#1
alto_textblock
#1
zbývati trpělivosti, uprchla ze Švýcarska. Jest možno
že ministerská rada vyhoví žádosti švýcarské vlády
aby zatčená byla vydána, ačkoli mezi Rumunskem
a Švýcarskem není smlouvy a vydání zločinců.
= Podivný nápad. Londýnský nonkonformistský
kazatel, jenž po celý svůj život byl znám svoj
značnou antipatii vůči církvi římsko-katolické, usta-
novil ve své závěti, aby mrtvola jeho byla spálena
a popel jeho rozptýlen nad Vatikánem, aby jej takt-
„očistil“. Provedení tohoto úkolu svěřeno bylo jeho
synu. „Daily Mail“ vypravuje, že mladík věrně vy-
hověl přání nebožtíkovu. Mrtvola byla spálena, popel
uložen do bedničky a poslušný syn vydal se na
dlouhou cestu do Říma. Zdá se však, že se na této
cestě zdržel poněkud déle a poněkud více mluvil
o svém úmyslu, než bylo vhodno k provedení úkolu
Buď jak buď, bednička s popelem zmizela v Miláně
beze stopy a veškeré pátrání po ní bylo marno. Mladík
mešká nyní v Paříži a prozatím neodvažuje se vrátit
se do Londýna, poněvadž prý by mu příbuzní uspo-
řádali velmi nepříjemné uvítání
= Přiznal se k vině. Mezi vězni, kteří byl
předvedeni před soudce Aspinalla u okresního soudu
v Brooklyně, nálezal se též 16letý Angello Cucozza
který byl obžalován, že as přede dvěma měsíci unesl
9letého Antonína Mannina, syna italského kontraktora
v Brooklyně. Tato událost rozčilovala svého času po
několik týdnů veškeré obyvatelstvo metropole a skon-
čila náhlým návratem chlapce. Mladý Cucozza, který
byl po zmizení chlapce ihned zatčen, již tehdá se
přiznal, že hošíka odvezl na podnět jakéhos mužea
dopravil jej do jakéhos domu v Manhattanu, avšak
zmizelý hošík nebyl nikde k nalezení. Když byl Cu-
cozza před soudce předveden, přiznal se bez okolků
k vině. „Tak to je ten klouček, který únosem Antonína
Mannina způsobil takový poplach v celém městě a
okolí“, divil se soudce Aspinall a oznámil, že roz-
sudek vynese příští týden
#2
alto_textblock
#2
Zemřelí v Praze.
#3
alto_textblock
#3
Dne 10. listopadu 1904: Kulhánková Marie
vdova po c. k. okr. lékaři, 69 roků, 946—I. Důras
Adolf, býv. rolník, 51 rok, 288—II. Mráčkova Hanička
dcera architekta, 1 rok, 1421—II. Rosenberg František,
vrchní dozorce na mostě, 70 roků, 1627—II. Feldmann
Heřman, obchodník, 78 roků, 1639—II. Hanilec Frant.
ředitel hospodářské školy v. v., 73 roky, 104—I
Lederer Jan, 10 roků, 57—IV. Šlosar Josef, dělník
58 roků, 582—VII. — U Milosrdných bratří
Klečka Maxmilián, řezník, 52 roky. Tichý František
dělník, 22 roky. — U Milosrdných sester
Kausnerová Kateřina, vdova po obchodníku, 73 roky
Ve všeobecné nemocnici: Jalšovická
Marie, žena domkáře, 68 roků, Křížová Marie, dělnice,
63 roky. Veitová Aloisie, manželka krejčovského po-
mocníka, 57 roků.
Dne 11. listopadu 1904: Hoblík Antonín
obchodník, 65 roků, 1049—II. Ších František, mist
obuvnický, 57 roků, 1372—II. Frolíková Magdalena
vdova po obchodníku, 80 roků, 480—III. Vaňkat Frant.
dělník, 57 roků, 248—V. — U Milosrdných bra-
tří: Rada Bedřich, hlídač sadů, 50 roků. Sochor Jan
dělník, 69 roků. — U Milosrdných sester
Macháček Vojtěch, býv. krejčí, 79 roků. Moudrý Josef
dělník, 61 rok. — U Alžbětinek: Dudvíková Alž-
běta, vdova, 74 roky. — V městském chudo
binci: Lešanovská Antonie, vdova po měst. vážným
71 rok. — V židovské nemocnici: Grunberg-
rová Emilie, posluhovačka, 30 roků. — Ve vše
obecné nemocnici: Břicháčková Kateřina, žen
kočího, 41 rok. Král František, obuvnický pomocník
#4
alto_textblock
#4
40 roků. Peškova Marie, dcera číšníka, 7 měs., Pola-
necký František, obuvník, 42 roky. Štěpánkova Aloisie,
školačka, 13 roků.
#5
alto_textblock
#5
Věstník živnostenský a dělnický.
* Věnování. Na paměť 70letého trvání svého
závodu věnoval pan Vendelín Motl, dv. dodavatelv
Praze, veřejné knihovně Jednoty průmyslové cennou
sbírku odborných publikací oděvnických z let 1841
až 1904. Sbírka obsahuje 210 ročníků modních i od-
borných časopisů v 90 svazcích, 143 samostatných
děl ve 102 svazcích, 11 výstavních katalogů, 17 map
s 1520 kostymními a modními obrazy a jest umístěna
v dárcem věnované skříni. V těchto publikacích jest
velký počet původních příspěvků, článků a kreseb p.
V. Mottla.
* Vánoční výstava v umělecko-průmyslovém mu-
seu obchodní a živnostenské komory v Praze (Sany-
trová ul. č. 73—1.). Předměty k výstavě přihlášené
třeba dodati do uměl.-průmyslového musea v Sany-
trové ulici ve dnech 23., 26., 28. a 30. listopadu do-
poledne mezi 9. a 12. hodinou.
* Ze společenstva krejčí staroměstských. Zemská
jednota řemeslnických a živnostenských společenstev
v království českém hodlá pořádati v Praze periodi-
cké výstavy oděvnické, které ovšem předpokládají
nejhojnější účast vystavovatelů. Společenstvo krejčí
staroměstských vybízí proto své členy, kteří by se
jich zúčastniti hodlali, aby pokud možno nejdříve
zaslali své přihlášky do kanceláře společenstevní,
Praha—I., Liliová ulice č. 15, načež teprve dle počtu
přihlášek o výstavě definitivně se rozhodne.
* Úrazová pojišťovna dělnická pro království české
v Praze. Ve schůzi představenstva, konané dne 4. listo-
padu, bylo oznámeno, že nynější katastr čitá 119.536
podniků. Od počátku činnosti ústavu (t. j. od 1. listo-
padu 1889) hlášeno do konce roku 1901 130.700 úrazů,
v roce 1904 dosud 14.413 úrazů. Pohřebného vypla-
ceno do konce 1901 114.997 K 78 h; v roce 1902
10.550 K 19 h, v roce 1903 10,065 K 39 h, v roce 1904
dosud 8783 K 43 h. V 68.669 případech byly důchody
zraněných stanoveny a splatných částek účtováno
za 19,712.549 K 6 h do konce roku 1901, v roce 1902
3,708.455 K 42 h, v roce 1903 3,910.712 K 36 h,
v roce 1904 dosud 3,501.148 K 64 h. Úhrnná výše vy-
placeného odškodného dosahuje do konce r. 1900
19,258.804 K 85 h, v roce 1901 3,994.620 K 58 h, v roce
1902 4,302.983 K 34 h, v roce 1903 4,533.139 K 22h
a v roce 1904 dosud 4,045.763 K 68 h. Ze stálých dů-
chodů plyne: 1921 vdovský důchod v úhrnné roční
výši 290.380 K 92 h; 2410 dětských důchodů v úhrnné
výši roční K 249.944.48; 127 ascend, důchodů v úhrnné
roční výši 14.145 K 84 h a 14.756 důchodů pro trvale
úplně neb částečně k výdělku neschopné v úhrnné
roční výši 2,283.141 K 60 h. Vykázaných 19.214 dů-
chodů stálých, plynoucích v roční úhrnné výši
2,837.613 K 24 h, vyžaduje úhradní jistiny asi
33,458.651 K, která vzroste ještě o hodnotu důchodů,
jaké přísluší z 14.909 úrazů projednávaných, z nichž
mimo důchody léčebné plyne již 9740 dočasných dů-
chodů po skončeném léčení. Závazky ústavu na dů-
chodech v uvedeném smyslu stálých tvořily na konci
roku 1903 jenom 64 hodnoty všech závazků na
odškodném. Pojistného došlo do konce roku 1900
35,956.861 K 37 h, v roce 1901 5,716.658 K 71 h,
v r. 1902 5,639.015 K 15 h, v r. 1903 5,514.834 K
90 h, v roce 1904 dosud 5,613.536 K 16 h. Účetní
závěrka ústavu za rok 1903 byla ministerstvem vnitra
schválena.
#6
alto_textblock
#6
Král.české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
Začátek o 3. hod.
Ve středu 16. listopadu.
Tažní ptácí.
Veselohra o třech dějstvích. Napsal Karel Želenský.
Režisér Karel Želenský.
34. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Rigoletto.
Zpěvohra o čtyřech dějstvích. Text od F. M. Piave
přeložil Em. Züngel. Hudbu složil G. Verdi.
Dirigent Moric Anger. Hežisér Adolf Krössing.
Po druhém dějství přestávka.
Konec o 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
#7
alto_textblock
#7
Ve středu 16. listopadu.
#8
alto_textblock
#8
Mimo předplacení.
Ve čtvrtek 17. listopadu.
V předvečer 21. výročí otevření Národního divadla.
Ve prospěch spolku českých žurnalistů a Pensijního
fondu spolku českých žurnalistů.
#9
alto_textblock
#9
Poprvé;
#10
alto_textblock
#10
GRo.
#11
alto_textblock
#11
Ljdové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#12
alto_textblock
#12
Ve středu 16. listopadu.
Začátek o 3/448. hod.
1. hra děln. strany sociálně-demokrat. v Praze VIII.
a v Karlíně.
Po 7. »U bílého koníčka«.
Veselohra o 3 jedn. Napsali O. Blumenthal a G.
Kadelburg. Přel. P. Nebeský. Režisér B. Kovář.
#13
alto_textblock
#13
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 16. listopadu.
Cyklus »Kruhu českých spisovatelů«. Večer I.
Poprvé; Pěsť. (0 Boha.)
Drama o 3 jednáních. Napsal Jaroslav Hilbert. Re-
žisér Josef Kubík.
#14
alto_textblock
#14
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vnehradeth.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 16. listopadu.
Lidové představení při malých cenách.
Po třetí
Cikánský baron aneb: Zakopaný poklad.
Sensační hra o 6 jednáních. Dle M. Jokaie pro české
divadlo napsali J. Kantor a V. Houška. Melodramatická
hudba od J. Arneta.
#15
alto_textblock
#15
Právě vyšlo:
#16
alto_textblock
#16
ERO.
#17
alto_textblock
#17
Historická hra o čtyřech jednáních od
Aloisa Jiráska
Za K 1.20, poštou K 1.25.
Zakoupiti nebo ohjednati lze v Nakla-
datelství J. Otty v Praze, Karlovo nám.
34. — Ve Vídni, I., Gluckg. 3. Na skladě
24803
též v každém knihkupectv .
#19
alto_textblock
#19
98
#20
alto_textblock
#20
99
#21
alto_textblock
#21
Pojďte, posadíme se zde na tuto kládu a udělámesi
pěkné pohodlí.«
Usedli jsme.
»Tak začnětě, komtesso. Jednou, když jsem byla
malou holčičkou, přišla jsem — odkud?«
»Vy opravdu chcete slyšeti tu rodinnou historii?«
tázala jsem se.
»Ano.«
Pověděla jsem celkový zběžný nástin a jak jsme
bydlely s babičkou v domku a o všech její moudrých
výrocích, o markýzovi, o Royovi a Hepzibě a o všech
prostých věcech své dávné minulosti. Připadalo mi, že
mluvím o někom jiném, tak se změnil můj názor na
život a všechny věci od té doby, co jsem odjela s Au-
gustem do Paříže.
»A nyní přicházíme k onomu dni, kdy jsme se
setkali ve stromořadí«, děl: »Tehdy jste nebyla ještě
zasnoubena, či ano ?«
»Oh, ne! To habička ještě neměla žádný záchvat
mdloby; tehdy by se jí byl ještě zdál takový nápad příliš
hrozným«, zarazila jsem se,uvědomivši si, co jsem řekla.
Nemohu mu přece říci, jak a proč jsem si vzala Au-
gusta, ať si myslí, co chce.
Dle výrazu svých očí patrně hluboce přemýšlel,
přála bych si, aby mi tak netlouklo srdce, když se dívá;
je to bláhové a nepříjemné.
»Byl jsem já bloud, že jsem nepřijel s automobi-
lem v noci před vaší svatbou a nedovezl vás do Gretna
Greenu«, pravil takovým hlasem, že nemohu říci jakým,
zda posměšným či vážným.
»Povězte mi, komtesso, byla byste vykoukla a šla
se mnou, kdybych byl zaklepal na vaše okénko?«
#22
alto_textblock
#22
»Tehdy byla krutá bouře, pokud se pamatuji, byli
bychom promokli« a zasmála jsem se dutě. Nemohl tu-
šiti, jak mi ubližuje, nesmí to alespoň nijak poznati.
»Byl bych si vás odvezl jako nejdražší vzácnost
do Gretna Greenu«, pokračoval, »a byl bych se kochal,
pozoruje vaše moudré, sladké oči, jak mění všechen
výraz, až by svítalo a vy byste byla daleko ode všech,
pryč od Augusta.«
Neodvětila jsem; rýsovala jsem hieroglyfy špičkou
fialového deštníku v hebkém mechu u našich nohou.
»Proč nemluvíte, komtesso ?«
»Zde není, co říci. Jsem provdána a vy jste ne-
zaklepal na okénko — a vraťme se domů.«