Číslo 88.

V Praze, dne 31. března 1900.

Ročník I.

Redakce, administraceu expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—I. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí exapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- dině polední Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126.

KAl

ULKt

Ll

Predplatné pro Praku s donáškou do domu: měsíčné. . . .. K 2.80 čtyrtletně . .. 8.40 celoročně. . . . K 88.60 Pro tuzemsko poštou: 3.— měsíčně. . . .. čtvrtletně . . . K 8.— celoročně.. . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. .. K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- gie, Anglie a Ruska: čtvrtletně . . . K 18.20 celoročně ... K 52.80. Telefon redakce č. 1126.

Slunce vychází v 5 hodin 42 minuty ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 28 minut večer.

Sobota: S v. Kvido n,

opat.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Jindřicha na Nov. městě od 27.—31. t. m.

Sněm království českého. (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 5. ). V Praze, due 30. března. Jednací pořádek dnešní schůze patřil třem důležitým stavům obyvatelstva našeho království: živnostenskému, učitelskému a rolnickému. Živ- nostnictva týkala se vládní předloha, kterou se žádá za dobrozdání sněmu ohledně zřízení ž i v- nostenských soudů v království českém. Protože onu předlohu čtenáři naši již znají, dodá- váme pouze tolik, že říšská rada přijala již r. 1896 zákon o zřízení živnostenských soudů v Rakousku. Zákon ten měl nabýti platnosti již dnem 1. čer- vence 1898. Ale vláda počíná dbáti o zřízení živ- nostenských soudů, ačkoliv jim vykázána jest velmi rozsáhlá činnost, protože má jimi býti vývoj ve- škeré organisace sociálních zařízení takřka koru- nován, teprve letos. A to ještě jen jaksi pokusně. Hodlá totiž je zříditi, ač bylo usilováno o ně na 85 místech, prozatím jenom na třech místech a po případě pak ještě ve dvou Protože lepší něco než-li nic, doufejme, že výbor, jemuž byla vládní před- loha odkázána, urychlí svou práci na prospěch živ- nostnického stavu co nejdříve. Vřelá slova na prospěch učitelstva pro- mluvili posl. Anýž, jenž odůvodňoval svůj návrh na změnu zákonů, jimiž upravují se hmotné po- měry, a posl. dr. Werunsky, jenž odůvodňoval svůj návrh na úpravu právních poměrův učitelstva obecných a měšťanských škol v království českém. Oba řečníci výmluvně přimlouvali se za uzákonění osnov zákonů, k jejich návrhům připojených, ale oba dva také netajili, že může se to státi jen se značným obtížením zemských financí. Kdyby ne- bylo finanční překážky, byl by sněm hmotné po- měry učitelstva, pokud je považuje za oprávněné, upravil dozajista již dávno. Pomocnou rukou k této akci měl by podati v první řadě stát. Ale ten jest až příliš skoupý a nechává zemské naše finance zakrvácovati se vždy víc a více: Také posl. Wolf ujal se slova. Více však asi proto jen, aby ulevil svému hněvu, že propadl minule při volbě do školského výboru. Napadl při té příležitosti, a sice po svém nechvalném způ- sobu dosti neurvale přítomné zástupce strany kře- sťansko-sociální; nazval ji jen jakýmsi odpadkem stejnojmenné strany ve Vídni. Posl. Opitz od-

mítl sice podle zásluhy jeho útok, jenže neza- pomněl při tom také trochu více snad, než bylo třeba a slušno, podkuřovati se kadidlem nemístné samochvály. Oba návrhy byly přikázány potom ko- misi školské a současně také komisi rozpočtové. Jako poslední řečník ujal se slova peslanec Josef Horák, jenž věcně odůvodňoval dnes již v těchto listech uveřejněný návrh, kterýž podal ohledně poskytnutí úlevy rolnickému stavu odstraněním daně pozemkové a nahražení téže daně daní výdělkovou a vzestupnou. Návrh byl přikázán komisi zemědělské. Podané návrhy a dotazy a pak i odpovědi na některé podané dotazy uvádíme níže.

Nejv. maršálek zemský zahajuje schůzi 11 hod. 20. min dopoledne a sděluje výsledek voleb z plného sněmu, které vykonány byly po poslední schůzi sněmovní do jednotlivých komisí, jakož i usta- novení komisí. Po sdělení formálií oznámil nejv. maršálek zemský, že došly žádosti soudů za svolení ke stí- hání poslanců Kryfa, dra. Baxy, Stei na, Anýže, Ira, Kováříka a Kůse. Žádosti ty odkazují se legitimačnímu výboru. Ve schůzi sněmovní, dne 30. prosince m. r. ko- nané podal posl. Barták návrh zákona o myslivosti a navrhl v ohledu formálním, by se návrh ten při- kázal bez prvního čtení komisi zemědělské. Také posl. dr. Klouček podal návrh v příčině poskyt- nutí podpory z prostředků zemských obcím Lužanům a Kamenici okresu jičínského postiženým v r. 1899 živelními nehodami a žádal, by se přikázal bez prv- ního čtení komisi. Obojí žádosti se vyhovuje. Posl. dr. Šamánek a soudr. podali návrh stran zřízení kursů pro vyučování orientálním řečem na c. k. universitě pražské s vyučovacím jazykem českým po způsobu téže instituce zavedené na c. k. vídenské universitě. Posl. Niklfeld a soudr. podávají návrh ohledně změny říšs. zákona o reformě berní v tom směru, aby osobní daň z příjmů podrobena byla přirážkám autonomním. Posl. Hofmann Čeň. a soudr. dotazují se nejv. maršálka jako předsedy zem. výboru ohledně předložení osnovy zákona o scelování pozemků.

Posl. dr. Klouček a soudr. táží se místodržitele na chování se státních úředníků soudních v Trut- nově vůči české národnosti a líčí případ se sběh- nuvší takto: V polovici února r. 1900 meškalo v soudní síni č. 10. c. k. okr. soudu v Trutnově několik ob- čanů za záležitostmi úředními. Do soudní síně této, kde úřaduje c. k. kancelista Schlee, úředník to ja- zyka českého neznalý, vstoupil v úřední uniformu oděný c. k. soudní tajemník dr. Freyer, který, aniž bral zřetel, že v úřední té místnosti meškají za úředním řízením oni občané, zvolal k zaměstnanému právě c. k. kancelistovi Schleeovi: »Wissen Sie, was neues? Es wird jetzt beim Gericht alles verwenzelt werden!« C. k. kancelista Schlee, ač s podivením, učinil souhlasnou poznámku. Po chvilce ptal se týž c. k. tajemník dr. Freyer, kde bydlí pan soudce, načež odpověděl c. k. kancelista Schlee následujícím posměškem: »In dem čechischen Conferenzzimmer«. Poukazujíce na rozhořčení, které se českého obyva- telstva zmocniti musí, činí interpellanti příslušný dotaz. Nejv. maršálek zemský sděluje, že do ko- mise pro záležitosti banky zemské byl zvolen před- sedou brabě Lažanský, místopředsedy dr. Malínský a dr. Knoll, zapisovateli posl. Doležal, Tomášů dr. Eppinger. Komise pro záležitosti banky hypoteční zvolila svým pře lsedou dra. Knolla, místopředsedou hraběte dra. Czernina, a zapisovateli dra. Malého, Šemberu a Formánka. Nejv. zemský maršálek odpovídá na dotaz posl. Schreinera a soudr. ohledně zřízení ho- spodářsko fysiologické pokusné stanice pro království české, že tato pokusná stanice, kteráž k žádosti českého oddělení zemědělské rady má dostávati sub- venci musí býti považována jen za zřízení prozatimní, že nemá býti držána jen za adnex českého oddělení, nýbrž za zřízení, určené pro celé království a proto že bude podřízena ústřednímu sboru. Nemůže tudiž býti o zanedbávání nároků německého rolnictva ani řeči. Místodržitel hr. Coudenhove odpovídá k řadě vznesených naň interpelací takto: K interpelaci, kterou dne 30. prosince min. roku podali pp. poslanci dr. Josef Fořt a soudr. ve pří- čině nedělního klidu při provozování živností, kladu sobě za čest odpověděti: Jest pravda, že průběhem uplynulého roku došly k místodržitelství četné petice za zostření ustanovení

K 70letým narozeninám kanovníka Švehly.

Ž. — Nesídelní kanovník kapitoly vyšehradské, vsdp. farář smíchovský mons. Vincenc Švehla slaví zítřejšího dne svoje 70leté narozeniny. U monsignora Švehly máme na mysli nejen jeho narozeniny, nýbrž také jeho 43letou činnost v duchovní správě města Smíchova. Za tou pří- činou orientovali jsme se u zasvěcených osob v městě samém, abychom podali stručný obraz čin- nosti oslavencovy. Duchovní správa není zajisté nikterak růžovým povoláním, zvláště máme li na zřeteli město prů- myslové, jakým jest Smíchov. Vydrží-li pak du- chovní správce celých 43 let na jediném místě, je to zajisté pozoruhodným zjevem. Smíchov vyrostl ve velkoměsto před očimaa za součinnosti našeho oslavence. Když byl jmenován kaplanem smíchovským po svém 4letém působení v Mníšku, měl Smíchov 8000 obyvatel, nyní jich má 50.000, tedy více než šestkráte tolik, což jest zajisté podivuhodný vzrůst. Původním farním ko- stelem byl kostelík sv. Filipa a Jakuba, který sotva stačil pro 150 osob, takže zajisté nebylo dobře po- staráno o duševní prospěch farníků. Když tedy náš jubilant viděl, že zvláště v době postní tak četní farníci nemohou se účastniti po- božností a služeb Božích, vyžádal si svolení od Jeho Em. kardinála Schwarzenberga, aby mohl míti postní kázání ve hřbitovním kostele malostranském a od té doby se vyvinula tam expositura pro Ko- šíře, která trvá od r. 1860. Sám vedl tuto exposi-

taru svědomitě plných 12 let. Když pak se stal farářem smíchovským, pomýšlel na zbudování no- vého důstojného stánku Božího, který by rostou- címu obyvatelstvu vyhovoval, aby nehynulo na duši. A tyto jeho šlechetné snahy neminuly se také účinkem. Dosud jest v živé paměti okamžik, kdy byly naposledy slouženy služby Boží v kostelíku sv. Filipa a Jakuba Po mši sv. vystoupil náš jubilant na kazatelnu a měl k lidu promluvu o tom, čeho obyvatelé smíchovští zažili v tomto památném kostelíku od 13. století, kdy byl vystavěn. Ač to byla chudičká matička, přece byl kostelík matkou všech milo- vanou. Když pak odevzdával klíče purkmistrovi městskému, poněvadž kostelík měl býti zbořen, žádal, aby místo něho byl vystavěn nový kostel, když ne mezi živými, alespoň mezi mrtvými, aby pak tento nový stánek Boží byl opět zasvěcen sv. Filipu a Jakubu, což purkmistr také slíbil a bylo také později ve skutek uvedeno. Od r. 1884 vy- píná se na Smíchově velkolepý prostranný chrám sv. Václava, zbudovaný nákladem půl milionu zla- tých, který se stal pravou ozdobou města. Tento kostel byl vystavěn zásluhou a značným přispěním našeho jubilára, který byl pečliv o důstojný stá- nek Boží. Když náš oslavenec přišel na Smíchov, byla tam pouze trojtřídní škola. Když pak světil zvěč- nělý kanovník Rauch novou velikou budovu školní, prohodil žertem: »Školu jsme vám vysvě- tili, ale kde nabéřete dětí, to nevíme.« Teď pak jest takových tříposchoďových škol osm. Českých dětí se v nich čítá přes 5000, do německých škol chodí přes 1000 dítek.

Smíchov změnil tedy svoji tvářnost úplně. Tehdy byly tam zahrady, kde se vypínají nyní vysoké činžáky, silnice byla štěrkována hromád- kami — nyní pak jsou tam pravidelně upravené ulice velkoměstské. Dráha byla teprve r. 1862 vystavěna a přispěla k oživení města nemálo, po- dobně jako veliká továrna Ringhofferova a jiné podniky, které v posledním čase zašly, jako se to stalo s proslavenou kartounkou, parním mlýnema jinými továrnami. Smíchov měl r. 1890 jen 642 čísel, letos pak již přes 1000. Náš jubilant působil 27 let v městském za- stupitelstvu, byl svého času bezplatným řiditelem hlavních škol a zastává úřad inspektora nábožen- ství na městských školách. Nyní hlavně se stará o to, aby byl v městě zřízen sirotčinec, kterého je tam velice potřebí pro četnou sirotu chudé pra- covní třídy. Daroval k tomu účelu 12.000 korun, čímž nemálo uspíšil dílo toto lidumilné, na které se sešlo již na 90.000 korun, takže ústav bude v dohledné době ve skutek uveden. Mons. Vincenc Švehla narodil se 1. dubna 1830 v Počátkách, rodišti Pešiny z Čechorodu, do hlavní školy chodil v Budějovicích, gymnasium studoval v Jindřichově Hradci, filosofii pak opět v Budějovicích za věhlasného matematika Anthof- nera, bohosloví pak v Praze, kde byl na kněze posvěcen 31. července 1853. Jubilant mimo jiná četná vyznamenání dostal rytířský řád Františka Josefa. Jeho další šlechetné činnosti přejeme hojně zdaru. Ad multos annos!