovanému listu drá-
tem z Prahy, spatřujeme v ní však svědectví, že
disposice, také povahy formální a taktické, sdě-
lují se listům nepřátelským, jakoby „Neues
Wiener Abendblatt“ byl officiálním orgánem če-
ského klubu. Můžeme nad tím pronésti jen nej-
hlubší politování. Výkonný výbor národní strany