ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 9b80e0e0-78e9-11dc-a8e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
ALTO TextBloky — 27
#1 alto_textblock #1
4. června 1905
#2 alto_textblock #2
II. Příloha „Národnich Listů
#3 alto_textblock #3
k číslu 152.
#4 alto_textblock #4
Strana 17.
#5 alto_textblock #5
Národní hospodář.
#6 alto_textblock #6
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 3. června. Je tomu několik dnů, co stručné telegrafické zprávy oznamovaly smrt barona Alfonsa Roth- sehilda, hlavy pařiížského bankovního závodu Rothschildů. Byl do jisté míry populárním v sekvanské metropoli tento muž, který již po řadu let měl dosti času, věnovati se umělecké své zálibě. Nebylo to náhodno. Přejímaje dům svých otců vstupoval v plnou práci za doby, kdy Rothschildova firma byla ještě mocným rozhodujícím často faktorem. V rozmachu svých mužných sil byl ještě bankéřem států, poslední čtvrtina devatenáctého stoleti učinila již ho pouhým bankéřem politických proudů a stran. Pochopil důvody i závěry tohuto faktu a dnešní režim francouzský měl v něm stejně pevnou oporu jako Rouvier přítele. Nemaje až na umě- lecké choutky valně potřeb, pracoval vytrval v intencích těch, kdož zří v kladení oněch zá- kladů, které dle jich názorů jsou nejúčelnějším pro vybudování nové Francie, smiřené s Ně- meckem, pevně spjaté s Anglií a odtržené o vlivů Říma, poslání nynější generace republiky Tradice domu, který se stal velikým v době kdy králové ještě byli státv, nepřekážely mu v pochopení nového stavu. Byl přilis Pařížanem než aby pro tradice zapomínal a neuznával dané situace. Tato jeho reálnost učinila ho tím, čím byl: vlivným a důležitým faktorem ve vládě republiky. Více ani žádati nemohl. Poměry, které učinily rod, ke kterému ná ležel a jehož erb byl jeho pýchou, světovým finančníkem, přestaly zůplna. Přechod k moder- ním státně finančním zásadám, který učinil Rolh schildy mocnými, byl skončen a místo soukro- mých bankéřů zaujato novými úvěrovými organisa- cemi. Tohoto vývoje Rothschildové zadržeti ne- mohli a nezbylo tedy než s ním počítati. Význam domu Rothschildů tkví — jak Ehrenberg, který nám tulo vodítkem — správně praví, v rozvoj veřejného úvěru. Války sedmnáctého a osm- náctého století měly finančně-politicky velmi pro- nikavé důsledky. Jich rozměry a náklady do- nutily úplně k ústupu od soustavy dosavadní Ukázalo se, že vojska placená z pokladen králů a knižat, do nichž plynuly jen dosti nepravidelně dávky a berně, nejsou s nové úkoly. Bylo nutno vytvořiti nové, mocné armády, vyzbrojiti loďstva, připravovati se na všechny připady — k tomu ovšem bylo potřebí mnoho peněz. Bylo je možno opatřiti různými cestami. Ve státech západu, kde obchod a průmysl zakotvoval, pro- lomeny dosavadní soustavy berní a nastoupena dráha nového finančního hospodářství, opírajícího svoji schopnost úvěrovou o novou úpravu zda- ňovací, ve státech středu Evropy, kde moc ab- solutismu byla větší, počítáno více s půjěkami než s opuštěním dosavadních finančně-politických názorů. I zde ovšem nechybělo náběhů za novým směry — a Rakousko učinilo jich hojně a vesměs s nezdarem, daným pronikající centrali- saci — ale konec konců zůstalo při starém. Pouze napoleonské války přinesly nový zdro příjmový, málo důstojný samostalných států subsidie anglické. Jimi platila si vlastně Anglie armády Prüska a Rakouska jako své žoldněře. Anglie a Holandsko byly prvými sláty s mo- derní správou finanční. Jich soustava berní pevně upravena a úvěr jich měl pevnou oporu v ro stoucí a zjištěné poplatnosti obyvatelstva. Bylo to možno proto, poněvadž jich příslušnícise těšili značnému blahobytu a protože obchod i vzmáhající se průmysl byly pevným dokladem. že berní zdatnost obyvatelstva poroste. Ale měly země tyto ještě jednu hlavní výhodu: neměly zkorumpovaného úřadnictva. Obchodní ráz vlasti naučil jich vlády přece jen reelnosti a solid- nosti, při nichž bylo možno přejíti k soustavi založených státníck dluhů, čímž vzníklo nebez- pečí, že bude tento tehdy ještě málo kontrolo- vatelný úvěr přepnut. Tento pevný podstavec finanční umožnil Anglii vybudovati mocné lod- stvo, usnadnil ji zápas s Marokkem a způsobi především, že mohla Anglie vybírati si k zá- pasu za sebe státy jiné. Tento rys zůstal za- chován politice anglické i pak, kdy finanee evropských států se zmodernisovaly a dnes, kdy se štěsti válečné v zápasu na dálném východě tak vytrvale obrací od Rusů, jest čím dále tím více zřejmo, že roli Ruska proti Napoleonov převzalo — ovšem v moderních a smělejších kon- repeích — protí Rusku Japonsko stejně ve služ- bách Albionu. Koncem 18. století bylo angli- ckým státoíkům a finančníkům jasno, že stát- niho dluhu nelze považovati jako úkaz přechod- ný, že povaha moderního státu nese sebou. že dluh jest stálým faktorem, se kterým počitat nutno, který ale třeba tak upraviti, aby nepře- kážel státu v plnéní nových úkolů jeho. Bylo jasno, že úměrnost přljmů a zatížení dluhového je conditio sine qua non a protože touto úměr- ností bylo možno v dobách velikých a drabých zápasů proti Napolenovi dosíci pouze rostoucím přijmy zdaňovacími, voleny nové a pružné bern soustavy. Evropa ostalní dostavila se později zby se učila na vzoru anglickém. Prusko, kterému připadla i v bojích napo- leonských tak vynikající úloha, a které bylo nejvice finančně závislo na Anglii, bylo tehdy ještě cele opředeno ve finančním směru starými tradicemi. Jeho králové nedovedli se povzněsti výše ve správě financi státních, než kde stáli jako dobři správcové soukromého jmění. Jeho vládcové nechápali, že stát není útvarem do- časným a že dnes převzatá břemena prospějí svými důsledky začasté teprve generacím příštím a že není tedy proto chybou rozvrhuje-li se splacení dluhů na dlouhou řadu let. Prusko ovšem nebylo tehdy ještě státem v našem slova smyslu, zde byl král ještě státem Bedřich Vilěm II. prohlašuje v důsledcích tohoto názoru jesté r. 1793, že povaha Pruska jest taková že nesnese státních dluhů. Několik let na to ovšem nuceno Prusko ku prvé půjčce dle vzoru angliekého (založený státní dluh pomocí obli- gaeí), aby katastrofa r. 1806 přivodila pád pře žilé soustavy finanční. Přechod k nové soustavě státních finan měl ale ještě jiný předpoklad. Stát svými půj čkami neappelluje již na mocné bankéře. Ob- dobí Fuggerů pominulo. Veliké úvěrní potřeby nuti správy státní, aby appellovaly na široké vrstvy kapitalistické. V této dobé přechodu obratu jeví se potřeba zručných sprostředkova- telů úvěrních, se značným rozhledem a moc-
#7 alto_textblock #7
nými konexemi, všudy přítomných a všudy po- hotových. Takový byl problém doby: soustře- diti obchody peněžní na bursách a učiniti bursy prostředkem k opatřování úvěrů státních. Ale tím úloha vyčerpána nebyla. Peněžní pohotovost různých burs nen stejna. Poměry a situace toho kterého ústředl ktorému slouží, padaji tu silně na váhu. Zatím co bursa jedna není s úkolu na ni kladeného, dostojí mu plně bursa druhá. V době, kdy nebylo telefonů a telegrafů, kdy ideálem rych- losti zpravodajské byli zvláštní kurýři, jimž nanejvýše bylo lze dáti k disposici nejlepší koně, byla tato znalost mislních a dočasných poměrů momentem zvláště obilžným. A v této době obrátu a přschodu v nov peněžní období vyrástá síla domu Rolhschildu. Synové zakiadatele domu, frankfurtského Mayera Amschela Rolhschilda, byli již tehdy při práci Nezůstali v rodném místě. Chápajíce význam doby, usídlili se v hlavních místech Evropy, aby spjati snahou společnou, byli všudy a vždy na místě. Třetí syn starého Řothschilda, v Lon- dýně usazený, Nathan, byl hlavou a nejvlivněj- ším činitelem jich. Vídeňský Salomon a paříž- ský James byli jeho nejhlavnějšími pomocníky Frankfurtský Amschel a nespolský Karel hráli roli podřízenější. Jsouce v čilém styku se všemi fakiory svého bydliště a spjati snahou společné práce, vylvořili si vlastní informační službu, která jim umožnila využiti konjunktury vždy a účinně. Umisťovali hravě i sebe větši půjčky, zatím co účinná a při tom vysoe energická spekulace bursovní hromadila zlato jich majetku. Stali se rozhodujícími faktory úvěrů státních a byly doby, kdy na nich zá- viselo, můze-li ten či onen stát vésti válku. Bez nich nebylo začasté na ni peněz. Tuto moc potomků frankfurtského Amschela, králů burs, pocítila i Anglie v době krymské války. Druhá polovina devatenáctého stoleti učinil tomuto mocenskému jich postavení konec. Vzni- kají mocné akciové banky, jichž zdroje peněžní jsou silnější opor Rothschildů. Vlastní jmění vklady klientely býly a jsou jimi dosud. Ale co jsou tyto momenty proti bankám typu »Crédi Lyonais«, Drážďanské a j. ? Opřádajíce splet svých filiálek celé státy, majíce k disposici vlastní jmění obrovských rozměrů, netušenou legii vkladů a důvěru širokých vrstev, jsou vi- těznými sontěžniky. Jsou zosobněnou potene národa a nikoli jen výrazem moci jediného rodu a proto jest jim k disposici téměř celé jmění národní. Rothschildové přestali býti ban- kéři států — demokratická forma akciových bank vytiskla je z jich staré úlohy v moderním. demokratický zábarveném státu. Z potomků Mayera Amschela stává se peněžní aristokracie s uměleckými a vědeckými touhami, jichž ne- znal Nathan. Proň byl zvuk zlata vábnější všech symfonií. Frankfurtská odnož Rothschildů zmi- zela, její bankovní závod převzala berlínská diskontní. Stejný osud čeká vídeňskou odnož. která dnes již plně spjata s úvěrním ústavem. V Londýně udržuje Nathanael Rothsehild posie svého domu — v Paříži připravuje se zvolna ústup. »Crédit Lyonais« bude zde dřive či po- zději vítězem úplným. Moderní formace čmí tedy neodvratný po- krok. Národové připravují si svými akciovým bankami moeně opory finanční, neodvislé od osob, ovládané duchem celku a sloužící jeho potřebám. A právě tyto momenty jsou rozhodny pro posouzení dalekosáhlého významu bankovni- ctví v naší době. I pro nás. A snad právě pr nás více než pro jiné pokročilejší, samostatné národy. Na domácím trhu peněžním bylo v minulém témdni velmi rušno. Tato živost a do- sti značný rozsah závěrek kontrastují tím více od uváznutí obchodů na videňské burse. Nás trh má svůj vlastní život a kdyby všichni fak torové, kteři jsou povoláni k jeho posilování v jichž interessu toto zmohu- nění jest, konali svoji povinnost, byl by rozmach tento při silné peněžní pohotovosti Prahy tím značnější. Snad vývoj sám vzbudi pochopení pro soustavné sílení vlastního peněž- ního trhu i tam, kde ho dosud nebylo, nebo kde ho nebylo s dostatek. Blížící se měsíce letní oživují opět obvyklou poptávku po papirech ukladacích tak byl trh v tomto směru velmi pevný. V po- předí interessu stály zástavní listy hypotečn banky král. českého všech tří typů a je pozo- ruhodno, že co do 39% byl zájem nejsilnější. Počiná se u nás zakotvovati pochopení pro tento papir a moment tento mohl by býti podnětem našemu zemědělství ke konversím. Kurs 95.20 tohoto papíru jest velmi uspokojivým. Poptávka po titrech zemské banky král. českého nenalezala zboží a přesu- novala se pak k dlužním úplsům rakouské hy- poteční banky akciové (100 2212), zástavním li- stům moravské hypoteční banky (100.40 100 4213 K), komunálním dlužním úpisůn moravské zemědělské banky (100 40 K) a k 4 zástavním listům haličské akciové banky (99..05 K) Velmi živě jednány i 33 obligace společnosti ra kouských místních dráh při kursu 84..65. Ra- kouská květnová renta jednána za 100 57 19 zlatá za 119.85. Jak již uvedeno, došlo u valné většiny papírů zmlněných k četným a značným závěrkám. Ale i na trhu s akciemi bylo velm jasno. Zájem, který ještě v minulém témdni byi po akciích strojírny Daňkovy, který ale již zvolna se tříštil, ochabl a došlo k závěrkám při sestupném kursu 465.— a 459.—, zatím co koncem týdne stanula poplávka na kursu 458.—. Vlna vzestupu se tedy přesunula. Be hlubší motivace, stejně jako při vzestupu zá znamů. Pozoruhodným byl zájem na trhu s akei emi. Akcie zajišťovací banky podržely dále svůj vzestupný směr. Pomáhaly jim v tom nadále motivy, jež uvedeny na tomto míst minule. Jich avance vytčena vzestupem 226.— 228.— a 230.—. Koncem týdne nenalézá na- bídka K 231.— již zboží. Nedostatek materiálu prodejného padá tu ovšem hlavně na váhu. Po- méry držební se ustálily a tak nastává přirozené oslabení prodejní ochoty. Z ostatních bankovních akcií jednány: Živnostenské banky na 246.— (nízký kurs nové emisse tisní tedyi nadále), České průmyslové banky za 416.—, Pražské úvěrni banky za 560.— a České banky Union za 247.50 K. Také co do akcii rakousko- u herské
#8 alto_textblock #8
zvýšil
#9 alto_textblock #9
banky došlo k opětným závěrům při kurau 1653.50 a 1654.— Mimo uvedené papíry vyskytla se velm živá poptávka po akeilch české společ nosti pro průmysl cukerní (172.— 173.— a 170.— K), aniž se objevilo zboží Vyčkávají se data bilanění, zatím co prodej králové městeckého cukrovaru zájem o ně jer
#10 alto_textblock #10
Vídeňská bursa v týdnu minulém
#11 alto_textblock #11
Ve Vídni, 3. června. (Zvl. zpráva »Nár. Listů-.)
#12 alto_textblock #12
Veliké bursy ovropská, londýnská, pařížská a ber- línská, byly úplně pod dojmem katastrofy ruského lodstva na dálném Východě. Vědělo se: všudy — také výraz tomuto přesvědčení otevřeně dáván — z loďstvo Rožestvenského jest v situaci velmi těžké Nemajíc sebe menší opory na své obrovské plavbě vysazeno úplně příkrým ustanovením anglických pojmů neutrálních, jež štvala je od přístavu k pří- stavu, nedopřávala mu oddechu a jež podlamovala akci ruskou od samého počátku, bylo živým dokladum přímo trestného opomenutí ruské diplomacie a správy Upínalo-li Rusko své naděje co do svého postavení na dálném Východě k sibířské dráze, nemělo zapo- mínati, že jeho příští sokové v boji o moc na Tichém oceánu jsou mocnostmi námořními. Vybudována-l vedle Vladivostoku druhá námořní pevnost ruská v Port Arturu, mělo býti přední starostí ruské diplo- macie, aby zabezpečila svému loďstvu cestu do pří- stavů těchto. Anglický příklad byl přece tak jasný. Cesta do Indie poseta přímo přistavy a stanicemi anglickými, zpevněna tvrzemi a baštami. Úkol nebyl těžký, ale snad právě proto nevěnováno mu Ruskem naprosto žádného zření. A tak nezbyl než jeden závěr Rožestvenskému: protože nebylo možno se znaveným mužstvem a při naprostém nedostatku lodí odvážiti se cesty kolem Japonska, bylo nutno pokusiti seo proražení cesty úžinou korejskou. Po hrdinském pře- konání všech překážek cesty byl nucen Rožestvenský vsaditi vše na jednu kartu. Pokus dopadl nešťastně. baltického loďstva není vice a raněný vůdce ruský octnul se v rukou Japonců. Bylo neštěstí větší než nepřipravenost? Hrůza katastrofy budila úžas — důsledky její ale ceněny střízlivěji. V Londýně stouply japonské titry během dvou dnů 41/2 %. Na to nastal klid. Ruské titry otřesů neutrpěly. Slabé pařížské oslabení kursů jich v ponděli vyrovnáno opět a zůplna v úterý. Nechť již Rusko uzavře mír anebo povede válku dále, rozhodnutí jeho zatím pro peněžní trhy váhy rozhodující nemá. Finanční posice ruská jest dobrá a na faktu tomto nemění nedspěch v korejské úžině ničeho. Jinak ovšem by bylo, kdyby došlo k vážným nepokojům vnitřním. Těžisko situace ruské není ani tak v Mandžurií jako ve vlasti samé. Zprávy o brzkém svolání zemského soboru přijímány prote s patrným zadostiučiněním. Jest jen důkazem váhy Ruska, že po katastrolé korejské situace takto se posuzuje. Vídeňská bursa byla při této veliké události pou- hým divákem. Uvažovala živě o důsledcích porážky ale její názory na stav mezinárodního trhu vlivu ne- měly. Ukázalo se jen opět. jak váha Rakouska ve velikých dějích světových jest malá. Mluví se o něm sice, ale nepočítá se s ním. Jest faktorem, který jes veden — bursy vyjadřují to nerespektováním trhu Vídně. Ostatně nejsou ani japonské ani ruské titry na zdejším trhu peněžním ani znamenány. Vídeňská bursa jest lokálním trhem a proto tak události pešťské mají tu hlubší vliv než veliké udá- losti na dálném Východě. Vývoj věcí uherských sle- dován tu s krajním napjetím. Kombinace s Fejér varym posuzována hodně pessimistně, jako příznak vážných zápasů, jež nemohou přejíti bez vlivu na náš trh. Na obchody bursy samy v tomto směru roz- hedně působila okolnost, že bursa pešíská podněto obchodních nedávala žádných. Ale ani u nás podnětů nebylo. Úsudek generál- ního tajemníka rakousko-uherské banky Prangera, že známky vzpruženě podnikavosti, jež konstatovalv jedné ze svých předchozích zpráv, silně se oslabily žo stav banky mluví o zmenšení příznaků obratu, byl horlivě glossován a v diagnose této hledány i pří- činy úplného bezobchodí na burse zdejší. Končíci týden byl de facto týdnem uváznutí obchodů. Obraty byly maly, zájem málo slibný. Kromě toho působily tisnivě i nevalně příznivé zprávy americké Za tohoto stavu jediné akcie hirtenberské továrn na náboje budily interess. Počátek týdne stlačil reali- sacemi poněkud jich kurs, ale záhy nastal obrat, který vedl k zvednutí záznamů. Nebyl těžkým. Na realisace ziskové bylo nutno se připraviti: vzestup akcií těchto v několika málo týdnech o 150 K musil je přirozeně vyvolati. Jakmile ale tato čásť spekulace skončila svů postup, bylo na trhu zboží málo. Sebe menší po- ptávka měla důsledně v zápětí zvýšení kursů, které potrvalo až do konce týdne. Také akcie zbrojovky trpěly realisacemi. Papíry železářské netěšily se značnějšímu in teressu. Pražským železářským akciím přinesl počátek týdne oslabení, konec jeho posílil posici alpínek Stalo se tak příznivým posuzováním čtvrtletního vý- kazu, který nyní čekán. Z dopravních papírů hledány akcie buštěhradsk dráhy, jejíž situace se stále příznivě posuzuje a akcie dunajské paroplavební společnosti z motivů, které jsme uvedli na tomto místě již minule. Z bankovních akcií upoutávaly pozornost k sobě speciálně akcie banky pro země rakouské. Zdůvod- ňováno to různě. Hlavním motivem byla okolnost. že požívá banka tato zakladatelských práv u Národní banky pro Německo, která za příčinou fuse s firmou Bern a Busse zvyšuje svůj kapitál o 20 mill. mk Banka talo míní prý nyní využíti předkupního práva. což jí přinese určitě zisky. Budou-li ale tak značny jak bursa míní, lze stíží příznati. Pozoruhodným bylo ale upevnění trhu s ukláda- cími papíry, souvisící s čekaným levným stavem pe něz v měsících letních. Speciálně hledány velmi živě titry Zemské banky království českého, jichž záznamy vykazují určité přískoky. Papíry tyto těší se zd velmi dobré pověsti. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení:
#13 alto_textblock #13
27. května 3. června Rak. korunová renta . . . 100.45 100.50. Rak. zlatá renta . . . . . 119.65 119.90 Uherská zlatá renta . . . . 118.05 117.95 Uherská korunová renta . . 98 10 97.75 Turecké losy . . . 143 25 143 — Rak. kreditky 664.— 661 50 Banka pro země rakouské . 455. 50 454 75 780 50 puobske reditky . . . . 776.50 551.75. . 551.50 Pozemkový úvěrní ústav . . 1027.— 1008.— Živnostenská banka . . . 246 — 216.— Společnost státní dráhy . . 665.75 663.50 Jižní dráha . . . . . . . 88.— 88 40 Polabská dráha . . . . 443 — 443 5 Buštěhradska dráha lil. B.. 1123. 1091.— Dunajská paroplavební spol.. 996.— 991.— Rakouská továrna na zbroj. 618.— 606.— Alpinky. . . . 530.75 524.— Rým. muráňská společnost 556.— 650.— Pražská železařská společnost 2660.— 2647.— Česká báňská společnost . 1853.— 1543.— Mostecka uhlářská společnost 652— 650).— Wienerberger . . . . . . 861.— 854.— Schodnica . . . . . 632— 630.— Londýnská devisa . . .. 240 30 240 2 Ríšské marky . . . . . . 117 36 117 35
#14 alto_textblock #14
Zdanění obchodních ceslujicích v Bulharsku Vláda připravila návrh zákona, dle něhož si domáe cizí obchodní cestující musí opatřiti legitimaci v uíž se vyznačí druh zboží, firma a doba, na niž legitimace platí. Doba ta jest buď půl roku neb celý rok. Legitimaci vydává ministr obchodu pro- střednictvím celních úřadů pohraničných. Poplate za legitimaci je od 35 franků do 150 fr. dle doby trvání legitimace za zastoupení jediné firmy; za každou další firmu se připlací od 25 do 100 franků Cestující ze států, jež neuzavřely s Bulbarskem ob- chodní smlouvy, platí 200—500 fr. Při každé legiti maci musí býti obsah plné moci cestujícího. P
#15 alto_textblock #15
ystupu do Bulharska uloží cestující vzorky zboží na celnici; vzorky se nesmějí prodávati ani v malém ani ve velkém. Každý cestující musí véstí zápisník obohodech, jež uzavřel a vydati kupujícímu opis učiněné objednávky opatřený kolkem 20 centimu. Kdo by cestoval bez legitimace, bude pokutován o 300 do 500 fr. Kdo by porušil některé ustanovení zákona toho, pokutován bude od 200 do 1000 f. po případě vězením, a opákuje-li se přestupek, o nětím legitimace až na dobu 5 let. Pro takové pří pady zavádí se zvláštní trestní řízení. Textilní anksta. Stručnou telegrafickou zprávu o páteční anketě nutno doplniti několika momenty Anketa věnována toho dne pletenému a stávkářskému zboží. Všeobečně označovány platební podmínky přá delen bavlny za přísny, ale přece jen přiměřeny da ným poměrům. Požadavky v tom směru pronesené nesly se jen k tomu, aby některé upřílišněnosti kon- dicí přadláckých byly odstranöny (stejně jako bylo tomu u tkalcoven). Co do úvěrových podmínek kon- statovány tytéž nepřístojnosti jako při tkaném zboži bavlněném. Pravidelně platebni podmínky (5% srážky při placení do 60 dnů od konce měsíce faktury nebo šestiměsíční směnka) se značně překročují. Směnek velmi značně ubylo v poslední době. U kterési firmy činily směnky ještě před 10 léty asi 259%, dnes jen 10%. Zhoršení podmínek přivoděno z čásli tím, že technika průmyslu stávkářského učinila v posledních letech značné pokroky, že založeny nové podniky a dosavadní zvětšeny, čím se podařilo sice vytlačiti cizí soutěž z domácího trhu, čímž ale současně ne- obyčejně posílena soutěž domácí, tím více, že vývoz nestoupá již jako dříve a že speciálně vývoz do bal- kánských statů naráží na značné překážky, které patrně ještě vzrostou. Zboží pletené a stávkové stalo se v poslední době zbožím modním a při rychlém střídání se mod pracuje se zvláště jen na objed- návky. Se značným významem jest i pokles sprostřed- kovatelského obchodu, který ovšem souvisí s velikou specialisací průmyslu v posledním desítiletí. Za úče- lem zlepšení platebních podmínek, které se rok za rokem zhoršují, učiněna řada návrhů, jež by bylo lze z části uskutečniti zákonodárně, z části své- pomocí. Tak žádáno z jedné strany snížení promičecí lhůty co do pohledávek úrokových, dále zákonná úprava informační siužby. Spolek stávkařský pokusií se před léty o úpravu poměrů a byť se zdařilo část firem pro snahy tyto získati, zmařen pokus odporem menšiny. K žádosti účastníků učiní zúčastněné ko- mory pokus o dohodu. Tehdejší návrhy budou v jed notlivých instancích předloženy interessentům ku po radě a snad bude lze takto rovnati cestu nápravě. Uherské obili v letošní kampanl. Pojednávají o zásobování obilním Evropy v končicím roc sklizňovém 1904—5 a zdůrazňujíc pozoruhodný moment, jak Rusko stačilo úplně bez pomoci ame- rické Unie na opaťření evropského trhu, dotýká se »Neuo Fr. Pr.« i poměrů na domácím našem trhu Z čísel tuto uvedených jest opět jen patrno, jak značným jest význam společného celního území pro uherské zemědělství. Předlitavsko mělo co do pšenice průměrnou sklizeň a dovozní jeho potřeba nebyla tu vyšší kampaně 1903—4. Za to ale klesla sklizen uherská o 20% oproti roku 1903. Přes to, že nebyla dovozní potřeba této poloviny říšské větší a přes to. že světová cena pšenice jen o něco málo převýšila cenu roku předchozího, zdařilo se uherským země- dělcům dosíci v pivých měsících po sklizni ceny pše- nice (rozumí se i pro prodej do Předlitavska), v které plně vyjádřeny celní ochrana a dopravní vý- hody říše oproti cizímu dovozu, t. j. cena u he- ské pšenice byla o 21/2 až 31/2 K vyšs ceny světové a za tuto cenu prodal uherští pěstitelé dvě třetiny s ve sklizně. Přes úbytek co do množství nebude pro uberského zeměděice eflekt peněžní horší r. 1903 —4. Tento příznivý výsledek umožněn pouze a pouze ochranou celní na celém společném území celním. Uhorské vyslěhovalectví Rěkou. V posledních dnech přibyl opětně veliký parník Cunardské linie do Rěky, aby dopravil uherské vystěhovalce do No- vého Yorku. Během tří týdnů je to třetí loď (10, 18. května a 1. června), která pluje z Řteky. Každá loď dopravuje do ciziny 2000 cestujících v mezi- palubl. Dle dosavadních přihlášek má společnost za to, že se dosavadní proud vystěhovalců neoslabí a přibude následkem toho každých 10——12 dnů do Rěky nová loď vystěhovalecká. Brněnská továrna strojů. Správní rada Prve brněnské společnosti továrny strojů usnesla se na- vrhnouti valné hromadě, aby z čistého zisku 664.250 korun placena byla dividenda 119% t. j. 22 korun n akcii. Loni placeno 590. Bavlna. Cenový vzestup americké bavlny, který ovšem v pusledních dnech se opět tříští, tkví, jak jsme již uvedli, zvláště v nevalně příznivém posudku výslednosti nové sklizně. Dle předběžných odnadů sklizňových novoyorského odborného listu (»Fin. Chron.«), bude letošní americká sklizeň bavlny menší lonské. Pěstební plocha odhaduje se o 4 procenta níže, než loni. Tenkráte obděláváno bylo bavlnou 32,364.000 akrů, letošní odhady udávají plochu letoš- ního osevu jen 28,808.000 akrů. Nejvíce obmezeno pěstění bavlny v Arkansasu, kde redukce činí aá 14 proc. V Severní Karolině, Mississippi a Texasu odhaduje se redukce na 13 proc., v Alabamě nak proc. Kultury v Texasu a Alabamě dosti pokročily V severních státech jest slav normální, na západním obvodu bylo počasí poněkud chladné. Deště měly skoro všude vliv na vývoj osevu. Nejlepší vyhlídky jsou v Alabamě a v atlantických stálech. — Úřadn odhad sklizňový americké bavlny zní Průměrný stav 77.2 proc. proti tonským 79 proc. osevní plocha jest o 11.4 proc. menší. Divné poměry na německém trhu s kožemi »Beri. Tagbl « sdeloje: Vysoké ceny koži zamrstna vají již po léta koželuhy a obchodnlky. Při dražbách byly hlavními oporami vysokých cen skoro vždy tytéž firmy a opětně vyslovovany domněnky, že se jim dostává od jatečního společenstva zvlaštních. tak zv. nabidkových prémií. Domněnky tyto vždy vyvracovány. Před zahajením poslední berlínské aukce žádal kterýsi kupec vedení dražby o zprávu ději-li se zde podobné pokusy, což popřeno. Potom prohlásil dotčený kupec, že vede s jinou společnos spor, v jehož průběhu se ukázalo, že podobné boni fikace se skutečně platí. V kruzích interessovaný uvažuje se nyní o tom, možno-li soudně zakročit proti temuto zlořádu, kterým se zavazují určité firmy ke zvyšování cen. Káva. Die sdělení haverské firmy Nortz a spol odhaduje Kriesche dovoz kávy v tomto měsíci v Ru na 20000 a v Santosu na 275.000 pyllů. Různé zprávy. Výkaz německé banky říš ské z konce měsíce přináší tylo změny: Kovový poklad — 50 mill, směnky + 64, lombardy + 10 cenné papíry — 49, oběh bankovek + 44, žírový účet — 100 mill. mk. Zvětšení poslední přivoděno zvlaště potřebou vlady k výplaté pokladničních po- ukázek. — Nová norimberská banka, kterou zřizuje berlínská diskontní společnost, bude slout »Bavorská diskontní a směneční banka« a zříd filiálku v Augšpurku (z tamější bankovní firmy Bonnefovy). Ruská slátní banka. Dle výkazu ruské státní banky z 8. (21. května čmní zlalý pokla 1.015 863.963 rublů (o 800.000 rublů méně než v týdnu předchozím). Oběh bankovek nezměněn (970.000.000 r. Pstrohradská bursa. Neňspěch ruského loďstr zarazil na chvili bursu, ale po prvním překvapení spe- kulace kalkulovala příznivě. Bursovní kruhy počí- tají, že reformy, které ruská vláda dříve pouze sli- bovala, nyní po takovém nezdaru budou rýchlým tempem prováděny a že snad dokonce i brzo můte dojíti k míru. Pod těmito dojmy panovala zejmen v druhé polovici týdne značná koupěchtivost, a zvlá ště hodnoty metalurgické mohly se vyšinouti v po předí obchodu. Ziráta ballického lodstva bude mi
#16 alto_textblock #16
v zápětí nové státní objednávky u železáren. Tr bankovní zachoval téměř stejné záznamy a přechod- ně ochabnutí kursů bylo opětně nahraženo reprisou Akcie diskontní banky kolísaly mezi 370 a 368 a končí 371; akcie mezinárodní banky pohybovaly s mezi 343 a 340, akcie ruské banky ustoupily se 317 na 314 a vyšinuly se opět na dřívější kurs. Akcie ruské průmyslové banky se v kursu nezměnily. Ci- telněji ochably pouze akcie volžskokamské banky, které byly realisacemi stlačeny se 750 na 730. Akcie rusko-čínské banky ustoupily současně o 5 rublů n 172. Z pojišťoven byly realisovány akcie spol. Sala- mandra po 379. Z bank zemelných klesly akcie vi- lenské banky o 6 roblů na 439, akcie kyjev- ské banky byly brány z trhu po 520, tulské banky po 301 a charkovské banky po 240. Z drah objevilo se zboží v akciích moskevskovind. rybinské dráhy po 91.50 a v akciích jihovýchodní dráhy po 132.—130.50. V hodnotách železářských byl velice čilý obchod a v popředí obratů stály Puti- lovské, které kupovala spekulace na deklarovanou di- videndu ve výši 71/2 ruble proti 54/2 roku lonského. Kurs vzpružil se hned na pondělni burse ze 127.5 na 131.— a kolísal později mezi 126.— a 128.50. Putilovské železárny jarkož i ostatní závody toho druhu jsou velice dobře zaměstnány a budou-li moci klidně bez stávek pracovati, budou též i jejich zisky silně převyšovati výši posledních let. Velice čifý ob- chod konal se v akciích Sermovských železáren, které byly brány z trhu po 219.50 až 216.—. Akcie Hart- manských strojíren obchodovaly se po 226.50 až 229.— a končí 227.—. Akcie petrohradské mětalucg- cké společnosti stouply koncem týdne na 152.—. Ni- kopolské ustoupily o 1 rubl na 83.—, Brjanské pře- chodně stouply na 169.— a zlevnily posléze na 166.50 Kolomna byly kupovány po 395.— až 392 ——, Mal- cevské po 285.—, Bonhay po 217.— až 218 —a Doněc Zurjevské po 114.5) až 113.——. Z vagonek zlevnily baltické o 10 r. na 880.—, Fénix ustoupůy o 2 r. na 226.— a Dvigatěl znamenaly 78.—, Brjan- ské uhelné zlevnily na 117.—. Hodnoty petrolejové měly nepravidelný, místy i divoký trh. Akcie spol. Baku nejvíce kolisaty a zejmena po vykonání upiso- vacího práva byl obchod nepravidelný; kurs nejdříve klesl ze 37C.— až na 355.— a pak vyšinul se opět na 373.—. Akcie Mantaševské společ. stouply ze 185.— na 190.—, kdežto akciu Kaspijské spol. trpěly reali- sacemi a kolísaly mezi 4700 a 7800. Ruské státní papíry vesměs své dřívější záznamy udržely. Nová 5procentní renta znamenala 96.—, losy z r. 1864 zlevnily o 2 ruble na 376.— a losy z r. 1866 ustou pily ze 289.— na 285.50. Ústřední spolsk pro průmysl řepového oukru v rak uherském mocnářsívi koná v pondělí dne 19. června o 4. hodině odpol valnou hromadu v Praze v sále Obchodní a živ ostenské komory na Joseí ském náměstí (v novém paláci). Na jednacím pořadu jsou: I. Záležitosti spolkové. II. Všeobecné záleži- losti průmyslu cukerního. 1. Návrh zákona, týkající se zákazu rayonování řep. 2. O použití cukru při výrobě potravin. 3. Snížení daně z cukru. Konkurs byl prohlášen krajským soudem v Č- ské Lípě na jmění Josefy Schreibrové, maji- telky konfekce ve Varnsdorfu. Konkursní komisat předu sta okresního soudu ve Varnsdorfu, správce dr. Katz, advokát tamtéž. Schůza věřitelů 13. června, přihlášky do 8. července, rok likvidační 17. července. Insolvence Bernadis a Visintini, protok. firma v Gradišce. L Rosenthal, obchod se smišeným zbo- žím v Temešváru. B. Lieblichová, obchodnice v Kra- kově. N Oberhard, protok. ficma v Přemyšlu. Josek Kollek, obchodník ve Slavkově. Jan Malý, krejčí v Roudnici. Spolek obuvníků »Kraj«, zapsané spole- čenstvo s ručením obmezeným ve Lvové. Jan Tasch- nar, obchodník v Plzni. A Rosenzwaig, obchod s ga- lanterním zbožím v Pardubících. Josefa Sachislová, modistka v Praze, v Marianské ulici. Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytč v pondělí dne 5. června 1905 přihlášeno jest 27a kusů hovězího dobytka původu domácího, 360 kust původu haličského a 30 kusů původu uherského. Banky, záložny a spořitelny. Zemská banka království českého Stav 31. května 1905: Základní fond závodní 10,000.000 K. Vklady: a) na běžný účet K 36,3 45.7441 07, b) na pokl. poukázky K 11,209 400 —, c) na vkladní knižky K 9,444 841.12 (= K 56,999. 982. 19) Vklady z obchodů zápůjčkov. K 47,085 279 67 Komunální dlužní úpisy v oběhu 322,49 1 200k Meliorační úpisy v oběhu K 11,86 1.600.—. Železniční úpisy v oběhu K 123,514.600.— Komunální zápůjčky K 322,738 536.—, Melio- rační zápůjěky K 13,898.975.34. Železniční zápůjčky K 125,439 208 51. Hypoteční zápůjčky K 8,112 885.60. Stavební úvěry K 133 200.— Zásoba směnek K 49,655.896 79. Záloha na cenné papíry K 167.510.—. Uhražený konto- korrent K 20,459 242. 81. Zásoba cenných pa- pírů K 31,118.524 95. Deposita v uschování ve správě K 159,015.787 59. * ..
#17 alto_textblock #17
Za měsíc květen 1905 vykazuj
#18 alto_textblock #18
vklady výplaty korun 55 40 Spoř. měst. v Nov. Strašecí 100 88 Obč. zál. v Roudnici nad L 188.955 275.964 Zálož. a úvěrní b. v Praze 70.2 53.472 Zálož. v Hradci Králo v 130 621 146.85 Měst. spořiteina na Mělnice 205 554 249.27 740 888 686 89 Spořitelna král. města Plzně 202.158 301.50 Spoř. měst. v Poděbradech Spořitelna města Soběslavi 16 8. 232 186.511 Občanska záložna v Nachodě 99. 065 69. 412 Spořitelna v Domažlicích 180. 793 175.19 Národní záložna v Praze 102 257 67.851 40.431 Spořitelna města Přeštie . 26.910
#19 alto_textblock #19
Trhy peněžni. Z Vidna, 3. června. (Závěrečné úřadn kursy.) Únorová renta květnová . . červenc. říjnová rakouská » zlatá » kor. uherská » zlata » kor rak. invest. renta uher. » 4% zást. listy Hyp. banky král. č. 31/2% zást. l. Hyp. banky král č. 4% kom. dluhop Zem. banky kr. č 4% žel. dl. úpisy Zem. banky kr.č státní losy 150 po 50U zl. 192 50 po 100 zl. 290.— statní losy 186 485- losy úvěrního úst vídeň. I. komun 942 169 75 lisské iosy 143— turecké losy 1645.— rak. uh. banka 661 50 rak. úvěrní ústav 307.— b. angio rakouska 541.— vídeňska untonka 454 75 b. pro země rak- uh. úvěrní banka 776 3 551 .50 banik. jednola 1008.— r úst pro uv. poz Česká průmyslová 416 — banka. . .. 407 — rolu. úvěr. banka česká b. Umon 247.— Živnost. banka 245.— králodvor. cement. 945.— Eskonlní sazby 23/4—31/2 procenta. Rozsáhlé místní realisace, podnikané v souvislost se sitnaci v Uhrách, tisnily zvačné. Konec na pest- ské koupě mímně zotavsný. Dodatečná bursa: Are- ditky 862 25, nborské kieditky 778, stálmua dráha oné alpinky 525.50.
#20 alto_textblock #20
101051 Ivovskočernovická 787 — 1060 spol. st. dro rak uh 66 1 50 100. 4 jižní dráha . . 88 4 101 10 štvrsko hr.-kö. —. — 119.90 severní dráha . 5820.— 100. 50 rak. severozáp dr. 428.— 117 9. pardubická dráha — 97 75 polabska dráha 443 50 česká sev. dráha- 364.— buštěhradská A —.— 1091.— B —.— pražsko - duchcov —.— ducheov. podmok 2320. - ústecko tepl. dr. dunaj, paroplaveb. 9a1.— rakouský Lloyd 678.— turecka labák rež 363.— rak. zbrojovka 606.— Rudolfova hut 524 — alpská montan sp rým.-muraň, spol. 850.— 525 —— Poldina huť. praž, želez. sp. 2647 — česka montan. sp. 1543.— Danék . . 457.— zapadočeská ubl. 259.50 severočeska uhl. mustecka uhil. sp. 650.— videň. stavenní sp -.— birtenberské . . 1023 — Schodnica 630.— baličsko-karpatské 985 — pesťaka vagonsa —. — devisa nemecka . 117.35 , pařižska . 95.40 , curyšská 95 „ londynská 240 dvacetifrans 19 10 marka papírová . 117.35 rub . 253 25
#21 alto_textblock #21
93 25
#22 alto_textblock #22
89. 20
#23 alto_textblock #23
100. 35
#24 alto_textblock #24
95.—
#25 alto_textblock #25
100.25
#26 alto_textblock #26
100.25
#27 alto_textblock #27
159.—