ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 bb43b160-661e-11dc-9eaa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
Strana 4.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
13. listopadu 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 313.
#5 alto_textblock #5
náhrady za všechny hmotné ztráty, a konečně smlouva, zaručená Franeií i Ruskem. jež by Burům poskytla bezprostřední autonomii i všechna práva samospráv pod vlajkou Afrikandrů, začež by Bu- rové Witwaterrand a zlatá pole od stoupili Anglii, což by pokládati se mělo za vá- lečnou náhradu, se strany Burů poskytnutou. Z Haagu, 12. listopadu. (C.-B.) Krüge přijal včera v Hilversumu Walmoransa. V pří- čině pobytu presidentova v jižní Francii neučinéno dosud žádné rozhodnutí. Z Preterle, 11. listopadu. (C.-B.) Lord Kit- sbener telegrafuje: Od poslední zprávy různých od- dělení bylo do dnes 68 Burů zabito, 105 raněnoa 104 zajati; 44 se jich vzdalo. V západním Transvaalsku operuje lord Me- thuen proti Delareyi a Kempfovi. Na severovýchodu Oranžska shromážďují s Burové opět pod Devetem. Britské oddíly vytáhly proli nim a rozehnaly je na jih Oranžska. Toto je nepřítele skoro na dobro prosto. Generál French oznamuje z Kapska, že Fouché a Wyburg skrývají se dosud na severo- východu. Menší houfce maroderů pronásledují se k západu. Theron a Marits odtáhli jižně od našich oddělení a postupují na Clamvilliam, Marits napadi 7. t. m. Tiquetberg, ale byl snadno odražen. Nepřá- telské oddnly, jež byly ze středu vypuzeny, shro mážďojí se u Kalvinie,
#6 alto_textblock #6
Telefonické zprávy,Nár. Listů.“
#7 alto_textblock #7
Nové souručenství proti Čechům. Z Vídně, 12. listopadu. Němci na le vici budují nové souručenství, jehož účast níky mají býti: německý velkostatek, něme cká strana pokroková, německá strana lidová. křesťanští sociálové a — Všeněmci. Buduj souručenství to proti osvětovým požadavkům všech národů neněmeckých, zvláště Čechů. Kdyby šlo dle přání »Deutsche Ztg.« byli by do něho pojati také němečtí klerikálové. Vy jímaje Všeněmce, jsou strany ty ochotny povoliti panu dru. Körbrovi di sposiční fond, prohlásíli a za- váže-li se co nejurčitěji, že od- mítne a limine všechny kulturní. školské a národní postuláty ve- škerých národův neněmeckých. Jsou ve spolku tom tedy, jehož účelem jest zachovati Rakousko, jakým jest dnes, s jeho nadprávím pro Němce a s jeho křiv- dami pro všechny kmeny ostatní, také strany německé, které nepočítají se do kategorie stran zpátečnických, jakou jsou antisemité jakou jest katolické centrum, nýbrž strany, které se holedbají veřejně a pořáde svým liberalismem, svým pokrokem, lidovýma moderním smýšlením. Co však tyto strany všechny vesměs bez rozdílu žádají jako cenu za své hlasy pro disposiční fond, jest nejen stagnace nýbrž čiročirá reakce! Nic jiného nechtějí, leč aby stát na povel německé minority zastavil veškeren pokrokový vývoj a rostl, a tím také život všech národů neně meckých a tak petrifikovati nynější stav nynější državu a výsady Němců, nynější ponížení a pokoření všech ostatních oby- vatelů. Toto bezpříkladné a nehorázné naléhání Němců, které jest svědectvím, že jich zpup- nost a zběsilost dosáhla paroxysmu, na ja- kém byli po pádu hr. Taaffa a na počátku ery koaliční, jest však zároveň důkazem, ž Němci rakouští jsou nasyceni ne na dobu dozírnou, ale na celé století. A protože jsou nasyceni oni, ba přesyceni — nechť ostatní jsou odsouzeni státem a jeho správou k po- stu, hladu, lačnění. Takový jest liberalism německý, taková jest spravedlnost německá! Taková jest velkodušnost vítězů německých, před kterými bylo kapitulováno předloni, v naději a v oče- kávání, že se ukáží smírnými, pokoje milov- nými. Rádi viděli bychom věru vládu rakou- skou, kdyby záležela ze samých nejvýstřed nějších Němců, která by — nemluvě o tom že by chtěla — mohla přistoupiti na šílený tento program, která by se odvážila před stoupiti před ostatní národy a jim říci: »Ne- dám vám žádné ústavy vzdělavací, ba zavru vám ještě ty, které máte, jako brněnskou techniku českou, protože si to přeje německá obstrukce, zpitá svými úspěchy, ale daně platit, vojáky dodávat musíte. Všechen váš kulturní vývoj ode dne, kdy se povolí dispo- siční fond německými stranami, bude veskrz ochromen, protože tomu chce a to velí men- šina v zemích koruny české. Ale všechny povinnosti ke státu, jenž odpírá vám, čeho k životu potřebujete nezbytně, konati při tom musíte přecel Není pouhým zdáním, nýbrž trudnou pravdou, že takovými pretensemi německý národ zápasy v tomto státě nedohání teprve. nýbrž dohnal již fakticky do krajnosti, že neodbytně tlačí se do popředí všech politi- ckých problémů rakonských otázka: zda v mnohonárodním a různojazyčném státě, ve kterém národové neněmečtí mají převahu, ve kterém vyprostili se národové tito vlast- ními silami z pout politické a kulturní pod řízenosti, v nynějším stadiu, v nynějším věku takový stav jest udržitelným? Němci odpovídají: že musí býti udržen třeba násilím. My však odpovídáme: Vývo veškerých národů rakouských, v první řad národů dosud odstrkovaných, musí se bráti cestami přirozenými a vláda, která vykoná vati chce poslání státu rakouského, musí tuto cestu hledati, najíti, uvolniti a zabezpečit pevně, odhodlaně a neohroženě proti všem škůdeům. K jakým pošetilostem a zvrácenosten spějí Měmci, vidno z následujících fakt: Němečtí posluchači a těž pro- fessoři pociťují věči jinonárod ním studujícím i vůdcům krajn nesnášelivost. Ale jakmile s tito řeknou: tož půjdeme odtu jinam a založíme si doma sve učeliště, volají Němci: Oho, to my nedovolímel Podle diktátu německého jest tedy si- tunce taková: u Němců studovatí a předná- šeti nesmí a vlastní ústavy zřizovati také ne! Úděl, který by Němci rádi připravil národům neněmeckým a jich příslušníkům, jest politickou porobou, jest duševním otroctvím. Tentýž den však, kdy Němci se usnesli položiti dru. Körbrovi podmínky, jichž dosah
#8 alto_textblock #8
a povahu jsme právě vyložili: žádnou tech- niku a žádnou universitu, žádnou vysokou školu pro Neněmce, podal p. dr. Schalk dnes návrh — na zřízení německé medicin- ské fakulty v Linci! Pro Němce tudíž otevříti stavidla, by státní po- moc tekla plným proudem, pro Neněmce však je spustit, aby ne dostali ani kapky. Nechce-li vláda pozbýti poslední špetky vážnosti právě nyní, kdy německá hrabivost dostupuje absurdnosti, nemůže se, jako vláda rakouská, stotožňovati s německými stra- nami; musí hledati naopak cesty k národům neněmeckým, zvláště a zejmena k národu českému. Nechce-li hledati však tyto cesty. pak musíme, protože bez Čechů není parla- mentu, protože bez českého ministra krajana není kabinetu Körbrova, položiti s celou roz- hodností a s celou opravdovostí otázku: »Jeli pravda, že chce dr. Körber parla- ment?« A na druhé straně položiti musíme otázku další: »Kdo chce rozbiti říšskou radu? Kdo chce přivésti katastrofu? Kdo chce vydati v šanc systém konstituční a parlamentní?« Odpověď ke všem otázkám těm jest jasna a snadna. Arcibiskup žalobníkem. Z Olomouce, 12. listopadu. (Zvl. telgr. »N. L.«) Dnes odpoledne koná se před zdejším okr. soudem přelíčení s redaktorem »Práva Lidu« Ant. Němcem a býv. posl říšským Schrammlem z Ústí pro urážku na cti arcibiskupa dr. Kohna, jíž prý se dopu- stili tím, že vinili jej na protestní protikleri- kální schůzi zdejší z nekřesťanského jednání a z nepřátelství k dělnictvu. Příští týden bude pak projednávána ob- žaloba téhož arcibiskupa proti redaktoru »Pozoru« pro zanedbání povinné péče, po něvadž list ten napsal, že dr. Kohn dal du chovním diecese své pořádati sbírky ve prospěch pořádání německého sjezdu katoli ckého. Klub konservativního velkostatku Z Vídně, 12. listopadu. Klub konser vativního velkostatku konal dnes odpoledne poradu, ve které se usnesl hlasovati prot pilnému návrhu posl. Romanczuka ve -pří čině zemských voleb haličských ze stejných důvodů, ze kterých hlasuje proti pilnosti návrhu klub poslanců českých. Klub roz- hodl se povoliti předlohu, kterou se zvyšuje poplatek na jízdní lístky z osobní dopravy. Pokud se týče stanoviska klubu k položce »Disposiční fond«, uloženo bylo zástupcům strany ve výboru rozpočtovém, hr. Pálffymu a hr. Wolkensteinovi, hlasovati proti disposičnímu fondu. Abrahamoviez a Vasilko. Z Vídně, 12. listopadu. V řeči, kterou dnes promluvil bývalý president poslanecké sněmovny David Abrahamovicz za debatyo haličských volbách, pravil o poslanci Miku- láši Vasilkovi, že tento jest commis voyager všude tam, kde jde o různice národní. Výrok tento posl. Vasílka urazil a poslal proto k posl. Abrahamoviczovi posl. Hořicu a dra. Korola se žádostí za vysvětlení. Posl. David Abrahamovicz prohlásil co nejurčitěji, že slova jeho byla jen řečnickou frasí a že jest dalek všelikého úmyslu posl. Miku- láše Vasilka jakýmkoli způsobem urážeti Oba svědkové potom odvětili, že tím prohlá- šením jsou spokojeni.
#9 alto_textblock #9
Z německého tábora. Z Vídně, 12. listopadu. Německá strana pokroková usnesla se for- málně hlasovati pro disposičn fond. Z Vídně, 12. listopadu. Svaz německé strany lidové v dnešní schůzi zabýval se pozváním všeněmeckých poslanců ke spo- lečné poradě o otázce brněnské české tech- niky a usnesl se na této resoluci: »Svaz ně mecké strany lidové věnoval opělně potřeb- nou pozornost otázce trvání české techniky v Brně, jako vůbec všem ústupkům, učině- ným Slovanům. Svaz oceňuje neobyčejnou důležitost všech těchto otázek pro Němectvo v Rakousku a otázky české techniky pro Němce moravské zvláště a hodlal proto za- ujati nejrozhodnější stanovisko proti této. jakož i jiným položkám rozpočtu. Svaz ně- mecké strany lidové podřizuje — jako vždy — stanovisko strany zájmu německému. chápe se také nyní rád této příležitosti, aby se členy ostatních německých stran se do- hodnul k dosažení konečného postupu v otáz- kách národních. V tomto smyslu vítá svaz německé strany lidové, jako vždycky, také dnes jednomyslný postup německých poslanců. k jakémuž jsme již několikráte, avšak po hříchu marně, podali podnět. Členové ně- mecké strany lidové účastní se, pokud ne- budou jinými poradami zaměstnáni, schůze- na níž bude jednáno o české technice v Brně Posl. Albrechtovi uloženo, aby vyložil stano- visko strany ve schůzi této a aby podalo výsledku jejím zprávu. V debatě byla o otázce té úplná jednomyslnost.« Z Vídně, 12. listopadu. Německo- pokroková strana zabývala se dnes postavením k disposičnímu fondu. Všichni členově vyslovili se v ten rozum, že musí být od vlády stůj co stůj žádáno, by nečinila žádných ústupků národních. Před- sednictvu bylo uloženo, by vešlo ve styky po té stránce s ostatními stranami něme ckými a přistoupilo ke vládě. Co se týká výzvy, učiněné Všeněmci ke společné akei proti české tech- nice v Brně, usneseno, že akci tu za- hájí strany německého souručenství samy a přiberou ostatní strany německé. Pod bičem Schönererovců. Z Vídně, 12. listopadu. Stalo se, jak jsme očekávali. Německé strany, nalezající se mimo všeněmeckou jednotu, daly svým členům volnost, aby navštívili dnes večer konanou poradu, svolanou všeněmeckým sva- zem proti české technice brněnské. Toto rozhodnutí stalo se na schůzi předsedů klubu levice. Tam bylo praveno, že ně- mečtí poslanci mají prostě podněty, dané na poradě svolané Všeněmci, vziti na vědo
#10 alto_textblock #10
most a nezúčastniti se hlasování. Zároveň bylo vysloveno, že strany německého sou ručenství již na počátku nynější kampaně zaujaly k brněnské technice české stano- visko zamítavé. Konference klubů vítá pod- nět, daný v té věci s jiné strany německé. Milerády jsou prý ochotny strany, spolčené v německém souručenství, v odporu proti české technice jíti společně se Všeněmci. Porada, svolaná všeněmeckým svazem, konala se večer o 8. ho- dině ve výboru železničním, který se nalezá zrovna naproti výboru rozpočto- vému. Dostavilo se na 80 poslanců. Veškeř Všeněmci se Schönererem v čele, který zářil radostí, že na jeho povel přišlo tolik Němců, velká vétšina německých lidovců, z německé strany pokrokové Menger, Marchet, d'Elvert, Götz, Primavesi a Klein. Poslanec Bareuther učinil následu jící návrh: »Němečtí svobodomyslní (1111!) poslane zde shromáždění usnášejí se, aby osvědčil německé souručenství a aby podle své po- vinnosti učinili přítrž ustavičnému odněmčo vání školství rakouského: všechny položky rozpočtu, které týkají se české tech niky brněnské, zřízené na základě nej vyššího nařízení ze dne 19. září 1899, vy loučiti z jednání a usnešen o rozpočtu, dokud nebude říšské radě stejně jako při universitách zajištěno zákono- dárné právo také na ostatních školách vy- sokých a dokud nebude schváleno zřízení české techniky brněnské zákonem.« Posl. Albert pravil: Dnešní schůz splněna byla dávná tužba německých lidovců. kteří si přejí, aby všechny německé zájmy byly opatřovány za shody všech německých stran. Posl. D'Elvert a Menger pro- jevili souhlas s návrhem tímto. Mluvili ještě Schalk a Wolf. Zástupcové jednotlivých stran prohlásili, že podají ve svých klubech zprávu. aby ony samy se usnesly. Až se to stane. bude nová porada o této věci. Svolati ji má dr. Beurle z německé strany lidové. Účastníci takové schůze s takovými ten- dencemi a takovými návrhy opovažují se ještě zváti se svobodomyslnými. S takovými lidmi se má dělati vyrovnání na Moravěl Technikové a vodní stavby. Z Vídně, 12. listopadu. Deputace vídeňských městskýchtechni ků odebrala se dnes k ministerskému předse- dovi se žádostí, aby při zřízení ředitelství pro stavby vodních cest byl vzat první zře- tel na techniky. V poslední době rozšiřo- vány totiž různé zprávy mezi techniky, že při obsazení hlavních míst na ředitelství tom bude dána přednost právníkům. Ministerský předseda dal deputantům příznivou od- pověd.
#11 alto_textblock #11
Universitní otázka. Z Vídně, 12. listopadu. Do sněmovny dostavila se dnes deputace českých, slovin ských, chorvatských a srbských posluchačů na vysokých školách vídeňských a štyrsko hradeckých. Odevzdala poslancům jihoslo vanským pamětní spis za zřízení jihoslovan- ské university a protest proti zřízení vlašské university v Terstu, kterýžto však není na mířen proti zřízení vlašské university vůbec. ch. Z Iušpruku, 12. listopadu. Ně- mecko-liberální studenti zdejší university usnesli se na následující resoluci: »Německé studentstvo vyslovuje se rozhodně proti utrakvisování inšprucké university a pokládá kromě toho celou otázku vyšších škol za část rakouského problému jazykového. Žádá proto německé poslance, aby pracovali k úpravě otázky inšprucké university, kterou by byla chráněna práva německého lidu i vědě vyhověno. Až do ukončení úpravy této olázky pokládá studentstvo za ne- zbytné: 1. aby na příště žádný vlašský docen nebyl připuštěn k habilitaci na universitě inšprucké; 2. aby docenti na inšprucké uni- versitě, přednášející výhradně vlašsky, ne- spolupůsobili při zkouškách německých stu- dujíeích; 3. aby zachován byl i na dále německý jazyk jako úřadní jazyk uni versity. Přednášky na universitě budou zahájeny bezpochyby ve čtvrtek. Němečtí student nebudou již proti doc. Menestrinovi demon- strovati, bude-li senát zmíněné požadavky podporovatí a vystoupí-li rozhodně proti even- tuálním demonstracím vlašských studentů. K. Ze Lvova, 12. listopadu. Zdejší akademická mládež usnesla se o resoluci, v níž žádá se o zřízení druhé stolice pro polštinu a polskou literaturu na zdejší uni- versitě. Zároveň projevena účasť studentům v Poznaňsku odsouzeným.
#12 alto_textblock #12
Deputace. Z Vídně, 12. listopadu. Do sněmovny poslanecké dostavila se deputace z řízencu státních telefonů. Posl. Hořica představil ji předsedům klubů pravice. Jme- nem klubu českého slíbil posl. Pacák, že oprávněné požadavky její jest klub ochoten energicky podporovati.
#13 alto_textblock #13
Vyznamenání. Z Vídně, 12. listopadu. Generálnímu inspektoru u rakouských železnic Gustavu Gerstlovi udělen byl řád železné koruny II. tř. a vrchnímu inspektorovi Karlu W er- nerovi rád železné koruny III. tř.
#14 alto_textblock #14
Nepokoje v Uhrách. ch. Z Pešti, 12. listopadu. Z Rešice sděluje se sem, že došlo tam k nepokojům dělnickým, při nichž užilo četnictvo zbraně. Několik osob bylo těžce zra- něno. Četnictvu tamnímu poslány posily K obecním volbám v Prusku. n. Z Berlína, 12. listopadu. Při vče- rejších volbách do obecního zastupitelstva v berlínském předměstí Schönebergu dobyli socialisté čtyř mandátův.
#15 alto_textblock #15
Telegramy korresp. kanceláře. Porady rakousko-nherské. Z Vídně, 12. listopadu. (C.-B.) Uher ský finanční ministr Lukacs přibyl sen dnes odpoledne z Pešti.
#16 alto_textblock #16
Velvezírát turecký. Z Cařihradu, 12. listopadu. (C.-B Úřad velvezíra nebyl dosud obsazen. Konflikt francouzsko-turecký. Z Cařihradu, 12. listopadu. (Č.-B. Otázka odškodného francouzského státního příslušníka Vareala, koncesionáře podniku k vysušení bažin v Ada Bazaru, není pojata do ústupkův učiněných Francii, poněvadz Porta a Vareale se dohodli dříve, než po- měr mezi Tureckem a Francií byl zkalen. Nábřežní společnost byla definitivně dosa- zena ve svá práva. Co se týče ujednání uči- něného mezi Portou a společností o prodeji nábřeží tureckou vládou během roku, ne- bylo toto ujednání předmětem sporu. Poža- davek Lorandův v obnosu 344.445 tureckých liber bude zaplacen měsíčními splátkami po 21.000 liber, počínaje dubnem příštího roku, požadavek Tubinův v obnosu 160.000 tu- reckých liber rovněž měsíčními splátkami po 10.000 liber a to poukázkami na celní příjmy. Z Paříže, 12. listopadu. (C.-B.) V mi- nisterské radě podával ministr Delcassé ob- jasnění o posledním období franko-tureckého konfliktu i potvrdil, že sultán všecky poža- davky francouzské republiky ve příčině zá- konného uznání francouzských ústavů v Tu- recku přijal a že diplomatické styky mezi Francií a Tureckem byly opět obnoveny. er. Z Paříže, 12. listopadu. Příčina, proč loďstvo francouzské ustoupilo od Mity- lene, jest zde veřejným tajemstvím, ale listy z vlastenecké diskretnosti nepojedná- vají již o ní. Constans stůně od dvou dnů chřipkou. Odjezd jeho do Cařihradu ohla- šuje se pro konec tohoto týdne, ale nikdo nevěří, že by Constans zůstal dlouho ještě kollegou Zinověva.
#17 alto_textblock #17
Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 12. listopadu. (C.-B.) Sně- movna poslanecká pokračovala v rokování o předloze o námořnictvu obchodním. Posl. Castelin navrhl, aby udělování prémií pro lodi, v cizině vystavené, jež zrušeno bylo včerejším přijetím návrhu Mahyova, bylo opět do zákona připuštěno s podmínkou, že rejdaři neb správní radové dotyčných spo- lečností jsou Francouzi. Zpravodaj i ministr Millerand žádají za připuštění debaty o návrhu tom, někteří řečníci opírají se ale tomu, poněvadž má se tím docíliti usnešení odporujícího včerejšímu rozhodnutí sněmov- nímu. Posl. Castelin hájí návrhu svého. Millerand podporuje jej. Konečně by! návrh ten 272 hlasy proti 255 přijat. Nepokoje ve Španělsku. Z Madridu, 11. listopadu. (C. - B.) V Tribesu došlo za voleb k vážným nepo- kojům. Strany házely po sobě kamením střílely po sobě. Volby musily býti zasta- veny. Z Barcelony, 12. listopadu. (C.-B.) Manifestanti pokusili se vniknouti do míst ností katalonské ligy, aby napadli katalon- ského poslance Roberta. Policie je rozptýlila. při čemž někteří z nich byli raněni a ně kolik jich zatčeno.
#18 alto_textblock #18
Z belgické sněmovny. Z Brusselu, 12. listopadu. (C. - B.) Sněmovna poslanecká zvolila na místě do savadního předsedy de Sadeleira, jenž se hodnosti té vzdal, místopředsedu Schol- laerta 65 hlasy pravice za předsedu. Le- vice odevzdala 44 prázdných listků. Námořní sdružení. Z Berlína, 12. listopadu. (C.-B.) Večer přijede do sídelního paláce kníže mo nacký a přednese německému císaři svů projekt na námořní sdružení. Německé vyslanectvo v Londýně. Z Berlína, 12. listopadu. (C. -B. Vilém II. přijal 30. m. m. podanou žádost německého vyslance v Londýně hr. Hatz- feldta- Wildelnburga za sproštění z úřadu a za přeložení na odpočinek. V do- tyčném listu císařově projevuje se hr. Hatz- feldtovi dík za jeho výtečné služby, kteréž za 44leté činnosti své v různých úřadech jako st. tajemník a vyslanec v Madridě, Cařihradě a Londýně vykonal a propůjčuje se mu řád pruské koruny. Spor kolumbijsko-venezuelský. Z Nového Yorku, 12. listop. (C. - B.) »New-York Herald« sděluje z Bogoty: Ko- lumbie přijala zdejším čilským vyslancem nabídnuté prostřed- kování. President venezuelský Castro od- pověděl na tutéž nabídku, že přijímá ji s pod- mínkou, že Kolumbie poskytne dostatečnou záruku a že nezapomene na odpověď Castrovu panamerickému sjezdu v Mexiku, v níž se žádalo zadostučinění za vpád do Venezuely a za náhradu škod způsobených. Předseda kolumbijský Marraguin odpověděl na zpro- středkovací návrhy panamerického sjezdu, že Kolumbie přeje si přátelského vyřízení svých stížností, jež namířeny jsou jedině proti vládě Castrově. Kolumbie má 1600 vojáků svých. teprve nedávno ozbrojených, na stráži na po- mezí venezuelském.
#19 alto_textblock #19
a
#20 alto_textblock #20
Telegrafické zprávy hospodářské. n. Z Plzně, 12. listopadu. (Telefonogram »Nár. Listů«.) Správní výbor měšťanskéh pivovaru usnesl se, že bude vypláceti pravo- várečníkům o 1000 K více, tedy 11.600 K. Podilníků měšťanského pivovaru je celkem 250 bude tedy vyplaceno z letošního zisku 2,900.000 K. Vedle vyplaceného zisku má závod velké re- servy. Jeden várečný podil, nehledě na cenu domu, cení se na 200.000 K, tedy celkový zá- vod na 72,000.000 K. x. Z Vídně, 12. listopadu. (Tlgrm. »Nár Listů.«) Dnes pokračováno v poradách cukro- varů a rafineril oobnově ka telu. Shody opětně nedosaženo. V po radách pokračeváno bude koncem tohoto měsíce Kartel cukrovarní vyprší 1. listopadu r. 1902 st. Z Pešti, 12. listopadu. (Zvl. telegr »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000- Ceny beze změny. Platila: pšenice tisská 79 kg K 8.85, 78.5 kg K 8.60, zlutá 66.5 k K 8.45, solnocká 78.5 kg K 8.80, stolno běle
#21 alto_textblock #21
[hradská 78 kg K 8.7214. 76 kg K58.521, tolen- ská 78 kg K 8.7215, horňácká 80 kg K 8.80, 79 kg K 8.70, pešťská 78.5 kg K 8.65, 78 k K 8.55, 77 kg K 8.40, tur.-bečská 77.7 kg K 8.70, sv. Tomášská 75.6 kg K 8..60, sivačská 75 kg K 8.65, elö-salašská 76 kg K 8. 60. bečkerecká 76.6 kg K 8.55, skladní 76 kg K 8.351% na čtvrt léta; žito K 6.95—7 10, deb recínská K 6.50; kukuřice (více o 5 bo 5.50, nová K 4.65, na pros. K 4.80. Termínový obehod byl z po- čátku pevný, potom ochablý. K večeru znamenala pšenice na duben 1902 K 8.69, na říjen 1902 K 8.10, žito na duben K 7.38; oves na duben K 7.49; ku- kuřice na květen K 5.56; řepka na srpen K 11.90. Sádlo smluveno po K 55.—; jiné zbož bez odbytu a změny. Počasí pěkné. Ze Subotiště, 12. listopadu. (C.-B.) T - várník strojů Karel Mayer, chef firmy Mayer a syn, zastřelil se odpoledne ve své kanceláři pro finanční nesnáze. Z Berlína, 12. listopadu. (C.-B.) Spol- ková rada schválila dnes návrh výborový vpříčině osnovy zákona o celním tarifu, jakož i celní tarit — Jednání o celním tarifu ve výboru spolkové rady vykazovalo prý různé zájímavé podrobnosti. Státní tajemník pro finance Thiel- mann a ministr obchodu Möller pronesli prý námitky proti jednotlivým položkám, není ale známo, zdaž cla obilní byla pozměněna. Říš- skému sněmu německému bude prý předloha ještě koncem t. m. podána.
#22 alto_textblock #22
sá m.
#23 alto_textblock #23
Z Nového Yorku, 12. listopadu. Smýšlení napjaté. Pšenice na prosinec 781/2, pšenice na březen —.—, kukuřice na prosinee 661/2, oukr muscovados 3.25, bavlna 714/10. — Na peněžní burse závěročné smýšlení
#24 alto_textblock #24
slabě.
#25 alto_textblock #25
Národní hospodář.
#26 alto_textblock #26
Z trhů obilních. Počasí bylo většinou zamra- čené, později se však vyjasnilo, ale temperstura silně klesla. V noci byly lehké mrazíky. Stav vody klesl. Podzimní osení je všude uspokojívé. Na trzích zahraničních zahostilo se opět smýšlení pevné a také obchod se valně zlepšil, k čemuž arci zvláště přispělo dostavivší se chladné počasí. Také v Americe následkem slabších dovozů kursy stouply. V Anglii bylo smýšlení rovněž pevné, poptávka byla čilejší a ceny stouply. Na trzích francouzských ustoupilo mdlé smýšlení stýdnu předcházejícího též smýšlení pev- nému a pšenice i mouka o 1/2 franku podražily. V Německu musili konsumenti povoliti ceny až o 4 marky vyšší. Na všech ostatních trzích na pev- nině bylo smýšlení pevnější a ceny stoupaly. V Pešti byl odbyt normální sice, ale také tam bylo smýšlení po celý týden pevné a vyjímaje jedině oves všechny druhy zboží podražily. Trh s pšenicí byl zahájen smýšlením pevným, jež dodrželo až do konce. Koupěchtivost nebyla sice zvláště velká, ale ani nabídka nebyla přílišná, proto bylo vyšším požadav- kům mlýnů vyhověno. Denní obraty byly ostatně jen skrovné a obnášely celkem asi 190.000 q. při čemž ceny o 20 h podražily. Od delší doby objevila se opět cena 9 korun. Ka konci týdne se smýšlení uklidnilo a ze zisku docíleného přišlo 5 h na zmar. Týdenní dovoz obnášel 197.000 q a vyvezeno bylo 930 q. Žito bylo po celý týden pevné. Nabídka byla sice dosti dobrá, ale pro místní spotřebu byla lepší poplávka a ceny o 10 h stouply. Dle jakosti bylo placeno (za 50 kg) K 6.90—7.10. Ke konci týdna však i zde se smýšlení uklidnilo a ceny o 5 h zla ciněly. Po ječmeni byla poplávka rovněž lepšía podražil o 10 h. Dle jakosti znamenal K 5.90 —6.35 na dodání z Pešti. Ke konci týdne poptávka klesla a smýšlení ochablo. Oves byl jen slabě nabízen, ale také poptávka byla skrovná. Smýšlení bylo přes to pevné a ceny zůstaly téměř nezměněny. Ke konci týdne bylo smýšlení klidnější. Obraty obnášely asi 4000 q a placen byl z Pešti dle barvy a čistoty K 7.05—7.50. Cizího zboží, rumunského a srbského, bylo prodáno několik vagonů za K 6.85— 6.95. Kukuřice stará podražila o 10 h a šla i za tuto cenu dobře na odbyt. Placena byla z Pešti K 5.50. Kukuřice nová, po níž rovněž poptávka vzrostla podražila o 25 h. Placena byla na listopad K 4.50, na prosinec až K 4.65. Řepka byla bez obchodu. Na srpen 1902 znamenala K 11.80—11.90. Za lníně placeno bylo K 15—16. Konopí bylo mdlé a docílilo na dodání z Pešti K 9..25—10.—. Za proso uherské placeno bylo K 4..40—4.50, za valašské K 4.50. Vikev byla pevná a znamenala až K 7.75 parity peštské. Kontingentování daně akciových společ- ností. Poslední akce o zmenšení zdaňovacího bře- mene, uvaleného na akciové společnosti a zbraňují- cího jich rozkvětu, vyvolaly řadu návrhů na odpomoc. Jedním z nejzajímavějších jest návrh na kontingento- vání daně akciových společností. Návrh představuje si provedení kontingenlace této tím způsobem, aby byl poslední pětiletý průměr (při respektování změn konjunkturních) základním obnosem, na nějž by stát za všech okolností měl nárok a aby základ tento byl ročně o 1.2 proc. zvyšován. Plus výnosu by se stranám vracelo. Dálo-li by se tak poměrně nebo stejným dílem, se zvláštním ohledem na slabší, bylo by otázkou, které nyní dosud řešiti netřeba. Snad bylo by však záhodno ve spojení s touto otázkou uvažo- vati o případné partícipaci zemí na tomto výnosném plus. Stísněný stav zemských financí myšlenku tuto zrovna vnucuje. Zrušeni termínového obohodu bursovního s obilím. Známé prohlášení, kterým se vláda po- stavila téměř bez výhrady na stanovisko obilních velkofirem vídeňských, vyvolalo v zemědělských kruzích patrný rozruch. Pochopitelně. Zrušení termí- nových obchodů jest starým požadavkem rolnictva, které se snaží dosíci značnějšího vlivu na úpravu cen obilních a kterému právě bursovní obchod ter- mínový stojí v tomto směru nejvíce v cestě. Štyrské spolky hospodářské počínají již hromadnými peti- cemi zahrnovati parlament. A po štyrských země- dělcích dostaví se i rolnictvo ostatních zemí. Konee konců dožije se pak pan Körber důrazné parlamentní opposice zemědělců, kterou se mu pomocí tak hýčka- ného velkokapitálu vídeňského stěží asi podaří odo- lati. Prohlášení vládní jest novým kamenem úrazu pro nepolitického a takě nehospodářského p. Körbra Odvolané offertní řízení. Přinesli jsme ve včerejším čísle zprávu o tom, že ministerstvem války odvoláno bylo offerlní řízení o dodávkách pro stavbu technické vojenské akademie v Mödlingu. Nyní jsou známy i důvody tohoto překvapujícího činu. Dodávky — odhadované na 4 mill. K — zadány totiž do- datečně dvěma firmám, které se sice offertního řízení zůčastnily, které však neučinily pro stát nejvýhod- nějších nabídek. Jedna z uvedených firem jestv Mödlingu, druhá — jak se samo sebou rozumí — ve Vídni. Uvedený případ jest svého druhu, co se týče státních dodávek, jediný. Jak patrno, chce i stát nastoupiti cesty místního vlastenectví a podříditi se podmínkám velikého vídeňského kapitálu. Jeho dů- vody jsou krátky: staví se v Dolních Rakousích, ergo mají býti příslušné dodávky zadány, jen firmám dolnorakouským (rozuměj vídeňským). Že ate státní centralism všemi silami staví a hromadí ústavya úřady ve Vídni, že se ve Vídní podnikají luxusní a nádherné stavby z peněz získaných na úkor potřeb ostatních zemí, v prvé řadě zemí českých, to ovšem vídeňskému průmyslu jest věcí vedlejší a vládám také. Doufáme, že nespravedlivé jednání ministerstva války a jeho nadržování vídsňským podnikatelům ne- projde bez odezvy z kruhů parlamentních a to tím spíše, že mezí bezdůvodně odmitnutými lepšímia pro stát levnějšími offertami byla i nabídka pražské renomované firmy.