#1
alto_textblock
#1
21. února 1904
#2
alto_textblock
#2
I. Příloha „Národních Lisuu
#3
alto_textblock
#3
k čislu 52.
#4
alto_textblock
#4
Strana 13.
#5
alto_textblock
#5
Výtvarné umění.
#6
alto_textblock
#6
Jubilejní.
= Archeologický sbor při Museu králov
ství českého pozval si hosty k sezení dne 20
ledna, k pěkně slavnosti. Toho večera v zase
dací síni Akademie, jejíž špinavětmavé stény
mají patrně víc vážnost a přímost jednání tam
konaných připravovat a udržovat, nežli jubi-
lující tony zachycovat, toho večera vystupoval
řečník po řečníku na podium a všichni vzpomí
nali a vykládali o šedesáti právě minulých letech
života Archacologického sboru a o padesáti le-
tech, jichž se zároveň dožil jeho orgán » Pa
mátky archaeolegické«.
Vzpomínky, jež v řečech oživovaly, byly
světlé i neveselé, střídavě, neboť to, co obsaho-
valy, záviselo od osob i poměrů a ty se měnily
v jakosti, směrech a přízni; ale na konec přece
mohly vyzníti v jasné tonině. Nikoli pouze k
udržení jubilejní nálady hostů v lavicích sedí-
cích. Sbor ve své organisaci, práci nyní konané
vo svých orgánech a snahách vykazuje nebý-
valé rozpjeti. Jen jedno se asi valně nezmě-
nilo za celých šedesáte let, poměr veřejnosti ke
Sboru a jeho činnosti. Sbor nikdy hlučně nevy-
stupoval na venek, nedovedl však nebo nemohl
také připoutali zájem veřejnosti k sobě. Obojího
je škoda a obojí lze snad napraviti. Prvního
momentu je co lilovati proto, poněvadž se mohl
a vlastně měl státi Sbor v záležilostech archeo
logiekých a konservatorských autoritativním rád-
cem nebo i rozhodčím, jakým je nyní vídeňská
Ústřední komise. Druhého je škoda proto, poně-
vadž tím po drahnou dobu a do jisté míry
dnes ještě trpí také Museum. Ze životopisu Sboru,
jak jej jednotliví řečníci nakreslili a jak bude
možno se znova za nedlouho v »Památkách
archaeologických« dočísti *), vysvitá, že vlastně
polovina sbírek a obsahu Musea král. českého
je jeho dílem. Příjmy bývaly k smíchu nepatrné
a proto ani dnešní ještě nestači; v posledních
letech prý v historicko-uměleckých sbírkách darů
a dárců skorem víc není. A víc nežli které jiné
museum je naše na ně odkázáno. Ale dary
dárci se přihlašují jen ke známým sbírkám,o
nichž stále se slyší, jež jsou stále někým při-
pomínány. Germánské museum v Norimberce je
vlastně ohromná sbírka darů. Má všude své
»pěstitele«, jak bychom řekli, své jednatele, má
orgán, jímž měsíčně, třeba jen stručně, ozna
muje svým členům každý pohyb ve své orga-
nisaci. V jednom naše museum učinilo značný
pokrok: déle jednoho desetileti, co je v nov
budově, má pěkný štáb úřadníků ve všech od-
děleních sbírek, jehož členové vyvinují pozoru-
hodnou činnost a to ne toliko ve čtyř zdech
budovy. Jsou také po většině členy Sboru a tak
i jeho práci mnohonásobně sesiluji.
Museum trvalo přes dvacet let, nežli v
vývoji svěm dospělo k organisaci historicko-
archaeologické. Podnětem i přičiněním F. Pala-
ckého. Sbor archaeologický, jehož řád také byl
vypracoval, zasedal poprvé 30. prosince 1843.
Úkoly jeho byly veliké, daleko, daleko přesaho-
valy jeho síly a prostředky a přece jen pra-
gram, Palackým tehdá stanovený, zůstává v pod-
statě i dnes v platnosti a splňuje se teď
rychlejším tempu a šťastně. Sbor měl miti péči
o rozmnožování a úpravu sbírek, předmětů ve-
čkeré minulosti národa českého se týkajících, o
popelnic po pečetidla a erby, od krojů a ná-
řadí až po listiny, od zbraní až po obrazy
Po šedesáti letech má Museum knihovnu bo-
hemik na světě snad nejúplnější a přičteme-l
k tomu jeho miniatury, jichž dary arci pocházejí
již z doby před Sborem, tvoři, vedle knihovny uni-
versitní, širokou základnu pro studium a budoue
vybudování historie české drobnomalby, na ní
dnes, po deskriptivných pokusech starších, K-
Chytil a s velkým rozhledem M. Dvořák jun
pracují. Arehiv listin a pečetí, erbů a autografů
má na 180.000 čísel; numismatická sbírka na
20.000, historicko umělecká na 8000. Pýchou
musea a Sboru jsou nyní sbírky prahistorické
obsahem, úpravou a významem na všech stra-
nách uznávané. Neunavné horlivosti jejiel
správce děkují to vlastně vše. J. L. Plč zavedl
systém v jich rozhojňování, dovedl vznítiti živý
a obělavý zájem pro svůj obor u amatérů, vy-
nesl se svými spolupracovníky z nich nejvíce
vědeckých poznatků a výtěžků. Právě tím vy
světluje se velký příliv do sbírek, jich zname-
nité obohacení při dotaci poměrně nevalné. J.
Koula ze všech řečníků slavnostních mluvil nej-
trpčím tónem. Je pochopitelným a odůvodněným.
Sbírky svého oddělení převzal ve stavu málem
stejném, ne-li ještě horším jako J. L. Píč a jak
se nyní jeho slně prnesentují, je to jeho dílem.
Ale nynější obsah sbírek praehistorických čekal
na svého odkryvatele a sběratele klidně a ne
tknut v zemi, ve starých hrobech, zatím co před
měly umělecké dob historických roznášenya
rozváženy byly do všech končin světa. Málem,
že J. Koulovi zbylo jen paběrkování a to agil
ního, pro věc vřele zaujatého odborníka a úřad-
níka nikterak nemůže rozveseliti. Proto právem
naříká na nedostatky na všech stranách, na ne-
dostatečnou dolaci, na nedostalečné místo, na
malý počet milovníků a dárců. Cíti se všady
stisněn. Má ovšem také on nové pomocniky. Pr
Sboru archeologiekém ustavil se před málo lely
zvláštní odbor pro umění kostelní, jehož přiči-
něním a konexemi v kleru dostalo se sbírkám
mnohého obohacení.
Všechno lze vysvětlit. Dnešní bohatstv
knihovny musejní horlivostí úřadníků, vzrůst ar
chivu vědou historickou, Palackým zorganisovanou
zájem numismatický a praehistorický, heraldický.
genealogický a místopisný dotyčnými jednateli
Sboru; historicko-umělecké oddělení trpělo různě
omezenými názory jednollivých dob. Není po-
chyby, že zde, k této části sbírek musejních
musí být obrácena péče všestranná a intensivní
všech činitelů, nejen aby bylo ještě zachráněno,
co lze zachrániti, ale aby Museum podle svého
úkolu bylo s to podati bohatší a úplnější po-
hled do dějinné minulosti kulturního a uměle-
ckého života v Čechách.
#7
alto_textblock
#7
*) Dějiny Sboru archaeologického a Památek
archaeologických: Archaeologický sbor (J. L. Pič)
Památky archaeologické (J. L. Píč): Knibovna (Č
Zibrt); Archiv (V. Šulc): Sbírka numismatická (Jos
Smolik); Sbírka historickoarchacologická (J. Koula)
Sbírka praehistorická (J. L. Píč); Archaeologické
studium a Soupis památek uměleckých a historickýeh
(P. Sittler)
#8
alto_textblock
#8
Se sbírkami musejními souvisejí »Památky
archaeologické« na mnohých stranách. Už jako
úřadní a vědecký orgán Sboru, jehož pěč
druhdy byly sbírky archaeologické svěřeny
zvláště však jako dlouho jediný časopis, česk
archaeologii a dějinám českého umění věnovaný.
Padesát jejich roků vykazuje ovšem mnohou
fluktuaci. Patrno na nich, kterak redaktor vti
skuje svěmu časopisu určitý ráz. Jednou v niel
má velké slovo středověk, po druhé prachistorie.
po třetí dějiny a místopis, po čtvrlé numisma
tika. Mnoho zápasily finančně a už to jim brá
nilo, aby stále udržovaly široký svůj program
Omezením se na jednotlivé diseipliny, nebo
jednostrannou převahou jejich snad si samy
zůžovaly kruh odběratelstva a interessentů. N
štěstí i to se změnilo za poslední redakce
k lepšímu. Dnes pěstují s pěknou stejnoměrno-
sti vše, co do jich programu a rámce spadá
nynější ročníky dospívají k ideální představe
jich zakladatelů. Dnes také více než kdy jind
stávají se sběratelem vědeckých výtěžků ze sbl
rek musejních. Tím nyní mají býti zejmena
Mohou býti, neboť jim nové odborné časopisy
historii umění ve svůj program zavírajíeí
uvolnily tak, že by se mohly téměř výhradně
věnovati této činnosti publikační. Prospěc
z toho by plynul mladé naší vědě tohoto obor
a zároveň i museu samému. Nejspíše by agi
tační síla jejich pro sbírky historicko umělecké
vzrostla do té míry, jaké se už těši oddělen
praehistorické.
F. Palacký vytkl Sboru ještě další úkol,
největší a nejobsáhlejší, na jehož splnění jsme ovšem
museli čekati půl století. Teď se splňuje, rychle
a krásně. Sbor měl sepsat, popsat, vyměřit a vy-
kreslit vše, co ze starého umění výtvarnéhos
v Čechách zachovalo. J. Hellich hned prvníh
roku pustil se do práce, která ovšem dalek
nedospěla. Nynější »Soupis uměleckých a histo-
rických památek v Čechách«, vydávaný archaeo-
logickou komisí při České akademii, není sice,
přesně vzato, prací Sboru, ale P. Šittler moh
o něm ve slavnostním shromáždění mluvit. Ne-
jen že převzal dobrovolně na se část úkolu
Sboru vytčeného, ale také proto, že plní jej tak
měř jen silami pracovními, které mají v Archaeo
logickém sboru své středisko. Co do předloňska
bylo Soupisem už vykonáno, načrtl jsem
těchto sloupcích. Dnes bych mohl podati dodatek
radostný i žalný. Svazky Soupisů se rychle množía
mnohé z nich jsou vysoké hodnoty. To je jedno
Vydávání jich vykazuje v účtech veliký deficit
a s úžasem jsme slyšeli, že některých svazků
se neprodalo vic nežli tři, pravím s důrazem
tři exemplary! Okresní zastupitelstva, intelli
gence, školy, fary zůstávají vůči nim a jieh
obsaku, který se jich přece na všech stranách
dotýká, beze všeho zájmu. Přímo k neuvěření
přece pravda. A při tom prý ještě úsporná ko
mise sněmovní hodlá zmenšiti zemskou pod
poru na Soupis
Mnoho jubilující Sbor vykonal, ze sil svých
a prostředků svědomité, horlivě a obělavě téžil
krásných výsledků se dopracoval, ale, jak pa
trno, práce a úkolů neubývá.
Karel B. Mádl.
#9
alto_textblock
#9
Školská hlídka.
#10
alto_textblock
#10
Kant jnko paedagog-
(* 22. dubna 1724, f 12. února 1805)
#11
alto_textblock
#11
V těchto dnech bylo a bude vzpomínáno
stoletého úmrtí velikého syna velké doby. Zjev
Immanuela Kanta sám jediný oprávňuje cha-
rakteristiku století osmnáctého jako století f ilo-
sofického.
Vliv jeho filosofie byl ohromný a trvá do
sud. Nauka největších filosofův současných
o Nepoznatelném je v podstatě shodna s naukou
Kantovou o mezech našeho poznání.
Sice některé jeho filosofování theoreti
cké, badání po tom, co jest, zejmena, že ča
a prostor jsou pouhé formy našeho nazírání
netrvají mimo nás, neušla námitkám již za jeho
života a nedávno u nás, professorem Františken
Tilšrem, bylo prokazováno, že toto učení jest
nešťastné i pro všechno badání osudné; za to
však Kantova filosofie praktická, badání po
tom, co býti má, napořád trvá nevývratna.
Celá pokolení byla odehována v duchu jeho na-
uky o povinnosti. Toť ono „veliké vznešené
jméno, jež v sobě neskrývá nic, co pouhou obli-
bou nám lichotí, nýbrž žádá podvolení; ale také
ničím nehrozí, co by přirozený odpor v mysl
budilo a co by nás děsilo, aby pohnulo vůlí našl
nýbrž stanoví jen zákon, jenž sám sebou v mysl
místa nachází a bezděčné úcty (byť i ne vždy ná-
sledování) sobě dobývá, před nímž všechny ná-
klonnosti umlkají, byť i potají jemu se pro
tiví. ..
V duchu Lockeova sensualismu a Humeov
skepticismu neuhnul se Kantův kriticismus an
pojmům nejvyšším, Boha, náboženství, mra
nesti. Statečný Kant jasně a přesvědčivě ukáza
i ku pošetilosti náboženského běžného vyučo-
vání, založeného na životě věčném: „Může-liž
býti něco zvrácenějšího, než dětem, sotva do
tohoto života vstoupivším, ihned co namlou-
vati o životě onom? Praví se, že křesťan nema
srdce svého upínati na věci dočasné. Tím přee
také se rozumí, že máme v čas brániti, by nikdo
takových pout si neukládal. Ale nejdřiv náklon
nosti tyto (k světu) živiti a pak nadpřirozené po
moci (s nebe) očekávati k jich ovládání, jest Boha
pokoušeti.o
Po spisech Kantových světové pověsti, Kri
tikách rozumu čistého (1781), rozumu prakti
ckého (1788) a soudnosti (1790) a po spise
Náboženství v mezích pouhého rozumu (1793)
zříme střízlivě na svět reální a morální, užíváme
v mezech poznání svého rozumu a jednáme po
důtklivé zásadě povinnosti
#12
alto_textblock
#12
II
#13
alto_textblock
#13
Syn kraloveckého sedláře Immanuel Kan
po pilných studiích a patnáctiletém soukromém
docentování na universitě v Královci, stal se na
ní professorem teprve v 46. roce svého věku.
V Královci prožil celý svůj život v přesném
pořádku, klidně, rozvážně a tiše jako pravý
„filosof“, nevzrušován světodějnými událostm
politickými ve střední Evropě a Americe; ač roz-
hodně svobodomyslný, nechtěl v nejmenším po-
horšovati své církve a svého státu; žil jenom
svým povinnostem; žil život prostý a vzorný
skromný, vyrovnaný, poctivý; byl sdílný, přátel
#14
alto_textblock
#14
ský i veselý; muž ducha i srdce, osvícenec
lidumil, společník bodrých, prostých, praktických
občanů. Stranil se jen předpojatých učenců-sou-
druhův a daremníků, poživatelů tohoto světa.
o jichž životě bez studli a mravů soudil, že nemá
žádné ceny.
Bystrou vnímavost, přesnou logiku a roz
sáhlé studie věnoval Kant celému širému oboru
současné filosofie, mathematice a vědám přírod
ním, zejmena- anthropologii, přírodnímu země
pisu a hvězdářství. Byl oddán světu i vnitřním
i vnějšímu, vyznalť: „Dvě věci naplňují duch
novým vždy a rostoucím obdivem a úctou, čin
častěji a vytrvaleji myšlenka jimi se obírá
hvězdné nebe nade mnou a mravn
zákon ve mně.“ Svému přesvědčení vždy
dával výraz jasný a určitý a statečně ho hájil.
zachovávaje však i v polemikách umírněnost.
sebevládu.
Jeho nauky staly se východiskem i něme
ckého filosofického idealismu, i německého filo
sefického realismu. Škrze spisy Kanta samého
a jeho následníků, Schillera, Hegla, Herbarta
Schopenhauera a Okena zasáhly jeho idej
mocně i do vlastí našich.
Kant se zabral i ve výchovu. Svou
paedagogiku upjal k svému zamilovanému Rous-
seauovi, vliv její lze stopovati až k jednomu
z nejbystřejších vychovatelů německých: Schlei
ermacherovi.
S Rousseauovým Emilem má jeho spis o vy
chování téměř tolik styčných bodů, jako jeho
nauka o soustavě hvězdně s učením Lapla-
ceovým. Poctivý muž vědy, Němec Kant, stýká
se s velikými Francouzi rovněž tak často jak
s velikými mysliteli Angličany — snad i protc
jeho učení stala se světoznámými.
#15
alto_textblock
#15
I.
#16
alto_textblock
#16
Objemem skrovný, ale myšlenkově velm
obsažný spisek Kantův o vychovatelství Uiben
Paedagogik vydán poprvé před sto lety (1803.
a dosud hojně se otiskuje a čítá.
Dle Kanta zahrnuje výchova člověku
(nikoli zvířeti) potřebné ošetřování, dále
zvlčení zabraňující a libovůli obmezující ká-
zeň (jež zvířeti nahražuje instinkt) a vyu čo-
váni (hez něhož rovněž zvíře se obchází). Te-
prve výchovou člověk se zdokonaluje, „za slo
vem educare vězí velké tajemství zdokonalitel-
nosti lidské přirozenosti.“ Nauka o účelné vý-
chově jest vznešeným ideálem, jenž ponenáhlu
může býti uskutečňován.
Pravá výchova má účelem (formálním) vy
víti během pokolení uměním svým všechny
vlohy přirozené, které lidstvu k dosažení jeh
určení dány. Toto vyvití má směřovati k dobru
(účel materiální), úkol to největší a nejtěžší. Po-
čátek tohoto vývoje má zakotviti na vzdělaném
nikoli hrubém stavu společnosti a díti se nikol
mechanicky (bez rozvahy), ale judiciösně (soud
ně). Účelem čili zásadou umění vychovávacího
jest idea lidskosti, které jednotlivec má se při-
blížiti. Rodiče k tomu účelu dbají o z ao pa
tření, knížata o upotřebitelnosti je
dineů ve státě. Avšak výchova není věcí knížat
nýbrž práce soukromé, školství mají pro-
vésti nejosvícenější znalci. Z úkolů výchovy
plní se nyní-ukáznění, vyučování, vnější vzděláni
ale nikoli umravnění. Ku provedení všech úkolů
musí se nejprvé zříditi školy pokusné, dříve
než lze pomýšleti na školy v zorné, normální
Výchova, majíc na zřeteli osoby, které se děli
o složitou práci výchovnou, rozděluje se
na zaopatření (rodiči), vyučování (učiteli) a ve-
deni (vychovafelem). Je-li práce výchovná nedě
lena, tož jest výchova buď soukromá, rodiči
s pomocníky (vychovateli) nebo bez nich, bud
veřejná, ústavy vychovacími. Tato jest zdo-
konalením oné a zdá se býti výhodnější. Výchov
má trvati asi do 16. roku věku a dělí se na
dvě období. V prvém je chovanci snášeti ká-
zeň, nutkání mechanické, positivně a ne-
gativně. V druhém kázeň, nutkání morali sti
cké, jež jest obtížné, poněvadž zákonné nucen
má se sjednotiti se svobodou. K tomu vede počá-
teční dopouštění, dovolování, zřetel na svobodu
jiných, kázeň, nutkání, k svobodě vedouci. Do
sažení (úkolu výchovného) se zřetelem ku pro
tivě mezi přírodou a svobodou jest jed
nak fysické (tělesné), jednak praktické (mravní)
a toto poslední se zřením k účelu (obratnosti
moudrosti, mravnosti), jest scholasticko-mecha
nické, nejčasnější, pragmatické, mraví
nejpozdějši.
O výchově fysické podává Kan
osvědčené rady o ošetřování těla, o kázni, o vzdě
lání tělesném, rozumovém a mravním, při ton
varuje před výstřednostmi a radí vždy ku „při
rozenému“
Ve stati o výchově praktické jedna
o navedení k obratnosti, moudrosti, mravnost
a nábožnosti, klada důraz na mravní charakter
V závěrku svého díla uvažuje Kant o po-
třebě vážného poučení o věcech pohlavních
době pohlavního dospívání; o zaměstnání do-
spívajícího jinocha a vnukání mu úcty k dru
hému pohlaví; o rozdilech stavů lidských a jieh
rovnoprávnosti; o tom, by jinoch v životě choval
se jako praktický charakter.
Kantova Paedagogika má originální roz
vržení, není ve vleku nějaké předzjednané sou-
stavy, ale jako sama ze sebe se vyvíjí nepořád
se zřetelem k poměrům životním — patrně
je výsledkem zkušeností a pilného přemýšlení
Není dílem v založení vědeckým, nýbrž spíše
snůškou úvah, zásad a návodů pro skutečné vy
chovatele a přátele mládeže. Netone v současne
paedagogice užitkářské, tehdáž vládnoucí, pr
níž i Kant psal provolání obecenstvu (An das ge
meine Wesen) v královeckém časopise „Königs
berger Zeitung“ (1777), doporučuje publikac
Dessavského filantropinu k odebírání na před
platné s přeplatky. Podkladem Kantovy paeda
gogiky jest anthropologie a mravosloví. Tím Kane
rozhodně přičinil k povznesení paedagogiky jako
vědy, s ilosofii spřežené, jakož přispěl k jejímu
zhodnocení i jako umění. Výteční praktikové
v paedagogice německé, Niemeyer, Schwarz
Stephani a ovšem Herbart takové založení pae
dagogiky dále rozváděli, Schleiermacher — žák
Schellingův, jak již podotčeno, mocně zasáh
v paedagogiku v duchu Kantově.
#17
alto_textblock
#17
Iv
#18
alto_textblock
#18
Že pokládal Kant výchovu za věc velmi
véžnou, studia a práce své hodnou, vysvítá i z jeho
mravního katechismu, který nejen v zásadě
ve spisku O paedagogice doporučil, ale ve svém
Cinostisloví Tugendlehre (1797) praktickými
ukázkami podal. Slyšme jeho úvahu, do s u
#19
alto_textblock
#19
všeho pozoru hodnou, poněvadž dosud — do
vodnou, to jest nevyplněnou
„Našim školám — praví Kant — téměř ve-
skrze chybí, co by přece znamenitě podporovalo
vzdělání děti k spravedlnosti, totiž jistý kate-
chismus práva. Musil by obsahovati při
pady, které by byly populární, udávají se v obec-
ném životě a při nichž vždy nehledaně hlásí se
otázka: je-li to správno neb ne? Kdybychom již
měli takovou knihu, mohli bychom s mnohým
užitkem denně hodinu tomu věnovati, by dět
poznávaly a k srdci si braly právo člověka . ..“
Patrně šlo Kantovi již před sto lety o vyučo
vání mravni, které dosud všeobecně nepro-
níklo, u nás téměř neznámo.
Také zasluhují pozornosti Kantovy paeda
gegické výměsky Paedagogische Fragmente, po
prvé roku 1842 uveřejněné. Některý z nich
o náboženství, uvedli jsme ve stati prvé; slyšmo
jiný o svobodě: „Nemůže býti nic hroznějšího
nežli že mají jednání člověka se podříditi vůl
jiného. Proto nemůže žádná ošklivost býti přiro-
zenější, než ta, kterou má proti otroctví. A právě
tak pláče a rozhořčuje se dítě, má-li činiti, co jin
si přejí, aniž by se namáhali, učiniti mu to ob-
líbeným. A přeje si, býti jen brzo mužem, aby
mohlo vládnouti vůlí svou . ..
Je z toho i z promíjení jistých lží děten
patrno, že vážný filosof byl přítelem m lá
d e že.
Pro kochání se v krásnu a vznešenu dopo
ručuje Kant staré (klassiky): „Staří byli blíže
přírodě; mezi přírodou a námi jest mnoho
titěrnosti nebo bujnosti nebo otrocké zvrhlosti
Naše století je století krásných malichernosti
maličkostí, vznešených chimér.“
#20
alto_textblock
#20
Jest patrno, že mudřec královecký ostavi
také v paedagogice stopu hlubokou; obrátilť vý-
chovu k přirozenosti dětské a k praktickému ži-
votu a váhou svého jména v evropské paedago-
gice zdůraznil zdravé zásady výchovné.
Největší důraz kladl na zdraví tělesné a du-
ševní, na mravní povahu — hesla i naší doby.
Po Komenském ujal se opět zvláštního vyučování
mravního. K tomu ho vedl duch, jenž bádáni
lidské povznesl do největších výšin světa a po-
nořil do největších hlubin nitra nuišeho.
Srdce, pro vše dobré zaujaté, mysl proslá.
jará a klidná, právě dětská, vedla ho k mládeži.
pro jejíž blaho vyslovil velkou řadu střízlivých
a zdravých zásad, také dosud platných.
Naplnilt Kant plně, čeho náš Palacký, take
jeden z jeho vyznavačů, na filosofu žádal: „Kdo
duchem samostatným se vynesa nad obme-
zený prostor tělesnosti a sobnosti umí po člo-
věcku žíti; kdo zná sebe samého a roz-
umi běhu přírody i běhu národův; kdo
živ jsa myslí v ideách, znů co pravého
krásného a šlechetného jest, a duchem tímto
třebas i nepozorovaný od jiných, obrací cele
snažení své k božnosti; toho važte sobě
tentě filosof.
Slavna jest a nesmrtelnou zůstane pamě
Kantova.
#22
alto_textblock
#22
Pochvalné uznání vyslovila okresní školní rada
na Král Vinohradech p. Janu Hniličkoví, Hd
učileli v Braníku, za bedlivou, svědomitou, úspěšnou
činnost ve školní službě a správné řízení školy.
#23
alto_textblock
#23
Sportovní věstnik.
#24
alto_textblock
#24
Athletika a sportovní hry.
#25
alto_textblock
#25
** Dnes o 3. hodině odpol. hraje na Letné pro
„S. K. Slavia“ berlinský klub „F. C. Union“, kter
včera o 1211. hod. večerní přijel do Prahy a hlučně
uvítán byl členstvem S. K. Slavia. Mužstvo přijel
toléž, dle olficiálního sdělení, které porazilo minulou
něděli „Britanii“ v poměru 2:0. Z mužstva vyniká
střední útočník, který prý je nejlepším v Berlíně
„Slavia“, jako obyčejně, se zejtra asi sebere dohro-
mady a postaví rovnocenného soupeře Berlfňákům
Lépe než minulé neděle hráti ale musí. Před zápasem
tímto hraje „Slavia-Reserves“ proti „S. K. Smíchov
Obecenstvo naše zachová zajisté při zápasu patřičný
klid a nedá se strhnouti snad nějakými provokatéry
k nesportovnímu chování vůči hostům
#26
alto_textblock
#26
Z oyklistakého ruch u.
** Klub cyklistů „Smíchov“ na Smíchově konž
svou řádnou valnou hromadu ve čtvriek dne 25. únor
t. r. v 7 hod. več, v místnostech klubovních v Presslo-
vě ulici č. 73
* Velkou athletickou akademii na
Žoflně pořádá Český athletický svaz pro král. české
dne 9. dubna t. r. Veškeré kluby ve svazu zastoupené
a těžkou athletiku pěstující, vystoupí zde společně pod
vedením náčelníka svazu. Kromě toho každý klu
samostatně a sice: klub athletů „Bivoj“, klub „Me
teor“ a Český athletický klub na Král. Vinohradech
prevedou rozličná athletická cvičení, k nimž již nyn
pilně cvičí. Antické sochy vzbudí zajistě největší zá-
jem sportu milovného obecenstva. Lístky do akademi
té možno ve všech klubech ve svazu sdružených za-
koupiti, jakož i v místnostech Českého athletického
svazu pro král. české v restauraci Brejškově v Praze
II., ve Spálené ulici.
#27
alto_textblock
#27
Z různých stran.
** »Folografického Obzoru« číslo 2. ročníku XI
právě vyšlo a obsahem svým jest opět za-
jímavé. Poučným jest článeček »Diapositivy k pro
mílání« a »Fotografování při světle m gnesiovém«,
Z dalšího obsahu uvádíme článečky: »Proces nega
tivní (unal — a sesilování sublimatem)«, »Proces po
sitivní (papír gobelínový)«. Z výstav: »Lwowskie to-
warzystwo fotograficzne« pořádá v květnu a červne
druhou výstavu fotografickou, referát o výstavě umě-
lecké fotografie. Dále četné zprávy klubově. List do-
poručuje se vřele všem fotografům-amateurům.
** Zemský spolek pěstitelů ušlech
tilých psů v Praze zrušil vydávání klubovéh
litografovaného listu a aby veškeré vyhlášky spol-
kové většího rozšíření dosáhly, tedy učinil kluk
úmluvu s vydavatelstvem časopisu »Svět zvířate
kdež bude mít svoji zvláštní rubriku. Časopis ten
obdrží členové spolku zdarma. Spolek zasiuhuje nej-
větší podpory v kruzích milovníků sportu kynoloi
ckého, neb jest velmi činným a postavil se též v čele
akce proti zvýšení daně ze psů.
#28
alto_textblock
#28
Podceňování, se
kterým se z pravidla mlu-
ví o „nastuzení“ a „rýmě“
není naprosto místné
Jsou známy četné pří-
pady, ve kterých měla
rýma za následek vážné
katarrhy, z nichž vyvi-
nuly se za nepříznivých
okolností životu nebez-
pečné komplikace. Proto
nutno každé i sebe lehčí
rýmě hned od prvého
okamžiku energicky čeli
ti. Jako prostředku bu-
diž upotřebeno nového
aetheru proti rýmě „for-
manu“, který v kruzích lékařských nejednou označen
byl přímo jako ideální prostředek proti
rýmě. Forman jest chlorovaný methylaether mentholu
Při mírnější rýmě upotřebíme formanové vaty
(krabička 40 h). Při silné rýmě doporučuje se užíván
formanových pastilek (75 hal.) ovšem jen na lékařský
předpis k vdechování nosem pomocí vdechovacího pří-
strojku. Účinek jest překvapující, při počí-
nající rýmě skoro nepochybný. Na skladé ve všech
lékárnách.
3862
#29
alto_textblock
#29
*
den a Otta
#30
alto_textblock
#30
(Spisy a časopisy nákladem 1. Otty
v Praze tento týden vydaně.)
#31
alto_textblock
#31
Mapa k rusko-japonské válce.
50x66 ctm. Na kartonu za 60 hal., pošt. K — .70
Ottův Slovník naučný. Dil XX.
R—Rozkoš. Vázaný
. „
Jirásek, U nás. Díl III. Druhé vydání .p
Světlá, Láska k básníkovi. Váz. . s
Theer, Pod stromem lásky. Váz. . p
Jesenská, Ballady a písné. Váz.. .p
Arbes, Adamité. Seš. 7.
Brehm“ Život zvířat. Sešít 68. Ssavci
sešit 41.
. .
. . .
Čapek, Patero novel. Seš. 7.
Eliot, Adam Bede. Sešit 22.—23. Dvoj-
sešit
Jirásek, U nás. Kniha IV. Sešit 8.
Jirásek, F. L. Věk. Dil IV. Druhé vyd.
Sešit8.
Kořenský, K protinožcům. Sešit 26.
Ottův Slovník naučný, Seš. 491. Dllu
22. seš. 3. Rueff— Rurik
Malý Ottův Slovník naučný. Seš. 13.
Světlá, Z let probuzeni. Sešit 6.
Škorpil, Rusko-český slovník.
Sešit 7.
Štech, Kovové ruce. Sešit 16.
Pražské hospodářské noviny, Čís.
5. Půlletně
.
HIustrovaný Svět. Číslo 17. S četný-
ml obrázky z války rusko-ja-
ponské
Obzor národohospodářský. Číslo
2. Půlletně
.
Posel z Budče. Číslo 23. Půlletně . .
Zlatá Praha. Č. 17. Obrazy: Schwaiger
Typ z Rusavy. — Brožik: Bretoňský ry-
bář. — Marold: Návštěva. — Bém: V bu-
loňském lesíku. — Steen: Tancční hodina.
— Obrazy z války rusko-japon-
ské: 7 fotografií a 3 mapy. Toto čislo
„Zlaté Prahy“ prodává se, pokud zásoba
stačí, za
. . . .
S poštovní zásilkou .
a zvláštní vydání „Zlaté Prahy“, tištěné
na křídovém papíře, předplácí se čtvrtletné ,
S poštovní zásilkou
„
Živa, Číslo 3. S bohatým obsahem. Půlletně „
#32
alto_textblock
#32
19.83
5.60
3.90
4.40
3.50
—.30
—.s
#33
alto_textblock
#33
—. 24
#34
alto_textblock
#34
—.48
#35
alto_textblock
#35
— .30
#36
alto_textblock
#36
—.30
#37
alto_textblock
#37
— .60
#38
alto_textblock
#38
—.79
#39
alto_textblock
#39
—e
—
—s
#40
alto_textblock
#40
—. 30
#41
alto_textblock
#41
4.—
#42
alto_textblock
#42
—.3
#43
alto_textblock
#43
4.50
#44
alto_textblock
#44
3.—
#46
alto_textblock
#46
—.40
#47
alto_textblock
#47
—.45
#48
alto_textblock
#48
6.—
#49
alto_textblock
#49
8.—
#50
alto_textblock
#50
5.—
#51
alto_textblock
#51
092
#52
alto_textblock
#52
Dsimeie
#53
alto_textblock
#53
si, že zašleme každému,
#54
alto_textblock
#54
kdo požádá s odvoláním na toto oznámení:
#55
alto_textblock
#55
na ukázku první číslo letošního roč-
níku LIBUŠE, obsahující počátek
románu Vlastencové z Boudy, a
MATICE LIDU, obsahující pečátek
románu Goluata a Tábor
(roční předplstné na 6 knih kašdá
sbisky s právem na ččaste nství pi
vylosování 2000 kulhových prěni
v ceně ples 10.000 K i s poltoví
zásilkou pouze 2 K 20 h)
zdarma prospekt o 17 starých roč-
nicích HATIČE LIDU (102 knihy),
doplněných ročníky LIBUŠE, jež
se prodávají v ceně pod polovlnu
snížené
(úhroem za 16 K [s poše. záailkon
17. K 20 h] na B měsíčních splátek
po 2 K, neb při hotovém zaplacení
najednoli za 1ě K u frunko):
zdarma knihu Zlatý chrobáka
jiné novely E. A. Poš, obsahující se-
znam 80 knih, jež se prodávaji
v ceně na polovic snížene
(50 knih dle vlastní volby objednatele
za 5 K (misto za 10 K) na 2 měsičn
splásky po 2 K 60 h (při výplacená
záalloc s připlatkem 72 b)
zdarma nejnovější, bohatě lllustro-
vaný seznam knih a časoplsů, vy-
daných naším nákladem.
Na přihlášce buďtež přesně a čitelně
uvedeny: jméno, zaměstnání, bydliště
a pošta objednatelovy. — Adressujte:
Nakladatelství F. Šimáčka,
Praha, Jerszalémská sl.l
#57
alto_textblock
#57
411
#58
alto_textblock
#58
KATECHISMus
#59
alto_textblock
#59
HRV KLAVÍHNÍ.
#60
alto_textblock
#60
NAPSAL Dr. H. RIEMANN.
PŘELOŽIL JOSEF BOLEŠKA
MM REANEk
PRAHA.
#61
alto_textblock
#61
Cena váz. K 2. 50.
#62
alto_textblock
#62
Novinka: Sensační spis. Novinka:
#63
alto_textblock
#63
Právě vyšlo
#64
alto_textblock
#64
Neplodnost.
#65
alto_textblock
#65
Lidové pojednání o původu, následcích a léčení
neplodnosti. Podrobné vylíčení pííčin a následků
neplodnosti u muže a ženy vzhledem k životu
4057
rodinnému.
O plodnosti a pohlavním životě. Neplodnosť vrozená
a získaná (u muže a ženy). Neplodnosť překážkou
manželského štěstí. Rozvod. Neplodnost umělá. Rady
odborných lékařů při léčení neplodnosti. Manželská
zdravovéda. — S illustracemi.
Velice zajímavá kniha, již krášlí pěkný titulní obrázek,
stojí pouze 1 K 80 h., pěkně vázané výtisky 2 K 20 h.
poštou franko o 20 h. více (lépe jest objednati v re-
komandované zásilce, jež o 55 hal. více stojí), kdo obnos
předem pošt. poukázkou (též ve známkách) zašle.
Na skladě v každém knihkupectví, zejmena u na-
kladatele Rudolfa Storcha, knihkupce v Karlině
#66
alto_textblock
#66
Klobouky
#67
alto_textblock
#67
propány,
#68
alto_textblock
#68
klobouky pro hochy
čepice pro pány a hochy
v největším výběru, nej-
levněji v novém obchod-
ním domě 3258
#69
alto_textblock
#69
J. Novák v Praze.