#1
alto_textblock
#1
4. června 1905
#2
alto_textblock
#2
II. Příloha „Národnich Listů
#3
alto_textblock
#3
k číslu 152.
#4
alto_textblock
#4
Strana 17.
#5
alto_textblock
#5
Národní hospodář.
#6
alto_textblock
#6
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 3. června.
Je tomu několik dnů, co stručné telegrafické
zprávy oznamovaly smrt barona Alfonsa Roth-
sehilda, hlavy pařiížského bankovního závodu
Rothschildů. Byl do jisté míry populárním
v sekvanské metropoli tento muž, který již po
řadu let měl dosti času, věnovati se umělecké
své zálibě. Nebylo to náhodno. Přejímaje dům
svých otců vstupoval v plnou práci za doby,
kdy Rothschildova firma byla ještě mocným
rozhodujícím často faktorem. V rozmachu svých
mužných sil byl ještě bankéřem států, poslední
čtvrtina devatenáctého stoleti učinila již ho
pouhým bankéřem politických proudů a stran.
Pochopil důvody i závěry tohuto faktu a dnešní
režim francouzský měl v něm stejně pevnou
oporu jako Rouvier přítele. Nemaje až na umě-
lecké choutky valně potřeb, pracoval vytrval
v intencích těch, kdož zří v kladení oněch zá-
kladů, které dle jich názorů jsou nejúčelnějším
pro vybudování nové Francie, smiřené s Ně-
meckem, pevně spjaté s Anglií a odtržené o
vlivů Říma, poslání nynější generace republiky
Tradice domu, který se stal velikým v době
kdy králové ještě byli státv, nepřekážely mu
v pochopení nového stavu. Byl přilis Pařížanem
než aby pro tradice zapomínal a neuznával
dané situace. Tato jeho reálnost učinila ho tím,
čím byl: vlivným a důležitým faktorem ve vládě
republiky. Více ani žádati nemohl.
Poměry, které učinily rod, ke kterému ná
ležel a jehož erb byl jeho pýchou, světovým
finančníkem, přestaly zůplna. Přechod k moder-
ním státně finančním zásadám, který učinil Rolh
schildy mocnými, byl skončen a místo soukro-
mých bankéřů zaujato novými úvěrovými organisa-
cemi. Tohoto vývoje Rothschildové zadržeti ne-
mohli a nezbylo tedy než s ním počítati. Význam
domu Rothschildů tkví — jak Ehrenberg, který
nám tulo vodítkem — správně praví, v rozvoj
veřejného úvěru. Války sedmnáctého a osm-
náctého století měly finančně-politicky velmi pro-
nikavé důsledky. Jich rozměry a náklady do-
nutily úplně k ústupu od soustavy dosavadní
Ukázalo se, že vojska placená z pokladen králů
a knižat, do nichž plynuly jen dosti nepravidelně
dávky a berně, nejsou s nové úkoly. Bylo
nutno vytvořiti nové, mocné armády, vyzbrojiti
loďstva, připravovati se na všechny připady —
k tomu ovšem bylo potřebí mnoho peněz. Bylo
je možno opatřiti různými cestami. Ve státech
západu, kde obchod a průmysl zakotvoval, pro-
lomeny dosavadní soustavy berní a nastoupena
dráha nového finančního hospodářství, opírajícího
svoji schopnost úvěrovou o novou úpravu zda-
ňovací, ve státech středu Evropy, kde moc ab-
solutismu byla větší, počítáno více s půjěkami
než s opuštěním dosavadních finančně-politických
názorů. I zde ovšem nechybělo náběhů za novým
směry — a Rakousko učinilo jich hojně a
vesměs s nezdarem, daným pronikající centrali-
saci — ale konec konců zůstalo při starém.
Pouze napoleonské války přinesly nový zdro
příjmový, málo důstojný samostalných států
subsidie anglické. Jimi platila si vlastně Anglie
armády Prüska a Rakouska jako své žoldněře.
Anglie a Holandsko byly prvými sláty s mo-
derní správou finanční. Jich soustava berní pevně
upravena a úvěr jich měl pevnou oporu v ro
stoucí a zjištěné poplatnosti obyvatelstva. Bylo
to možno proto, poněvadž jich příslušnícise
těšili značnému blahobytu a protože obchod
i vzmáhající se průmysl byly pevným dokladem.
že berní zdatnost obyvatelstva poroste. Ale měly
země tyto ještě jednu hlavní výhodu: neměly
zkorumpovaného úřadnictva. Obchodní ráz vlasti
naučil jich vlády přece jen reelnosti a solid-
nosti, při nichž bylo možno přejíti k soustavi
založených státníck dluhů, čímž vzníklo nebez-
pečí, že bude tento tehdy ještě málo kontrolo-
vatelný úvěr přepnut. Tento pevný podstavec
finanční umožnil Anglii vybudovati mocné lod-
stvo, usnadnil ji zápas s Marokkem a způsobi
především, že mohla Anglie vybírati si k zá-
pasu za sebe státy jiné. Tento rys zůstal za-
chován politice anglické i pak, kdy finanee
evropských států se zmodernisovaly a dnes, kdy
se štěsti válečné v zápasu na dálném východě
tak vytrvale obrací od Rusů, jest čím dále tím
více zřejmo, že roli Ruska proti Napoleonov
převzalo — ovšem v moderních a smělejších kon-
repeích — protí Rusku Japonsko stejně ve služ-
bách Albionu. Koncem 18. století bylo angli-
ckým státoíkům a finančníkům jasno, že stát-
niho dluhu nelze považovati jako úkaz přechod-
ný, že povaha moderního státu nese sebou.
že dluh jest stálým faktorem, se kterým počitat
nutno, který ale třeba tak upraviti, aby nepře-
kážel státu v plnéní nových úkolů jeho. Bylo
jasno, že úměrnost přljmů a zatížení dluhového
je conditio sine qua non a protože touto úměr-
ností bylo možno v dobách velikých a drabých
zápasů proti Napolenovi dosíci pouze rostoucím
přijmy zdaňovacími, voleny nové a pružné bern
soustavy. Evropa ostalní dostavila se později
zby se učila na vzoru anglickém.
Prusko, kterému připadla i v bojích napo-
leonských tak vynikající úloha, a které bylo
nejvice finančně závislo na Anglii, bylo tehdy
ještě cele opředeno ve finančním směru starými
tradicemi. Jeho králové nedovedli se povzněsti
výše ve správě financi státních, než kde stáli
jako dobři správcové soukromého jmění. Jeho
vládcové nechápali, že stát není útvarem do-
časným a že dnes převzatá břemena prospějí
svými důsledky začasté teprve generacím příštím
a že není tedy proto chybou rozvrhuje-li se
splacení dluhů na dlouhou řadu let. Prusko
ovšem nebylo tehdy ještě státem v našem slova
smyslu, zde byl král ještě státem Bedřich
Vilěm II. prohlašuje v důsledcích tohoto názoru
jesté r. 1793, že povaha Pruska jest taková
že nesnese státních dluhů. Několik let na to
ovšem nuceno Prusko ku prvé půjčce dle vzoru
angliekého (založený státní dluh pomocí obli-
gaeí), aby katastrofa r. 1806 přivodila pád pře
žilé soustavy finanční.
Přechod k nové soustavě státních finan
měl ale ještě jiný předpoklad. Stát svými půj
čkami neappelluje již na mocné bankéře. Ob-
dobí Fuggerů pominulo. Veliké úvěrní potřeby
nuti správy státní, aby appellovaly na široké
vrstvy kapitalistické. V této dobé přechodu
obratu jeví se potřeba zručných sprostředkova-
telů úvěrních, se značným rozhledem a moc-
#7
alto_textblock
#7
nými konexemi, všudy přítomných a všudy po-
hotových. Takový byl problém doby: soustře-
diti obchody peněžní na bursách a učiniti
bursy prostředkem k opatřování úvěrů státních.
Ale tím úloha vyčerpána nebyla.
Peněžní pohotovost různých burs nen
stejna. Poměry a situace toho kterého ústředl
ktorému slouží, padaji tu silně na váhu. Zatím
co bursa jedna není s úkolu na ni kladeného,
dostojí mu plně bursa druhá. V době, kdy
nebylo telefonů a telegrafů, kdy ideálem rych-
losti zpravodajské byli zvláštní kurýři, jimž
nanejvýše bylo lze dáti k disposici nejlepší
koně, byla tato znalost mislních a dočasných
poměrů momentem zvláště obilžným.
A v této době obrátu a přschodu v nov
peněžní období vyrástá síla domu Rolhschildu.
Synové zakiadatele domu, frankfurtského Mayera
Amschela Rolhschilda, byli již tehdy při práci
Nezůstali v rodném místě. Chápajíce význam
doby, usídlili se v hlavních místech Evropy,
aby spjati snahou společnou, byli všudy a vždy
na místě. Třetí syn starého Řothschilda, v Lon-
dýně usazený, Nathan, byl hlavou a nejvlivněj-
ším činitelem jich. Vídeňský Salomon a paříž-
ský James byli jeho nejhlavnějšími pomocníky
Frankfurtský Amschel a nespolský Karel hráli
roli podřízenější. Jsouce v čilém styku se
všemi fakiory svého bydliště a spjati snahou
společné práce, vylvořili si vlastní informační
službu, která jim umožnila využiti konjunktury
vždy a účinně. Umisťovali hravě i sebe větši
půjčky, zatím co účinná a při tom vysoe
energická spekulace bursovní hromadila zlato
jich majetku. Stali se rozhodujícími faktory
úvěrů státních a byly doby, kdy na nich zá-
viselo, můze-li ten či onen stát vésti válku.
Bez nich nebylo začasté na ni peněz. Tuto moc
potomků frankfurtského Amschela, králů burs,
pocítila i Anglie v době krymské války.
Druhá polovina devatenáctého stoleti učinil
tomuto mocenskému jich postavení konec. Vzni-
kají mocné akciové banky, jichž zdroje peněžní
jsou silnější opor Rothschildů. Vlastní jmění
vklady klientely býly a jsou jimi dosud. Ale co
jsou tyto momenty proti bankám typu »Crédi
Lyonais«, Drážďanské a j. ? Opřádajíce splet
svých filiálek celé státy, majíce k disposici
vlastní jmění obrovských rozměrů, netušenou
legii vkladů a důvěru širokých vrstev, jsou vi-
těznými sontěžniky. Jsou zosobněnou potene
národa a nikoli jen výrazem moci jediného
rodu a proto jest jim k disposici téměř celé
jmění národní. Rothschildové přestali býti ban-
kéři států — demokratická forma akciových
bank vytiskla je z jich staré úlohy v moderním.
demokratický zábarveném státu. Z potomků
Mayera Amschela stává se peněžní aristokracie
s uměleckými a vědeckými touhami, jichž ne-
znal Nathan. Proň byl zvuk zlata vábnější všech
symfonií. Frankfurtská odnož Rothschildů zmi-
zela, její bankovní závod převzala berlínská
diskontní. Stejný osud čeká vídeňskou odnož.
která dnes již plně spjata s úvěrním ústavem.
V Londýně udržuje Nathanael Rothsehild posie
svého domu — v Paříži připravuje se zvolna
ústup. »Crédit Lyonais« bude zde dřive či po-
zději vítězem úplným.
Moderní formace čmí tedy neodvratný po-
krok. Národové připravují si svými akciovým
bankami moeně opory finanční, neodvislé od
osob, ovládané duchem celku a sloužící jeho
potřebám. A právě tyto momenty jsou rozhodny
pro posouzení dalekosáhlého významu bankovni-
ctví v naší době. I pro nás. A snad právě pr
nás více než pro jiné pokročilejší, samostatné
národy.
Na domácím trhu peněžním bylo v
minulém témdni velmi rušno. Tato živost a do-
sti značný rozsah závěrek kontrastují tím více
od uváznutí obchodů na videňské burse. Nás
trh má svůj vlastní život a kdyby všichni fak
torové, kteři jsou povoláni k jeho posilování
v jichž interessu toto zmohu-
nění jest, konali svoji povinnost, byl by
rozmach tento při silné peněžní pohotovosti
Prahy tím značnější. Snad vývoj sám vzbudi
pochopení pro soustavné sílení vlastního peněž-
ního trhu i tam, kde ho dosud nebylo, nebo
kde ho nebylo s dostatek.
Blížící se měsíce letní oživují opět obvyklou
poptávku po papirech ukladacích
tak byl trh v tomto směru velmi pevný. V po-
předí interessu stály zástavní listy hypotečn
banky král. českého všech tří typů a je pozo-
ruhodno, že co do 39% byl zájem nejsilnější.
Počiná se u nás zakotvovati pochopení pro tento
papir a moment tento mohl by býti
podnětem našemu zemědělství ke
konversím. Kurs 95.20 tohoto papíru jest
velmi uspokojivým. Poptávka po titrech zemské
banky král. českého nenalezala zboží a přesu-
novala se pak k dlužním úplsům rakouské hy-
poteční banky akciové (100 2212), zástavním li-
stům moravské hypoteční banky (100.40
100 4213 K), komunálním dlužním úpisůn
moravské zemědělské banky (100 40 K) a k 4
zástavním listům haličské akciové banky (99..05 K)
Velmi živě jednány i 33 obligace společnosti ra
kouských místních dráh při kursu 84..65. Ra-
kouská květnová renta jednána za 100 57 19
zlatá za 119.85. Jak již uvedeno, došlo u valné
většiny papírů zmlněných k četným a značným
závěrkám.
Ale i na trhu s akciemi bylo velm
jasno. Zájem, který ještě v minulém témdni byi
po akciích strojírny Daňkovy, který ale již
zvolna se tříštil, ochabl a došlo k závěrkám
při sestupném kursu 465.— a 459.—, zatím
co koncem týdne stanula poplávka na kursu
458.—. Vlna vzestupu se tedy přesunula. Be
hlubší motivace, stejně jako při vzestupu zá
znamů. Pozoruhodným byl zájem na trhu s akei
emi. Akcie zajišťovací banky podržely
dále svůj vzestupný směr. Pomáhaly jim v tom
nadále motivy, jež uvedeny na tomto míst
minule. Jich avance vytčena vzestupem 226.—
228.— a 230.—. Koncem týdne nenalézá na-
bídka K 231.— již zboží. Nedostatek materiálu
prodejného padá tu ovšem hlavně na váhu. Po-
méry držební se ustálily a tak nastává přirozené
oslabení prodejní ochoty. Z ostatních bankovních
akcií jednány: Živnostenské banky na
246.— (nízký kurs nové emisse tisní tedyi
nadále), České průmyslové banky za
416.—, Pražské úvěrni banky za
560.— a České banky Union za 247.50 K.
Také co do akcii rakousko- u herské
#8
alto_textblock
#8
zvýšil
#9
alto_textblock
#9
banky došlo k opětným závěrům při kurau
1653.50 a 1654.—
Mimo uvedené papíry vyskytla se velm
živá poptávka po akeilch české společ
nosti pro průmysl cukerní (172.—
173.— a 170.— K), aniž se objevilo zboží
Vyčkávají se data bilanění, zatím co prodej
králové městeckého cukrovaru zájem o ně jer
#10
alto_textblock
#10
Vídeňská bursa v týdnu minulém
#11
alto_textblock
#11
Ve Vídni, 3. června.
(Zvl. zpráva »Nár. Listů-.)
#12
alto_textblock
#12
Veliké bursy ovropská, londýnská, pařížská a ber-
línská, byly úplně pod dojmem katastrofy ruského
lodstva na dálném Východě. Vědělo se: všudy —
také výraz tomuto přesvědčení otevřeně dáván — z
loďstvo Rožestvenského jest v situaci velmi těžké
Nemajíc sebe menší opory na své obrovské plavbě
vysazeno úplně příkrým ustanovením anglických
pojmů neutrálních, jež štvala je od přístavu k pří-
stavu, nedopřávala mu oddechu a jež podlamovala
akci ruskou od samého počátku, bylo živým dokladum
přímo trestného opomenutí ruské diplomacie a správy
Upínalo-li Rusko své naděje co do svého postavení
na dálném Východě k sibířské dráze, nemělo zapo-
mínati, že jeho příští sokové v boji o moc na Tichém
oceánu jsou mocnostmi námořními. Vybudována-l
vedle Vladivostoku druhá námořní pevnost ruská v
Port Arturu, mělo býti přední starostí ruské diplo-
macie, aby zabezpečila svému loďstvu cestu do pří-
stavů těchto. Anglický příklad byl přece tak jasný.
Cesta do Indie poseta přímo přistavy a stanicemi
anglickými, zpevněna tvrzemi a baštami. Úkol nebyl
těžký, ale snad právě proto nevěnováno mu Ruskem
naprosto žádného zření. A tak nezbyl než jeden závěr
Rožestvenskému: protože nebylo možno se znaveným
mužstvem a při naprostém nedostatku lodí odvážiti
se cesty kolem Japonska, bylo nutno pokusiti seo
proražení cesty úžinou korejskou. Po hrdinském pře-
konání všech překážek cesty byl nucen Rožestvenský
vsaditi vše na jednu kartu. Pokus dopadl nešťastně.
baltického loďstva není vice a raněný vůdce ruský
octnul se v rukou Japonců. Bylo neštěstí větší než
nepřipravenost? Hrůza katastrofy budila úžas —
důsledky její ale ceněny střízlivěji. V Londýně stouply
japonské titry během dvou dnů 41/2 %. Na to nastal
klid. Ruské titry otřesů neutrpěly. Slabé pařížské
oslabení kursů jich v ponděli vyrovnáno opět a zůplna
v úterý. Nechť již Rusko uzavře mír anebo povede
válku dále, rozhodnutí jeho zatím pro peněžní trhy
váhy rozhodující nemá. Finanční posice ruská jest
dobrá a na faktu tomto nemění nedspěch v korejské
úžině ničeho. Jinak ovšem by bylo, kdyby došlo
k vážným nepokojům vnitřním. Těžisko situace ruské
není ani tak v Mandžurií jako ve vlasti samé. Zprávy
o brzkém svolání zemského soboru přijímány prote
s patrným zadostiučiněním. Jest jen důkazem váhy
Ruska, že po katastrolé korejské situace takto se
posuzuje.
Vídeňská bursa byla při této veliké události pou-
hým divákem. Uvažovala živě o důsledcích porážky
ale její názory na stav mezinárodního trhu vlivu ne-
měly. Ukázalo se jen opět. jak váha Rakouska ve
velikých dějích světových jest malá. Mluví se o něm
sice, ale nepočítá se s ním. Jest faktorem, který jes
veden — bursy vyjadřují to nerespektováním trhu
Vídně. Ostatně nejsou ani japonské ani ruské titry na
zdejším trhu peněžním ani znamenány.
Vídeňská bursa jest lokálním trhem a proto tak
události pešťské mají tu hlubší vliv než veliké udá-
losti na dálném Východě. Vývoj věcí uherských sle-
dován tu s krajním napjetím. Kombinace s Fejér
varym posuzována hodně pessimistně, jako příznak
vážných zápasů, jež nemohou přejíti bez vlivu na
náš trh. Na obchody bursy samy v tomto směru roz-
hedně působila okolnost, že bursa pešíská podněto
obchodních nedávala žádných.
Ale ani u nás podnětů nebylo. Úsudek generál-
ního tajemníka rakousko-uherské banky Prangera, že
známky vzpruženě podnikavosti, jež konstatovalv
jedné ze svých předchozích zpráv, silně se oslabily
žo stav banky mluví o zmenšení příznaků obratu,
byl horlivě glossován a v diagnose této hledány i pří-
činy úplného bezobchodí na burse zdejší. Končíci
týden byl de facto týdnem uváznutí obchodů. Obraty
byly maly, zájem málo slibný. Kromě toho působily
tisnivě i nevalně příznivé zprávy americké
Za tohoto stavu jediné akcie hirtenberské továrn
na náboje budily interess. Počátek týdne stlačil reali-
sacemi poněkud jich kurs, ale záhy nastal obrat, který
vedl k zvednutí záznamů. Nebyl těžkým. Na realisace
ziskové bylo nutno se připraviti: vzestup akcií těchto
v několika málo týdnech o 150 K musil je přirozeně
vyvolati. Jakmile ale tato čásť spekulace skončila svů
postup, bylo na trhu zboží málo. Sebe menší po-
ptávka měla důsledně v zápětí zvýšení kursů, které
potrvalo až do konce týdne. Také akcie zbrojovky
trpěly realisacemi.
Papíry železářské netěšily se značnějšímu in
teressu. Pražským železářským akciím přinesl počátek
týdne oslabení, konec jeho posílil posici alpínek
Stalo se tak příznivým posuzováním čtvrtletního vý-
kazu, který nyní čekán.
Z dopravních papírů hledány akcie buštěhradsk
dráhy, jejíž situace se stále příznivě posuzuje a akcie
dunajské paroplavební společnosti z motivů, které
jsme uvedli na tomto místě již minule.
Z bankovních akcií upoutávaly pozornost k sobě
speciálně akcie banky pro země rakouské. Zdůvod-
ňováno to různě. Hlavním motivem byla okolnost. že
požívá banka tato zakladatelských práv u Národní
banky pro Německo, která za příčinou fuse s firmou
Bern a Busse zvyšuje svůj kapitál o 20 mill. mk
Banka talo míní prý nyní využíti předkupního práva.
což jí přinese určitě zisky. Budou-li ale tak značny
jak bursa míní, lze stíží příznati.
Pozoruhodným bylo ale upevnění trhu s ukláda-
cími papíry, souvisící s čekaným levným stavem pe
něz v měsících letních. Speciálně hledány velmi živě
titry Zemské banky království českého, jichž záznamy
vykazují určité přískoky. Papíry tyto těší se zd
velmi dobré pověsti.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
#13
alto_textblock
#13
27. května 3. června
Rak. korunová renta . . . 100.45 100.50.
Rak. zlatá renta . . . . . 119.65 119.90
Uherská zlatá renta . . . . 118.05 117.95
Uherská korunová renta . .
98 10 97.75
Turecké losy
. . .
143 25 143 —
Rak. kreditky
664.—
661 50
Banka pro země rakouské .
455. 50
454 75
780 50
puobske reditky . . . .
776.50
551.75.
.
551.50
Pozemkový úvěrní ústav . .
1027.—
1008.—
Živnostenská banka . . .
246 —
216.—
Společnost státní dráhy . .
665.75
663.50
Jižní dráha . . . . . . .
88.—
88 40
Polabská dráha . . . .
443 —
443 5
Buštěhradska dráha lil. B..
1123.
1091.—
Dunajská paroplavební spol..
996.—
991.—
Rakouská továrna na zbroj.
618.—
606.—
Alpinky.
. . .
530.75 524.—
Rým. muráňská společnost
556.—
650.—
Pražská železařská společnost
2660.— 2647.—
Česká báňská společnost .
1853.— 1543.—
Mostecka uhlářská společnost
652— 650).—
Wienerberger . . . . . .
861.— 854.—
Schodnica
. . . . .
632— 630.—
Londýnská devisa . . ..
240 30
240 2
Ríšské marky . . . . . .
117 36
117 35
#14
alto_textblock
#14
Zdanění obchodních ceslujicích v Bulharsku
Vláda připravila návrh zákona, dle něhož si domáe
cizí obchodní cestující musí opatřiti legitimaci
v uíž se vyznačí druh zboží, firma a doba, na niž
legitimace platí. Doba ta jest buď půl roku neb
celý rok. Legitimaci vydává ministr obchodu pro-
střednictvím celních úřadů pohraničných. Poplate
za legitimaci je od 35 franků do 150 fr. dle doby
trvání legitimace za zastoupení jediné firmy; za
každou další firmu se připlací od 25 do 100 franků
Cestující ze států, jež neuzavřely s Bulbarskem ob-
chodní smlouvy, platí 200—500 fr. Při každé legiti
maci musí býti obsah plné moci cestujícího. P
#15
alto_textblock
#15
ystupu do Bulharska uloží cestující vzorky zboží na
celnici; vzorky se nesmějí prodávati ani v malém ani
ve velkém. Každý cestující musí véstí zápisník
obohodech, jež uzavřel a vydati kupujícímu opis
učiněné objednávky opatřený kolkem 20 centimu.
Kdo by cestoval bez legitimace, bude pokutován o
300 do 500 fr. Kdo by porušil některé ustanovení
zákona toho, pokutován bude od 200 do 1000 f.
po případě vězením, a opákuje-li se přestupek, o
nětím legitimace až na dobu 5 let. Pro takové pří
pady zavádí se zvláštní trestní řízení.
Textilní anksta. Stručnou telegrafickou zprávu
o páteční anketě nutno doplniti několika momenty
Anketa věnována toho dne pletenému a stávkářskému
zboží. Všeobečně označovány platební podmínky přá
delen bavlny za přísny, ale přece jen přiměřeny da
ným poměrům. Požadavky v tom směru pronesené
nesly se jen k tomu, aby některé upřílišněnosti kon-
dicí přadláckých byly odstranöny (stejně jako bylo
tomu u tkalcoven). Co do úvěrových podmínek kon-
statovány tytéž nepřístojnosti jako při tkaném zboži
bavlněném. Pravidelně platebni podmínky (5% srážky
při placení do 60 dnů od konce měsíce faktury nebo
šestiměsíční směnka) se značně překročují. Směnek
velmi značně ubylo v poslední době. U kterési firmy
činily směnky ještě před 10 léty asi 259%, dnes jen
10%. Zhoršení podmínek přivoděno z čásli tím, že
technika průmyslu stávkářského učinila v posledních
letech značné pokroky, že založeny nové podniky a
dosavadní zvětšeny, čím se podařilo sice vytlačiti
cizí soutěž z domácího trhu, čímž ale současně ne-
obyčejně posílena soutěž domácí, tím více, že vývoz
nestoupá již jako dříve a že speciálně vývoz do bal-
kánských statů naráží na značné překážky, které
patrně ještě vzrostou. Zboží pletené a stávkové stalo
se v poslední době zbožím modním a při rychlém
střídání se mod pracuje se zvláště jen na objed-
návky. Se značným významem jest i pokles sprostřed-
kovatelského obchodu, který ovšem souvisí s velikou
specialisací průmyslu v posledním desítiletí. Za úče-
lem zlepšení platebních podmínek, které se rok za
rokem zhoršují, učiněna řada návrhů, jež by bylo
lze z části uskutečniti zákonodárně, z části své-
pomocí. Tak žádáno z jedné strany snížení promičecí
lhůty co do pohledávek úrokových, dále zákonná
úprava informační siužby. Spolek stávkařský pokusií
se před léty o úpravu poměrů a byť se zdařilo část
firem pro snahy tyto získati, zmařen pokus odporem
menšiny. K žádosti účastníků učiní zúčastněné ko-
mory pokus o dohodu. Tehdejší návrhy budou v jed
notlivých instancích předloženy interessentům ku po
radě a snad bude lze takto rovnati cestu nápravě.
Uherské obili v letošní kampanl. Pojednávají
o zásobování obilním Evropy v končicím roc
sklizňovém 1904—5 a zdůrazňujíc pozoruhodný
moment, jak Rusko stačilo úplně bez pomoci ame-
rické Unie na opaťření evropského trhu, dotýká se
»Neuo Fr. Pr.« i poměrů na domácím našem trhu
Z čísel tuto uvedených jest opět jen patrno, jak
značným jest význam společného celního území pro
uherské zemědělství. Předlitavsko mělo co do pšenice
průměrnou sklizeň a dovozní jeho potřeba nebyla tu
vyšší kampaně 1903—4. Za to ale klesla sklizen
uherská o 20% oproti roku 1903. Přes to, že nebyla
dovozní potřeba této poloviny říšské větší a přes to.
že světová cena pšenice jen o něco málo převýšila
cenu roku předchozího, zdařilo se uherským země-
dělcům dosíci v pivých měsících po sklizni ceny pše-
nice (rozumí se i pro prodej do Předlitavska), v
které plně vyjádřeny celní ochrana a dopravní vý-
hody říše oproti cizímu dovozu, t. j. cena u he-
ské pšenice byla o 21/2 až 31/2 K vyšs
ceny světové a za tuto cenu prodal
uherští pěstitelé dvě třetiny s ve
sklizně. Přes úbytek co do množství nebude pro
uberského zeměděice eflekt peněžní horší r. 1903 —4.
Tento příznivý výsledek umožněn pouze a pouze
ochranou celní na celém společném území celním.
Uhorské vyslěhovalectví Rěkou. V posledních
dnech přibyl opětně veliký parník Cunardské linie
do Rěky, aby dopravil uherské vystěhovalce do No-
vého Yorku. Během tří týdnů je to třetí loď (10,
18. května a 1. června), která pluje z Řteky. Každá
loď dopravuje do ciziny 2000 cestujících v mezi-
palubl. Dle dosavadních přihlášek má společnost za
to, že se dosavadní proud vystěhovalců neoslabí a
přibude následkem toho každých 10——12 dnů do
Rěky nová loď vystěhovalecká.
Brněnská továrna strojů. Správní rada Prve
brněnské společnosti továrny strojů usnesla se na-
vrhnouti valné hromadě, aby z čistého zisku 664.250
korun placena byla dividenda 119% t. j. 22 korun n
akcii. Loni placeno 590.
Bavlna. Cenový vzestup americké bavlny, který
ovšem v pusledních dnech se opět tříští, tkví, jak
jsme již uvedli, zvláště v nevalně příznivém posudku
výslednosti nové sklizně. Dle předběžných odnadů
sklizňových novoyorského odborného listu (»Fin.
Chron.«), bude letošní americká sklizeň bavlny menší
lonské. Pěstební plocha odhaduje se o 4 procenta
níže, než loni. Tenkráte obděláváno bylo bavlnou
32,364.000 akrů, letošní odhady udávají plochu letoš-
ního osevu jen 28,808.000 akrů. Nejvíce obmezeno
pěstění bavlny v Arkansasu, kde redukce činí aá
14 proc. V Severní Karolině, Mississippi a Texasu
odhaduje se redukce na 13 proc., v Alabamě nak
proc. Kultury v Texasu a Alabamě dosti pokročily
V severních státech jest slav normální, na západním
obvodu bylo počasí poněkud chladné. Deště měly
skoro všude vliv na vývoj osevu. Nejlepší vyhlídky
jsou v Alabamě a v atlantických stálech. — Úřadn
odhad sklizňový americké bavlny zní
Průměrný stav 77.2 proc. proti tonským 79 proc.
osevní plocha jest o 11.4 proc. menší.
Divné poměry na německém trhu s kožemi
»Beri. Tagbl « sdeloje: Vysoké ceny koži zamrstna
vají již po léta koželuhy a obchodnlky. Při dražbách
byly hlavními oporami vysokých cen skoro vždy
tytéž firmy a opětně vyslovovany domněnky, že se
jim dostává od jatečního společenstva zvlaštních.
tak zv. nabidkových prémií. Domněnky tyto vždy
vyvracovány. Před zahajením poslední berlínské
aukce žádal kterýsi kupec vedení dražby o zprávu
ději-li se zde podobné pokusy, což popřeno. Potom
prohlásil dotčený kupec, že vede s jinou společnos
spor, v jehož průběhu se ukázalo, že podobné boni
fikace se skutečně platí. V kruzích interessovaný
uvažuje se nyní o tom, možno-li soudně zakročit
proti temuto zlořádu, kterým se zavazují určité firmy
ke zvyšování cen.
Káva. Die sdělení haverské firmy Nortz a spol
odhaduje Kriesche dovoz kávy v tomto měsíci v Ru
na 20000 a v Santosu na 275.000 pyllů.
Různé zprávy. Výkaz německé banky říš
ské z konce měsíce přináší tylo změny: Kovový
poklad — 50 mill, směnky + 64, lombardy + 10
cenné papíry — 49, oběh bankovek + 44, žírový
účet — 100 mill. mk. Zvětšení poslední přivoděno
zvlaště potřebou vlady k výplaté pokladničních po-
ukázek. — Nová norimberská banka, kterou
zřizuje berlínská diskontní společnost, bude slout
»Bavorská diskontní a směneční banka« a zříd
filiálku v Augšpurku (z tamější bankovní firmy
Bonnefovy).
Ruská slátní banka. Dle výkazu ruské státní
banky z 8. (21. května čmní zlalý pokla
1.015 863.963 rublů (o 800.000 rublů méně než
v týdnu předchozím). Oběh bankovek nezměněn
(970.000.000 r.
Pstrohradská bursa. Neňspěch ruského loďstr
zarazil na chvili bursu, ale po prvním překvapení spe-
kulace kalkulovala příznivě. Bursovní kruhy počí-
tají, že reformy, které ruská vláda dříve pouze sli-
bovala, nyní po takovém nezdaru budou rýchlým
tempem prováděny a že snad dokonce i brzo můte
dojíti k míru. Pod těmito dojmy panovala zejmen
v druhé polovici týdne značná koupěchtivost, a zvlá
ště hodnoty metalurgické mohly se vyšinouti v po
předí obchodu. Ziráta ballického lodstva bude mi
#16
alto_textblock
#16
v zápětí nové státní objednávky u železáren. Tr
bankovní zachoval téměř stejné záznamy a přechod-
ně ochabnutí kursů bylo opětně nahraženo reprisou
Akcie diskontní banky kolísaly mezi 370 a 368 a
končí 371; akcie mezinárodní banky pohybovaly s
mezi 343 a 340, akcie ruské banky ustoupily se 317
na 314 a vyšinuly se opět na dřívější kurs. Akcie
ruské průmyslové banky se v kursu nezměnily. Ci-
telněji ochably pouze akcie volžskokamské banky,
které byly realisacemi stlačeny se 750 na 730. Akcie
rusko-čínské banky ustoupily současně o 5 rublů n
172. Z pojišťoven byly realisovány akcie spol. Sala-
mandra po 379. Z bank zemelných klesly akcie vi-
lenské banky o 6 roblů na 439, akcie kyjev-
ské banky byly brány z trhu po 520, tulské
banky po 301 a charkovské banky po 240.
Z drah objevilo se zboží v akciích moskevskovind.
rybinské dráhy po 91.50 a v akciích jihovýchodní
dráhy po 132.—130.50. V hodnotách železářských
byl velice čilý obchod a v popředí obratů stály Puti-
lovské, které kupovala spekulace na deklarovanou di-
videndu ve výši 71/2 ruble proti 54/2 roku lonského.
Kurs vzpružil se hned na pondělni burse ze 127.5
na 131.— a kolísal později mezi 126.— a 128.50.
Putilovské železárny jarkož i ostatní závody toho
druhu jsou velice dobře zaměstnány a budou-li moci
klidně bez stávek pracovati, budou též i jejich zisky
silně převyšovati výši posledních let. Velice čifý ob-
chod konal se v akciích Sermovských železáren, které
byly brány z trhu po 219.50 až 216.—. Akcie Hart-
manských strojíren obchodovaly se po 226.50 až
229.— a končí 227.—. Akcie petrohradské mětalucg-
cké společnosti stouply koncem týdne na 152.—. Ni-
kopolské ustoupily o 1 rubl na 83.—, Brjanské pře-
chodně stouply na 169.— a zlevnily posléze na 166.50
Kolomna byly kupovány po 395.— až 392 ——, Mal-
cevské po 285.—, Bonhay po 217.— až 218 —a
Doněc Zurjevské po 114.5) až 113.——. Z vagonek
zlevnily baltické o 10 r. na 880.—, Fénix ustoupůy
o 2 r. na 226.— a Dvigatěl znamenaly 78.—, Brjan-
ské uhelné zlevnily na 117.—. Hodnoty petrolejové
měly nepravidelný, místy i divoký trh. Akcie spol.
Baku nejvíce kolisaty a zejmena po vykonání upiso-
vacího práva byl obchod nepravidelný; kurs nejdříve
klesl ze 37C.— až na 355.— a pak vyšinul se opět
na 373.—. Akcie Mantaševské společ. stouply ze 185.—
na 190.—, kdežto akciu Kaspijské spol. trpěly reali-
sacemi a kolísaly mezi 4700 a 7800. Ruské státní
papíry vesměs své dřívější záznamy udržely. Nová
5procentní renta znamenala 96.—, losy z r. 1864
zlevnily o 2 ruble na 376.— a losy z r. 1866 ustou
pily ze 289.— na 285.50.
Ústřední spolsk pro průmysl řepového oukru
v rak uherském mocnářsívi koná v pondělí dne 19.
června o 4. hodině odpol valnou hromadu v Praze
v sále Obchodní a živ ostenské komory na Joseí
ském náměstí (v novém paláci). Na jednacím pořadu
jsou: I. Záležitosti spolkové. II. Všeobecné záleži-
losti průmyslu cukerního. 1. Návrh zákona, týkající
se zákazu rayonování řep. 2. O použití cukru při
výrobě potravin. 3. Snížení daně z cukru.
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v Č-
ské Lípě na jmění Josefy Schreibrové, maji-
telky konfekce ve Varnsdorfu. Konkursní komisat
předu sta okresního soudu ve Varnsdorfu, správce
dr. Katz, advokát tamtéž. Schůza věřitelů 13. června,
přihlášky do 8. července, rok likvidační 17. července.
Insolvence Bernadis a Visintini, protok. firma
v Gradišce. L Rosenthal, obchod se smišeným zbo-
žím v Temešváru. B. Lieblichová, obchodnice v Kra-
kově. N Oberhard, protok. ficma v Přemyšlu. Josek
Kollek, obchodník ve Slavkově. Jan Malý, krejčí
v Roudnici. Spolek obuvníků »Kraj«, zapsané spole-
čenstvo s ručením obmezeným ve Lvové. Jan Tasch-
nar, obchodník v Plzni. A Rosenzwaig, obchod s ga-
lanterním zbožím v Pardubících. Josefa Sachislová,
modistka v Praze, v Marianské ulici.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytč
v pondělí dne 5. června 1905 přihlášeno jest 27a
kusů hovězího dobytka původu domácího, 360 kust
původu haličského a 30 kusů původu uherského.
Banky, záložny a spořitelny.
Zemská banka království českého Stav 31.
května 1905: Základní fond závodní 10,000.000 K.
Vklady: a) na běžný účet K 36,3 45.7441 07, b) na
pokl. poukázky K 11,209 400 —, c) na vkladní
knižky K 9,444 841.12 (= K 56,999. 982. 19)
Vklady z obchodů zápůjčkov. K 47,085 279 67
Komunální dlužní úpisy v oběhu 322,49 1 200k
Meliorační úpisy v oběhu K 11,86 1.600.—.
Železniční úpisy v oběhu K 123,514.600.—
Komunální zápůjčky K 322,738 536.—, Melio-
rační zápůjěky K 13,898.975.34. Železniční
zápůjčky K 125,439 208 51. Hypoteční zápůjčky
K 8,112 885.60. Stavební úvěry K 133 200.—
Zásoba směnek K 49,655.896 79. Záloha na
cenné papíry K 167.510.—. Uhražený konto-
korrent K 20,459 242. 81. Zásoba cenných pa-
pírů K 31,118.524 95. Deposita v uschování
ve správě K 159,015.787 59.
* ..
#17
alto_textblock
#17
Za měsíc květen 1905 vykazuj
#18
alto_textblock
#18
vklady výplaty
korun
55 40
Spoř. měst. v Nov. Strašecí
100 88
Obč. zál. v Roudnici nad L
188.955
275.964
Zálož. a úvěrní b. v Praze
70.2
53.472
Zálož. v Hradci Králo v
130 621
146.85
Měst. spořiteina na Mělnice
205 554
249.27
740 888
686 89
Spořitelna král. města Plzně
202.158
301.50
Spoř. měst. v Poděbradech
Spořitelna města Soběslavi 16 8. 232
186.511
Občanska záložna v Nachodě 99. 065
69. 412
Spořitelna v Domažlicích 180. 793
175.19
Národní záložna v Praze 102 257
67.851
40.431
Spořitelna města Přeštie .
26.910
#19
alto_textblock
#19
Trhy peněžni.
Z Vidna, 3. června. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Únorová renta
květnová . .
červenc.
říjnová
rakouská » zlatá
» kor.
uherská » zlata
» kor
rak. invest. renta
uher. »
4% zást. listy Hyp.
banky král. č.
31/2% zást. l. Hyp.
banky král č.
4% kom. dluhop
Zem. banky kr. č
4% žel. dl. úpisy
Zem. banky kr.č
státní losy 150
po 50U zl.
192 50
po 100 zl.
290.—
statní losy 186
485-
losy úvěrního úst
vídeň. I. komun
942
169 75
lisské iosy
143—
turecké losy
1645.—
rak. uh. banka
661 50
rak. úvěrní ústav
307.—
b. angio rakouska
541.—
vídeňska untonka
454 75
b. pro země rak-
uh. úvěrní banka
776 3
551 .50
banik. jednola
1008.—
r úst pro uv. poz
Česká průmyslová
416 —
banka. . ..
407 —
rolu. úvěr. banka
česká b. Umon
247.—
Živnost. banka
245.—
králodvor. cement. 945.—
Eskonlní sazby 23/4—31/2 procenta.
Rozsáhlé místní realisace, podnikané v souvislost
se sitnaci v Uhrách, tisnily zvačné. Konec na pest-
ské koupě mímně zotavsný. Dodatečná bursa: Are-
ditky 862 25, nborské kieditky 778, stálmua dráha oné
alpinky 525.50.
#20
alto_textblock
#20
101051 Ivovskočernovická 787 —
1060
spol. st. dro rak uh 66 1 50
100. 4
jižní dráha . . 88 4
101 10
štvrsko hr.-kö.
—. —
119.90
severní dráha . 5820.—
100. 50
rak. severozáp dr. 428.—
117 9.
pardubická dráha —
97 75
polabska dráha
443 50
česká sev. dráha-
364.—
buštěhradská A
—.—
1091.—
B
—.—
pražsko - duchcov
—.—
ducheov. podmok
2320. -
ústecko tepl. dr.
dunaj, paroplaveb.
9a1.—
rakouský Lloyd
678.—
turecka labák rež
363.—
rak. zbrojovka
606.—
Rudolfova hut
524 —
alpská montan sp
rým.-muraň, spol.
850.—
525 ——
Poldina huť.
praž, želez. sp.
2647 —
česka montan. sp.
1543.—
Danék . .
457.—
zapadočeská ubl.
259.50
severočeska uhl.
mustecka uhil. sp.
650.—
videň. stavenní sp
-.—
birtenberské . .
1023 —
Schodnica
630.—
baličsko-karpatské 985 —
pesťaka vagonsa
—. —
devisa nemecka . 117.35
, pařižska . 95.40
, curyšská
95
„ londynská 240
dvacetifrans
19 10
marka papírová . 117.35
rub
. 253 25
#21
alto_textblock
#21
93 25
#22
alto_textblock
#22
89. 20
#23
alto_textblock
#23
100. 35
#24
alto_textblock
#24
95.—
#25
alto_textblock
#25
100.25
#26
alto_textblock
#26
100.25
#27
alto_textblock
#27
159.—