ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a6bc6960-72cd-11dc-88aa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 12
#1 alto_textblock #1
otázku značné důležitosti. Běží o to, mají-li Japonci právo prohlížeti a ne- vpouštěti do přístavu antunského v ústí řeky Jalu lodi neutrální moci — Číny. Japonci tvrdí, že mají právo, Číňané však cítí se tím značně poškozenými, zejmena na hedvábném průmyslu. Na 30.000 dělníků čínských v okoli Antunu octlo by se tím způsobem úplně bez práce. Jak se sděluje, Japonsko chce dovoliti čínským lodím vplutí do antunského přístavu, avšak musí se podvoliti přísné prohlídce. Anděl smíru mezi anglickým a německým tiskem. Z Londýna, 16. listop. »Daily Tele- graph« v článku patrně inspirovaném ener- gicky žádá zastavení sváru mezi anglickým německým časopisectvem; budí prý to všeobec- nou nevoli a mohlo by to míti špatné následky. Vyčítání, kdo více, zdali Anglie neb Japan, po- rušuje neutralitu, je prý dětinné. Tím otravují se prý jen dobré poměry, jaké mezi oběma velmocemi vládly. Stavba dráhy Wensan-Seul bez svolení korejské vlády. Z Kolína n. R., 16. listopadu. Japone dali se do stavby dráhy Wensan- Seu bez svolení korejské vlády; když tato se proti tomu ohradila, nedala japonská vláda vůbec žádné odpovědi. Domnívá se, že jedná správně na základě § 4. smlouvy japonsko-korejské. (»Köln. Ztg.«) Poprava tří Korejců Japonci. Z Paříže, 16. listop. »Echo de Paris« dovídá se ze Seulu, že tři kupci korejští byliu západní brány seulské na rozkaz velitele po- sádky japonské zastřeleni, protože byli prý usvědčeni, že udržují spojení s Rusy a proka- zují jim služby vyzvědačské.
#2 alto_textblock #2
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Před zasedáním říšské rady. Z Vídně, 16. listopadu. O 10. hodině do- polední sejde se parlamentní komise klubu če- ského, odpoledne pak plenum tohoto. Zasedá dnes také širší 14členný výbor německých stran. Na tyto působí se v ten rozum, aby zachovaly zatím klid. S německo-nacionální strany útoč se proti dru. Körbrovi dále. Němečtí velkostat- káři však doufají, že podaří se jim odboj ně- meckých lidovců ne-li potlačiti, aspoň uvésti do normálního proudu.
#3 alto_textblock #3
až postel zasténala. „Snad to nemluvili o mně! Nzteklina — pohodnej — s vozem — je ho 5koda! Co budu dělat, co jen budu dělat!“ Klacek se chytil za hlavu. „Musím utect, musím utect!“ Tak, jak byl vyrazil úprkem dveřmi, přelétl mžikem dvorek, přeskočil plot a už byl za humny. Běžel směrem k lesu. „Už se vopravdu pominul! Já to povídal Zrovna devátej den! Honem za ním, chyťte ho, ať se nestane větší neštěstí!“ vyrážel ze sebe přerývaným hlasem soused Hájek. Sám však za ním neběžel. Několik srdnatějších rozběhlo se za Klae kem a dopadli ho konečně zrovna na pokraji lesa. Bránil se jim, ba i kousat je chtěl. Svázal zu ruce i nohy řemenem a odnášeli ho domů. „Jen mě pro živýho boha nedávejte po- Hodným!“ prosil je úpěnlivě. — Věc se ovšem vysvětlila. Pohodný byl u sou- seda s vozem pro bulíka, který mu zdechl, pře- žrav se jetele. A konečně pan doktor upokoji Klacka sdělením, že pohodný nemá s lidmi co dělat, a posléze řekl mu, že on vlastně ani po- minutý není. Událost ta měla však přece své následky Předně Klackova sbírka přestala se roz- množovat. Klacek doslechl se totiž, že jacísi dva kluci přivázali mu neblahého toho psa do boudy. a právem tušil za skutkem tím pomstu. Stával se tudíž ku přestupkům omladiny milosrdnějším. Sbírku čepic a klobouků věnoval posléze Klacek místním chudým, což však nijak nevadilo, aby pan starosta neusurpoval nejlepší exempláře pro své vlastní potomstvo. Mimo to měl Klackův případ za následek. že v městečku i okolí byla prohlášena kontu- mace na psy. Nešťastná zvířata, která smutně věšela hlavy, spoutané nezvyklými ohlávkami vyčítavým zrakem zírala nr Klacka, kdykol kráčel městečkem. A štěkala na něj ještě ruřivěji než dříve. Snad tušili chudáci psi, že jen o zavinil jejich nynější strasti. V očích Klackových však zářila škodolibá radost ...
#4 alto_textblock #4
Srbská trůnní řeč. Z Bělehradu, 16. listopadu. V trůnní řeči. kterou se dnes zahajuje skupština, klade se dů- raz na přátelské styky s Rakou- skem, na sympatie k Rusku, přá- telské styky s Černou Horou a dů- věrné přátelství s Bulharskem, které utvrzeno bylo vzájemnými návštěvami. Situace v Makedonii je nezměněnou, je však naděje, že se zlepší, poněvadž pokračuje se v akci reformní. Srbsko má velký zájem na zlepšení tom. Finanční stav země je velmi příznivý. Ale přece je nezbytnou půjčka, poněvadž se musí doplniti výzbroj armády a též se musí opatřiti některé hospo- dářské potřeby, zejmena pak podniknouti stavby železnic. Skupštině bude mezi jinými podána osnova zákona o samosprávě krajů.
#5 alto_textblock #5
Telegrafické zprávy. Přátelské styky italsko-francouzské. Z Paříže, 16. listopadu. (C.-B.) Členové italských komor a městských rad sem přibylí zúčastnili se včera večer hostiny, uspořádané komitétem pro obchod a průmysl, na niž se do- stavili také všichni ministři, vyjímaje ministra financí Rouviera a ministra války An- dréa, předsedové sněmovny a senátu, italský velevyslanec hr. Tornielli a j. Byly prone- seny četné přípitky dobré shodě obou zemía zdaru jich obchodu. Ministr obchodu Trouil- lot připil králi a královně italským, načež za- hrála hudba italskou hymnu. Hr. Torniell připil presidentovi Loubetovi, načež byla hrána hymna francouzská.
#6 alto_textblock #6
Demisse Andréova. Z Paříže, 15. listopadu. (C.-B.) Dopis mi- nistra války generála Andréa, ve kterém sdě- luje presidentovi Loubetovi své odstoupení, Ctěný pane presidente! Poslední parla- mentní události ukazují, že nepřátelé republiky jsou odhodláni více než kdy před tím hnáti útokem na vládu, která jim čelila se stejně vel- kou odvahou jako úspěchem. Zdá se mně, že podíl, který jsem měl na tomto úkolu, jemuž jsem věnoval více než pět let stálé práce, uči- nil mne zcela zvláštním cílem rejdů těchto ne- přátel. Bude mně zajisté po spravedlnosti při- znáno, že okolnost ta nebyla by s to mne zma- látněti. Mám však příliš mnoho vnitřní hrdosti. jsem příliš pyšným na své dílo a mám příliš velkou lásku k vlasti a k republice, než abych mohl i jen na minutu připustiti sobě domněnku, že bych mohl býti příčinou nesjednocenosti v republikánské většině. Na druhé straně zachrá- nila sjednocenost této většiny ministerstva W al- deck-Rousseauovo a Combesovo před nebezpečími, která musila přestáti a díky sjednocenosti té dokončí strana republikánská úkol, jemuž síly své věnovati bylo mým štěstím. Dovolte mně, abych v okamžiku, kdy se s Vámi loučím, mohl Vám vysloviti díky pro všechny známé i neznámé přátele, kteří mně z celé Francie projevili při posledních zkouškách tak pohnutlivě a vřele své sympatie. Nechť vezmou na vědomí, že odcházeje na odpočinek, zacho- vám svou nezdolnou naprostou odevzdanost a věrnost ke Francii, k armádě a k republicea že s těmito třemi je sloučeno veškeré mé my-
#7 alto_textblock #7
zní:
#8 alto_textblock #8
šlení.
#9 alto_textblock #9
Povstání brazilské potlačeno. Z Ria de Janeiro, 15. listopadu. (C. -B.) V 11 hodin dopoledne. Revoluční hnutí jest po- tlačeno, klid jest opět úplně obnoven. Hlavní původci povstání senátor Lauro Sodre a po- slanec Barboza Lima prchli, jiní byli zat- čeni. Četné osoby byly zabity nebo zraněny.
#10 alto_textblock #10
Denní zprávy.
#11 alto_textblock #11
— V Horách Kašperských dopuštění boží Roznesla se tam pověst, že průběhem příštího roku bude zřízena v sídle okr. hejtmanství Su- šici česká státní realní škola a že potřebný obnos vložen již do stát. rozpočtu a pověst ta způsobila mezi kašperskými Němci — toť seví ohromné rozčilení, jak ujišťuje »Prager Tag- blatt«. Neboť již po leta usilují prý Kašperské Hory o německou státní realní školu a ta byla jejich deputaci také přislíbena od poslanců Schreinera a Grössela s tím dodatkem prý, že musí také býti přiznána česká realka jednomu ze sousedních českých měst, jež se o ní uchází. Podle zprávy orgánu pro všeobecné blaho, po- ciťuje se na německé straně velice hořce, že Sušicům povolena byla česká realní škola, aniž bylo pamatováno na Hory Kašperské, tento dá-
#12 alto_textblock #12
rek (!) Čechům jistě prý jest částí velkých kon- cesí, jež prý budou Čechům povoleny vůči na- stávající »změně fronty«. To je něco bepříklad- ného, tenhle politický čich čackých Kašperšťanů, kteří větří změnu fronty mladočeských poslanců, o jaké se dosud nikomu ani nezdá. Či snad by si byl udělal posl. Schreiner, proslulý prorok politické povětrnosti, z Kašperských Hor — Kašpara? Státní realní škola v Sušici nebude žádným dárkem Čechům, nýbrž jedině splnění povinnosti státu vůči osvětové potřebě českého lidu v celém hejtmanství, v němž jest více než dvanáckráte tolik Čechů jako Němců. Ostatně bude to ještě dlouho trvat, než bude zjednána jakási, počtu a poplatní síle obou národnosti průměrná rovnováha ve středním školství. — Práce k stavbě Bismarkova pomníku v Chebu minulého týdne zahájené a hned pře- rušené, podniknuty byly přes to, že zákaz zbu- dování pomníku Bismarkovi v Chebu, vydaný okr. hejtmanstvím již r. 1899, všemi odvola- cími stolicemi, naposled také říšským soudem potvrzený, trvá nezměněn. Druhý zákaz, vydaný okr. hejtmanstvím, jímž zastavuje se věnování 2000 K z obecních prostředků pomníkovému výboru, byl rovněž potvrzen u všech dovola- ných instancí. Za takových okolností započato s kopáním základů k Bismarkovu pomníkuv městském parku, s jakým úmyslem, není zjevno. Není ani vyloučeno domnění, že Bismarkův komitét spolehal, že politická správa přimhouří oči k překročení zákazu. Nestalo se tak, hejt- manství připomnělo neoprávněným budovatelům pomníku zákaz a pohroženo dokonce následky jeho překročení. Na to sám stavitel práci za- stavil. Je konečně i to možné, že chebští Němci chtěli vynutit násilné zastavení pomní- kových prací a že je v tom zklamal snad je- dině stavitel, který moudře si dal — říci. — Osobní z Moravy. Právní praktikant Emil šl. Smekal, jmenován byl auskultantem. JUDr. Frant. Koželuha, kandidát advokátní v Brně, zapsán byl mezi oprávněné obhájce ve věcech trestních. Kancelisté Edvard Souček v Blansku a Felix Konečný ve Dvorci jmenováni byli kancelářskými officiály u týchž soudů. — Osobní z kruhů pivovarnických. V akc. pivo- varu v Přerově jmenován byl sládek Václav Čížek techn. ředitelem, účetní Frt. Opletal adm. správcem. Nástupcem na odpočinek do vlasti odcházejícího slád- ka a pivov. ředitele Josefa Fastra v Madridě stal se Vilém Bradáč, posledně sládek v Petropolisu u Ria de Janeiro a před tím v Lissabonu; F. Faster poby! v Madridě 24 léta a došel neobyčejného úspěchu. Václ. Lipský nastoupil jako sládek v Uhersku u Vys. Mýta. Jan Harlas, sládek v Čeminách u Stříbra, odešel na odpočinek a nástupcem jeho stal se Lud. Kraus. Josef Zedník nastoupil místo sládka v Berznikách v gubernii suvalecké na Rusi. Frant. Pedain stal se podstarším ve Vimperku, Josef Ber- nard spilečným v Charkově (Novaja Bavaria) a Jan Kníchal v Kyjově na Moravě. Místa nastoupili Rom. Hofman v Táboře, Leop. Marekv Čeminách, Karel Zedníček v Uherském Hradišti. Zemřeli: Emil Kupský, podstarší v Králové Hradci; Frt. Paták, sládek na odpoč. v Německém Brodě. — Rodinné zprávy. Pan MUDr. Otakar Urbá- nek, okr. lékař, a pí. Rudolfina Urbánková, roz. Paršova, slavili sňatek svůj dne 15. listopadu v chrámu sv. Klimenta v Praze. — Úmrtí. V Jistebnici zemřel dne 14. t. m. ve věku 84 let pan Jakub Zenkl, měšťan táporskýa mistr zámečnický. Mrtvola jeho bude dnes dopoledne převezena do Tábora, kde bude o 3. hod. odpol. pohřbe- na na hřbitově sv. Jakuba. — Rozdělení úroků z nadace. Dne 24. prosince poděleni budou z úroků Kudláčkovy dělnické nadace belvedérské z roku 1866 34 schudlí ku Praze příslušní dělníci obnosem po 4 korunách. Žádosti u ředitelství toho okresu chudinského, ve kterém bydlí, nejdéle do 28. listopadu. — Přednášky. Historický klub pořádá v pá- tek dne 18. t. m. v Klementinu č. V. o 7. hod. večer přednášku p. prof. Šmerala „Z berlínské university“. Hosté vítáni. — Pramen Labe nevyschl. Sdělili jsme před časem, že pramen ve známé labské studánce vyschl úplně. Obavy, že ztratil se na dobro, se však nepo- tvrdily; již ke konci minulého měsíce, tedy ještě před posledními vydatnými lijáky a sněžením, počal pramen v labské studánce ze země znovu prýštitia naplnil ji vodou do výše několika centimetrů a nyní po deštích jest již opět silny. — Česká dvojčata v Londýně. Nejedna již zmínka vyskytla se v listech českých o srostlých sestrách Blažkových, ale přes to nejsou nikterak ne- zajímavy poznámky, jimiž přední list anglický »Daily Mail« provázel první příchod sester těch do Londýna, ano jeho pozorování zajímavého tohoto zjevu fysio- logického skýtá nejeden i moment zcela nový. Sou- díme proto, že v nejednom čtenáři českém oživen bude interes líčením sloupcového článku »Daily Mailu«, kterýž podáváme tuto ovšem jen ve výtahu. Pod nadpisem »Česká dvojčata — Dvě sestry, kteréž jsou fysicky jedno«, píše list tento: Přibyly do Londýna z Lutychu známé slečny Růžena a Jo- sefa Blažkovy, kteréž jsou beze vší pochyby jedním z nejneobyčejnějších zjevů abnormality existence lidské. Žádná fysiologická kuriosita takové zajíma- vosti nebyla viděna u nás od srostlých siamských dvojčat, jež navštívila Londýn v r. 1869 dříve než se usadila v Jižní Americe. Fysický stav slečen Blažkových od těchto málo se liší. »Daily Mail« po-