#1
alto_textblock
#1
otázku značné důležitosti. Běží o to, mají-li
Japonci právo prohlížeti a ne-
vpouštěti do přístavu antunského
v ústí řeky Jalu lodi neutrální moci —
Číny. Japonci tvrdí, že mají právo, Číňané však
cítí se tím značně poškozenými, zejmena na
hedvábném průmyslu. Na 30.000 dělníků
čínských v okoli Antunu octlo by
se tím způsobem úplně bez práce.
Jak se sděluje, Japonsko chce dovoliti čínským
lodím vplutí do antunského přístavu, avšak musí
se podvoliti přísné prohlídce.
Anděl smíru mezi anglickým
a německým tiskem.
Z Londýna, 16. listop. »Daily Tele-
graph« v článku patrně inspirovaném ener-
gicky žádá zastavení sváru mezi anglickým
německým časopisectvem; budí prý to všeobec-
nou nevoli a mohlo by to míti špatné následky.
Vyčítání, kdo více, zdali Anglie neb Japan, po-
rušuje neutralitu, je prý dětinné. Tím otravují
se prý jen dobré poměry, jaké mezi oběma
velmocemi vládly.
Stavba dráhy Wensan-Seul bez
svolení korejské vlády.
Z Kolína n. R., 16. listopadu. Japone
dali se do stavby dráhy Wensan- Seu
bez svolení korejské vlády; když tato se proti
tomu ohradila, nedala japonská vláda vůbec
žádné odpovědi. Domnívá se, že jedná správně
na základě § 4. smlouvy japonsko-korejské.
(»Köln. Ztg.«)
Poprava tří Korejců Japonci.
Z Paříže, 16. listop. »Echo de Paris«
dovídá se ze Seulu, že tři kupci korejští byliu
západní brány seulské na rozkaz velitele po-
sádky japonské zastřeleni, protože byli prý
usvědčeni, že udržují spojení s Rusy a proka-
zují jim služby vyzvědačské.
#2
alto_textblock
#2
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Před zasedáním říšské rady.
Z Vídně, 16. listopadu. O 10. hodině do-
polední sejde se parlamentní komise klubu če-
ského, odpoledne pak plenum tohoto. Zasedá
dnes také širší 14členný výbor německých stran.
Na tyto působí se v ten rozum, aby zachovaly
zatím klid. S německo-nacionální strany útoč
se proti dru. Körbrovi dále. Němečtí velkostat-
káři však doufají, že podaří se jim odboj ně-
meckých lidovců ne-li potlačiti, aspoň uvésti do
normálního proudu.
#3
alto_textblock
#3
až postel zasténala. „Snad to nemluvili o mně!
Nzteklina — pohodnej — s vozem — je ho
5koda! Co budu dělat, co jen budu dělat!“
Klacek se chytil za hlavu.
„Musím utect, musím utect!“ Tak, jak byl
vyrazil úprkem dveřmi, přelétl mžikem dvorek,
přeskočil plot a už byl za humny. Běžel směrem
k lesu.
„Už se vopravdu pominul! Já to povídal
Zrovna devátej den! Honem za ním, chyťte ho,
ať se nestane větší neštěstí!“ vyrážel ze sebe
přerývaným hlasem soused Hájek. Sám však za
ním neběžel.
Několik srdnatějších rozběhlo se za Klae
kem a dopadli ho konečně zrovna na pokraji
lesa. Bránil se jim, ba i kousat je chtěl. Svázal
zu ruce i nohy řemenem a odnášeli ho domů.
„Jen mě pro živýho boha nedávejte po-
Hodným!“ prosil je úpěnlivě. —
Věc se ovšem vysvětlila. Pohodný byl u sou-
seda s vozem pro bulíka, který mu zdechl, pře-
žrav se jetele. A konečně pan doktor upokoji
Klacka sdělením, že pohodný nemá s lidmi co
dělat, a posléze řekl mu, že on vlastně ani po-
minutý není.
Událost ta měla však přece své následky
Předně Klackova sbírka přestala se roz-
množovat. Klacek doslechl se totiž, že jacísi dva
kluci přivázali mu neblahého toho psa do boudy.
a právem tušil za skutkem tím pomstu. Stával se
tudíž ku přestupkům omladiny milosrdnějším.
Sbírku čepic a klobouků věnoval posléze Klacek
místním chudým, což však nijak nevadilo, aby
pan starosta neusurpoval nejlepší exempláře pro
své vlastní potomstvo.
Mimo to měl Klackův případ za následek.
že v městečku i okolí byla prohlášena kontu-
mace na psy. Nešťastná zvířata, která smutně
věšela hlavy, spoutané nezvyklými ohlávkami
vyčítavým zrakem zírala nr Klacka, kdykol
kráčel městečkem. A štěkala na něj ještě ruřivěji
než dříve. Snad tušili chudáci psi, že jen o
zavinil jejich nynější strasti.
V očích Klackových však zářila škodolibá
radost ...
#4
alto_textblock
#4
Srbská trůnní řeč.
Z Bělehradu, 16. listopadu. V trůnní řeči.
kterou se dnes zahajuje skupština, klade se dů-
raz na přátelské styky s Rakou-
skem, na sympatie k Rusku, přá-
telské styky s Černou Horou a dů-
věrné přátelství s Bulharskem,
které utvrzeno bylo vzájemnými návštěvami.
Situace v Makedonii je nezměněnou, je
však naděje, že se zlepší, poněvadž pokračuje
se v akci reformní. Srbsko má velký zájem na
zlepšení tom. Finanční stav země je
velmi příznivý. Ale přece je nezbytnou
půjčka, poněvadž se musí doplniti výzbroj
armády a též se musí opatřiti některé hospo-
dářské potřeby, zejmena pak podniknouti stavby
železnic. Skupštině bude mezi jinými podána
osnova zákona o samosprávě krajů.
#5
alto_textblock
#5
Telegrafické zprávy.
Přátelské styky italsko-francouzské.
Z Paříže, 16. listopadu. (C.-B.) Členové
italských komor a městských rad sem přibylí
zúčastnili se včera večer hostiny, uspořádané
komitétem pro obchod a průmysl, na niž se do-
stavili také všichni ministři, vyjímaje ministra
financí Rouviera a ministra války An-
dréa, předsedové sněmovny a senátu, italský
velevyslanec hr. Tornielli a j. Byly prone-
seny četné přípitky dobré shodě obou zemía
zdaru jich obchodu. Ministr obchodu Trouil-
lot připil králi a královně italským, načež za-
hrála hudba italskou hymnu. Hr. Torniell
připil presidentovi Loubetovi, načež byla
hrána hymna francouzská.
#6
alto_textblock
#6
Demisse Andréova.
Z Paříže, 15. listopadu. (C.-B.) Dopis mi-
nistra války generála Andréa, ve kterém sdě-
luje presidentovi Loubetovi své odstoupení,
Ctěný pane presidente! Poslední parla-
mentní události ukazují, že nepřátelé republiky
jsou odhodláni více než kdy před tím hnáti
útokem na vládu, která jim čelila se stejně vel-
kou odvahou jako úspěchem. Zdá se mně, že
podíl, který jsem měl na tomto úkolu, jemuž
jsem věnoval více než pět let stálé práce, uči-
nil mne zcela zvláštním cílem rejdů těchto ne-
přátel. Bude mně zajisté po spravedlnosti při-
znáno, že okolnost ta nebyla by s to mne zma-
látněti. Mám však příliš mnoho vnitřní hrdosti.
jsem příliš pyšným na své dílo a mám příliš
velkou lásku k vlasti a k republice, než abych
mohl i jen na minutu připustiti sobě domněnku,
že bych mohl býti příčinou nesjednocenosti v
republikánské většině. Na druhé straně zachrá-
nila sjednocenost této většiny ministerstva W al-
deck-Rousseauovo a Combesovo
před nebezpečími, která musila přestáti a díky
sjednocenosti té dokončí strana republikánská
úkol, jemuž síly své věnovati bylo mým štěstím.
Dovolte mně, abych v okamžiku, kdy se s Vámi
loučím, mohl Vám vysloviti díky pro všechny
známé i neznámé přátele, kteří mně z celé
Francie projevili při posledních zkouškách tak
pohnutlivě a vřele své sympatie. Nechť vezmou
na vědomí, že odcházeje na odpočinek, zacho-
vám svou nezdolnou naprostou odevzdanost a
věrnost ke Francii, k armádě a k republicea
že s těmito třemi je sloučeno veškeré mé my-
#7
alto_textblock
#7
zní:
#8
alto_textblock
#8
šlení.
#9
alto_textblock
#9
Povstání brazilské potlačeno.
Z Ria de Janeiro, 15. listopadu. (C. -B.)
V 11 hodin dopoledne. Revoluční hnutí jest po-
tlačeno, klid jest opět úplně obnoven. Hlavní
původci povstání senátor Lauro Sodre a po-
slanec Barboza Lima prchli, jiní byli zat-
čeni. Četné osoby byly zabity nebo zraněny.
#10
alto_textblock
#10
Denní zprávy.
#11
alto_textblock
#11
— V Horách Kašperských dopuštění boží
Roznesla se tam pověst, že průběhem příštího
roku bude zřízena v sídle okr. hejtmanství Su-
šici česká státní realní škola a že potřebný
obnos vložen již do stát. rozpočtu a pověst ta
způsobila mezi kašperskými Němci — toť seví
ohromné rozčilení, jak ujišťuje »Prager Tag-
blatt«. Neboť již po leta usilují prý Kašperské
Hory o německou státní realní školu a ta byla
jejich deputaci také přislíbena od poslanců
Schreinera a Grössela s tím dodatkem prý, že
musí také býti přiznána česká realka jednomu
ze sousedních českých měst, jež se o ní uchází.
Podle zprávy orgánu pro všeobecné blaho, po-
ciťuje se na německé straně velice hořce, že
Sušicům povolena byla česká realní škola, aniž
bylo pamatováno na Hory Kašperské, tento dá-
#12
alto_textblock
#12
rek (!) Čechům jistě prý jest částí velkých kon-
cesí, jež prý budou Čechům povoleny vůči na-
stávající »změně fronty«. To je něco bepříklad-
ného, tenhle politický čich čackých Kašperšťanů,
kteří větří změnu fronty mladočeských poslanců,
o jaké se dosud nikomu ani nezdá. Či snad by
si byl udělal posl. Schreiner, proslulý prorok
politické povětrnosti, z Kašperských Hor —
Kašpara? Státní realní škola v Sušici nebude
žádným dárkem Čechům, nýbrž jedině splnění
povinnosti státu vůči osvětové potřebě českého
lidu v celém hejtmanství, v němž jest více než
dvanáckráte tolik Čechů jako Němců. Ostatně
bude to ještě dlouho trvat, než bude zjednána
jakási, počtu a poplatní síle obou národnosti
průměrná rovnováha ve středním školství.
— Práce k stavbě Bismarkova pomníku
v Chebu minulého týdne zahájené a hned pře-
rušené, podniknuty byly přes to, že zákaz zbu-
dování pomníku Bismarkovi v Chebu, vydaný
okr. hejtmanstvím již r. 1899, všemi odvola-
cími stolicemi, naposled také říšským soudem
potvrzený, trvá nezměněn. Druhý zákaz, vydaný
okr. hejtmanstvím, jímž zastavuje se věnování
2000 K z obecních prostředků pomníkovému
výboru, byl rovněž potvrzen u všech dovola-
ných instancí. Za takových okolností započato
s kopáním základů k Bismarkovu pomníkuv
městském parku, s jakým úmyslem, není zjevno.
Není ani vyloučeno domnění, že Bismarkův
komitét spolehal, že politická správa přimhouří
oči k překročení zákazu. Nestalo se tak, hejt-
manství připomnělo neoprávněným budovatelům
pomníku zákaz a pohroženo dokonce následky
jeho překročení. Na to sám stavitel práci za-
stavil. Je konečně i to možné, že chebští
Němci chtěli vynutit násilné zastavení pomní-
kových prací a že je v tom zklamal snad je-
dině stavitel, který moudře si dal — říci.
— Osobní z Moravy. Právní praktikant Emil šl.
Smekal, jmenován byl auskultantem. JUDr. Frant.
Koželuha, kandidát advokátní v Brně, zapsán byl
mezi oprávněné obhájce ve věcech trestních. Kancelisté
Edvard Souček v Blansku a Felix Konečný ve
Dvorci jmenováni byli kancelářskými officiály u týchž
soudů.
— Osobní z kruhů pivovarnických. V akc. pivo-
varu v Přerově jmenován byl sládek Václav Čížek
techn. ředitelem, účetní Frt. Opletal adm. správcem.
Nástupcem na odpočinek do vlasti odcházejícího slád-
ka a pivov. ředitele Josefa Fastra v Madridě stal
se Vilém Bradáč, posledně sládek v Petropolisu u
Ria de Janeiro a před tím v Lissabonu; F. Faster poby!
v Madridě 24 léta a došel neobyčejného úspěchu.
Václ. Lipský nastoupil jako sládek v Uhersku u Vys.
Mýta. Jan Harlas, sládek v Čeminách u Stříbra,
odešel na odpočinek a nástupcem jeho stal se Lud.
Kraus. Josef Zedník nastoupil místo sládka
v Berznikách v gubernii suvalecké na Rusi. Frant.
Pedain stal se podstarším ve Vimperku, Josef Ber-
nard spilečným v Charkově (Novaja Bavaria) a Jan
Kníchal v Kyjově na Moravě. Místa nastoupili Rom.
Hofman v Táboře, Leop. Marekv Čeminách, Karel
Zedníček v Uherském Hradišti. Zemřeli: Emil
Kupský, podstarší v Králové Hradci; Frt. Paták,
sládek na odpoč. v Německém Brodě.
— Rodinné zprávy. Pan MUDr. Otakar Urbá-
nek, okr. lékař, a pí. Rudolfina Urbánková,
roz. Paršova, slavili sňatek svůj dne 15. listopadu
v chrámu sv. Klimenta v Praze.
— Úmrtí. V Jistebnici zemřel dne 14. t. m. ve
věku 84 let pan Jakub Zenkl, měšťan táporskýa
mistr zámečnický. Mrtvola jeho bude dnes dopoledne
převezena do Tábora, kde bude o 3. hod. odpol. pohřbe-
na na hřbitově sv. Jakuba.
— Rozdělení úroků z nadace. Dne 24. prosince
poděleni budou z úroků Kudláčkovy dělnické nadace
belvedérské z roku 1866 34 schudlí ku Praze příslušní
dělníci obnosem po 4 korunách. Žádosti u ředitelství
toho okresu chudinského, ve kterém bydlí, nejdéle do
28. listopadu.
— Přednášky. Historický klub pořádá v pá-
tek dne 18. t. m. v Klementinu č. V. o 7. hod. večer
přednášku p. prof. Šmerala „Z berlínské university“.
Hosté vítáni.
— Pramen Labe nevyschl. Sdělili jsme před
časem, že pramen ve známé labské studánce vyschl
úplně. Obavy, že ztratil se na dobro, se však nepo-
tvrdily; již ke konci minulého měsíce, tedy ještě
před posledními vydatnými lijáky a sněžením, počal
pramen v labské studánce ze země znovu prýštitia
naplnil ji vodou do výše několika centimetrů a nyní
po deštích jest již opět silny.
— Česká dvojčata v Londýně. Nejedna již
zmínka vyskytla se v listech českých o srostlých
sestrách Blažkových, ale přes to nejsou nikterak ne-
zajímavy poznámky, jimiž přední list anglický »Daily
Mail« provázel první příchod sester těch do Londýna,
ano jeho pozorování zajímavého tohoto zjevu fysio-
logického skýtá nejeden i moment zcela nový. Sou-
díme proto, že v nejednom čtenáři českém oživen
bude interes líčením sloupcového článku »Daily
Mailu«, kterýž podáváme tuto ovšem jen ve výtahu.
Pod nadpisem »Česká dvojčata — Dvě sestry,
kteréž jsou fysicky jedno«, píše list tento: Přibyly
do Londýna z Lutychu známé slečny Růžena a Jo-
sefa Blažkovy, kteréž jsou beze vší pochyby jedním
z nejneobyčejnějších zjevů abnormality existence
lidské. Žádná fysiologická kuriosita takové zajíma-
vosti nebyla viděna u nás od srostlých siamských
dvojčat, jež navštívila Londýn v r. 1869 dříve než
se usadila v Jižní Americe. Fysický stav slečen
Blažkových od těchto málo se liší. »Daily Mail« po-