Strana 4. Číslo 185.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 8. července 1900.

nekontroluje své vědomosti studiem pramenů. Tako- vých kompilačních letáků a brožurek máme řady ne- konečné, české i cizí. Bývají ovšem i ty ceny různé: některé znají věc, jiné jí neznají. Takové jsou na př. u nás brožurky Masarykova, Horálkova, Hradeckého, Matysova, Benešovského-Veselého, Hajnova, Kara- fiatova, Žilkova, Molnárova, Zelinkova, Čermákova, Borového, atd., největší z nich a nejpretenciosnější brožurka Herbenova (pod pseudonymem »Jan Svo- boda«). Takové jsou i brožurky německé. Tyto bro- žurky bývají obyčejně hlavním zřídlem vědomostí přednášečů; mnohdy jim řečníci ani dobře neroz- umějí a mnohé ty brožurky samy touto vadou zna- menitě trpí. Takový kompilator neohlíží se na slovo; místo slova vhodného dá nevhodné, místo nejasnosti vytvoří nesmysl. »Vzorným« příkladem může býti — a ukazuji proto čtenáři věc názorně — »Pravdivé vy- líčení života, utrpení a významu Mistra Jana z Hu- since« p. Herbena. Pan Herben na př. nic neví o la- tinských spisech Husových a proto spáchal tento passus (77): »my ovšem už víme, že na latinských spisech Husových nic nezáleží«; tu věc p. Herben vzal z Kalouskova referátu o knize Loserthově v Athenaeu 1884. Kalousek tam uvádí podobné mí- nění Wratislawovo, ale ovšem ne tak, jako p. Herben. Představme si rychlého massového a ten ovšem klidně zahodí všechnu latinskou činnost Husovu autoritou Herbenovou. Přejímají se cizí omyly. Dobiáš v Časo- pise historickém (I. 70—71) nerozuměl významu stč. předložky od: »epištola od svaté neděle« znamenalo »o svaté neděli« (= von); mínil, že je neděle perso- nifikována. Pan Herben (42) přejímá tento omyl a dí, že to »neomylně ukazuje na pohanskou mytho- logii« a docela vážně vykládá o pohanství věku XIV. Představme si, jaký kulturní obrázek navrhne rychlý řečník. Jest tam chyba na chybě; těžko vybírati jednotlivě. Tu by se bylo třeba zmíniti o románech Herlošových, Tylových, Jiráskových a m. j., ze kte- rých mnozí také čerpají své poučení. — Z toho čtenář se domyslí, kterak duchaplně a věcně vypadají před- nášky o Husovi skoro všudež. * Strana křesťanských sociálů a strana katolická. Ku poznání karakteristiky obou poli- tických skupin, dává nám dobrou příležitost úvodní článek orgánu křesť. sociálů ve Vídni »D. Volksbl.«. List ten vyvrací hlavně zprávu pražského »Hlasu Národa«, že by obě strany vyjednávaly o splynutí v jednu. O něčem podobném nemůže býti ani řeči. Strana Luegrova má v sobě mnoho různorodých živlů, které spojuje pouze jedna myšlénka: hospodářskáa politická obrana proti nadvládě židů a jim sloužících starých liberálů a nových socialistů. Dr. Lueger pravii nedávno ve voličské schůzi v Klosterneuburku: »V naší straně jsou zastoupeny veškerá křesťanská vyznání. Většina z nás jsou katolíci, jsou však mezi námi protestanté obou konfesí, augsburské i helvetské. My nikomu nevytýkáme jeho vyznání, poněvadž nám lidem o tom rozsuzovati nepatří, nám jde v přední řadě o to, abychom spojenými silami pracovali o zdar křesťanského německého lidu.« Na takové pojímání náboženství, které jest rozhodně laxní, odpovídají »N. Tirol. Stimmen« následovně: »Katolické obyvatelstvo Tyrol nemůže se spřáteliti s pojmem »křesťanský«, jak se ho užívá ve Vídni od strany křesťanských so- ciálů. Kde se sejdou všickni, ať starokatolíci, nebo luteráni, helveti neb dokonce nevěrci.« Z toho jde na jevo, že alpští katoličtí poslanci se stranou Lue- grovou nikdy nesplynou. Strana Luegrova má v sobě dosti podezřelého materiálu, který ovšem od sebe pro ten čas vypuditi nemohla, a v tom vězí nebezpečný zárodek, že se jednou zvrhnouti může, pak-li jednou dr. Lueger stane se neschopným k vedení strany. K resignaci zádušního inspektora, městskéko rady p. Kasalického. Dnešní »N. Listy« přinášejíce zprávu o včerejší schůzi městské rady, uvádějí také, že inspektor zádušního městského úřadu, m. r. p. Kasalický resignoval na tuto svou hodnost. Zpráva zakládá se sice na pravdě, ne však důvody resignace. Dovídáme se totiž z bezpečného pramene, že pan Kasalický resignoval na hodnost zádušního inspektora jen proto, že třikráte učiněný návrh patronátní komise, aby kostelník Gmoch od sv. Jindřicha z trestu byl přeložen za druhého ko- stelníka do Olšan, po třikráte byl městskou radou zamítnut. Pan Kasalický spatřoval v tom přirozeně zneuznání rad a služeb, jež vykonal jako zádušní in- spektor a to tím více, že nebylo dbáno ani příslušné na prospěch návrhu patronátní komise podané petice, kterou podepsalo 380 osob v Podskalí přifařených, a z těchto příčin resignoval. Zároveň můžeme sděliti, že při celé záležitosti nepracovaly žádné spodní proudy. Vzácný dar kostelu. Těchto dnů silně poutala zraky a pozornost kolemjdoucích přeskvostná socha patrona a dědice země české sv. Václava, vy- stavená v obchodním závodě výborného, ale přes to skromného českého umělce, p. Jiljího V. Ziky, v Palackého vlici na Kr Vinohradech. Z nápisu pod so. k líznjíc h, osvědlci jsne to, že ji znkě-

ným vlastním nákladem poříditi dal pro farní chrám Páně v Neveklově, svém to rodišti, J. M. vsdp. mon- sigaor Fr. Hrádek, děkan vždy věrné kapitolyu sv. Víta na Král. Hradčanech v Praze. Socha jest opravdu mistrovským výtvorem domácího českého umění řezbářského. Zhotovena jsouc z lípového dřeva a nad míru souladně polychromována, působí na di- váka kouzlem hlubokým, takřka nevystižitelným. Ná- rodní světec vyveden jest ve stepilé pružné postavě ušlechtilých forem a přioděn stříbrolesklým brněním, jak zobrazen jest na nejstarších rytinách. S ramenou splývá v záhybech vzdušně zladěných červený vé- vodský, na okraji zlatem bohatě krumplovaný plášť, lepotvárnou hlavu kryje známá staročeská vévodská koruna, kterou zdobí sv. křížek. Pravá noha světcova posunuta jest poněkud v před, kdežto celá tíha těla zdá se spočívati na noze levé. V pravici třímá sv Václav koroubev, levicí opírá se o štít, kryjící pádný, pěkně propracovaný meč s křížovou rukovětí. Ko- rouhev i štít zdobí svatováclavská orlice. Provedení její jest čistě heraldické, svědčící o bedlivém studiu. Neskonalou líbezností dýše světcova tvář. Jest rázu nábožně klidného a vážného, ale sálá z ní zároveň vroucí něha dobrého českého srdce a měkká povaha slovanská vůbec. Socha, jež bude spočívati na těžkém, ve slohu renesančním provedeném konsolu, bude do- zajista velikou ozdobou farního chrámu Páně v Ne- veklově. Bude nejenom novým důkazem spanilomy- slné štědrosti dárcovy, nýbrž také schopnosti uměl- covy. Podotýkáme k tomu ještě jen tak mimochodem, že pan Jiljí V. Zika zhotovil také dle nejpodrob- nějších plánů zvěčnělého architekta Mockra k úplné jeho spokojenosti nádhernou gotickou kazatelnu pro chrám sv. Ludmily na Král. Vinohradech, jejíž zda- řilé vyobrazení přinese co nejdříve, jak se dovídáme, skvostná, vždy větší a větší oblibě se těšící »Obrá- zková revue«. * Dar. Pan dvorní fotograf J. Eckert, da- rověl »Družině blah. Anežky Č.« pro »Rozhledy po lidumilství« řadu zdařilých a krásných fotografií vnějšku a vnitřků »Jub. ženskéha asylu cís. a král. Alžběty« v Praze, na Kampě. Tím poznovu šle- chetný dárce osvědčil přízeň svou k tomuto důleži- tému podniku dobročinnému. Vyznamenání. Řditeli úřadu pro evidenci katastru v Praze, Gustavu ryt. Hubkovi z Czern- czitz (Jaká to hrozná zkomolenina ryze českého jména! Red.) udělen při odchodu na odpočinek název vládního rady. Sluha okresního soudu v Jílovém, Šimon Slavík, obdržel při odchodu na odpočinek stříbrný kříž záslužný. * Jubileum. Pan inž. Rich. Jahn slavil včera v rodinném kruhu své 60. narozeniny a zároveň ju- bileám 30leté své samostatné činnosti jako průmy- slník. * Červnové povýšení u státních drah. Letos celkem povýšeno as 370 osob za úředníky,a to: 271 žák středních škol, 63 techniků a 36 práv- níků; jmenováni byli dva vrchní inspektoři, 10 in- spektorů, v VII. hodnostní třídě 16 úředníků, v VIII třídě 155 a v IX. třídě 187 úředníků. * Nový časopis. Ve Frýdku ve Slezsku počal vycházeti nový list pod názvem »Slezské Listy«, jenž vydává duchovenstvo kraje Frýdeckého. List je co do obsahu více zábavně poučný než politický a směru katolicko-konservativního a je určen hlavně pro prostý lid. Jádrem jeho není život politický ani národoho- spodářský, nýbrž poučení a zábava a v tom směru může list ten tamnímu kraji prospěti velice. * Proti plzeňskému pivu. Tak jako v říši Středu boxeři řádí proti Evropanům, tak v říši »Zbož- nosti a dobrých mravů«, t. j. vlastné v Pekingu nad Sprévou, zahájili páni hostinští boj proti plzeňskému. Bodří šenkýři žádali totiž od měšťanského pivovaru v Plzni, aby týž nesl břemeno nového lodního cla. Ale správa plzeňského měšťanského pivovaru dala prý na toto přání výsměšnou (?) odpověď, tážíc se, jak by zdejší závod přišel k tomu, aby Němcům platil jejich lodi. Nic nemůže býti správnějšího nad tuto odpověď, ale páni hostinští v Berlíně tváří se, jakoby se byl plzeňský pivovar dopustil urážky ně- mecké říše a jejího císaře, a usnesli se ve hlučné schůzi, že ono plzeňské, které se vaří v Plzni v mě- šťanském pivovaře, má se dle možnosti odstranita nahraditi plzeňským, které je vařeno v Berlíně (čili křtěno Sprévou), a kde by se k vůli hostům plzeňské ze z Plzně odstraniti nedalo, tam aby clo platili pi- jáci. — Teď mají Berlíňáci nejlepší příležitost ukázati, jak hluboké dno má jejich národní nadšení. Všecka čest jim, dokáží-li to, aby místo pravého plzeňského třeba za lacinější peníze pili svá vlastní piva, na která, jak se ujišťuje, Čech se nemůže odvážiti, ne- má-li u sebe malou lékárničku. Korunu svému vla- stenectví však posadí, pakli to, co na plzeňském pivě uspoří, odvedou přímo panu Miquelovi do bezedného státního sáčku. * Deputace král. hlavního města Praby na výstavu pařížskou, v jejíž čele bude starosta pan Jül. V Sib, jovčrl.stovuí kancelář p. Josefe

Ledviny, Hybernská ul. č. 8. Praha, ku opatření jízdních lístků tam i zpět. Deputace vyjede z Prahy z nádraží cís. Františka Josefa v pátek o 8.25 h. a přibude do Paříže v 7.26 ráno v sobotu Dosavadní projekty zásobování Prahy a obcí sousedních zdravou pitnou vodou. Kolik již těch projektů bylo — devět — stály mnoho peněz zkoušky, ba byly o vodu prudké hádky a tahanice, ale výsledek téměř žádný dlouho nebyl. Teprve nyní dojde ke společné vodárně Prahy s předměstími. I. náv rh byl prof dra. Jana Krejčího: Voda pro prů- myslovou a domácí potřebu měla býti čerpána z Vltavy; voda k pití opatřovati se měla ze studnic v údolí vltav- ském založených. II. návrh inž. Kraisla: Voda čerpati se měla mezi Kamenným Přívozem u Jílovéa Tejnicí, as u Brejlova; náklad páčil se na 4,000.000 kor. III. návrh německé společnosti pro za- řizování vodáren ve Frankfurtě n. M.: Zřízení vodárny v Bráníku pod městskými lomy s umělou filtrací vody vltavské. Náklad rozpočten na 8,379.9 0 kor. IV. návrh stavebního rady B. Salbacha v Drážďanech: Podobal se projektu předchozímu vodárna měla býti v Podolí, náklad 7,158.000 korun. V. návrhfirmy J. A. Aird a Marc v Ber- líně: Praha zásobována býti měla vodou z pramenů mělnicko-vrutických nákladem 3,700.000 kor. VI. návrh na zásobování Prahy vodou spodní v území u Lahoviček a Radotína: Náklad zařizovací rozpočten na 3,200 000 korun, náklad provozo- vací na 66.000 korun ročně. VII. návrh civ. i ng. K. Kressa na filtrovanou vodu vltav- skou ze Štěchovic: navrhovatel držel se zásady opatřiti bygienicky zdravou, důkladně filtrovanou vodu vítavskou. Voda jímala by se u Štěchovic. Stavební náklad této ústřední vodárny pro Velikou Prahu obnášel by 1 až 18 mil. korun a dodávalo by se až 100000 krychl. metrů vody denně. Mimo to zavedena by byla pitná voda zvlášť a to buď z Lahoviček či z pramene vrutického ná- kladem 4,000.000 kor. VIII. návrh České spoři- telny: Vzato v úvahu území od Mělníka k Lysé; po- vstaly by dvě neodvislé vodárny, a sice jedna u Labského Kostelce, druhá u Toušeně. Celkový náklad rozvržen na 10.000.000 kor. IX. návrh skochovicko-vra n- ský od inž. J. Vancla, dle něhož Praha, Karlín, Smíchov, Král. Vinohrady, Žižkov, Libeň, Košíře, Střešo- vice, Dejvice, Bubeneč, Nusle-Pankrác, Vysočany, Velký Břevnov, Tejnka, Radlice a Hlubočepy-Zlichov měly býti zásobovány vodou vitavskou, čistěnou filtrací pískovou. Stanice flltrační navržena mezi obcemi Skochovicemi a Vraným. Projekt ponecbává v činnosti veškeré nynější vodoj my a stanice přečerpací, ruší se pouze vodárny při řece. Naklad byl by 12,900.000 kor., roční režie 580.400 K. * Světová výstava v Paříži. Administrace spol. výprav na světovou výstavu v Paříži oznamuje, že IX. vý- prava odjede v sobotu, dne 14. t. m. Další výpravy budou pravidelné každých osm dní následovati a sice: 22. a 30. července, 7., 15., 23. a 31. srpna, 8, 16 a 24. září. O vý- pravách v měsíci říjnu bude rozhodnuto dodatečně. Mimo uvedené výpravy budou uspořádány jednotlivé výpravy od- borné, t. j. lékařů, architektů, sládků, cyklistů a jiné. Na programech těchto odborných výprav se pracuje a budou tytéž vydány během tohoto týdne. K uvarování všech ne- příjemností žádá administrace spol. výprav znova všechny pp. účastníky, aby se nejpozději 4 dny před odjezdem při- hlásili ku výpravě, neboť jinak není možno správné vyří- zení přihlášky zaručiti. Všechny dotazy, přihlášky, jakoži zásilky peněz dlužno adresovati adm. spol. výprav (knih- kupectví F. Topiče) Ferdinandova tř. 9. Třetí lékárna na Král. Vinohradech byla c. k. místodržitelstvím povolena. * Přespolní pošta zavedena bude dnem 16. čer- venco v obvodu poštovního úřadu ve Velharticích, dále v obvodu poštovního úřadu ve Fridlandě a v Kralupech nad Vltavou. * Hřbitovy záduše pražské v Olšanech. Od 8. července počínaje úřaduje se při zprávě měst. zádušních hřbitovů kr. hl. města Prahy v Olšanech ve dnech všedních nepřetržitě od 8. hodiny ranní do 2. hod. odpol., v neděli a ve svátek pak od 9. do 11. hodiny dopolední, v kte- rýchžto hodinách úředních se jedině všelijaké poplatky hřbitovní přijímají. * Z kanceláře městských elektr. podniků. Za příčinou dnešní slavnosti na hřbitovech Olšanských jezdi vozy ze Spálené ulice přímo k hřbitovům na „Floru“ a na tramwayové trati do Žižkova rozmnožen počet vozů na 22, při čemž možno zvláštním vozem od Prašné brány k hřbitovům Olšanským jeti. V celku bude jezditi 12 vozů ze Spalené ulice, 14 vozů na Okružní trati, k nimž připojeno bude tolikéž vléčných vozů a 22 vozů tramwayových, takže ku hřbitovům Olšanským bude jezditi v celku 62 vozů. Obecenstvo se žádá, aby při po- užití jak elektrické, tak i koňské dráhy šetřilo pokynů, jichž se mu dostane se strany zřízenců. Ohrada na Františkově nábřeží, která ná- břeží tropila jen ostudu a překážela vyhlídce, byla nyní v délce as 100 m. odstraněna, čímž komunikace a také rozhled na král. Hradčany značně uvolněny. Z ohrady zbyla tu jen menší část od pilotového mostu až k budově Akademického gymnasia. * Změna regulačního plánu letenské pláně. Upravením hradebních pozemků od Bruské brány až ku baště č. XIX. nastala nutnost, aby i regulační plán pláně letenské byl změněn. Stavební úřad předložil proto návrh na nové upravení pláně letenské, dle něhož posud neza- stavěná část mezi ulicí Kamenickou, Oveneckou a ulicí nad štolou Rudolfovou rozděluje se na 4 stavební skupiny, vyhražené pro stavbu domů činžovních. Ostatní část upra- vuje se na skupiny, určené ku stavbě domů rodinnýcha ku zřízení zvláštních prostor ulicemi a stromořadím od- dělených, co hříště, jež každé o sobě tvoří samostatný celek. Hříště tato přiléhají těsně k sadům letenským, jsouce od nich pouze ulicí 24 m. širokou oddělena, upro- střed pak ponecháno od sadů až skoro po třídu Belcrediho velké hříště, v šířce 144.0 m., určené i pro národní slav- nosti a větší shromáždění lidu a nad ním podél silnice zřízeno po připadě náměstí Ježto plán tento obsahuje změnu plánu polohy, usnesl se sbor obecních starších dne 11. června 1900, aby o této změně provedeno bylo řízení dle § 4. ř. st Následkem toho jest tento nový plán regu- lační změnu tu obsahující v měst úřadě stavebním, jenž se nalezá v městské tržnici v III. patře v Rytířské ulici, dnem 5. července 1900 počínajíc, po čtyři týdny v úřed- nícl h llinách k veřejné u nshlédimtí výložen