Strana 2. Číslo 337

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 8. prosince 1900.

nisterstvo této jeho žádosti skutečně vyhovělo. Ujišťuje se však, že nestalo se tak z politických, nýbrž jen z pouhých právnických důvodů, Požádalť Daszyňski d'e svého prohlášení za odklad trestu jenom za pří- činou »revise svého procesu«. Rumuuská sněmovna měla včera ve schůzi, v níž mlnistr spravedlnosti odpovídal na dotazy, tý- kající se mučení sedláků, zatčených o poslei- ních nespokojenostech. Ministr prohlásil, že všecky v tom ohledu podané dotazy jsou bezdůvodné. Na- opak, jeden ganerál byl postižen pro sbití jistého rol- níka disciplinárním trestem. Ministr vojenství hájil pak armádu a dokazoval, že vykonala svou povinnost. Tím byla celá záležitost vyřízena. V Německu rozepisují se nyní skoro všeeky časopisy o tom, má-li býti podán v říšském něme- ckém sněmě dotaz, týkající se odepření přijetí Krü grova od císaře, čili nic. Většina časopisů vyslovuje se pro podání tohoto dotazu. Ale jsou také časopisy, jež prohlašují takový dotaz za prakticky bezúčelný a předpovídají, že by měl v zápětí jenom nechutný spor. — Předzvěst nového kulturního boje ve Francit. Finanční ministr francouzský podal roz- počtové a finanční sněmovní komisi zprávu, dle níž náležejí klášterním řádům nemovité statky v rozloze asi 49.000 ha a v ceně více než jedné miliardy. (?) Dvě třetiny těchto statků náležejí úředně neuznaným klášterním řádům. Dvouletá vojenská služba ve Franeli. Francouzský ministr války zanáší se úmyslem, podati poslanecké sněmovně osnovu zákona ohledně zavedení dvouleté vojenské služby. Avšak úmysl ten nedochází valné přízně ve veřejném francouzském tisku. »Li- berté« na př. tvrdí, že by úmysl ten vzbudil v Ru- sku živý rozruch, poněvadž spolek francouzsko-ruský kotví hlavně v silné a pevné organisaci francouzské armády. Přijetí zmíněného zákona mělo by za násle- dek, že by Rusko smlouvu spojeneckou vypovědělo. Ruský ministr zahraničních záležitostí učnil prý už v té příčině u francouzské vlády opětně zdvořilé a přátelské sice, ale důtklivé rozklady. I president Loubet byl prý upozorněn na důsledky zamýšlené ministrem vojenství osnovy zákona. Tentokráte, do- dává list, mohl by nastati vážnější obrat a bez od- poru nastalé ochladnutí ve stycích obou vlád mohlo by snadno vésti k rozluce. Sňatek holandské královny Vilemíny s vévodou Jindřichem meklenbursko- zvěřínským ustanoven jest na 31. ledna 1901. Aby se to však mohlo státi, musejí nizozemské gene- rální státy schváliti ještě před vánocemi osnovu zá- kona, kterýž upravuje postavení příštího prince-man- žela. Státní rada osnovu tuto již schválila a předloží ji druhé sněmovně co nejdříve. Osnova obsahuje tři delší odstavce. Prvním problašuje se vévodovi Jindři- chovi z »důvodů státních zájmů a státní nutnosti« nizozemské státní občanské právo beze všech jinak potřebných požadavků. Druhý odstavec jedná o ti- tulu vévodově. Vévoda bude se nazývati »princ- manžel« a při oslovení bude míti nárok na slova

»královská Výsost«. Třetí odstavec konečně zrušuje pro manželství královnino všecka usta- novení občanského zákonníka, která se staví proti vykonávání svrchované moci královnině. Od dotace pro budoucího prince-manžela, jež původně byla zamýšlena, bude nejspíše upuštěno. Srbsko a Italie. Mezi Srbskem a Italií udál se případ, jenž jest v mezinárodním diplomatickém styku ojedinělý. Srbská vláda požádala totiž před krátkou dobou vládu italskou za její souhlas s jme- nováním dosavadního srbského generálního konsula v Pešti, Jiřího Barlovace, vyslancem v Římě. Italská vláda svolila, i byl Jiří Barlovac skutečně jmenován srbským vyslancem v Římě. Sotva že však přestěhoval se z Pešti do Říma, dozvěděla se italská vláda cosi nepříjemného o osobnosti vyslancově. Sdě- lila tudíž důvěrně do Bělehradu, že pana Barlovace jako vyslance při dvoře italském přijati nemůže. Ná- sledkem toho nezbylo srbské vládě nic jiného, než aby Barlovace jeho místa zbavil a dala jej k dispo- sicí. Současně položila v Římě otázku, zda-li by vládě italské bylo milo, kdyby srbským vyslancem v Římě jmenován byl bývalý předseda ministerstva Jiří Simič. Vláda italská odpověděla kladně, ná- sledkem čehož podepsal král Alexandr úkaz, jímž Simič byl jmenován vyslancem v Římě. Stalo se prý hlavně proto, že Simič zná nynější královnu italskou ještě z dob jejího dívčího věku, když jako předseda srbského ministerstva udržoval přátelský poměr s je- jím otcem, černohorským knížetem Mikulášem. Pře- vládá proto domnění, že Simič přičiní se, aby mezi Bělehradem a Římem udržován byl přátelský poměr. Anglický pariament, kterýž včera zahájen býl známou nám již trůnní řečí, jest za panování královny Viktorie již patnáctým parlamentem. Horní sněmovna přijala včera již na trůnní řeč odpovídající adresu a sice bez hlasování. Významné bylo však rokování. Prohlásil včera totiž Salisbury, že státům boerským nemůže býti vrá- cena neodvislost. Politika Anglie zůstala v tom ohledu úplně nezměněna. Anglie jest ochotna nabídnouti státům bosrským postavení samo- správné kolonie, jakmile budou k tomu zra- lými, ale to může trvati léta a jedna generace může mezi tím zmizeti, nežli to bude možno. Bude-li však drobná válka bojována až do krutého konce, pak jsou oni, kdož v boji pokračují, zodpovědni také za neod- vratné následky boje. Anglie musí ve válce vytrvati až dosáhne svých cílů. Ohledně Číny doufá řečník pevně, že výprava až do středu země nebude pod- niknuta. Něco určitého o stavu otázky čínské nebo o problémech, jež dlužn rozřešiti, říci nemůže. Kon- cert mocností trvá, a jak poslední události dokazují, má i životní sílu. Také dolní sněmovna měla včera adresní debatu. Campbell-Banner vyslovil při tom svou radost nad dobrou shodou s Německem, protože vyhovuje prý nejenom zájmům země, nýbrž také cí- tění anglického národa. Balfour vyjádřil seo jižní Africe podobně jako Salisbury v horní sně- movně. Podtajemník v úřadě zahraničním prohlásil

ohledně německo-anglické úmluvy, že vláda byla přesvědčena, že zájmy Némecka v Číně jsou úzce spojeny se zájmy Anglicka. Po uzavření úmluvy vyzvaly obě vlády ostatní velmoci, aby při- stoupily k této úmluvě. Je to prý důkazem, že úmluva nemá za účel žádný osamocený postup mezi Angli- ckem a Německem. Chamberlain odmítal roz- hodně přečstné proti němu pronešené kritiky a ob- žaloby a bájil způsob, jakým vláda si počínala. Potom byla debata odročena. Vůdcové oposice jsou pro to, aby k návrhu adresy, jež má býti odpovědí na trůnní řeč, připojen byl dodatek, v němž se praví: Posloužilo by pacifi- kaci dobytých jihoafrických území a bylo by také na prospěch příštích poměrů mezi evropskými národními kmeny v celé jižní Africe, kdyby tak rychle, pokud jen možno, vyhlášena byla opatření, jimiž byly by zabezpečeny svoboda a majetek těch, kteří nyní ve zbrani stojí proti Angličanům, avšak nyní chtějí se podrobiti. Dále je třeba také opatření, směřujících k upravení poměrů v dobytých územích a k podpo- rování a rozšíření blahobytu obyvatelstva těchto území. »Times« praví, že snad bude potřebi, aby vláda ještě před měsícem únorem, v němž parlament sejde se poznovu, požádala parlament ještě za nynějšího jeho zasedání o zmocnění k dalším půjčkám. Válečný úřad spotřebuje prý nejspíše již během příštího mě- síce všecky peníze, kteréž má doposud k disposici.

Volební ruch. Volby volitelů, konané za IV. a V. kurii pokročily ve většině korunních zemí již tak daleko, že lze z nich souditi na výsledek příštích poslaneckých voleb. Ve IV. kurii bude podle všeho změn poměrně málo. Nejvíce snad v Čechách. kdež silně čelí mladočeským poslancům mohutnící agrární strana. Při volbách volitelů v pověstném městě Kraslic důkladně poprali se socialisté s německými nacionály. V Pil- zově tkalcovně byla vytlučena okna. — Za V. kurii na Trutnovsku zvoleno bylo doposud 272 německo-nacio- nálních volitelů a jen 92 socialistů. Proti bývalému poslanci soc. Kiesewettrovi kandiduje tam německý radikál Josef Herzog. Volby volitelů na Král. Vinohradech vy- konány byly ve čtvrtek a skončily vítězstvím národní strany svobodomyslné, jejíž kandidáti obdrželi převelikou většinu hlasů. Výsledek voleb jest následující: Zvoleno bylo všech 69 volitelů svobodomyslných, kteří se zavázali voliti za poslance p. Václava Karbusa. V 1. sekci odevzdáno 869 hlasů, z nichž dostali kandidáti svobodo- myslní 772 hlasy a sociální demokraté pouze 97. Ve 2. sekci odevzdán 921 hlas, z nichž obdrželi kandidáti svobodomyslní 785 hlasů a sociální demokraté 138. Ná- rodní dělníci odevzdali 7 lístků prázdných. Ve 3. sekci odevzdáno 888 lístků a z těch dostali kandidáti národní strany svobodomyslné 793 a socialisté 95 hlasů. Ve4. sekci z odevzdaných 773 hlasů připadlo kandidátům svo- bodomyslným 535 hlasů a socialistům 143 Úhrnem sou- středila kandidátní listina národní strany svobodomyslné 2985 hlasů, sociální demokraté obdrželi 473 hlasy. Proti volbám v roce 1897 znamená to pro stranu svobodomy- slnou přírůstek 448 hlasů a pro sociální demokraty úby- tek 163 hlasů. Výsledek voleb volitelů v V. kurii v Žižko vě 1. sekce. Odevzdáno 988 platných lístků. Strana národní (mladočeská) obdržela 505 hlasů, strana sociálně-demokra- tická 405, strana národních dělníků 76, různé dva hlasy.

doucí tramway musí stále zvoniti, aby některé neza- jela. V čem pozůstává tajemství šaška v moderním krámě? — V tenounké šňůrce, kteráž skoro nevidi- telně spojuje ho s rukou hračkáře uvnitř. Má ovšem i starý hračkát své šašky, ale ti tam visí nehybně a hledí na svět jaksi hladově. V tom starém krámě všecko vyhlíží jaksi uprá- šeno, ba ani ti čertíci nedají si tolik práce, aby si své vybledlé jazyky trochu připekli a vyleštili. Za to ale v tom novém krámě kterak se všecko leskne, a hlavní věcí je, že zde všecko září v elektrickém světle, a tam u Diogena je tma, skoro čirá tma. U toho je práce domácí a tam všecko pochází z londýn- ských a z pařížských »magazinů«, anebo z berlín- ských »Waarenhausů«. Rychlé spojení s drahou do- dává obchodníku stále nové zboží, jež je v každém ohledu úhlednější. Diogenes ve svém tmavém průjezdě může si hně- vem pysky uhrýzti a může sebe více hubovati na fa- briky atd, ale jeho zboží tím nestane se modernějším. A čím dále od středu města, tím chudší jsou krámy a krámky, a nejnovější spojení po elektrické dráze odváží kupující obecenstvo do středu města. — My zde máme jen podívání — hubují živ- nostníci na předměstích — kterak nám tramway od- váží lidi do města, čert má tu tramway vzíti. Kdo zase tohle vymyslil, toho měli raději utopit. — A nejen tramway, ale i velikánské plakáty lá- kyjí obecenstvo do středu města, a největší attrakcí je elektrické světlo. Kterak jinak vypadá letos Svatováclavské ná- městí, než-li ještě loni. Ono dnes zastiňuje již Pří- kopy a Ferdinandovu třídu. Pohleďme jen na kon- fekci B. Efraima Löbla, kterak se před ní hromadí lidé. Velikánská výkladní skříň je upravena na salon, v němž dvě dámy stojí, jiné zase sedí, jedna je k di- vákům obrácena zády, aby každý viděl, jak jíto

krásně i ze zadu sluší. Všecky jsou co nejelegantněji oblečeny a oslňující elektrické světlo ozařuje jejich úsměv. To se nedá židům upříti, že dovedou všech vy- nálezů kšeftovně využiti. Židé na Příkopě a na Václavském náměstí mají nejelegantnější krámy. Sotva že holešovická centrála začala elektrické světlo roz- váděti, byli tu hned po ruce židé. Proto jen hodně židům nadávejme. — Tohle může jen žid — omlouvá se našinec. Máme sice své průmyslové školy, ale přece nás jenom cizina zaplavuje zbožím ze svých ohromných továrních skladišť. Báječně rychlé spojení zatlačuje naše zboží do pozadí, do předměstí a na venkov. Byť i cizí zboží co do jakosti bylo snad horší, aleje elegantnější, slovem modernější. A jmenovitě v oboru hračkářském a papírni- ckém cizina nás stále předstihuje. Děti samy odvra- cejí se od našich domácích hraček a třepstají se nhd hračkami z ciziny. I děti již pokračují. Kdež pak byly před 50 lety! Teď již vozkové netočí bičem nad koníčky, teď koníčci mají komíny a nazývají se parostroji a vozíky mají své voje nahoře a nazývají se elektrickými vozy. Dítě dnes nabývá o světě záhy jiných představ nežli před 50 lety. Dítě dnes má své elektromotory, telegrafy, telefony, fonografy, má své obrněnce, jež dovážejí vojsko do Transvaalu. Dítě zná i Boery, ale nikoliv ze dřeva, nýbrž z kaučuku, zná Číňany a Japonce, vůbec kaučuk hraje v dětské světničce značnou roli. Skoro již celou Brehmovou zvěřenu má z kaučuku. Kterak hravě se dnes dítě všemu učí a kterak rychle při tolika hračkách stárne! Nedivím se, že teď již děti z omřzelosti života se vraždí. Dítě dnes má příliš mnoho hraček, pro samé hračky nejeví porozumění pro opravdový život. Když to v životě doopravdy začne, když na dorůstajícího mladíka nebo dívku začíná naléhati denní prácea

každého dne práce nové a stále jen práce, tu mnohý nechtívá tomu rozuměti. Mladý lid má za to, že život je jen hračkou, že žena, muž, že manželství je též jen hračkou, děti hračkou, povinnost, sebezapírání, boj o existenci hračkou — — když ale vidí, že to jde strašně doopravdy, řekl bych krvavě doopravdy, tu tváří se mnohý a říká: tohle jsem já nevěděl — — a kdo pak by zde na tom hloupém světě žil — opravdu, to je hloupé — — to já zde nemusím být. Nemalou attrakcí je hned na kraji Spálené ulice od Ferdinandovy třídy nová mlékárna, v níž skoro denně podvečer stlouká se máslo a čepuje se čerstvé podmáslí. Tu pokaždé mnoho diváků stojí na chod- níku před výkladní skříní. Schází již jen k attrakci úplné tolik, aby do mlékárny postavily se dojnice, z nichž by se čerpadly hnanými elektrickým motorem vydobývalo mléko a z mléka pak ihned vyrábělo se máslo, sýr, podmáslí, syrovátka — — — možná, že dojde i k attrakci této. Letos vyskytuje se v krámích nový švindl. Dříve pořádaly pověstné kšeftářské firmy před vánočními svátky výprodeje. A co nevyprodaly do vánoc, prodávaly po vánocích. Letos si to navlékají jinaka sice reklamou: — Báječně levné a pevné ceny? — Ale ať to někdo zkusí a pozeptá se na cenu některé věci. V některém krámě na Příkopě míhá se na sto elektrických světel, a tu snad i ten nej- hloupější Vašíček domyslí se, že světla ta musí za- platiti kupující. Co se mé maličkosti tkne, já z prin- cipu nejdu do krámu s vylhanou reklamou: B- ječně levné a pevné ceny — a nejdu též do krámu, vyšperkovaného nadbytečnými žárovkami. Mně zamlouvá se obyčejné světlo v krámě poctivého českého živnostníka, a třeba to byla jen ta Dioge- nova svítilna, a doufám, že čtenáři budou se mnou nejen souhlasiti, ale i mne následovati.