Příloha k číslu 339. ročníku IV. roku 1900.

Redakce, administracea expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II efrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Hezapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vz danácto ho- dině polední. 8 h. Jednotlivé číslo za Telafon redakce č. 1126.

KA

ULKt

Lle

Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: 2.80 měsíčně . . . .. 8.40 čtyrtletně . .. celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko oštou: 3.— měsíčně . . . .. čtvrtletně ... K 8.— celoročně.... K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtyrtletně ... K 12.— celoročně.. .. K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- lie, Belgie a Anglie: čtvrtletně ... K .20 celoročně ... K 52.80 Telef, administrace I126.

Slunce vychází v 7 hodin 51 minutu ráno. Slunce zapadá ve 3 hodiny 56 minut večer

Pondělí: Sv. Melchiada, papeže.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Petra na Poříčí od 8 —12. t. m

Sjezd rolnictva českého ze zemí koruny Svatováclavské. Lk. — Ve veliké dvoraně pivovaru »u bílé labutě« na Poříčí v Praze po dva dny konal se imposantní sjezd rolnictva českého ze zemí koruny české. Rolnictvo, které svlažuje brázdy svým po- tem, klidí bídu a zoufalství, přišlo z celé koruny sv. Václava, aby projevilo, že nadšením a láskou k právům stavu svého jest prodchnuto, aby vrhlo se ve spravedlivý zápas za lepší budoucnost svoji 1 národa českého. Hospodářsky vyssato, Vídní pře- tíženo, velkokapitálem sevřeno a v porobu uvrženo ocitlo se rolnictvo vzdor úmorné práci v pozvol- ném umírání. A proto sjelo se do matičky Prahy, aby poradilo se o prostředcích, jímiž by zameziti dovedlo pokračování ve stavu zoufalém, aby vyna- lezlo obrat, který jedině jest možný — v sil né organisaci vlastní bez ohledu na druhé strany politické. Sjezdem mělo uskute- čniti se spojení všeho rolnictva če- skoslovanského, neboť není hranic mezi se- sterskými zeměmi, mezi rolníkem českým ze zemí koruny české Ale došlo i k jinému projevu, došlo k vysoce interesantnímu přiznání — k odsouzení po- litiky mladočeské; ba s rozhořčením mlu- veno o »Národních Listech« a krajinských listech, stojících ve vleku těchto a učiněn návrh, jenž našel ohromného souhlasu, aby listy mladočeské byly zavrženy všude tam, kde rolník český má jakési právo. Tak daleko tedy došlo to s mladočeskou politikou! Neúspěch její přiměl dělnictvo, že se rozrazilo v kolik táborů; neúspěch to byl, jenž vehnal učitelstvo do řad ji- ných, a neúspěch to byl, pro nějž rolnictvo odpa- dává a staví se na vlastní nohy, ba volá po vlast- ním denníku! Ten zjev druhého dne sjezdu byl jedním z hřebů, vrážených do rakve mladočeské politiky. Jiné proudy derou se na povrch, jiní lidé hlásí se o slovo v národě českém — pozvolna mizí politika advokátů .. Toť se rozumí, že poslanec Staroštík nemohl dáti si ujíti příležitost, aby projevil, jak je mu proti mysli vítězství dr. Stojana a jak ho bolí organisace národní strany katolické, již po způsobu liberálních soudruhů přezdil »klerikální«.

První den.

Za velikolepého účastenství rolnictva ze zemí koruny Svatováclavské zahájen byl v sobotu sjezd rolnictva českého, jejž o půl 11. hod. dopolední za- hájil předseda Sdružení zemědělců p. St. Kubr, rolník z Kněževse. Uvítal přítomné, uváděje, že vidno, že rolnictvo pochopuje již, že může pomoci samo sobě jen! Co nás dohromady svádí — uvádí řečník — jest vědomí, že český sedlák jen sám sobě vládnouti chce. Rolnictvu zasažena byla veliká rána, ono klesá pod břemenem, bída zemědělská volá o pomoc a stav zemědělský staví se v mohutný šik, aby domáhal se splnění spravedlivých požadavků. Na to ujal se slova p. Fr. Zika, tajemník Ústřední hospodářské společnosti pro české kraje v vévodství slezském, který promluvil o »družstev ní organisaci«. Dovolávání se rolnictva po nápravě smutných hospodářských poměrů skončilo nezdarem a rolnictvo přišlo vždy k tomu náhledu, že jen své- pomoc má býti heslem naším. Hospodářské sdru- žení, odbor to hospodářské svépomoci, jest důležitoa osvědčilo se vůbec. Celá budoucnost rolnictva spočívá ve sdružování. U nás dosud jest nedostatečná organi- sace, čehož příčinou jest dlouhá naše poroba a ne- blahé poměry v Rakousku. I rolnictvo slezské chápe se hospodářské svépomoci, ale celý program hospo- dářské organisace jest tak rozsáhlý, že nemožno ho dnes úplné propracovati. Úkolem dnešním jest zatím sblížiti rolnictvo české k hospodářské svépomoci všude tam, kde jsme neodvislí. Druhým úkolem jest vyvaro- vati se různých vad při hospodářské organisaci našich zemí. My nesmíme odmítati ani učitel- stvo ani kněžsto, ti jsou vítanými spolupracovníky na poli hospodářské organisace. Také naše ústřední svazy v zemích

koruny české musí býti jednolité, spojené v jeden celek. Organisace týkati se musí i úvěru našeho, jenž nám časo schází. Hospodářská organisace může pra- covati s výsledkem, když se spojí myšlénka obchodu a práce, když družstva úvěrní dají své přebytky k dis- posici družstvům výrobním. Také nám schází sbor, kde bychom se mohli raditi o organisaci rolnicva če- ského ze zemí české koruny; schází i družstevní ča- sopis. U družstev postrádáme přísné účetní a techni- cké revise; proto nutno vychovati vyškolený dorost — celá hospodářská organisace budiž podrobena jedi- nému a přísnému vedení. Řečník zmiňuje se o hospodářských družstvech místních, o zakládání Raiffeisenek, spořitelních spolků, zádruh. Raiffeisenky jsou prvním podkladem celé ho- spodářské organisace. Řečník doporučuje pořádání kursů, zřizování družstev mlékařských, družstev pro obilní skladiště, družstev dobytkářských, pro zužitko- vání ovoce, nákupních, lihovarských a j. Konečně pojednal řečník o sblížení zemských svazu pod jedním vedením bez politického pláštíku (Bouřný potlesk) a jedná o utvoření jednotného svazu pro Čechy, Moravu a Slezsku. Také nutno zříditi družstevní banku pro země koruny če- ské za součinnosti všech úvěrních ústavů. Starosta Ústřední jednoty hospodářských spole- čenstev p. JUD. Jan Sedlák uvádí, aby při pra- cech národohospodářských nechal každý své přesvěd- svědčení stranou. Na to přešel na vznik a vývoj Raiffeisenek, jichž je asi 400 s účbstenstvím 12.000 rolníků Po dru. G. Pöschloyi z Mělníka mluvilp. posl. Jaroš, prof. dr Stoklasa, p. Čepek ze Satalic a p. Hrubý, načež přijata resolu ce, v níž se žádá: 1. Zémské svazy hospodářských spo- lečenstev nechť obejímají veškerá družstva prodejná, nákupná i úvěrní pod jednotným vedením. 2. Tyto zemské svazy spojtež se v jeden ústřední svaz pro všechny tři země koruny české. 3. Ze správy a ve- dení tohoto ruchu hospodářsko-družstevního budiž ve- škera politika vyloučena, neboť účelem těchto snah organisačních jest, aby tím pracováno bylo k uhájení neodvislosti stavů národa, jmenovitě rolnictva česko- slovanského. 4. Předsedenictvo bylo zmocněno, zvolit pracovní komisi, do kteréž povolá předsednictva svazů stávajících, kteráž by se doplnila odborníky, kteří pracovati budou pak o těch zásadách, na kterých se sjezd sjednotil. 5. V učebnou osnovu středních a vyš- ších škol hospodářských pojaty buďtež theorie i praxe družstevní, aby této naší organisaci dostalo se pro příště zdatných správců a pracovníků. 6. Od státu žádáme, aby povinnost svou k nám plnil aspoň tím, že ustanoven bude zvláštní fond pro skytání bez- neb nízkoúročitelných půjček na podporu ruchu druž- stevního. 7. Družstva hospodářská buďtež daní spro- štěna neb v tomto ohledu š třena více než dosud. 8. Líhový kontingent budiž spravedlivě mezi hospo- dářské, zejmena družstevní lihovary rozdělen. 9. Bu- diž přísně prováděn zákon proti porušování potravin, na dovoz strojeného másla buď uvaleno clo; a bud- tež učiněna opatření proti šíření nákazy vepřového dobytka. Zemský sněm budiž vyzván, aby se postaral co nejdříve o zřízení selské banky. Když byli promluvili pp. dr. Pöschl, řid. Mohl, Chaloupka z Lible, dr. Pražák, Zika, Paďoureka Kubr, byl prvý den sjezdu skončen U večer konáno v Národním divadle při plném domě slavnostní představení, při němž dávána Ko- vařovcova opera »Psohlavci«.

Druhý den.

Schůzi o půl 11. hod. dopolední zahájil pan Kubr z Kněževse vzletnými slovy. Vítá upřímně a srdečně bratry z markrabství a vévodství. (Sláva Potlesk.) Jsou tu pp. Staroštík, Svozil, posl. Martinek, Pokorný a Vykoukal. Mimo toho jsou tu i naši po- slanci a prosím je, aby slova dnes prone- šená vzali si k srdci tak, aby slovům těm jiný výklad nebyl dán, než jim patří. Řečník vítá prof. dra. Stoklasu a prof. dra. Fiedlera i uvádí: To vše jest zárukou, že poctivá práce jest naší snahou a v té zvítězíme. Omluvili se hr. Deym a j. Vyvracím to —

praví řečník — co se nám ve tvář metá a proto konstatuji, že selská jednota a společnost pro povzne- sení českého výzkumnictví se budou navzájem pod- porovat. Co Selská jednota v praxi, to Společnost druhá bude v theorii činiti. Dále řečník konstatuje, že ochotou budou na české technice pořádány pp. profesory universitními a technickými přednášky, a sice od 3. do 7. ledna 1901. Přednášeti budou pp. prof. dr. Stoklasa, doc. Velich, prof. dr. Ka- špárek, inž. Luxa, Koblic a Hanuš a dr. Bubák. Přednášky budou z oboru chovu zvířectva. Letošní sjezd přibral do svého programu také otázku agronomickou, ježto dnes věda hospodářská působí tak daleko, že mužové vědy s námi působí. Rečník přimlouvá se za soudružnost, za zpopulariso- vání věd hospodářských. Sedlák všude jest, kde je ho potřeba, ale nám vrhá se ve tvář, že kdyby ne- bylo voleb, že bychom vás neznali. (Hanba!) To není pravda — vy jste náš materiál, ale ten si přeje na vítězné cestě pokračovati. Tomuto pokroku upřímného selského stavu volám: »Na zdar!« (Hlučný souhlas.) Pan Staroštík tlumočí oddanost rolnictva moravského a upřímnost jeho k bratřím z království. Na to promluvil »O organisaci lidu rolni- ckého.« Ta spočívati musí na základech národo- hospodářských. Jmění, průmysl jest v rukou cizích, v rukou židů, cizopasníků našich, našich nepřátel; proto sedláci musí organisovati se na poli národo- hospodářském a průmyslovém. Tu domoci se musíme aspoň částečné samostatnosti — v tom jest naše je- diná spása. Tím zbohatneme, a pak na nás pohlížeti budou naši nepřátelé i sama vláda jinak! V každém okresu nechť rolnictvo zřizuje hospodářské podniky, sloužíc nám i národu českému ku blahu! Takovéto okresy pak slouč né v celé zemi mohou daleko více prokázati, než když budeme rozdrobeni. Máme- li se organisovati, musíme čeliti nepřátelům stavu selského, jichž je velmi mnoho: jest to bez odporu konku- rence ciziny, která se strany vlád vídeňských slabým hájením vyvolává krisi v rolnictvu. Druhým nepřítelem jest bursa, která naše ceny obilní sni- zuje; tu ceny obilí řídí se cenami bursovními a ne effektivními. A jiní jsou naši nepřátelé: Spojení s Uhry, centralisace, branná soustava, vysoké sazby železniční a j. Budeme-li pak sloučeni, tu dojdeme k cíli. Dnes jako 3 bratří jsouce roztříštěni, nemůžeme nemůžeme ničeho docíliti, a proto nutno jest sdružení rolnictva ze zemí koruny svatováclavské — to jen by impono- valo. (Výborně!) Řečník uvádí, že rolnictvo prožilo již různé éry; dále uvádí, že prý strana t. zv. klerikální na Moravě roste a nesmí se podceňovati — ta byla vyvolána rozporem, rozeštváním, lidovou stranou. (Výborně! Potlesk.) Rolníci na Moravě spůsobili mnoho práce, dnes tu stojíme jako strana selská, ne ovšem mnoho organisovaná. Lidová strana nechce pustiti sedláka do svého tábora, strana klerikální prý rolnictvo láká — a ta lidová to jest, která pracuje k prospěchu u jednotlivců, ale ne k prospěchu rolnictva. (Výborně! Hlasy: »Jako u Mladočechů!«) Nám nezáleží na volbách, nýyrž na vlastním prospěchu, na potření těch stran, které dominují. My rolníci jsme tím sloupem, nejsilnějším stavem v národě českém, ale nejsme si dosud vědomi vlastní síly! To měly do- kázat tábory, že to rolnictvo jest tím, čím bylo v mi- nulosti — upřímným přítelem a zastáncem národa českého na věky. (Výborně! Potlesk.) Dnes hází se různými hesly — dnes každý praví, že s námi cítí, že nám rozumí, ale lépe je držeti se hesla: Pane Bože, pomoz mi od mých přátel — od nepřátel pomohu si sám! (Výborně!) Přátelé naši v pravdě jsou nám milí, přijímáme je s otevřenou náručí. Řečník znovu mluví o Moravě, kde lidé stojící v popředí hnutí rolnictva jsou v nemilosti u stran druhých. V řadách rolnictva je veliká prý intelligence, dnes rolnictvo jinak stojí než dříve a budeme-li organiso- váni, budou na nás nepřátelé naši jinak pohlížeti než dnes! Rolničtí poslanci to byli, kteří provedli obstrukci a nyní zásluhu o rozbití parlamentu si berou osoby