ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 aad44532-7cbe-4d12-a3e2-d5ba8719296a
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 8
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
„Nový Jihočeský Délník."*
#3 alto_textblock #3
Číslo 8
#4 alto_textblock #4
Po prohlédnutí všeho opustíte gymnasiální budovu v přesvědčení, že kdyby ani výstaviště nebylo, je hodno slouti výstavou, co podává se jen zde, na čemž při každé návštěvě lze něco nově zajímavého pozorovati a o každém oddělení­ samostatný a dlouhý posudek napsati. Budova školy chapecké hostí práce řemeslné. Vystavuje zde 122 firem ponejvíce nábytek a práce řezbářské. Mimo to jest zde průmysl perlefářský, koželužství, barvířství, rukavičkář- ství, malířství, hudební nástroje, piana, klavíry, kulečníky, klobouky, prádlo oděvy atd. Vystavené­ práce budí obdiv, zejména nábytek a řezbářské­ výkony. Rovněž tak koberce a záslony. Zřídka kdo ubrání se hněvu, vidí li všechno možné pohodlí zde, krásu a umění, jaké před málo desítiletími ani ve fantasii člověku nenapadlo­ a doma má skrovný byt, vlhký, nízký, s malými chatrnými okny, děti ani dostatečně nesmějí se pohybovat z nedostatku místa a přece je tolik lidí, kteří zásobili by v krátkosti celý svět pohodlím královským, ale nemohou najit zaměstnání, je jim vzata možnost uplatniti svoje schopnosti, ba i to, co zhotovili, kazí se ve skladištích­ a lid strádá a zmírá v nedostatku. Prokletý­ jest tento pořádek! V budově škol dívčích potkáváme se při všem nářku — a oprávněném - nad nedostatečností­ našeho školství, s potěšitelným pokrokem tohoto i vyučovací methody oproti letem předešlým.­ Jest zde výstava učednických prací a výstava školská. V prvé závodí mezi sebou o palmu vítězství učňové všech šesti táborských společenstev živnostenských. Jsou zde jejich práce řemeslné, některé velmi zdařilé, jakož i výsledky elementárního vyučování v průmyslové škole pokračovací. Vzrůstá mezi nimi mládež nadějná, kéž jen brzy dosáhnou větší volnosti učitelové a školní rady se zhostí starých copařů, aby i v ohledu mravním více se na ni dbalo, místo šovinisování a klenkalisování. K učenickým pracím druží se věrně výstava­ školská. 74 obecných a měšťanských škol vystavuje práce žáků a žákyň. Člověk přeje si při přehlížení úloh v sešitech a výkresů býti sám tím malým dítkem a míti příležitost k poznání vědy a kultury, jak alespoň dnes se ve školách podává. Díky všem těm učitelům, kteří tak svědomitě o děti naše pečují a vychovávají­ je s mnohem větší obětavostí než sami ještě vychováváni byli. Odborné školy vystavují čtyry: keramická v Bechyni, tkalcovská v Humpolci, rolnicko- Inářská v Humpolci a stávkářská ve Strakonicích.­ I zde velký pokrok, zejména v keramice. Jaké krásy dovede Člověk vytvořit z prosté hlíny, na pohled bezvýznamné . . . ! O prácech učitelů pojednáme jindy, taktéž o četných prácech samouků. Fárek mluví — slyšte jej, dělníci! Dne 7. srpna t. r. konala se v Dělnickém domě v Brně veřejná schůze lidu, již svolal Fárek, aby dokázal, co sliboval — že strana nár. »dělnictva« jest stranou nemravnou, nepoctivou­ a protidělnickou. Ujímaje se "slova, prohlásil, že dnes zapo- číná svůj životní úkol, kterému bylo před půldruhým­ rokem zabráněno, totiž odstranit tu hromadu­ špíny a bahna z českého života, jakým jsou národní dělníci. Vzdává předem dík »Právu Lidu«, jež se ho poctivě zastalo v procesu, kde byl nár. dělníky nestydatě narčen ze sprostých zločinů, ač nemohl se, jsa žalářován, bránit, a jež podalo o něm správný, referát. Rovněž správně vylíčil jeho aféru »Čas«, žádný ale jiný časopis měšťácký, nýbrž každý hleděl vše umlčet a tak se Klofáčovcům zavděčit. Prosí, by se naň nedívalo jako na přeběhlíka z nějakých­ nečestných příčin; byl ve straně Klofá- čově, ale jak viděl onu hromadu darebáctví a ničemností, počal do ní ze vší síly kopat, neboť to, co prováděli, nemohl klidně snésti. Ukazuje dále, že již před Klofáčovci byly 3 druhy nár. dělníků; ti, jež organisoval Barák na základě vlasteneckého fangličkářství a bou- charonství, ne na zásadách politických a hospodářských.­ Proto musila tato strana zahynout. Druzi, Chleborádcovci, již hleděli nákupními družstvy zvítězit, ale již zahynuli pro šmejdy a okrádání. A třetí, Obranáři, kteří žebrali u měšťáků­ peníze pro své účely a když dělnická veřejnost se o tom dozvěděla, smetla je co ne-
#5 alto_textblock #5
poctivce s povrchu. A nyní r. 1897 vylezlo znova národní dělnictvo: Totiž vyvolali je Ed. Grěgr, mladočeský poslanec, Klofáč a Kváča. Klamný je názor, že snad prohlášení soc. dem. poslanců je vyvolalo; to jim dalo jen zbraň. Pravá příčina byla, že socialisté získali množství­ hlasů, že se k nim ve volbách obracel proletariát­ a protože měšťáctvo tehdy vidělo, že při hlasovacím právu, jež tehdy bylo na obzoru, by utrpělo pořážky; a proto byli založeni Klofáčovci.­ A sice na třech zásadách, na něž zahynuli­ trojí předcházející nár. dělníci: na vlasteneckém­ fangličkářství, na okrádání dělnictva a na žebrání u měšťáků. Tisíce — praví Fárek dále — tisíce dostali od měšťáků, ne sta, o třiceti­ tisících se mluvilo, peněz bylo na rozeštvání dělnictva hojně. Založilo se asi šest časopisů a tyto se tiskly všechny za peníze měšťáků! A tak povstali Klofáčovci: dělnická strana bez inteligence, bez dělnického vědomí, bez poctivých­ snah, která místo sporu věcného špiní jen osoby, takže se to samotným měšťákům hnusí a vidí, že se takovými zbraněmi žádná strana neudrží. Já na sobě té ničemnosti pocítil nej více. Když jsem byl zavřen, nemohl jsem se bránit, špinili mne, že jsem kradl, ač i listy buržoácké psaly, že jsem odsouzen pro politické zločiny. Já musím říci, že celá ta strana, tak jak hanebně pracuje, jsou kluci vychovaní Klofáčo- vou žurnalistikou. Jejich politika je známá; je to dědictví měšťáckých shnilých stran, jež neumí proti odpůrci vést jinou myšlénkovou zbraň, než nadávky a utrhání na cti, ubít toho, kdo jinak na svět zírá. To, co mezi dělnictvem nikdy známo nebylo, to zavedli Klofáčovci: převzali­ všechen ten kal a bahno a ještě je ztrojnásobili.­ O jejich politických činech mluviti nelze, neboť jejich jednání se politikou nazvati nedá. Při volbách do říšské rady spojovalo se toto »národní« dělnictvo s německými nacionály proti dělnickým kandidátům (proto propadly dva mandáty, jež dostali buržoaci), spojovalo se s měšťáky, klerikály, se zpátečníky všech druhů v Brně, Vršovicích, Hodoníně, Lomnici, Mnich. Hradišti, Smíchovu, Vinohradech, Plzni atd atd. Vždy se bojovalo proti organisovanému dělnictvu, nikdy ne s ním po boku. Je to politika dělnická?­ Ta žádá, aby se spojil dělník s dělníkem,­ ne stát proti sobě! Procestujte celou Evropu,­ jestli něco podobného naleznete! Nikde; a já povím, že tak mohou činit jen notoričtí mizerové, kteří se zaprodali proti dělnictvu za peníze! Vizme, jak si vlastně počínali: Všichni Klo- fáčovští poslanci byli zvoleni mladočeskýwi penězi­ a hlasy. Fressl se zavázal reversem, že vstoupí do mladočeského klubu; Sehnal kromě toho v Lipníku i rukou dáním. Ale po zvolení­ do klubu nešli. To je politika uličníků, nikoliv politicky zralých mužů, poněvadž hned se dožadují ještě dále podpory mladočeské. Vidíme ještě tu dvojí tvář: Mladočechy se ne- nechtí prohlásit, aby je lid nesmetl, ale podporu­ hlasů i peníze jich berou. Nutno se diviti, že mladočeši nemají tolik cti, aby se s nimi vypořádali­ a že je stále ještě hýčkají. Patrně přece doufají, že je budou moci v dělnictvu po- třebovati v rozeštvaní. To se jim daří; není-li to směšné a známka úpadku politického života, když kluci, kteří se ničemu nenaučili, učedníci, kteří ještě nic nečtli, se jmenují státoprá vniky, mluví o českém státu, ač nemají o politice ponětí­ a staví se proti ostatnímu zkušenému dělnictvu­ v jeho hospodářských a politických zájmech?­ A není to vlastně ostuda pro český národ, když takoví lidé, jako Klofáč, Fressl a Sehnal jej mohou zastupovati v parlamentě? Ti hanobí české jméno za hranicemi, ti český národ­ sesměšňují a ničí jeho význam, když mluví o jeho důležitých otázkách, sami cti nemajíce! Přikročme k hospodářské otázce: Byl jsem mezi Klofáčovci a myslil jsem, že budu moci pracovat, neboť se mluvilo o sociální straně. Ale tato strana není ani národní, jak jsem dokázal,­ ani sociální; klame v obou těchto titulech. Myslil jsem, že to není možno, aby některá dělnická strana tak se zapomněla, aby tvořila dvě odborové organisace, poněvadž toho v celém­ světě není a nebude, aby v tak malém národě­ jako český, kde je dělnictva poměrně málo a tím méně organisovaného, se něco podobného dělo. Já se snažil, aby bylo upuštěno od tvoření­ druhých odborových organisací národních, ale nebylo na mne dbáno. Počali se tvořit ná­
#6 alto_textblock #6
rodní typografové, strojníci, pekaři, obuvníci a t. d. A tímto tvořením ničil se dělnictvu postup jeho, celé jeho práce, poněvadž se dosavadní výsledky rozbíjely; strana Klofáčovců kazila a hubila vědomě dělnické hnutí tam, kde je nejdělničtější,­ v boji o kus chleba, v odborových organisacích. Ale o organisaci proletariátu ro- zbily se všechny vládní i měšťácké persekuce, rozbije se i tento neřád, jmenovaný národně-so- ciální stranou! Úkol odbor, organisací je dobytí většího kusu chleba a to se provádí bojem. Proto hornictvo vydobylo si 9hodinovou pracovní­ dobu, že o ni bojovalo, a nyní se podívejme,­ jak v těchto bojích, stávkách, se zachovali­ Klofáčovci. Tito vpadali do zad dělnictvu, poskytovali stávkokaze a což horšího, oni kradli peníze na stávky určené a používali­ je na vlastní agitace. Za peníze,­ které byly sebrány na stávku v jejich listech, tiskly se hanebné letáky na rozbíjení stávek, na špinění­ lidí, kteří tyto stávky vedli, a v nichž byly ty nej sprostší lže a d a- rebácká utrhání na cti. (Příště dokončení )
#7 alto_textblock #7
Záležitosti strany. Místní organisace činíme pozorný, aby vzhledem ku. blížícímu se sjezdu pamatovaly na přípravy ku obeslání téhož. Tyto záležejí v první řadě v tom, že každá místní organisace soudruhů a soudružek platících daň strany v řádně svolané schůzi důvěrně uvědomí si náležitě odst. 6. organisačního řádu (sjezd českoslovanské strany sociálne demokratické), porokují o prozatímně stanoveném­ denním pořádku sjezdu a provedou volbu delegáta hlasováním lístky. Žáhodno jest, aby týž v důsledcích ustanovení odst. 1. org. řádu byl řádným soudruhem,, jenž vůči politické i odborové organisaci koná náležitě své povinnosti. Jakmile volba delegáta jest provedena, oznámí důvěrník plnou adresu téhož sekretariátu strany (Praha 1959-II.), načež bude mu zaslána­ pozvánka a jiné příslušné tiskopisy. Delegáti, kteří reflektují na obstarání noclehu, nechť obrátí se na sekretariát s udáním, zda přejí si býti ubytováni­ v soukromí či v hostinci. Žáhodno jest, aby každá organisace do sjezdu zaplatila svoji povinnou daň strany výkonnému výboru, aby na sjezdu se mohla vykázati, že má plné právo na sjezdu bráti podílu. Bez povinností není práv, bez práv není žádných povinností.. Této zásady měli by nejen jednotliví soudruzi vůči svým politickým a odborovým organisacím, ale i organi- sace vůči institucím strany býti vždy pamětlivi. S pozdravem soudružským K. Vaněk, sekretář. Do Č. Budějovic. V neděli, dne 24. srpna t. r, o půl 10. hod. dop. koná se v místnosti Politického spolku »Budoucnost« u »Srdíčka« pololetní řádná valná hromada s důležitým programem.­ Účastenství všech členů jest nutné.
#8 alto_textblock #8
Z českého jihu. — Čemu se pan Hauptvogel naučil. Patrně se mu zželelo, že čeští stavitelově Toufar a Musil nemusí opatřit dělnictvu krompáč a lopatu, za-- vedl také ten modus, aby každý nádenník i zedník donesl si své vlastní. Nestydíte se za to, p. Hauptvogle? Či podléhl jste vlivu p. Štabrnáka, který prý již před 10 lety žádal cosi podobného a Toufar to od něj odkoukal?- + Pánové Toufar a Musil nejen že nejhůře­ stavebnímu dělnictvu platí, ale jak se nám sděluje, strhují mu i vysoké nem. příspěvky. Dělníci pojištěni jsou na 1 zl. denně, měli by tudíž mít sráženo 12 kr. týdně. Jim strhuje se však 16 kr., takže, počítáme-li i příspěvky na úraz, pojišť., mají z každého dělníka 2 až 3 kr. týdně rebach. Inu, když ten český kapitál potřebuje­ zkvétat . . . — Pekaři — amatéři. V národně-dělnické pekárně v Č. Budějovicích panuje nyní — deli- rium. Členové chtěli brát 50ti zlatové dividendy,, zatím má každý na akcii 5 K doplácet. Ty konce, ty konce ! . . . + Pivovarní šmejdy. »Jihočeské Listy« sdělují, že plzeňský advokát dr. Dyk pracuje na 45 zjišťovacích žalobách, jež budou podány proti všem členům výboru měšťanského pivovaru z let, v nichž zjištěny jsou nesprávnosti. Za ty, již nejsou na živu, žalováni budou prý jich dědicové! — Křesťanšti »sociálové». Tedy se jich již brzy dočkáme. Za krátký čas budou veřejně působit a lovit mezi dělnictvem a mezi zmítajícími­ se dušemi na českém jihu. »Dle Budivoje« počne již dnem 1. listopadu vycházeti v Česk. Budějovicích jejich plátek, redigován kterýmsi kaplanem z venkova, patrně aby mu pomohl k reputaci a on se rychle někam vyšplhal. Buďsi, my jsme připraveni. Čím více nepřátel,, tím veselejší vojna. Jak nezastavilo se moderní