ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 52b4b0b0-71f2-11dc-b99e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
1904.
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NA
#4 alto_textblock #4
l
#5 alto_textblock #5
V Praze, ve středu dne 16. listopadu.
#6 alto_textblock #6
Nl
#7 alto_textblock #7
i
#8 alto_textblock #8
1
#9 alto_textblock #9
I.
#10 alto_textblock #10
K číslu 317. čislo v Praze za 2n a na venkově za 3
#11 alto_textblock #11
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#12 alto_textblock #12
Válka.
#13 alto_textblock #13
Dopis choti generála Stesselja do Moskvy o pomoc raněným. Z Petrohradu, 16. listopadu. Velkoobchod- níka v Moskvě Semjenoviče Perelova došel list paní Věry Stesseljové, choti obhájce Port Arturu, odeslaný dne 25. září. V listě tom píše paní Stesseljová: »Zasílám Vám, milý Semjeno- viči, tento lístek, abyste seznal naše starostio nebohé obhajce Port Arturu. Mnoho sebrat zde nemůžeme. Je zde poskrovnu lidí, kteří mohou něčeho poskytnouti. Obracím se k Vám a pro- střednictvím Vaším kobyvatelstvu moskevskému, které vždy pomáhá v tísni. Seberte něco mez svými známými a zašlete to na jméno moje rusko-čínské bance. Jsou zde lidé bez rukou, bez očí, se zraněnými obratly, ochromení pro celý život. Zkrátka, mnoho nešťastných mrzáků. Po skončené válce uvidíme se v Moskvě.« Nová mobilisace japonská dovrši prý počet armády na bojišti na million mužů. Z Londýna, 16. listopadu. Zprávami tokij- skými potvrzuje se, že nařízena byla nová mo- bilisace. Touto prý má býti na bojišti dovršen úhrnný počet veškeré zápasící armády japonské na jeden million mužů. Japonské rozčilování nad zásobo- váním baltického loďstva uhlím. Z Londýna, 16. listopadu. »Standard- oznamuje z Tokia, že všechny japonské listy nesmírně se rozčilují nad tím, že franco uz ské uhelné parníky a nejnověji německé se opovažují zásobovati baltické loďstvo na jeho cestě uhlím. Prohlašují to za neslýchané porušení neutrality, začež prý Japonsko se bude revan- žovati.
#14 alto_textblock #14
Připravované tažení Japonců na Vladivostok. Z Kolína n. R., 16. listopadu. »Köln. Ztg.« dovídá se ze Seulu: Japonci zamýšlejí utvořiti na Koreji armádní sbor, který by Rusy ze severovýchodních částí Koreje za- tlačil přes řeku Tumen a mohl pak vrhnouti se na Vladivostok. Z Gen- sanu vytrhlo přes 3000 mužů; Rusové proto vyklidili již Hamhen a usadili se v Sen- činu, severovýchodním to přístavním místě. V Senlu stojí k pochodu připraveno na 4000 mužů, v Peujanu a soused- ních městech rovněž asi tolik. Celkem hodlají Japonci směrem k Vladivostoku vypra- viti tři divise s dělostřelectve m. Rozhodný boj o Mukden se blíží? Z Berlína, 16. listop. Plukovník Gaedke telegrafuje »Berl. Tageblattu«, že dle všech známek chystají se Japoncik rozhodnému boji o Mukden. Se strany ruské dle dosavadní kon- centrace sil provede se nejdříve útok centra.
#15 alto_textblock #15
Nový velitel gardové divise japonské. Z Londýna, 16. listopadu. »Standar d« dovídá se z Tokia, že dosavadní velitel gar- dové divise generál-major Haraguči pro chorobu byl odvolán a velitelem divise jmeno- ván generál Hasegava. Velitelem štábu této divise jmenován byl generál-major O čo j, bý- valý vojenský attaché v Římě a Berlíně. Zkáza vzducholodi »Gurko«. Z Petrohradu, 16. listopadu. Setník K az- nov vypravuje v »Ruském Invalidue“ že vzducholoď »Gurko« zničena byla větrnou bouří, která dne 7. října v Mandžurii zuřila. Balon byl sice blíže vesnice Sachepu uvázána kromě toho půl setniny vojínů ho provazy
#16 alto_textblock #16
drželo, přece ale byl zmítán orkánem tak, že několikrát byl sražen k zemi; provazce, kte- rými byla loďka k balonu poutána, se zpřetr- haly a takto odpoutaný balon jako střela vy- mrštil se do výše a zmizel v oblacích prachu, kdežto loďka zůstala na zemi se všemi nástroji a mužstvem, jemuž zbyly z balonu jen pro- vazce v rukou. Objevilo se tedy, že provazová síť byla slabou, než aby mandžurským orkánům odolala. Poslední došlé číslo portarturského časopisu »Nový Kraj«. Z Moskvy, 16. listopadu. »Ruskoje Slovo« otiskuje téměř celé po- slední, předevčírem do Moskvy došlé číslo portarturského časo- pisu »Nový Kraj«. Jest to takořka denní kronika utrpení obhájců v Port Arturu z dob posledního bombardování koncem měsíce září. »Nový Kraj« píše: »Včera ocitla se naše re- dakce a tiskárna ve sféře nepřátelského ohně. Asi deset granátů explodovalo v bezprostřední blízkosti redakce, takže všechna okna otřesy se roztříštila. Konečně jedna stěna redakční míst- nosti granátem byla proražena; zraněn však ne- byl nikdo.«
#17 alto_textblock #17
Podvody a nepořádky s dary pro raněné. Z Petrohradu, 15. listopadu. Při vedenía rozdělení peněz, sebraných pro účely »Červeného kříže«, zjištěny byly veliké podvody. Ze statisíců rublů vlastnímu účelu odevzdány byly jen nepa- trné částky. Vše ostatní plynulo do kapes vyšších úřadníků, kteří prodávali i darované šatstvo. Vy- šetřování bylo zavedeno. (B. Z.) Spor Číny s Japonskem o přístav v ústí Jalu. Z Londýna, 16. listopadu. Korrespondent »Daily Mailu« telegrafuje z Čifu, že čín- ské úřady projednávají s japonskou vládou
#18 alto_textblock #18
FEUILLETON.
#19 alto_textblock #19
Klace k.
#20 alto_textblock #20
Črta. Napsal Viktor Janota „Já vám dám, vy jedna holoto neplavená. pověsit vás všechny!“ Tvář mu zrudla a hůl, kterou držel v ruce, se jenjen třásla, jakoby mu chtěla z ruky vyskočit. „Pane Klacek, daj' pozor, ať jim ten klacek neupadne!“ křičeli kluci dále. To ho rozčililo ještě více, ale on se pře- mohl a zabručev cosi o nezdárnosti nynější mlá deže, kráčel dále, neohlížeje se na rozpustilce Ale vřelo v něm. Jak pak by také nevřelo, když na něj pokřikovali den za dnem „pane Klacek““ a on měřil jen tak něco málo přes metr! Nen tudíž divu, že přezdívku tu považoval za poně- kud ironickou. Avšak nic není bez příčiny. A také škádlení kluků nečinilo v tom ohledu výjimky. Klacek měl totiž zvláštní zálibu v čepicích a kloboucích. Měl jich doma rozvěšeno na stěnách celou spoustu, nových i stářím sešlých. A vzhlížel na ně tak asi, jako se prohlížejí trofeje válečné, nedbaje nijak láteření ženy, jež bručela, že ty hadry zabírají moc mista. Proti této zálibě nemohl by konečně nikdo nic namítati, záliba je záliba, jen když nikomu není na újmu. Ano, není na újmu! Ale Klackova záliba byla na újmu a to právě pánům klukům. Všechny ty čepice a klobouky byly kdysi ma- jetkem xské omladiny. Neboť Klacek jakožto sadař, který najímal rozsáhlé ovocné sady a aleje, dobře věděl, co je „svémocné zabavení““ Avšak naprosto nezákonné bylo, že se nespokojil tím, o čemž zase mohly vyprávěti oteklé tváře, ba i někdy vyražené zuby. Avšak nejen kluci xští, nýbrž i psi tamější měli k němu antipathii. Tím byl zase vinen je- nem Klacek, neboť nemohl snésti psího štěkotu, a následkem toho hůl i kámen řádily často zhubně v řadách psího pronároda. Však také
#21 alto_textblock #21
Klackovy nohavice musily být velmi často za- šívány. Zajímavý byl pohled na zápas Klackův se psem. „To je podívaná, člověk skoro ani neví, kerej z těch dvou je člověk a kerej zvíře. tak se oba vztekají,“ vyjádřil se kdysi očitý svědek. A instinkt Klackův byl oprávněn. Pes by se mu málem byl stal osudným. Věc sběhla se takto: Venca Mrázkovic a Tonda Nevšímalovic do- stali o jarmarku nové čepice. Bohužel, nejspíše následkem t. zv. „závisti bohů“ nechlubili se jimi dlouho. Hned druhého dne visely již smutně na hřebíku v příbytku sadaře Klacka. Jejich ma- jetníci byli postiženi na hruškách ... Avšak neoddali se tupé resignaci, nýbrž v mladistvých mozcích jejich zrodila se plamenná touha po pomstě. A to po kruté pomstě! — „Aby do toho hrom! Ne a nechce pršet! Kdyby tak člověk moh' ty mraky přitáhnout ňá- kým způsobem. Všecko ovoce mi spadá,“ mru- čel pro sebe Klacek, zalézaje večer do slaměné hlídačské boudy, aby si odpočinul. V tom však cosi uvnitř zabručelo. „Kdo je to tam?“ rozkřikl se sadař. Nové zabručení. Rozzloben, natáhl ruku dovnitř, aby ve- třelce popadl a vyhodil. Ucukl však ihned rukou a vykřikl bolestí. Z ruky řinula se mu krev. Hned na to zazněl z boudy zuřivý štěkot. „Kde se jen tam ten potvora pes vzal?“ rozčilil se Klacek a jal se metati do boudy hroudy a kamení, aby psa vypudil. Avšak psu se z boudy nějak nechtělo. „No, nechám ho, moh' by mě kousnou tuplem!“ Klacek obvázal si ruku šátkem a pro- klínaje všechny psy do devátého kolena, odešel. Druhého dne potkal ho soused Hájek. „Jářku, co pak se jim to stalo na ruce, žeji maj' zafáčovanou?“ „Eh, pes mě bestie pokousal!“ „Ukážou! — Hm, hm, to je ňáký zlý pes. Stát se to mně, já bych to jen tak lehko nesnesl. Poslouchaj', já jim něco řeknu: V onehdá, není
#22 alto_textblock #22
tomu dávno, pokousal pes jednoho faráře a von se jim vod toho dočista pominul. V kostele jim chtěl pokousat svíčkovou bábu. Jen že ho chytli a svázali! No a tenhleten pes moh' bejt taky ňák zkaženej!“ „Myslej' to do opravdy?“ ulekl se Klacek. „Jak pak by ne, s tím není žádnej špás, jen jdou s tím honem k panu doktorovi!“ Celý bez sebe běžel Klacek k doktorovi. Cestou šlápl několika husám na nohu, až bolestí zakejhaly, a málem by byl porazil klidně se promenující krávu. Doktor prohlédl ránu, vypálil ji a nařídi Klackovi, kdyby pozoroval na sobě nějaké pří- znaky, na př. hučení v hlavě, závrať atd., aby se k němu ihned dostavil, nebo pro něho poslal. „Ženo, já jsem nešťastnej člověk!“ Klacek klesl bez vlády na lavici. „Co se ti stalo?“ zděsila se žena. „Já jsem pominutej!“ vyrazil ze sebe ne- božák. „Muži, pro Krista Pána, co to povídáš?“ „Kous' mě vzteklej pes! Prosím tě, vode- stel mi, pode mnou se třesou nohy! Ustrašená žena uposlechla a Klacek se svalil, sténaje, do postele. K večeru přišel soused Hájek. „No, no, ležet zrovna nemusej', to není ni platný, ale daj' si pozor na devátej den, to se ukáže, jestli jsou jako načisto pominutej.“ Po- dobným způsobem těšil Klacka dále. Avšak ten se z postele ani nehnul. Rána ho pálila. Zrak jeho bloudil po stěnách světnice, nejevil se v něm však žádný zájem pro rozvěše- nou kolem dokola kořisť, jež byla dříve pro něho tučnou pastvou. S úzkostí očekával devá- tého dne. A co zaslechl mluvit devátého dne ráno zrovna pod svými okny?! „Tak už přijel pohodnej?“ „Už je tady ten kavčickej. Je tu pro něj s vozem. No, škoda je ho, škoda. Jak to jen na něj mohlo přijít!“ Hovor umlkl. „Ježíšmarjájosef!“ Klacek vyskočil prudce,