#1
alto_textblock
#1
Strana 6. Číslo 88
#2
alto_textblock
#2
KATOLIOKÉ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Dne 31. března 1900.
#4
alto_textblock
#4
všeobecných úštipků, jež dovršil tehdy pan Březnovský.
Následovala žaloba na p. Křikavu Pan Schiller se při-
znal, že dodával pro obec řka, že není to nic nepočest-
ného. Žalovaný pan Křikava uvedl, že olej p. Schillerem
dodávaný byl špatné jakosti a že se náprava nestala ani
tehdy, když na špatnou jakost oleje dělníci poukazovali.
Když pak mezi spornými stranami smír nebyl docílen,
nabídl pan Křikava o svém tvrzení provésti důkaz pra
vdy. Za tou příčinou ku včerejšímu přelíčení předvolána
celá řada svědků a vyžádána řada spisů z obecních kan
celáří. Po přečtení žaloby a po formaliích dí p. Schiller,
že podezřívání obecních starších je stále na denním po-
řádku a proto přeje si, aby podobné klepy byly vyvrá-
ceny. Smírnému vyřízení se nevzpírá. Na smír přistoupil
by v tom případě, kdyby žalovaný podepsal následující
prohlášení: „Podepsaný prohlašuje tímto, že nemínil
svým, na spravní radu obecních plynáren řízeným dopi-
sem p. Ferd. Schillera uraziti. Mínění tam pronešená na-
byl nesprávnými informacemi a lituje, že dal strhnouti se
ku pronešení ničím odůvodněných urážek. Je hotov a
zavazuje se do 3 dnů složiti 100 korun ve prospěch
stavby tělocvičny Sokola v Praze—VII., mimo to zaplatí
pak do 3 dnů veškeré z této soudní rozepře vzešlé
úraty. Všechny platy stanou se k rukoum p. dra Zítka-“
Požadavek tento žalovaný p. Křikava odmítl načež vy-
slýchán byl p. Schiller. — Soudce: V dopise praví
se, že pamatujete při obecních dodávkách jen na sebe. Do-
dáváte prý obci pražské olej a zneužíváte při tom svého
vlivu. Od které doby jste obecním starším? — Pan Schil-
ler: Byl jsem již několik let dodavatelem obce a když
jsem se stal obccním starším, byl jsem rovněž dodavatelem,
ale jen v malém množství, a to pro vodárny. Jakmile pak
byl vydán oběžník, kterým se zapovídalo obecním zřízencům
potřeby pro obecní podniky objednávati u obecních starších,
přestal jsem dodávati. — Šoudce: A což pak nemohlo
se státi, že i potom úředníci zamhouřili oko a dali přece
dodávku obecnímu staršímu? — Pan Schiller: O tom
pochybuji, poněvadž jsou úředníci pod přísahou. Tvrdí-li se,
že jsem dodával olej a mazadlo špatné, je to vinou dotyč-
ných úředníků, proti nimž by zajisté bylo zavedeno discipli-
nární řízení. — Soudce: A co pak je s tím fpanem Ka-
ninským? — Pan Schiller: Ten je mým zástupcem
v obchodě. Nastoupil u mne loni a požívá úplnou volnost.
On má právo uzavírati obchody a na svůj vrub prodávati
zboží nejen z mé továrny, ale i jiné zboží. Každý můj zá-
stupce požíval takové volnosti, uvádím jen pana Bubeníčka,
nynějšího redaktora »Nájemníka«, který mne za to v listě
svém napadá. — Soudce: Tomu poměru dobře neroz-
umím. — Pan Schiller: Pan Kaninský je mým agen
tem, ale aby mohl obchodovati také s jinými tovary, ohlásil
svobodnon živnost dle § 38. živnost. řádu Pakli pro obec
pražskou dodával, stalo se to snad tím, že byla offerta jeho
nejlevnější. — Pan dr. Schauer připomíná, že opověd
živnosti stala se dne 31. října 1899 u magistrátu pod čís.
200.406, tedy zrovna po vydání onoho cirkuláře proti do-
dávkám obecních starších.. Vyřízení žádosti a vydání živno-
stenského listu se prodlužovalo a živnostenský list byl teprve
na urgenci p. Kaninskému vydán dne 2. března 190. —
Obhájce obviněného p. dr. Schauer praví, že císařský
rada pan Schvar. vyslovil podivení, že pro elektrické pod-
niky dodává mazadla a oleje v ohromném množství pan
Kaninský, aniž by o tom správní rada věděla. Jak je to
možno? — Pan Schiller: To ovšem není správné, ale
za to může městská rada, neboť ona na to v konferencích
musí býti upozorněna. — Pan dr Schauer: V jakém
poměru byl pan Kaninský vůči vám? — Pan Schiller-
(k zástupci svému): Musím na to odpovědít? (Po pokynu
zástupce: Na to neodpovím! — Pan dr. Schaue r:
Račte mně to říci, jaký plat mu dáváte? — Pan Schil-
ler (k svému zástupci: Mám na to odpovědít? (Po po-
kynu): Na otázku tu odpovím, pak-li mně ji předloží
pan soudce. — Soudce: O otázce té rozhodnu teprve
při výslechu pana Kaninského. — Pan dr. Schauer:
Vy jste tedy doznal, že pan Kaninský není vaším zřízen-
cem, že nepžívá stálého měsíčního platu. Víte o tom, že
je členem nemocenské pokladny? — Pan Schiller:
O tom nevím. — Dr. Sahauer: Zjistil jsem, že je do-
sud členem nemocenské pokladny, ač je samostatným ob-
chodníkem. Proč nebyl odhlášen? — Pan Schil er:
Snad se na to zapomnělo. — Pan dr. Schauer: Jak
vedete v knihách konto p. Kaninského? — Pan Schiller
(k svému zástupci): Mám na to odpovědít? — Soudce;
Míním, že na tuto otázku máte odpovědít. — Pan Schil-
ler: Nerozumím této otázce. — Dr. Schauer: Ran
Kaninský dodává oleje pro elektrické dráhy; na čí konto
zapisujete dodávky do knih? — Pan Schiller: Na
konto elektrických drah pro P. Kaninského. — Pan dr.
Schauer. Nezdá se vám, že je to nápadné, když svě-
řujete tak veliké dodávky mladíkovi, který neměl peněz?
Pan Schiller: Já v tom neviděl nic nápadného.
Když pan Kaninský si stěžoval, že málo vydělá, radil jsem
mu, aby se poohlédl po nějakém obchodě a uvedl jsem také,
aby se pokusil o dodávku oleje a mazadel pro elektr. podniky.
— Dr. Schauer: Veliké dodávky po 1000 K jsou od vás?
Pan Schiller: »Inu, jsou, ale Kaninský mohl kupovati
také jinde.« — Na to byl vyslýchán pan Kaninský, mla-
díček, který celkem nevěděl, jak v ta místa přichází Ne-
řekl mnoho, a co řekl, stálo ho mnoho potu. Bydlel u pana
Schillera, ale neplatil nájem. Dodával zboží p. Schillera a
pan Schiller doporučil ho panu dru Chudobovi za dodavatel
olejů. — Pan Tichna, vrchní strojník v elektrárně, bratr
obecního staršího pana Tichny, přijímá oleje. Dí, že oleje,
dovezené od Schillera a Kaninského na Schillerových po-
vozech, byly tu a tam mizerné. Byli slyšáni ještě pp. cís.r.
Schwarz, dr. Chudoba, strojníci Vonásek,
Hörl, Břicháček, Psota, Novák a konečně
pan J. O. Jech, bývalý radní pán pražský. Došlo opět
k rovnání. Po řečech obou obhajců vyzval soudce obě strany
ke smíru. Jednáno dlouho s obou stran. Smiřlivost z na č-
nou jevil p. Schiller. Na to docíleno následujícího
narovnání: obviněný prohlašuje, že nemínil svým, na správní
radu obecních plynáren řízeným dopisem pana Ferdinanda
Schillera uraziti a zavazuje se, že do tří dnů ve prospěch
stavby tělocvičny »Sokola« v Praze —VII. zaplatí částku
50 korun. Útraty nese každá strana své. Na to vynesen
o čtvrt na 2. hod. odpolední rozsudek osvobozující. — Pan
Schiller myslí, že tím »vyhrál« a že může ve sboru obecních
a v městské radě pražské zasedati dále. Snad se mýlí
Neměla služební knížku. V I. senátě byla včera
souzena Anna Svobodova, 22letá svobodná služka z Vídně,
která posledně byla ošetřovatelkou dětí u manželky obchod-
ního agenta, Marty Hofmannovy v Praze, v Židovském
Městě. 20. ledna t. r. přijala Hofmannová Švobodovou do
#5
alto_textblock
#5
služby bez knížky, a ježto Svobodová knížku nepředkládala,
propustila ji Hofmannová dne 1. února t. r. Po jejím od
chodu pohřešila Hofmannová, že jí schází různé části garde-
roby v ceně celkem 65 K 50 h. a tu dověděla se od své
někdejší kuchařky Marie Skřivánkovy, že Svobodová při-
nesla si z její služby ranec se šaty ke kvartýrské, T. Pše-
ničkové na Starém Městě. Při prohlídce byl ranec tento
skutečně nalezen a v něm také věci, totiž šaty Hofmannové.
Vše bylo policií zabaveno a Svobodová zatčena. Přiznávala,
že přinesla sice ranec k Pšeničkové, ale ten že neobsahoval
svrchky Hofmannové, nýbrž její. Jak dostaly se tam cizí
věci a šaty, nechce obviněná věděti Soudní dvůr ovšem
výmluvám těm nedal víry a odsoudil obžalovanou na 3 mě-
síce do těžkého žaláře s posty. Předsedal president pan dr.
Wokaun, veř. žalobcem byl p. dr. Haller.
#6
alto_textblock
#6
Válka v jižní Africe.
Včerejší zpráva o řeči Herberta Gladstona zdála
se ukazovati, že smířlivý duch v národě anglickém
již naprosto vyhynul, když již i dědic jména, které
bylo po tak dlouho v pravém slova smyslu srostlé
s heslem spravedlnosti, uznal za dobré sesíliti hlasy
těch, kteří volají po další válce a žádají úplné poko-
ření Boerů. Dnes však přichází zpráva, která uka-
zuje, že rozšafní lidé v Anglii přece ještě nevymřeli.
Včerejší »Daily News« přináší osvědčení, které pode-
psali Herbert Spencer, Walter Crane, Frederic Har-
rison, Oskar Browning, Burne Jones a jiní o vědu
a umění zasloužilí mužové a v němž se žádá brzké
uzavření míru v jižní Africe. V osvědčení praví pod-
pisovatelé, že trvání války nezbavuje je povinnosti,
aby nad válkou vyslovili svoji nelibost. Nečiní tak
jako politikové, nebo příslušníci některé politické
strany, nýbrž jako přátelé míru a osoby, jež si přejí,
aby pověst jejich vlasti nebyla poskvrněna násilnými
skutky. Okamžitě mají k projevu svému ještě jednu
příčinu. Nejprvé chtějí holandským poddaným v jižní
Africe, jichžto samostatnost jest ohrožena, dáti důkaz
sympatií a pak doufají, že projevem svým vyvolají
jakýsi účinek na veřejné mínění, a tím přispějí ku
přiměřenému upravení poměrů v jižní Africe. V dal-
ším odůvodňují podepsaní svoje protiválečné stano-
visko podrobně chybným vedením vyjednávání s Trans-
vaalem před vypuknutím války, poukazují na lživé
zprávy novin anglických i jihoafrických a k násil-
nému podněcování plemenné zášti mezi Brity a Ho-
lanďany. Konec zní následovně: »Přejeme si brzké
ukončení války. Žádáme, aby vláda světové moci,
která dvěma malým státům ukázula přesilu své vo-
jenské moci, jednala důstojně. Nechť první příleži-
tosti, která se naskytne, použije, aby zemi oznámila,
že nabídne podmínkymíru, které lid, jenž se osvědčil
jako statečný a na svou svobodu žárlivý, může při-
r
jmouti.«
Podepsaní jsou ovšem samí mužové, kteří v poli-
tice nehrají úlohu žádnou, leč doufejme, že hlas je-
jich nezůstane úplně nepovšímnut. Mnohem více
ovšem sluší zdárný účinek v tom směru očekávati od
udalostí na bojišti, kde okamžitě nastaly poměry
velmi mlhavé. Praví se, že maršál Roberts při nej-
lepší vůli nemůže ku předu pro nedostatek koní a
volů, ale jest také domněnka, že Roberts se jaksi jen
přetvařuje a že z nenadání zahájí výpad podobný
jako u Kimberleye. První náhled ovšem má více
pravděpodobnosti do sebe, neb už pochod k Bloem-
fonteinu ukázal se býti nad míru obtížným a stál
nepochybně nesmírné oběti na koních i volech, další
pochod k Pretorii bude však ještě horší, neboť z
Croonstadem počíná krajina býti hornatá a počasí se
zatím stane ještě horší, Boerové pak nyní v této
straně shromáždili značné vojsko.
Přes Berlín se oznamuje, že zprávy, dle kterých
Anglie zamýšlí vysaditi vojsko svoje v Beiře ra břeh
a táhnouti do Transvaalska přes území portugalské,
se množí. Mezi Anglií a Portugalskem byla prý již
r. 1891 uzavřena zvláštní smlouva, a r. 1896 sku-
tečně Anglie tamtudy poslala vojsko proti domo-
rodcům. Dá se mysliti, že by velmoci k tomu asi
nemlčely. Nemáme sice mnoho důvěry k diplo-
matům, leč veřejné mínění, zdá se nám, že by je
mohlo donutiti k činům, ku kterým se sami neod-
#7
alto_textblock
#7
hodlají.
#8
alto_textblock
#8
Z Londýna, 30. března. (T. k.) »Reut.
kanc.« oznamuje z Vanvyksleie ze dne 29. t. m.:
Povstalci byli zúplna rozprášeni a zdá se, že bude
Kernhardt zítra bez odporu obsazen.
Z Londýna, 30. března. (T. k.) »Morning Posts
vyslovuje na základě zpráv z Bloemfonteinu náhled,
že Boerové z Kroonstadu postupují na jih, chtějíce
učiniti na Angličany útok. V tomto případě došlo by
k veliké bitvě. Maršál Roberts nařídil již anglickému
vojsku, aby ustoupilo z okresu Barkly- Westu.
Z Kimberleye, 30. března. (T. k.) [»Reut.
kanc.«] Lord Methuen se sem vrátil z území u Barkly.
Jeho jízdní vojsko se očekává zítra. Byl již v Lika-
tlongu, když dostal od lorda Robertsa rozkaz k ná-
vratu.
Z Warrentonu, 29. března. (T. k.) [Zpráva
»Reuter. kanc.«] Dělostřelba Boerů se dnes neozý-
vala. Anglický tábor byl v úplynulé noci přeložen
mimo dosah nepřátelské střelby. Ráno zahájili Boe-
#9
alto_textblock
#9
rové s kopců naproti místu prudkou střelbu z pušek.
Když však byla vyvezena dvě děla, která pálila
s druhé strany do zákopů boerských, umikla střelba
v krátkém čase.
Z Laurenco Marquesu, 29. března. (T. k.)
»Diggers News« oznamuje 26. března z Pretorie, že
boerské komando čítající 6000 mužů dorazilo šťastně
do Smaldeelu.
Pohřeb Joubertův.
Z Pretorie, 30. března. (T. k.) Dnes odpoledne
konal se pohřeb generála Jouberta, jehož se súčast-
nily všecky vrstvy obyvatelstva a cizí vojenští zá-
stupci, tito v uniformách. Zde jako zajatci dlící an-
gličtí důstojníci položili na rakev věnce z květin.
Ruské listy o smrti Joubertově.
Z Petrohradu, 30. března. (T. k.) Listy
litují velice úmrtí Joubertova a uveřejňují z části
velmi obšírné nekrology jeho. »Novoje Vremja« praví,
že celý civilisovaný svět sdílí smutek Pretorie.
#10
alto_textblock
#10
Ze sněmů.
Z Brna, 30. března. (T. k.) (Moravský
sněm.) Výbor klubu českých poslanců zvolil jedno-
hlasně za předsedu dra. Žáčka, za prvního ná-
městka dra. Stránského, za druhého místopřed.
poslance Vychodila a za třetího posl. Rozkoš-
ného. Do národní rady do Prahy zvolen za zástupce
dr. Žáček, dr. Koudela, za náhradníky barona
Pražáka a poslance faráře Ševčíka Říšští
čeští poslanci vyslali do národní rady dra. Stránského
a dra. Šíleného za náhradníka.
Poslanec Šílený oddůvodňuje na sněmu návrh,
aby zemský výbor byl vyzván, by vypracoval žádoucí
předlohy na vyvlastnění uhelných dolů na Moravě a
podal předlohy ty v příštím sněmovním zasedání.
Návrh posl. dra. Šíleného v příčině vy-
vlastnění uhelných dolů přikázán byl výboru živno-
stenskému.
Po zprávě náměstka zemského hejtmana preláta
Korčiána usneseno, aby premie pro úrazové poji-
šťování v obnosu 35.000 K, kterou by měli rolníci
platiti za používání hospodářských strojů, byla pře-
nesena na zem.
Posl. P. Ševčík interpeloval místodržitele
ohledně neznalosti českého jazyka mezi úředníky pol.
úřadů na Moravě.
Návrhy podali: posl. Seichert, Šílený
a soudr. na vydání zákona proti uhelné lichvě, posl.
Heimrich a soudr. na zlevnění kamenné soli a
ulehčení její dodávky, posl. Luksch, Raschen-
dorfer ohledně roční subvenec pro německou sekci
zemědělské rady na zřízení fondu pro rozdělování
starobních důchodů zemědělským služebným osobám,
posl. Kancnýř, Heimrich a soudr. ohledně
zřízení ústavů pro vyhojení pijáků na Moravě. Příští
schůze v pondělí.
Z Opavy, 30. března. (T. k.) (Slezský
sněm.) Na počátku dnešní schůze odpovídal zem-
ský president hr. Thun na interpelaci posl. Hrubého
v přičině stávky horníků v Mor. Ostravě a Karvíně.
Po provedení voleb do finančních komisí, vyřízení
žádostí o subvence atd. následovala delší debata o
ustanovení výboru pro nový honební zákon. Ku konci
schválena byla osnova národohospodářského výborua
předložena výboru pro právní a politické záležitosti.
Z Vídně, 30. března. (T. k.) (Dolnorakou-
ský sněm.) V zemském sněmu tázal se poslanec
Scheicher vzhledem k pohanění katolických stu-
dentů na vídeňské universitě, je-li o to postaráno, aby
katoličtí studenti na universitě požívali stejné ochrany
jako jinde. Po vykonání výborových voleb byla schůze
skončena.
#11
alto_textblock
#11
Telegramy.
Z vídeňské university-
Z Vídně, 30. března. (T. k.) Následkem pro-
hlášení německo-národního studentstva, jímž toto
vyslovuje politování nad událostmi ze dne 28.
března, zrušil rektor zápověď jízdního průvodu
studentstva.
Povinná školní návštěva v Holandsku.
Z Haagu, 30. března. (T. k.) Sněmovna
poslanců přijala zákon o zavedení povinné školní
návštěvy 50 hlasy proti 49.
Sněmovna italská.
Z Říma, 30. března. (T. k.) Poslanecká sně-
movna zahájila schůzi o 10. hod. Poslanci levice
byli na svých místech již před zahájením schůze.
Když vstoupil ministerský předseda do síněa
s ním poslanci pravice, volala naň celá levice:
Ven s ním! Na ministerského předsedu házelo se
papírovými koulemi. Poněvadž vřava nabývala ve-
likých rozměrů, odešel ministerský předseda a z
ním poslanci pravice.
Z Říma, 30. března. (T. k.) Když dnes nej-
krajnější levice volala na předsedu »Ven!« a tento
skončil schůzi, byl většinou hlučně a trvale akla-
mován.