ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a3879e60-75a5-11dc-a5e5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIIL.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v neděli 19. července 1908.
#3 alto_textblock #3
srotoa
#4 alto_textblock #4
l dt
#5 alto_textblock #5
oi oo oe a
#6 alto_textblock #6
Číslo 197.
#7 alto_textblock #7
na
#8 alto_textblock #8
Na ranní a odpal, listy pře kpláci se v Praze v alministraci n čtvrt leta . . . . S K —k s dvojí denáškou n v1a: . . . 7 K 5o va mialkách: 2 K 30 na naěsle . rošton: na měsle, . . . . . . ke na čtvrt lela dvojí zisilkon na nřsio. . . s . n čtvrt l . . .
#9 alto_textblock #9
ie
#10 alto_textblock #10
P
#11 alto_textblock #11
orobon le
#12 alto_textblock #12
houž
#13 alto_textblock #13
le
#14 alto_textblock #14
V drobném prodcjn raní čialo o sobá . . . věpolečni ni Ve álialkách na vonkově- ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . d4 Inserát y plati se ho tev š. napřad. Pledplacsní a inserty přijimá sdmaini- strase v Marisnské ulici č.s Tam nacházejí se též raedlakoe UIskárna a skpbdics „ Národpich Listě- Eukopliy se Bevraosji.
#15 alto_textblock #15
Výsledek slovanského sjezdu.
#16 alto_textblock #16
Slovanský přípravný sjezd, jenž v uply nulých právě, pro Prahu a nás všechny ne zapomenutelných dnech v našem středu za sedal, dílo své vykonal. Výsledek jeho porad a prací lze celý již přehlednouti a s plnou určitostí, se zadostučiněním a uspokojením možno zvolati: sjezd úkolu svém dostáll Nesplnila se naděje zlovolných, předem již škodolibých nepřátel Slovanstva, že staré neshody mezi některými slovanskými národy při ůmluvách o společném postupu, ať ne- díme plnou silou, ale přece zcela zjevně tak ostře aspoň propuknou, že celý kongres ne-li faktickým nezdarem, aspoň jenom ně jakým pouze akademickým čili platonickým výsledkem skonči a s praktického hlediska za bezcenný bude mocí býti prohlášen. Ta- kováto naděje prosvítala ze všech téměř úvah a poznámek, jimiž Slovanstvu nepřá- telský tisk jednání sjezdu provázel a mezi Slovany samými bylo hojně škaroblídů, kteří ve zdárný úspěch kongresu nevěřili, obáva- jíce se, že odvěká klelba Slovanstva, duch nevraživého sváru i zde opět, byť i jenom po tichu dílo rozvratu provede. Nuže bohudíky: nesplnily se ani naděje nepřátel ani obavy příliš ůzkostlivých přátel. ale osvědčila se důvěra pořadatelů a všech nás, kteří jsme jejich počin schvalovalia sympaticky sledovali, osvědčila se důvěra ve zdravý smysl Slovanů a v jejich omla- zeného, neblaliými zkušenostmi a krutými ranami osudu jako zlato v ohni vyjasněného ducha — pražský sjezd docíli úspěchlů, jež uspokojiti mu s všechny přátele slovanské po- spolitosti a duchovní jednoty. Jednání sjezdu bylo plné vroučnosti vzletu, ale při tom přece veskrze střízlivé, věcně, kriticky zkoumavé a nevybočoval nikde z mezí, jež mu ukládaly ohledy na trvající, tou dobou nezměnitelné okolnosti a žádoucí zdar celého podniku. Jednání to bylo skvělým důkazem velkého pokroku, jejz myšlenka vzájemnosti všech slovanských národů za po- sledních let učinila, vyniklo nebývale poutavou zajímavostí, jakož i poučností svéh obsahu a — což hlavní jest a největší potě šení působí — minulo beze všech rušivých dissonancí a skoněilo positivním praktickým výsledke m. Nalezen, přijat a sestaven určitý, jasný přesně zformulovaný a každému srozumitelny program pro společnou práci všech slovan- ských národů ke společnému povznesenía zmohulnění, program pro společný poslup všech Slovanů za společným jich cílem, aby co možná záhy stanuli na vrcholu civilisace blahobytu a moci, která jejich početné sile náleží, nalezen a položen prvni solidný a pevný základ k vybu dování nové, praktické slovan ské vzajemnosti. Čtenářové znají program ten z podrob ných zpráv, jež jsme o schůzich a usnese ních sjezdu již uveřejnili, a neodeprou nám zajistě souhlasu, ba přisvědčí nám asi ochotně když prohlásíme, že se tu harmonicky sdru- žily ideál se zkušeností, theoretický názor s praktickou vyspělostí, nadšení s chladně vypočítavým rozumem. »Poznej sebe sama!« bylo příkazem staré řecké moudrosti a tehoto povelu by sjezd pamětliv měrou vrchovatou. Slovan- stvo, má-li se státi duchovně jednotným a opravdu pevně sbratřeným, musí se blíže a lépe seznati, než se znalo do této doby a zakladní, nezbytné podmínce této zjednává
#17 alto_textblock #17
program sjezdem přijatý plnou platnost. Slovanským turistickým svazem a na základě všestranných zkušeností prove- denou organisací turistiky čili účel- ného cestování má býti všem, kdož v cesto vání si libují a v něm ušlechtilý požitek, rozšíření myšlenkového obzoru, potěšení utužení tělesných sil nalezají, návštěva krás- ných slovanských zemí usnadňována, slo vanské pak mládeži má dán býti mocný popud, aby užívajíc výhod, jež svaz jí bude poskytovati, záhy s velikým, rozmanitost plným slovanským světem se obeznamovala. jeho mluvu si osvojovala, slovanským du- chem prostoupiti se dávala a takto pro příšti působnost svou ve slovanských národech po slovansku se vyzbrojovala. Zorganiso vaným převáděním vynikajícícl spisů slovanských do druhých jazyků slovanských má býti literární bohatství všech slovanských národů činěno býti společným požitkem a společným majetkem celého Slo- vanstva, organisací stálé součinnost vědeckých pracovníků slovan ských mají býti výsledky učeného i tech- nického bádání v celém slovanském světě rychle na vzájem sdělovány, vyměňoványa doplňovány, zřízením pak velikého sva zu osvětových spolků slovanských má býti šíření obecné vzdělanosti v celém slovanském světě týmž způsobem i postupem prováděno a vzájemnou radou, pomocí nebo podporou co možná vydatně podněcováno. Organisace slovanského Soko- s tva má shromážditi slovanskou omladinu pod jediným praporem a v jediném duchu, má ústrojně, souladně a tedy úspěšně praco- vati ku povznesení tělesných i mravních sil všeho slovanského lidu, má státi se mocným sdružením a jakousi velkolepou ideální f- langou všeho uvědomělého mužstva slovan ského na podkladě idejí bratrství, rovnosti a volnosti všech, má společným postupem pracovati k očistě, k zušlechtění, posílení a zmohutnění Slovanstva. Organisací žur- nalistiky slovanské má býti do jednotného proudu a systému uvedeno pě- stění, tlumočení a hájení všech národních. osvětových a hospodářských zájmů slovan- ských národů, aby takto společnou taklikou i strategií veřejného bojovného tisku všem usnadněno bylo uskutečnění národních ideálů a poslání, v nichž obsažena jest mohutnost budoucnost celku. Organisací pak slovanského knihkupectví má se všem těmto ideovým snahám dostati prakti ckého podkladu. Slovanské konference tedy včera byly slavnostně zakončeny. Jejich událostí a zá roveň vyvrcholením jest přijatá resoluce jejíž význam stoupá tím, že návrh její podán byl plénu ze středu delegace největ šího národa slovanského — delegace ruské Resoluce uvítaná a přijatá s radostným za dostučiněním, zejmena se strany Poláků, po dává v lapidárné prostotě a stručnosti sve podklad, bez něho už není mysli- telna další práce na poli slovanského sblížení, podává plodotvorné heslo, s ním jsme pozdravovali delegáty všeho světa slo- vanského, sjíždějící se do Prahy. Jakmile bylo takto formulováno a slavnostně prohlá- šeno, že k ukončení všeho nesou ladu mezí národy slovanským je třeba jenom přiznání a pro vádění zásad rovnoprávnostía svobodného rozvíjení národ- ního n kulturního života každé ho jednotlivého kmene slovan- ského, bylo tím řečeno všecko. To jsou ta slova, o nichž tak významně a krásně řekl na banketu města Prahy vo- lený zástupce ruské strany ústavně-demo-
#18 alto_textblock #18
kratícké Maklakov na banketě města Prahy, že zavazují. Pod jejich dojmem došlo k utvrzení a zpečetění přátelství ru- sko-polského, kieré jest oním zlatým klí čem k rozřešení problému slo vanského sblíz ení. Pod mohutným dojmem této dohody uzavřeny byly včera na staroslavné radnici staroměstské památné slovanské konference a že jejich průběhem i jejich konkrétními výsledky byli naprosto uspokojeni zástupci všech národů slovanských, o tem nejvýmluv- nějším svědeetvím jest fakt, že s jednomysl- ným nadšením a s důvěryplnou nadějí usne- seno, sejíi se ku pokračovánív těghto konferencích příštíh rok — s jará 1909 — v Petro- hradě. Není potřebí, abychom výmluvná fakta tato doprovázeli rádostnými úvahami a ko mentáři. O tom, co vykonaly letošní slovan- ské konference pražské, mluví jejich proto- koly. Pro historii ideje slovanské vzájemnosti pro šťastný obrat těto idleje duchu národní rovnosti a nej vyšší lidské spravedlnosti obsa ženo je v nich několik velikých mo- mentů, s nimiž se v budoucnosti vždycky bude musit počítati, od nichž se bude musi vycházeti. Český národ a celá veliká rodina slovanská může býti s jejich výsledkem na výsost spokojena, královská Praha může se tím pyšniti, že v jejích zdech, tento histo- rický obrat se stal a ukázal krásnou, skvě- lou perspektivu lepší budoucnosti Slo- vanstva!. 1
#19 alto_textblock #19
Slavnostní sohůze rozluční konala se včera, jako všecky předcházející, ve velké zasedací síni radnice staroměstské, Ráz důvěrnosti pominul a schůze se zúčastnil. značný počet české inteligence, přátel vzájemnosti slo- vanské. Galerie byly přeplněny. I před radnieh shromáždily se četné zástupy lidu, pozdravujíee slovanské delegáty, kteři se před 11. hod. dop sjížděli. O 11. hodině byli již všichni na místě. zahájení samo však prodloužilo se až přes 12 hodi, neboť jednotlivé sekce konaly ještě poředy závěřečné, týkajíeí se nutné dohody o formě rozlučných projevů a o pokračování v načatých pracích. Po 12. hod. konečně předseda dr. Kramák zahájil schůzi, předěltaje významný telegram starosty moskevského Gučkova, právě došlý: »Starobylá Praha, hlavní město slavného českého národa, pohostinsky nyní chová ve svých stěnách. zástupce rozdvojených, však bratrsky a upřímné navzájem s sebou smýšlejí- cích slovanských národů, nezapomínajících jed- notného svého původu a uznávajících nevy. hnutelnost těsného sblížení na půdě společné, jim všem drahé kultury. Starobylá slovanská Moskva, které ve všech dobách tak blízkými bývaly osudy slovanských národů, posllá rodné Praze svůj nejsrdečnější pozdrav i nejvřelejši přání. Budiž počátek učiněný Prahou základnou pevného bratrského sbližení všech slovanských národů a dostižení jejich kulturních snáh. Sta- rosta města Mosky Gučkov.« (Bouřlivý potlesk.) Potom doporučuje předsedající na důkan toho, že nejde o eřemerní dílo při poradách slovanských v Praze, nýbrž o vážnou práci, aby pořádány byly další porady slovanské a sice příšti již na jaře r. 1909 v Petrohradě, odkudž by slo- vanští zástupci mohli navštiviti Moskvu a Var šavu. (Potlesk.) Doporučuje návrh formálně od- kázati výkonnému výboru předevčírem zvole- nému. Návrh přijat jednomy slne. Ruský zástupce Korabljev doporučuje uspořádati příštího roku sjezd slovanský ch
#20 alto_textblock #20
učenců, slavistů a slovanských publicistů, zabývajících se olázkou slo vanskou v Petrohradě, a vydání brožury o Slovanech v ruském jazyku, i stenografického protokolu sjezdu, který by byl zaslán všem Slovanům. Návrh přikázán výkonněmu výboru Na to se ujal slova dr. Kramář k závě- rečnému slovu: Velectění pánové! Myslím, že mohu řlci tenfokráte opravdu bez frází ve smyslu vás všech, že sjezd opouštíme s mysl spokojenou, radostnou a se srdcem plným nadějí v budoucnost. My všichni dojista měli jsme mnoho úzkosti, než začali jsme svoje jednání, že mezi námi nahromad lo se tolik trpkého a tolik zlého, že snad kdýž ponejpr se sejdeme, nenajdeme toho slova srdečného bratrského, které překonává všecko a které druha druhu vede v objetí. Báli jsine se toho. ale mohu říci, že bylo nás více, kteří jsme doufali a těšili se. (Tak jest !) Největší opt mista nemohl však sobě pomysliti, že náš sjezd bude tak krásný, krásný v té velké har monii a šlechelné snaze, vybřisti konečně z těch slovanských malichernosti a řici si, že mám před sebou ještě něco většího, mnohem důleži tějšího, než abychom potirali sami sebe škodili jeden druhému. (Výhorně ! Hlučný po tlesk.) Všem vám z celého srdce, z celé duše děkuji za tento opravdu bratrský cit slovanský za to, co nás i v nejtěžších otázkách právě pojilo a co nás převedlo přes přakážky, o kte rých jsme myslilí, že nelze je překonati. Deje bůh, aby to, co jsme zde vykonali, bylo sku- tečně historické, aby se od tohoto našeh sjezdu začínala nová historie Slovanstva, aby se konečně začinala nová historie opravdového bratrství a opravdové lásky, aby se ji načínalk ta bistorie slovanská, kde celé Slovanstvo pozná že není jiné cesty k jeho velké b adouchosti k tomu velkému, his torickému místu, ktěré ono má, než když každému slovanské nu národu bude přiznáno plně právo na svobodný rozvoj národní, na svobodný rozvoj kulturní i hospo- dářský. (Bouřlivě, opětované salvy pochvaly potlešku.) Dejž bůh, aby to, čemu vy tak tleskáte, nezůstalo prázdným slovem, dejž bůh, abychom konečně nalezli možnost, jiti pevným krokem na této nové dráze. Jsem pevně pre svědčen, jakmile první krok udělán, že podat se i další a že pak nebude již překá žky bychom sobě navzájem padli v náruč! A tomu pánové, dovolte, abych provolal své srdečn české »Na zdar!« (Dlouhotrvající pochvala potlesk.) Za všeobeené pozornosti a napjetí povstáv na to vůdce ruských zástupců M. V. Krasov skij, aby přednesl a odůvoduil pe resoluci ruské delegace. Mluví za všenbecného ticha: Velectění pá- nové ! Slovanský týden v Praze prožitý chýlise ke konci, a nastupuje momení, kdy musíme s rozejiti po všech koncích široké slovanské vlasti, kdý rozneseme šťastnou a veselou zprávu o tom, co se zde stalo a budeme tlumočiti své vzpo- mínky a dojmy. Bylo by plýtváním slovy a ubi- ráním našeho času, kdybych měl opětovati to co se již v našich řečech zde mnohokráte opa- kovalo, že jame unešení a nadšeni podivuhod- nými úspěchy českého národa ve všech oboreeh osvěty, vědy a kultury, zkrátka vším, co jsme zde viděli. Bylo by zbytečno ubezpečovati vás- že odnášíme si z Prahy vzpominky světlé, bylo by to jen hromadéním marných slov, poně- vadž všichni to citíme hlubol ee v srdei. Chei však obrátiti vaši pozornost na jinou, důležitou okolnost. Až vrátíme se do vlasti, najdeme mnoh skeptiků, kteři nám řeknou: »Bylr jste v Praze, promluvili jste tam mnoho krásných slov mnoho citu projevili, a kde jsou resultáty, kde jsou plody toho všeho?« Stejně tázati se buduu i všichni ti, kterým sjednocení Slovanstva nen
#21 alto_textblock #21
po chuti a kteři tudíž s námi nesouhlasí. Aj přirozeno, že řeknou dále: »Předložili jste řadu konkretních úloh, chtěli jste ustrojiti slo vanskou výstavu, slovanskou banku, sjednotit slovanské knihkupectví, chtěli jste utvořiti vě decký svaz slovanský — program váš byl ši roký, ale výsledek slabý. .. Není ani banky. ani osvětového svazu, ani čeho druhého, vše to zůstalo jen marným počinem, jako mnoho jiných slovanských počinů « A tu nám třeba, abychom jim dovedli od- pověděti, bychom jim řekli, že jednání naše zde bylo pouze prvním krokem Slo- vanů. Musíme těm našim skeptikům říci. že idea slovanského sjednocení a praktické pro- vedení její vyžaduje a vyžadovati bude ještě mnoho času a úporné, svědomitě práce, že je to úloha ne několika dní, nýbrž celých pokolení, ž e je polřeba, aby idea ta vnikila do nej- širšlch vrstev lidu a to je právé prací těch, kteří za touto ideou, aby všemi silami pracovali k jejímu rozšiření všude. Proto je třeba, aby touto připravnou konferenci probu- zeni byli noví adepti idey slovanské, kteří by býli s to, aby ji roznesli do všech těch vrstev, které ji doposud neznají, aby starali se o to, by myšlénka ta rozlila se jako šj- roká vln a po slovanských zemích. Duševně i mravně je to úkol veliký a je po- vinnosli nás všech, až opustíme Prahu a ode- bereme se v dáli, zasvětití všechny své sily i život této úloze a pracovati k jejímu prove- dení. To je praklická cesta k dosažení žádou- cího zbližení. A proto také můžeme říci těm našim skeptikům, kteří říkali, že jen proto jsme se v Petrobradě shodli, že nás tam bylo jen několik a kteří tudiž očekávali, že se nedohod- neme při našem sejití v Praze: »Vidite, vše- chno vaše předpovídání k vašemu velikému žalu ukázalo se býti neodůvodněným, a utrpěli jste fiasko vy, nikoli my. (Souhlas.) Vaše předpovědi ukázaly se býti mylnými, my jsme se zde posilnili, upevnili a na budoucím připravném sjezdu ještě více připravíme půdu sjezdu všeslovanskému, který bude pak vitěz- stvím a zjevným projevem našeho slovanského sjednocení. (Souhlas.) K tomu nesmíme rychle spěti, kl tomu nutno připravovati se vážnou reální praef, ze- jmena v oboru kulturním, k sesílení kulturuleh zařízení, která budou nejle pši vý- zbrojí pro sjednocen! Slo va nslva. Avšak máme ještě jinou vnitřní úlohu. Tum, kde je cesta kamenitá, musí býli s cestý ká- meny odstraněny a tak také i me zi sebou musíme hleděti ods tra niti k a- meny, které cestu vedoucí k sj e d- nocení zahražují. Hlavními kalneny jsou nedorozumění a spory mezi jednoflivými slovanskými národy, které jednak původ svůj mají v historii, jednak vznikly z vnitřních při- čin, o nichž nyní hovořiti bylo by bezúčelným. A v tom směru musíme prohlásiti, že náš přípravný sjezd uznal plodotvornost idey sjed- nocení Slovanstva, že uznal, že v ní jest spása Slovanstva, jeho historické poslání, a že k do- stižení této idey musí nezbytně odstraněny býti všechny překážky, které někleré slovanské ná- rody dělí. Musíme též vysloviti naději, ž e i ty zlomky slovanského plemene které jsou dnes nepřitomny, vzdaji se těch předsudků a nedorozumění které zmařily jejich účastenství na sjezdě na- šem, a že také všechny ty překážky, které dnes tu i tam slovanské idei se kladou, budou od- straněny. Ve jménu ruské delegace dovolují si proto navrhnouti resoluci, v níž tsto právě mnou vy- tčená úloha je tlumočena. R soluce zní: »Přípravný sjezd slovanských de- legátů uznává, že idea slovanského sblížení je života schopná a plodo-
#22 alto_textblock #22
FEUILLETON.
#23 alto_textblock #23
V Praze, 18. července. 6—. (Kronika.) Skoly se zavřely mládež se rozjela na prázdniny, za mládeží po spiáil si kde kdo mohl. Nebýt slavnostních dnů mímořádné saisony, dávno už bylo by pusto v měste! Kde kdo mohl, vyrovnal se s okol nostmi, spustil záclony v bytě a už jen na nádraži! Někam ven, daleko od měslského čmoudu a starostí městskýchl Prázdniny ! Libezné sluvo! Prázdniny jsou tu! Opět prázdniny! Už zase rok uletěl o posledních prázdnin — Zrovna mi připadá, jakoby bylo včera co jsme posledně skládali věci 1. Tak to utiká !. poznamenává známý na rozehodu. — A já už vůbec rok jinak neměřím, ne od prázdnin do prázdnin! Co mezi tím, ne platí! Povinná robota, mrzutost, trampota ! Lépe mít všecko za sebou! Jen prázdniny zbývají Ale, ty vábí! Rok máš se nač téšit! To tak ještě člověka drží ! . . — A povážíle-li, jindy ani neznali prázdnin Je to celkem novodobé slovo ! . — Jidy měli víc svátků a život byl jinak rozdělen! Nebylo tolik chvatu, tolik únavné mechaničnosti l — A jednotvárné! Den za dnem, jako čárky na ciferniku! A rafička jen pospichá o čárky k čárce! A nezastavi se! A nemožno si houknout na čas: hej, počkat ! Není tak na spěch ! . . — Na mou věru! V životě jako v kupe rychlovlaku ! Šilený let krajinou ! Hledis z okna, pole, luka, lesy, měsla, vše se jen tak mihá kolem oka! Chtěl bys se zaslavit, vystoupit užlt krajiny, pohovět si v rozkoši ! Nelze ! Jai
#24 alto_textblock #24
bezmoený pasažěr! Vlak uhiání, třeba s odevzdati ! . Melancholické diškursyl Ale jen tak při odjezdu ! Než se vlak roz jede! Do nejbližší stanice zvítézí už prázdn nová nšladal Ach, prázdniny A konečně! Nebýt té lopoty celý rok kam poděl by se všechen půvab prázdnín Znáte šťastlivce, který má prázdniny celý rok celý život a nudí se a mrzl a otravuje ubožák Nechutný člověk, všem lidem na odporl A proli trpkostem živola, proti žalu a me lancholii, proti bolestem a strastem nejúčinnějs lék, nejvíce spolehlivý, jak zkušenost učí, nenl- — práce a lopota? A tak jen se obraťte hezky od anděl zase k čertu! Co by vám byla sličnost anděla kdybyste neznali ošklivost čerta? Buďte po- zdraveny lopoty a trampoly celého roku! Ván náleží zásluha, že je pocit úlevy a volnost o prázdninách tak sladký! A cheete-li si zamudrovat o podstatě ži vota, složené ze samých protiv, tu je látka ! Staří se hádávali, co bylo dříve, zdali sl pice nebo vejee? Vypište cenu na otázku: je-li vám živo drahý, co je v něm drahocennější, práce nebo — prázdeň ? o l r Nic nedělat ! Juchhejl A co k tomu pravi muži velké práce? — Za pobylu v Maeru bylo mé zdraví po roucháno, lenošil jsem hanebně: mám odtu dojem, nic se tak těžko nesnáší jako zahálka zaznamenal do svého denníku Darwin. Známo je Gvethovo dvouverší: Nichts isť so schwer zu ertragen als eine Reihe von schoenen (prázdných v) Tagenl
#25 alto_textblock #25
a
#26 alto_textblock #26
A z denníku našeho W. W. Tomka vyči láte si podobný názor. Co den svoji » čárků« jak římský mudre života radil. Práce, lopola trampota jediné platidlo, za něž na trhu život získáš výměnou sladší jeho stránku: rozkoi spokojenostil A dopodrobna vyznačuje postup Jan Kollár Blaze tomu, kdo si jeden velký, smělý místo mnohiých cílů postaví. v němž by jako v ceniram měňaví paprskové žití jeho tkvěly. Tedy účelná práce! Soustředit silu a snahu Ne rozplylovat l — Nechci vidět prázdno kolem sebe ! vy ciťuje člověk s Shakespearovým hrdinou, třeb se rovnou ubíral —- na prázdniny. A prázdno vidl, kdo se ohliží zpět a ne shledává, že byl život nějak účelně vyplněn Nepoznává výsledky snahy, nerozeznává stopu ni památku po soběl — Chci vidět výsledky ! Chci mít vědomí že jsem nežil nadarmo . . Tužba ušlechtilého sobecíví ! Utrvalit sev svém díle! »Zvěčnit« sebel Pozorovat jak roste dílo, těšit se, jak při chází vhod druhým! Uživat tiché rozkoše z hradníka, klerý denně srovnává, kolik v záhoně přibylo, jejž okopával, zalévall Pravda, obecné mlnění jina k svědčí! — Stastný člověk! Nic nedělá a denně ráno, jak se probudí, najde pod poduškou — dukát ! .. Řikají závistivě o bohatých. Závisť — nevědomosti Fantasie lidiček zmořených prací vzbuzuje klamavé obrazy. Jsou roztouženi po odpočinku Tu chvili zdá se jim, takhle stále jen odpočivat že by musila být jediná rozkoš. Asi jako žizni vému se zdá, že by dovedl věčně vysedět džbánu a nikdy se nenasyti.
#27 alto_textblock #27
A zatím je známo, jak se to má s rozkos boháčů, kteří přisnou školou a výchovou nebyl zasvěceni do umění dietětiky práce a — po žitku! Ubožák, posedlý dáblem mamonu, nijak obrněn a schopným učiněn, aby se ubránil jeh svodům! A naproti němu král — chudas V potu tváře vydělává svůj chléb a denně m zaručenou aspoň svoji rozkos — odpočinku Jak je bohat! Což on ví o strástech nech tenstva a otravy smyslů, kterými bídně scház se světa nešťastný — boháčr — Závídět chudákům, kteří se dřou al tovat »nešťastné« boháče? Dnes, v době soci álních otázek ? Fi! Jaké farisejství ! Odpírá běžným heslům, pravda! A přece je jisto: není štěstí ani neštěsti ať v chudobě. ať v bohatství! Ale v jistém poměru člo- věka k jeho okolnostem! Znáte nešťastné boháče a spokojené chudáky! A pro všecky okolnosti je třeba jistého talentu a — uměn života ! — Žit v bohatství? To přece — do vede každý!... a 1on Povídalil A zatim denní vlnobiti majetkových poměrů dokazuje opsk. Neustále majetek přecház z ruky do ruky, z rodu na rod, z vrstvy na vrstvu. Není pohyblivějšího živlu nad majetek A dějiny majetku leda dokazují, kterak ž 1t v bohatství dovede lidiček právě — nej
#28 alto_textblock #28
mé ně.
#29 alto_textblock #29
* Má svoje velebitele prineip práce ! A velm výmluvnél — Práce — osvobozuje! Kdo nie nedělá má neustálou potřebu se bavit. »Pěslovat spo- lečnost« říkají! A společnost je nejhorší tyran. ukládá zákony nejkrutější. Kdo je odkázánna tyrana, must zákonům hovět. A společnostje
#30 alto_textblock #30
tyran nejrozmarnější. Kdo se neumí obejít bez jeho milosli, je ubohý otrok. A pracovat zna mená, sám sobě stačit, zabavit se sám, nezá- viset na rozmaru společnosti, být — svobod ným ! . . — Lepší zábava s tyranem, než svoboda - o samotě ! . .. Věc vkusu ! Možno si vybrati Ale ještě něco! Zahálčiví, odkázaní na liché zdání a příjemný klam společenského ži- vota lekají se — stáří. Smysly se otupují, schopnost iluse a tedy půvab zábavy se tratí, dostavují se mrzutost, otrava. — Co si počnu, až přijde stáří? hrozís lev a Ivice společenských triumfů. — Či snad nestárne, kdo pracuje ? . .. Arci, stárnou všichni! Není léku proti stáří. Ale jsou přece stupně — zdolnosti. Hrdin společenského života, kteří ještě jako padesátníci, šedesátníci nebo dokonce i sedmde- sátníci hráli svou roli, vykazuje kronika po čer- tech málo. Za to velikých pracovníků stareů je řada veliká. Máme své Jungmanny a Palacké, své Purkyně a Tomky a na obzoru světovém třpytí se jmena prvního řádu v té končině nebes! Jmena Goethů, Gladstonů, Bismarků, Mendělevů, Légouvěů, Tolstých a p., kteří pra- covali až do let osmdesálých a devadesátých — Když stáří přikvačilo, píše osmdesátník Quinet (T'Esprit nouveau) shledal jsem je daleko méně trpkým, než jsem vždy za to míval ! . .. Nadál jsem se vrcholu ledového, pustého úzkého, ponořeného ve mhu a zatím se přede mnou šířil obzor, jakého jsem dosud nikdy nepoznal. Rozhled do sebe i do všech věci rozsáhlejší a hlubší . . Zdáse, jak vidět, není lepšího průvodce na cestu životem mimo práci! Třeba se držet dobrého kamaráda i — o prázdninách