ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 a4c420f0-710e-11dc-82ee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 69
#1 alto_textblock #1
21. února 1904
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národních Lisuu
#3 alto_textblock #3
k čislu 52.
#4 alto_textblock #4
Strana 13.
#5 alto_textblock #5
Výtvarné umění.
#6 alto_textblock #6
Jubilejní. = Archeologický sbor při Museu králov ství českého pozval si hosty k sezení dne 20 ledna, k pěkně slavnosti. Toho večera v zase dací síni Akademie, jejíž špinavětmavé stény mají patrně víc vážnost a přímost jednání tam konaných připravovat a udržovat, nežli jubi- lující tony zachycovat, toho večera vystupoval řečník po řečníku na podium a všichni vzpomí nali a vykládali o šedesáti právě minulých letech života Archacologického sboru a o padesáti le- tech, jichž se zároveň dožil jeho orgán » Pa mátky archaeolegické«. Vzpomínky, jež v řečech oživovaly, byly světlé i neveselé, střídavě, neboť to, co obsaho- valy, záviselo od osob i poměrů a ty se měnily v jakosti, směrech a přízni; ale na konec přece mohly vyzníti v jasné tonině. Nikoli pouze k udržení jubilejní nálady hostů v lavicích sedí- cích. Sbor ve své organisaci, práci nyní konané vo svých orgánech a snahách vykazuje nebý- valé rozpjeti. Jen jedno se asi valně nezmě- nilo za celých šedesáte let, poměr veřejnosti ke Sboru a jeho činnosti. Sbor nikdy hlučně nevy- stupoval na venek, nedovedl však nebo nemohl také připoutali zájem veřejnosti k sobě. Obojího je škoda a obojí lze snad napraviti. Prvního momentu je co lilovati proto, poněvadž se mohl a vlastně měl státi Sbor v záležilostech archeo logiekých a konservatorských autoritativním rád- cem nebo i rozhodčím, jakým je nyní vídeňská Ústřední komise. Druhého je škoda proto, poně- vadž tím po drahnou dobu a do jisté míry dnes ještě trpí také Museum. Ze životopisu Sboru, jak jej jednotliví řečníci nakreslili a jak bude možno se znova za nedlouho v »Památkách archaeologických« dočísti *), vysvitá, že vlastně polovina sbírek a obsahu Musea král. českého je jeho dílem. Příjmy bývaly k smíchu nepatrné a proto ani dnešní ještě nestači; v posledních letech prý v historicko-uměleckých sbírkách darů a dárců skorem víc není. A víc nežli které jiné museum je naše na ně odkázáno. Ale dary dárci se přihlašují jen ke známým sbírkám,o nichž stále se slyší, jež jsou stále někým při- pomínány. Germánské museum v Norimberce je vlastně ohromná sbírka darů. Má všude své »pěstitele«, jak bychom řekli, své jednatele, má orgán, jímž měsíčně, třeba jen stručně, ozna muje svým členům každý pohyb ve své orga- nisaci. V jednom naše museum učinilo značný pokrok: déle jednoho desetileti, co je v nov budově, má pěkný štáb úřadníků ve všech od- děleních sbírek, jehož členové vyvinují pozoru- hodnou činnost a to ne toliko ve čtyř zdech budovy. Jsou také po většině členy Sboru a tak i jeho práci mnohonásobně sesiluji. Museum trvalo přes dvacet let, nežli v vývoji svěm dospělo k organisaci historicko- archaeologické. Podnětem i přičiněním F. Pala- ckého. Sbor archaeologický, jehož řád také byl vypracoval, zasedal poprvé 30. prosince 1843. Úkoly jeho byly veliké, daleko, daleko přesaho- valy jeho síly a prostředky a přece jen pra- gram, Palackým tehdá stanovený, zůstává v pod- statě i dnes v platnosti a splňuje se teď rychlejším tempu a šťastně. Sbor měl miti péči o rozmnožování a úpravu sbírek, předmětů ve- čkeré minulosti národa českého se týkajících, o popelnic po pečetidla a erby, od krojů a ná- řadí až po listiny, od zbraní až po obrazy Po šedesáti letech má Museum knihovnu bo- hemik na světě snad nejúplnější a přičteme-l k tomu jeho miniatury, jichž dary arci pocházejí již z doby před Sborem, tvoři, vedle knihovny uni- versitní, širokou základnu pro studium a budoue vybudování historie české drobnomalby, na ní dnes, po deskriptivných pokusech starších, K- Chytil a s velkým rozhledem M. Dvořák jun pracují. Arehiv listin a pečetí, erbů a autografů má na 180.000 čísel; numismatická sbírka na 20.000, historicko umělecká na 8000. Pýchou musea a Sboru jsou nyní sbírky prahistorické obsahem, úpravou a významem na všech stra- nách uznávané. Neunavné horlivosti jejiel správce děkují to vlastně vše. J. L. Plč zavedl systém v jich rozhojňování, dovedl vznítiti živý a obělavý zájem pro svůj obor u amatérů, vy- nesl se svými spolupracovníky z nich nejvíce vědeckých poznatků a výtěžků. Právě tím vy světluje se velký příliv do sbírek, jich zname- nité obohacení při dotaci poměrně nevalné. J. Koula ze všech řečníků slavnostních mluvil nej- trpčím tónem. Je pochopitelným a odůvodněným. Sbírky svého oddělení převzal ve stavu málem stejném, ne-li ještě horším jako J. L. Píč a jak se nyní jeho slně prnesentují, je to jeho dílem. Ale nynější obsah sbírek praehistorických čekal na svého odkryvatele a sběratele klidně a ne tknut v zemi, ve starých hrobech, zatím co před měly umělecké dob historických roznášenya rozváženy byly do všech končin světa. Málem, že J. Koulovi zbylo jen paběrkování a to agil ního, pro věc vřele zaujatého odborníka a úřad- níka nikterak nemůže rozveseliti. Proto právem naříká na nedostatky na všech stranách, na ne- dostatečnou dolaci, na nedostalečné místo, na malý počet milovníků a dárců. Cíti se všady stisněn. Má ovšem také on nové pomocniky. Pr Sboru archeologiekém ustavil se před málo lely zvláštní odbor pro umění kostelní, jehož přiči- něním a konexemi v kleru dostalo se sbírkám mnohého obohacení. Všechno lze vysvětlit. Dnešní bohatstv knihovny musejní horlivostí úřadníků, vzrůst ar chivu vědou historickou, Palackým zorganisovanou zájem numismatický a praehistorický, heraldický. genealogický a místopisný dotyčnými jednateli Sboru; historicko-umělecké oddělení trpělo různě omezenými názory jednollivých dob. Není po- chyby, že zde, k této části sbírek musejních musí být obrácena péče všestranná a intensivní všech činitelů, nejen aby bylo ještě zachráněno, co lze zachrániti, ale aby Museum podle svého úkolu bylo s to podati bohatší a úplnější po- hled do dějinné minulosti kulturního a uměle- ckého života v Čechách.
#7 alto_textblock #7
*) Dějiny Sboru archaeologického a Památek archaeologických: Archaeologický sbor (J. L. Pič) Památky archaeologické (J. L. Píč): Knibovna (Č Zibrt); Archiv (V. Šulc): Sbírka numismatická (Jos Smolik); Sbírka historickoarchacologická (J. Koula) Sbírka praehistorická (J. L. Píč); Archaeologické studium a Soupis památek uměleckých a historickýeh (P. Sittler)
#8 alto_textblock #8
Se sbírkami musejními souvisejí »Památky archaeologické« na mnohých stranách. Už jako úřadní a vědecký orgán Sboru, jehož pěč druhdy byly sbírky archaeologické svěřeny zvláště však jako dlouho jediný časopis, česk archaeologii a dějinám českého umění věnovaný. Padesát jejich roků vykazuje ovšem mnohou fluktuaci. Patrno na nich, kterak redaktor vti skuje svěmu časopisu určitý ráz. Jednou v niel má velké slovo středověk, po druhé prachistorie. po třetí dějiny a místopis, po čtvrlé numisma tika. Mnoho zápasily finančně a už to jim brá nilo, aby stále udržovaly široký svůj program Omezením se na jednotlivé diseipliny, nebo jednostrannou převahou jejich snad si samy zůžovaly kruh odběratelstva a interessentů. N štěstí i to se změnilo za poslední redakce k lepšímu. Dnes pěstují s pěknou stejnoměrno- sti vše, co do jich programu a rámce spadá nynější ročníky dospívají k ideální představe jich zakladatelů. Dnes také více než kdy jind stávají se sběratelem vědeckých výtěžků ze sbl rek musejních. Tím nyní mají býti zejmena Mohou býti, neboť jim nové odborné časopisy historii umění ve svůj program zavírajíeí uvolnily tak, že by se mohly téměř výhradně věnovati této činnosti publikační. Prospěc z toho by plynul mladé naší vědě tohoto obor a zároveň i museu samému. Nejspíše by agi tační síla jejich pro sbírky historicko umělecké vzrostla do té míry, jaké se už těši oddělen praehistorické. F. Palacký vytkl Sboru ještě další úkol, největší a nejobsáhlejší, na jehož splnění jsme ovšem museli čekati půl století. Teď se splňuje, rychle a krásně. Sbor měl sepsat, popsat, vyměřit a vy- kreslit vše, co ze starého umění výtvarnéhos v Čechách zachovalo. J. Hellich hned prvníh roku pustil se do práce, která ovšem dalek nedospěla. Nynější »Soupis uměleckých a histo- rických památek v Čechách«, vydávaný archaeo- logickou komisí při České akademii, není sice, přesně vzato, prací Sboru, ale P. Šittler moh o něm ve slavnostním shromáždění mluvit. Ne- jen že převzal dobrovolně na se část úkolu Sboru vytčeného, ale také proto, že plní jej tak měř jen silami pracovními, které mají v Archaeo logickém sboru své středisko. Co do předloňska bylo Soupisem už vykonáno, načrtl jsem těchto sloupcích. Dnes bych mohl podati dodatek radostný i žalný. Svazky Soupisů se rychle množía mnohé z nich jsou vysoké hodnoty. To je jedno Vydávání jich vykazuje v účtech veliký deficit a s úžasem jsme slyšeli, že některých svazků se neprodalo vic nežli tři, pravím s důrazem tři exemplary! Okresní zastupitelstva, intelli gence, školy, fary zůstávají vůči nim a jieh obsaku, který se jich přece na všech stranách dotýká, beze všeho zájmu. Přímo k neuvěření přece pravda. A při tom prý ještě úsporná ko mise sněmovní hodlá zmenšiti zemskou pod poru na Soupis Mnoho jubilující Sbor vykonal, ze sil svých a prostředků svědomité, horlivě a obělavě téžil krásných výsledků se dopracoval, ale, jak pa trno, práce a úkolů neubývá. Karel B. Mádl.
#9 alto_textblock #9
Školská hlídka.
#10 alto_textblock #10
Kant jnko paedagog- (* 22. dubna 1724, f 12. února 1805)
#11 alto_textblock #11
V těchto dnech bylo a bude vzpomínáno stoletého úmrtí velikého syna velké doby. Zjev Immanuela Kanta sám jediný oprávňuje cha- rakteristiku století osmnáctého jako století f ilo- sofického. Vliv jeho filosofie byl ohromný a trvá do sud. Nauka největších filosofův současných o Nepoznatelném je v podstatě shodna s naukou Kantovou o mezech našeho poznání. Sice některé jeho filosofování theoreti cké, badání po tom, co jest, zejmena, že ča a prostor jsou pouhé formy našeho nazírání netrvají mimo nás, neušla námitkám již za jeho života a nedávno u nás, professorem Františken Tilšrem, bylo prokazováno, že toto učení jest nešťastné i pro všechno badání osudné; za to však Kantova filosofie praktická, badání po tom, co býti má, napořád trvá nevývratna. Celá pokolení byla odehována v duchu jeho na- uky o povinnosti. Toť ono „veliké vznešené jméno, jež v sobě neskrývá nic, co pouhou obli- bou nám lichotí, nýbrž žádá podvolení; ale také ničím nehrozí, co by přirozený odpor v mysl budilo a co by nás děsilo, aby pohnulo vůlí našl nýbrž stanoví jen zákon, jenž sám sebou v mysl místa nachází a bezděčné úcty (byť i ne vždy ná- sledování) sobě dobývá, před nímž všechny ná- klonnosti umlkají, byť i potají jemu se pro tiví. .. V duchu Lockeova sensualismu a Humeov skepticismu neuhnul se Kantův kriticismus an pojmům nejvyšším, Boha, náboženství, mra nesti. Statečný Kant jasně a přesvědčivě ukáza i ku pošetilosti náboženského běžného vyučo- vání, založeného na životě věčném: „Může-liž býti něco zvrácenějšího, než dětem, sotva do tohoto života vstoupivším, ihned co namlou- vati o životě onom? Praví se, že křesťan nema srdce svého upínati na věci dočasné. Tím přee také se rozumí, že máme v čas brániti, by nikdo takových pout si neukládal. Ale nejdřiv náklon nosti tyto (k světu) živiti a pak nadpřirozené po moci (s nebe) očekávati k jich ovládání, jest Boha pokoušeti.o Po spisech Kantových světové pověsti, Kri tikách rozumu čistého (1781), rozumu prakti ckého (1788) a soudnosti (1790) a po spise Náboženství v mezích pouhého rozumu (1793) zříme střízlivě na svět reální a morální, užíváme v mezech poznání svého rozumu a jednáme po důtklivé zásadě povinnosti
#12 alto_textblock #12
II
#13 alto_textblock #13
Syn kraloveckého sedláře Immanuel Kan po pilných studiích a patnáctiletém soukromém docentování na universitě v Královci, stal se na ní professorem teprve v 46. roce svého věku. V Královci prožil celý svůj život v přesném pořádku, klidně, rozvážně a tiše jako pravý „filosof“, nevzrušován světodějnými událostm politickými ve střední Evropě a Americe; ač roz- hodně svobodomyslný, nechtěl v nejmenším po- horšovati své církve a svého státu; žil jenom svým povinnostem; žil život prostý a vzorný skromný, vyrovnaný, poctivý; byl sdílný, přátel
#14 alto_textblock #14
ský i veselý; muž ducha i srdce, osvícenec lidumil, společník bodrých, prostých, praktických občanů. Stranil se jen předpojatých učenců-sou- druhův a daremníků, poživatelů tohoto světa. o jichž životě bez studli a mravů soudil, že nemá žádné ceny. Bystrou vnímavost, přesnou logiku a roz sáhlé studie věnoval Kant celému širému oboru současné filosofie, mathematice a vědám přírod ním, zejmena- anthropologii, přírodnímu země pisu a hvězdářství. Byl oddán světu i vnitřním i vnějšímu, vyznalť: „Dvě věci naplňují duch novým vždy a rostoucím obdivem a úctou, čin častěji a vytrvaleji myšlenka jimi se obírá hvězdné nebe nade mnou a mravn zákon ve mně.“ Svému přesvědčení vždy dával výraz jasný a určitý a statečně ho hájil. zachovávaje však i v polemikách umírněnost. sebevládu. Jeho nauky staly se východiskem i něme ckého filosofického idealismu, i německého filo sefického realismu. Škrze spisy Kanta samého a jeho následníků, Schillera, Hegla, Herbarta Schopenhauera a Okena zasáhly jeho idej mocně i do vlastí našich. Kant se zabral i ve výchovu. Svou paedagogiku upjal k svému zamilovanému Rous- seauovi, vliv její lze stopovati až k jednomu z nejbystřejších vychovatelů německých: Schlei ermacherovi. S Rousseauovým Emilem má jeho spis o vy chování téměř tolik styčných bodů, jako jeho nauka o soustavě hvězdně s učením Lapla- ceovým. Poctivý muž vědy, Němec Kant, stýká se s velikými Francouzi rovněž tak často jak s velikými mysliteli Angličany — snad i protc jeho učení stala se světoznámými.
#15 alto_textblock #15
I.
#16 alto_textblock #16
Objemem skrovný, ale myšlenkově velm obsažný spisek Kantův o vychovatelství Uiben Paedagogik vydán poprvé před sto lety (1803. a dosud hojně se otiskuje a čítá. Dle Kanta zahrnuje výchova člověku (nikoli zvířeti) potřebné ošetřování, dále zvlčení zabraňující a libovůli obmezující ká- zeň (jež zvířeti nahražuje instinkt) a vyu čo- váni (hez něhož rovněž zvíře se obchází). Te- prve výchovou člověk se zdokonaluje, „za slo vem educare vězí velké tajemství zdokonalitel- nosti lidské přirozenosti.“ Nauka o účelné vý- chově jest vznešeným ideálem, jenž ponenáhlu může býti uskutečňován. Pravá výchova má účelem (formálním) vy víti během pokolení uměním svým všechny vlohy přirozené, které lidstvu k dosažení jeh určení dány. Toto vyvití má směřovati k dobru (účel materiální), úkol to největší a nejtěžší. Po- čátek tohoto vývoje má zakotviti na vzdělaném nikoli hrubém stavu společnosti a díti se nikol mechanicky (bez rozvahy), ale judiciösně (soud ně). Účelem čili zásadou umění vychovávacího jest idea lidskosti, které jednotlivec má se při- blížiti. Rodiče k tomu účelu dbají o z ao pa tření, knížata o upotřebitelnosti je dineů ve státě. Avšak výchova není věcí knížat nýbrž práce soukromé, školství mají pro- vésti nejosvícenější znalci. Z úkolů výchovy plní se nyní-ukáznění, vyučování, vnější vzděláni ale nikoli umravnění. Ku provedení všech úkolů musí se nejprvé zříditi školy pokusné, dříve než lze pomýšleti na školy v zorné, normální Výchova, majíc na zřeteli osoby, které se děli o složitou práci výchovnou, rozděluje se na zaopatření (rodiči), vyučování (učiteli) a ve- deni (vychovafelem). Je-li práce výchovná nedě lena, tož jest výchova buď soukromá, rodiči s pomocníky (vychovateli) nebo bez nich, bud veřejná, ústavy vychovacími. Tato jest zdo- konalením oné a zdá se býti výhodnější. Výchov má trvati asi do 16. roku věku a dělí se na dvě období. V prvém je chovanci snášeti ká- zeň, nutkání mechanické, positivně a ne- gativně. V druhém kázeň, nutkání morali sti cké, jež jest obtížné, poněvadž zákonné nucen má se sjednotiti se svobodou. K tomu vede počá- teční dopouštění, dovolování, zřetel na svobodu jiných, kázeň, nutkání, k svobodě vedouci. Do sažení (úkolu výchovného) se zřetelem ku pro tivě mezi přírodou a svobodou jest jed nak fysické (tělesné), jednak praktické (mravní) a toto poslední se zřením k účelu (obratnosti moudrosti, mravnosti), jest scholasticko-mecha nické, nejčasnější, pragmatické, mraví nejpozdějši. O výchově fysické podává Kan osvědčené rady o ošetřování těla, o kázni, o vzdě lání tělesném, rozumovém a mravním, při ton varuje před výstřednostmi a radí vždy ku „při rozenému“ Ve stati o výchově praktické jedna o navedení k obratnosti, moudrosti, mravnost a nábožnosti, klada důraz na mravní charakter V závěrku svého díla uvažuje Kant o po- třebě vážného poučení o věcech pohlavních době pohlavního dospívání; o zaměstnání do- spívajícího jinocha a vnukání mu úcty k dru hému pohlaví; o rozdilech stavů lidských a jieh rovnoprávnosti; o tom, by jinoch v životě choval se jako praktický charakter. Kantova Paedagogika má originální roz vržení, není ve vleku nějaké předzjednané sou- stavy, ale jako sama ze sebe se vyvíjí nepořád se zřetelem k poměrům životním — patrně je výsledkem zkušeností a pilného přemýšlení Není dílem v založení vědeckým, nýbrž spíše snůškou úvah, zásad a návodů pro skutečné vy chovatele a přátele mládeže. Netone v současne paedagogice užitkářské, tehdáž vládnoucí, pr níž i Kant psal provolání obecenstvu (An das ge meine Wesen) v královeckém časopise „Königs berger Zeitung“ (1777), doporučuje publikac Dessavského filantropinu k odebírání na před platné s přeplatky. Podkladem Kantovy paeda gogiky jest anthropologie a mravosloví. Tím Kane rozhodně přičinil k povznesení paedagogiky jako vědy, s ilosofii spřežené, jakož přispěl k jejímu zhodnocení i jako umění. Výteční praktikové v paedagogice německé, Niemeyer, Schwarz Stephani a ovšem Herbart takové založení pae dagogiky dále rozváděli, Schleiermacher — žák Schellingův, jak již podotčeno, mocně zasáh v paedagogiku v duchu Kantově.
#17 alto_textblock #17
Iv
#18 alto_textblock #18
Že pokládal Kant výchovu za věc velmi véžnou, studia a práce své hodnou, vysvítá i z jeho mravního katechismu, který nejen v zásadě ve spisku O paedagogice doporučil, ale ve svém Cinostisloví Tugendlehre (1797) praktickými ukázkami podal. Slyšme jeho úvahu, do s u
#19 alto_textblock #19
všeho pozoru hodnou, poněvadž dosud — do vodnou, to jest nevyplněnou „Našim školám — praví Kant — téměř ve- skrze chybí, co by přece znamenitě podporovalo vzdělání děti k spravedlnosti, totiž jistý kate- chismus práva. Musil by obsahovati při pady, které by byly populární, udávají se v obec- ném životě a při nichž vždy nehledaně hlásí se otázka: je-li to správno neb ne? Kdybychom již měli takovou knihu, mohli bychom s mnohým užitkem denně hodinu tomu věnovati, by dět poznávaly a k srdci si braly právo člověka . ..“ Patrně šlo Kantovi již před sto lety o vyučo vání mravni, které dosud všeobecně nepro- níklo, u nás téměř neznámo. Také zasluhují pozornosti Kantovy paeda gegické výměsky Paedagogische Fragmente, po prvé roku 1842 uveřejněné. Některý z nich o náboženství, uvedli jsme ve stati prvé; slyšmo jiný o svobodě: „Nemůže býti nic hroznějšího nežli že mají jednání člověka se podříditi vůl jiného. Proto nemůže žádná ošklivost býti přiro- zenější, než ta, kterou má proti otroctví. A právě tak pláče a rozhořčuje se dítě, má-li činiti, co jin si přejí, aniž by se namáhali, učiniti mu to ob- líbeným. A přeje si, býti jen brzo mužem, aby mohlo vládnouti vůlí svou . .. Je z toho i z promíjení jistých lží děten patrno, že vážný filosof byl přítelem m lá d e že. Pro kochání se v krásnu a vznešenu dopo ručuje Kant staré (klassiky): „Staří byli blíže přírodě; mezi přírodou a námi jest mnoho titěrnosti nebo bujnosti nebo otrocké zvrhlosti Naše století je století krásných malichernosti maličkostí, vznešených chimér.“
#20 alto_textblock #20
Jest patrno, že mudřec královecký ostavi také v paedagogice stopu hlubokou; obrátilť vý- chovu k přirozenosti dětské a k praktickému ži- votu a váhou svého jména v evropské paedago- gice zdůraznil zdravé zásady výchovné. Největší důraz kladl na zdraví tělesné a du- ševní, na mravní povahu — hesla i naší doby. Po Komenském ujal se opět zvláštního vyučování mravního. K tomu ho vedl duch, jenž bádáni lidské povznesl do největších výšin světa a po- nořil do největších hlubin nitra nuišeho. Srdce, pro vše dobré zaujaté, mysl proslá. jará a klidná, právě dětská, vedla ho k mládeži. pro jejíž blaho vyslovil velkou řadu střízlivých a zdravých zásad, také dosud platných. Naplnilt Kant plně, čeho náš Palacký, take jeden z jeho vyznavačů, na filosofu žádal: „Kdo duchem samostatným se vynesa nad obme- zený prostor tělesnosti a sobnosti umí po člo- věcku žíti; kdo zná sebe samého a roz- umi běhu přírody i běhu národův; kdo živ jsa myslí v ideách, znů co pravého krásného a šlechetného jest, a duchem tímto třebas i nepozorovaný od jiných, obrací cele snažení své k božnosti; toho važte sobě tentě filosof. Slavna jest a nesmrtelnou zůstane pamě Kantova.
#21 alto_textblock #21
*
#22 alto_textblock #22
Pochvalné uznání vyslovila okresní školní rada na Král Vinohradech p. Janu Hniličkoví, Hd učileli v Braníku, za bedlivou, svědomitou, úspěšnou činnost ve školní službě a správné řízení školy.
#23 alto_textblock #23
Sportovní věstnik.
#24 alto_textblock #24
Athletika a sportovní hry.
#25 alto_textblock #25
** Dnes o 3. hodině odpol. hraje na Letné pro „S. K. Slavia“ berlinský klub „F. C. Union“, kter včera o 1211. hod. večerní přijel do Prahy a hlučně uvítán byl členstvem S. K. Slavia. Mužstvo přijel toléž, dle olficiálního sdělení, které porazilo minulou něděli „Britanii“ v poměru 2:0. Z mužstva vyniká střední útočník, který prý je nejlepším v Berlíně „Slavia“, jako obyčejně, se zejtra asi sebere dohro- mady a postaví rovnocenného soupeře Berlfňákům Lépe než minulé neděle hráti ale musí. Před zápasem tímto hraje „Slavia-Reserves“ proti „S. K. Smíchov Obecenstvo naše zachová zajisté při zápasu patřičný klid a nedá se strhnouti snad nějakými provokatéry k nesportovnímu chování vůči hostům
#26 alto_textblock #26
Z oyklistakého ruch u. ** Klub cyklistů „Smíchov“ na Smíchově konž svou řádnou valnou hromadu ve čtvriek dne 25. únor t. r. v 7 hod. več, v místnostech klubovních v Presslo- vě ulici č. 73 * Velkou athletickou akademii na Žoflně pořádá Český athletický svaz pro král. české dne 9. dubna t. r. Veškeré kluby ve svazu zastoupené a těžkou athletiku pěstující, vystoupí zde společně pod vedením náčelníka svazu. Kromě toho každý klu samostatně a sice: klub athletů „Bivoj“, klub „Me teor“ a Český athletický klub na Král. Vinohradech prevedou rozličná athletická cvičení, k nimž již nyn pilně cvičí. Antické sochy vzbudí zajistě největší zá- jem sportu milovného obecenstva. Lístky do akademi té možno ve všech klubech ve svazu sdružených za- koupiti, jakož i v místnostech Českého athletického svazu pro král. české v restauraci Brejškově v Praze II., ve Spálené ulici.
#27 alto_textblock #27
Z různých stran. ** »Folografického Obzoru« číslo 2. ročníku XI právě vyšlo a obsahem svým jest opět za- jímavé. Poučným jest článeček »Diapositivy k pro mílání« a »Fotografování při světle m gnesiovém«, Z dalšího obsahu uvádíme článečky: »Proces nega tivní (unal — a sesilování sublimatem)«, »Proces po sitivní (papír gobelínový)«. Z výstav: »Lwowskie to- warzystwo fotograficzne« pořádá v květnu a červne druhou výstavu fotografickou, referát o výstavě umě- lecké fotografie. Dále četné zprávy klubově. List do- poručuje se vřele všem fotografům-amateurům. ** Zemský spolek pěstitelů ušlech tilých psů v Praze zrušil vydávání klubovéh litografovaného listu a aby veškeré vyhlášky spol- kové většího rozšíření dosáhly, tedy učinil kluk úmluvu s vydavatelstvem časopisu »Svět zvířate kdež bude mít svoji zvláštní rubriku. Časopis ten obdrží členové spolku zdarma. Spolek zasiuhuje nej- větší podpory v kruzích milovníků sportu kynoloi ckého, neb jest velmi činným a postavil se též v čele akce proti zvýšení daně ze psů.
#28 alto_textblock #28
Podceňování, se kterým se z pravidla mlu- ví o „nastuzení“ a „rýmě“ není naprosto místné Jsou známy četné pří- pady, ve kterých měla rýma za následek vážné katarrhy, z nichž vyvi- nuly se za nepříznivých okolností životu nebez- pečné komplikace. Proto nutno každé i sebe lehčí rýmě hned od prvého okamžiku energicky čeli ti. Jako prostředku bu- diž upotřebeno nového aetheru proti rýmě „for- manu“, který v kruzích lékařských nejednou označen byl přímo jako ideální prostředek proti rýmě. Forman jest chlorovaný methylaether mentholu Při mírnější rýmě upotřebíme formanové vaty (krabička 40 h). Při silné rýmě doporučuje se užíván formanových pastilek (75 hal.) ovšem jen na lékařský předpis k vdechování nosem pomocí vdechovacího pří- strojku. Účinek jest překvapující, při počí- nající rýmě skoro nepochybný. Na skladé ve všech lékárnách. 3862
#29 alto_textblock #29
* den a Otta
#30 alto_textblock #30
(Spisy a časopisy nákladem 1. Otty v Praze tento týden vydaně.)
#31 alto_textblock #31
Mapa k rusko-japonské válce. 50x66 ctm. Na kartonu za 60 hal., pošt. K — .70 Ottův Slovník naučný. Dil XX. R—Rozkoš. Vázaný . „ Jirásek, U nás. Díl III. Druhé vydání .p Světlá, Láska k básníkovi. Váz. . s Theer, Pod stromem lásky. Váz. . p Jesenská, Ballady a písné. Váz.. .p Arbes, Adamité. Seš. 7. Brehm“ Život zvířat. Sešít 68. Ssavci sešit 41. . . . . . Čapek, Patero novel. Seš. 7. Eliot, Adam Bede. Sešit 22.—23. Dvoj- sešit Jirásek, U nás. Kniha IV. Sešit 8. Jirásek, F. L. Věk. Dil IV. Druhé vyd. Sešit8. Kořenský, K protinožcům. Sešit 26. Ottův Slovník naučný, Seš. 491. Dllu 22. seš. 3. Rueff— Rurik Malý Ottův Slovník naučný. Seš. 13. Světlá, Z let probuzeni. Sešit 6. Škorpil, Rusko-český slovník. Sešit 7. Štech, Kovové ruce. Sešit 16. Pražské hospodářské noviny, Čís. 5. Půlletně . HIustrovaný Svět. Číslo 17. S četný- ml obrázky z války rusko-ja- ponské Obzor národohospodářský. Číslo 2. Půlletně . Posel z Budče. Číslo 23. Půlletně . . Zlatá Praha. Č. 17. Obrazy: Schwaiger Typ z Rusavy. — Brožik: Bretoňský ry- bář. — Marold: Návštěva. — Bém: V bu- loňském lesíku. — Steen: Tancční hodina. — Obrazy z války rusko-japon- ské: 7 fotografií a 3 mapy. Toto čislo „Zlaté Prahy“ prodává se, pokud zásoba stačí, za . . . . S poštovní zásilkou . a zvláštní vydání „Zlaté Prahy“, tištěné na křídovém papíře, předplácí se čtvrtletné , S poštovní zásilkou „ Živa, Číslo 3. S bohatým obsahem. Půlletně „
#32 alto_textblock #32
19.83 5.60 3.90 4.40 3.50 —.30 —.s
#33 alto_textblock #33
—. 24
#34 alto_textblock #34
—.48
#35 alto_textblock #35
— .30
#36 alto_textblock #36
—.30
#37 alto_textblock #37
— .60
#38 alto_textblock #38
—.79
#39 alto_textblock #39
—e — —s
#40 alto_textblock #40
—. 30
#41 alto_textblock #41
4.—
#42 alto_textblock #42
—.3
#43 alto_textblock #43
4.50
#44 alto_textblock #44
3.—
#45 alto_textblock #45
„
#46 alto_textblock #46
—.40
#47 alto_textblock #47
—.45
#48 alto_textblock #48
6.—
#49 alto_textblock #49
8.—
#50 alto_textblock #50
5.—
#51 alto_textblock #51
092
#52 alto_textblock #52
Dsimeie
#53 alto_textblock #53
si, že zašleme každému,
#54 alto_textblock #54
kdo požádá s odvoláním na toto oznámení:
#55 alto_textblock #55
na ukázku první číslo letošního roč- níku LIBUŠE, obsahující počátek románu Vlastencové z Boudy, a MATICE LIDU, obsahující pečátek románu Goluata a Tábor (roční předplstné na 6 knih kašdá sbisky s právem na ččaste nství pi vylosování 2000 kulhových prěni v ceně ples 10.000 K i s poltoví zásilkou pouze 2 K 20 h) zdarma prospekt o 17 starých roč- nicích HATIČE LIDU (102 knihy), doplněných ročníky LIBUŠE, jež se prodávají v ceně pod polovlnu snížené (úhroem za 16 K [s poše. záailkon 17. K 20 h] na B měsíčních splátek po 2 K, neb při hotovém zaplacení najednoli za 1ě K u frunko): zdarma knihu Zlatý chrobáka jiné novely E. A. Poš, obsahující se- znam 80 knih, jež se prodávaji v ceně na polovic snížene (50 knih dle vlastní volby objednatele za 5 K (misto za 10 K) na 2 měsičn splásky po 2 K 60 h (při výplacená záalloc s připlatkem 72 b) zdarma nejnovější, bohatě lllustro- vaný seznam knih a časoplsů, vy- daných naším nákladem. Na přihlášce buďtež přesně a čitelně uvedeny: jméno, zaměstnání, bydliště a pošta objednatelovy. — Adressujte: Nakladatelství F. Šimáčka, Praha, Jerszalémská sl.l
#56 alto_textblock #56
g
#57 alto_textblock #57
411
#58 alto_textblock #58
KATECHISMus
#59 alto_textblock #59
HRV KLAVÍHNÍ.
#60 alto_textblock #60
NAPSAL Dr. H. RIEMANN. PŘELOŽIL JOSEF BOLEŠKA MM REANEk PRAHA.
#61 alto_textblock #61
Cena váz. K 2. 50.
#62 alto_textblock #62
Novinka: Sensační spis. Novinka:
#63 alto_textblock #63
Právě vyšlo
#64 alto_textblock #64
Neplodnost.
#65 alto_textblock #65
Lidové pojednání o původu, následcích a léčení neplodnosti. Podrobné vylíčení pííčin a následků neplodnosti u muže a ženy vzhledem k životu 4057 rodinnému. O plodnosti a pohlavním životě. Neplodnosť vrozená a získaná (u muže a ženy). Neplodnosť překážkou manželského štěstí. Rozvod. Neplodnost umělá. Rady odborných lékařů při léčení neplodnosti. Manželská zdravovéda. — S illustracemi. Velice zajímavá kniha, již krášlí pěkný titulní obrázek, stojí pouze 1 K 80 h., pěkně vázané výtisky 2 K 20 h. poštou franko o 20 h. více (lépe jest objednati v re- komandované zásilce, jež o 55 hal. více stojí), kdo obnos předem pošt. poukázkou (též ve známkách) zašle. Na skladě v každém knihkupectví, zejmena u na- kladatele Rudolfa Storcha, knihkupce v Karlině
#66 alto_textblock #66
Klobouky
#67 alto_textblock #67
propány,
#68 alto_textblock #68
klobouky pro hochy čepice pro pány a hochy v největším výběru, nej- levněji v novém obchod- ním domě 3258
#69 alto_textblock #69
J. Novák v Praze.