#1
alto_textblock
#1
Číslo 8.
#2
alto_textblock
#2
„Nový Jihočeský Dělník.4
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
hnutí sociální před pochopy Luegrovými ve
Vídni, neb před klerikálními násilníky na Moravě,
nezastaví se ani na českém jihu před černými
spekulanty.
— Oběť militarismu. V úterý odpoledne
zastřelil se na záchodě v Mariánských kasárnách
desátník 12. setniny 28. pěš. pluku Karel Splin-
ger ze strachu před trestem, že dopustil se jakési
chyby na pochodu z Cáhlova do Č. Budějovic.
Splinger jest již čtvrtý vojín, který obávaje
se bravury svého hejtmana Žakřeževskýho,
rozhodl se, ujít trestu sebevraždou. Setník tento
pohnán by měl být k zodpovědnosti, ať vysvětlí,
proč v nedlouhé době udály se 4 sebevraždy u
setniny, jíž on velí.
— Z království pana Schwarzenberga. Ve
Všeteči dovoluje si zacházet! úřednictvo knížete
Schwarzenberga s dělným lidem právě jako na
statku jistého, čtenářům našim známého již, kavalíra.
Dělníci musí prý 20 až přes 20 dní
zdarma robotovat, aby směli na chřapčí do lesa,
přistihne-li je tam však potom revírník, trestá
je 60 kr. až 1 zl. pokuty a nechá je mimo to
od 24 hod. do 5 dnů zavřít. Věru rozkošné. A
dělníci tito sami připravili na les půdu, sázeli
jej, vyjdoú-li si však do něj Pro odpadky, které
jim byly slíbeny za mzdu, nechá je zpupný necita
smýkat arestem.
+ Šlechtická odměna. Jan Kosinský v Zá-
mostí u Hluboké po mnoho již roků pracoval
při různých pracích »Jeho Jasnosti« pana
Schwarzenberga. Několik roků sloužil na jeho
statku jako čeledín, nebo pracoval při hospodářství
a konečně dali jej k zedníkům. Po půl
druhém roce stal se mu úraz, vyměřili mu »milostivě«
z knížecí úrazovny 4 K 18 h. měsíčního
důchodu, to ostatní má prý si jít hledat mezi
lid. U nich se zmrzačil a pro zmrzačeného jiný
má mít přiměřenou práci. Riditel Osvald nechce
jej najmouti ani ku hrabání sena, může prý být
rád že má »pensi«. Tedy ještě se mu vysmívá.
A lidem druhu paně Osvaldova říká se — ven-
kovská elita ... . A co tomu řeknety Vy —
»Jasnosti« . . !
+ Odlesk našich poměrů. Dle zprávy »Jih.
Listů« skončil v Týně n. Vit. sebevraždou svůj
život 70letý stařec Martin Trenda. Stařec odešel
ráno z domu, sděliv své manželce, že jde na
ranní do kostela, ale více se nevrátil. Manželka
hledala ho po celé dopoledne marně. Později
#5
alto_textblock
#5
dostala zprávu od jistého venkovana, že v obecním
lese blíže »Solařů« visí na smrčce mrtvola
starého muže. Nebohá stařena tušila ihned, že
onen nešťastník jest její manžel, který poslední
dobou byl často zádumčivým, poněvadž nenacházel
následkem pokročilého věku dostatek
práce a tím také trpěl velice nedostatkem životních
potřeb, — a neklamala se. Byl to on!
Tak odměnil se mu ten svět, na němž po celý
život svůj se dřel a sám žil bídně.
— Jak to nazvat? Píše se nám z Tábora:
Výstavní výbor v Táboře nechal si na výstavišti
od výčepníků a pivovarů zaplatit značně
vysoké poplatky za místa k čepování piva a
po otevření výstavy nechal zřídit vedle výstaviště
ještě hostinec a nyní mohou výčepníci na výstavišti
za vysoké poplatky okukovat, jak pan kolega
Šindelář dělá slušné (?) obchůdky; tak ku př.
šálek polévky dle lístku jíd. stojí 30 h, láhev
sodové vody 30 h, limonády 50 h atd. Z jakých
důvodů byl tento konkurenční stan na
stříhání návštěvníků výstavy výstavním výborem
zřízen aneb dovolen zřídit, jest nevysvětlitelno a
zasluhuje jednání takové odsouzení a nazváno
může být vším právem vyděračstvím i na ostat
ních živnostnících v Táboře a to tím spíš, když
pan Šindelář si po výstavě pěkně poveze do
Prahy slušné pytlíky stříbrné vlny a v Táboře
zbude jenom trochu ostudy výstavnímu výboru,
jak umí podporovat místní živnostníky.
— Trestanci na táborské výstavě. Táborskou
krajinskou výstavou má býti dokázána existence
kultury a inteligence na českém jihu. Tato nebyla
by však celou, kdyby neviděli cizinci úzký
poměr mezi táborským kriminálem a elitou. Bez
kriminálníků neměl by táborský pivovar led a
bez kriminálu nebyl by snad ani Tábor Táborem,
toho jest mu nutněji třeba než Žižkova pomníku.
Jaký tedy div, že i na výstavišti pracovali
v neděli, když bylo tam nejvíce cizího lidu,
trestanci z táborské krajinské trestnice? Jinde
všude by se za to styděli. Ale v Táboře? Kdo
ví, jaké mají příčiny k tomu, činit již ted dobrou
reputaci trestnickému kabátu . . .
— Náš hřbitov. V neděli, dne 10. srpna,
zemřel horlivý pracovník Josef Drábek, průvodčí
vlaku c. k. státní dráhy v Táboře, po
dlouhé a trapné nemoci. Drábek byl jedním
z nejhorlivějších našich bojovníků mezi želez,
zřízenci. Jako správce skupiny pro právní
#6
alto_textblock
#6
ochranu vytrval při této i za největší persekuce
Jeho bodrá a rázná povaha oblíbena a známa
byla mezi všemi našimi soudruhy a bude jí
dlouho vzpomínáno. Čest budiž jeho památce!
— Výlet do Vidova. Dne 17. srpna pořádá
filiálka »Jednoty prac, lidu« v Rožnově velký
výlet do Vidova, již asi třikráte pro nepříznivé
počasí odložený. Zajisté soudruzi budějovičtí
budou s rožnovskými solidární a hojně se jeho
súčastní. Čistý zisk věnován bude tiskovému
fondu.
#7
alto_textblock
#7
Zrnka*).
Respekt před hloupostí; nebot hloupost je velmoc.
Moudrost přemnohých lidí záleží v tom, že mluví
podle cizího rozumu a jednají podle vlastního nerozumu.
Hlavní věcí v životě je, abychom vedlejší věci nedělali
hlavními.
Dobrá práce nejlepší zábava.
Srdečný smích znamená u muže humor, u ženy —
dobré zuby.
Nejlépe vychází s lidmi ten, kdo s nimi nejméně
zachází.
Co nadělali lidé zlého, žije po nich; co způsobili
dobrého, pokryje s nimi často hrob.
Lež je jako sněhová koule, čím dále se válí, tím
jo větší.
Kdo nemá žádných předností, musí míti málo chyb.
Pobožnost mnohých lidí záleží v tom, že zachová-
vají církevní přikázání a přestupují desatero.
Je vždy lépe mluviti s rozumným člověkem o
něčem hloupém, než s hlupákem o něčem rozumném.
Dělej něco jinak než jiní lidé, třeba rozumně, a
jsi jim bláznem.
Malý muž je ten, který má málo peněz.
Míváme nepřátely, jichž nezasluhujeme, ale své
přátely si zasloužíme skoro vžily.
Zkušenosti nabýváme pilností. ,
*) Ze sebrané a smyšlené sbírky Frant. Vymazala
#8
alto_textblock
#8
Různé zprávy.
* Sensační defraudace v Praze. Před několika
dny bylo čas pisy signalisováno, že v jistém
ústavu pražském spáchána byla veliká
defraudace obrovského obnosu peněz. Věc přišla
na jevo a má se takto: Defraudace spáchána
byla ve Svatováclavské záložně, která nachází
se v rukou klerikálů a zpronevěřeno bylo účetním
záložny Josefem Ortem, manželem známé
herečky Ortové di Pauly, 180.000 korun. Dotyčný
Ort zemřel v březnu t. r. ve vlaku, na
cestě do své villy v Dobřichovicích. Tehdy se
#10
alto_textblock
#10
co
CA
#11
alto_textblock
#11
a nespočetný řad!
Na troskách útrap k slávě vám
komuny nové vstane chrám.
[: Vás v památce své chová
světový proletář.:]
Greulicle. — Přeložil -T. B Pecka.
Píseň proletáře.
Kdo zlato vydobývá,
kdo tesá kámen, kov?
Kdo tká sukno a hedváb,
Kdo chléb boháčům snášet zná
a při tom sám jen bídu má?
1: To jsou mužové práce,
to náš je proletář!:]
Kdo od časného jitra
se plahočí až v noc?
Kdo jiným tvoří jmění,
rozkoše, krásu, moc?
Kdo kolo žene světové
a při tom nulou v státě je?
1: To jsou mužové práce,
to náš je proletář!:]
Kdo byl vždy zotročilým,
nes’ otrokářů hněv?
#12
alto_textblock
#12
ať se z cesty klidí,
než li klesnou v prach.
Dál, dál, dál!
Heslem pokroku:
Nechceme víc pánů
ani otroků.
Kapitál nás trápí —
vizte postavy,
s nimiž bídný mamon,
orgie slaví.
Proletáře pěstě
nejen ku strojům,
ale také jařma
k zhoubným rozbrojům.
Dál, dál, dál! . . . atd.
K žití právo máme
jako boháči,
ač jen dosud známe
trní, bodláčí.
Nám nekvetou růže
a nezkvetou dál,
vždyť nás, jak jen může,
tísní kapitál.
Dál, dál, dál!
Heslem pokroku:
#13
alto_textblock
#13
37
Kdo pro ně musil dříti
a obětovat krev?
Jen poznej, lide, že ty sám
jsi od pravěku vyssáván!
[: Vzhůru, mužové práce,
vzbuď náš se proletář!:]
Své pozvedněte šíje
a s rudou vlajkou v řad.
Mužně za volnost drahou
a za chléb bojovat.
Urychlit vyssávání pád
a zemi mír a blaho dát!
[: Jen v boj, mužové práce,
ve boj náš proletář! :]
My máme mocnost v rukou,
tož svorně stůjme v před!
Jen sjednocenost schází
a svobodni jsme hned!
Jen odhodlaně ve spor dál.
byť nepřítel i u děl stál!
[: Jen tak mužové práce,
zvítězí proletář!:]
J. J. N. Přeložil ■/. B. Pecka.
#14
alto_textblock
#14
40
|: zlou jest síla hladu :]
když se rozbouří
Již se blíží jitro,
bude brzo den,
kdy lid pracující
bude vykoupen.
[: vítej rudou záři:|
zlaté svobody.
.J. B. Pecka.
Zápas hladových.
(»Pod dubem, za dubem . . . )
Krásný je, nadšený
zápas hladových,
proti těm, jižto si
z bídy tropí smích.
Vzhůru, chátro sedřená!
Potem bídy zkropená!
Jařmo skol, jařmo skol,
ten staletý hřích.
#15
alto_textblock
#15
Zasvěcen život náš
tužbám vznešeným:
svobodu, volnost, chléb
dobýt dětem svým.
Proletáři, pamatuj