ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 6c876d40-78e9-11dc-adad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
4. června 1905. Číslo 152.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 3.
#4 alto_textblock #4
čnech z Říma, nepřipouštějí naděje, že by se otázka staroslovanské bohoslužby v chorvat- ských diécesích vyřídila definitivně již nyní ve prospěch Chorvatů. „Obzor“, pojednávající o biskupských konferencích, zaznamenává jak ríznamný fakt, že římská kurie zakázala svým ergánům psáti ve prospěch hlaholské boho- služby, jako svým časem zapověděla nedávno zesnulému kanovníku Tkalčiči uveřejňovati „Obzoru“ studie o právech chorvatského ná- nda na slovanskou liturgii: Vidí v tom důkaz. že otázka hlaholská se neřeší se slanovisk čistě církevního, nýbrž že rozhodují tu téz ohledy politické, zejmena vlašské přesvědčen všech nejvyšších církevních funkcionářů i sa- ného papeže, v druhé řadě pak patrná odvislost kurie od trojspolku a rakouské diplo- nacie, která, jak známo, slovanskou boho- službu pokládá za jakýsi irredentský prostředek jžního Slovanstva. „Obzor“ konči svou úvahu přesvědčením, že odpor římské kurie proti oprávněnému a různými papožskými dekrety za- mčenému požadavku vzbudí v Chorvatsku ještě větší reakci, než pověstná afféra sv.-jeronym- ského ústavu v Řiímě.
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy zahraničné.
#6 alto_textblock #6
V Praze, 3. června. Anglický systém světové politiky. Pod tímto názvem vydal náš pařížský do pisovatel René Henry brožurku, jež jes zvláštním otiskem z revne »Annales des scien tes politiques«. Henry svým jasným a důklad ným způsobem podává obraz velkých proudů jimiž se ubírá nynější zahraniční, světová poli- tika anglická a jejíž nejvýznačnějším úkazem je obrat proti Německu. Henry pouka zuje zejmena na články známého pseudonyma z »Fortnightly Review« Calchasa, píšícího prol Německu, předpovídajícího nebezpečí politické a hospodářské rozpínavosti germánské. Calehas vidl nezbytnost protiněmecké orientace anglické politiky. Základní formulí této nové politiky má být: »Žádný zájem anglický nemůže být uspo- kojen uspokojením jakéhokoliv zájmu něme ckého.« Dále píše tentýž autor: »Némei jsou nazýváni Japonci: »Kawaji-Doroba«, což zna mená zloději požární, lupiči, kteři vnikají pod záminkou pomoci do hoříeího stavení a odná- bejí majetek. Přezdívka tato je nejen vtipna, sle i pravdiva, a měla by býti zanešena do rukověti zásad diplomatických v Anglii,« Ně- mecko se připravuje ze všech sil, aby Anglii odňalo převahu na moři. Populace, obchod, bohatství Německa rostou. S tím i energiea podnikavost říše, založené Bismarkem. Nynější císař rozmnožuje neunavně loďstvo. Němci byli vojenskými učiteli Japonska. Jsou nejmyslivěj- ším a nejčinnějším národem západu. Brzo je- jich lodstvo se vyrovná anglickému. Již nyn Němci ve všech končinách světa vedou skrytý boj proti Anglii. Německý pověstný »Drang« je zejmena nebezpečným Velké Britanii. Mnohem nebezpečnější nežli Francii. Calehas není ne- přítelem Ruska, ale jako svobodomyslný Angli- čan nenávidí autokracii. Přeje Rusku reformy konslituelní a finanční, vnitřní obrození. Prohla- šuje, že Anglie nesmí opustit svou alliane s Japonskem, již vzhledem k možněmu doroz- umění Ruska s Německem. Avšak bojí sa té přílišného vzrůstu moci japonské. Největším ne- přitelem Anglie na Dálném Východě mohlo by býti spíše Japonsko nežli Rusko, tvrdí T. W Crostand ve své »Pravdě o Japonsku« a přeje si, aby evropské mocnosti udržovaly bojechtivé Jspončíky na jejich místě. Calchas navrhuje aby záležitost nejzazšího Východu při nejbližší přlležitosti byla předložena kongresu a učiněn konec válce. Svolání kongresu navrhuje anglický publicista do Paříže.
#7 alto_textblock #7
Marocká otázka. Anglický vyslanec Lowther přibyl již do Feu. Vojsko tvořilo při vjezdu jeho špalír. Vttní obřadník a ministr vojenství i ministr nhrničných věcí vyslance uvítali jmenem sul- tnorým. Nyní přiznává také orgán Deleasséův Mleps«, že francouzské požadavky byly sul- linem marockým odmitnuty a že má dnes ně- neeký vyslanec Tattenbach u sultána hlavní slovo. Jest to jeden z největších neúspěchů iancouzské politiky, píše »Temps« a tím smut- nájš — může dodati přísný kritik nové politiky trancouzské — že Francie za pouhé naděje v Marokku byla se již předem zřekla pevných nslarých posie svých na jiných místech, zvláště v Egyptě na prospěch Anglie a v Tripolisu na prorpěch Italie. A že z doufání v získ angli- ckálo přátelství rozmrzela Rusko. Hrst ruských jslot alliančních pustila a pytel nadějí do Anglie skázal se nyní prázdným.
#8 alto_textblock #8
Další doplňovaci volba v Anglii. Při sněmovní volbě za Michester zvolen byl lord Edmond Talbot, konservativee, jenž, byv povolán do pokladničního úřadu, nové volbě podrobiti se musil, poznovu 4174 hl.; liberální protikandidát dostal 3762 hlasy
#9 alto_textblock #9
a
#10 alto_textblock #10
Sňatek následníka německého. Vévodkyně Cecilie, nevěsta korunního prinee němeekého, přibyla již z Meklenburku do Ber- lna. Na nádraží byla uvítána vrchním štolbou dsalovým a guvernérem berlínským i policej nln presidenlem, kteři doprovodili ji portálem, rtiemi zdobeným, ke slavnostnímu povozu. Po ceslě sypány růže; davy na cestě k zámku »Belevue« vítaly ji voláním »slávy«. V zámku pozdravili příští cisařovnu německou dvorn hodnstáři, ministři, generální pobočníci i admi- rálorě a la suite. Po vjezdu byla rodinná sní- daně. Vilém II. přijímal v rytířské sini blaho- přání poselstev cizích států, mimo jiné i prineů eizích, kteří mu odevzdali vlastnoruční listy svýth suverénův. S dědicem hohenzollernským spojí se tu zástupkyně dynastie, jež v Německu slynula konservatismem ze všech nejtužším jež podnes, jediná v celé říši, odpírá zemi své ldoré zastoupení.
#11 alto_textblock #11
K attentátu na krále Alfonsa XIll. Kdo alientát vykonal? Za bezprostředního vykonatele attentátu po- kládá dnes policie pařížská Alexandra Fer- rasa neb Farrasa, muže teprve 25letého, zrozeného v Barceloně, podomního obchodník
#12 alto_textblock #12
s falešnými šperky. Ferras má černě vlasy černé oči, dlouhé brvy a plný vous, který si nepochybně dal po altentátu sejmouti. Jest tváře velmi hezké a dává si velice záležeti zvláště na svém vzhůru zakrouceném kníru. Chodl též pěkně oděn. Od 26. m. m. zmizel ale, jak již sděleno, z hotelu v rue Maitre Albert, v němž bydlil. Tu sdělili: Ferras bydlil v hotelu osm měsíců, choval se zdvořile, klidně, málomluvně; nepil nikdy lihových nápojů, živil se často též jen chlebem a cibulí. Stýkal se jen s jedním krajanem svým Bocou, jenž z opatrnosti nyní též zatčen byl. Nejprve Ferras pracoval jako krejčí a teprve později věnoval se obchodu podomnímu. 26. m. m. odjel na kole z hotelu a více ze nevrátil. Zúčastnil se též schůze anarchistické na burse práce. Drubá prázdná puma, jež byla hozena po attentátu na ulici, byla nepochybně Ferrasem odhozena, když první puma minula se cíle a když vůz s králem byl již odjel.
#13 alto_textblock #13
Charles Malato. Spoluzatčený Malato přiznává, jak jsme již sdělili, že zásilka z Barcelony byla na něj adre- sována a že věděl, že — dle tvaru její — ob- sahuje pumy, resp. kovové obaly na třaskaviny Nevěděl jen ale, k jakému účeli jsou určeny Když se nikdo ale o pumy nehlásil, hodil prý je do hradebních příkopův. Nádenník Caunssonel. jehož žena Malatovi posluhovala, tvrdí však,že Malato předem již věděl a jemu se též o tom zmínil, že zásilku takovou z Barcelony dostane. Odesílatelem pum byl prý jistý Antonio Pratsy Villa. Caunsonell byl ponechán na svobodě. Po- licií nalezen byl též rukopis článku, psaný Ma- latem pro anarchistický list »Espagne inqui- sitoriale« a vyzývající k zavraždění krále Alfonsa. Rukopis nalezen byl u spoluvinníka Ma- lotova, Valliny. Malato pracoval do nedávna při dreyfusardském listu »Aurore«, byl ale pr anarchistické smýšlení vydavatelem Clemence- auem propuštěn. Otec jeho byl Vlach, matk Francouzka.
#14 alto_textblock #14
Další zalýkání. V noci na včerejšek zatčeni na mostu Alex- andrově v Paříži anarchisté Robiori, Dulilleul Roubaud, 22—24 let staří, protože pronášel hrozebné výkřiky proti Alfonsu XIII. Lid je př odvádění přes obranu policie tak ztýral, že byl v hrozném stavu a těžce zraněni do vězení do-
#15 alto_textblock #15
praveni.
#16 alto_textblock #16
Zmizelé pumy. Zatčený anarchista Vallina odebral se včera se soudcem vyšetřujíeím do lesiku víroflayského, kdež, jak byl tvrdil, s Ferrasem pohřešované pumy byl zakopal. Na místě pum ale nalezeny jen dva španělské listy. Vallina prohlásil, že pumy musil někdo zatím odnésti, že tam určitě zakopány byly. Ve přičině attentátu dodal: »Ne- máme zášti proti králově osobě, nýbrž prot království, vládě a církví.«
#17 alto_textblock #17
Nový úklad proli králi? Alfons XIII. vykonal včera řadu projížděk po Paříži. Sledoval ve vzduchoplaveckém klubu vzlet balonu, závody automobilů v lesiku bou- lognském, byl přítomen ve Vincennes vojenské přehlídce a navštívil večer »Theátre frangaises, kdež činěny mu diváky ovace. Když jel po půlnoci zpět, splašili se provolává n ím lidu koně kyrysnické družiny, př čemž několik jezdců bylo shozeno se sedla a čtyři z nich těžce byli zraněni. Nehoda ta učinila na krále tísnivý dojem, zvláště když ještě před odeho- dem jeho z divadla nalezeny byly pobliž »Theätre francais« v ulie Richelieu tři podezřelé litinov válce, pevně uzavřené. Dnes budou v chemické laboratoři prozkoumány. Policie míní však, že běží o špatný žert. Slavnostní vůz, v němž za atlentátu Loubet a král Alfons jeli, byl na rozkaz soudce foto grafován. Zadní čásť vozu jest na mnohých místech střepinou pumy poškožena. Nový pumový aftentát. Včera o 5. hod. odpoledne vybuchla v pa- láci barcelonského guverného, jak jsme již sdělil v odpoledníku, puma, jež způsobtla značné škody Následkem toho provedeno v Barceloně rozsáhlé zatýkání, v němž se ješté pokračuje. Nalezeny prý i důležilé šifrované listiny a objeveny další stopy barcelonského spiknutí. Pro případ, že by se byl pařižský attentát zdařil, mělo býti prý ve Španělsku způsobeno povstalecké hnutí. Ovšem třeba míti na mysli, že policie španělská po svém zvyku nyní sama si plně pře- piná, aby byla záminka k revokačním opatřením. Ministerská rada španělská zabývala se skutečné ještě včera těmito »objevy«, učinénými barce- lonskou policií.
#18 alto_textblock #18
Přípitky po attentátu. Dnes pořádal president Loubet na počes krále španělského v Elysejském paláci hostinu Král Alfons pronesl při ní přípitek, v němž chválil »krásnou armádu francouzskou« a dodal že nezapomene nikdy, že naleza- se v průvodu Loubetově, kdy unikl nebezpečí, jež hrozí všem hlavám státním. Na konec připil král i na zdraví Lou- betovo, na slávu francouzské armády a na blaho Francie. Loubet děkoval za královu chváluo armádě i děl, že král prý roztomilosti svou i odvahou získal srdce všech Francouzů, jichž blahopřání provázeti ho budou pozejiří na cestě do spřátelené země — Anglie — jež se chystá k okázalému uvítání jeho. President připil na slávu spřátelené armády, na blaho Španěl a na dlouhé a šťastné panování krále Alfonsa. Oba připitky vyslechnuty, jak obvykle, stoje.
#19 alto_textblock #19
Altentát dýkou. Také italské město Bari bylo včera jevi- štěm anarchistického attentátu. Při procesi cír kevním vrhl se jistý anarchista na konsul Galla a vrazil mu dýku do obličeje. Vznikla veliká panika, při níž rozbit kříž a ně kolik obrazů svatých a duchovní k zemi zpo ráženi. Zatčený útočník prohlásil, že nemoh ztrpěti, aby byl prý ohlupován lid takovým procesími.
#20 alto_textblock #20
Zakázaný sjezd anarchistický. Konference anarchistů německých, jež se měla konati v jisté malé vesnici u Jeny o svát cích svatodušních, byla místními úřady z r ázána.
#21 alto_textblock #21
XII. národní slavnost Spolku pro české feriální osady.
#22 alto_textblock #22
Jaký to rušný život rozvířil se včera od- poledne pod širým nebem, pod košatými věko- vitými velikány i v nádherných dvoranách Žo- fína! Kamkoli oko pohlédlo, všude a v každém koutku panovalo veselí, jehož strůjci byla školnn mládež. Zase jednou slavila výroční svátek, uspořádaný péčí Spolku pro české feriální osady a za mocné záštity měslské rady, vždy starostlivé a pečlivé matičky Prahy. Rok za rokem těší se školní drobotina na tyto dva sváteční dny, mě- síce, týdny a hodiny počítány do onoho oka- mžiku, kdy se seřadi v postrých kostýmech az zvuků hudební kapely pochodem ubírati se budou ulicemi Prahy na Žofín, pod svěží zeleň. kde zúčastní se různých zábav a radovánek. Dvojí krásný účel sledují tyto slavnosti Spolku feriálních osad. Poskytují příjemné pobavení školní mládeži a vlasteneckému obecenstvu dá- vají příležitost osvédčiti svoji přízeň snahám spolku, který si obral za krásný a ušlechtilý úkol, vysílati na příjemný a posilující vzduel venkovský chudé dítky pražské, které bez pod- pory Spolku za brány města by se nedostaly Této přiležitosti k osvědčení sympatil a pří- chylnosti k ubohým těm školáčkům měly by po- užit dnošního dne veškeré vrstvy obyvatelstva našeho města. Bylo povznášející podívání, když včera odpoledne dáma v hedvábném úboru tisnila se před pokladnou vedle prosté ženya obě puzeny byly stejnou snahou: přinésti pří- spěvek na ušlechtilý účel Spolku. Dnes zvláště naskytuje se k osvědčení přízně vhodná příleži- test a obecenstvo pražské dojista splní veškeré očekávání. Vždyť zástup chorých dítek s ne- výslovnou radosti očekává onen blahý oka- mžik, kdy budou odvezeny na svěží vzduch venkovský a jak neskonalý zármutek svíral by jich mladá srděčka po zvěsti, že nemohou všechny odjeti, že Spolek nedosáhl potřebnou výši podpory! Nechť nikdo neopomene Ines složiti obolus na lidumilný účel Spolku a uváží při tom tu okolnost, že dobře činí ve prospěch nevinných a podpory zasluhujících dítek. Dnesbudiž heslem všech kruhu pražského obyvatelstva: vzhůru na Žofiní Slavnost zahájena včera o 3. hodině odpol. starostou měst pražských p. drem. Srbem který uvítán u příchodu na ostrov předsedou spolku p. Mellanem, výborem spolku a vý borom slavnosti, v čele s předsedkyní pan Hrdličkovou, delegáty rady městské jak zástupci profektora a sice měst. radními Hubáčkem a drem. Štychem, načež špa- lírem tisíců pestře oděných dítek prošel, z srdečných ovací malých těchto účastníků do vel- kého sálu žofinského. Po zapění slavnostního sboru od Maláta téměř dvěma sty malých pěvců předstoupil před shromážděné hodnosty starosta apolku pan Ferd. Mellan a jménem spolku i všech shro mážděných dítek srdečnými slovy starostu ostatní přítomné hosty uvítal. Ukázav stručně na význam a důležitost spolku, který zachra- ňuje nejdražší poklad našeho národa, totiž zdravi dorostu našeho, pokračoval: „Příchod váš, pane starosto, jenž jest navým uznáním práce a zá- služné činnosti spolku našeho, očekává s námi zástup malých deli, neboť je to jejich don — den pravého, upřímného veselí a dětského štěstí. Ano, radují se děti a jsou šťastny, jak jen ditě šťastno býti může! Ale radost jejich jest i radostí naší, ježto pro ně pracujeme a jim i zasvětili jsme poctivou snahu a práci naši. Kéž zářivý příklad král. naší Prahy, která patr k největším dobrodincům spolku našeho, najde všude podobné přátele, aby mohl pomoci všem prosícím a všem toužícím! K tomu cíli pracu- jeme. A šťastni jsme, že tolik vzácného poroz- umění přichází nám vstříc z řad ušlechtilých a uvědomělých přátel dobré věci a že obětavé pedpory dostává se nám od slavné rady král. Prahy!“ Řečník končí pak za bouřlivého sou- hlasu přítomných vzdáním díků za dosavadn podporu a proveláním „Slávy“ král. Praze i jej represenlaci. Starosta p. dr. Srb odvětil, že rád přišel aby podal důkaz své přízně a náklonnosti zá služné činnosti spolku a ubezpečil své další ne ochvějné podpory. Potom přednesla dívka v kroji vzletnou báseň „Veselá hodinka“ od Terezy Mellanovy načež po opětném zapění sboru dětskéhe spolku „Lukes“ na Smíchově, řízenéh p. učitelem Juliem Benešem, započala slavnost na ostrově. Z vystavených atrakci dlužno vytknouti ze- jmena zoologickou zahradu „Svět zvířat“, pak výstavu květin, lovení na suchu, zvláště pak poutalo evičení tyčemi a kužely, nesmírně se zamlouvaly slovanské tance, jež provedlo 400 kostýmovaných dítek, čilé návštěvě těšily se di- vadla, jízdy na živých koních atd. Program byl velmi poutavý, atrakce přítažlivé a těšily se znamenité pozornosti malých i velkých. Upozorňujeme, že celý včerejší program dnes o 3. hod. odpol. bude opakován, tak že do- jista i dnešní účastníci úplně budou uspokojeni Účel spolku tak humanitní zaslouží dojista pod- pory všeobecné a lze právem očekávati, že účasť bude imposantní. Heslem lidumilů dnes budiž: „Zofín!
#23 alto_textblock #23
Denní zprávy.
#24 alto_textblock #24
— Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné konal schůzi včera před sezením sněmu za předsednictví posl. dra. P- cáka. Ve schůzi rokováno bylo o předlohách týkajíeích se splavnění Vltavy v obvodu kr. bi města Prahy, kanalisace Labe od Mělníka d Jaroměře a uhražení nákladů na kanalisae Vltavy a Labe ve trati z Prahy do Ústí n. I O předlohách těchto podal zprávu posl. inženýn Kaftan. Po referátu jeho rozpředla se obšírná debata, po jejímž ukončení bylo jednohlasně usneseno hlasovati pro návrhy, které o řeče- ných záležitostech učiněny byly komisí roz počtovou. Dále jednáno bylo o zprávě komise pro veřejné práce o podporování železnie niž šího řádu. Zpráva ta týká se trati Poříči-Teplice Domažlice-Tachov, Dobřenice-Sadová, Opočno Dobruška, Mnichovo Hradiště-Křížany, Častolo vice Kvasiny, Štětl-Dubá-Doksy a Nové Hrady Německý Benešov, dále fridlandských okresních drah a drah v údoli Kamenice. Též o této zprávě podal referát posl. inženýr Kaftan, načež bylo jednohlasně usneseno hlasovati pro návrh komise pro veřejné práce o podporování ze- leznic nižšího řádu.
#25 alto_textblock #25
— Palčivé otázky. V debatě o předloz nouzové dotkli se řečníci dvou, té doby velice dů- ležitých otázek. Především naprosto neracionelního zásobování Prahy potravinami a následkem toho nebývalé drahoty na trzích našich a potom ne- vyřízené dosud otázky povinného všeobecného po- jištění a zřízení zemských pojišťoven, právě tak pro náhradu škod následkem živelních nehod, jako pojištění pro připad invalidity a stáří. Po- kud se týče otázky aprovisace, pronesli jsme již o věci té názor svůj. Ostalně se vrátíme ještě k této nad jiné důležité věci, jež bez vý- jimky dotýká se každého a jež v ohledu sociálním má význam, jako žádná druhá. Tentokráte dotknouti se chceme věci druhét zřízení zemských pojišťoven pro případ elementárních škod. Co do pojišťoven pro přl- pad stáří nalezá se akce v proudu, ovšem jen pokud se týče jednotlivých stavů, však nemají to býti zemské ústavy, jež převzaly by důležitý úkol, zabezpečiti obrovské majoritě lidí nema- jetných aspoň poněkud snesitelné stáří. O pen- sijním ústavě pro úřadníky soukromé a o akei v tomto směru na říšské radě zahájené přinesl jsme také již svůj soud. Pokud jde o zřízení ústavu pro povinné pojišténí proti škodám živel- ným, žel, že dosud nestalo se nic, jakkoli v ohledu tom nejedno již proneseno závažné nalehavé slovo. Všechny pokusy, zříditi toho druhu zemský ústav, zůstanou marné, pokud nezmění se vítr ve Vídni a ne- budou zlomeny vlivy oné nepolepšitelné koterie jež plní kanceláře, v nichž se definitivně rozhoduje a která i v oborech ležicích mim státní politiku nepřestává působiti v neblahých tradicích tereziánských, v tradicích centrali- stických. Dnes nemůže býti pochybnosti o tom, kde příčina, proč akce v zemích a zejmen v království českém, pokud jde o zřízení po- jišťoven proti škodám živelným, nemůže se hnouti z místa. Překážkou jsou proudy centra- listické v ministerských kanceláříck, kde maj utkvělou myšlenku, že povinné pojišťování vůbec nelze rozřašiti jinak, než formulkou centrali- stickou. V ohledu tom výstrahou může býti co děje se té doby s pensijním ústavem pro soukromé úřadníky, jehož organisace má býti směrodatná pro všechny pojišťovny ostatní, jež zřízeny budou. Tak s velikým důrazem pro- hlásil se chef věcí pojišťovacích v ministerstvu vnitra, odborný přednosta rytiř Wolf. Tento ministerský úřadník, v jehož rukou nalézá se řešení problemu, v jaké formě zřízeny budou povinné pojišťovny v Rakousku, trvá nezvratně na zásadě, že musí to býti ústavy říšskés sídlem správy ve Vídni a z Vídně řízené Aby se neřeklo, dovolil by milostivě, aby »úřady zemské« konaly věci čistě manipulační co nejzávažnější. Koncem by připustil nanej výše zemské instituce smirčích soudů, všal vlastní správu a rozbudování o věci nejdůleži- lější, o umístění hromadicích se kapitálů, z každou cenu chce ponechati Vídni. A poněvadž vláda trvá na řešení věci v této formě, proto nemůže akce zemská v tomto směru z místa Bude povinností zástupců národa českého a ve- škeré české veřejnosti s největším důrazems opříti páně Wolfovým nástrahám, jejichž ko- nečný cil opět neni jiný, než sesiliti na úko království a zemí a národů neněmeckých vliv i moc Vídně a dopomoci myšlence centralistické ku ještě většímu významu. Dokud nepřesvědč se vláda, že v dosavadním směru to naprosto nepůjde, že každá dobrá věc bez výjimky se ztroskotá o nepřeklenutelný rozpor mezi princi- pem autonomistickým a centralistickým, potu nebude nejmenší naděje, že uskuteční se ko- nečně, co je tužbou všech, jimž jde o hospo- dářské a sociální dobro, zříditi přímé ústavy pojišťovací a pensijní ve správě zemské. — Z královského hradu. Poslanec Břz novský nakreslil výmluvný obrázek ve své in terpellaci na sněmu podané starého sídla králů českých, hrdých Hradčan. Nastala cestovní sai sona a cizinci hrnou se opět do královského hradu, nad nímž provozuje dnes vládu pan zá mecký hejtman Zapletal. Cízinci uvidí tam, c děje se s nejvýmluvnějším pomníkem české slávy, s hradem, kde uložena koruna, jež panství ny nější dynastie »takového lesku byla dodala.« Ne- jen že se téměř pranic neobětuje na udržen hradu, ze všeho patrno, že lhostejno je pánům správeům jeho, jestli se rozvalí, když už to ne- jde, aby se tam spáchal vandalismus jako blízkými Černínskými kasárnami. Loni mělo se zu to, že pan Zapletal, jenž je dnes nejspolehli- vějším pilířem zdejší německé společnosti, se svým úřadem se rozloučí, však ukázala se opě všemohouenost jisté kliky, jež své chráněnee ani v okamžiku největšího nebezpečí neopustí Těchto dnů, kdy královská zahrada stala se po- jednou zahradou císařskou, měla tam rendezvou společnost, jež tak výborně umí snahy poněm- čovací krýti pláštíkem humanity a paní a dámy, z nichž mnohé v české Kosové Hoře, v Seze- micích, v Heřmanově Městci nalévaly ve svém mládí v krámeích svých otců kořalku, což ovšem samo o sobě není nic nečestného a jež dnes jsou hvězdami německé společnosti zdejší v pravdě mohly si libovati, že v zahradě králův českých cítí se jako doma. Je to sice smutné když jed národní zášti otravuje u nás i snahy lidumilné, jimž by v normálních poměrech každý kdo má srdce pro trpící, vzdal dojista největš uznání, však nemáme příčiny k nadšení oprot lidumilům, již jednou rukou přinášejí pomo ubohému, druhou ale snaží se oloupiti ho o ná- rodnost. Jakž by také mohlo býti jinak, když seznam spoluúčinkujících v královské zahradě byl až na malé výjimky totožný se seznamem spoluúčinkujících při lotošním »frühlingsfestu« v německém domě pořádaném ve prospěch Schulvereinu. Pokud se týče výhradně něme- ckých nápisů na hradě, divíme se velice, že oproti tomuto skandálu mičeli dosud páni, kteří mají příležitost pro- nésti soud svůj o této věci v kruzích rozhodujících, však i re- presentace obce pražské měla se už dávno ozvat. K vůli českému nápisu na nějaké veřejné budově bouří se celý okres německý u nás lhostejně se dosud pohlíželo se strany královského hlavního města na výhradně ně mecká označení, jež léta již hyzdí královský — Angličti hosté do Čech. Jak se dalo oče- kávati, jeví se v: všech kruzích naší společnost nejživější zájem pro návštěvu anglických redak- torů a spisovatelů, kteři vedením vyníkajícího
#26 alto_textblock #26
hrad.
#27 alto_textblock #27
publicisty a přítele národa českého p. Jamesa Bakera již ve středu dne 7. t. m. do našeho města zavítají. Program pražského pobytu mi- lých hostí, jak byl v poslední zprávě nastíněn, doznal v páteční schůzi vítacího výboru ještě rozšíření. Angličtí redaktoři navštíví totiž hned v prvý den svého pobytu u nás o 1/45. hodině odpolední městské museum. Teprve po jeho prohlídce pojedou do Náprstkova domu, kdež pro ně mezi jiným připravena bude také vý- stavka všech skvostných děl našeho písemnictví a zároveň výstavka veškerých překladů českých z anglické literatury. V osm hodin večer na- vštíví hostě pražského „Sokola“. Při ná- vštěvě zemského musea, jež určena je na pátek, zajímati je bude kollekce veškerých, v majetku musea se nalézajících publikací, odnášejících se k anglické básnířce Vestonce, již uspořádati se uvolil dr. Zíbrt. Ohledně návštěvy hradu Kar- lova Týna podniknul vítací výbor kroky, aby anglickým hostům výjimečně přístupnou se stala i kaple sv. Kateřiny a jest naděje, že téte prosbě bude vyhověno. — K žádosti Spolku ku po- vznosení návštěvy cizinců kooptován do vítacího výboru předseda jeho p. G. Zimek. Přípravy k velkému hudebnímu rautu, jejž na počest hostí anglických Spolek českých žurnalistů po- řádá, jsou téměř skončeny. Již dnes můžeme sděliti, že ze všech vrstev naší společnosti do- cházejí co nejčetnější přihlášky, tak že raut stane se bezpečně dostaveničkem veškeré praž- ské intelligence. Dvorana žofínská proměněna bude péčí vynikajicích sil uměleckých ve skvostný drawingroom, jenž veškeré účastníky valně mile překvapí. Vstupenky lze na průkaz pozvánky obdržeti v závodech F. A. Urbán- ka, Mojmíra Urbánka a E. Homolky (Král. Vinohrady). Vstupné za osobu 5 korun, za dvě osoby 8 korun, lístek rodinný (3 osoby) 10 korun. Reklamace vyřizuje jednatel Spolku českých žurnalistů R. Cejnek, red. „Politik“ V městech venkovských, jež hosté navštiviti ho- dlají, panuje pro návštěvu nejživější zájema činí se horlivé přípravy, aby i zde hostím byl po- byt co nejvíce zpříjemněn. Téměř všude jeví se snaha c prodloužení pobytu milých hostí, již však vzhledem ku přesně stanovenému programu sotva bude moci býti vyhověno. — Ruský list o sjezdech slovanských no- vinářů, »Moskevské Vědomosti« mají velmi sym- patický článek o posledním sjezdu slovanskýeh novinářů ve Volosku-Opatiji. Organisace slovan- ských novinářů, praví, roste a rozvíjí se každým rokem. Když před osmi lety v Praze vznikl myšlenka o organisaci slovanských novinářů, nikdo nemyslil, že nabude tak velikých rozměrů a stane se v budoucnosti mocným činitelem jak v kultuře, tak i v politice Slovanů. Nyní každý slovanský národ pochopuje význam té organi- sace, čehož důkazem je založení novinářských spolků ve všech slovanských zemích Rakouska kromě Uher, kde každá organisace Slovanů je nejen zapověděna, nýbrž i přísně pronásledo- vána. Sjezdy slovanských novinářů svolávají se buď do hlavních měst slovanských zemí Ra- kouska, nebo do jiných slovanských měst, těší se všeobecné symnatii. Na takových slovan- ských slavnostech představitelé tisku uzavírají svazky bratrské lásky, obeznamují se současně se slovanskými zeměmi a připravují půdu slo- vanské vzájemnosti. — Z České akademie. Ve schůzi I. třídy. jež se konala dne 27. kvétna za předsednictv prof. pana dra. Josefa Kalouska, po obšlr- ném referátě přijat k vydání do archivu »Nově nalezený zlomek formuláře biskupa Tobiáše z Be- chyně (r. 1279—1296)« od dra. K. Šebesty; oznámeno, že k Hejnicově »Listáři školství kutno- horského« právě dotištěn rejstřík, Zibrtovy »Bi- bliografie historické« dá se tyto dny do tisku III. dílu svazek druhý. Při tom svoleno histori- ckému spolku přepustiti za obvyklých podmínek 150 exemplářů III. dílu téže Zibrtovy »Biblio- grafle«. Předneseny zprávy o výzkumech archiv- ních, jež podnikli professoři brněnští pp. dr. Kame- niček a Rudolf Dvořák; s povděkem přijaty knižní dary zemského výboru moravského a pana dra. Čeňka Kliera. Usneseno vstoupiti ve styky s mad- ridskou » Real Aeademia de Jurisprudencia y Legislación« a na konec svoleno zasílati publi- kace třídní něklerým vážným korporacím, z nichž jmenovitě české klassické, filosofické a průmyslné kolleji sv. Prokopa v Lisle (Illinois) v severní Americe. — Kluby občanské. Občanský kl uh v Holešovicích Bubnech odbývá výboro- vou schůzi v úterý dne 6. června o 8. hodině večerní v hostinci »Na kovárně«.
#28 alto_textblock #28
— Poslanec p. dr. Lad Dvořák nám píše: Dnešní zprávu »Samostatnosti«, jakoby před mým návr- hem stran osnovy zákona o dě nických domeích byla bývala sněmu podána zpráva zemského výboru v téže věci, opravuji v ten rozum, že návrh svůj ve sněmu učinil jsem 26. května a že teprv třet schůzi po tomto mém návrhu byla ve sně- mu rozdůna tištěná zpráva zemského výboru, čímž teprv vešla ve známost členů sněmu. Že zemský výbor ve schůzi své 17. května učinil o dětnických domcích usnesení, bylo mi známo a také jsem tuto okolnost ve své řeči 26. května ve sněmu vý- slovně uvedl s díky příslušném referentu. Šlo mně však o to, aby záležitost tato ještě v tomto za- sedění přišla také na jednací pořad a proto jižv prvé schůzi klubovní před početím tohoto zasedání na vyřízení její ve sněmu jsem nalehal. Kdyby bylo u nás zvykem v polemice pravdu zachovati, byl by pisatel lokálky »Sam.« uvedl i druhou část mého navrho, ve které jsem navrhl udělení pod- pory družstvu dělnických domků v Lounech a byl by se z toho dovtípil, že oba tyto návrhy v jedno jsem spojil jen v zájmu věci samél Mimo to konstaluji, že tento návrh svůj podal jsem právě 26. května po poradě s členem zemského výboru jako referentem téhož dne konané a s jeho plným souhlasem! — V Praze, 3. června 1905. Dr. Lad. Dvořák. — Promoce. Pan JUC. Leopold Langer, kandidát advokacie z Křelovic, bude v ponděli dne 5. června o 111/2 hodině dopolední na české univer- sitě Karlo Ferdina ndově v Praze doktorem veškerých práv prohlášen. — Pan MUC. Josef Hybler, rodem ze Semii, bude ve středu dne 7. června o 1/212. hod. dopol. na c. k. universitě KarloFerdinandově v Praze za doktora veškerého lékařství veřejně prohlášen — Zprávy rodinné. Pan Oldřich Šlemín, před- nosta stanice sev.-západní dráhy v Ústí nad Úrlicí a paní Marie Šleminová roz. Kličkova, dcera hu- debního skladatele, professora při hudební konserva- toři a učitele hudby v akademii hrab. Straky, Josefa Kličky, slavili sňatek dne 31. května 1905. — Dn dne 4. června t. r. slaví sňatek velkoprůmyslník pan JUDr. Max Lasch, chef firmy Michael B. Tellen v Praze a v Hoře Kutné, se stečnou Gretou Den- hofovou z Prahy — Jmenování. Stavebními rady pro technickou službu u c. k. ředitelství pošt a telegrafů v Praze byli ministrem obchodu jmenováni c. k. vrchní sla- vební komisaři Jílek Václav a Šandor August. — Úmrti. V pátek zemiel v Chrudimi ve váky 58 let professor realného gymnasia pan Vacl v