ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bb3a89a0-661e-11dc-8e6b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXl.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu dne 13. listopadu 190.
#3 alto_textblock #3
Číslo 313.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. listy O přilohami („„Naučný Obzor“ ve střudu a „Literárni Hlidka v pátek) předplácí sst Praze v administraai . . . . 2 K- na měsín za čivzi leta . . . . . 6 K — s dvojí doníšku a dtvt leta . ajisíkách: na něsle . .. Poštou: na měsíe n dtrri. . . . kei s dvají zásilioe sa čivst lel kei
#5 alto_textblock #5
na rilei
#6 alto_textblock #6
V drobném prodeji ranní čísla o sobě . . . vdpolední . . . . na z Ve filialkích na venkovš ranní čáslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 6
#7 alto_textblock #7
Inseráty plati sa hstové napřel Přečplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. a Tam nachízají se též redakee Uskárna a ozpešice „Národnich Listě“. Řukopisy se nevraonji.
#8 alto_textblock #8
Nevrlost páně Körbrova.
#9 alto_textblock #9
Zvolňounké tempo, jež v dělnosti no vého parlamentu posud se jeví, nenabývá rychlosti žádnými praktikami, které se po- kusily popohnati jej. Ústavní stroj sotva se pohybuje a skřípá ve všech kolech svých. Od 17. října jsme už ve čtvrtém témdnia všechna plodná práce v parlamentě jako by byla začarována. Snad by přec ten den ne- byl býval šťastně zvolen ke svolání poslanců říšských? Snad by přece byla na něm uvázla nějaká kletba z r. 1899! Ne a ne se hnout! Ani když dr. Körber na rychlo odejel za panovníkem do Uher. Ani když v parlamentě pohrozil, že odstoupí od vlády Ani když opět se smířil s drem. Rezkem Ani když jeho kollegové ministerští na rychlo zostřili v úřadech pro království české ně- kolik »výnosů« proti právům jazyka českého Ani když německým parcelářům v severních Čechách na úkor platných předpisův o ob sazování uprázdněných kanovnických míst v Litoměřicích bylo se dostalo blahosklonného presentu kanonikátu, jenž po zesnulém Če- chovi náležel opět katolickému knězi naro- zenému v Čechách a národnosti české. Ani když německá »nadřeč« v samém parla- mentě slavila na kvitancích o poslaneckých diétách skvělé vítězství nad nenáviděnou češtinou! To všechno nebylo a není pranie platno ani dělnosti parlamentu, ani záměrům a politickému rozpočtu p. dra. Körbra. Člověk, poněkud náchylný k pověrčivosti, opravdu už by mohl domýšleti se, že datum 17. října posavadnímu předsedovi vídeňského ministerstva nesvědčí. A on zajisté má nervy velmi dobré. Svolalť parlament schválně na ten historický den, aby dokázal, že se ho nebojí, že jest prost vší politické citlivostia všech předsudků. Však tím časem už vyšlo na jevo, že i v Rakousku mezi nebem a zemí jsou věci, o kterých filosofii páně Körbrově ani se nezdálo, a s nimiž neradno žertovat ani takovému čelu, o němž příslov praví, že jest lepší než poplužní dvůr! Slovem, den 17. října 1899 pan dr. Körber neměl sám připomínat národu če- skému tak příliš okázale. Ten den strmí mezi ním a mezi národem naším nikoli jako nějaká chvíle nedorozumění, které časem svým seslábne a se vyjasní, nýbrž jako hodina velikého, zásadního nepřátelství, které nemůže býti smířeno leda úplným odpy káním Jestli pan dr. Körber si jasně vědom svého posavadního poměru k národu českému) Věnuje li za celý měsíc jen třeba pět minut chladné, střízlivé, objektivní úvahy onomu faktu, které má datum 17. října 18.9 a na němž i jméno jeho se skvěje? Dovede-li pan dr. Körber za celý rok jen na čtvrt hodiny vmysliti se v úřad státníka opravdu rakou ského vzhledem k národu českému? Dovede li postaviti se vůči tomuto národu někdy na chvilku sám a sám bez assistence, bez do zoru, bez nátlaku, bez komanda nejurput- nějších a nesmířitelných nepřátel jeho? Dovede-li kdy vznésti se k dějinné velikost rakouského státníka, jenž by poznal a uznal že bez spravedlivého uspokojení národa če ského v jeho právích jazykových, zemských a státních pořádek, mír a blaho říše rakou- ské jsou věci naprosto nemožné a rovněž na- prosto nemožné že jest všechno další, sebe krutější usilování o potlačení a vyhubení toho národa? Dovede-li pan dr. Körber zjednati si od oblehajících jej stále a našeptávajících mu Všeněmců a všelikých parcelářů králov ství českého na chvilku nerušený klid, aby konečně počal opravdově studovati otázku českou a otázku rakouskou, která právé z jeho vlády nabyla ostrosti a aktualnosti az povážlive? Má-li jen tušení, že otázka rakou- ská úplně se kryje s otázkou českou? Po- chopí-li kdy, že mír, blaho, budoucnost, samo- statnost a velmocenské postavení monarchie habsburské závisí na spravedlivém vyřízen otázky české, otázky království a národa če ského?. Jeho posavadní rádci, našeptavači a vůd cové ovšem nepovědí mu o těchto věceeh pravdy; ti vedou a zavádějí jej zcela jinam. ti pracují v okolí jeho a s ním jen podle hesla: »Rakousko bude buď německé, nebo nebude vůbec!«, ti podněcují jej proti národu českému do příkrosti vždy větší a větší.. A za takových poměrů, zjevných celému světu, někdo může posud se diviti, že parla- ment vídeňský, zasedající od 17. října už na čtvrtý týden, poskytuje pramálo naděje, že politický rozpočet páně Körbrův bude vyřízen podle jeho přání, že parlament chutě se pusti do práce, aby vyhověl tužbám ministerského předsedy? Naopak: v pravdě lze diviti se jen tomu, že za takových poměrů parlament ví- deňský do té chvíle jest pohromadě, že vůbec se schází k nějakým sezením, že posud se o něčem tam mluví, že poslanci posud nejsou zase doma; slovem: že v parlamentě páně Körbrově všechno jde ještě tak, jak to jde. Nejnověji se dvou stran jeví se snaha, pomoci pariamentu vídeňskému na nohy, aby — šlapál vládní mlýn. Krakovský »Czas« v čísle svém ze so- boty právě minulé podjal se úlohy, přiměti Čechy i Němce, aby co nejrychleji přikročili k vyřízení rozpočtu státního, vlastné rozpo- čtův slátních, aby dr. Körber nemusil užiti zase § 14. státních základních zákonův, jako nejbližší předchůdcové jeho. Při té příleži- tosti jmenovaný časopis učinil některé vý roky velice zajímavé a nasvědčující, z jakého pramene pocházejí. Čechové i Němci prý zapomínají, že nynější parlament i když pra- cuje a koná své úkoly, se stanoviska státní
#10 alto_textblock #10
správy jest spíše překážkou než pomocí,a že udržování ho při životě jest věc velmi drahá a útratná, jakož prý dokazuje rozpo čet státní. — Že ve státní správě rakouské. posud nevymřeli živlové, jimž všechna ústav- nost, všechen parlamentarism jest solí v očích. a kteří by nejraději uvítali návrat k absolu- tismu Metternichovu a Bachovu, není potřebí rozhlašovati z Vídně do světa oklikou na Krakov, také jest zcela zbytečno připomínati poplatnictvu rakouskému, že parlament stoj peníze. Víme, že stojí velmi mnoho peněz, a že tyto peníze jsou tím dražší, čím špat nější některý parlament jest. Ale ani vláda není zadarmo, i vláda stojí peníze, velmi mnoho peněz, tím více peněz, čím jest špat nější. Žbývá jen otázka: co konečně jest dražší: špatný parlamen nebo špatná vláda? Poplatníci ra kouští mají jen za padesát let, posléze mi- nulých, v tom oboru tolik zkušeností, že as sotva budou vyčítat členům nynějšího parla- mentu ty — desítizlatové diéty. Vytýká-li dále »Czas« stranám parla mentním, že samy vyhrožují vládě zničením parlamentu a že ke zničení tomu pracují kdežto prý vláda říšskou radu prosí, aby se nezabijela sama: nesrovnává se to s hořej ším tvrzením jeho, že pariament, i když pra- cuje a svůj úkol koná, státní správě jes spíše překážkou, než pomocí. Že by práve dr. Körber, jako předseda ministerstva ne- parlamentního, tak příliš se byl zamiloval do života nynějšího parlamentu, to jest také novinka velice zajímavá, ale jen pro toho. kdo dosud nepoznal, v zajetí ktere parlamentní strany on vězí, která parlamentní strana jeh ministerské křeslo podpíráa hlídá. V objetí této strany p. dr. Körber má se cítiti zcela bezpečen proti všelikému poli tickému průvanu. Tak zajisté poradil mu původce vídeňského dopisu v nedělním čísle »Bohemie«. Dle tohoto politického pro- roka dr. Körber dostane od nynějšího parla mentu konečné i rozpočet i disposiční fond a nemá prý potřebí, aby k vůli témto věcen ještě dále se rozčiloval!. Jen tolik prý už nyní jest jisto, že do 20. prosince t. r. to nebude.
#11 alto_textblock #11
Říšská rada.
#12 alto_textblock #12
Poolanecká sněmovna. (70, schůze.) Z Vídně, 12. listopadu. (Telefonická zpráva »Národních Lista«.) Sněmovna zase zabývala se volbam haličskými. Tentokráte zemskými. Volby haličské staly se historicko-typiekými jako polský sném. S představou jejich spojeny jsou určité attributy. Ale žádný pěkný. Nemůže býti v zájmu vážnosti země a ješté méně ke cti vládnoue strany polské, že kdykoliv odbudou se volby v Halíči, ať zemské, ať do vídeňského parla- mentu, vždycky před cizím forem — a tim je řišská rada — slyšet od neodvislých a samo- statných elementů, polských i ruských, žaloby povahy nejvážnější a druhu nejpovážlivéjšího na nepřistojnosti, neplechy, nesprávnosti, očividné podvody, ba násili na statcích a živolech. Leccos změnilo se v Rasousku a také v severovýchodním jeho království: rozšířilo s volební právo na pétizlatové poplatniky a zave- deno všeobecné, třeba nepřímě právo hlasovacl. vystřídali se v politické správě Potocki, Zaleski Badeni, Sanguszko a Pininski, ale haličské volby zůstaly. Čas a všechny obraty, pokrok a duel doby nedotkl se jich. Zakořeněné zlo nevyple něno — zvyklost působí silou setrvačnou a prav dou se osvédčuje tvrzení, že věci špatně jsou stálejšími, nežli dob é. Zajisté velikou, ne-li hlavní vinu takovýeh poměrů neblahých má hospodářská tíseň a ne dostatek vzdělání v širokých a hlubokých vrst vách lidu. Oba tyto defekty mají v zápětí po litickou odvislost, která je žirnou půdou pro všeliké nekalé rejdy. Tam, kde není ekonomi- cké samostatnosti, která nejvíce dodává opory proti pokusům politického panství a kde nen osobní a politické uvědomělosti, která je vý sledkem politické výchovy, jsou akty násilí p volbäch možny, ba pravidelny, jaké dnes opě v rozpravě o pilném návrhu posl. prof. Roman čuka a soudr. dostaly se ve všeobecnou zná Jakmile jsou zjištěny příčiny choroby — a myslime, že uvedené právě rozpoznání je správným — je léčba snadnou. Všechny re kriminace ve sborech parlamentních mohou být nanejvýše toliko polevou. Skutečné uzdraven musí přijiti z dola. Zvelebou hmotnou a mo rálni mízeti budou pomalu skutky politické de prevace, které staly se smutnou specialitou Haliče. Velice kruté byly žaloby, které vznesly n vládu zemskou, na jednotlivé politické úřadníky na konservativní stranu haličskou a její zemský volebni výbor posl. prof. Romančuk, Mikuláš Vasilko a Dašinský. Neseslabil dojem jich an ministerský předseda dr. Körber, ani David Abrahamovič a dokonce nevyvrátili jich. Ta- ková fakta nedají se omluviti vysvětliti, taková lze jen odsou- diti a zatratiti, jak učinil ve stručném, ale jadrném prohlášení předseda klubu poslaneů českých dr. Pacák. Zaujal k návrhu stanovisko přesně autonomistické — v ten rozum, že volby zemské, jich šetření a pověření nenáležejí před kompetenci říšské rady, nýbrž před forum zemských sněmů. Dr. Pacák však zároveň vytkl poslavení české delegace k interním spo rům a bojům haličským vedeným oběma slo
#13 alto_textblock #13
most.
#14 alto_textblock #14
vanskými kmeny vyslovuje politování, že ved se mezi nimi boj, spolu však přání po koneč ném míru. Nepodařilo se tuto věc dnes do jednati. Stane se tak teprve ve čtvrtek. Debata o pilném návrhu ve příčině usazo- váaí se francouzských řeholí v Rakousku se pořád více a více oddaluje.
#15 alto_textblock #15
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 1115 hod. dopol Okr. soud josefovský (Vídeň) zaslal přípis v ně- kolika immunitních záležitostech posl. dra. Luegra okr. soudy mostský a přemyšlský odvolaly někdejš své žádosti za vydání posl. Herzoga resp Vilka. Posl: Holanský podal 360 petic za příčino zřízení české university v Brně. Mezi došlými spisy jsou pilné návrhy posl Ferjančiče a sp. na zřízenl jihoslovanské uni- versily s fakultami právnickou, filosofickou a boho- sloveckou; — Schraffelův a sp. ve věcec nouze. V odůvodnění Ferjančičova návrhu ukazuje s na to, že Slovinci déle než 50 let kladou požadavek university. Požadavek ten nabyl nyní aktuální důle- žitosti odpovědí, kterou dál ministr osvěty na inter- pelaci posl. bar. Malfata. Jihoslovanů je přes dv milliony a- každoročně přes 700 studujících musí po- sílati na německé university. Každé prodlévaní v této záležitosti bylo by toliko ubližováním Jiho- slovanům. Jedná se o vysoce důležitý, velmi dobře odůvodněný požadavek kulturní povahy, o jehož splnění musí míli zvýšený zájem netoliko Jiho- slované, nýbrž i rakouskál správa státu. Návrhy podali: posl. Kittel a sp. na revis pozemkové daně v krajinách, kde těží se nhlí; posl. Schalk a sp. na zřízení medicinské fakulty v Linci. Dotazy učinili poslanci: Hájek a sp. p ruských clech na polské knihy, tištěné v cízině; — Zázvorka a sp. po týrání sirotka Starka v Praze jeho pěstounem a po vyšetření příčin jeho smrti; — Em. Hrubý a sp. po chování se berních úřadů k zeměděicům, stiženým živelními pohromami v ří- čanském okresu a berních orgánů k střežovské slatkářce; — Cingr a sp. po zakročení st. zastu- pilelstva pražského proti berounskému hodináři Pokovi Černý a sp. po chování se důstojníků k záložníkům učitelům o letošních branných cviceních a po zaba- vování sluděntských novin v Praze: — Choc a sp po poměrech při rozhodčíní soudu dělnické úrazovn pro království české; — Em. Hrubý a spol. po úřadní činnosti při vymáhání daní v některých če- ských okresích; — Fressl a sp. po kn. Auersper- gově processu pro lesní škody v Nepomuku: Prášek a sp. pro pokulování statkáře v Českém Dubě za to, že neohlásil povoznickou živnost; Choc a sp. po trestním odsouzení Hliňáka pro pře- stupek 8 191 tr. zák. a zachování se soudců v této věcí a po výplatě provisí bratrskou pokladnou české baňské společnosti; — Fress! a sp. po správě dělnické úrazovny v Čechách a jejích volbách: — dr. Schreiner a sp. po nedostatcích telefonního spojení Plzně a západních Čech s Prahou a Vídní — Berger a spol. po sestátnění sprostředkování práce: — dr. Piaček a sp. po změně jmen v če- ském jazykovém území; —Hanich a sp. po za- držování dělnické mzdy těžařskýmn stávkářům. Miistr financí dr. Böhm-Bawerk odpo- věděl na dotaz po poplatkovém ekvivalentu hasič- ském a po zjednodušení texlu na směnečných blan- kelech úřadních a j; — na Gregorčičův po poplatkové svobodě žádosti za přijetí do domov- ského svazku, že ministr již 17. dubna t. r nařídil finančním úřadům, aby přilohy, jako vysvědčení, snubní, domovské listy a pod., k tomuto účelu vy- stavované, považovaly se za prosty kolku; — na Lecherův a sp. po nedostatku 5—10 korun, že 10korunové bankovky vydávány budou dle mož- nosti dle výkupu státovek. Zatím pomýšlelo se v shodě s Uhrami na vydání zlatých 1Ukorunových mincí v rozsahu podmíněném okolnostmi a opalření to se již provádí. Posl. dr. Dyk podává dolaz na ministra financi předsedu ministerského ve příčině nesprávného jed nání hejtmanství kralovického ve věcech odepisování daní a státních podpor. Přechází se k rokování o pilném návrhu R mančukově stran zlořádův o posledních zemských volbách v Haličí. Posl. Romaněuk odůvodňuje svůj návrh žáda za přísné vyšetření událostí a nesprávnosti, jež udály se o posledních zemských volbách haličských a prost všecky strany bez rozdílu ve jmenu ruského lidu který nikomu neubližuje, v zájmu spravedlnosti. v zájmu lidskosti, by podporovali jeho pilný návrh. Rusy podaný. Při tomto pilném návrhu běží jen o nespravedlivé jednání státních úřadů a vládních orgánů. Arciť nedošlo při posledních volbách k násil noslem tak krvavým, jako roku 1897, ale liška jes rovněž tak zlým dravcem jako vlk a nesťetné ne- spravedlnosti lze zaznamenati také při posledních volbách. Ruský lid nestěžuje si, že podlehl, nýbez na způsob, kterak tato porážka byla způsobena Vláda učinila všecko, aby ruský lid povalila. Tu vy- svítá již z toho, že volby byly položeny na dobu. kdy ruský lid je zaměstnán zemědělskou prací. Polský ústřední volební výbor spojil se se zemskou vládou a od tohoto okamžiku bylo podřízeno této straně vše od místodržitele až do posledního vládního orgánu Řečník předčítá řadu listů a zpráv na doklad svéh tvrzení. Kandidáti polského ústředního volebního vý boru byli zároveň kandidáty vládními. Řečník uvádí četné příklady, že jednalo se ne- spravedlivě při sestavování seznamů voličů. Ve všech končinách haličských vládní úřadníci vykonávali ne- zákonitý vliv na voliče. S polské strany byli obviňo váni Rusové, že dopustili se násilnosti, což měl v zápětí, že byli zatčeni lidé nevinní a zaveden s nimi soudní vyšetřování. Za takových okolností jest vlastně divno, že bylo zvoleno tolik Rusů. Jistě by se to nebylo stalo. kdyby vláda a polský ůstřední výbor nebývaly po- kládaly za opportunní, aby bývalá država Rusů byl zachována. Rusové nechtějí, by se jim vyhražovaly mandáty chtějí poctivý zápas. Jak nespravedlivě se s nimí jedná, je patrno z otázky zřízení stanislavského gym- nasia. Ani se o něm nejednalo. Ptá se, proč vlastně rakouská vláda podporuje polskou poliliku? Rakousko má býti štítem všec svých národů a jen tehda, bude-li jím, bude miti svou oprávněnost a budoucnost. Ministerský předseda vy zýval při zahájení říšské rady k svornosti, avšal nelze v ní žíti, nelíbí li se zlému sousedovi. Vyzývá všecky sněmovní sirany, aby hlasovaly pro pilnost jeho návrhův a pro ně samě nejen k vůli haličským Rusům a Haliči, ale v zájmu celého státu a všech rakouských národů. (Pochvala mezi ruským poslanci). M. p. dr. Körber praví, že bude moci posou dil jednotlivé případy až dostáne výsledek vyšetřo váni, jež provádí se prý přísně. Trestnosti při vol- bách může každý sám udati a bylo by to lepší, než vysílání komisl, neboť soudy jsou veřejné a komisn vyšetřování vymyká se kontrole. Zákon proti volebním zlořádům a zřízení voleb ního soudu, jenž by zkoumal sporné volby, mohlo by se uvážit, jen v souvislosti s jinými ústavními olázkami, k čemuž — dle náhledu vlády — nynějš chvíle nehodí se. O posledních volbách nestalo se tolik násilností jako jindy, což je předsedovi mini stersíva znamením pokroku. Stížností na volby došlo
#16 alto_textblock #16
vůbec poskrovnu — asi 46. Odporuje vyslání vyše třující komise. Stěžovatelé byli vyzváni, aby předlo žili neb uvedli své důkazy. Vyšetřování na místěje svěřeno místodržitelským úřadníkům, aby snad ne prováděli je úřadníci, na něž stěžuje se. Posl. Klofááč prohlašuje, že věc, o niž jde. není místní záležitostí. Osvědčuje přízeň českého národa k haličským Polákům a Rusům a dovozuje. že polský klub je hlavní překážkou slovanské vzá- jemnosti v poslanecké sněmovně. Doráží na okresního hejtmana selčanského pro jeho jednání o posledních zemských volbách v Č chách a prohlašuje, že jeho strana bude hlasovat pro pilnost návrhu. Poslanec M. Vasilko odpovídá na vývody předsedy ministerstva, že jindy arci pracovalo se o haličských volbách pomoci vojska a bylo dost ra- něných i pobitých, avšak zkušenost naučila pro- vaděče voleb chytrosti, jíž docíli se podobných vý sledků. Nenahlíží, jak volební soud mohl by ohro žovati samosprávu. Jak může 13 Rusů mezi 159 zemskými poslanci dopomoci k právu celému ná rodu? Táže se českých poslanců, chtějí-li dopustit aby haličtí Rusové byli tak pokořování? Polský klub a vláda znamenají v Haliči jedno. Polský klub měl by se aspoň zdržeti hlasování. Nebylo by slušno aby svých 67 hlasů jako obžalovaný položil na váhu. Posl. ryt. David Abrahamovič polemisoval nejprvé s Romančukem a připvuštěl, že v Halici mohou se sláti nezákonnosti tak jako jinde. (Odpor v levo.) Takové stesky opakují se již třicet leta přece haličský sněm slyne úctou k zákonu. (Odpor.) Je možnů, aby se byly tak dlouho trpěly? Kdo zná haličské poměry, ví, že mezi Rusy a Poláky byl vždy největší mír. (Odpor mezi Rusy.) Vynasnažení pře- mrštěncův o národní sváry a zápasy byto dosu marné. O volbách nerozhaduje narodnost, nýbrž in- dívidualita kandidátova. Jeho strana soudí, že do- mácí poměry mají rovnati se v zemi a proto dá přislušnou odpověď pouze na haličském sněmě Budou-li stížnosti oprávněny, žádný polský poslane nebude je omlouvati. Ujímá se haličských úřadníků na něž toužilo se a prohlašuje jménem svých přátel, že budou hlasovati proti pilnosti Romančukova na- vrhu. (Hlučná pochvala mezí Polaky.) Ps. Dašiňský navrhuje na počátku své řeči změnu návrhu v ten smysl, aby parlament sám ustanovil vyšetřující komisi. Ličí rozdělení sně- movních kurií haličských a dokazuje, že tamní šlechta je nucena dostati do svých rukou vše- možnými prostředky všecky mandáty městské i ven- kovské kurie, neboť jen tak udrží svou moc. Uvažuje politický význam hlavního volebního výboru polského, jejž porovnává s novoyorskou Tammany Hali a sicilskou mafhii; připouští, že polská šlechta v minulosti získala si mnoho zásluh o lid. avšak s tím větším opovržením pohlíží řečník na šlechtu nynější, jež jen uliskuje lid. Doráží prudce na polské pány a líčí škody, jež vyplývají lidu z tohoto panství. Sama šlochta zmohla by se mezi lidem sotva na mandát, ale jeji sluhové je apportují Témito sluhy jsou: 1. duchovenstvo, jež používá náboženství a dopouští se na lidu politického nátlaku na prospěch slechty, také pomocí novin; 2. volební agitátoři židovští, bez nichž nebylo by polského klubu ani nynější většiny v haličském sněmě; 3. úřadnictvo, jež nabízi se ochotně k veřejným zlořádům. Uvádi celou řadu přikladů, z nichž vy- znivají jmeni mnohých vysokých úřadníků haličských Všechny tyto zlořády — poznamenává — zpln- dila haličská samospráva. Avšak tato samospráva ne platí u polského klubu, jedná-li se o to, zjednati polské šlecltě všemožné výhody a dobrodiní cen- trální vlády. My sociální demokraté — praví řečník — jsme autonomisté, Vynasnažujeme se o úplnou neodvislost každého národa, avšak musíme se rázně opříti politice, jež znamená jen rouhání se samo- správnému principu. Polemisuje s vývody Abrahamovičovými a do- ráží ostře na nového zem. maršálka haličského hr Potockého a konečně prohlašuje, že sociálni demokracie neochabne v hoji s polským klubem, dokud nepomůže lidu k vítězství. (Hlučná pochvala v levo.) Mistopředseda dr. Žaček volá posl. Dašinského k pořádku pro urážku polského klubu a některých osobnosti. (Odpor mezi sociálpími demokraty.) Poslanec dr. Paeňk: Čechové stojí na práv- nickém a zásadním stanovisku, že volby do zem- ských sněmů a jejich správnost mohou býti zkva- šeny jedině příslušným zemským sněmem. (Pochvala na pravici) Od tohoto stanoviska Čechové nikde nikdy neupusti. Poslanec dr Fořt: Také ne na Moravě a v Slezsku. Poslanec dr. Pacák: Ani na Moravě, ani v Slezsku ne. Naše stanovisko neřídí se dle minority neb majority, nýbrž jest stanoviskem přincipiálním. Pan poslanec Vasilko na nás appelloval, abychom různé volební nesprávnosti nekryii. Jeho očekáván jest úplně správné. Stalyli se skutečně volební ne- správnosti, nechceme je nikterak krýti, nýbrž vy- zveme vládu, aby tyto nesprávnosti, pokud se tý kaj úřadníků, vyšetřila a vinníky potrestala. Podobné paušální podozříváni, jako se zde proneslo, nemů- žeme všnk napraviti tím, když budeme hlasovati pro navrženou komisi. Odsuzujeme všecky volební ne- správnosti, litujeme však upřímně, stanou-li se mezi dvěma národnostmi nám zajisté přátelstvím naklo něnými. Přejeme si, aby mezi oběma národy nastal mír, v poměry však se vměšovati nebudeme, jakož vůbec zavrhujeme, aby se někdo cizí vměšoval do našich národnostních poměrů v Čechách jsouce si vědomi, že všeliké vměšování z venku jest uzavře- nému míru na škodu. (Pochvala na lavicích českých.) Navrhují, aby se o všech částech návrhu hlasovalo odděleně. Jest nesprávno žádatí na Česich jako auto- nomistech, aby komise, povolaná z cizí země v jiné zemi vyšetřovala poměry. (Souhlas na lavicích polských a českých.) Přijde čas, kdy se mysli v zemi uklidní a kdy nastane dohodnutí. Strana naše bude hlasovati pro druhou část návrhu, ve které se žádá, by podán byl návrh zákona proti volebním nesprávnostem odmítneme však třetí část, žádající, aby byly zří zeny volební soudy, a to z té příčiny, protože vo lební soudní dvůr nemůže býti zjednán pilným ná- vrhem, protože znamená změnu ústavy a protože jest velice pochybno, zdali by tato instituce mohl lépe zkoumati správnost volby, nežli příslušný zem- ský sněm. (Souhlas na pravici.) Rokování přerušuje se. Po vyřízení některých formalit a když poslane Choc, přihlásiv se k návrhu o slovo, o ně přišel, nejsa právě ve sněmovně, byla schůze v 5 hod. odp ukončena. Příští bude ve čtvrtek v 11 hodin d opol.
#17 alto_textblock #17
Z parlamentních výborů. Z Vidně, 12. listopadu. Berní výbor konal schůzi za předsednictv dra. Kramáře- V debatě o zprávě dra. Dyka v příčině změny zákona stran ode pisování daní při živel ních pohromách podporovali p. Prášek, Ki tinger a dr. Götz návrhy zpravodajovy. Přes odpor ministra financí přijat při hlasován návrh dra. Dyka 20 hlasy proti 5 hlasům iberál ních Němců a dr. Dyk ustanoven zpravodajem pro plenum. Potom rokovalo se o dani z jízdních líst k Posl. Steinwender považuje ji za ospravedl něnou, proto že schodek státních železnic činí 62 millionů a s investicemi dopravními 120 miil.z Jiná dan byla by rovněž tak nepopulární jak talo.
#18 alto_textblock #18
Rozpočtový výbor rokoval včera za pří- tomnosti m.-př. dra. Körbra a ministra financí dra Böhma- Bawerka povšechně dále o rozpočtu n léta 1901—2. Posl. bar. Malfatti prohlásil: dokud nebude řešena otázka tridentské samosprávy a zřízení vlaš- ské university v Terstu dle práva a slušnosti, že mezi vlašským obyvatelstvem nebude klidu, jehož třeba k pěčí o hospodářské zájmy. Vlaši označili svá přání zjevně a stručně, avšak vláda odpověděla strojeně. Dorozumění nezmařili Vlaší, ale vláda německá většina tyrolského sněmu. Universitní otázka vyžaduje bezodkladného řešení a provésti to lze přeložením úplných parallelních kursů vlašských z Inšpruku do Terstu a současným obsazením nej- důležitějších stolic pro filosofii. Potřebné podmínky jsou zde a město Terst nabídlo na stavbu univer- sity 1 mill. K. Kusému řešení, totiž zřízení samo statné fakulíy s vlašskými přednáškami, třeba opříti se již teď s největším důrazem. Vlaši zařídí své jednání dle toho, jak zachová se vláda v obou těchto otázkách. Posianec Kozlovský prohlašuje proti výkla- dům dra. Kramáře, že nesoublasí s úhradou příštích státních vydání dle Kramářova návrhu, neboť kořalka je nápojem chudáka. Není protivníkem kořalečního monopolu, domnívá se však, že třeba počkati na zku- šenosti, jaké s ním budou míti v Rusku. Pojednává o přeplnění haličských škol a lituje, že nebyla vřaděna do rozpočtu ani žádná nová střední škola, ani učitelský ústav, ani nový krajský soud. Polemisuje s drem. Kramářem prohlašuje, ž v nynější obchodně-politické siluaci bylo by zvýšení nákladních sazeb železničních velkou národohospo- dářskou chybou. Jednotlivý poslanec nemůže předlo- žiti zevrubný projekt k uhražení státních výdajův o to se má starali ministr financí a leprve až on podá skutečné návrhiy, mohou se o nich poslanci vysloviti Poslanec dr. Žáček uvažoval o národních po- měrech na Moravě, načež byla povšechná de bata ukončena Příští schůze bude z ejtra o 11. h o d. do p ol.
#19 alto_textblock #19
O rozpuštění obecního zastupitelstva karlínského
#20 alto_textblock #20
bylo rokováno včera večer na veřejné schůzi po- píatníků karlinských. Svolal ji Občanský klub karlínský do sálu restaurace p. Kazdy v Palackého třídě. Schůze byla velmi četně navštívena. Zúčastnily se jí veškeré kruhy hez rozdílu politického smýšlení. Průběh schůze byl velmi hlučný, Schůzi zahájil p. dr. Vejvar a pravil, že po- platníci sešli se za tím účelem, aby porokovali o zájmech obce kariínské. Úřel tento náš Občanský klub stále sleduje. Zájem hospodářský obce i poplat- nictva povolal nás sem již jednou a tehda jsme již měli příležitost porokovati o tom, jakým způsobem se vede hospodářství na karlínské radnici. Vyslovili jsme se proti té koterii, která tam panovala a po zásluze pokárali jsme tu korrupci. Dnes opět jsme se zde sešli, abychom promluvili o rozpuštění obec- ního zastupitelstva. Nám dobře povědomá strana roz- hlašuje neprávem, že rozpuštění stalo se vlivem a působením politického strannictví. Timto tvrzením rozšiřuje se nepravda, kterou my budeme míti pří- ležitost náležilě vyvráliti. Zkorrumpovaná strana pro- vedla strannický útok na p. Engelmanna, který měl tolik odvahy postaviti se na stanovisko výlučně správné. My vyslovíme důvěru p. Engelmannovi tím, když ho budeme volit za předsedu této schůze. Návrh tento s nadšením a potleskem byl schválen. Pan Engelmanu ujal se předsednictví a pravil, že téší jej tento projev důvěry proti nástra- hám a podezříváním těch lidí, kleří by učinili nej- lépe, kdyby zůstali v ústraní. Nebyly to pravé pří- činy uváděné proti mně, že jsem byl členem finanč- ního odboru. Pravá příčina, proč proti mně zahájili tažení, záleží v tom, že nebyl do komise povolán placený ředitel dobrovolného hasičského sboru a že jsem byl proti tomu, aby městští radové byli doda- vateli obce. Vytýkalo se mně, že prý jsem byl čle- nem finančního odboru a proto prý nemohu být členem správní komise. Kdo poměry na naší rad- nici zná, ví, co znamená členství ve finančním od- boru. Je to činnost velmi podřízená. Že jsem žádné odměny Farkačovi nenavrhoval, o tom jste se dově- děli z dnešních listů, které uveřejnily zprávu o tom, jak se vlastně tato záležitost stala, Komíse zjistila, že jsem to nebyl já, nýbrž jiný, kdo důvěru a r- munerace navrhoval. (Souhlas.) Pan Voršilák tázal se, zda bylo vykonáno usnesení minulé veřejné schůze Občanského klubu. Pan dr. Vejvar radí k umírněnému způsob jednání, aby to nemělo v zápětí soudní řízení. Ja nesednu tém pánům na lep, pravil, neboť znám zá- konitá ustanovení lépe, než nějaký kominík neb knihař. (Veselost, Projev nevole u stolu, kde zasedli někteří členové bývalého zastupitelstva). Řečník zmi- ňuje se o tom, za jakých okolností došlo k rozpu- štění zastupitelstva. Bylo to působením Občanského klubu, jehož jedinou tužbou bylo, aby pravý stav věcí na radnici byl odhalen a správné hospodářství tam zavedeno. Zastupiteistvo bylo rozpuštěno a dnes již pan Demarliní nesedí zde jako městský rada, nýbrž jen jako placený kominík a p. Kremlička ne jako městský rada, nýbrž jako materialista. Byl jsem povolán jako člen správní komise, ale o podrobno- stech nemohu se dnes šířit proto, aby mně nebyla vyčítána neloyálnost. Řečník vzpomíná útoků staro- českých listů proti němu činěných. Tvrzení, že jsem přišel, abych rozbil staročeskou baštu, je směšné. Tolik síly jsem ani necítil a také jsem úkol ten nikdy nesledoval. Odpůrci zavlekli do útoků také jmeno zesnulého poslance dra. Kaizla. (Sláva mu ) Na tuto insinuaci odpovídám jen »Pfuj!« (Hlučný souhlas a pollesk.) Řečník končí prohlášením, že je- dinou snahou jeho a klubu jest touha po ozdravění hospodářství obecního, (Souhlas). Za velkého napjetí vstoupil na podium bývalý měslský rada pan Demartini. Uvedl především, že neni správné tvrzení, že má hasičského paušálu 800 zl., nýbrž má jen 600 zl. »Jsem u hasičského sboru 22 roky a za tu dobu jsem byl patnáctkrát porančn. Počátky našeho hasičství byly zde velmi skrovné. Stalo se, že jsem vlastní jmění věnoval sboru hasičskému. Když výborná činnost hasičského sboru byla zřejmá, převzato hasičstvo do obecní správy. Ve sboru jsou mnozí hasiči dobrovolní, na- zvíce dělníci, kteří se obělavě zú astňují záchranných akcí při živelních pohromách. Vyčitá se mně paušál. Prohlašuji, že tento paušál je na uhražení represen- tačních výdajů. Z toho musím platit uniformy a pří- plalky do fondu hasíčského. Do tohoto fondu obe nedala ani krejcaru. Paušál mají také velitelé basič- ských sborů v jmých předměstich. Zdá se vám snad, že v této funke. dělám jen parádu? Mylite se! Tato paráda stojí peníze a o ty já nemohu připravit svoji rodinu! (Hlasy: Tak se toho vzdejte!) Ano, milerad se toho paušálu vzdám a budu sloužit zadarmo (Hlučný souhlas.) Prohlašují, že jsem se paušalem nikdy neobohacoval!« (Výborněl) Slovo uděleno dále obč. Raušarovi, který uvedl, že mluví jmenem těch nejmenších poplatníků. Ti také mají právo věděti, jak se hespodaři s jejich krejcárky, do obecní pokladny odvedenými. Přišli jsme sem, abychem se dověděli, kdo byli spoluvin- níci na podvodech. Ale neslyšeli jsme o tom nie. Dosavadní polemika nás neuspokojila, byla ve- dena příliš osobně a to způsobem, klerého my by- chom se nikdy nedopustili. (Hlas: Jste advokátem staročeské strany !) Nikoli! Největší argument, který jsme zde proti p. Demartinovi slyšeli, bylo to, žeje mistr kominický. Když se takto mluví o zaměstna- vateli, jak se potom mluví o dělníku! (Po těchto slovech povstala hlučna vřava, která jen po značném