#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
13. listopadu 1901. Číslo 313.
#4
alto_textblock
#4
úsilí byla utlumena.) Nový hluk povstal opět, když
řečník mluvil o různých synekurách. Nechci se děle
zdržovat u osobních záležitostí, zmínil jsem se o lom
jen proto, poněvadž rozprava doposud v tomto směru
se vedla. Naší touhou jest, abychom se dověděli
pravdy, my chceme vědět, kdo na radnici kradl, kdo
lam nesprávnosti tropil. Není správné, vrhati všechnu
zodpovědnost na celou stranu staročeskou. Ta ne-
může býti činěna zodpovědnou za činy jednotlivců
Rečník stěžuje si, že do samosprávných korporací
nejsou připuštění dělníci. To dělnictvo nese velmi
trpce. Kdo upřímně smýšlí s hospodářstvím obecním.
ten musí se postarat o to, aby se tam doslali zá
stupcové nejnižších vrstev. Řečník dále mluvil o do-
mnělém ullačování dělnictva Mladočechy. (Hllučné
projevy odporu a nevole. Souhlas u sociálních demo
kratů.) Přecházím tedy k vlastnímu jádru věcí. My,
jakož i vy zajisté odsuzujete každou krádež. Kdo
krade, není čestným člověkem a zasluhuje odsouzení
Odsouzení zasluhují také ti, kteří kradou dělnictvu
hlasovací lístky k volbám do úrazové pojišťovny.
(Hlučné projevy. Pan dr. Vejvar volá: Je tu ten-
dence, aby se schůze rozbila! Nová bouře v zadu
sálu neutuchající.) My jsme zde soudci, máme od
soudit obžalovaného, ale žalobu jsme dosud neslyšeli.
(Hlnčné projevy.)
Pan dr. Vejv ar: Započnu tím, čím p. Raušar
skoněil ..
Pan Kremlička volá: Já mám slovo ! (Bouie
souhlasu.)
Pan dr. Vejvar: Milerád postupuju míste
řečnické p. Kremličkovi.
Předseda: Ale jinak vám slevo neudělím
nevstoupile-li sem na podium, abyste se ospra
vedlnil.
Pan Kremlička: Já ospravedlnit? Froč ? T
je podivná mluva! Přicházím sem jako Pilát do
kreda k řečnickému stolu. To, co mám říci, je málo
důležité. Z počátku bylo řečeno, že se bude mluvit
jen o věci, ale pánové se dle toho neřídili. Za ta-
kových okolností, na mou duši, se obávám zde něco
říci. Nepokládám za svou povinnosť se omlouvat
Za své konání jsem zodpověden jen svému svědomí
Bylo mně vytýkáno, že jako městský rada jsem do-
dával olej do elektrárny. Byl jsem vyzván, abych
offeroval na dodávky. Mohu dokázati, že v našt
elektrárně se oleje spotřebovalo nejméně. Výtky by
se daly proněst jen tehdy, kdyby snad správní rada
olejem si mazala. Nesprávným by bylo, kdyby
někdo chtěl nesprávnosti v důchodě zakrýt. Ale byl
to p. Topinka, který doporučoval důkladnou revisi
Děkuji vám, že jstě mě nechali mluvit po řeči p
Raušara, jehož řeč se mě zamlouvala.
Pan dr. Vejvar vytkl především pozoruhodnou
spojitost názorů p. Kremličky a obč. Raušara. Ob
připustili, že se děly nesprávnosti na radnici. Ná
se netýká výtka, že jsme vytlačili dělnické kruhy
z radnice. S tím se měli obrátit na ty, kdož uza
vřeti kompromis a pomahali na radnici Farkačiádě.
My jsme otom již v klubu mluvili, aby se do toholo
sboru dostali také zástupcové dělnictva. Toto nemů
žeme ignorovat. (Souhlas.) Talo schůze není první
bude jich ještě více. Dnes se neobíráme podrob
nostmi, na ty dojde řada později. Dnes máme do-
kázali, že rozpuštění se nestalo z důvodů politických
Obč. Raušar žádal doklady. Nestačí mu to, že úřady
uznaly na rozpuštění? Stéžoval si dále, že jsem
vylýkal p. Demarlinovi kominictví. Mohu ujistiti,
že někteří malí živnostníci jsou na tom mnohem
hůže než p. Raušar, který má sinekuru v nemoc.
pokladně. (Velká bouře souhlasu a odporu. Občan
Raušar volá: Já nejsem za to placen. Já jsem živ
ze žurnalistiky! Nová bouře.) Pakli p. Raušar zde
výslovně prohlásil, že z nemoc. pokladny nemá
žádných příjmů, pak odvolávám výrok o sinekuře.
(Souhlas.) Ujišťuji, že do příštího zastupitelstva bude
vyslán zástupce dělnictva, ale nikoli z řad sociální
demokracie, nýbrž z řad těch, kteří cítí s národem.
(Hlučný souhlas.)
Pan Dušek pravil socialistům: Vy z poctiveů
chcete dělat zloděje a ze zlodějů poclivce! (Bouřlivé
projevy )
Pan Zelenka v zastoupení odhoru zemské
jednoty soukromých úladníků v Karlíně uvedl, ž
nemá se zde jednati o otázkách osobních. Připomíná
že stav soukromých úřadníků byl opomíjen při se
stavování zastupitelstva. Nehleďte na smýšlení poli-
tické, nýbrž na schopnosti. Kdyby se tak vždy dělo,
nemusilo by dojít k takovým úřadním opatřením
(Souhlas.)
Pan Truneček doporučil ke schválení ná-
sledující
#5
alto_textblock
#5
resoluci:
#6
alto_textblock
#6
»My voličové a poplatnici karlínští dnešního dne
ve veřejné schůzi shromáždění prohlašujeme
1. že víláme místodržitelstvím vyslovené roz-
puštění obecního zastupitelstva v Karlíně, spatřu-
jíce v rozpuštění tom slibný počálek ozdravěn
rozháraných poměrů v obecním hospodářství, jakot
i iklidnění rozvášněných mysli poplatnictva
2. zároveň vyslovujeme pevné odhodlání, nedo-
pustiti v nastávajících obecních volbách zvolen
takých mužů, kteří buď nucenými, buď dobrovol-
nými přátelskými styky s Farkačem anebo sobe-
ckým využitím hodnosti členské v zastupitelstvu
spolupřivedili nynějsí kritické poměry v obecní
správě.« (Souhlas.)
Obč. Raušar vyvrací tvrzení o sinekuře.
(Bouřlivé projevy nevole.) Já jsem u strany, kteri
nikoho zadarmo neplatí. Jsem také sekretářem
strany; v nemocenské pokladně jsem předsedou
který není honorován. Tam mám jen 30 kr. denně
za dvě hodiny práce. To jsou ty mé sinekury
(Hlučné projevy.) Nevěříme, že se na radnici dostane
dělník. (Bouřlivé projevy: Takový ne, z vaší strany l
O resoluci pravi, že se nemá akt takový schvalovati.
Bez tohoto úvodu budeme pro resoluci hlasovati.
Rozpravy za neustálého rozruchu zúčastnili se
dále pp. Sýkora, Rössler a Kremlička.
Tento pravil: Kdo je hlavním vinníkem, to se zjisti
a jiné instance. Tam se také zjistí, kdo je vinnikem
první, druhé a třetí třídy. (Hlas: Aha, vy jste měli
šarže! Hlučná veselost.) Dodávání potřeb pro obec
není žádnou příhanou,
Po té přijat návrh na konec debaty. Promluvili
ještě pp. Nejedlý, Deport a Stibitz, načež
předseda oznámil, že dá hlasovati o resoluci. U stolu
Staročechů povstal hlučný odpor, poněvadž nebylo
uděleno slovo ješlě p. Demartinovi. Obě. Čer ný
navrhoval, aby bylo hlasováno o tom, zda má pan
Demartiní ještě mluvit. Připomíná, že na příšti
schůzi vyplní místnost sociální demokraté. Shro-
máždění vyslovuje se pro to, aby p. Demarli-
novi bylo udějeno slovo. Týž obhajoval zastupi-
telstvo, které činilo úplně svoji povinnost, zbavilo
důchodního místa a hledělo, aby škoda byla nahra-
žena. (Nová bouře. Hlasy: Ukradne-li kdo housku.
je zavřen a Farkače nezavřeli!) Řečník za neustá-
lého hluku pokračuje, že pan Engelmann doporu
čoval schválení rozpočtu. (Nová bouře odporu. Před-
seda volá: Pane, vy zneužíváte mé trpělivosti, to
není lovální! Opětný hluk.) Vy nás zde obviňujete,
jako bychom také kradli . . . (Nový ohlušující
rámus.) S resolucí proto souhlasit nemohu . .
(Hluk. To pochopujeme! Všeobecný křik.)
Navržená resoluce byla přijata všem
proti hlasům Staročechů a socialistů a schůze za
hlučné bouře ukončena.
#7
alto_textblock
#7
Politické zprávy domácí.
#8
alto_textblock
#8
V Praze, 12. listopadu. (Szello v
návštěva ve Vídni.) Účelem dnešní ná-
vštěvy uherského předsedy ministerstva ve Vídni
jest dle »Pester Lloydu«, podati panovnikov
zprávu o různých běžných věcech uherských
Předseda uherského ministerstva užije však své
přítomnosti ve Vidni také k tomu, aby se do-
hodl s drem. Körbrem o různých věcech, týka-
jieích se obou částí rakouského soustáti. Do
hody vyžaduje především autonomní celn
tarif, jehož prvé čtení orgány obou vlád již
ukončily a proto v brzku přistoupí ke čtení
druhému. Než se to stane, nutno, aby se obě
vlády definitivně dorozuměly o některých dosud
pochybných otázkách a proto lze za to miti,
že Kol. Szell zavede rozhovor i na tento před-
mět. Kol. Szell vráli se do Pešti nejdéle ve
#9
alto_textblock
#9
čtvrtek ráno, aby mohl býti ve sněmu přílomen
adresní debatě.
Z Pešti, 11. listopadu. (Adresa uher
ského sněmu.) Drem. Falkem sepsaný návrh
adresy uherského sněmu jako odpovědi na
trůnní řeč obsahuje tato hlavní místa: Nynější
období uherského sněmu počíná za poměrů tak
obtížných, s jakými se nesetkal žádný sněm od
obnovení uherské ústavnosti. Po tři desetileti
Uhry pokračovaly utěšeně ve vzhledě hmotném
i osvětovém, tak že si získaly uznání všeho
vzdělaného světa. Od několika let javí se však
nepříznivý obrat a následkem klesajícího hmot-
ného blahobytu ubývá i proslředků, nezbytně
potřebných pro rozvoj živola duševního. Náro
napíná své síly, aby žalosiný stav tento od-
stranil, ale dosud bezúspěšně. Zejmena jedna
otázka, jejíž šťastné rozřešení rychle by po-
vzneslo hmolný stav země, ochromuje už ně-
kolik let nojdůležitější zájmy uherské. Jestto
hospodářské vyrovnání rakousko-uherské. Uher-
ská vláda uzavřela už před lety s tehdejší ra-
kouskou vládou smlouvu, která sice nevyhovuje
všem přáním, na jichž splnění by Uhry právem
mohly činiti nároky, ale většina uherského ná-
roda přece by smlouvu onu akceptovala, kdyby
byla přijata též rakouskou říšskou radou. Ny-
nější stav vyrovnání spočívá sice veskrze na
zákonité půdě, přece však jest jen zalimní
modus vivendi, za jehož uskutečnění
vzdáváme díky uherské vládě. Ale tato zatímná
úprava nevyhovuje přece úplně intencím XII. čl.
zákona z r. 1867, dle něhož takové otázky
mají býti upraveny na základě souhlas-
ného usnesení obou parlamentů
na určitou dobu a sice vždy na delší řadu let,
aby se pro důležité společné zájmy získala ja-
kási stabilita. S uherské strany dbáno bude
práva a spravedlnosti, již se panovník ve své
trůnní řeči do Uhrů naděje, ale kdyby ke shodě
přece nemohlo dojíti, Uhry si zůstavují své zá-
konem zaručené právo, aby učinily své samo-
statné opatření.
Přocházejíc k všeobecnému celnímu tarifu,
adresa přijímá s uspokojením na vědomí, že
vláda jest odhodlána hájiti rovnoměrně a harmo-
nicky zájmy zemědělství i průmyslu. Ale vzhle-
dem k proudům, jež lze znamenati v cele
Evropě, očekává se, že v prvé řadě bude dbáno
zájmů zemědělských, poněvadž zemědělství jest
dosud hlavním sloupem, o nějž se opírá blaho-
byt Uher a proto musí býti novým celním tari-
fem předem chráněno. Povznese-li se stav
zemědělského obyvatelstva, prospěje se tím ne-
přímo i průmyslu, jenž najde pak v zemi vice
odbytu; jinak bude parlament spolu s vládou
hledati prostředky, aby domácí průmysl se mohl
rozvíjeti a síliti a ne-li hned, tedy svým časem
mohl s úspěchem čeliti zahraničné konku-
renci.
Při obchodních smlouvách sci
zími státy opětuje adresa starý stesk, že pro
Uhry jest škodliva ona obchodní politika, kterou
provozují zejmena ony cizi státy, s ni-
miž našo říše jest v nejživějším
obchodním spojení a s nimiž nás
vážou i vřelé svazky politického
přátelství. Přes to adresa se nevzdává
naděje, že tak, jako obchodní politika nesmí
škodlivě působiti na spojenecké poměry, majíeí
svůj kořen v osobním přátelství mocnářů i v ei-
tech národů a poskytující po celá desetiletí
důležitou záruku evropského míru: právě tento
spojenecký poměr bude snad míti mirnící vliv
na ony protivy, jež nyní vystupují v oboru ob-
chodní politiky. Kdyby však se tato naděje
nesplnila, mohlo by se jen opětovati to, co bylo
už r. 1877 uherským sněmem prohlášeno: mu-
sely by se nalezti vhodné prostředky, aby se
škoda, kterou utrpíme a které nemůžeme úplně
odvrátiti, redukovala na míru co možno nejmenší
a po případě bychom se chopili i takových
zbraní, kterých se stanoviska theorelického sice
neschvalujeme, ale které nám vnutí politika
sebeobrany.
Ostatní část navržené adresy jest po většině
parafrasestrůnní řeči, leda bychom dodali, ž
dr. Falk trvání trojspolku přikládá až dosud
ještě větší váhu, než dobrým poměrům rakouské
říše se všemi ostatními státy. Adres n
debata v uherské sněmovně započne v
#10
alto_textblock
#10
čtvrtek.
#11
alto_textblock
#11
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. listopadu.
Hříchy Německa ve východní
politice.
»IIpaoc Boc» dovozuje, že
ve všech zmateích na východě blízkém i dalekém.
ve všech krveprolitích v Armenii, na Balkáně
i v Činé, ve všech křivdách a násilích, kter
jsou tam páchány na jednotliveích i ná-
rodech, vidna je ruka německá. Německo
skutečně v Turecku vládne, sultán nedělá nie,
leč plní jeho rady. Německo (pokud se týče
Rakousko) vinno je pronásledováním Srhů v Tu
recku, neboť chce, aby se zmenšil počet pravo-
slavných Slovanů. Německo poradilo sultánovi
aby vydal iradé o pravoslavných křesťanech,
ubijených od Albanců, které co do falše nemá
sobě rovna. Podle toho iradé vinni jsou řežmi.
kterými je ubljejí Albanci, sami pravoslavní
křesťané (Srbové), neboť kdyby se necítili vin-
nými, neutíkali by, t. j. dali by se k radosti a
pohodlí Němců, Turkův i Albanců do jednoho
vyvraždit. »Vzpomeňme si,« píše list, »nedávné
návštěvy třetího syna německého císaře, prinee
Adalberla, v Cařihradé a otcovského uvitáni,
jakého se mu dostalo od sultána, a hned nám
bude všecko jasno. V té chvili, co na Balkáně
i v Arménii znova se začíná cediti krev, při
jiždl k sullánovi německý prine a sultán jej
prohlašuje za »rodného syna!« Může být ještě
významnější události? Čínská válka jen proto
vznikla, že císař Vilém chtěl Rusko zaměstnati
v Čině, aby sám stal se pánem v Cařihradě
Co nevinné křesťanské krve prolito na Balkáně
a v Arménii jen za tento rok! Krev ta padá
nejen na hilavy přímých vrahů, nýbrž i na hlavy
těch, kdož je k tomu navedli a najali, na hlavy
všeho německého něroda, jenž s politikou hohen-
zollerskou se stotožňuje i«
#12
alto_textblock
#12
Odpově ď Krägrova Salisburyovi.
President republiky transvaalské, Krüger,
vyjádřil se vzhledem na řeč Salisburyovu
aPokud nebude přiznána Burům
úplná neodvislosť, nelze mluvit
#13
alto_textblock
#13
o konciválky. Burové nemají nej-
menší důvěry k samosprávě, jakou
by Chamberlain povolil a dávaj
raději přednost vyhlazení úpl-
nému, nežli jakékoli odvislosti o
Anglie.«
#14
alto_textblock
#14
Cecil Rhodes a Jameson v Italii.
Pověstný »král jihosfrický« a zuřivý ne-
přítel Burův, Cecil Rhodes a přítel jeho J
meson, jenž provedl před léty první zákeřnický
vpád do Transvaalu, příbyli z lázní Salso mag-
iore předvčírem automobilem do. Verony. Sotva
zvědělo se o jich příjezdu, odevzdal bezpočet
občanů veronských v hotelu, kde se usídlili,
pro ně navštivenky s nadpisy: »Ewiva Krüger !«
»Sláva Burům!« a s ostřejšími ještě poznám-
kami. Rhodes a Jameson pospišili na to opě
z města.
#15
alto_textblock
#15
K urovnaněmu konfiktu franko-
tureckému.
Z Paříže, 12. listopadu. (Zvl. tel. »N.
L.«) »Journal« tvrdí, že v podminkách, přija-
tých sultánem v příčině uznání dobročinných
ústavů francouzských, počáteční slova: »které
jsou pod protektorátem francouzskýma,
byla vynechána. »Journal« praví, nevymohla-l
si Francie pojmutí slov těch v úmluvu, patrno.
že to jest první rána, kterouž nepopiratelně
francouzský protektorát nad katoliky východu
#16
alto_textblock
#16
utrpěl.
#17
alto_textblock
#17
Fillpinské poslání.
Vůdce povstalců generál Malvar, který by!
od ústředního výboru Filipiňanů potvrzen za
nástupce Aquinalda (jenžto, jak známo, nalézá
se v zajetí Američanů), uveřejnil pro klamaci,
ve které se sám povyšuje za generál-kapitána a
reorganisuje armádu povstalců pod velením dvou
generálmajorů a 4 divisních generálů.
Každý vůdce, který bude Američanům na-
pomáhati, bude považován za velezrádce a po-
dobný osud postihne všecky povstalce, kteři
vzdají se Američanům. Malvar blahopřeje svým
vojákům k docileným úspěchům v poli, jakož
i všem, kteří pro véc svoho dy bojují.
#18
alto_textblock
#18
Denní zprávy.
#19
alto_textblock
#19
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná středová přiloha „,Naučný Obzor“
— Vrchní protektor německých na
cionálů opět osvědčil jim svou přízeň. Všeně-
mecké zastupitelstvo obce Jablonné, usmyslilo si
předělati název svůj, zajisté dost určitý a jasný,
v »Jablonné německé« (Deutsch-Gabel) i podala
ministerstvu v tomto směru žádost. Dalo by se
mysliti, že pan Körber tuto frivolní, potřebou
nijak neodůvodněnou, jenom německo-národní
zpupností diktovanou žádost a limine odmitne.
Však špatně znal by pana chefa kabinetu, kdo
by tak soudil. Docela nadpak. Dr. Körber dal
věe vyšetřiti a minulý čivrtek mohl zvěstovati
pánům z Wolfovy skupiny, že je vše již hotovo,
že třeba jen některým nedůležitým formalitám
vyhověti, aby stalo se po vůli pánův, kteří pří-
vlastek »český« kde mohou v topografli od-
hazují, za to ale všude, kde to jde, přívlastek
»německý« k místním názvům zavěšují. Za ne-
dlouho jmenovati se bude »Gabel« — »Deutsch
Gabel«. A čím odůvodňují tento doplněk ku
větší cti a slávě Germánsstva? Že prý je ještě
jedno, české Jablonné (Gabel) a to že se neustále
mate. Není sice pravdou, že by tomu tak bylo,
že by si zasilatelé tato dvě od sebe vzdálená
místa mátli a stalo-li se to, pak jsou to ojedi-
nělé případy, však k německo-národní demon-
straci stačí. Třeba dobře zaznamenati tulo novou
ochotu páně Körbrovu ke Všeněmcům. Třeb
se osvědčila ve věci jen podřizené, bezvýznamná
není, naopak doplňuje řadu zjevů, z nichž
patrno, že nejvládnější stranou dnes, mimo P -
láky, kteří jsou vždy, všude a za všech okol
ností vládní, jsou — Všeněmci.
— Pod záhlavím »Wacht am Rhein
v Rakousku« přináší mnichovský »Vaterland«
satyru na naše Všeněmce, která chce být
vtipnou a především trefnou. Co se týče vtipu
jest rázu »konservativního«, a není nám po něm
konečně ničeho, ale důsledky od mylných opti
mistických předpokladů odvozené, jsou chybné.
Leč slyšme, co píše mnichovský list: »Každé
všeněmecké křtiny, každý všeněmecký pro-
fessorský kommers a všechno všeněmecké, eo
mezi tím leží, koná se ve znamení »Wacht am
Rhein«. Každý Všeněmec, počinaje všeněmeckým
ševcovským učedníkem až k pohlaváru novo-
germánů Schönererovi vzhůru (či lépe dolů ?) řve
pří každé vhodné i nevhodné příležitosti svou
»Wacht am Rhein«. A vše, všechno nacházej
a hledají Všeněmci ve své »Wacht am Rhein«
Srdnatost a útěchu, vílězství a pomslu a spásu
ještě zvlášť; vše děje se zajisté za zvuků této
plsničky. . . Pojď, milý čtenáři, a následuj mn
v duchu do některého místa v severních anebo
severo-východních Čechách. Slavnostní ticho
noční slavilo svůj vjezd atd. Tak poetickými
noci dávno u nás již nejsou, abychom mohli
říci: »V klidu spějí všichni občané, toliko oko
zákona bdi!« Právě toto oko zákona dnesu
nás více spí než bdí, a většina měšťanů a se-
dláků teprve při lampách v hostincích řádně
oživne. Blížíce se k oknu takto jasně osvětle-
ného hostince, milý čtenáři, shledáváme, že to.
co jsme měli z dáli za řev, jest vlastně »zpě-
vem!« Potajný pohled štěrbinou v okenici ukáže
nám sál, jehož stěny pokryty jsou obrazy
Wolfa, Schönerera, Bismarka a Huttena, každý
z nich ovinut jest několika lokty černo červeno-
žlutého sukna. Kolem stolu sedí skupina čtvrt
ních, polovičních výrostků i lidí dospělýeh
kolem mocných pohárů — to jsou Všeněmcil
— A nyní řve to, ječí, zvučí a vyje. — —
Na to následuje »básnický« rozbor všeněmecké
hymny, až po známou výzvu pěvcovu: »Kdo
chce býti Rýna strážcem?« Pisatel, Němec z
Čech (dopis je datován »Aus Böhmen«), táže
se po té — v listě říšskoněmeckém —: »V Če-
chách, v Rakousku napadne lidem, že s napje-
tím všech sil řvou ven do světa: »Kdo žez
vás rakouských státních občanů chce býti stráž-
cem Rýna?« Co od nás poctivých Němcův
Čechách všechno tihle Všeněmci nežádají ! My
prý máme všechen svůj majetek zpeněžiti a nej-
bližším rychlovlakem odjeti směrem ke Kolinu,
Bonnu a Mohuči, a tu posaditi se na zelený
#20
alto_textblock
#20
břeh Rýna s halapartnou v ruce a jej střežiti
Tu bych byl věru žádostivým, kdo by se v Če-
chách propůjčil za hlídače Rýna? Proto vyznívá
také mocný řev všeněmeckých pěvců beze všeho
výsledku! »Statisíci trhne to bleskem a oko září
leskem!« To je trochu neskromné, milí páni
pěvcil . . . Jestliže těmi statisíci něco trhine,
pak je to nejvýše zděšení z roty — zešilevších
zpěváků. To snad tilo právě nahlédli, protože
hned dále fvou: »Budiž v klidu, vlasti milá, —
my všichni strážného chopíme se dila!« To se
vám dobře podařilo 1 — pokračuje pisatel dále.
Nechce-li jíti nikdo, jděte raději sami! Ne-
mohlo by ani býti chvalitebnějšího a k tomu
požehnanějšího rozhodnutí! Kdyby jednou
přišla hodina, v níž bychom my Němci v Če-
chách, v Chebu a Podmoklech, pluk rakouských
Všeněmců, se všemi jich přes míru otylými,
chromými a hrbatými vůdci v čele, viděli, an
parou unášen jest v dál třebas až do Nimwe
(kteréž, jak známo, leží také na Rýně), abychom
je už nikdy více nespatřili, pak byls si mohla
oddechnouti, vlasti milá, pak by's mohlo býti
věru klidno, milé Rakousko!« Polud »Vater-
land«! To jest všechno náramně překrásné.
bohužel však příliš opřimistické! Satyra, kter
se klame, byť byla sebe trefněji myšlena, ne-
trefi! Zbožný pisatel se mýlí, posmívá li se sta-
tisícům, kteří prý žasnou v uzavřeniém území
nad šílenými pěvci písně »Wacht am Rhein!«
Naopak, toto pro Němce dnes v Čechách nej-
sladší šilenství veliká většina našich Němců pro-
dělává s sebou s největší odevzdaností a uvě-
doměním, neboť v šílenství tomto jest výtečný
systém a půjdou-li jednou pluky všeněmecké
směrem shora naznučeným — míní s sebou
vzíti také hned »spolkové země rakouské!«
Zvlášť kdyby měli mluviti Němci chebští
podmokelšti. Zpívali by docela jinou, než myslí
naivní německý pan páter v mnichovském
»Vaterlandu!«
— Z Opavy, 12. listopadu. (Zvl. tel. »N. L.«)
Obeení volby v Kateřinkách, které počnou ve
čtvriek a připraveny byly od opavských Némeů
neslýchaným nátlakem a znásilňováním českých
odvislých voličů, hrozi poskytnouti nevídaný
dosud i ve Slezsku obraz. Zdejší německé listy
volají na volební den všecky opavské Němce
k válečné výpravě do Kateřinek, kam prý česká
strana povolala si na pomoc rváče z Prahy(
Již dnes chodí po obci němečti dobře placení
provokatéři, kteří mají hnáti vodu na mlýn těm,
kdo je vyslali.
— Z České Akademie pro vědy, slo-
vesnost a uměni. Třída II. uděli v r. 1902
podpory za účelem bádání v oboru věd přírod-
ních, matematických a lékařských v eelkovém
obnosu 7086 korun. Dáte budou udělena tř
stipendia po 400 kor. Žádosti dlužno podat
kanceláři Akademie do 31. ledna 1902.
— Osobní. Pan MUDr. Josef Fišer, dřív
prak. lékař v Kukse u Dvora Král. n. Lab., byl
jmenován zemským výborem vévodství krajinskéhio
sekundářem zemské nemocnice v Lublani.
— Rodinné zprávy. Slečna Marie Šepsov
z Prahy a pan Antonín Konrad, inženýr v Libě-
jicích, slavili sňatek svůj dne 10. t. m. v chrámu
u sv. Havla v Praze. — Paní Marie Milinov ská
roz. Bürgermeistrova z Mirovic a pan Emanuel Mi-
linovský, městský zahradnik v Příbrami, slavili
sňatek dne 12. listopadu ve františkánském kostele
v Praze. — Paní Zdenka Huškova roz. Netu-
šilova z České Třebové a p. Ladislav Hušek, dro-
guista ve Vys. Mýtě, slavili sňatek dne 12. listopadu
v chrámu v České 1 řebové.
— Úmrtí. Včera zemřel p. Karel F. S wo-
boda, býv. ředitel cukrovaru a c. k. inspektor.
v 58. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 3. hod.
z chrámu Páně u sv. Petra na olšanský břbitov. —
V Litomyšli zemřel dne 12. listopadu pan Václ av
Berounský, mistr kartáčnický, v 76. roce věku
svého ochrnutím plic. Pohřeb konán bude ve čtvrtek
dne 14. listopadu odpoledne na hřbitov sv. Anny.
— Installaco roktora českého vysokého učení
Karlo-Ferdinandova bude se konati ve středu dne
27. listopadu.
— Z kruhů advokátních. Pan JUDr. Josef
Sommer, advokát v Hořicích, ustanoven byl dekretem
výboru advokátní komory král. českého v Praze, ze
dne 9. t. m. 1901 č. 2980, substilutem zesnulého p.
JUDra. Karla Rumla, zem. advokáta v Hořicích.
— Pohřeb pana Josefa Čapka, bývalého
starosty semilského, konati se bude dnes ve středu
o 2. hod. odpolední z domu smulku na hřbitov
semilský.
— Vrchní ředitel ústavu chudinského
města Praby, odstupující městský radní pan Vá-
elav Kasalický, rozloučil se včera s úřadnictvem
kanceláře toholo ústavu. V plném počtu shromážděné
úřadnictvo podalo mu na důkaz, jaké vážnostia
oblibě v jich kruhu se těšil, skvostně provedenou
adresu následujícího znění: »Slovutný pane! Račte
laskavě dovoliti, abychom ne z pouhé formality.
nýbrž s opravdovou upřímností vysloviti Vám směli
nejvřelejší díky za veškeré ty nesčetné projevy
přízně, jimiž Jste nás po celý čas svého úřadování
v pravdě zahrnoval. Ujišťujeme Vás, slovutný pane,
že povždy rádi a s vděčností vzpomínati budeme
laskavosti a spravedlnosti Vaší a prosíme Vás, abyste
i na dále přízeň svoji nám zachovati ráčil.« Pan
vrchní ředitel mile překvapen a dojat poděkoval
úřadnictvu a rozloučil se s ním velmi přátelsky.
— Jmenováni na školách pražských. Ve
včerejší schůzi městské rady pražské byli jmenovánii
def. řídícím učitelem obecné školy na Vyšehradě p.
Frant. Slánský, učitel na ob. chlap. škole v Hole-
šovicích; definitivní lídící učiteikou divčí školy na
Vyšehradě sl. Karla Řezáčova, učitelka na ob.
škole dívčí u sv. Františka; del. učitelem na obecné
chlapecké škole u sv. Františka p. Jan Sucharda,
zal. učitel na ob. škole chlapecké v Bubnech; defin.
učitelem při obecné chlap. škole na Vyšehradě pan
Alex. Mašek, zat. učitel na Hrádku; deí, učitelem
při ob. a měšť. škole na Hradčanech p. Frant. Z vo-
níček, zat. učitel na škole u nejsv. Trojíce; defin.
učitelem při ob. a měšť. škole na Hradčanech pan
Václav Růžek, zat. podučitel na Hrádku; defin.
učitelkou na ob. a měšť. škole v Bubnech Božena
Robouská, podučit. na téže škole; def. poduči-
telem na obec. a měšt. škole na Hrádku p. Petr
Dejmek, zatímní podučitel u sv. Jindřicha; defin.
podučitelem při obecné a měšť. škole na Hradčanech
p. Karel Hájek, učitel ve vychovatelně Olivových
v Říčanech; def. podučitelem při ob. a měšť. škole
na Vyšehradě p. Jan Gmach, zat. podučítel na
Karlově; def. podučitelem na ob. chlap. škole u sv.
Vojtěcha p. Ant. Hrych, zat. poduč. na novoměst-
ské škole; def. podučitelem na ob. chlap. škole u sv
Vojtěcha p. Ant. Vinepal, zal. učitel na Hrádku
a def. podučitelkou při obecné škole dívčí na Vyše-
hradě sl. Konstance Smolková, zat. učitelka n
Maninách.
— Ze zemské školní rady. Ve včerejšt
schůzi povoleno bylo zřízení dvojtřídní školy v Dol-
ních Hořicích (okres Tábor), jednotřídní školy v Po-
tvorově (okres plzeňský), celoroční expositury ve
Všerulově (okres Dolní Kralovice) a v Radnavě (okr
Pelhřimuv).
— Vyhláška o užších volbách do sboru
obecních starších byla dnes nalepena na praž
ských nárožích. Uvádí se v ní, že ve smyslu § 53.
pr. ob. řádu nutno vykonati užší volbu na M alé
straně ve sboru II. mezi pp. Janem Heraine m.
továrním inženýrem a stavitelem a Jos. Kleine
rem, c. k. pošt. kontrolorem; ve sboru III. má být
zvoten jeden obecní starší na 3 leta a sice v užší
volbě mezi p. Tomášem Cetlovským, podko-
vářem a Ant. Svobodou, obchodníkem s dřívím
#21
alto_textblock
#21
a povozníkem. Dále natno vykonati užší volbu v
třelím sboru holešovickobubenském mezi
pp. Joselem Hübschem, klempířem a Václavem
Varvažovským, strojníkem. Užší tyto volby
budou se konati ve středu dne 20. listopadua
sice od 9. hod. dopol. do 5. hod. odpol. — Včera
večer s těmito vyhláškami byla potiž v presidiu
rady městské na radnici. Dle dáného nařízení měla
být vyhláška ještě včera večer odevzdána návěšt-
nímu ústavu, aby ji dal nalepit. Sluha přinesl však
celý náklad do presidia nazpět se sdélením, že firma
Kubásak a spol. přijetí vyhlášky odepčela, poněvadz
koncessi předala firmě A. Renn. O tomlo předání
nebylo však presidiu na radnici pranic oznámenoa
tak povstaly rozpaky, co se s vyhláškou má státi.
Konečně rozhodnuto, že odevzdá se náklad vyhlášky
firmě A. Renn.
— První schůze městské rady pražská
konala se včera. Po její zahájení připomenul sta-
rosta p. dr. Srb, že rada městská poprvé zasedá-
novém složení. Přátelskými slovy uvítal všechny
její členy, dožaduje se podpory jejich a vyslovujs
naději, že svorností a horlivostí zdaři se vykonati
mnoho plodné práce ve prospěch obce. — Na to
ujal se slova měst. rada p. dr. Podlipný a po-
ukázal na způsob, jakým se provedly volby do rady
městské. Pravil, že se při volbách těch žádný zřetel
nebral na početní sílu toho kterého sdružení, nýbrž
jen na lihovůlí dvou, mezi sebou se domiuvivájch
stran. Tím se stalo, že sdružení p. dra. Friče bylo
vyhraženo 9 míst v městské radě a sdružení dra.
Podlipného, které jen o několik členů je slabší, při-
padla jen dvě místa, která jim dle početní
síly svobodomyslných zástupců na Starém měslé
musila vším právem připadnouti. Kdyby
se při volbě členů rady městské bylo jednalo spra-
vedlivě, dle klíče, který jest v každém parlamentním
sdružení obvyklým, bylo by se musilo sdružení svo-
bodomyslnému, jehož předsedou jest dr. Podlipný,
vyhraditi více míst v radě městské. Také ti obecní
starší, kteří se nenalézají v žádném sdružení, měli
právo alespoň na jedno místo v radě městské. Tím
způsobem bylo by se předešlo všem trpkostema
usnadnilo to, co jest přáním všech stran, totiž
klidná, na vzájemné dohodě kolvíef úspěšná práce.
Rečník prohlašuje proto, že jednání takové nese
přímo známku strannickosti a že tím na početně
slabších stranách členů sboru obecních starších bylo
spácháno majorisování, ba přímo znásilnční. Po-
něvadž presidium rady městské, dle zpráv řečníku
zdělených, o tomto aktu nespravedlnosti mělo vě-
domosť, přivádí to řečník loyálně na vědomí a dle
potřeby bude mít jednání toto své důsledky. —
Starosta p. dr. Srb odvětil, že nebyl od nikoho za
intervenci žádán a že úplné ponechal věc, jak také
slušno, stranám samým. Pan dr. Holubovsky
prohlásil, že strana národní vyjednala pro sebe 12
městských radních a straně svobodomyslné ujedná-
ním připadlo také 12 členů městské rady a tu bylo
věcí obou stran svobadomyslných o těch 12 míst se
dohodnouti. — Ze sdružení p. dra. Friče bylo
sděleno, že nespočívá na pravdě tvrzení, že v radě
městské nezasedají zástupcové všech stran ve sburu
obecních starších existujících. Neboť kromě 12 zá-
stupců strany sfaročeské jest v městské radě 9 zá-
stupců svobodomyslných ze sdružení dra. Friče, 2 ze
sdružení pana dra. Podlipného a 1 ze členů sboru,
kteří do žádného sdružení nevstoupili. Mezi sdru-
ženími svobodemyslnými před volbou do rady
městské letos nebylo vyjednáváno. —
Na to byl vyřízen jednací pořad schůze.
V rozpravě o rozpočtu obecním na rok 1902 městský
rada p. dr. Podlipný opětoval návrh na zřízení
zimní, resp. krytě plovárny a aby k tomu cíli na
adaptaci bývalé strojovny na Zofiné byl zařaděn do
rozpočtu obnos 110.000 korun. Za tento návrh v ho-
spodářské komisi přimlonval se ob. st. pan Vaniček.
Rozpravy zúčastnili se pp. m. r. Jirousek, Voitl, dr.
Městecký a Tereba, kteří v zásadě s návrhem sou-
hlasili. Vyslovili však mínění, že záležitost měla by
se přenechati soukromému podnikateli, kterému by
obec určitým způsobem vyšla vstříc. Uvedeno také,
že strojovna žofínská k tomuto účelu se nehosií.
Návrh m. r. pana dra. Podlipného byl potom schvá-
len. — Vyhověno bylo 92 žádostem za příznsní
práva domovského ve smyslu zákona z roku 1806
18 žádostí bylo zamítnuto.
— Akce za účelem ajednocení svobodo-
myslných členů sboru obecních starších. Po
ustavení nedávnými volbami doplněného sboru
obecních starších poprvé mají příslušníci národní
strany svobodomyslné většinu, ale s opravdovým
politováním přemnozí patřili na to, kterak tato
většina je roztříštěna. Dvě sdružení svobodomysiná
jsou na radnici založena a řada odhodlaných pra-
covníků nalezá se na rozcestí, ohlašujíc, že pro-
zatím nevstoupí do žádného z obou středisk. Tento
neblahý stav odstraniti a národní stranu svobodo-
myslnou na radnici zeeliti, obralo si za úkol ně-
kolik obecních starších, k žádnému sdružení nená-
ležejících. Po úradě rozeslán byl včera všem svobodo-
myslným obecním starším přípis následujícího obsahu:
»Velectěný pane kollego! Prosti jsouce vší osobní
ambice, chceme pokusiti se o to, aby členové sboru
obecních starších, náležející straně svobodomyslné,
sesťoupili se v jediný klub, a za účelem rozhovoru
o tomto pokuse svoláváme schůzi pp. svobodomysl-
ných členů sboru obecních starších na pondělí dne
18. listopadu o 4. hod. odp. do síně č. 28 na ra-
dnici staroměstské a žádáme Vás, abyste ráčil do
schůze té se dostaviti. K tomuto kroku vedou nás
jedině věcné důvody, a těm pp. kollegům, kteři mnji
v první řadě na mysli zájem a důstojnost strany
svobodomyslné, myslíme že netřeba blíže odhodlání
naše odůvodňovati. Zájem a důstojnost strany svo-
bodomyslné vyžaduje, aby na radnici právě tak
jednotně byla representována, jako strana národní.
Utvořením jediného klubu však nemusí a nemá býti
vyloučeno, ahy v rámci klubu zůstala nebo utvořila
se menší sdružení buď podle čtvrtí nebo podle jiných
kriterií. Mimo to sluší vziti spravedlivý zřetel na
oblížné postavení nově zvolených svobadomyslných
členů sboru, kteří přišli na radnici po rozdvojení se
strany svobodomyslné, a od nichž nelze žádati, aby
přidali se k jednomu nebo druhému sdružení a tak
dali jednomu přednost před druhým a dělali tim
soudce nad událostmi, jež jsou jim jen z povzdáli
známy. To platí také o pp. členech sboru, kteří zvo-
leni byli za Libeň. Předpokládajíce plným právem
dobrou vůli u všech pp. kollegů svobadomyslné
strany, těšíme se na účastenství všech při uvedeně
poradě. V Praze, dne 12. listopadu 1901. J. Ort. dr.
Nesý, Al. Vaníček. — Dle našich informací se zdarem
setká se akce na svolání schůze, neboť u obou sdru-
žení jeví se s lím souhlas.
T Češi a Slováci. »Budapesti Hírlap«, nej-
rozšířenější list maďarský, přinesl ve svém čtvrtečním
čísle poznovu zajímavý doklad o tom, jak vel ice sto-
puje všechny zprávy, jež o Českoslovanské jednoté
ve veřejnosti se objeví. Je známo, že výbor léto ná-
rodní jednoty úzkostlivě dbá toho, aby nevyšloa
čistě kulturní činnosti jeho ve prospěch ubohých Slo-
váků do novin skoro ničeho a že obmezuje se na
zprávy důvěrné, jež příznivcům svým k informaci
podává. Slává se totiž stále, že Maďaři maří a kři-
žují činnost jednoty českoslovanské, ačkoli tato jest
tak nevinná a nikdy nevybočuje z mezí zákonitých,
stanovami vyměřených, že výtek nelze jí činiti pra-
žádných. Realistický denník pražský přinesl před
krátkem v několika řádcích zprávičku o činnosti jed-
noty, kterou některý sakademik« chtěl snad jednotě
pomoci; neprozřetelně však učinil to bez souhlasu
výboru jednoty, který by zajisté motivy takové pu-
bíikace jinak upravil. »Budapeati Hirlap« skoro do-
slovně překládá si tuto zprávičku, upozorňuje na
toto nové nebezpečí, jež s této strany dle Masary-
kova orgánu Slovensku hrozí a navazuje k ní tento
trumf: »V jakém rozměru rozšiřují agenti jednoty
české knihy mezi našimi Slováky, snažil se objas-
niti překvapujícími daty školní inspektor Libertiny
při nejposlednější schůzi Nitranské župy, který při
této příležitosti učinil toto zajímavé sdělení: Jakožto
školní dozorce nemohu uznati oprávněnost výtky, ža
správa naší župy neučinila ničeho proti hro zicímu
panslavskému proudu. Jest známa věc, že knihy a
spisy panslavského ducha, jež zvenčí pašují mezi
slovenský lid, kdekoli jsem jen mohl, jsem sbírala
na vozy jsem jich dal svézti na dvůr
župního domu, kde byly spáleny. Ale vše je
marné, protože stojíme před proudem tak silným, že
nemáme sami síly, abychom s úspěchem ho překo-
nali.« — Jsme přesvědčení, že tichou prací prospělo
by se i v redakci rea istického denníku více než a
bombasty posílanými do Zlámaných Lhot. Na zajíce