#1
alto_textblock
#1
21. února 1904.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 52.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 5
#5
alto_textblock
#5
Bovalo, že mu pomůže Anglie, z níž bezpochyby
se mu dostalo tak určitých slibů, že je považo-
valo za směnku. Ale hned počátek války podal
praktickým Angličanům dosti známek, že Ja-
ponci budou poraženi a že by tedy anglické mi-
lieny nebyly u nich dosti bezpečně uloženy
Proto se Japonci obrátili o pomoc do Ameriky
kde byli šťastnější. Newyorkští peněžníci po
skytli společně Japonsku tajnou půjčku, jež
ani nebyla ohlášena na burse. O výši této půjčky
není dosud nie známo, ani o jejím zabezpečení
Ze by američtí spekulanti dávali Japonsku pe
níze jen z lásky a obětavosti, nikdo si nepo
mysli. Musejí se nyní s nasazením všeho starati
aby válku vyhráli, neboť kdyby podlehli a musil
Rusku platit válečnou pokutu a Americe dluh
dostali by se i se svou „evropskostí“ do po-
sledních konců.
#6
alto_textblock
#6
Vlastenecká obětavosť Rusů.
Městská rada šadrinská věnovala 1000 rub
a sbírkou 4000 r., jelisavefgradská 5000 r.
kupecká bursa v Rize 25.000 r., m. rada gro
denská 4000 r., žizdrinská 1000 r., kozelská
5000 r., bursa kyjevská 10.000 r., sbirka v Astra-
chani 30.000 r., kníže S. M. Golycin v Moskvě
10.000 r., hrabě S. V. Orlov Davydov 5000 r.
Úvěrní společnosť v Petrohradě 500.000 r., ru
ský spolek ve Varšavě 10.000 r., m. Tver 4000
r. a na Červený křiž 3500 r., m. Kazaň 300.000
r. na potřeby armády, 100.000 r. rodinám
padlých a 100.000 r. raněným, sbírka v Oděse
ve prospěch raněných a rodin padlých vynesla
dosud 42.000 r., gymnasisté v Rize 1000 r.
A. S. Suvorin, majitel „Nového Vremene“ 5000
r., Sergij Kutějnikov 3000 r., Marie Giubbene-
tova 1000 r., Alexandr Jevrejinov 1000 r.
Divy obětavosti dělá Moskva. Město věno-
valo již 31/2 mill. rub. Šlechta koná mezi sebou
sbírku, jež vynesla dosud 120.000 r., kupecký
klub 50.000 r. Kromě toho utvořilo se v Moskvě
několik kroužků dam, jež připravuji potřebnosti
pro hospitály. Jeden z nich vypravil už 100
#7
alto_textblock
#7
postelí.
#8
alto_textblock
#8
Studentská demonstrace v Oděse.
Také studentstvo „novorossijské“ university
v Oděse uspořádalo velkolepou vlasteneckou
manifestaci. Každý maje v ruce prapor slovanské
trikolory táhli průvodem s obnaženými hlavami
ulicemi a zpívali „Bože carja ehrani“. Za nimi
následovaly ohromné davy národu. V čele prů-
vodu nesli podobiznu carovu. Průvod zastavil
se před obydlím hlavního velitele vojsk oděs-
ského okruhu gen. Kaulbarsa a pozdravil jej-
Vojenské hudbě bylo dovoleno táhnouti s prů-
vodem. Od bytu hlavního velitele zástupy se
daly. k domu gradonačalníka, dále k pomníku
Kateřiny II., kde několik studentů vysoko po-
zdvihlo ověnčenou podobiznu carovu. Nastal
mohutný i dojemný okamžik. Hudba hrála ear-
skou hymnu, nepřehledné zástupy, majíce hlavy
obnaženy, zpívaly s hudbou a dozpívavše, pro-
volaly trojnásobné „urá!“ Při tom jeden ze stu-
dentů zvučným hlasem pronesl přání, aby ruské
vojsko dobylo slavného vítězství. Davy hromo-
vým voláním dávaly na jevo souhlas.
#9
alto_textblock
#9
Ruská mobilisace.
#10
alto_textblock
#10
V petrohradských vojenských kruzích vy-
pravují, že je nařízena mobilisace IV. sibiřského
armádního sboru.
Ve Varšavě, Lodi, Ostrolence a j. polskýeh
velkých městech budou kromě dosud svolaných
40.000 záložníků svolány ještě další zálohy, aby
jimi vyplněny byly mezery, vzniklé odesláním
vojsk na východ, na západní hranici.
#11
alto_textblock
#11
Carevič následník.
#12
alto_textblock
#12
Car dovolil, aby carevíč následník postavi
se v čelo komitétu, jenž sbírá vlastenecké obět
k potřebám válečným.
Ruské sděleni o tom, co předoházelo před
válkou.
#13
alto_textblock
#13
„Pravitelstvenný Věstník“ opravuje sdělen
japonské vlády v tento smysl: Dne 16. ledno
carská vláda jala se zkoumati japonské návrhy.
jedva že přišly. Dne 25. ledna dána vyslane
Kurinovi na jeho dotaz odpověď, že car ustanovi
zvláštní komisi, aby se radila o japonských ná-
vrzích, jež se sejde dne 28. ledna, načež car
učiní rozhodnutí asi do 2. února. Dne 2. února
car poručil, aby na základě porad byly vypraco-
vány pro vyslance v Tokiu instrukce. Dne
3. února zaslány náměstníku Alexějevu tři te-
legramy, jež obsahovaly: úplné znění návrhu
dohody s Japonskem, odůvodnění změn, carskou
vládou na japonských návrzích učiněných, a po-
kyny pro vyslance, jak si má vésti, odevzdávaje
notu. Dne 4. února hr. Lamzdorf učinil japon-
skému vyslanci oznámeni, že zmíněné telegramy
poslány. Dne 5. února Alexějev telegraficky
oznámil, že vyslanec baron Rozen telegramy ob
držel. Dne 6. února o 4. hodině j aponský
vyslanec neočekávaně podal za-
hraničnému ministru dvě noty,
znichž prvá oznamovala, že Japon-
sko přerušuje dalši vyjednáván
s dodatkem, že japonský vyslanec dne 10. února
se vším vyslaneckým personálem Petrohrad
opustí. Tyto dvě noty byly doprovozeny soukro-
mým listem japonského vyslance k hr. Lamz
dorfovi, v němž pronesl naději, že přerušení di-
plomatických styků nebude bohdá na dlouho,
Téhož dne byly Alexějevu, Rozenovi a ruskému
vyslanci v Pekině, jakož i velmocem podány te-
legrafické zprávy o tom, že Japonsko přerušile
diplomatické styky. Zároveň dán carskému vy-
slanci v Tokiu rozkaz odcestovati. Z tohoto po-
chodu událostí jest jasno, že všechna zod-
povědnosťza následky padá pouze
na japonskou vládu. Ačkoli přerušení
styků z daleka není totožno s výpovědí války
japonská vláda již v noci na 9. února a potom
během 9. a 10. února proti všem ustanovením
mezinárodního práva dala učiniti celou řadu
útoků na ruské válečné a obchodní lodi. Rozkaz
japonského císaře, kterým se Rusku vypovídá
válka, byl dán teprve dne 11. února.
#14
alto_textblock
#14
Rozhorlení nad japonským zákeřnicivím.
Ruské listy zaznamenávají: Z rozličných
míst Evropy i blízkého Východu, po telegrafu
i poštou přicházejí výrazy hlubokého opovržení,
vyzvaného způsobem, jakým Japonci zahájil
válku. V nich se vyjadřují Rusku sympatiea
přání slavného vítězství. Takové projevy přisly
od srbské skupštiny, od Ruského kroužku v Běle-
hradě, ruské kolonie ve Výmaru, od jednoho
z českých spolků ve Výmaru, srbského ducho-
venstva v Kraljevu, z měst Kragujce, Vidina,
Šumna, Plovdiva, Brahylova, od Slovinců v Ter-
#15
alto_textblock
#15
stu a také od všeobecného patriarcha eařihrad
ského a patriarcha antiochijského.
#16
alto_textblock
#16
Vlastenectví Finů.
Dojemné je bojovné nadšení Finů. Mravná
očista, kterou nebezpečí ruské vlasti způsobil
ve všech stavech i jednotlivcích, zvláště ve stu
dentstvu a dělnictvu, vrátila je z dobrodružných
záletů do ciziny ke společné s Rusy domovině
Finové v Helsingforse, po dvě leta odpiravš
sloužiti v ruském vojště, nyní se dobrovolně při
hlašují. Finský generál-gubernátor dostává se
všech stran přihlášky dobrovolníků. Jen v Hel-
singforse se jich přihlásilo 120. Mnozí zkušen
námořníci žádají, aby byli přijati do služby př
válečném lodstvu, a mistři finských závodů pr
budování lodi nabízejí své síly pro dok port
arturský. Také mladé Finky přihlašují se z
milosrdné sestry.
#17
alto_textblock
#17
K smrti Žluté Semiramidy.
Jak na jiném místě sdělujeme, zemřela čínská
císařovna vdova Ču si, raněna byvši srdeční
mrtvicí. Zpráva tato není sice ještě úřadně za-
bezpečena, ale z Londýna se ujišťuje, že jest
pravdivou. Jméno »Žluté Semiramis«, jakj
přezdíváno, zejmena v poslední době často byl
opakováno, neboť příčítalo se jí, že jsouc hou-
ževnatou přitelkyní konservatismu staročínského
a proniklá nenávistí k cizincům, podporovala
povstání boxerů. Narodila se 17. listopadu 1834
Byla dcerou mandžurského praporečníka av
16 letech stala se gejšou nižšího řádu v harému
císaře Hsien fena a když dala život hošiku.
stala se gejšou druhého sťupně, až konečně
jmenována byla »západní císařovnou«, poněvadž
bydlela v západní části paláce. První legi timní
choť eísařova slula »východní císařovnou«. P
smrti císaře r. 1861 stala se jako poručniee
svého syna Tun-šiha císařovnou spoluvla-
dařkou a když tento r. 1875 zemřel, podržel
hodnost tuto i jako adoptivní matka nynějšího
císaře Kuan-hsu. Do rokuj1881 byla spolu-
vladařkou, načež jmenována byla vladařkou.
r. 1889 převzal císař sám vládu, ale když stále
hověl více reformní straně a válka s Japon-
skem dynastii v zemi velice ohrozila, ujala se
císařovna vdova po palácové revoluci znovu
vlády.
O ruském hrdinství a o ruském nadšení
velmi zajímavě píše petrohradský dopisovate
»Figara« Georges Bourdon. Rusové jsou nej
znamenitějši vojáci světa, píše Bourdon, a ne-
obyčejně hrdinná smrť Rudněva, kapitána lodi
»Varjagu« to úchvatně dokazuje. Jaký to výjev
z tragedie námořní bitvy! »Varjag« byl obklopen
přesilou nepřátelských lodi. Vedle něho hořela
potopil se koráb »Korejec«. Půl druhé hodiny
bojoval »Varjag« proti šesti japonským lodím,
které na něj chrlily oheň svých děl. » Varjage
byl ztracen, musil by se vzdát. Tu velel
Rudněv, aby se couvlo, aby mužstvo sestouplo
do ochranných člunů a pak sestoupil do pra-
chárny lodi, zapálil tam doutnák a stanu
pak sám na velitelském můstku,
prostřelil si lebku a s troska m
korábu, výbuchem rozvrácené ho
potopil se do moře. Francouzský koráh
»Pascal« převzal zachráněné mužstvo ruské.
A »Figaro« doďává: »Znáte něco hroznějšího
a velkolepějšího, nežli je tato osamělá smrt
uprostřed hřmění děl a bouře výbuchu?«
»Figaro« z 19. t. m. věnuje dlouhý článek
svého petrohradského dopisovatele vyličení vla-
steneckého enthusiasmu ruského lidu. Petrohrad
je ve stálém vzrušení. Davy tisícové proudi
ulicemi, provolávají, zpívají, dělaji ovace důstoj-
níkůu. Car a členové rodiny panovnické mus
se objevovati v oknech paláce zimního před
národem Nadšení lidu nezná mezí, uzří li n
ulici nějakého známého generála neb admirála.
Lid obklopi jej a provolává mu slávu, objímá
jej, nosí na ramenou. Důstojnický klub je ob-
klopen stále davy, jež volají jména vynikajícíeh
a populárních důstojníků a zpívají národn
hymnu. Nesmírný zástup obklopoval Klub před
několika dny až do 1 hodiny s půlnoci a nikdo
nemohl se z budovy dostat. V divadlech se
hraje každý večer hymna. Když 17. t. m. hráli
v carské opeře »Soumrak Buhů« od Vagnera
chtěl do divadla vniknouti ohromný dav, poža-
dující bouřlivě, aby orchestr hrál hymnu.
#18
alto_textblock
#18
České Podkrkonoši národu ruskému.
„Politický klub pro město Jičín a okolí
hned v den vyhlášení války zaslal předsedov
Slovanského spolku moskevského v rekomando-
vaném dopise projev tohoto znění:
Jeho Vysokorodí, slovutný pán
Artur Ivanovič Čerep-Spiridovič,
predsedatelj „Slavjanskago Blagotv. Obščestva
v Moskvě, Kuzneckij most.
Vaše Vysokorodi, slovutný panel
Čtouce právě carský manifest, jímž míru-
milovný Váš car Mikuláš II., humanný původce
památné haagské konference míru a návrhů n
odzbrojení i zabránění válkám, přese všecko
uznání hodné sebezapření Ruska donucen ne-
utuchající bojechtivostí Japonska a jeho intriku-
jících našeptávačů a provokován přerušením
diplomatického spojení a konečně i zákeřným
přepadnutím ruského loďstva, viděl se na konee
povinna v zájmu ruské cti národn
i v zájmu obrany ruských práv vy-
hlásiti nesnášelivému japonskému sousedu vál-
ku: obracíme se v historicky důleži-
tém okamžiku tomto jménem „Politi-
ekého klubu pro město Jičín a okoli“ na Vaše
Vysokorodí se zdvořilou žádosti, abyste jako
předseda „Slavjanského Obščestva moskevské-
ho“ a horlivý, osvědčený a všeobecně vážený
Slovan a přední z představitelů bratrského ru-
ského národa, ráčil přijati od nás i od veškerého
našeholidu v českém Podkrkonoší
jehož jest naše krajské měste střediskem, n ej
srdečnější, opravdu upřímné sym
patie naše a zajisté i všech českých vla-
stenců vůbec s velkou akcí slavného národa ru-
ského, podstoupenou neodvratně pro velké zájmy
národní i kulturné vůbec.
Národ náš český stejně jako Vy, přá
by si míru, a to nejen nyní na Dálném Východě
i na slovanském Balkáně, ale všude vůbe
přál by si z plna srdce, aby jedině idey
práva i spravedlnosti, osvěty, po-
kroku a humanity všude a vždycky na-
lezaly neomezeného průchodu a lidstvo veškere
bez rozdílu, aby aspoň blížilo se své
mu dokonalěmu ideálu.
Žel, že není možná, aby bylo tak!
#19
alto_textblock
#19
Zejmena my Slované bez rozdílu, jak
bychom byli určeni k tomu, vypiti hořký ka-
lich utrpeni až ke dnu.
Historie žádného národa z plemene k
kazského neni psána krvavěji, nežli Slovanstva
Nesnášelivost, lačnost panství a brutalita s ou
sedů nikde nespáchala od starověku ažp
dnes tolik zla, jako proti Slovanstvu
ať pobaltickému, ať západnímu, ať východnímu
at balkánskému.
A přece stáli jsme věrně vždyc ky
v řadách civilisace a pokroku,
o naše hlavy musilo se, byť i velkou naší obětí,
rozraziti každé mračno, věštící zhoubu, naše
slovanská prsa vždycky musila odraziti nával
hord nepřátelských a otevříti cestu věci dobré
ani uznání sousedů nemajíc za odměnu!
Obrovské a nedoceněné dosud veledíl
civilisace, které koná bílá Rus stále úspěš-
něji i na Dálném Východě asijském, jest taktéž
příliš epochálné v dějinách lid-
stva, aby sobecký syn Albionu, ať v Anglii, t
v Americe, a brutalný Germán mohli je pocho
piti a z něho se radovati, polobarbarský pak jejich
chráněnec japonský přirozeně se nepovznesl nad
své protektory, stávaje se jejich fanatickým
nástrojem tam, kde jim „nemocný muž —
Turecko nestojí tentokrát proti zájmům slo-
vanským k disposicí přímo!
Se tří stran stojí nepřítel proti světu
slovanskému a světová velmoe ruská
má jej odraziti ve jménu Slovanstva celého i ve
jménu pravé osvěty.
To Rusko, které zakusilo v historii, e
jest to věky úpěti pode jhem mongolským, osvo-
boditi se vlastní silou a býti obětavým civilisá-
torem Asie i nezištným osvoboditelem téměř už
celého Balkánu ze jha „půlměsíce“, to Ru-
sko musí se nyní vypořádati se žlutým Japon-
cem, jako representantem novověké offen
sivy žlu té za veškeré plémě bílé v zájmu ci-
vilisace a pokroku lidských pokolení i přes tajné
intriky anglických a německých příslušníků ple-
mene bílého!
Drazi bratři Rusové, naše sympatie vřelé
nadšené a poctivé máte ve vnuceném Vám boji
tomto hned od počátku a jsme přesvědčeni, že
spravedlivá historie budouenost
taktéž s plným uznáním a zaslouženým díkem
promluví o Vašem díle kultury, vykonaném ne-
ochvějně a s obrovskými obětm
přese všecky pletichy a intriky pseudocivilisátorů
anglických a německých i přese všecko nepřátel-
ství Japonska, případně Turecka atd.
Jako si přejeme vždycky z celé duše v še-
stranné povznesení Ruska, jako je-
dině velmoci slovanské, tak zejmena v těchtc
kritických a vážných chvílích vypovězené války
žlutému nástroji odvěkých nepřátel Slovanstva.
upřimně citíme s Vámi všemi, provázejí ce
slavné zbraně Vaše přáním rychlého
nejlepšího a trvalého zdaru, posílajíce Vám
z nešťastné a porobené Čechie, jež ale bohdá
zase bude vítěznou jako bývala, z té naši věrné
a pevně slovanské výspy v moři germánském
na širou, svatou Rus svoje hromové: Urá a
Na zdarl
Za výbor „Politického klubu pro město Jičín
okoli“:
JUDr. František Klouček, t. č. starosta
MgPh. Jaroslav Javůrek, t. č. jednatel
V Jičíně, dne 10. února 1904.
#20
alto_textblock
#20
Tolegrama v.
L. Z Potrohradu, 20. února. (Pov.
telegr. »N. L. «) Dnes jest naprostý ne-
dostatek zpráv, v přípravách váleč-
ných se zimničně pokračuje. K
»Červenému kříží« přihlašují se
stále osoby soukromé. Denně od-
odjíždí lékařský personál vojenský
na bojiště.
Kolují zde pověsti, že Japonci
mučí zajatce. Milosrdné sestry
opatřují se raději jedem.
Vlastenecké demonstrace na
ulicích zapovězeny.
#21
alto_textblock
#21
Zajatá četa japonská.
Z Petrohradu, 20. února. (C.-B.) Z Por
Arturu sděluje se z dneška: Mandžurská vláda
dopravuje vojenské vlaky ke koncentračním
místům bez nesnází. Včera napadla kozácká
hlídka na korejském územi malé japonské od-
dělení, jež vedeno bylo majorem. U zajatých
nalezeny mapy a listiny. Byla to první srážka
s odpůrcem na pevnině. Korejci počinajís
oproti ruskému státu vesměs přátelsky.
#22
alto_textblock
#22
Političtí provinilci a válka.
Z Petrohradu, 20. února. (C.-B.) »Ruská
tel. agentura« sděluje: Rozkazem carovým do
voleno politicky podezřelým osobám pod poli-
cejním dozorem, že smějí vstoupiti jako obyčejní
vojáci do aktivní armády, při čemž se svolením
ministrů vnitra a justice policejní dozor může
býti zrušen. K organisaci sbírek na sesílen
loďstva podmořskými čluny atd., k nimž časo-
pisy daly podnět, byla dosazena na rozkaz carův
zvláštní komise za čestného předsednietví velko
knížete-následníka, která má co nejdříve post
rati se o opatření zmíněných lodí vojenských.
#23
alto_textblock
#23
Zrušená censura.
#24
alto_textblock
#24
Z Kolína n. R., 20. února. (C.-B.) »Köln.
Ztg.« sděluje z Petrohradu ze včerejška: Can
odhodlal se na návrh ministra vnitra Plehve
zrušiti počinaje dneškem censuru pro všechny
telegramy soukromých zpravodajů do ciziny. Zde
udržuje se zpráva, že místodržitel Alexějev chce
přeložiti hlavní stan z Port Arturu do Mukdenu
a mobilní armádní intendanturu do Charbinu.
Ministr vojenství Kuropatkin byl již jmenován
vrchním velitelem mobilního pozemního vojska
ve východní Asii a odcestuje tyto dny. Náčelník
generálního štábu Sacharov bude ho zde za-
#25
alto_textblock
#25
stávati.
#26
alto_textblock
#26
Zprávy o postupu vojska.
w. Z Londýna, 20. února. Dnešní časopisy
přinášejí jen zprávy o vojenských posicích na
řece Jalu a v Korei. Dle »Expressu« sdělen
včera do Tokia, že ruské vojsko po-
stupuje do krajiny jižně od Seulu a že 1500
kozáků překročilo hranici u Viju-
Jejich předvoj přibyl prý již Antsi u. Missio-
náři v Pinjanu telegrafují, že eítí se bezpeč-
nými. »Daily Chronicle« dovídá se z Tokia
Korejský guvernér ve Viju sděluje, že 300
#27
alto_textblock
#27
Rusů se 14 děly překročilo řeku Jalu.
Japonské úřady zprávu tuto popírají a prohla-
šují, že jižně od Jalu není žádného ruského
vojska, kromě několika hlídek. »Daily Tel
graph« oznamují ze Šanchaje, že jest jisto,ž
ruské vojsko řeky Jalu, kromě několika hlídek
nepřekročilo. — Činský genorál Mavn
kun telegrafuje ze Hsiumintinu, že mě
tuhou práci, nežli přiměl činské vojsko
by nepřekročovalo řeku Liao a nenapadlo
Rusy v Mukdenu.
Odročení mezinárodni konference.
n. Z Bernu, 20. února. Spolková rada
odročila na neurčitou dobu na den 16. května
určenou mezinárodní konferene
v příčině ženevské smlouvy k ochraně vo
jínů ve válce zraněných.
#28
alto_textblock
#28
Japonci nepřáteli Němců.
n. Z Berlína, 20. února. Dopisovatel časo
pisu »Local-Anzeiger« píše z Tokia o N
mecku nepřátelském smýšlení v Ja
panu: »Nás Němce zde rádi nevidí; považu
nás za tajné, anebo již vůbec netajené s po
jence ruského nepřítele. Přes všechno
ujišťování, že jsme přísně neutrální, že se
o Mandžursko a Koreu naprosto nezajímáme,
podezřívají nás, že čekáme jenom na porá žku
Japonska, abychom zabrali druhý K iao-
čau nebo něco podobného. Japonské časopisy
jmenují nás »kvajidorobo«, t. j. zlodějem,
který zmatku při požáru používá k tomu, by
»zachraňoval« ohrožený majetek, ovšem že pro
aebe. Nedůvěra vůči Německu nabyla
u Japoneů takového stupně, že bude třeba lét,
nežli se zažehná. Proti Německu nejprudčej
vystupují malé časopisy, jež čtou kuliové.
V Jokohamě křičel v tomto týdnu kuli na ně-
mecké děti: »Počkejte, Němci, bude-l
válka, uřežeme vám všem krky, protože
jste spojenci Ruska.«
#29
alto_textblock
#29
Slavnost v Tokiu.
w. Z Londýna, 20. února. Tři tisíce oby-
vatelů v Tokiu uspořádalo včera v tokijském
Hibeyaparku slavnost k uvítání angli-
ckých důstojníkův a vojínů, kteř
dopravili obě od Argentiny zakoupené lod
z Janova do Japonska. Starosta tokijský mě
uvítací řeč. Park vyzdoben byl anglickými
japonskými prapory.
Zimničná činnost v čínských přístavech.
Z Port Arturu, 20. února. (C.-B.) «Rus
tel. ag.« sděluje: V činských přístavech za-
vládla dle zpráv čínských intensivní činnost.
Žádná loď pobřežní neodvažuje se vyplouti n
moře. V Port Arturu zůstala jen malá čáse
obyvatelstva, zvláště muži. Zaopatřování města
chlebem jest zabezpečeno. Jest zde úplný kli
a pořádek.
#30
alto_textblock
#30
Záplelka americko-německá.
Z Londýna, 20. února. »Morning Postue
telegrafuje se z Čifu: Americké loďstvo oče
kává se v krátké době. Počítá se s možnost
záplelek s Německem, protože si toto osobuje
výhradně právo na Šantun. Američané hodlaj
tam vysaditi své námořniky.
#31
alto_textblock
#31
Ruské loďstvo.
Z Perinu, 20. února. (C.-B.) Loďstvo jakéa
plulo dnes o půlnoci kolem k Suczu. Soudí se
že jest to ruské loďstvo, kteréž ve čtvrtek prj
opustilo Tžibuti.
Appell francouzského fisku.
Z Paříže, 20. února. (C.-B.) Ústřední
výbor novinářského sdružení fran-
couzského měl schůzi, v níž bylo
usneseno, poslati všem listům fran-
couzským appell, aby zahájily sbírku
pro Rusy, zraněné ve válce rusko-
japonské.
Řekové na dálném Východě.
Z Athén, 20. února. (C.-B.) Řecká vláda
požádala francouzskou, aby přijala v ochranu
Řeky ve Vladivostoku.
#32
alto_textblock
#32
Poslední zprávy z Port Arturu.
Z Pelrohradu, 20. února. (C.-B.) Generái
Pílug telegrafuje z Port Arturu ze dneška: Zde
se nie nezměnilo. Přechod přes řeku Jalu p
ledu jest pod Šasendžim nemožným.
Setnina kozáků, jež přitáhl
doViču, zajala japonského major
Camasa s 5 ozbrojenými vojáky a 2
civilisty. V celku si zprávy o nepříteli od-
porují. V Mandžursku jest hlad.
#33
alto_textblock
#33
Italské lodi bitevní.
Z Říma, 20. února. (C.-B.) Několik lod
bilevních, určených k tomu, aby vystřídaly lodi
teď ve východní Asii křižující, dostalo rozkaz
aby se uchystalo k vyplutí na dálný Východ
#34
alto_textblock
#34
Zbrojí i Švédsko!
Ze Štokholmu, 20. února. (C.-B.
Vláda nařídila, aby část mužstva
štokholmského pluku pobřežního
dělostřelectva držena byla poho-
tově. Dobrá loď »Skogul« odpluje
do Taroesundu a vyzbrojí se na
výpravu 30denní. Obrněné lodi
»Oelden« a »Njord« i 3 torpedove
lodi jsou pohotově.
#35
alto_textblock
#35
Z Paříže, 20. února. Na zdejší
burse panovala veliká panika, způ-
sobená španělskými vojenskými
opatřeními. Španělsko se chystá po-
staviti se po bok Anglie a ruským
válečným lodím, plujícím Gibralta-
rem, odepříti uhlí.
#36
alto_textblock
#36
Balkán.
#37
alto_textblock
#37
Z Bělehradu, 20. února. (Zvláštní telegram
»N. L.«) Mezi členy makedonských komitét
došlo na ulici ke krvavé srážce, při
níž stříleno bylo i z revolverů. Případ
ten přispěje k tomu, že komitům bude dalš
pobyt v Srbsku zakázán.
Ze Sofie, 20. února. (C.-B.) Vládní li
»Nový Věk« dovozuje, že vláda vzhledem na
započaté poradní reformy, na něž obráceny jsou
zraky celého světa, a jichž význam jeví se nej
lépe nepříznivým účinkem jich na Portu, po
kládá za přední povinnost svou, učiniti vš
#38
alto_textblock
#38
možné, aby udržela s Portou poměr pokojný.
Porta postavila by pomník té vládě bulharské,
kteráž by ji chováním svým dala záruku, aby
svalila se sebe zodpovědnost za neprovedení re-
forem. Vláda bulharská role té nikdy nepřejme.
Vláda opatřeními učiněnými na uzavření hranic
odňala hrot každému podezření, že podporuje
povstání. Na druhé straně prohlásil i makedon-
ský výbor v orgánu svém, že zamezí každý boj,
aby odňal turecké diplomacii všelikou záminku,
rnšiti dílo reformní. Toto rozhodnutí zasluhuje
uznání každého vlastence bulharského. Tak ale
náleží Portě plná zodpovědnost za všechny dů-
sledky
Z Bělehradu, 19. února. (C.-B). Listy šiří
přes dementi »Wiener Abendpost« stále ještě
dobrodružné pověsti o mobilisaci armádních
sborů rakousko-uherských a jich nastávajícímu
vtržení do Turecka. Oficiosní »Samouprava
projevuje oproti tomu mínění, že všechny tyto
obavy jsou v ohledu na shodu rakousko ruskou
i na nedávné prohlášení Rakousko-Uherska bez-
podstatny
Z Kolína n. R., 20. února. (C.-B.) »Köl. Zig.«
sděluje z Petrohradu ze včerejška: Zde v rozhodu-
jíeicích kruzích důvěřují úplně v zachování
klidu na Balkáně. Na společném postupu rusko-
rakouském nic se nezmění. Knižeti bulharskému
dá se příležitost, by oprávnil důvěru, jež chová
se v jeho ráznost i moudrost tím, že vyvaruje
se všemu, co by podporovalo oživení vzpouryv
Makedonii, co by ohrozilo mír a pokoj, aneb
co by přiostřilo poměr k Turecku.
Z Cařihradu, 20. února. Dnes konala s
mimořádná ministerská rada. Zabývala se pro-
hlášením, podaným uherským ministerským
předsedou Tiszou v příčině eventuálních záple-
tek na Balkáně a nebezpečím, že by Rakousk
mohlo na Balkáně zakročiti a i nebezpečím
srážky s Bulharskem, protože Turecko vůči
Bulharsku chová se velmi nedůvěřivě.
#39
alto_textblock
#39
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#40
alto_textblock
#40
Nové rozhovory s císařem.
Z Vídně, 20. února. Dnes bylo na dvorní
hostinu pozváno 60 členů obou delegací. Po
hostině císař měl rozmluvy, které však byly
mnohem kratší než jindy. Císař mluvil pouze
málo s delegáty. Nejdéle rozprávěl s ministrem
zahraničních záležitostí hr. Goluchow-
ským, s ministrem vojenství Pitreichem
bývalým ministerským předsedou uherským K.
Szellem, se zpravodajem maďarské delegace,
redaktorem „Pester Lloydu“ drem. Falke m,
kromě toho pak se členy maďarské delegace
Brankovičem a Bolgarem. Ze členů
cislajtánské delegace s inž. Kaftane m,
s drem. Mattušem, drem. Dlužanským
a drem. Stránským.
K delegátu inž. Kaftanovi pravil cís ař:
„V delegacích pracuje se mnoho. Pronesl jste
tam velkou řeč, zejmena o polních dělech. Teší
mne, že věc ta se sleduje se zájmem značným.“
Del. inž. Kaftan: „Konám V. V. všude
svou povinnost. Náš zájem by se zdvojnásobil,
kdyby se utvářily vniterní poměry příznivěj
pro nás.
Císař: „Doufám, že budou také tyt
zlepšeny. Učiním, seč budu.
Del. Kaftan: „Toužíme po tom. Boju-
jeme za své dobré právo a tím i pro platné zá-
kony, tudíž i pro státní základní zákon, který za-
ručuje také českému národu naprostou rovno-
právnost, rovné právo jeho jazyka ve škole.
úřadě a životě veřejném a pečlivé šetření jeho
kulturních potřeb. Proto usilujeme o vniterní
češtinu úřadní a nezbytnou českou universitu n
Moravě pro několik set abiturientů z českých
gymnasií moravských. Kam se mají tito uchýlit?
Česká universita pražská je přeplněna, vídeňská
je německou.
Císař: „Ano, proto musí studenti učiti
se také jazyku německému.
Del. inž. Kaftan: „Zajisté by tak uči-
nili, kdyby nebyl jejich mateřský jazyk od-
strkován.
Císař: „To se nestane.
Del. inž. Kaftan: „Dovoláváme se spra-
vedlnosti a otcovské péče V. V.
K del. dru. Stránskému pravil cís aři
„Letos měli jste v delegacích zajímavé věci.
Del. dr. Stránský: „Ano, V. V. To s
stalo proto, že vojenská správa letos byla trochu
nepokrytější a nečinila žádných tajemství, tak
že jsme mohli nahlédnouti do věcí armády trochu
více než jindy a tím také nynější delegace uči-
něny byly interessantnějšími.
Cisař: „Ministr vojenství mluvil velm
pěkně.
Del. dr. Stránský: „Ano. Ale tak
generálmajor Krobatin osvědčil se výborně jako
řečník i jako odborník v rozpočtovém výboru.“
Císař: „To jest velmi chytrý muž. Na
evičišti u Steinfeldu zkusili jste hodně větrem?“
Del. dr. Stránský: „Měli jsme velmi
pěkný den a poněvadž pro nás laiky všechny
podrobnosti, tam probrané, byly novinkou, ne-
dbali jsme hrubě větru.
S delegátem drem. Maltušem mluvil c í s a
o dosavadních schůzích cislajtánské delegace,
prohodil, že tato zasedati musí také dnes v noci
a projevil naději, že mimořádný rozpočet projde
stejně hladce jako řádný. Naposledy vyslovil se
pochvalně o ministru vojenství Pitreichovia
jeho řečech delegačních, o kterých dr. Matt uš
připojil potom se svého stanoviska některé po-
#41
alto_textblock
#41
známky.
#42
alto_textblock
#42
Konservativní velkostatek.
Z Vídně, 20. února. Hr. Sylva- Ta-
roucea svolal parlamentní komisi klubu kon-
servativních velkostatkářů království českého k
schůzi na pondělí 22. t. m.
#43
alto_textblock
#43
Říšská volba ve Slezsku.
Z Vídně, 20. února. Doplňovací volby říš-
ského poslance za skupinu velkostatkářů vě-
vodství slezského, na místě zemřelého barona
dra. Arnošta Sedlnického, vypsány jsou n
den 26. března t. r.
Nepotvrzený zákon o plafech učitelských.
Z Brna, 20. února. Nový zákon o platech
učitelských, usnesený sněmem moravským v po-
sledním zasedání, nebyl císařem potvrzen. Vláda
ho nepředložila k sankci prý jen z důvodů for-
málních a chce ho předložit až se usnese sněm
na úhradě. Jak známo, v posledním zasedání
bylo principiálně usneseno dle vzoru českého